ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 2016 2019 PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ CESTA KE ZDRAVÍ A PŘÍRODĚ Mateřská škla Hlubice, kres Praha západ Kzinec, Lesní 58 252 65 Tursk www.mshlubice.cz Mgr. Eva Bělíkvá, ředitelka 1

Na tvrbě ŠVP se pdíleli: Mgr. Eva Bělíkvá, ředitelka MŠ Brigita Altmannvá, veducí ŠJ, pvěřená zastupváním ředitelky pr nepedaggické pracvníky Marie Babkvá, učitelka, třída Bručci Marcela Kaňkvá učitelka, třída Bručci Anna Zralá, učitelka, třída Mtýlci Kristýna Hlečkvá, učitelka, třída Mtýlci Eva Biskupvá, učitelka, třída Včelky Martina Šídlvá, učitelka, třída Včelky 2

Zásada: ŠVP je platný d 1. 9. 2016 d 31. 8. 2019. Návrhy ke změnám ŠVP vytváří a shrmažďuje klektiv škly v čele s ředitelku škly. Úpravy a aktualizaci ŠVP prvádí klektiv škly pd vedením ředitelky škly v rámci Pedaggických rad neb Prad v průběhu bdbí platnsti a účinnsti ŠVP. Bez suhlasu ředitelky škly nesmí dcházet k úpravám ŠVP. S každu úpravu je nejprve seznámen klektiv všech pracvníků škly. Na základě schválení ředitelku škly může být úprava zavedena d praxe. 3

OBSAH 1 Identifikační údaje škle 5 2 Charakteristika škly 6 3 Filsfie škly 7 4 Pdmínky a rganizace vzdělávání 9 4. 1 Den tevřených dveří 9 4.2 Přijímací řízení 9 4.3 Pstup před nástupem dítěte d mateřské škly 9 4. 4 Šklné 9 4.5 Stravné 10 4.6 Organizace prvzu 10 4. 6. 1 Persnální bsazení škly 11 4. 6. 2 Týmvá práce 12 5 Dkumentace škly 13 5. 1 Řády 13 5. 2 Rzpis přímé pedaggické činnsti 13 5. 3 Seznamy dětí 14 6 Pdnětné prstředí škly 14 6. 1 Psychsciální pdmínky 14 6.1.1 Věkvě smíšené třídy 14 6.1.2 Bezpečné sciální prstředí 14 6.1.3 Psychhygiena 15 6. 2 Živtspráva 16 6. 3 Partnerské vztahy 16 6.3.1 Rdina a škla 16 6.3.2 Splupráce mateřské škly a základní škly 17 6.3.3 Začlenění mateřské škly d živta bce 17 7 Vzdělávací prgram 17 7. 1 Struktura vzdělávacíh prgramu 17 7.2 Plánvání a vytváření třídníh vzdělávacíh prgramu 23 7.3 Okruhy pr šklné tematické celky 24 8 Hdncení a evaluace 31 8.1 Hdncení a evaluace ředitelku škly 32 8.2 Evaluace šklníh vzdělávacíh prgramu 33 8.3 Evaluace třídníh vzdělávacíh prgramu 33 8. 4 Vlastní hdncení škly 33 9 Kružky 34 Bibligrafický supis 35 Přílha I Šklní řád Přílha II Prvzní a stravvací řád šklní jídelny 4

1 Identifikační údaje škle Název rganizace: Mateřská škla Hlubice, kres Praha západ, IČ: 71000577 Typ zařízení: příspěvkvá rganizace Adresa škly: Datvá schránka: Mateřská škla Hlubice, kres Praha západ, Kzinec, Lesní 58, 252 65 Tursk 7yukrgx Ředitelka: Mgr. Eva Bělíkvá Telefnní spjení: +420 736 190 341 Email: mshlubice@gmail.cm Kapacita škly: 84 dětí Prvzní dba: 6:30 17:00 1. třída Bručci: +420 605 552 981 Email: mshlubice.brucci@gmail.cm 2. třída Mtýlci: +420 606 530 180 Email: mshlubice.mtylci@gmail.cm 3. třída Včelky: +420 606 530 216 Email: mshlubice.vcelky@gmail.cm Šklní jídelna: +420 732 386 713 Email: mshlubice.jidelna@gmail.cm Čísl účtu: 218014309/0600 (šklné, stravné) Zřizvatel: Sídl: Starstka bce: E-mail: E-mail: Internetvé stránky bce: bec Hlubice Hlubice 175, 252 65 Tursk Bc. Eva Ježkvá eva.jezkva@hlubicekzinec.cz sekretariat@hlubicekzinec.cz www.hlubicekzinec.cz 5

2 Charakteristika škly Zřizvatelem příspěvkvé rganizace Mateřské škly Hlubice, kres Praha západ, Kzinec, Lesní 58, 252 65 Tursk (dále jen škla) je bec Hlubice-Kzinec. Škla je trjtřídní s kapacitu 84 dětí a vlastní šklní jídelnu stejné kapacitě (dále jen ŠJ). Škla žádá dle aktuálních ptřeb suhlas zřizvatele s pvlením výjimky stanvenéh pčtu dětí na třídu (dle zákna č. 561/2004 Sb., šklský zákn ve znění pzdějších předpisů), a t pr daný šklní rk. Navýšení z celkvéh pčtu 24 dětí na třídu činí 28 dětí na třídu, tj. ve 3 třídách je celkem 84 dětí. Děti vychvává a vzdělává 7 pedaggů včetně ředitelky škly, dále prvz škly pečují 2 uklizečky, 2 kuchařky a veducí ŠJ. Budva škly je situvána na kraj bce Hlubice-Kzinec v kmplexu nvé výstavby Hlubíh háje. V klí se nachází mnžství lesních remízků, které škla využívá ke stimulaci přirzenéh rzvje dětské mtriky, přímému pznávání přírdy ve všech suvislstech a vztazích i ve výchvě dětí k péči přírdu a živtní prstředí. V prvním pdlaží v pravé části budvy je umístěn jedn ddělení a v levé části zázemí šklní jídelny (ŠJ). Ve druhém pdlaží jsu umístěna další dvě ddělení. Každé ddělení má vlastní vchd, šatnu a sciální zařízení. Třídy jsu prpjeny dveřmi. Každé ddělení má vlastní vchd, šatnu a sciální zařízení se sprchvým kutem. Veškerá vybavenst těcht prstr vyhvuje předepsaným hygienickým nrmám. Jedntlivá pdlaží jsu dále vybavena úklidvu kmru, šatnu se sprchvým kutem a sciálním zařízením pr pedaggický persnál. Škla není bezbariérvá. Jsme schpni pskytnut péči dětem ze znevýhdněnéh scikulturníh prstředí a se specifickými vzdělávacími ptřebami puze mezeně, a t vzhledem ke stavbě bjektu škly (bez výtahu, se schdištěm a pavlačí). Všechny 3 třídy jsu systematicky vybavvány nábytkem i hračkami tak, aby pskytly příležitst ke všem typům dětských her děvčatům i chlapcům různéh věku. Pestrý srtiment hraček rzvíjí jak manuální zručnst, tak i tvřivst a představivst dětí. Je pstupně dplňván a bměňván. Vchdy d budvy jsu vybaveny signalizací, celá budva zabezpečvacím zařízením. D všech 3 tříd jsu děti zařazvány ve věkvě smíšených skupinách. Věkvě smíšené třídy umžňují dětem získat zásbu sciálních zkušenstí a vyzkušet si různé sciální rle. Smíšená ddělení umžňují splupráci věkvě různých skupin dětí pdle jejich zájmu vzhledem k jejich vývjvému stupni. P dvršení 5 let věku se dítě stává předšklákem a je připravván na vstup d základní škly (dále jen ZŠ). Sciální výchva je pr předšklní věk velmi významná. V tmt věku prbíhá základní frmvání vzrců chvání a vznikají u jedince základy buducích vztahů k statním lidem. Je důležité, aby děti získaly vzrce prsciálníh, vstřícnéh a splupracujícíh chvání tak, aby měl charakter prevence prti šikaně. 6

Uspřádání živta dětí ve škle má za úkl uspkjit dětsku ptřebu jistty a řádu, vytvření návyků ptřebných pr vznik zdravéh živtníh stylu jedince. Škla zajišťuje naplnění základních bilgických ptřeb dětí, a pskytuje jim prstr pr jejich svbdné rzhdvání a vlbu. V rámci tht rytmickéh řádu živta a dne škla vytváří c největší prstr pr spntánní hru dětí a jejich vlný phyb, zajišťuje pdmínky pr pitný režim a živtsprávu a dstatečně dluhý pbyt venku. Škla přizpůsbuje délku dpčinku či dpledníh spánku individuálním ptřebám dětí. Škla zabezpečuje nestresující prstředí, umžňuje vlnst i střídání aktivit a relaxace dětí. Rámcvé uspřádání výchvně vzdělávacíh prcesu d větších časvých blků umžňuje se pružně přizpůsbit různým pdmínkám a situacím. Škla vytváří prstředí pskytující všem dětem, a t bez hledu na případné ptřeby pdpůrných patření (inkluze) pcit bezpečí, jistty a lásky, rzvíjí jejich schpnst splupracvat, vzájemně se chápat a drzumět se. Škla respektuje individuální temp jedntlivých dětí. Pravidelnst denníh režimu psiluje zdknalvání hygienických dvednstí, rzvj samstatnsti, sebebsluhy, a dále zdvřilstních a splečenských návyků aj. Zahrada škly je pstupně vybavvána a dplňvána pdle nvě zpracvanéh prjektu 4/2015 splečnstí JENA firma služeb, Praha 6, Blívarva 2092/21, IČO 16471636. Cílem je vybudvat prstředí, které dětem umžní kvalitní pbyt venku. Zahrada představuje různé příležitsti k phybvým aktivitám v exteriéru. Zahrada je též přizpůsbena k envirnmentální výchvě dětí, která se snaží pzitivně vlivňvat pstje dětí k přírdě. Šklní jídelna nabízí dětem zdravu, vyváženu stravu dpvídající sučasným pznatkům racinální výživě, respektuje individuální přístup dětí. Škla splupracuje s rdiči a přáteli škly na základě vzájemné tlerance, partnerství a tevřensti. Je tevřená pdnětům a připmínkám veřejnsti. Při škle půsbí Sdružení rdičů a přátel škly (SRPŠ), se kterým škla splupracuje na přípravách kulturních aktivit (např. Zahradní slavnsti, besídky, výlety, divadelní představení, cestvání za kulturu, rzlučení s předškláky šerpvání a další). Škla nabízí záknným zástupcům mžnst individuálních knzultací výchvných i vývjvých btížích jejich dětí, půjčvání dbrné literatury výchvě, přednášky a semináře pdle aktuální ptřeby a zájmu. Škla splupracuje s dětsku lékařku, lgpedem. 3 Filsfie škly Chceme: aby děti chápaly zdraví a přírdu jak hdntu důležitu pr kvalitu jejich živta i celéh prstředí, ve kterém žijí. aby získaly věku přiměřené dvednsti, které jim umžní chránit své vlastní zdraví a pečvat přírdní prstředí aby děti byly schpny přijímat dlišnsti ve smyslu inkluze aby si svjily vědmsti, dvednsti a pstje, které v buducnu pvedu k jejich zdravému živtnímu stylu 7

K naplnění cílů škly budeme: ve své práci klást důraz na uspkjvání ptřeb všech dětí s hledem na jejich individualitu rzvíjet sbnstní schpnsti a dvednsti, aby při dchdu d základní škly byly děti fyzicky, sciálně, citvě i rzumvě připravené na rli škláka vytvářet pdmínky pr rzvj kmunikace a splupráce mezi dětmi navzájem, mezi dětmi a učitelkami i mezi všemi statními členy, které škla jak instituce představuje Pdmínky, které škla vytváří pr naplnění vzdělávacích cílů prgramu škly: Učitelka pdprující zdraví a kladný vztah k přírdě Věkvě smíšené třídy Rytmický řád živta a dne Tělesná phda a vlný phyb Zdravá výživa Envirnmentální výchva Spntánní hra Pdnětné věcné prstředí Bezpečné sciální prstředí Týmvá práce Partnerské vztahy se záknnými zástupci Splupráce mateřské a základní škly Začlenění mateřské škly d živta bce Integrující principy prgramu pdpry zdraví: Filzfie pdpry zdraví vychází z vědeckých pznatků tm, že zdraví každéh jedntlivce (ať si t uvědmujeme či ne) je výslednicí vzájemnéh vlivňvání všech stránek jeh bytsti a jeh vztahů k klnímu světu. Bez uvědmvání nezbytnéh vnitřníh i vnějšíh suladu není mžné uchvat zdraví individuální ani zdraví světa. Zdraví člvěka neznamená jen nepřítmnst nemci, zdraví je výslednicí vzájemných interakcí celéh člvěka, všech jeh systémů a slžek na úrvni bilgické, psychické, sciální, duchvní a envirnmentální - hlistické pjetí zdraví. Integrující principy prgramu vztahu k přírdě: Envirnmentální výchvu lze v nejširším pjetí chápat jak suhrnné značení pr kmplex přístupů reagujících na prblémy vzniklé mezi lidsku splečnstí a přírdu. Okruhy, jimiž se zabývá (energie a její šetření, hspdaření s dpady, chrana přírdy, pčasí, znečišťvání živtníh prstředí), jsu pr naši šklu zdrjem výchvy, a t z následujících tří hledisek: 1. výchva živtním prstředí, která zahrnuje základní znalsti živtním prstředí, przumění živtnímu prstředí a jeh kmplexním vztahům 2. výchva v živtním prstředí, která užívá přírdu jak zdrj pznání, který umžňuje dětem získávat přímé zkušensti z přírdy a uvědmvat si její estetické hdnty 3. výchva pr živtní prstředí, zdůrazňuje kladné hdnty, pstje a pzitivní činnsti. Cíle: Získání elementárních pznatků způsbu živta, užitku i nebezpečí pr člvěka. Schpnst rzlišit živu a neživu přírdu, rzpznat základní znaky, které ji rzlišují. Vytváří si vztah k přírdě jak celku. Využívá ji k tvřivým činnstem. 8

4 Pdmínky a rganizace vzdělávání 4.1 Den tevřených dveří Každrčně škla přádá Den tevřených dveří (vždy nejpzději v 1. čtvrtletí danéh rku), který předchází přijímacímu řízení k předšklnímu vzdělávání. Záknní zástupci zde bdrží Infrmace k zápisu a Kritéria pr přijímání dětí. V rámci Dne tevřených dveří mají záknní zástupci mžnst pznat prstředí škly, uspřádání tříd a jejich vybavení, dále jsu seznámeni s výchvně vzdělávacím prgramem škly, s rganizací dne a platbu šklnéh a stravnéh. Infrmace jsu k dispzici také na webvých stránkách škly. 4.2 Přijímací řízení Přijímací řízení se kná dle šklskéh zákna zpravidla na přelmu března a dubna každéh rku. Oznámení termínu, Kritéria přijetí a Infrmace k přijímacímu řízení je vyvěšván na úřední desce OÚ Hlubice a na dalších veřejných místech, včetně webvých stránek škly. D věkvě smíšených tříd jsu děti (ve věku 2 d 6 let + děti s dkladem šklní dcházky) zařazvány tak, aby byla zachvána vyváženst v pměru děvčat a chlapců ve skupině a dále je přihlížen k surzeneckým vztahům. 4.3 Pstup před nástupem dítěte d mateřské škly V případě přijetí dítěte k dcházce d škly, jsu záknní zástupci pzváni na Úvdní třídní schůzku, zpravidla p přijímacím řízení a na začátku šklníh rku. Na úvdní třídní schůzce se záknní zástupci seznámí s ředitelku škly, pedaggy, se ŠVP, jehž sučástí je Šklní řád, dále s rganizací prvzu, stravváním, platebními pdmínkami atd. Dále jsu infrmváni průběhu adaptace dítěte na dcházku d škly a rady pdlžené zkušenstmi, jak dítěti adaptaci usnadnit. V případě uvlnění místa během šklníh rku jsu slvváni uchazeči v přadí dle věku dítěte s přednstí předškláků (viz Přijímací řízení). 4.4 Šklné Dle platných právních předpisů je úplata za předšklní vzdělávání stanvena 700,- Kč/měsíc. Výše úplaty šklnéh je stanvena záknem č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn), ve znění pzdějších předpisů a je prjednávána zastupitelstvem bce. Předškláci (děti, které dvrší 6 let věku) jsu d platby šklnéh svbzeni. Pvinnst platit úplatu za předšklní vzdělávání má záknný zástupce nezletiléh dítěte, které má dklad šklní dcházky. Šklné se hradí za celdenní dcházku, a t bezhtvstně vždy na aktuální měsíc tak, aby byl připsán na účtu škly nejpzději d 15. dne v měsíci (např. šklné na září je splatné d 15. 9. danéh rku). Platbu dpručujeme prvádět trvalým příkazem na účet MŠ. Z důvdu identifikace platby je dítěti přidělen variabilní symbl. Dle šklskéh zákna ve znění pzdějších předpisů může ředitelka škly vydat rzhdnutí uknčení předšklníh vzdělávání, jestliže záknný zástupce pakvaně neuhradí úplatu za šklné a šklní stravvání ve stanveném termínu, pkud se nedmluví jinak. 9

4.5 Stravné Úhrada za stravvání činí na 1 dítě a 1 den činí 40,- Kč/den (2 svačiny a běd). Puze u nvých strávníků je vybírána zálha na stravné ve výši 700,- Kč, která je splatná d 15. 9. t.r. na účtu škly a je vyúčtvána při uknčení dcházky dítěte d škly. Stávající strávníci mají zálhu již uhrazenu. Stravné je vždy vyúčtván zpětně dle skutečnéh pčtu stravvacích dnů za minulý měsíc uvedených v dcházce. Vyúčtvání stravnéh je vyvěšván pravidelně vždy začátkem měsíce na nástěnce ŠJ v šatnách jedntlivých tříd. Nepřítmnst dětí ve škle (návštěva lékaře, apd.) jsu záknní zástupci pvinni mluvat dítě ze stravvání. V případě nemci má dítě nárk na stravu za zvýhdněnu cenu (bez mzdvých a režijních nákladů) puze 1. den nepřítmnsti v MŠ. Stravvání se řídí výživvými nrmami, které jsu stanveny v přílze č. 1 k vyhlášce č. 107/2005 Sb. šklním stravvání. ve znění pzdějších předpisů. 4.6 Organizace prvzu Uspřádání živta dětí ve škle má za úkl uspkjit dětsku ptřebu jistty a řádu, vytvření steretypů ptřebných pr vznik a udržení zdravéh živtníh stylu a vztahu jedince k přírdě. Škla dbá naplnění bilgických, psychlgických a sciálních ptřeb dětí, tj. pskytuje jim pcity lásky a bezpečí a prstr pr jejich svbdné rzhdvání a vlbu. Zabezpečuje dětem klidné a nestresující prstředí, kde všechn má svůj čas. Zajišťuje vlnst a střídání aktivit a relaxace dětí. Správnu rganizací škla přizpůsbuje dbu ptřebnu k přechdům k jiným činnstem ve prspěch vlné hry, spntánníh phybu a pbytu venku. V rámci uspřádání živta dětí jim škla vytváří c největší prstr pr spntánní hru (ve třídách i venku) a jejich vlný phyb. Vytváří dětem návyky veducí ke správnému pitnému režimu, živtsprávě, hygienickým dvednstem, zdvřilstnímu a splečenskému chvání. Při stanvení délky dpčinku neb spánku škla přihlíží k individuálním ptřebám dětí s hledem na jejich věk a zralst. Příchd a dchd dětí d škly se řídí ptřebami dětí (délka pbytu ve škle). V zájmu dítěte je vytvření jisté pravidelnsti v dcházce, která pmáhá dítěti zejména v adaptačním bdbí. Škla respektuje individuální temp jedntlivých dětí. Režim dne: Prvz všech tříd mateřské škly: d 6:30 d 17:00 hdin Děti d MŠ přicházejí d 8 hdin. Individuální prgram dle přání dítěte: 6.30 8:00 Pedagg p příchdu dítěte d třídy jej zapíše d Dcházky dětí. Zjistí, zda-li dítě bude ten den v MŠ dpčívat neb půjde dmů p bědě. 10

Individuální přístup Ve splupráci s rdiči pedagg každdenně získává infrmace dítěti (například zda se dbře vyspal, zda jej něc netrápí apd.) Splečné zahájení dne: 8:00 8:30 Uvítání, spčítání, určení dne a měsíce, ranní cvičení Ranní svačina: 8:30 8:45 Dplední prgramvá část dne: 8:45 9:15 V případě přízně pčasí prbíhá výchvně vzdělávací prgram i venku v přírdě. Pbyt venku: 9:20 11:20 Délka pbytu trvá zpravidla 2 hdiny denně. Pedaggvé se řídí rční dbu. V zimních měsících sledují hlášení stavu vzduší tel. č. 14 110. Určují a dpvídají za maximální mžnu délku pbytu dětí venku a jeh účinné využití pr rzvj tělesných i rzumvých schpnstí dětí. Dbají důsledně na bezpečnst a chranu zdraví všech dětí. Oběd: 11:30 12:00 Záknní zástupci vyzvedávající děti p bědě, dchází d 12:00 a nejpzději d 12:30. Stravvání Všechny děti užívají k jídlu příbr d začátku šklníh rku, nejmladším dětem je v tét činnsti věnvána zvýšená pzrnst. Pedaggvé dbají na pěstvání a upevňvání všech kulturních a hygienických návyků suvisejících s jídlem. Odpčinek, spánek Délku dpčinku neb spánku přizpůsbujeme individuálním ptřebám dětí, zejména dle věku dítěte. Odplední svačina: 14:30 14:45 P svačině prbíhá individuální prgram pdle přání dětí. V případě přízně pčasí si děti hrají venku na zahradě (d 15:00). Učitelka, která z budvy dchází pslední, zkntrluje prstry škly pdle pravidel PO, zakóduje a uzamkne třídy i budvu. Záknní zástupci si mhu děti vyzvedávat dpledne nejdříve d 14.45. V 17:00 děti puštějí MŠ. Pté se škla zamyká. 4.6.1 Persnální bsazení škly Mgr. Eva Bělíkvá, ředitelka MŠ Brigita Altmannvá, veducí ŠJ, pvěřená zastupváním ředitelky Marie Babkvá, učitelka, třída Bručci Marcela Kaňkvá učitelka, třída Bručci Anna Zralá, učitelka, třída Mtýlci Kristýna Hlečkvá učitelka, třída Mtýlci Eva Biskupvá, učitelka, třída Včelky Martina Šídlvá, učitelka, třída Včelky Drahmíra Šídlvá, kuchařka Alena Zettlvá, kuchařka Jana Hlečkvá, uklizečka Rmana Petřinvá, uklizečka 11

4.6.2 Týmvá práce Ředitelka Ředitelka vytváří svým stylem řízení pr všechny zúčastněné vhdné pdmínky pr pdpru zdraví a vztahu k přírdě. Svým jednáním pmáhá tvřit a pdprvat prstředí důvěry, bezpečí a respektu. Pskytuje všem pedaggickým i nepedaggickým pracvníkům dstatek prstru pr jejich tvřivst v pedaggicku práci, vytváří materiální i rganizační pdmínky pr jejich kreativitu v pedaggické práci, umžňuje vhdné pdmínky pr jejich další vzdělávání. Kmunikace ve škle je tevřená a je vedena bustranně. Infrmace zaměstnancům pskytuje ředitelka neb dpvědný pracvník, a t dle ptřeby a na pravidelných pradách. Všichni znají své pravmci, pracvní pvinnsti, způsb jejich plnění, znají svu dpvědnst za kvalitu splnění svých pracvních úklů. Všichni zaměstnanci splupracují v zájmu dětí. Práva a pvinnsti ředitelky/pedagga vytvářet statním zaměstnancům pdmínky pr naplnění cílů ŠVP vytvářet kncepci dluhdbéh rzvje s využitím pdnětů všech zúčastněných umžňvat participaci statních pracvníků na řízení škly napmáhat vzájemné kmunikaci, nasluchat, přijímat pdněty de všech řešit prblémy a napmáhat jejich řešení v suladu s filzfií škly svým příkladem mtivvat všechny zúčastněné k práci na svém sbním rzvji (především v rámci celživtníh vzdělávání) směrem k pstji člvěka pdprujícím zdraví a přírdu vytvářet bezpečné prstředí pr všechny zaměstnance, děti i jejich záknné zástupce pskytvat pradensku činnst hdntit (hspitace) a pskytvat zpětnu vazbu z kntrlních činnstí Ze své kntrlní činnsti pskytuje ředitelka všem pracvníkům kamžitu zpětnu vazbu. Na důležitých rzhdnutích se splupdílejí vždy všichni zaměstnanci, kterých se t týká. Zaměstnanci se pdle svých dbrnstí pdílejí na vytváření ŠVP, připmínkují jej a pstupně naplňují jeh cíle. Pedaggický pracvník Zdraví je významná živtní hdnta, kteru je nutn pečvat. U každéh jedince je výslednicí jeh tělesné, duševní i sciální phdy. Tmu pedagg přizpůsbuje své chvání a jednání, tj. pečuje své zdraví i v sbním živtě, a t v suladu s přírdu a přírdním prstředím. Svým chváním jde dětem příkladem. Za pdstatný zdrj phdy škla pvažuje mít citlivý smysl pr humr. S rdiči splupracuje vždy ve prspěch a k chraně dítěte. Řídí se pstjem, že je lépe více nasluchat a méně radit. Vztah k dětem je kladný, přátelský a partnerský v rámci daných pravidel. Učitelky se sustavně vzdělávají a snaží se nvě získané znalsti a dvednsti uplatnit ve své práci. Práva a pvinnsti učitelky znát filsfii škly a v praxi a uskutečňvat myšlenky ŠVP, TVP a všech materiálů, které jsu jejich sučástí pdílet se na tvrbě ŠVP a jeh realizaci vyjadřvat svůj názr, zvažvat názry splupracvníků 12

pdílet se na řízení škly, být vždy správně a včas infrmvána, vytvářet i využívat transparenční infrmační systém škly užívat metdy efektivní kmunikace být dětem vzrem při vytváření jejich představ a vědmstí tm, c je t zdraví a přírda prvádět pedaggicku diagnstiku a zpracvávat prtfli všech dětí pskytvat pradensku činnst znát a respektvat základní šklní dkumenty celživtně se vzdělávat a prací na sbě se přibližvat standardům člvěka pdprujících zdraví a přírdní prstředí Nepedaggický pracvník Ostatní persnál škly tvří veducí šklní jídelny, kuchařky a uklizečky. Své pvinnsti plní vždy v zájmu škly, s pedaggy mají splečný cíl vést děti k pzitivnímu pstji ke zdraví a přírdě. S učitelkami úzce splupracují, napmáhají svým vzrem chvání k výchvněvzdělávacímu prcesu. Práva a pvinnsti zaměstnanců škly a šklní kuchyně pdílet se na tvrbě a realizaci ŠVP v mezích jejich pracvních činnstí splupracvat s ředitelku a pedaggickými pracvníky pr naplnění cílů ŠVP a vytvření bezpečnéh prstředí pr všechny děti vyjadřvat svůj názr, zvažvat názry splupracvníků pdílet se na řízení škly, vždy správně a včas infrmvat změnách, nvinkách v rámci jejich půsbnsti ve škle vytvářet i využívat transparentní infrmační systém škly užívat metdy efektivní kmunikace být dětem vzrem při vytváření jejich představ a vědmstí tm, c je t zdraví a přírda znát a respektvat základní šklní dkumenty pečlivě a kvalitně prvádět svěřené úkly seznamvat se s nvými pracvními technlgiemi, uplatňvat tyt pznatky ve své práci 5 Dkumentace škly 5.1 Řády Šklní řád a Prvzní a stravvací řád šklní jídelny jsu nedílnu sučástí Šklníh vzdělávacíh prgramu (viz Přílha I a II.) 5.2 Rzpis přímé pedaggické činnsti Rzpis přímé výchvně vzdělávací práce pedaggů je tvřen v rámci Pedaggické rady vždy před zahájením šklníh rku, a t na základě zákna č. 563/2004 Sb., pedaggických pracvnících ve znění pzdějších předpisů. 13

5.3 Seznamy dětí Seznamy dětí v jedntlivých třídách (p navýšení a se suhlasem zřizvatele 28 dětí/třída) se každrčně sestavují dle jejich přijetí k výchvně vzdělávacímu prcesu na základě vyhlášení přijímacíh řízení a vydání rzhdnutí přijetí ředitelku škly (viz 4.2). Seznamy jsu vždy zveřejněny na webvých stránkách a vývěskách škly pd přidělenými kódy. 6 Pdnětné prstředí škly Pdnětné prstředí zahrnuje bipsychsciální a materiální zabezpečení (vybavení budvy i šklní zahrady z hlediska funkčníh, hygienickéh i estetickéh). D věcnéh prstředí pčítáme mj. kvalitu mikrklimatu škly (světlení, hlučnst, teplta, prašnst, kvalita vzduší apd.). Prstrvé i materiální pdmínky vyhvují pžadavkům vyhlášky Ministerstva zdravtnictví ze dne 9. března 2001, kteru se stanví hygienické pžadavky na prstry a prvz škl, předšklních zařízení a některých šklských zařízení ve znění pzdějších předpisů. Třídy škly jsu vybaveny nábytkem, který umžňuje přehledné ukládání hraček a napmáhá tak udržvání přádku. Snažíme se ddržvat i argnmetrický pžadavek u dětskéh sedacíh nábytku. Děti mají mžnst přizpůsbit si prstředí ptřebám svých her pmcí velkých stavebnic, látek a přemístěním lehkéh nábytku. Výzdbu všech prstr tvří skupinvé a individuální výtvry dětí. Děti si mají mžnst rzhdvat svých výtvrech. Prstrvé uspřádání umžňuje vznik jedntlivých zón činnstí. 6.1 Psychsciální pdmínky 6.1.1 Věkvě smíšené třídy Třídy jsu věkvé smíšené d 2 d 6 let (a děti s dkladem d základní škly), a t dle šklskéh zákna ve znění pzdějších předpisů. Při zařazvání dětí d tříd se snažíme c nejrvnměrnější rzdělení, aby děti měly mžnst najít si své kamarády mezi dětmi stejnéh i různéh věku i phlaví. Pr práci se skupinu různéh věku hledáme i dpvídající pedaggické metdy učení. Práce s věkvě smíšenu skupinu rzvíjí úrveň schpnstí dětí, i jejich mmentální vývjvé úrvně a pracvat s nimi pdle jejich skutečné úrvně. Chceme cíleně a prmyšleně využívat učení dětí, vlastní i vzájemné. Ve věkvě smíšených třídách respektujeme kamarádské a surzenecké vztahy. Umžňujeme dětem vyzkušet si různé sciální rle, rzvíjíme u dětí individualitu i vlastnsti ptřebné pr buducí uplatnění v týmech, tj. tleranci, splupráci, sebevědmí, zdpvědnst a další. 6.1.2 Bezpečné sciální prstředí Bezpečné sciální prstředí je nezbytnu pdmínku k tmu, aby se dítě ve škle mhl úspěšně rzvíjet a zdravě učit. S vědmím tét závažnsti usilujeme atmsféru důvěry a důvěryhdnsti. Snažíme se eliminvat všechny situace, které by na děti mhly půsbit stresvě (pstupné zvykání na mateřsku šklu, dstatek času na každu činnst, pzitivní přijímáni každéh bez výjimky, vytváření pravidel sužití jak prevenci šikany, viz Přílha I Šklní řád). 14

Usilujeme t, aby výchvně vzdělávací prces byl smysluplný, užitečný, věcný, s příležitstmi pr tvřivst dětí a jejich citvé prjevy. Vytváříme pdmínky pr spluúčast dětí na plánvání a dění ve třídě s přiměřenu mžnstí vlby, výběru. Pečujeme dbré vztahy mezi dětmi navzájem, vedeme je k úctě k autritám, dspělým a senirům. Vytváříme splu s dětmi jasná pravidla a pstupy (c se čekává, c se kdy dělá). Děti se mhu bez bav ptát, pžádat pmc, pmáháme a naslucháme jejich ptřebám. Využíváme hry pr rzvíjení kmunikace, splupráce a rzvj sebevědmí, zařazujeme hry pr psilvání psychsciální dlnsti dětí. Pr vytváření klimatu phdy a bezpečí využíváme rituály slavy svátků, narzenin dětí, ukládání dětí, dále tradice a slavnsti s účastí rdičů (zahradní slavnsti, Den dětí, vánční besídka, lučení s předškláky aj.). Vytváříme pdmínky pr bezpečné přijetí dětí různých etnických skupin a nárdnstí. Vedeme děti k dsahvání sbníh růstu. 6.1.3 Psychhygiena Tělesná phda a vlný phyb Tělesné phdě přispívá zejména denní režim, který střídá chvíle dětských aktivit s ptřebným dpčinkem. Pmáhá respektvání individuální ptřeby spánku. Děti, které neusnu, puze dpčívají. Věnujeme pzrnst zdravtnímu stavu dětí. Vytvářením vhdnéh mikrprstředí a ve splupráci s rdiči se snažíme chránit děti před přensem infekčních nemcnění. Vlný phyb je pr zdraví nepstradatelný Přináší radst a evkuje i pcit psychické phdy. Snažíme se pr vlný phyb dětí vytvřit c nejlepší časvé, prstrvé i materiální pdmínky. Ve třídách mají děti k dispzici prstr, ve kterém mhu uspkjvat za daných pravidel své individuální ptřeby spntánníh phybu. Mhu si sestavvat za přítmnsti pedagga překážkvé dráhy, hrát známé phybvé hry, pužívat vlně míče, bruče, lan, deky, kuželky pr své vlné hry a spntánní phyb. Krmě th je phyb dětí upřednstňván jak výchvný a vzdělávací prstředek pr nabízené řízené aktivity v přírdě i na zahradě, která je k tmu účelu pstupně vybavvána. Při vlném phybu dětí usilujeme maximální bezpečnst dětí vlbu a úpravu prstředí, bezpečnými pmůckami a psilváním schpnstí dětí dhadnut reálně své síly. Nepmáháme dětem nadměrnu dpmcí při zdlávání přírdních i umělých překážek. Vychváváme děti k pstupnému přebírání dpvědnsti za vlastní bezpečí. Spntánní hra Spntánní hra je významnu, ptřebnu a hlavní činnstí dětí v předšklním věku. Hře dětí je vyhrazen celý prstr v jedntlivých třídách. Třída je pmyslně rzdělena na zóny, ve kterých se zpravidla rzvíjí určitý druh her prstry pr stavebnice, spntánní phyb, sukrmí a klidvé činnsti, výtvarné práce a hry s drbným materiálem. Zóny jsu přirzeně prpjeny tak, aby byla zajištěna bezpečnst dětí. Děti si mhu pnechat stavby a nedknčené výtvry, které při hře vzniknu, d druhéh dne, aby mhly pkračvat ve hře, pkud t dvlí prstrvé pdmínky herny. Herna je využívána jak prstr pr rzkládání lehátek pr dpčinek a spaní dětí. Hračky jsu převážně ulženy v plicích a zásuvkách. Hračky si děti beru samy a jsu vedeny k tmu, 15

aby je vracely na míst p uknčení hry. Výběr hraček je přizpůsben pdmínkám škly, různému věku dětí a druhům dětských her. Děti si mhu hrát zejména při pbytu venku, p pledním dpčinku d dchdu dítěte dmů. Necháváme dětem dstatek času pr rzvíjení všech druhů her a aktivit v interiéru i exteriérech. Pedagg d hry dětí zasahuje puze, je-li jeh pmc nezbytně nutná z hlediska bezpečnsti dětí, neb jde-li rzvíjení hry. Děti splečně s pedaggy si stanvují pravidla sužití ve třídě, která ddržují. Pedagg využívá veškeré činnsti k pzrvání a pznávání dětí, citlivě stimuluje jejich individuální vývj. 6.2 Živtspráva Výživa v dětství zajišťuje především růst a vývj rganizmu, každdenně ddává energii. Vhdná výživa půsbí preventivně i prti chrbám a pdpruje dlnst dítěte. Škla pskytuje dětem významnu část denníh příjmu ptravin a dplňuje bjem a hdntu stravy Jak ukazatel vyvážensti a pestrsti jídelníčku dětí v MŠ služí pravidelný měsíční přehled - tzv. sptřebníh kš, vytvřený nutričními dbrníky. Záknní zástupci dětí d něj mhu nahlížet na nástěnkách v šatnách jedntlivých tříd, v tabulkách je uváděná nutriční hdnta, alergeny, skladba jídelníčku. Sptřební kš ddržujeme, sledujeme sptřebu mléka a mléčných výrbků, masa, ryb, vce, zeleniny, cukru, tuků, brambr a dalších ptravin. Šklní jídelna se řídí závaznými hygienickými vyhláškami, zejména vyhlášku MZ č. 107/2005 Sb., hygienických pžadavcích na stravvací služby, ve znění pzdějších předpisů a dále vyhlášku MŠMT č.48/1993 Sb., šklním stravvání ve znění pzdějších předpisů. Šklní kuchyně splňuje nárky na přípravu stravy z phledu hygienických předpisů. Děti mají na jídl dstatek času a jedí v klidném, nestresujícím prstředí. Stravvání prbíhá ve vyhrazeném čase a prstru, děti si určují mnžství stravy, samstatně se bsluhují. Vedeme děti k tmu, aby pstupně přijímaly ptraviny zdravé výživy, učily se dhadvat mnžství jídla, nepřejídaly se. Zajišťujeme dstatečný pitný režim v průběhu dne. Na výběr je vda, čaj. 6.3 Partnerské vztahy 6.3.1 Rdina a škla Nabízíme záknným zástupcům a přátelům škly účast na akcích jak jsu zahradní slavnsti, vánční besídky, rzlučka s předškláky, Malý zahradníček a další. P vzájemné dmluvě vítáme dary škle (např. papír na výtvarné aktivity, drbné vánční dárky, vlny, látky, barvičky, vaty, a jiný materiál). Záknní zástupci mají mžnst vlnéh vstupu d tříd p dmluvě s pedaggem (např. v dbě adaptace dítěte d MŠ). Pravidelně záknné zástupce infrmujeme dění ve škle - na nástěnkách, webvých stránkách, v individuálních rzhvrech. Máme určeny knzultační hdiny (ředitelky, třídních pedaggů, šklní jídelny), dle ptřeby lze dmluvit individuální schůzku mim knzultační hdiny. Mimřádné situace řešíme ihned. Infrmace rzvji svéh dítěte, a jeh pkrcích v učení mhu záknní zástupci knzultvat s ředitelku i pedaggem. Záknní zástupci mají p předchzí dmluvě s pedaggem práv nahlížet d materiálů, které se dtýkají jeh dítěte. Všechny infrmace a pznatky dětech jsu zásadně pvažvány za důvěrné. 16

Zdrjem infrmací pr záknné zástupce jsu třídní schůzky, wrkshpy výchvné prblematice, dále dtazníky ke knkrétním ptřebám. (S výsledky dtazníkvé akce jsu záknní zástupci seznámeni.) Pdprujeme tevřenst a pravdivst ve vztazích mezi rdiči a pracvníky škly. 6.3.2 Splupráce mateřské a základní škly Splupracujeme se základní šklu v Hlubicích, v zájmu usnadnění přechdu dětí d první třídy. Odpvědně zvažujeme dpručení záknným zástupcům mžném dkladu šklní dcházky, především dpručujeme knzultaci s PPP. Diskutujeme s rdiči zralsti dítěte, jeh vzdělávacích šancí apd. Každrčně před zápisem d první třídy navštěvujeme ZŠ, aby děti získaly představu prstředí škly. Klektivy škl splu úzce splupracují, knají se pravidelná setkávání. 6.3.3 Začlenění mateřské škly d živta bce Svými aktivitami se škla pdílí na živtě bce. O akcích škly uveřejňujeme články včetně ftgrafií v místním tisku a na webvých stránkách škly. Pravidelně 2x rčně slavnstně vítáme na becním úřadě nvé bčánky. Představitelé bce každrčně v rámci Letní slavnsti šerpují dcházející děti d ZŠ, předávají jim splečně s mateřsku šklu drbné dárky. Zřizvatelem škly je bec, která vždy p uknčení účetníh bdbí 4x rčně kntrluje stav financí. 7 Vzdělávací prgram 7.1 Struktura vzdělávacíh prgramu Vzdělávací bsah vychází z Rámcvéh vzdělávacíh prgramu pr předšklní vzdělávání (RVP PV). Vzdělávací bsah je členěn d integrvaných blků. Každý integrvaný blk vychází ze stanvených kruhů vzdělávání (témata) a tvří knkrétní vzdělávací nabídku. Témata je mžné měnit, upravvat a dplňvat pdle aktuální ptřeby. Sučástí každéh tématu jsu vzdělávací blasti (Dítě a jeh těl, Dítě a jeh psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a splečnst, Dítě a svět), dílčí cíle z těcht blastí a kmpetence (k učení, k řešení prblémů, kmunikativní, sciální a persnální, činnstní a bčanské). 17

DÍLČÍ CÍLE (5 OBLASTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ): 1) dítě a jeh těl 2) dítě a jeh psychika 3) dítě a ten druhý 4) dítě a splečnst 5) dítě a svět KLÍČOVÉ KOMPETENCE: 1) kmpetence k učení 2) kmpetence k řešení prblémů 3) kmpetence kmunikativní 4) kmpetence sciální a persnální 5) kmpetence činnstní a bčanské DÍLČÍ CÍLE: DÍTĚ A JEHO TĚLO uvědmění si vlastníh těla rzvj phybvých schpnstí a zdknalvání dvednstí v blasti hrubé i jemné mtriky (krdinace phybu, dýchání, krdinace ruky a ka apd.) vládání phybvéh aparátu a tělesných funkcí rzvj a užívání všech smyslů rzvj fyzické a psychické zdatnsti svjení si věku přiměřených praktických dvednstí svjení si pznatků těle a jeh zdraví, phybvých činnstech a jejich kvalitě svjení si pznatků a dvednstí důležitých k pdpře zdraví, bezpečí, sbní phdy i phdy prstředí vytváření zdravých živtních návyků a pstjů jak základů zdravéh živtníh stylu DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA rzvj řečvých schpnstí a jazykvých dvednstí receptivních (vnímání, nasluchání, przumění) i prduktivních (výslvnst, vytváření pjmů, mluvený prjev, vyjadřvání) rzvj kmunikativních dvednstí (verbálních i neverbálních) a kultivvanéh prjevu svjení si některých pznatků a dvednstí, které předcházejí čtení i psaní rzvj zájmu psanu pdbu jazyka i další frmy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, phybvé, dramatické) rzvj, zpřesňvání a kultivace smyslvéh vnímání, přechd d knkrétně názrnéh myšlení k myšlení slvně-lgickému (pjmvému) rzvj paměti a pzrnsti, přechd d bezděčných frem těcht funkcí k úmyslným rzvj a kultivace představivsti a fantazie rzvj tvřivsti (tvřivéh myšlení, řešení prblémů, tvřivéh sebevyjádření) psilvání přirzených pznávacích citů (zvídavsti, zájmu, radsti z bjevvání apd.) vytváření pzitivníh vztahu k intelektuálním činnstem a k učení pdpra a rzvj zájmu učení svjení si elementárních pznatků znakvých systémech a jejich funkci (abeceda, čísla) 18

vytváření základů pr práci s infrmacemi pznávání sebe sama, rzvj pzitivních citů ve vztahu k sbě (uvědmění si vlastní identity, získávání sebevědmí, sebedůvěry, sbní spkjensti) získání relativní citvé samstatnsti rzvj sebevládání rzvj citvých vztahů vytvářet, rzvíjet je, city plně pržívat rzvj pznatků, schpnstí a dvednstí vyjádřit pcity, získané djmy a pržitky rzvj a kultivace mravníh i estetickéh vnímání, cítění a pržívání získání schpnsti vědmě řídit svje chvání a vlivnit vlastní situaci DÍTĚ A TEN DRUHÝ seznamvání s pravidly chvání ve vztahu k druhému svjení si elementárních pznatků, schpnstí a dvednstí důležitých pr navazvání a rzvíjení vztahů dítěte k druhým lidem psilvání prsciálníh chvání ve vztahu k statním lidem (v rdině, v mateřské škle, v dětské herní skupině apd.) vytváření prsciálních pstjů (rzvj sciální citlivsti, tlerance, respekt, přizpůsbivst) rzvj interaktivních a kmunikativních dvednstí verbálních i neverbálních rzvj kperativních dvednstí chrana sbníh sukrmí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dspělými DÍTĚ A SPOLEČNOST pznávání pravidel splečenskéh sužití a jejich spluvytváření v rámci přirzenéh scikulturníh prstředí przumění základním prjevům neverbální kmunikace bvyklým v tmt prstředí rzvj schnsti žít ve splečenství statních lidí (splupracvat, splupdílet se), přináležet k tmut splečenství (ke třídě, k rdině, k statním dětem), vnímat a přijímat základní hdnty v tmt splečenství uznávané rzvj základních kulturně-splečenských pstjů návyků a dvednstí dítěte rzvj schpnstí prjevvat se autenticky, chvat se autnmně, prscinálně a aktivně se přizpůsbit splečenskému prstředí a zvládat jeh změny vytvření pvědmí mezilidských mrálních hdntách seznamvání se se světem lidí, kultury a umění, svjení si základních pznatků prstředí, v němž dítě žije vytváření pvědmí existenci statních kultur a nárdnstí vytvření základů aktivních pstjů ke světu, k živtu, pzitivním vztahům, ke kultuře a umění rzvj dvednstí umžňujících tyt vztahy a pstje vyjadřvat a prjevvat rzvj splečenskéh i estetickéh vkusu DÍTĚ A SVĚT seznamvání s místem a prstředím, ve kterém žije, a vytváření pzitivníh vztahu k němu vytváření elementárníh pvědmí širším přírdním, kulturním i technickém prstředí, jeh rzmanitsti, vývji a neustálých prměnách envirmentální výchva 19

pznávání jiných kultur pchpení, že změny způsbené lidsku činnstí mhu prstředí chránit a zlepšvat, ale také pškzvat a ničit svjení si pznatků a dvednstí ptřebných k vyknávání jednduchých činnstí v péči klí při spluvytváření zdravéh a bezpečnéh prstředí a k chraně dítěte před jeh nebezpečným vlivy rzvj úcty k živtu ve všech jeh frmách rzvj schpnsti přizpůsbit se pdmínkám vnějšíh prstředí i jeh změnám vytvření pvědmí vlastní sunáležitsti se světem, s živu a neživu přírdu, lidmi, splečnstí, planetu Zemí KLÍČOVÉ KOMPETENCE: KOMPETENCE K UČENÍ sustředěně pzruje, zkumá, bjevuje, všímá si suvislstí, experimentuje a užívá při tm jednduchých pjmů, znaků, symblů získanu zkušenst uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení má elementární pznatky světě lidí, kultury, přírdy i techniky, který dítě bklpuje, jeh rzmanitstech a prměnách, rientuje se v řádu a dění prstředí, ve kterém žije klade tázky a hledá na ně dpvědi, aktivně si všímá, c se klem něh děje chce przumět věcem, jevům a dějům, které klem sebe vidí pznává, že se může mnhé naučit, raduje se z th, c sam dkázal a zvládl učí se nejen spntánně, ale i vědmě, vyvíjí úsilí, sustředí se na činnst a záměrně si zapamatuje zadanu práci, dknčí, c zapčal, dvede pstupvat pdle instrukcí a pkynů, je schpn dbrat se k výsledkům dhaduje své síly, učí se hdntit svje sbní pkrky i ceňvat výkny druhých pkud se mu dstává uznání a cenění, učí se s chutí KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ všímá si dění v bezprstředním klí, včetně prblémů mtivací k řešení prblémů a situací je pr něj pzitivní dezva na aktivní zájem řeší prblémy, na které stačí, známé a pakující se situace se snaží řešit samstatně (na základě nápdby či pakvání), nárčnější s pru a pmcí dspěléh prblémy řeší na základě bezprstřední zkušensti, pstupuje cestu pkusu a mylu, zkuší, experimentuje, spntánně vymýšlí nvá řešení prblémů a situací, hledá různé mžnsti a varianty (má vlastní, riginální nápady), využívá při tm dsavadních zkušenstí, fantazii a představivst při řešení myšlenkvých i praktických prblémů užívá lgických, matematických i empirických pstupů, chápe jednduché algritmy řešení různých úlh a situací a využívá je v dalších situací zpřesňuje si pčetní představy, užívá číselných a matematických pjmů, vnímá elementární matematické suvislsti snaží se pchpit, že vyhýbat se řešení prblémů nevede k cíli, ale že jejich včasné, uvážlivé řešení je napak výhdu svu aktivitu a iniciativu může některé situace vlivnit, nebjí se chybvat, pkud nachází pzitivní cenění nejen za úspěch, ale také za snahu 20

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ vládá řeč, hvří ve vhdně frmulvaných větách, samstatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, tázky i dpvědi, rzumí slyšenému, slvně reaguje a vede smysluplný dialg dkáže se vyjadřvat a sdělvat své pržitky, pcity a nálady různými prstředky (řečvými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apd.) dmluvá se slvy i gesty, rzlišuje některé symbly, rzumí jejich významu i funkci v běžných situacích kmunikuje bez zábran a stychu s dětmi i dspělými chápe, že být kmunikativní, vstřícný, iniciativní a aktivní je výhdu vládá dvednsti předcházející čtení a psaní průběžně rzšiřuje svu slvní zásbu a aktivně ji pužívá k dknalejší kmunikaci s klím dvede využít infrmativní a kmunikativní prstředky, se kterými se běžně setká (knížky, encyklpedie, pčítač, audivizuální technika, telefn apd.) ví, že lidé se drzumívají i jinými jazyky a že je mžn se jim naučit, má vytvřeny elementární předpklady k učení se cizímu jazyku KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ samstatně se rzhduje svých činnstech, umí si vytvřit svůj názr a vyjádřit jej uvědmuje si, že za sebe i své jednání dpvídá a nese důsledky dětským způsbem prjevuje citlivst a hleduplnst k druhým, pmc slabším rzpzná nevhdné chvání vnímá nespravedlnst, ubližvání, agresivitu a lhstejnst ve skupině se dkáže prsadit, ale i pdřídit, při splečných činnstech splupracuje v běžných situacích uplatňuje základní splečenské návyky a pravidla splečenskéh styku, je schpné respektvat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kmprmisy napdbuje mdely prsciálníh chvání a mezilidských vztahů ze svéh klí splupdílí se na splečných rzhdnutích přijímá vyjasněné a zdůvdněné pvinnsti, ddržuje dhdnutá a pchpená pravidla a přizpůsbí se jim při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chvá bezřetně nevhdné chvání i kmunikaci, která je mu nepříjemná, umí dmítnut chápe, že lidé jsu různí, umí být tlerantní k jejich dlišnstem chápe, že nespravedlnst, ubližvání, pnižvání, lhstejnst, agresivita, a násilí se nevyplácí a že vzniklé knflikty je lépe řešit dhdu dkáže se bránit prjevům násilí jinéh dítěte, pnižvání, ubližvání. KOMPETENCE ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ svje činnsti a hry se učí plánvat, rganizvat, řídit a vyhdncvat dkáže rzpznat a využít vlastní silné stránky, pznávat svje slabé stránky dhaduje rizika svých nápadů, jde si za svým záměrem, ale také dkáže měnit cesty a přizpůsbvat se daným klnstem chápe, že si může tm, c dělá, rzhdvat svbdně, za svá rzhdnutí dpvídá má smysl pr pvinnst ve hře, práci i učení. k úklům a pvinnstem přistupuje dpvědně váží si práce i úsilí druhých, zajímá se druhé i t, c se klem děje, je tevřené aktuálnímu dění 21

chápe, že zájem t, c se klem děje, činrdst, pracvitst a pdnikavst jsu přínsem a že napak lhstejnst nevšímavst, phdlnst a nízká aktivita mají svje nepříznivé důsledky má základní dětsku představu tm, c je v suladu se základními lidskými hdntami a nrmami, i c je s nimi v rzpru, a snaží se pdle th chvat spluvytváří pravidla splečnéh sužití mezi vrstevníky, rzumí jejich smyslu a chápe ptřebu je zachvávat uvědmuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektvat chápe, že všichni lidé mají stejnu hdntu ví, že není jedn, v jakém prstředí žije, uvědmuje si, že se svým chváním na něm pdílí a že je může vlivnit dbá na sbní zdraví a bezpečí svje i druhých, chvá se dpvědně s hledem na zdravé a bezpečné klní prstředí (přírdní i splečenské) Výchdiskem pr rzmanité vzdělávací nabídky může být i tzv. Terie rzmanitých inteligencí H. Gardnera, který vychází z pznání, že každý člvěk má minimálně sm typů inteligencí (schpnstí). Každý člvěk má některé typy inteligence rzvinuty více než jiné. Cílem učitelky by měl být rzvíjení těch druhů inteligence, které dítě má, nikli nátlak ve směru, kde dítěti talent chybí. (Krejčvá, V. Kargervá, J. 2003, s. 43). Terie rzmanitých inteligencí H. Gardnera Typ inteligence Charakteristika Ptřeby a záliby VERBÁLNÍ LOGICKO- MATEMATICKÁ PROSTOROVÁ Schpnst vládnut a bsáhnut všechny stránky jazyka Schpnst uvažvat lgicky, systematicky, vědecky Schpnst přesně pstřehnut, pchpit, ulžit d paměti a vybavit si tvary, uspřádání předmětů v prstru, rientace v prstru Čtení, psaní, vyprávění příběhů, slvní hry, rzhvry Manipulace s předměty, bádání, pkusy, řešení lgických úlh, skládanek, hlavlamů, technické zájmy Mdelářství, návrhářství, vizuální znázrňvání, skládačky, ilustrvané knihy, návštěvy muzeí, výtvarnéh umění HUDEBNÍ TĚLESNĚ - KINESTETICKÁ Schpnst przumět rytmickým a intnačním mdelům hudby, kvalitám tónů a zvuků, schpnst pamatvat si infrmace ve zvukvé pdbě Schpnst velice bratně pužívat svéh těla jak pr sebevyjádření, tak pr činnsti zaměřené k určitému cíli (sprt, herectví), schpnst dvedně zacházet s předměty Zpívání, pískání, brukání, vyťukávání rytmu, przpěvvání během dne, pslech hudby, hra na hudební nástrj Tanec, phybvé aktivity a sprt, hraní rlí, dramatické umění, aktivní fyzické zapjení d činnstí, dtykvé zkušensti, kutilství 22

INTER- PERSONÁLNÍ INTRA- PERSONÁLNÍ PŘÍRODNÍ Schpnst všímat si chvání a pcitů jiných lidí, rzpznat a chápat rzdíly v jejich temperamentu, schpnstech, phnutkách a náladách Schpnst rzvíjet a vládat vlastní pcity a pržitky, przumění svému vlastnímu JÁ Schpnst vnímat energie, intuice, šestý smysl, zvýšená citlivst k percepci přírdních jevů a schpnst učit se z nich Vedení, rganizvání, shrmažďvání, návštěva splečenských akcí, klektivní hry, týmvá práce, přátelské rzhvry Meditvání, snění, klid na samstatné uvažvání a plánvání, nezávislst, vyhraněnst názrů a kníčků Pbyt v přírdě, živtní styl, který je v suladu s prapdstatu člvěka, zájem literaturu a prakticky pírající se hlistický přístup k živtu a zdraví 7. 2 Plánvání a vytváření třídníh vzdělávacíh prgramu Na pčátku šklníh rku vyberu pedaggvé z každéh integrvanéh blku (viz níže) nejméně jedn téma. Vybraná témata rzvrhnu d rčníh třídníh vzdělávacíh plánu škly. Zpravidla jedn téma dpvídá z časvéh hlediska jednmu týdnu. Téma je mžné naplánvat i na delší bdbí, max. 2 týdny. V případě ptřeby (např. aktuální stav pčasí, mimřádná událst, návštěva divadla aj.) je mžné témata přesuvat, měnit neb vytvářet nvá. Všechny změny se zaznamenávají d aktuálníh rčníh třídníh vzdělávacíh plánu. Témata jsu pdkladem pr práci ve všech třídách. Pr pedagga je závazné plnění uvedených dílčích cílů z jedntlivých vzdělávacích blastí RVP PV. Vzdělávací nabídka danéh tématu má rámcvý charakter a inspiruje k daným činnstem. Učitelka z nabídky vybírá činnsti, které dpvídají reálné situaci ve třídě (pčet dětí, věkvá struktura). Pdrbné plánvání je sučástí individuální přípravy učitelky. Svje pznámky učitelka zaznamenává d hlavníh listu týdenníh tématu. Učitelka si plánuje prgram na všechny denní dby v mateřské škle (i dplední aktivity a pbyt venku) s důrazem na individualitu. U začínajících učitelek se dpručuje písemná příprava. Při vytváření rčníh třídníh vzdělávacíh prgramu splupracují bě učitelky ve třídě. Při realizaci řízených aktivit vlí zpravidla frmy učení individuálníh, skupinvéh, jen výjimečně, a t frntálníh. Učení rganizují tak, aby byl zdravé, aby vykazval znaky pržitkvéh učení: spntaneitu, bjevnst, kmunikativnst, pskytval prstr pr dětsku aktivitu a tvřivst, byl celstní, prbíhal frmu knkrétních dětských činnstí (experimentváním, hru). 23

Při své pedaggické práci ctíme tyt zásady: úcta ke každému člvěku hled na věkvé a individuální zvláštnsti pra kladné rysy dítěte aktivita dětí demkratický vztah mezi učitelem a dítětem všestranný rzvj sbnsti učitele názrnst cílevědmst vědeckst 7.3 Okruhy pr šklní tematické celky Událsti spjené s uvědměním a pržíváním své identity a sbních rlí, které dítě pržívá a s nimiž se setkává Identita Kd jsem, c sbě vím, svém těle, smyslech, pcitech, pržitcích, c už dkážu, jak jsem přišel na svět, c umím udělat sám, kd mi pmáhá, kmu mhu pmci já, každý je jiný a všichni jsme stejní. Snaha dsažení kmpetencí: má základní pznatky lidském těle a jeh hlavních funkcích uvědmuje si, že lidé jsu různí a liší se pdle řady znaků (phlaví, věk, jazyk, kultura, etnikum, rasa, nábženství, sciální zázemí, živtní úrveň) vnímá, že všechn na světě má vztah ke zdraví (buď h pdpruje, neb pškzuje) má zájem pchpit jevy klem sebe, ptá se rzlišuje v základní frmě dbr a zl nemá bavu ze změny, přijímá ji jak sučást živta ví, jak a kam se brátit pmc snaží se vládat intenzitu emcí, přiměřeně věku chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a dpčinek, přispívají ke kvalitě živta má vytvřeny základní návyky sebebsluhy a sbní hygieny dvede pjmenvat svje ptřeby (tělesné, psychické, sciální) pznává sebe sama má vytvřené základní návyky splečenskéh chvání Událsti spjené s pržíváním a zvládáním dějů a změn ve splečenstvích, ve kterých dítě žije Splečenství Kd mě má rád (rdiče, širší rdina), kh mám rád já (kamarády ve šklce), c mhu dělat sám, c děláme splečně, prč chdím d šklky, c mhu udělat, aby se mě i kamarádům ve šklce líbil, c čekávám d velké škly. Snaha dsažení kmpetencí: uvědmuje si, že každý má práva a pvinnsti nemá bavu ze změny, přijímá ji jaku sučást živta dvede zvládnut jednduché psychické zátěže a překážky přijatá pravidla se snaží plnit chvá se vstřícně a nabízí pmc tam, kde vidí, že je třeba chápe, že svým chváním a skutky nemá mezvat druhéh, dbá pravidel sužití 24

je chtn vysvětlvat svůj názr i nasluchat druhým má vytvřené základní návyky splečenskéh chvání dvede se vyjádřit a dmluvit s dětmi i dspělými, přiměřeně věku je schpn elementární splupráce ve dvjici, ve skupině dětí u druhých respektuje a tleruje dlišné ptřeby chápe, že lidé mají různé pcity Událsti spjené s přírdními jevy a ději, zaměřené na pznání jejich pdstaty i dpadů na prstředí a byvatele, kteří v něm žijí Změny Jar, lét, pdzim, zima - c je nvéh v lese, mezi bruky, hmyzem, na luce, u vdy, v místě bydliště, ve šklce. Prč a čím se věci prměňují, jak se budí jar, jak spí les, c dělají ptáci v zimě, jak se budí semínka, c umí vda, heň, vzduch, jak se chránit. Snaha dsažení kmpetencí: chce pznávat své klí má zájem pchpit jevy klem sebe v jejich suvislstech, dvede se ptát je zvídavé, má tuhu pznávat rzvíjí své pznávací schpnsti, psychické funkce umí vyjádřit, c se mu líbí, c ne, vysvětlit prč dvede vyvinut úsilí, pkud chápe smysl své činnsti, vytrvá u ní, dknčuje ji je chtn vysvětlvat svůj názr a nasluchat druhým, přiměřeně věku zvládá jednduché činnsti v péči nejbližší prstředí a ptřeby druhých pržívá vztah k přírdě, sunáležitst s přírdu neživu i živu, chraňuje ji, cítí k ní dpvědnst a úmyslně ji nepškzuje dvede sdělvat událsti a příhdy, které se mu staly, přiměřeně věku dvede se vyjádřit a dmluvit s dětmi a dspělými, přiměřeně věku v rámci envirnmentální výchvy dětem napmáhat frmvání jejich ů a utváření í k jednání ve vztahu k přírdě Událsti, při nichž vznikají záměrné aktivity vlivňující živtní prstředí a kmunitu, v níž dítě žije Aktivita, aktivní přístup Příprava na slavnsti, narzeniny, svátky a činnsti s tím spjené Snaha dsažení kmpetencí: uvědmuje si, že každý má práva a pvinnsti zvládá jednduché činnsti v péči nejbližší prstředí a ptřeby druhých pržívá vztah k přírdě, sunáležitst s přírdu neživu i živu, chraňuje ji, cítí k ní dpvědnst a úmyslně ji nepškzuje dvede se vyjádřit a dmluvit s dětmi i dspělými, přiměřeně věku dvede pžádat pmc, když je v nuzi dvede sdělvat událsti a příhdy, které se mu staly, přiměřeně věku dvede vyvinut úsilí, pkud chápe smysl své činnsti, vytrvá u ní, dknčuje ji nemá bavu ze změny, přijímá ji jak sučást živta dvede zvládnut jednduché zátěže a překážky, přiměřeně věku přijatá pravidla se snaží plnit je schpn elementární splupráce ve dvjici, ve skupině dětí umí vyjádřit, c se mu líbí, c ne, a vysvětlit prč, přiměřeně věku 25