Telemonitoring v diabetologii. Martin Haluzík III. interníklinika 1. LF UK a VFN, Praha



Podobné dokumenty
Spolupráce diabetologa s očním lékařem v léčbě pacientů s diabetickou retinopatií

Diabetes mellitus a jeho komplikace v České republice

Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha

CO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP

CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

Farmakoterapie vs. režimová opatření dieta a pohyb. Péče o nemocné s diabetem ve světě a u nás. Tomáš Pelcl 3. Interní klinika VFN

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Je snídaně a oběd lepší než 6 jídel denně?

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno

Současný stav hypolipidemické léčby v ČR

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Jak indikuje vyšetření lipidů a lipoproteinů preventivní kardiolog? Michal Vrablík

asné trendy rizikových faktorů KVO

Léčba hypertenze fixními kombinacemi. MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast

Význam a možnosti měření glykémií. J. Venháčová, P. Venháčová Dětská klinika FN a LF UP Olomouc Seminář SRPDD

NDP Příloha 2. REZERVY V PÉČI O NEMOCNÉ S DIABETEM V ČR

Longitudinal trends in CV mortality and major RF in the Czech population in 1985 to Czech MONICA and Czech post-monica study

Ateroskleróza. Vladimír Soška. Oddělení klinické biochemie

MUDr. Otto Herber SVL ČLS JEP

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

Stejně jako antibiotika

Diabetes mellitus a karcinom pankreatu nebo karcinom pankreatu a diabetes mellitus?

Státní zdravotní ústav Praha

MUDr. Jan Brož Jak se léčí diabetes mellitus SACS.DIA

Kazuistika: Inkretiny při léčbě obezity a diabetu 2. typu

Dieta v běžném životě diabetika 2.typu

Vyhodnocení dat studie HOSPITAL

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

METABOLICKÝ SYNDROM DIAGNOSTIKA A LÉČBA

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Rizikový pacient z pohledu internisty, diabetologa a praktického lékaře

Klinický případ sekce 1 Kardiologie a metabolismus

Hodnocení kompenzace diabetes mellitus. Venháčová J., Venháčová P. Dětská klinika FN a LF UP Olomouc SRPDD

Diabetes mellitus a úloha laboratoře v jeho diagnostice. Ivana Kubalová, Lenka Hebká LKB

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

Novinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze. MUDr. Tomáš Fiala

Obezita má řešení M Fried 1,2, 1)OB klinika, centrum pro léčbu obezity a metabolických onemocnění Praha 2)1. LF UK Praha Výukové pracoviště 1.

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Michal Vrablík 3. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Význam akcelerometrie pro studium vztahů mezi pohybovou aktivitou, antropometrií, složením těla a vybranými laboratorními parametry

Diagnostika a léčba dyslipidémií. J. Piťha 2014

MUDr. Milan Flekač, Ph.D.

Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace

NOVÁ DIETOLOGICKÁ DOPORUČENÍ: SKUTEČNE NĚCO NOVÉHO? Jan Piťha Bratislava, NÚSCH,

Jak dlouho léčit tromboembolickou nemoc? MUDr. Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov

Aleš Linhart II. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:

Arteriální hypertenze

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

Vyhodnocení studie SPACE

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM

Cílený screening kolorektálního karcinomu u diabetiků 2. typu a osob s kardiovaskulárním rizikem

Metabolický syndrom. Vaverková H.

Co by měl vědět anesteziolog o diabetu?

Léčba arteriální hypertenze. Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha

CO MŮŽE BÝT ZTRACENO I ZACHRÁNĚNO V MENOPAUZE

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

VYUŽITÍ KOUČINKU V KARDIOVASKULÁRNÍ REHABILITACI

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

Glykovaný hemoglobin

Diabetes, dyslipidemie a onemocnìní ledvin

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

Cor Vasa 2000; 42: K

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity in the field of diabetology, care for diabetics in 2011

Diabetes mellitus v těhotenství -novinky. Radomíra Kožnarová Klinika diabetologie Centrum diabetologie, IKEM

Blokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Monitoring Efektivní Terapie ICHDK

Kardiovaskulární rizikový profil 40letých mužů a 50letých žen v ordinacích praktických lékařů

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Nutriční podpora na JIP a nutriční terapeut. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Glykémie stejný přístup u diabetiků jako u nediabetiků? MARTIN PRÁZNÝ 3. INTERNÍ K L INIKA 1. LF U K A VFN, PRAHA

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍHO RIZIKA A DIABETU U NEMOCNÝCH SCHIZOFRENIÍ: VYUŽITÍ INTERNETU V PRAXI. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D. MUDr. Radovan Malý, Ph.D.

Reziduální riziko: nový cíl kardiovaskulární prevence

VÝSLEDKY. Účastnící se pacienti měli riziko kardiovaskulárních onemocnění

Residual Risk Reduction Initiative: výzva ke snížení reziduálního vaskulárního rizika u pacientů s dyslipidemií

Epidemiologie KVO Rizikové faktory

Možnosti časné diagnostiky diabetu a diabetické retinopatie. Milan Kvapil

Diabetes mellitus a pubertapohled. J. Venháčová, P. Venháčová Diabetologické centrum Dětská klinika FN a LF UP Olomouc

MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová Státní zdravotní ústav Praha 6.říjen 2010

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

INTERHEART. Rozsáhlá mezinárodní standardizovaná studie případů a kontrol

DOPORUČENÍ K EDUKACI DIABETIKA

Kvalita léčby diabetu 2. typu v ČR

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Výběrové šetření EHES

Význam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů. Jindřich Špinar

Úvod Funkcionalita modulu Záchyt pacienta s DM Zápis a prohlížení záznamů pacienta s DM

Transkript:

Telemonitoring v diabetologii Martin Haluzík III. interníklinika 1. LF UK a VFN, Praha

Diabetem trpí celosvětově 366 milionů lidí Europe 2011: 53 million The Americas 2011: 63 million Africa, Eastern Mediterranean and Middle East 2011: 47 million SE Asia and W Pacific 2011: 203 million Zdroj: International Diabetes Federation: IDF DIABETES ATLAS Fifth edition, http://www.idf.org/atlasmap/atlasmap

Příčiny nárůstu prevalence DM Šetrné geny (thrifty genes) Nedostatek fyzické aktivity Špatná strava Stres

Praktické důsledky zvýšení prevalence diabetu Diagnostika a léčba diabetiků2. typu se stále více přesouváod specialistůk praktickým lékařům Potřeba jednoduchých léčebných přístupů, ale také aktivního zapojení pacienta Základem dlouhodoběúspěšnéléčby diabetu je znalost a dodržování režimových opatřenípacientem

Diabetici 2. typu mají několikanásobně zvýšené riziko kardiovaskulárních komplikací Pancreas Hyperinsulaemia Skeletal muscles Insulin resistance: FFA Hyperclycaemia Lipaemia TNF -alpha Obesity Adipocytes FFA Hypertension LDL LDL Dyslipidaemia VLDL ( TG) Genetic predisposition Advanced glycation end-product Fibrinogen CRP HDL PAI-1 Liver Hyperglycaemia Glycated protein Thrombosis CRP, C-reactive peptide; FFA, free fatty acid; HDL-C, high-density lipoprotein-cholesterol; IGT, impaired glucose tolerance; LDL-C, low-density lipoprotein-cholesterol; TG, triglyceride; PAI-1, plasminogen activator inhibitor-1; VLDL, very low-density lipoprotein Libby and Plutzky. Circulation 2002;106:2760 3

Nejlepšíprevencídiabetu je kombinace zdravéstravy a pravidelnéfyzickéaktivity 40 Kumulativní incidence diabetu 2.typu (%) 30 20 10 Placebo Metformin Lifestyle RR* 31% RR* 58% 0 0 0.5 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0 3.5 4.0 Roky *Redukce rizika vzniku diabetu 2.typu versus placebo DPP.N Engl J Med. 2002; 346: 393-403

Pozitivní vliv různých intervencí na snížení kardiovaskulární mortality u pacientů s diabetem léčeným 5 let Change in CV death rate (%) CV, cardiovascular; LDL-C low-density lipoprotein-cholesterol; SBP, systolic blood pressure Ray et al. Lancet 2009;373:1765-72; Kearney et al. Lancet 2008;371:117; Turnbull et al. Arch Intern Med 2005;165:1410-19

Jak dokážeme ovlivnit kardiovaskulární rizikové faktory v reálné praxi? 60 50 40 30 20 10 NHANES III 1988 1994 (n=1204) NHANES 1999 2006 (n=1694) 0 HbA 1c level <7% Blood pressure <130/80 mmhg TC <200 mg/dl a Cardiovascular disease risk factors LDL <100 mg/dl b Good control c a In NAHNES III (equivalent to 5.2 mmol/l); b In NAHNES 1999-2006 (equivalent to 2.6 mmol/l); c Patients with good control achieved all three recommended levels LDL, low-density lipoprotein; NHANES; National Health and Nutrition Examination Survey; TC, total cholesterol 1 Saydah et al. JAMA 2004;291:335 42; 2. Bernard et al. Am J Med 2009;122:443-53

Jak si stojíme v ČR? lipidy u DM 2. typu rok 2002 vs. 2006 Parametr % pacientů % pacientů 2002 2006 Cholesterol < 5,0 mmol/l 22,8 40,0* HDL-Ch > 1,1 mol/l 60,5 66,3* LDL-Ch < 2,5 mmol/l 13,2 26,8* TGL < 2,0 mmol/l 53,4 59,3* Škrha, DMEV, 2010

Jak si stojíme v ČR? kompenzace DM 2. typu rok 2002 vs. 2006 Parametr % pacientů % pacientů 2002 2006 BMI <25 kg/m 2 13,1 13,2 TK < 130/80 26,1 35,1 Glykémie na lačno<6,0 mmol/l 19,4 23,6 HbA 1 c 5,3 % 41,6 43,7 Škrha, DMEV, 2010

Co by měl splňovat ideální diabetik 2. typu Přestat kouřit Pravidelnáfyzickáaktivita (10 000 kroků/denně) Dodržování diabetické diety Krevní tlak < 130/80 mmhg Optimální hodnoty lipidů v krvi Optimálníkompenzace diabetu (GHB <45 mmol/mol) Bez dodržování režimových opatření není uspokojivá kompenzace diabetu možná ani při použití nemodernějších léků!

Kde jsou největší rezervy v léčbě DM 2. typu? Časnějšídiagnostika a intenzivníléčba již od počátku onemocnění Lepší a účinnější edukace pacientů Aktivnějšízapojenípacientůdo léčebného procesu Individualizace cílůléčby a možností, jak je dosáhnout Motivovace a podpora

Intenzivní, multifaktoriální intervence snižuje riziko makrovaskulárních komplikací u diabetiků 2. typu na polovinu STENO-2 60 50 40 30 20 10 p=0.007 Conventional therapy Intensive therapy 0 0 12 24 36 48 60 72 84 96 Months of follow-up Composite endpoint included cardiovascular death, myocardial infarction, revascularisation, stroke and amputation Gaede et al. N Engl J Med 2003;348:383 93

V čem může pomoci telemonitoring? Může zvýšit motivaci pacientů Může pomoci v intenzivní edukaci Může pomoci lépe definovat cíle léčby a facilitovat jejich dosažení Může zlepšit kompenzaci diabetu Umožníčastějšíinterakci pacientůse zdravotním personálem při zachování nebo snížení počtu návštěv v ordinaci

Co vše má smysl sledovat pomocí telemonitoringu u pacientů s diabetem? Glykémii (trendy vývoje v čase, výskyt hypoglykémií, vliv různých jídel a fyzické aktivity) Krevní tlak Fyzickou aktivitu Tělesnou hmotnost Stravovací režim Projenívšeho v jednom

Metaanalýza: telemonitoring v diabetologii

Telemonitoring: použitíkrokoměrůke zvýšenímotivace

Telemonitoring: sledování energetického příjmu

Telemonitoring: sledování glykemických profilů

Závěr Využitítelemonitoringuprokazatelnězlepšuje kompenzaci diabetu při zachování nebo snížení počtu běžných návštěv v ordinaci Telemonitoring může zlepšit compliance pacientů a lépe je motivovat k dlouhodobému dodržování režimových opatření Telemonitoringmápotenciál ke zlepšenípéče o pacienty s diabetem při zachování nebo snížení faktické zátěže zdravotnického personálu Telemonitoring může umožnit komplexní zlepšení všech KV rizikových faktorů u diabetiků

Děkuji za pozornost