1 Rozptyl a kovariance

Podobné dokumenty
Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

n = 2 Sdružená distribuční funkce (joint d.f.) n. vektoru F (x, y) = P (X x, Y y)

Statistika II. Jiří Neubauer

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 7

10. N á h o d n ý v e k t o r

Téma 22. Ondřej Nývlt

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost

Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium. Jan Kracík

AVDAT Náhodný vektor, mnohorozměrné rozdělení

Matematika III 10. týden Číselné charakteristiky střední hodnota, rozptyl, kovariance, korelace

Náhodný vektor a jeho charakteristiky

I. D i s k r é t n í r o z d ě l e n í

Někdy lze výsledek pokusu popsat jediným číslem, které označíme X (nebo jiným velkým písmenem). Hodíme dvěma kostkami jaký padl součet?

p(x) = P (X = x), x R,

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Pravděpodobnost a statistika I KMA/K413

letní semestr Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Matematická statistika vektory

MATEMATICKÁ STATISTIKA - XP01MST

Náhodný vektor. Náhodný vektor. Hustota náhodného vektoru. Hustota náhodného vektoru. Náhodný vektor je dvojice náhodných veličin (X, Y ) T = ( X

Charakterizace rozdělení

NÁHODNÝ VEKTOR. 4. cvičení

Náhodné veličiny jsou nekorelované, neexistuje mezi nimi korelační vztah. Když jsou X; Y nekorelované, nemusí být nezávislé.

Zpracování náhodného vektoru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Pojmy z kombinatoriky, pravděpodobnosti, znalosti z kapitoly náhodná veličina, znalost parciálních derivací, dvojného integrálu.

NMAI059 Pravděpodobnost a statistika

NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení

Příklady ke čtvrtému testu - Pravděpodobnost

Určete zákon rozložení náhodné veličiny, která značí součet ok při hodu a) jednou kostkou, b) dvěma kostkami, c) třemi kostkami.

Diskrétní náhodná veličina. November 12, 2008

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

Náhodná veličina. Michal Fusek. 10. přednáška z ESMAT. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek

1 Klasická pravděpodobnost. Bayesův vzorec. Poslední změna (oprava): 11. května 2018 ( 6 4)( 43 2 ) ( 49 6 ) 3. = (a) 1 1 2! + 1 3!

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

1 Pravděpodobnostní prostor

Minikurz aplikované statistiky. Minikurz aplikované statistiky p.1

Náhodný vektor. Náhodný vektor. Hustota náhodného vektoru. Hustota náhodného vektoru. Náhodný vektor je dvojice náhodných veličin (X, Y ) T = ( X

Zápočtová písemka z Matematiky III (BA04) skupina A

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 4

Vícerozměrná rozdělení

Rozdělení náhodné veličiny. Distribuční funkce. Vlastnosti distribuční funkce

Náhodná veličina a rozdělení pravděpodobnosti

Cvičení ze statistiky - 5. Filip Děchtěrenko

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

správně - A, jeden celý příklad správně - B, jinak - C. Pro postup k ústní části zkoušky je potřeba dosáhnout stupně A nebo B.

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

MATEMATICKÁ STATISTIKA

Matematika III. 4. října Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Matematika III

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

E(X) = np D(X) = np(1 p) 1 2p np(1 p) (n + 1)p 1 ˆx (n + 1)p. A 3 (X) =

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

Střední hodnota a rozptyl náhodné. kvantilu. Ing. Michael Rost, Ph.D.

a způsoby jejího popisu Ing. Michael Rost, Ph.D.

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od jara 2017

8 Střední hodnota a rozptyl

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

, 4. skupina (16:15-17:45) Jméno: se. Postup je třeba odůvodnit (okomentovat) nebo uvést výpočet. Výsledek bez uvedení jakéhokoliv

2. Friesl, M.: Posbírané příklady z pravděpodobnosti a statistiky. Internetový zdroj (viz odkaz).

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

8.1. Definice: Normální (Gaussovo) rozdělení N(µ, σ 2 ) s parametry µ a. ( ) ϕ(x) = 1. označovat písmenem U. Její hustota je pak.

1. Pravděpodobnost a statistika (MP leden 2010)

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Skalární součin. študenti MFF 15. augusta 2008

NÁHODNÉ VELIČINY JAK SE NÁHODNÁ ČÍSLA PŘEVEDOU NA HODNOTY NÁHODNÝCH VELIČIN?

JAK MODELOVAT VÝSLEDKY NÁH. POKUSŮ? Martina Litschmannová

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

8. Normální rozdělení

AKM CVIČENÍ. Opakování maticové algebry. Mějme matice A, B regulární, potom : ( AB) = B A

5. Náhodná veličina. 2. Házíme hrací kostkou dokud nepadne šestka. Náhodná veličina nabývá hodnot z posloupnosti {1, 2, 3,...}.

pravděpodobnosti Pravděpodobnost je teorií statistiky a statistika je praxí teorie pravděpodobnosti.

Necht L je lineární prostor nad R. Operaci : L L R nazýváme

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

1. Klasická pravděpodobnost

Malé statistické repetitorium Verze s řešením

S1P Příklady 02. Náhodná proměnná (veličina) Mějme krabičku o rozměrech 1 x 2 x 3 cm. Na stranách jsou obrázky: :

Všechno, co jste chtěli vědět z teorie pravděpodobnosti, z teorie informace a

Matematika IV přednáška Transformace a číselné charakteristiky náhodných veličin

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A4. Cvičení, letní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

Náhodná veličina a její charakteristiky. Před provedením pokusu jeho výsledek a tedy ani sledovanou hodnotu neznáte. Proto je proměnná, která

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

Pravděpodobnost a statistika

Diskrétní náhodná veličina

TEST 1 (40 bodů) (9 4)! 2. Nejméně kolikrát musíme hodit kostkou, abychom měli alespoň 80% pravděpodobnost, že padne alespoň jedna šestka?

označme j = (0, 1) a nazvěme tuto dvojici imaginární jednotkou. Potom libovolnou (x, y) = (x, 0) + (0, y) = (x, 0) + (0, 1)(y, 0) = x + jy,

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

Vybraná rozdělení náhodné veličiny

Náhodné vektory a matice

Klasická pravděpodobnost a geometrická pravděpodobnost

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

1. Přednáška. Ing. Miroslav Šulai, MBA

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od jara 2014

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 5.téma

TEORIE PRAVDĚPODOBNOSTI. 2. cvičení

Přednáška. Diskrétní náhodná proměnná. Charakteristiky DNP. Základní rozdělení DNP

Rovnoměrné rozdělení

Evgeny Kalenkovich. z Teorie pravděpodobnosti I

Definice spojité náhodné veličiny zjednodušená verze

Základy teorie pravděpodobnosti

Transkript:

Rozptyl a kovariance Nechť X je náhodná veličina s konečnou střední hodnotou EX Potom rozptyl náhodné veličiny X definujeme jako: DX E(X EX, pokud střední hodnota na pravé straně existuje Podobně jako střední hodnota náhodné veličiny v jistém smyslu popisovala její rozdělení pravděpodobnosti (např v případě diskrétní náhodné veličiny to byl vlastně vážený průměr všech hodnot, kterých náhodná veličina nabývala, vypovídá i rozptyl cosi o tvaru rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny Jak je z definice rozptylu patrno, rozptyl udává, jak moc náhodná veličina X kolísá kolem střední hodnoty EX, protože počítá střední hodnotu z kvadratických odchylek X od EX Odmocnina z rozptylu DX se nazývá směrodatná odchylka Někdy se rozptyl značí jako varx Věta Pro náhodnou veličinu X s konečným rozptylem a libovolná reálná čísla a, b platí: DX E(X (EX, ( D(a + bx b DX ( Vztah ( je pro výpočet rozptylu obvykle výhodnější než definice Příklad Nechť X je spojitá náhodná veličina s hustotou pravděpodobnosti: { 3x, x (,, f(x, jinak Spočtěte její střední hodnotu EX a rozptyl DX Z definice střední hodnoty dostáváme: EX xf(xdx x3x dx 3 [ x x 3 dx 3 Z věty o střední hodnotě transformované náhodné veličiny máme: E(X x f(xdx A nakonec z věty dostaneme: x 3x dx 3 DX E(X (EX 3 5 ( 3 ] [ x x 5 dx 3 5 3 5 9 3 8 3 ] 3 5

O závislosti dvou náhodných veličin do jisté míry vypovídá pojem kovariance, který se definuje následovně: cov(x, Y E [(X EX(Y EY ] Zřejmě platí cov(x, Y cov(y, X a cov(x, X DX Podobně jako u rozptylu je možné ukázat, že cov(x, Y E(XY (EX(EY Věta 3 Pro náhodné veličiny X, Y, jejichž rozptyly existují, platí: D(X + Y DX + DY + cov(x, Y Pokud jsou navíc X a Y nezávislé, platí: D(X + Y DX + DY Všiměme si, že z předchozí věty plyne, že pokud jsou X a Y nezávislé, pak cov(x, Y Upozorňujeme však, že obrácené tvrzení neplatí (tzn nulovost cov(x, Y nezaručuje nezávislost X a Y Nicméně pokud cov(x, Y, pak již X, Y musí být závislé Příklad Určete střední hodnotu a rozptyl dikrétní náhodné veličiny X s binomickým rozdělením pravděpodobnosti s parametry n, p Připomeňme, že binomické rozdělení udává pravděpodobnosti počtů výskytů náhodného jevu A takového, že P (A p, pokud jsme sledovali jeho výskyt v n nezávislých pokusech Binomické rozdělení je dáno vztahem: ( n P [X k] p k ( p n k, k,,, n k Zaveďme nové náhodné veličiny Y i udávající počet výskytů jevu A v i-tém pokusu Náhodná veličina Y i tedy může nabývat pouze dvou hodnot a to pokud jev A v i-tém pokusu nenastal nebo pokud nastal Náhodná veličina X se potom dá vyjádřit jako: X Y i, i protože udává celkový počet výskytů A během n pokusů Spočítejme střední hodnotu a rozptyl Y i Je zřejmé, že všechny náhodné veličiny Y, Y,, Y n budou mít stejné rozdělení pravděpodobnosti Konkrétně: Střední hodnota je tedy: P [Y i ] p, P [Y i ] p EY i ( p + p p Dále E(Y i ( p + p p

Rozptyl tedy je: DY i E(Y i (EY i p p p( p Protože platí E(X + Y EX + EY, dostáváme pro střední hodnotu X: ( n EX E Y i EY i p np i i Protože jsou jednotlivé pokusy nezávislé, jsou nezávislé i Y i Z věty 3 pak dostaneme, že D( n i Y i n i DY i, a proto platí: ( n DX D Y i DY i p( p np( p i i i i Zobecněním pojmu rozptylu pro náhodné vektory je tzv kovarianční matice Pro náhodný vektor (X, Y T je definována následovně: ( ( cov(x, X cov(x, Y DX cov(x, Y C cov(y, X cov(y, Y cov(y, X DY Příklad 5 Máme symetrickou minci a hrací kostku Nejprve hodímeme mincí Pokud padne rub hodíme kostkou dvakrát a padne-li líc hodíme jednou Náhodná veličina X nabývá hodnoty padne-li rub a padne-li líc Náhodná veličina Y udává počet padlých šestek na kostce (tj může být buď, nebo Nalezněte sdružené rozdělení pravděpodobnosti náhodného vektoru (X, Y T a kovarianční matici Sdružené rozdělení pravděpodobnosti je dáno: Y Y Y X 5 X Spočítejme hodnoty uvnitř tabulky a najděme marginální rozdělení pravděpodobnosti P X a P Y 5 X 3 X P Y 55 Y Y Y P X 3

Pro střední hodnoty a rozptyly tedy dostáváme: EX +, EX +, DX EX (EX, EY 55 + +, EY 5 + + 5 8, DY EY (EY 5 8 3 Pro hodnotu kovariance je potřeba určit E(XY E(XY 5 + + + + Máme tedy: cov(x, Y E(XY (EX(EY A kovarianční matice tedy je: ( C / / / 3/ Příklad Nechť T {(x, y x, y, x + y } Spojitý náhodný vektor (X, Y T má rovnoměrné rozdělení na T Najděte sdruženou hustotu pravděpodobnosti f(x, y a vyplňte prvky kovarianční matice C Množina T je pravoúhlý trojúhleník ležící v prvním kvadrantu a vymezený přímkou y x viz obrázek:

Protože plocha trojúhelníka je, dostaneme: { (x, y T, f(x, y (x, y T Abychom mohli určit prvky kovarianční matice potřebujeme nejprve zjistit hustotu rozdělení X a Y, tj marginální hustotu {, x,, f X (x f(x, ydy x dy ( x, x, Marginální hustota Y je ze symetrie trojúhelníku T stejná Nyní můžeme určit střední hodnoty a rozptyly EX xf X (xdx Ze symetrie dostáváme, že také EY 3 Dále EX Rozptyl tedy je: x f X (xdx DX EX (EX ( 3 [ ] x x( xdx x3 3 3 [ ] x x 3 ( xdx 3 x 8 Ze symetrie opět dostaneme, že rovněž DY 8 Pro hodnotu cov(x, Y potřebujeme ještě určit E(XY E(XY xyf(x, y dxdy xy dxdy Máme tedy: T dx x xy dy T x( x dx (x x + x 3 dx 3 + cov(x, Y E(XY (EX(EY 3 3 3 Veličiny X a Y jsou tedy závislé Pro kovarianční matici dostáváme: ( /8 /3 C /3 /8 5