Daniel Franta. jaro Ústav fyzikální elektroniky, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita

Podobné dokumenty
Daniel Franta. jaro Ústav fyzikální elektroniky, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita

Daniel Franta. jaro Ústav fyzikální elektroniky, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita

Daniel Franta Ústav fyzikální elektroniky, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita

Daniel Franta Ústav fyzikální elektroniky, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Daniel Franta. jaro Ústav fyzikální elektroniky, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita

Základy Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala

Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži

elektrony v pevné látce verze 1. prosince 2016

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

Tepelná vodivost pevných látek

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

ρ = 0 (nepřítomnost volných nábojů)

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Fluktuace termodynamických veličin

Detektory. požadovaná informace o částici / záření. proudový puls p(t) energie. čas příletu. výstupní signál detektoru. poloha.

E g IZOLANT POLOVODIČ KOV. Zakázaný pás energií

Balmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3

Jiří Oswald. Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.

V mnoha běžných případech v optickém oboru je zanedbáváno silové působení magnetické složky elektromagnetického pole na náboje v látce str. 3 6.

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Poznámky k Fourierově transformaci

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

Charakterizují kvantitativně vlastnosti předmětů a jevů.

Diskutujte, jak široký bude pás spojený s fosforescencí versus fluorescencí. Udělejte odhad v cm -1.

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou?

Balmerova série vodíku

Stavový model a Kalmanův filtr

Kvantová mechanika - model téměř volných elektronů. model těsné vazby

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

Rozměr a složení atomových jader

Fyzika IV Dynamika jader v molekulách

Úvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů. Spektroskopie Augerových elektron (AES), elektronová mikrosonda, spektroskopie prahových potenciál

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Fyzika atomového jádra

Polovodičové senzory. Polovodičové materiály Teplotní závislost polovodiče Piezoodporový jev Fotonové jevy Radiační jevy Magnetoelektrické jevy

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Praktikum III - Optika

Pozitron teoretická předpověď

Kapitola 7: Integrál.

13. Spektroskopie základní pojmy

Operátory a maticové elementy

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 3

4 Přenos energie ve FS


Teorie Molekulových Orbitalů (MO)

Program SMP pro kombinované studium

4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů

Systémy pro využití sluneční energie

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Záření KZ. Význam. Typy netermálního záření. studium zdrojů a vlastností KZ. energetické ztráty KZ. synchrotronní. brzdné.

Fotonásobič. fotokatoda. typicky: - koeficient sekundární emise = počet dynod N = zisk: G = fokusační elektrononová optika

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Nekovalentní interakce

Theory Česky (Czech Republic)

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

12. Křivkové integrály

Charakterizace rozdělení

Nekovalentní interakce

Od kvantové mechaniky k chemii

Skenovací tunelová mikroskopie a mikroskopie atomárních sil

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Posouzení přesnosti měření

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Speciální praktikum z abc

U01 = 30 V, U 02 = 15 V R 1 = R 4 = 5 Ω, R 2 = R 3 = 10 Ω

l, l 2, l 3, l 4, ω 21 = konst. Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj. analyticky

Spektrometrické metody. Luminiscenční spektroskopie

KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Regresní analýza 1. Regresní analýza

0.1 Úvod do lineární algebry

Úloha 8: Absorpce beta záření. Určení energie betarozpadu měřením absorpce emitovaného záření.

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

October 1, Interpretujte význam jejích parametrů. Vypočítejte jeho momenty. Napište vzorec pro. I(n, a, b) :=

Měření šířky zakázaného pásu polovodičů

2. Elektrotechnické materiály

Kovy - model volných elektronů

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic. 27. prosince 2011

Měření permitivity a permeability vakua

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

Úloha 5: Spektrometrie záření α

Vlny v plazmatu. Narušení rovnováhy, perturbace se šíří prostorem => vlny Vlna musí být řešením příslušných rovnic plazmatu => módy

17 Vlastnosti molekul

Modelové výpočty na H 2 a HeH +

Metody nelineární optiky v Ramanově spektroskopii

VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI

ATOM VODÍKU MODEL : STOJÍCÍ BODOVÉ JÁDRO A ELEKTRON VZÁJEMNĚ ELEKTROSTATICKY INTERAGUJÍCÍ SCHRÖDINGEROVA ROVNICE PRO PŘÍPAD POTENCIÁLNÍ ENERGIE.

Barevné principy absorpce a fluorescence

Kapitola 7: Integrál. 1/17

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Nelineární obvody. V nelineárních obvodech však platí Kirchhoffovy zákony.

Matematika III 10. týden Číselné charakteristiky střední hodnota, rozptyl, kovariance, korelace

Šíření tepla. Obecnéprincipy

Prověřování Standardního modelu

Transkript:

Pokročilé disperzní modely v optice tenkých vrstev Lekce 3: Základní schéma disperzního modelu založeného na TRK sumačním pravidle rozdělení dielektrické funkce na elektronovou a nukleonovou část versus elektronové excitace a fonony; skutečné versus efektivní počty částic; Kvazičásticový popis Daniel Franta Ústav fyzikální elektroniky, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita jaro 2014

Parametr hustoty Obsah 1 Parametr hustoty 2 Elektrony a jádra vs. elektronové excitace a fonony 3 Kvazičásticový popis 4 Shrnutí Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 2 / 17

Parametr hustoty Parametr hustoty Klasické sumační pravidlo QM TRK sumační pravidlo F k(e) = 1 V V rámci dipólové aproximace: 0 0 f ε i(ω)ω dω = π 2 ω2 p = πe2 N e 2ɛ 0m e 0 F k(e)de = Nk V = Nk f i fif k [δ(e f E i E) + δ(e i E f E)]. f k if = 2mk 2 (Ef Ei) f ˆxk i 2 = 2 m k f ˆp xk i 2 E f E i ε i(e) E de = M N e U kde U 1 + me 2u = 1.000274. M = (eh)2 8πɛ 0m e = 4.61706 10 26 ev 2 m 3 Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 3 / 17

Parametr hustoty Parametr hustoty Hustota pevné látky je řádu 10 28 proto je vhodné konstantu M na pravé straně zahrnout do parametrů vyjadřující hustotu: 0 ε i(e) E de = N e U = N e + N n kde N e N e = MN e ale N n MN n 0 ε i(e) E de = n en a U kde N a = MN a N a: parametr hustoty (density parameter) n e: průměrný počet elektronů na atom. (u jednoatomových sloučenin např. c-si n e = Z n = 14) Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 4 / 17

Parametr hustoty Parametr hustoty 1 1 D. Franta, D. Nečas, L. Zajíčková, Application of Thomas Reiche Kuhn sum rule to construction of advanced dispersion models, Thin Solid Films 534 (2013) 432 441 Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 5 / 17

Parametr hustoty Parametr hustoty Jak tedy v praxi postupujeme? V případě známých látek se známou hustotou N a zafixujeme. V modelu řešíme pouze odchylky od ideálního stavu (teplota, nestechiometrie, atd.). Např. pro c-si je velmi dobře znám lineární teplotní expanzní koeficient e(t): N a(t) = N a(300 K) [ ] 3 1 + e(300 K) 1 + e(t) 2 2 D. Franta, D. Nečas, L. Zajíčková, I. Ohlídal, Utilization of the Sum Rule for Construction of Advanced Dispersion Model of Crystalline Silicon Containing Interstitial Oxygen, Thin Solid Films (in print) Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 6 / 17

Parametr hustoty Parametr hustoty V případě známé látky, ale neznámé hustoty (fáze) je N a fitovací parametr. Např. HfO 2: ρ = 9680 kg/m 3 = N a = 180 ev 2 Ve skutečnosti, když vyhodnotíme optická data naměřená v oblasti od FIR do VUV (10.7 ev) a zkombinujeme tyto data s tabulkami pro RTG oblast tak: Čím to je? N a = 148 ev 2 1 N a v tabulkách odpovídá monoklinickému krystalu a měření bylo provedené na porézní polykrystalické vrstvě. 2 Nejistota v oblasti 10 30 ev (chybí experiment: synchrotron EELS) 3 Použitelnost RTG tabulek v oblasti 30 100 ev (velmi závisí na autorovi). 4 Platí sumační pravidla? (dipólová aproximace, Z Hf = 72) Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 7 / 17

Parametr hustoty Parametr hustoty U neznámých látek, jestliže známe dielektrickou odezvu jen v oblasti přechodů valenčních elektronů, je problematické definovat hustotu. V tomto případě místo parametru hustoty používáme přímo celkovou sílu N přechodu, která při ignoraci excitací core elektronů potom představuje odhad síly valenčních elektronů. V tomto případě můsíme použít jisté odhady, které nám vyjadřují kolik procent elektronů se excituje do valenčního pásu a kolik do vyšších energetických stavů. N = N ve Např. když aplikujeme náš univerzální model na HfO 2 vrstvu potom efektivní počet valenčních elektronů z optických měření vychází: Skutečný počet valenčních elektronů n ve = N = 743 743 4.1 = N a 180 148 5.0 n ve = 4 + 2 6 3 5.3 odpovídá dvěma elektronům Hf 6s, dvěma Hf 5d a šesti O 2p. Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 8 / 17

Elektrony a jádra vs. elektronové excitace a fonony Obsah 1 Parametr hustoty 2 Elektrony a jádra vs. elektronové excitace a fonony 3 Kvazičásticový popis 4 Shrnutí Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 9 / 17

Elektrony a jádra vs. elektronové excitace a fonony Elektrony a jádra vs. elektronové excitace a fonony 0 ε i(e) E de = N e U = N e + N n = N ee + N ph =... N ee > N e N ph < N n Dielektrickou odezvu dále můžeme dělit: elektronové exc. na exc. valenčních a jaderných (core) elektronů N ee = N ve + N ce exc. valenčních el. na excitace val. el. do vodivostního pásu a vyšších energetických stavů (v balku není vakuový stav) N ve = N vc + N vx dále na přímé a nepřímé (za asistence fononů) a lokalizace absorpce na fononech podle počtu: N vc = N dt + N idt + N loc + N ut N ph = N 1ph + N 2ph +... Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 10 / 17

Elektrony a jádra vs. elektronové excitace a fonony Elektrony a jádra vs. elektronové excitace a fonony 0 ε i(e) E de = N e U = N e + N n = N ee + N ph =... N ee > N e N ph < N n Dielektrickou odezvu dále můžeme dělit: elektronové exc. na exc. valenčních a jaderných (core) elektronů N ee = N ve + N ce exc. valenčních el. na excitace val. el. do vodivostního pásu a vyšších energetických stavů (v balku není vakuový stav) N ve = N vc + N vx dále na přímé a nepřímé (za asistence fononů) a lokalizace absorpce na fononech podle počtu: N vc = N dt + N idt + N loc + N ut N ph = N 1ph + N 2ph +... Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 10 / 17

Kvazičásticový popis Obsah 1 Parametr hustoty 2 Elektrony a jádra vs. elektronové excitace a fonony 3 Kvazičásticový popis 4 Shrnutí Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 11 / 17

Kvazičásticový popis Kvazičásticový popis Vezměme jako příklad jednofononovou absorpci, tj. že foton je absorbován nebo emitován za pomoci vzniku nebo zániku fononu. F(E, T) = π ɛ 0V ( e m e ( ) Ω Ei f ˆpx i 2 [ ] exp δ (E f E i E) + δ (E i E f E) k BT E f E i ) 2 i f i,f Z celkové dielektrické odezvy vybereme členy, které odpovídají tomuto procesu tak, že sčítání přes f převedeme na sčítání přes obsazovací čísla jednotlivých fononů p F 1ph(E, T) = π ( ) 2 e ( ) Ω Ei exp δ (E p E ) ɛ 0V E m e k p i BT ( ) npe p ( ) exp i, n p + 1 ˆp x i, n p 2 npe p exp i, n p 1 ˆp x i, n p 2 k BT k BT n p=0 Stejné maticové elementy dáme k sobě tak, že v druhé sumě posuneme sčítací index: n p=1 Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 12 / 17

Kvazičásticový popis Kvazičásticový popis F 1ph(E, T) = π ( ) 2 e ( ) Ω Ei exp δ (E p E ) ɛ 0V E m e k p i BT [ ( )] 1 exp Ep ( ) npe p exp i, n p + 1 ˆp x i, n p 2 k BT k BT n p=0 Výsledný vztah stále závisí na teplotě T. Stavová suma (normalizační konstanta) má při našem sčítání následující tvar: ( exp Ω ) = k BT i n p=0 ( ) Ei + npep exp k BT Za předpokladu, že maticové elementy nezávisí na i, ale pouze na n p, základním předpokladu kvazičásticového přístupu: i, n p + 1 ˆp x i, n p 2 (n p + 1) i, 1 ˆp x i, 0 2 Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 13 / 17

Kvazičásticový popis Kvazičásticový popis teplotní závislost pro jednofononovou absorpci potom vymizí: F 1ph(E, T) = π ( ) 2 e i, 1 ˆp x i, 0 2 δ (E p E ) ɛ 0V E m e F 1ph(E, T) = N n α p F1ph(E, 0 T) = N n α p δ (E p(t) E ) p Po rozšíření je odpovídající dielektrická funkce dána následujícím vztahem: ( ) ε 1ph(E, T) = N n α p β F0 1ph(E, T) E kde β je Gauss Dawson funkce a značí konvoluci. Je-li F 0 1ph delta funkce lze konvoluci vyjádřit pomocí gaussovy a dawsonovy funkce. p p p Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 14 / 17

Kvazičásticový popis Kvazičásticový popis Normalizovaná dielektrická funkce odpovídající jednomu fononovému píku je tedy popsaná následovně: ) )] ε 0 1 (E Ep)2 (E + Ep)2 i,p = [exp ( exp (, 2πBpE p 2B 2 p 2B 2 p ε 0 r,p(e) = [ ( ) ( )] 2 E Ep E + Ep D D, πb pe p 2Bp 2Bp kde D(x) je Dawsonův integrál definovaný jako: D(x) = exp( x 2 ) x 0 exp(t 2 ) dt. Dowsonův integrál lze v počítači efektivně implementovat jako funkce počítaná pomocí polynomů s libovolnou přesností (ostatně většina běžných funkcí je takto implementována) a potom tyto vztahy jsou co se týká efektivity výpočtu ekvivalentní analytickému vyjádření tlumeného harmonického oscilátoru a plně Loretzovy oscilátory nahrazují. Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 15 / 17

Shrnutí Obsah 1 Parametr hustoty 2 Elektrony a jádra vs. elektronové excitace a fonony 3 Kvazičásticový popis 4 Shrnutí Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 16 / 17

Shrnutí Shrnutí Daniel Franta (Ústav fyzikální elektroniky) Pokročilé disperzní modely 17 / 17