SMS zprávy zkratka- Short Message Servis
Komunikace Potřeba pozitivních společenských vztahů, sounáležitosti a sociální akceptace (přijetí ve skupině) patří podle amerického psychologa Abrahama Maslowa mezi základní lidské potřeby každého člověka hned za vitálními fyziologickými potřebami a potřebou bezpečí. Nezbytnou podmínkou pro naplnění těchto potřeb je sociální interakce (kontakt s druhými lidmi), k níž neodmyslitelně patří komunikace. Komunikace není jen výměna určitých informací, sdělení a signálů, ale je to složitý, komplexní sociální jev. Termín komunikace vznikl z latinského comunis (= společné), jedná se tedy o společné vzájemné předávání a sdílení myšlenek, názorů, postojů, mínění, ale také emocí mezi lidmi.
Funkce komunikace Cílem komunikace je poskytovat informace, poznatky, vzdělávat, vychovávat, zprostředkovávat socializaci a integraci, přesvědčovat, posilovat Komunikace může mít ale i negativní dosah, může jít o šíření pomluvy, fámy, lhaní, dezinformací, manipulaci, či agresivity.
Druhy a způsoby komunikace Přímá (face to face, osobní kontakt dvou nebo více osob) Nepřímá (zprostředkovaná jinou osobou nebo médii - telefon, e-mail, sociální sítě, internet, televize, film, kniha, tisk ) Jednostranná (informace nemá konkrétního jedinečného adresáta) Oboustranná (vzájemná komunikace se zpětnou vazbou) Soukromá (v osobní rovině, neveřejná, uzavřená, př. mezi kamarády, přáteli, v rodině ) Veřejná (otevřená, přístupná širokému okruhu lidí, není osobní, př. na pracovišti, ve třídě, sociální sítě, výkladní skříň obchodu ) Masová (pro co nejširší spektrum příjemců, př. televize, rozhlas, CD, DVD, internet ) Formální (oficiální, řízená, př. pracovní pohovor, rozhovor s politikem v televizi, zkoušení ve škole ) Neformální (povídání s přáteli, komunikace v rodině ) Racionální (zaměření na obsah, př. odborný komentář, výklad učiva.) Emocionální (zaměření na formu, doprovázené emočními projevy, př. pláč )
Schéma komunikačního systému Průběh komunikace lze názorně zobrazit na modelu (Schannon-Weaverův model komunikace). Je třeba si uvědomit, že v každé fázi komunikace může dojít ke vzniku šumů, nedorozumění, úbytku nebo deformací zprávy. Zdroj (vznik nápadu, sdělení, informace, prožitek komunikátora) Kodér (kódování, způsob sdělování, vyjádření myšlenky ve slovech, znacích, symbolech, pohybech, využití všech komunikačních prostředků) Přenosová cesta (komunikační kanál, pohyb symbolů od vysílajícího k příjemci, přímý osobní kontakt, nepřímo, pomocí médií) Dekodér (způsob příjmu, naslouchání, porozumění, pochopení, vcítění, výklad a interpretace přijímaných symbolů) Příjemce (adresát, komunikant jeho chování vyvolané přijatou zprávou, využití přijaté informace, zpětná vazba)
Komunikační prostředky Základním komunikačním prostředkem mezi lidmi je řeč řeč, (jazyk) rozlišujeme vnitřní (pro sebe), řeč mluvenou (uvádí se podíl 7 až 12 %) a psanou. Kromě obsahu sdělení, je nutné vnímat i další složky neverbální složku komunikace, řeč těla, uvádí se podíl až 70 % v komunikaci (mimika, haptika, posturika ) paraverbální složku, uvádí se podíl 18 až 23 % (tón, intonace, rychlost řeči ), které určují formální stránku jazyka a tím dotvářejí pochopení a porozumění. naslouchání, které se podílí až 53 % na porozumění. Aktivním naslouchání můžeme získat maximum informací, empatické naslouchání je zaměřeno především na porozumění pocitům a snaze pochopit, proč je komunikováno právě sdělovaným způsobem. Empatie je schopnost a ochota porozumět lidem, pochopit jejich chování a reakce. Sdělení může v sobě obsahovat i transakční prvek, tj. hodnotící aspekt ( pohlazení nebo pohlavek ), př. Ty jsi mne zklamala/potěšila.
Sociálně negativní jevy v komunikaci Informační a komunikační přesycenost, když lidé dostávají více informací, než potřebují a než mohou nebo jsou schopni zpracovat Komunikační stres (všechny formy překážek v komunikaci, př. nefunguje mobil, PC, TV, nemoc, ale i nadměrné zahlcení komunikací) komunikační deprivace (dlouhodobé neuspokojování potřeby komunikace, př. v důsledku sociální izolace způsobené vážnou nemocí, vážnou sociální událostí, přísnou výchovou v rodině ) mohou nastat v situaci významných sociálních změn (př. začátek školní docházky, změna školy, vyšší stupeň školní docházky, změna zájmových aktivit ) a mohou mít závažné následky, ovlivňující kvalitu života, př. ostrakizmus (nezájem, vyčleňování, šikana), sociální izolaci, psychosociální exkluzi (vyloučení ze skupiny). Trestná činnost ohrožující osobnost jedince a jeho lidská práva (šíření poplašné zprávy, pomluva, šikana, ochrana osobních údajů, jejich sdílení a zveřejňování
Vlastní názor Pro: Zjednodušení komunikace mezi lidmi Usnadňuje dorozumívání se Levné, rychlé,... Proti: Málo povolených znaků v jedné sms
Využití SMS zpráv Krátké textové zprávy se využívají pro zasílání informací a vzájemné dorozumívání mezi uživateli mobilních sítí. SMS zprávy jsou využívány jako součást mobilního marketingu na podporu výrobků, služeb a dalších komerčních aktivit Pomocí krátkých textových zpráv je možné hlasovat v soutěžích či dostávat informace a zpravodajství.
Rekordy Klasickým rekordním obdobím bývají Vánoce a Nový rok, kdy zatím v těchto obdobích každým rokem padl rekord za předchozí období. Například v roce 2005 prošlo všemi českými sítěmi na Vánoce 58,5 milionů SMS, což znamená, že na každého občana (včetně kojenců a starých lidí) připadlo 6 odeslaných SMS za jeden den. Největší rekord drží Štědrý den v roce 2007, kdy bylo posláno přes 70 mil. SMS.
Využití SMS a mezilidské vztahy Dle statistik agentury Nielsen poslal průměrný Američan ve druhém čtvrtletí roku 2008 357 textových zpráv měsíčně, zatímco hovorů uskutečnil jen 204. Ve USA se tak změnila dlouho zažitá tradice - nepopulární textové zprávy předčily klasické telefonování. Popularita SMS v České republice se nejvíce projevuje také v oblasti mezilidských vztahů. Teenageři využívají SMS zprávy pro seznamování a navazování vzájemných kontaktů. Tradiční metody seznamování ovšem zůstávají. SMS jejich možnosti pouze rozšiřuje.
Negativní ohlasy Nadměrné používání textových zpráv a elektronické pošty vytváří plytké a povrchní mezilidské vztahy, řekl papež římskokatolické církve v Anglii a Walesu. Elektronická komunikace podle něj podkopává společenský život.
Historie SMS Myšlenka přidat textové zprávy do služeb mobilních telefonů, se začala objevovat na počátku 80. let 20. stol. Experti z různých firem zabývajících se mobilní technologií, se shodli, že by to měla být jedna ze služeb GSM. Někteří pochybovali o možném uplatnění nové technologie, někteří uvažovali nad jinými novými technologiemi. Ale někteří věřili, že SMS budou skutečně používány.
Již v březnu 1985 byl vývoj SMS zvažován v hlavní častí systému GSM jako možnost nového systému pro mobilní sítě. Poté byly diskuze s GSM úspěšně dokončeny. V základním dokumentu, který se této problematice věnoval, byly ustanoveny 3 základní normy. To bylo předáno nové části GSM s názvem IDEG, které odstartovalo v květnu 1987.
První komerční SMS byla poslána přes GSM sítě Vodafone. Stalo se tak 3. prosince 1992 ve Velké Británii. Tato SMS zněla: "Merry Christmas" a byla poslána z osobního počítače. První SMS z mobilního telefonu byla poslána následující rok studentem inženýrství u firmy Nokia. Počáteční růst systému byl velmi pomalý. V roce 1995 poslali zákazníci za měsíc pouhých 0,4 zprávy na jednoho GSM zákazníka.
Po odstranění několika technických problémů týkajících se v roce 2000 průměrný počet SMS na zákazníka za měsíc vyhoupl na 35. Nárůst počtu SMS byl také způsoben využitím této služby při cestování do zahraničí, kdy roamingový zákazníci zřídkakdy dostali účet za SMS a ty byly poté využity jako alternativa klasických hovorů.
SMS byly původně stavěny pro sítě GSM, ale nyní jsou provozuschopné na široké škále různých sítí včetně sítí 3. generace. Dnes ale ne všechny textové zprávy používají systém SMS ale alternativní způsoby jako je J-Phone SkyMail nebo NTT Docomo Short Mail, který se používá především pro E-maily přes mobilní telefony.
Vypracovaly: Kateřina Kacetlová, Barbora Fojtíková a Klára Procházková Čerpali jsme ze svých zkušeností a z wikipedie KONEC