Posouzení finanční situace vybraného podniku a návrhy na její zlepšení

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Posouzení finanční situace vybraného podniku a návrhy na její zlepšení Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Pavlína Pinková Vypracovala: Tereza Marková Brno 2010

Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí Ing. Pavlíně Pinkové za cenné rady, připomínky a odbornou pomoc při psaní této bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Posouzení finanční situace vybraného podniku a návrhy na její zlepšení vypracovala samostatně pod vedením Ing. Pavlíny Pinkové. Veškeré zdroje informací použité v této práci jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 20. května 2011

Abstract MARKOVÁ, T. Assessment of financial situation of selected company and suggestions for its improvement. Bachelor thesis. Brno, 2011. The aim of the bachelor thesis is to assess the financial situation of BEL Sýry Česko a.s. and propose measures for improving the current financial situation. The work is divided into a literature review and a practical part. In the theoretical part are the basic terms of financial analysis its indicators and methods explained. In the practical part the theoretical knowledge is applied. In conclusion there is an assessment of the results of financial analysis and proposals to improve the situation of the selected company are recommended. Keywords Financial analysis, horizontal and vertical analysis, liquidity, profitability, indebtedness, bankruptcy and credibility models. Abstrakt MARKOVÁ, T. Posouzení finanční situace vybraného podniku a návrhy na její zlepšení. Bakalářská práce. Brno, 2011. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení finanční situace podniku BEL Sýry Česko a.s. a návrh opatření, která povedou ke zlepšení současné finanční situace. Práce je rozdělena na část literární rešerše a na část praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy finanční analýzy, její ukazatele a metody. V praktické části jsou tyto teoretické poznatky aplikovány na již zmíněný podnik. V závěru práce je provedeno zhodnocení výsledků finanční analýzy a jsou doporučeny návrhy na zlepšení situace vybraného podniku. Klíčová slova Finanční analýza, horizontální a vertikální analýza, likvidita, rentabilita, zadluženost, bankrotní a bonitní modely.

Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce 11 1.1 Úvod... 11 1.2 Cíl... 11 2 Literární rešerše 12 2.1 Charakteristika finanční analýzy... 12 2.2 Uživatelé finanční analýzy... 13 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu... 13 2.3.1 Rozvaha... 14 2.3.2 Výkaz zisku a ztráty... 15 2.3.3 Cash flow... 16 2.4 Metody a ukazatele finanční analýzy... 16 2.4.1 Analýza absolutních ukazatelů... 17 2.4.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů... 18 2.4.3 Analýza poměrových ukazatelů... 19 2.4.4 Analýza soustav ukazatelů... 26 3 Metodika 31 4 Analýza finanční situace vybraného podniku 32 4.1 Charakteristika společnosti BEL Sýry Česko a.s.... 32 4.2 Analýza absolutních ukazatelů... 33 4.2.1 Horizontální analýza... 33 4.2.2 Vertikální analýza... 37 4.3 Analýza rozdílových ukazatelů... 42 4.3.1 Čistý pracovní kapitál... 42 4.4 Analýza poměrových ukazatelů... 43 4.4.1 Ukazatele likvidity... 43

10 Obsah 4.4.2 Ukazatele rentability... 44 4.4.3 Ukazatele zadluženosti... 47 4.4.4 Ukazatele aktivity... 50 4.5 Analýza soustav ukazatelů... 51 4.5.1 Pyramidové soustavy ukazatelů... 51 4.5.2 Bankrotní modely... 53 4.5.3 Bonitní modely... 56 4.6 Shrnutí výsledků... 57 5 Návrhy a doporučení 61 6 Závěr 68 7 Literatura 70 SEZNAM TABULEK 72 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ 73 SEZNAM PŘÍLOH 74

Úvod a cíl práce 11 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V dnešní době je relativně těžké udržet společnost úspěšnou, konkurenceschopnou a hlavně ziskovou. Podnik může zasáhnout finanční krize, a v důsledku špatného rozhodnutí vedení se společnost může ocitnout ve finančních problémech. Rozhodování je v podniku velice důležitá činnost, kterou manažeři či vlastníci společností provádějí téměř každý den. Pro krátkodobé i dlouhodobé rozhodování o financích či případných investicích podniku je základem právě finanční analýza. Finanční analýza zhodnotí hospodaření podniku a podává informace o celkové finanční situaci společnosti. Ta je důležitá nejen pro manažery a vlastníky společnosti, ale zajímají se o ni také budoucí investoři, odběratelé či banky. Finanční analýza pracuje s účetními výkazy jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněžních tocích (cash flow) a doplňující informace čerpá také z výročních zpráv společností. Pro řízení a plánování podniku je finanční analýza jedním z nejdůležitějších podkladů. Pomocí finanční analýzy lze odhalit problémové oblasti hospodaření podniku, také lze provádět mezipodnikové a konkurenční srovnání, které odhalí, jak se podniku dařilo v jednotlivých letech. Finanční analýza hodnotí nejen minulost a přítomnost, ale také umožňuje predikci budoucího vývoje společnosti, což je při plánování podniku nezbytné. V této bakalářské práci je provedena finanční analýza společnosti BEL Sýry Česko a.s. v jednotlivých letech 2005-2009. Na základě rozmanitosti ukazatelů finanční analýzy je posouzena současná situace daného podniku a následně jsou doporučeny návrhy, které by měly vést ke zlepšení finančního zdraví analyzované společnosti. 1.2 Cíl Hlavním cílem této bakalářské práce je vyhodnotit finanční situaci společnosti BEL Sýry Česko a.s. pomocí metod finanční analýzy. Na základě informací z účetních výkazů podniku za rok 2005 až 2009 a výsledků jednotlivých ukazatelů finanční analýzy doporučit společnosti řešení pro zlepšení jejího současného finančního stavu.

12 Literární rešerše 2 Literární rešerše 2.1 Charakteristika finanční analýzy Finanční analýza je nástroj, pomocí kterého manažeři nebo vlastníci zjišťují finanční zdraví podniku. Můžeme ji charakterizovat jako soubor činností, díky nimž zjistíme a vyhodnotíme komplexní finanční situaci podniku. Finanční analýza poskytuje informace o finančním zdraví podniku, o jeho silných a slabých stránkách, příležitostech, nebezpečích a o celkové kvalitě hospodaření. (Kislingerová, 2004) Smysl a účel finanční analýzy je v provedení rozboru hospodaření podniku na základě adekvátních metodologických ukazatelů, jako je například ukazatel rentability, likvidity, zadluženosti atd. Vyhovující situace společnosti je označována jako finanční zdraví podniku. Finančně zdraví podnik je takový, který v daném okamžiku dokáže naplňovat smysl své existence. To znamená, že dosahuje tak velké míry zisku, která je považována investory za adekvátní vhledem k výši rizika a druhu podnikání. (Valach, 1999) Cílem finanční analýzy podniku je zpravidla: posuzování vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku, analýza dosavadního vývoje podniku, komparace výsledků analýzy v prostoru, analýza vztahů mezi ukazateli (pyramidální rozklady), poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti, analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty, interpretace výsledků včetně návrhů ve finančním plánování a řízení podniku. (Sedláček, 2009, s. 4) Z časového hlediska můžeme finanční analýzu rozdělit na dvě části. V první části zkoumáme, jak firma hospodařila v minulosti až po současnost. Druhá část nám umožňuje finanční plánování do budoucnosti. Jedná se jak o krátkodobé plánování, které je součástí běžného chodu firmy, tak o strategické plánování spojené s dlouhodobým rozvojem firmy. (Růčková, 2010) Finanční analýza není součástí pouze finančního řízení, ale může být obsažena například i v marketingové SWOT analýze. Finanční analýza nám ukazuje slabé stránky podnikového zdraví, které mohou společnost dostat do problémů, ale

Literární rešerše 13 také silné stránky, které naopak mohou vést ke zhodnocení majetku podniku a jeho finančního zdraví. (Růčková, 2010) 2.2 Uživatelé finanční analýzy Informace, které finanční analýza poskytuje, zajímají nejen vlastníky a manažery firmy, ale také další subjekty, které s firmou přicházejí do styku a jsou pro ně tyto informace důležité. Uživatele finanční analýzy můžeme dělit na dvě skupiny, a to na uživatele externí a interní. (Kislingerová, 2004) Mezi externí uživatele patří investoři, kteří vkládají do podniku kapitál. Rozhodují o poskytnutí budoucích investic a o hospodaření podniku se zdroji, které mu poskytli. Dále sem řadíme banky a ostatní věřitele, kteří využívají informací finanční analýzy pro zjištění finančního stavu potenciálního nebo již existujícího dlužníka. Tyto subjekty rozhodují, zda poskytnou nebo neposkytnou podniku úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Stát a jeho orgány kontrolují správnost vykázaných daní, používají informace pro různá statistická šetření, zvláště dohlíží na podniky se státní majetkovou účastí a rozdělení finanční výpomoci. Obchodní partneři pozorují schopnost podniku hradit splatné závazky, zajímají se o solventnost, likviditu a zadluženost. (Kislingerová, 2004) K interním uživatelům finanční analýzy řadíme manažery, kteří využívají data finanční analýzy pro operativní i strategické finanční řízení podniku. Mají nejlepší předpoklad pro tvorbu finanční analýzy, neboť znají veškeré informace o finanční situaci podniku, které nejsou veřejně přístupné externím uživatelům. Dále zaměstnanci se přirozeně zajímají o prosperitu a finanční stabilitu podniku, ve kterém pracují. Jedná se o jistotu zaměstnání, mzdové a sociální jistoty, jako například výhody, které zaměstnavatel může poskytovat. Také odboráři patří mezi interní uživatele finanční analýzy. (Kislingerová, 2004) Dle Kislingerové (2004) existují další uživatelé finanční analýzy, kteří mají zájem o hospodaření podniku. Jsou jimi například daňový poradce, analytik, makléř či ostatní široká veřejnost. 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Abychom vytvořili kvalitní finanční analýzu, potřebujeme kvalitní vstupní informace. Tyto informace by měly zachytit všechna data, která by mohla jakkoliv zkreslit výsledky hodnocení finančního zdraví podniku. Z těchto

14 Literární rešerše důvodů jsou za základní zdroj informací pro sestavení finanční analýzy považovány účetní výkazy společnosti. Tyto výkazy poskytují informace pro celou škálu uživatelů finanční analýzy, jejichž rozdělení je provedeno v kapitole 2.2. (Růčková, 2010) Účetní výkazy, spolu s přílohou k účetním výkazům, jsou součástí účetní závěrky. Firmy ze zákona musí sestavovat tuto závěrku každý rok většinou k 31. 12. příslušného roku. Účetní výkazy jsou tvořeny rozvahou, výkazem zisku a ztráty a výkazem o tvorbě a použití peněžních prostředků neboli cash flow. Příloha k těmto výkazům informuje o účetních metodách, účetních zásadách a způsobech oceňování. Dále obsahuje doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty, a také k přehledu o peněžních tocích. (Růčková, 2010) 2.3.1 Rozvaha Rozvaha (bilance) je přehled majetku podniku (aktiv) a jeho zdrojů financování (pasiv) vždy k určitému datu. Na levé straně rozvahy najdeme aktiva společnosti, která nám udávají, co podnik vlastní (peníze, zásoby), nebo co mu ostatní ekonomické subjekty dluží (pohledávky). Na pravé straně jsou pasiva, která ukazují, jakým způsobem podnik financuje svá aktiva. Pasiva společnosti tvoří dluhy vůči ostatním ekonomickým subjektům (závazky vůči dodavatelům, bankám, zaměstnancům) a vlastní kapitál podniku (majetek akcionářů). (Bláha, Jindřichovská, 2006) Majetková struktura podniku (aktiva) představuje majetek, který společnost vložila do podnikání a očekává se od něj, že podniku přinese v budoucnu ekonomický prospěch. Aktiva se skládají z dlouhodobého majetku (hmotný, nehmotný a finanční), krátkodobého majetku (zásoby, pohledávky) a ostatních aktiv (časové rozlišení a dohadné účty aktivní). (Růčková, 2010) Zdroje financování (pasiva) říkají, z čeho podnik financuje svůj majetek. Zároveň z těchto zdrojů lze vyčíst finanční strukturu podniku. Pasiva se dělí na vlastní kapitál (základní kapitál, kapitálové fondy, výsledek hospodaření z minulých let, výsledek hospodaření běžného období), cizí kapitál (rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci) a ostatní pasiva (časové rozlišení a dohadné účty pasivní). (Růčková, 2010) Účetní výkazy, tedy i rozvaha, mají své slabé stánky, které jsou dány jejich konstrukcí a užívanými účetními praktikami. Rozvaha neuvádí přesně současnou hodnotu podniku, protože aktiva a pasiva jsou ohodnocena pořizovací cenou a ta zcela přesně nezachycuje současnou hodnotu aktiv

Literární rešerše 15 a pasiv. Rovněž odpisy přesně nevyjádří stárnutí aktiv. Další nevýhodou je, že určité rozvahové položky musí být ohodnoceny odhadem. Jedná se například o zásoby, jejichž hodnota by měla být založena na jejich prodejnosti, nebo stálá aktiva, jejichž reálná hodnota by se měla opírat o dobu životnosti. Slabou stránkou rozvahy je také to, že dlouhodobá stálá aktiva podniku se pouze znehodnocují ve formě odpisů, ale nikdy se nebere v potaz jejich zhodnocování. Je to důležité hlavně pro společnosti, které vlastní zhodnocující aktiva, jako je půda, lesy atd. Jen málokdy je skutečná životnost aktiva vázána na jeho odepsanost. V rozvaze také nejsou zahrnuty položky, které mají určitou vnitřní finanční hodnotu, protože jsou obtížně ocenitelné. Jedná se o lidské zdroje společnosti nebo o zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců. (Bláha, Jindřichovská, 2006) 2.3.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty (tzv. výsledovka) poskytuje informace o úspěšnosti práce podniku, tedy zda podnik svou činností dosáhl zisku nebo ztráty. Výkaz podává přehled o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření za určité období. (Kislingerová, 2004) Náklady udávají množství peněz, které podnik vynaložil na získání výnosů v daném účetním období, i když k jejich skutečnému zaplacení mohlo dojít v jiném účetním období. Výnosy zachycují peněžní částky, které podnik získal ze všech svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda tyto částky budou zaplaceny ve stejném období. Výsledek hospodaření je rozdíl mezi výnosy a náklady. Pokud jsou výnosy vyšší než náklady, jedná se o zisk, v opačném případě jde o ztrátu. (Kislingerová, 2004) Pro sestavení výkazu zisku a ztráty existují dva způsoby. Sestavení na základě sledování výnosů nebo na základě sledování nákladů. Můžeme zvolit druhové třídění nebo účelové třídění. Při druhovém členění nákladů se bezprostředně nesleduje účel vynaložení nákladů. Naopak při účelovém členění se vztah k vlastní příčině vzniku nákladů monitoruje. (Landa, 2008) Slabé stránky má nejen rozvaha ale i výsledovka. Například vyčíslený účetní zisk v tomto výkazu se nerovná skutečné hotovosti získané hospodařením firmy za dané účetní období. Je to z toho důvodu, že náklady a výnosy nezachycují skutečné hotovostní toky. Ve výsledovce se mohou objevit výnosy a náklady, přestože v daném období nedojde k žádnému pohybu peněz. Dále inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozím období, není zahrnuto do výnosů běžného období. Další slabou stránkou výsledovky je, že

16 Literární rešerše určité náklady (mzdy, režie a další) zahrnuté ve výkazu zisku a ztráty nemusejí být skutečně zaplaceny v tom období, kdy se v něm vyskytují. Některé náklady nejsou vůbec hotovostním nákladem. Například odpisy se ve výsledovce odečítají, ale hotovost společnosti zůstává. (Bláha, Jindřichovská, 2006) 2.3.3 Cash flow V České republice je cash flow velmi mladý a relativně krátkou dobu používaný výkaz. Cash flow na základě bilanční formy porovnává zdroje tvorby peněžních prostředků (příjmy) s jejich užitím (výdaji) za určité období. Můžeme jej také využít k posouzení skutečné finanční situace podniku. Výhodou cash flow je, že není ovlivňován odpisováním majetku ani časovým rozlišováním. (Růčková, 2010) Přehled o peněžních tocích zobrazuje jak peněžní prostředky, tak i peněžní ekvivalenty. Peněžní prostředky jsou peníze v hotovosti, ceniny, peníze na účtu, včetně jeho přečerpání, a peníze na cestě. Za peněžní ekvivalenty se považuje krátkodobý likvidní finanční majetek, který se významně nezmění v čase, dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu. (Landa, 2008) Cash flow se skládá ze tří základních částí, kterými jsou provozní, investiční a finanční činnost. Provozní činnost je nejdůležitější. Ukazuje, jak moc se výsledek hospodaření za běžnou činnost shoduje se skutečně vydělanými penězi a jak moc je produkce peněz ovlivněna změnami pracovního kapitálu a jeho složkami. Z investiční činnosti poznáme nejenom výdaje na pořízení investičního majetku a jejich strukturu, ale i velikost příjmů z prodeje tohoto majetku. Finanční činnost je taková činnost, ve které dochází ke změně vlastního kapitálu, dlouhodobých a krátkodobých závazků. (Růčková, 2010) 2.4 Metody a ukazatele finanční analýzy Finanční analýza se skládá ze dvou navzájem propojených částí. Jedná se o kvalitativní (fundamentální) a kvantitativní (technickou) analýzu. (Sedláček, 2009) Fundamentální analýza je postavena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy. Tato metoda zpracovává velké množství kvalitativních údajů bez použití algoritmizovaných postupů. Tato analýza zkoumá prostředí, ve kterém se podnik nachází. Můžeme sem zařadit například SWOT analýzu, BCG matici a další. Kvalitativní

Literární rešerše 17 analýza tedy tvoří základ, o který se opírá kvantitativní analýza. (Sedláček, 2009) Při technické analýze využíváme matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod zpracovávání ekonomických dat k výslednému posouzení ekonomické situace podniku. Výsledky této analýzy lze interpretovat pouze za podmínky znalostí z fundamentální analýzy, a proto je nezbytné, aby se kvalitativní a kvantitativní analýzy kombinovali. (Růčková, 2010) Finanční analýza podniku se provádí pomocí finančních ukazatelů, které najdeme buď v účetních výkazech, nebo je z těchto výkazů odvodíme. Obvykle se ukazatele dělí na absolutní, rozdílové a poměrové, popřípadě i na speciální. V současnosti se více používá jiné dělení, a to dělení ukazatelů na extenzivní a intenzivní. Extenzivní ukazatele dále dělíme na stavové, tokové, rozdílové a nefinanční. Intenzivní ukazatele se člení na stejnorodé a nestejnorodé. (Růčková, 2010) 2.4.1 Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatele vyjadřují objem položek účetních výkazů. Nesou informaci o rozsahu podnikových aktiv a pasiv, nákladů a výnosů. Jejich měrnou jednotkou jsou peníze. Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje především horizontální a vertikální analýzu. Tyto analýzy bývají někdy označovány jako procentní rozbor pro jejich postup při výpočtu ukazatelů. Procentní rozbor je výhodný v tom, že porovnává výkazy podniku v delším časovém období, srovnává výsledky podniku v rámci oboru jako celku, a lze ho použít pro porovnání společnosti se srovnatelnými podniky v oboru. Mezi jeho nevýhody ale patří to, že neodkryje příčiny změn, absolutní základna pro výpočty ukazatelů není stálá a vypočítané údaje mohou být obsahově nesrovnatelné. (Živělová, 2008) Horizontální analýza Horizontální analýza odhaluje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. K této analýze je třeba mít data v dostatečně dlouhé časové řadě, jelikož pouze ta nám přinese přesnější výsledky, a tím umožní i lepší interpretaci výsledků. Cílem horizontální analýzy je tedy zjistit, o kolik jednotek a procent se změnila jednotlivá položka účetních výkazů v čase. (Živělová, 2008) Absolutní změna = ukazatel t - ukazatel t- 1 (Živělová, 2008, s. 49)

18 Literární rešerše Procentní změna = absolutní změna ukazatel t- 1 100 [%] (Živělová, 2008, s. 50) Analýza sleduje změny po řádcích, a proto je tato metoda nazývána horizontální analýza absolutních dat. Tato analýza zachycuje vývoj trendu ve struktuře majetku i kapitálu podniku. Horizontální analýza je nejjednodušší a nejpoužívanější metodou při zpracování zpráv o hospodářské situaci podniku a o jeho vývoji v minulosti i v budoucnosti. (Sedláček, 2009) Vertikální analýza Vertikální analýza ukazuje procentní podíl určité položky účetního výkazu ze stanoveného základu. Tato analýza se používá pro vyjádření struktury aktiv a pasiv podniku a pro rozbor výkazu zisku a ztráty. (Živělová, 2008) Procentní vyjádření jednotlivých složek majetku v jednotlivých letech provádíme odshora dolů (ve sloupcích) a nikoliv napříč jednotlivými roky, a proto se tato analýza nazývá vertikální. Ve výkazu zisku a ztráty se jako základ (100 %) stanovuje velikost tržeb a v rozvaze velikost celkových aktiv podniku. Výsledky vertikální analýzy můžeme srovnávat z různých let, protože tato analýza nezávisí na meziroční inflaci, a proto ji lze použít ke komparaci v čase i v prostoru. (Sedláček, 2009) 2.4.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů Analýza rozdílových a tokových ukazatelů používá pouze ty základní účetní výkazy, které v sobě zahrnují tokové položky. Jde zejména o výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow, avšak v rozvaze lze provést analýzu oběžných aktiv také pomocí rozdílových ukazatelů. (Růčková, 2010) Rozdílové ukazatele používáme jak k analýze, tak i k řízení finanční situace podniku (hlavně jeho likvidity) a označujeme je jako fondy finančních prostředků (finanční fondy). Fond je souhrn určitých stavových ukazatelů vyjadřujících aktiva nebo pasiva. (Sedláček, 2009) Analýza pracovního kapitálu Nejčastěji používaným ukazatelem je čistý pracovní kapitál, který se vypočítá jako rozdíl celkových oběžných aktiv a celkových krátkodobých dluhů. Tento rozdíl má důležitý vliv na likviditu podniku. Pokud má podnik více krátkodobých aktiv než krátkodobých dluhů, jedná se o podnik s dobrým finančním zázemím, tedy o podnik likvidní. Čistý pracovní kapitál tvoří finanční polštář, díky němuž podnik může pokračovat ve svých aktivitách

Literární rešerše 19 i v případě, že by určitá situace vyžadovala vysoký výdej peněžních prostředků. (Sedláček, 2009) Analýza cash flow Chce-li podnik vědět, jak řídil své peněžní toky a jestli měl vždy dostatek pohotových prostředků, použije k tomu analýzu cash flow. Tato analýza je založena na příjmech a výdajích a určuje reálné toky peněz a jejich zásoby v obchodním podniku. Čistý cash flow slouží k řízení likvidity, k časování kapitálových vstupů, k řízení výplaty dividend a k řízení struktury investovaného kapitálu. (Bláha, Jindřichovská, 2006) 2.4.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou nejoblíbenější, a také nejvíce užívané nástroje při tvorbě finanční analýzy. Jejich podstata spočívá v tom, že vyjadřují poměr mezi různými položkami účetních výkazů, které spolu vzájemně souvisí. Z toho vyplývá, že můžeme poměřovat velké množství ukazatelů. Nejvíce používané ukazatele, které se v praxi osvědčily, jsou ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti, aktivity a ukazatele kapitálového trhu, popřípadě další. (Knápková, Pavelková, 2010) Použitím poměrových ukazatelů získáme rychle a nenákladně informace o základních finančních charakteristikách podniku. Pomocí těchto ukazatelů můžeme srovnávat podniky různé velikosti, porovnat tyto ukazatele s jejich rozpočtovými hodnotami, můžeme provádět analýzu časového vývoje finanční situace dané firmy, jsou vhodné pro hlubší průřezové analýzy atd. (Kovanicová, 2005) Ukazatele likvidity Existence podniku je závislá na tom, zda je podnik schopen včas platit své dluhy. Pokud má podnik dostatek peněžních prostředků, a své dluhy hradí včas, říkáme, že je likvidní. Pokud tomu tak není, pak se podnik dostává do finančních obtíží. (Kovanicová, 2005) Likvidita podniku je tedy schopnost podniku hradit včas své platební závazky. Pokud je podnik likvidní, znamená to, že je také solventní, tedy můžeme říci, že likvidita je podmínkou solventnosti. Likvidita je také důležitá s ohledem na finanční rovnováhu společnosti, aby podnik byl schopen dostát svým závazkům. Naopak příliš vysoká likvidita upozorňuje na to, že má podnik příliš finančních prostředků v aktivech, které se výrazně nezhodnocují a to se

20 Literární rešerše nelíbí vlastníkům podniku, neboť tato aktiva snižují rentabilitu. Proto je důležité pro podnik najít vyváženou likviditu, která umožní dostatečně zhodnotit prostředky a dostát závazkům společnosti. (Růčková, 2010) Ukazatele likvidity poměřují to, čím je možno platit (čitatel) s tím, co je nutno uhradit (jmenovatel). Podle přísnosti míry likvidity počítáme běžnou, pohotovou a okamžitou likviditu. (Kovanicová, 2005) Běžná likvidita (likvidita III. stupně, current ratio) Běžná likvidita = oběžná aktiva krátkodobé dluhy (Růčková, 2010, s. 49) Běžná likvidita je ukazatel, který nám říká, kolikrát jsou krátkodobé závazky podniku pokryty oběžnými aktivy. To znamená, jak by byl podnik schopný uspokojit své věřitele, kdyby proměnil svá krátkodobá aktiva v daném okamžiku v hotovost. Čím je tento ukazatel vyšší, tím je podnik likvidnější. Běžná likvidita má ale svá úskalí v tom, že nebere ohled na likvidnost oběžných aktiv, a také nepřihlíží ke struktuře krátkodobých dluhů z hlediska doby splatnosti. Doporučená hodnota ukazatele běžné likvidity je v rozmezí 1,5 2,5. (Růčková, 2010) Pohotová likvidita (likvidita II. stupně, acid test) Pohotová likvidita = oběžná aktiva - zásoby krátkodobé dluhy (Růčková, 2010, s. 49) Ukazatel pohotové likvidity se pokládá za výstižnější, protože se snaží odstranit nevýhody vypovídací schopnosti ukazatele běžné likvidity. Tento ukazatel by měl mít hodnoty v rozmezí 1,0 1,5. Pokud by ukazatel nabyl hodnoty 1, podnik by nemusel prodávat své zásoby, aby se vyrovnal se svými závazky. (Růčková, 2010) Okamžitá likvidita (likvidita I. stupně, cash ratio) Okamžitá likvidita = pohotové platební prostředky dluhy s okamžitou splatností (Růčková, 2010, s. 49) Okamžitá likvidita obsahuje pouze peníze v hotovosti, na běžných účtech a peněžní ekvivalenty (např. volně obchodovatelné cenné papíry). Doporučená hodnota okamžité likvidity v České republice je 0,2 1,1. (Sedláček, 2009) Ukazatele rentability Rentabilita (výnosnost) vyjadřuje, jak je podnik schopný dosahovat zisku za použití investovaného kapitálu. Proto se o tyto ukazatele nejvíce zajímají

Literární rešerše 21 akcionáři a potenciální investoři. Pro výpočet ukazatelů rentability se nejčastěji používá rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Do čitatele se dosazují různé obměny výsledku hospodaření a do jmenovatele různé druhy kapitálu respektive tržeb. Obecně pomocí ukazatelů rentability můžeme hodnotit celkovou efektivnost dané činnosti. Vývoj těchto ukazatelů v časové řadě by měl být rostoucí. (Růčková, 2010) Pro lepší pochopení a interpretaci jednotlivých ukazatelů rentability jsou zde uvedeny tři kategorie zisku, které lze nalézt ve výkazu zisku a ztráty a které se používají k jejich výpočtu. První je EBIT neboli zisk před odečtením úroků a daní (provozní výsledek hospodaření), který se používá pro mezifiremní srovnání. Druhou kategorií je EAT tedy zisk po zdanění (výsledek hospodaření za běžné účetní období), který umožňuje hodnotit výkonnost podniku. Poslední kategorií je EBT, což je zisk před zdaněním (provozní zisk snížený/zvýšený o finanční a mimořádný výsledek hospodaření, který zahrnuje daň), který použijeme v případě srovnání výkonnosti firem s různým daňovým zatížením. (Růčková, 2010) Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA return on assets) ROA = EBIT aktiva 100 % (Grünwald, Holečková, 2007, s. 82) Rentabilita celkového kapitálu vyjadřuje celkovou výnosnost kapitálu bez ohledu na to, zda byly použity vlastní nebo cizí zdroje. Pomocí ukazatele ROA lze zjistit celkovou efektivnost společnosti, její produkční sílu, nebo zda je podnik výdělečně schopný. (Růčková, 2010) Jestliže je v čitateli zisk před odečtením úroků a daní, pak tento ukazatel slouží k porovnání podniků působících v různých zemích, které používají odlišnou sazbu daně a které jsou různě úrokově zatíženi. Obsah čitatele může být také pouze zisk po zdanění a zdaněné úroky. Tato konstrukce ukazatele srovnává rentability kapitálu u podniků s různým podílem cizích zdrojů ve finanční struktuře. Pokud se v ukazateli objeví čistý zisk, lze jej interpretovat tak, že management využil celková aktiva ve prospěch vlastníků. (Grünwald, Holečková, 2007) Rentabilita dlouhodobého kapitálu (ROCE return of capital employed) ROCE = EAT + zdaněné úroky dlouhodobý kapitál 100 % (Grünwald, Holečková, 2007, s. 85) Čitatel obsahuje celkové výnosy investorů a jmenovatel dlouhodobý investovaný kapitál akcionářů i věřitelů. Ukazatel používají spíše velké

22 Literární rešerše průmyslové korporace, protože mají větší procento dlouhodobého kapitálu. (Grünwald, Holečková, 2007) Jde o ukazatel, který vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. (Růčková, 2010, s. 53) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE return on equity) ROE = EAT vlastní kapitál 100 % (Grünwald, Holečková, 2007, s. 86) Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje, jak se zhodnotil kapitál vložený akcionáři nebo vlastníky podniku. Investoři tedy díky tomuto ukazateli mohou zjistit, jak velký výnos jim přináší vložený kapitál, a zda se využívá s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. (Růčková, 2010) Investor, který nese poměrně vysoké riziko spojené se špatným hospodařením podniku, požaduje, aby ukazatel ROE byl vyšší než úroky, které by získal při investování do cenných papírů. Z toho vyplývá, že cena vlastního kapitálu (např. dividendy) je vyšší než cena cizího kapitálu (úroku), neboli můžeme říci, že vlastní kapitál je dražší než cizí kapitál. Pokud si chce firma udržet investory nebo přilákat nové, měla by hodnotu ukazatele ROE mít dlouhodobě vyšší než výnosnost cenných papírů garantovaných státem. (Sedláček, 2009) V souvislosti s rentabilitou vlastního kapitálu je nutno se zmínit ještě o pákovém efektu (leverage-faktor). Leverage-faktor vypovídá o tom, že mezi rentabilitou vlastního a celkového kapitálu existuje jakýsi vliv páky, což znamená, že je-li úroková míra cizího kapitálu nižší než rentabilita celkového kapitálu, roste rentabilita vlastního kapitálu při přílivu cizího kapitálu. Je-li naopak rentabilita celkového kapitálu nižší než úroková míra cizího kapitálu, klesá s rostoucím zadlužením výnosnost vlastního kapitálu. (Růčková, 2010, s. 54) Rentabilita tržeb (ROS return on sales) ROS = zisk tržby 100 % (Růčková, 2010, s. 56) Rentabilita odbytu, jak je tento ukazatel také nazýván, poměřuje výsledek hospodaření a tržby podniku. Obě zmíněné položky jsou přizpůsobovány dle účelu analýzy. (Růčková, 2010) Při použití čistého zisku v čitateli získáme ukazatel ziskové marže (PMOS, ziskové rozpětí), který udává zisk na korunu obratu. Je-li zisková marže nižší než oborový průměr, pak jsou ceny výrobků relativně nízké a náklady příliš vysoké. (Sedláček, 2009)

Literární rešerše 23 Rentabilita nákladů (ROC return on costs) ROC = 1- zisk tržby (Růčková, 2010, s. 56) Jedná se o doplňkový ukazatel k rentabilitě tržeb, který vyjadřuje poměr celkových nákladů k tržbám podniku. Pokud se jedná o dobře prosperující podnik, je hodnota tohoto ukazatele nízká, neboť 1 Kč tržeb vytvořil s menšími náklady. (Růčková, 2010) Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti vyjadřují, jaký je vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování, tedy jak moc podnik při financování svých aktivit používá dluhy. Růst zadluženosti může přispět k růstu celkové rentability, ale zároveň zvyšuje riziko finanční nestability. (Sedláček, 2009) Cílem analýzy zadluženosti je nalezení optimálního poměru vlastního a cizího kapitálu, tedy kapitálovou strukturu podniku. Tu sledují zejména věřitelé a akcionáři. Pokud si podnik bude stále více půjčovat, roste riziko nesplnění závazků vůči věřitelům, kteří mohou požadovat vyšší úrokové sazby. Akcionáři se mohou obávat o rizikovější akcie, pokud podniku roste podíl dluhového financování. (Růčková, 2010) Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika, debt ratio) Celková zadluženost = cizí kapitál celková aktiva 100 % (Sedláček, 2009, s. 64) Debt ratio je považován za základní ukazatel zadluženosti. Riziko věřitelů je tím vyšší, čím vyšší je hodnota celkové zadluženosti. Proto věřitelé preferují nižší hodnoty tohoto ukazatele. (Růčková, 2010) Hodnota celkové zadluženosti by se měla pohybovat mezi 30-60 % v závislosti na odvětví podnikání a na schopnosti splácení úroků z dluhů. (Knápková, Pavelková, 2010) Dlouhodobá a krátkodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost = Krátkodobá zadluženost = dlouhodobý cizí kapitál celková aktiva krátkodobý cizí kapitál celková aktiva 100 % (Sedláček, 2009, s. 65) 100 % (Sedláček, 2009, s. 65) Dlouhodobá a krátkodobá zadluženost jsou analytickými ukazateli celkové zadluženosti. (Živělová, 2008)

24 Literární rešerše Koeficient samofinancování (equity ratio) Koeficient samofinancování = vlastní kapitál celková aktiva 100 % (Růčková, 2010, s. 58) Equity ratio je doplňkem k ukazateli celkové zadluženosti a vyjadřuje celkovou finanční situaci podniku. Součet těchto dvou ukazatelů by měl být roven 1, respektive 100 %. (Růčková, 2010) Koeficient zadluženosti (míra zadluženosti, debt to equity ratio) Koeficient zadluženosti = cizí kapitál vlastní kapitál 100 % (Sedláček, 2009, s. 64) Míra zadluženosti je další používaný ukazatel finanční analýzy. Jeho převrácená hodnota určuje míru finanční samostatnosti podniku. Je důležité k tomuto ukazateli přičíst částku leasingových závazků, jelikož tyto údaje nejsou zachyceny v rozvaze. (Růčková, 2010) Úrokové krytí Úrokové krytí = EBIT nákladové úroky (Růčková, 2010, s. 58) Kritika ukazatelů zadluženosti spočívá v tom, že neberou v úvahu úroky z dlouhodobých úvěrů. Tato výtka je napravena prostřednictvím ukazatele úrokového krytí, který vyjadřuje, kolikrát zisk převyšuje placené úroky. (Kovanicová, 2005) Je-li úrokové krytí rovno 1, jde celý zisk na zaplacení úroků. Pokud jsou úroky pokryty ziskem 3 až 6, jedná se o postačující hodnotu úrokového krytí. (Sedláček, 2009) Dlouhodobé krytí stálých aktiv Dlouhodobé krytí stálých aktiv = vlastní kapitál + dl. cizí kapitál stálá aktiva (Sedláček, 2009, s. 65) Tento ukazatel udává, jak jsou stálá aktiva kryta dlouhodobým kapitálem. Dle zlatého pravidla platí, že dlouhodobý majetek by měl být krytý dlouhodobými zdroji. Pokud je hodnota ukazatele menší než 1, podnik hradí část dlouhodobého majetku krátkodobými zdroji, a je tedy podkapitalizován. Je-li hodnota ukazatele větší než 1, podnik financuje příliš velkou část krátkodobého majetku drahými dlouhodobými zdroji. Takový podnik je překapitalizován. (Knápková, Pavelková, 2010)

Literární rešerše 25 Ukazatele aktivity Tyto ukazatele měří, jak úspěšně využívá podnik svá aktiva. Ukazatele aktivity můžeme vyjádřit dvěma způsoby. Jako obrátkovost (rychlost obratu), která vyjadřuje počet obrátek aktiv za určité období. Druhý způsob je pomocí doby obratu, což je počet dní (let), po které trvá jedna obrátka. (Kislingerová, Hnilica, 2008) Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv = tržby aktiva (Landa, 2008, s. 87) Obrat celkových aktiv udává, jak dlouho trvá jedna obrátka za časové období. Posuzovat tento ukazatel je dobré dle vývoje v časové řadě, kde za optimální se považuje klesající trend této časové řady. (Landa, 2008) Obrat zásob Obrat zásob = tržby zásoby (Landa, 2008, s. 87) Výsledek obratu zásob vyjadřuje, kolikrát je každá položka zásob v podniku prodána a opět uskladněna. (Sedláček, 2009) Doba obratu zásob je odvozena z předešlého vzorce (365 dní/obrat zásob), a vyjadřuje, jak dlouho jsou v podniku vázána aktiva ve formě zásob. Obecně platí, že lepší situace nastane, pokud obratovost zásob bude vyšší a doba obratu zásob bude nižší. (Růčková, 2010) Obrat pohledávek Obrat pohledávek = tržby pohledávky (Valach, 1999, s. 103) Dalším ukazatelem aktivity je obrat pohledávek, který vyjadřuje, kolikrát se pohledávky přemění v hotové peníze. Čím rychleji tato přeměna nastane, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky, a získané peníze tak může použít na své další potřeby. (Živělová, 2008) Doplňkovým ukazatelem je doba obratu pohledávek, kde do čitatele opět dosazujeme 365 dní a do jmenovatele obrat pohledávek. Tento ukazatel vyjadřuje, za jak dlouho jsou pohledávky v průměru splaceny. Doba obratu pohledávek by měla být stejná, jako doba splatnosti faktur, protože pokud je delší, znamená to nedodržení stanovených podmínek ze strany obchodních partnerů. (Růčková, 2010)

26 Literární rešerše Za optimální vývoj lze považovat dobu splatnosti pohledávek menší než 30 dní. Nežádoucí vývoj je při hodnotě nad 90 dní. (Landa, 2008, s. 88) Obrat závazků Obrat závazků = tržby závazky (Růčková, 2010, s. 61) Obrat závazků má opět doplňkový ukazatel v podobě doby obratu zásob (365 dní/obrat závazků). Doba obratu závazků říká, jak rychle společnost splácí své závazky. Pro udržení stabilní finanční rovnováhy v podniku by doba obratu závazků měla být delší než doba obratu pohledávek. (Růčková, 2010) 2.4.4 Analýza soustav ukazatelů Finanční analýza využívá velké množství rozdílových a poměrových ukazatelů, které se ale zaměřují pouze na hodnocení určité činnosti podniku, a mají tedy omezenou vypovídací schopnost. Z tohoto důvodu vznikly soustavy ukazatelů, které umožní hodnotit celkovou finanční situaci společnosti. Zobrazí detailnější hospodaření podniku, ale velký počet ukazatelů může ztížit orientaci analytika, a tím zkreslit celkové hodnocení podniku. Soustavy ukazatelů jsou modely založené na větším počtu ukazatelů nebo modely, jejichž výsledkem je pouze jediné číslo. V dalším textu jsou tyto modely blíže popsány. (Sedláček, 2009). Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy rozkládají ukazatel na vrcholu pyramidy do dílčích ukazatelů, a to metodou multiplikativní (násobení/dělení) nebo metodou aditivní (sčítání/odčítání). Smyslem těchto metod je popsat vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a analyzovat složité vnitřní vazby v rámci pyramidy. (Růčková, 2010)

Literární rešerše 27 Du Pont diagram Rentabilita vlastního kapitálu ROA x aktiva celkem / vlastní kapitál rentabilita tržeb x obrat celkových aktiv EAT tržby tržby aktiva celkem / / Obr. 1 Rozklad rentability vlastního kapitálu Zdroj: RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2010, s. 71 Nejznámějším ukazatelem pyramidového rozkladu je Du Pontův diagram. Jeho název je odvozen od chemické společnosti Du Pont de Nemours, kde byl tento ukazatel poprvé použit. Znázorňuje závislost rentability vlastního kapitálu na jednotlivých položkách vstupujících do tohoto ukazatele. (Landa, 2008) Pravá strana Du Pontova diagramu vyjadřuje pákový efekt zmíněný v kapitole 2.8.2. Z tohoto ukazatele je zřejmé, že zvýší-li podnik využití cizího kapitálu nad vlastním, zvýší se mu i rentabilita vlastního kapitálu. Zadluženost se pro podnik může jevit jako pozitivní vlastnost za podmínky, pokud vyprodukuje takový zisk, který vyrovná vyšší nákladové úroky. (Růčková, 2010) Na obrázku č. 1 můžeme vidět, že vrcholový ukazatel lze dále členit. Například čistý zisk jde rozložit na rozdíl tržeb a celkových nákladů, nebo celková aktiva se skládají ze stálých, oběžných a ostatních aktiv. (Růčková, 2010) Du Pontův rozklad rentability vlastního kapitálu ukazuje, na co se zaměřit při zvyšování rentability. Zlepšení lze dosáhnout zvýšením rentability tržeb, zrychlením obratu kapitálu i lepším využitím cizího kapitálu pomocí změny struktury finančních zdrojů. (Kovanicová, 2005)

28 Literární rešerše Bankrotní modely Tyto modely si kladou za cíl informovat uživatele o tom, zda je v blízké době podnik ohrožen bankrotem. Pro společnost v této situaci jsou typické problémy s běžnou likviditou, s velikostí čistého pracovního kapitálu a s rentabilitou celkového vloženého kapitálu. Mezi bankrotní modely řadíme Altmanovo Z-skóre, Index důvěryhodnosti a Taflerův model. (Růčková, 2010) Altmanovo Z-skóre Z = 0,717A + 0,847B + 3,107C + 0,420D + 0,998E (Sedláček, 2009, s. 110) Kde: A = čistý pracovní kapitál / celková aktiva, B = nerozdělený zisk / celková aktiva, C = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva, D = účetní hodnota VK / účetní hodnota celkových dluhů, E = celkový obrat / celková aktiva. (Sedláček, 2009, s. 110) Altmanovo Z-skóre je jedním z nejznámějších bankrotních modelů, který má odlišit prosperující firmy od těch problémových. Sestavil jej E. Altman na základě diskriminační analýzy. Přiřadil váhy jednotlivým poměrovým ukazatelům, které vystupují v modelu jako proměnné, a také nastavil hranice pásem pro predikci finančního vývoje společnosti. Je-li vypočítaná hodnota menší jak 1,2, podnik má vážné finanční problémy. Pokud je hodnota v rozmezí 1,2 2,9, nachází se v šedé zóně a jde o nevyhraněný výsledek. Hodnoty větší jak 2,9 poukazují na uspokojivou finanční situaci. (Sedláček, 2009) Uvedený vzorec slouží pro společnosti veřejně neobchodovatelné s akciemi na burze. Pro ostatní existuje podobný Altmanův model, ale jsou v něm jiné váhy jednotlivých proměnných a hraniční hodnoty jsou zde posunuty, čímž je také interpretace výsledků odlišná. (Růčková, 2010) Index důvěryhodnosti model IN IN99 = - 0,017A + 4,573C + 0,481D + 0,015E (Sedláček, 2009, s. 111) Kde: A = aktiva / cizí kapitál, B = EBIT / nákladové úroky, C = EBIT / celková aktiva, D = celkové výnosy / celková aktiva, E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky a úvěry, F = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy. (Sedláček, 2009, s. 111) Tento model, nazývaný také vlastnický, sestavili manželé Neumaierovy v roce 1999. Model IN99 analyzuje, jak je schopen podnik nakládat se svěřenými

Literární rešerše 29 finančními prostředky. Je vyjádřen rovnicí, kde za proměnné dosazujeme poměrové ukazatele a k nim příslušné váhy. (Růčková, 2010) Interpretace výsledků je následující. Pokud IN > 2,07 podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku, 1,42 IN 2,07 situace není jednoznačná, ale podnik spíše tvoří hodnotu, 1,089 IN 1,42 nerozhodná situace, jsou zde přednosti i problémy, 0,684 IN 1,089 podnik spíše netvoří hodnotu, IN < 0,684 podnik má zápornou hod. ekonom. zisku. (Sedláček, 2009) IN05 = 0,13A + 0,04B + 3,97C + 0,21D + 0,09E (Sedláček, 2009, s. 112) V roce 2002 manželé Neumaierovi vytvořili index IN01. Tento model byl aktualizován v roce 2005 na model IN05, který uvádí odlišné váhy jednotlivých proměnných a také jiné hranice pro klasifikaci výsledků. (Sedláček, 2009) Výsledky IN05 jsou interpretovány takto. Pokud IN > 1,6 můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci, 0,9 < IN 1,6 šedá zóna nevyhraněných výsledků, IN 0,9 podnik má vážné finanční problémy. (Sedláček, 2009) Bonitní modely Bonitní modely pomocí bodového hodnocení určují finanční zdraví podniku. Do této skupiny patří např. Kralickův Quicktest nebo Tamariho model. (Knápková, Pavelková, 2010) Kralickův Quicktest Kralickův Quicktest je složen ze čtyř rovnic, pomocí nichž můžeme zhodnotit analyzovanou společnost. Jedná se o ukazatel ROA, cash flow v % tržeb (cash flow/tržby), koeficient samofinancování a poslední je doba splácení dluhu (cizí kapitál - krátkodobý finanční majetek / provozní cash flow). (Sedláček, 2009)

30 Literární rešerše Tab. 1 Stupnice hodnocení ukazatelů Kralickova Quicktestu Velmi dobrý (2) Ohrožen insolvencí (5) Ukazatel Výborný (1) Dobrý (3) Špatný (4) ROA > 15 % > 12 % > 8 % > 0 % negativní CF v % tržeb < 10 % > 8 % > 5 % > 0 % negativní Koeficient Samofinancování Doba splácení dluhu > 30 % > 20 % > 10 % > 0 % negativní < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let Zdroj: SEDLAČEK, J. Finanční analýza podniku, 2009, s. 107, upraveno Hodnocení společnosti se provede pomocí následujících tří kroků. Nejprve zhodnotíme finanční stabilitu firmy (sečteme poslední dva ukazatele a vydělíme 2) poté výnosovou situaci (součet prvních dvou ukazatelů dělený 2). Poslední krok spočívá v hodnocení podniku jako celku (sečteme bodové hodnoty finanční stability a výnosové situace a dělíme 2). (Růčková, 2010)

Metodika 31 3 Metodika Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická rešerše obsahuje teoretické poznatky k finanční analýze a jednotlivým ukazatelům. Analýza finanční situace vybraného podniku využívá tyto poznatky k praktickému provedení finanční analýzy konkrétní společnosti. K provedení finanční analýzy je zvolena společnost BEL Sýry Česko a.s., která se v České republice zabývá výrobou různých druhů sýrů. Pro výpočty jednotlivých ukazatelů v praktické části jsou použity výkazy (Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty) získané ze zveřejněných výročních zpráv společnosti od roku 2005 do roku 2009. Zmíněné výkazy jsou součástí příloh této práce. V praktické části je nejprve představena analyzovaná společnost BEL Sýry Česko a.s. Následuje analýza absolutních ukazatelů, která je provedena pomocí horizontální a vertikální analýzy rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Výpočet čistého pracovního kapitálu zastupuje analýzu rozdílových ukazatelů. Dále analýza poměrových ukazatelů zahrnuje výpočty jednotlivých ukazatelů likvidity, rentability, zadluženosti a aktivity. Předposlední kapitola je analýza soustav ukazatelů, která je rozdělena na pyramidové soustavy ukazatelů, bankrotní a bonitní modely. Poslední kapitolou praktické části je shrnutí výsledků, kde je provedena sumarizace výsledků na základě zjištěných údajů z finanční analýzy společnosti. Analýza poměrových ukazatelů je doplněna o porovnání výsledků společnosti BEL Sýry Česko a.s. s výsledky odvětví výroby potravinářských výrobků, ve kterém společnost působí. Tyto údaje o zmíněném odvětví jsou získány na základě dostupných finančních analýz podnikové sféry v jednotlivých letech 2005-2009, které zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Na základě zjištěných výsledků provedené finanční analýzy jsou rozebrány problémové oblasti společnosti a následně navržena doporučení ke zlepšení finanční situace společnosti BEL Sýry Česko a.s. V samotném závěru této práce je provedeno celkové zhodnocení analyzované společnosti, shrnuty návrhy a doporučení ke zlepšení současné finanční situace podniku a zhodnocení naplnění stanovených cílů bakalářské práce.

32 Analýza finanční situace vybraného podniku 4 Analýza finanční situace vybraného podniku V praktické části bakalářské práce bude představena společnost BEL Sýry Česko a.s. a provedena finanční analýza pomocí metod a ukazatelů popsaných v teoretické části. Veškeré výpočty ukazatelů v této části vychází z výkazů společnosti BEL Sýry Česko a.s. zveřejněných v Obchodním rejstříku prostřednictví výročních zpráv společnosti za jednotlivé roky. 4.1 Charakteristika společnosti BEL Sýry Česko a.s. Název: Právní forma: Sídlo: BEL Sýry Česko a.s. akciová společnost Pražská 218, 675 26 Želetava IČO: 60 71 46 03 Datum vzniku: 1. ledna 1995 Akcionář: Předmět podnikání: SICOPA S.A. mlékárenství, výroba, obchod a služby s tím spojené Společnost BEL Sýry Česko a.s. vznikla v roce 1995, kdy byla také zapsána do obchodního rejstříku Krajského soudu v Brně. Původní název společnosti používaný do roku 2004 byl Želetavská sýrárna a.s., na jejiž tradiční výrobu tavených a přírodních tvrdých sýrů společnost navázala. Vlastníkem společnosti je od roku 2009 francouzská společnost SICOPA S.A., která vlastní 100 % akcií společnosti. Základní kapitál činí 76 050 000 Kč a skládá se ze 76 akcií o jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč a 1 akcii o hodnotě 50 000 Kč. BEL Sýry Česko a.s. je jedničkou na trhu tavených sýrů v České republice. Společnost dosahuje objemu okolo 20 000 tun sýrů za rok. Klíčové značky společnosti jsou Veselá kráva a Smetanito, které dominují trhu. Mezi další významné značky společnosti patří Želetava, Almette, Gervais, KIRI a Mini Babybel. Díky připojení Jaroměřické mlékárny se společnost od roku 2008 rozhodla pro rozvoj výroby čerstvých, tvrdých a polotvrdých sýrů.

Analýza finanční situace vybraného podniku 33 4.2 Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální a vertikální analýzu rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti BEL Sýry Česko a.s. za rok 2005-2009. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti za období 2005-2009 jsou uvedeny v příloze č. 1-4. 4.2.1 Horizontální analýza Horizontální analýza ukazuje absolutní a procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů podniku a také sleduje jejich vývoj v čase. Horizontální analýza aktiv V příloze č. 5 a 6 je provedena horizontální analýza veškerých aktiv společnosti BEL Sýry Česko a.s. Následující tabulka č. 2 obsahuje pouze vybrané položky majetku společnosti a jejich změny v letech 2005-2009. Tab. 2 Horizontální analýza vybraných aktiv za období 2005-2009 Položka CELKOVÁ AKTIVA 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 v tis. Kč v % v tis. Kč v % v tis. Kč v % v tis. Kč v % 88 086 22,05-40 550-8,32 24 241 5,42 43 827 9,30 Dl. majetek -11 566-7,61-8 565-6,10 1 795 1,36 30 101 22,54 DNM -5 484-8,72-2 519-4,39 6 579 11,99 32 301 52,56 DHM -6 082-6,83-6 046-7,29-4 784-6,22-2 200-3,05 Oběžná aktiva 99 264 40,19-32 355-9,35 22 617 7,21 12 922 3,84 Zásoby 6 706 10,17-1 910-2,63-4 557-6,44-12 259-18,52 Dl. pohled. 0 0,00 1 496 100,00 287 19,18 0 0,00 Kr. pohled. 81 862 47,31-28 742-11,28 21 411 9,47 30 388 12,28 KFM 10 696 132,02-3 199-17,13 5 476 35,38-5 207-24,85 Časové rozlišení 388 61,10 370 36,17-171 -12,28 804 65,79 Zdroj: Vlastní výpočty Jak vyplývá z horizontální analýzy, celková aktiva se během jednotlivých let výrazně měnila. V roce 2006 vzrostla aktiva o 22,05 %, což v absolutním vyjádření činí 88 086 tis. Kč. Jediný pokles celkového majetku společnosti nastal v roce 2007, kdy aktiva klesla o 40 550 tis. Kč. Po následující dvě období byl vývoj aktiv společnosti pozitivní. Nejprve aktiva vzrostla o 5,42 %, respektive o 24 241 tis. Kč v roce 2008 a v posledním sledovaném roce se majetek společnosti rozrostl o 43,827 tis. Kč, tedy o necelých 10 %.

34 Analýza finanční situace vybraného podniku Dlouhodobý majetek společnost BEL Sýry Česko a.s. nejprve snižovala o 7,61 % v roce 2006 a o 6,10 % v roce 2007. Další rok dlouhodobý majetek mírně vzrostl o 1,36 % a nejvyšší růst dlouhodobého majetku společnost zaznamenala v roce 2009, kdy se zvýšil o 30 101 tis. Kč, což v procentním vyjádření činilo navýšení o 22,54 %. Jak je vidět z tabulky č. 2, dlouhodobý hmotný majetek během sledovaných let pouze klesal, jelikož docházelo k vyřazování strojů, počítačů a dalšího majetku společnosti z důvodu jeho opotřebení. Nákup softwaru SAP za více než 50 mil. Kč byl příčinou růstu dlouhodobého nehmotného majetku v roce 2009. Díky růstu dlouhodobého majetku společnosti vzrostly také odpisy z částky 14 272 tis. Kč na 19 348 tis. Kč. Oběžná aktiva tvoří převážnou část celkového majetku společnosti BEL Sýry Česko a.s. Výrazný přírůstek oběžných aktiv společnost zaznamenala v roce 2006, kdy se zvýšily nejvíce, konkrétně o 99 264 tis. Kč. Rok 2007 byl, stejně jako v případě dlouhodobého majetku, rokem snížení oběžných aktiv o 32 355 tis. Kč. Další sledovaná období již oběžná aktiva opět rostla, a to o 22 617 tis. Kč, respektive o 12 922 tis. Kč. Z konkrétních položek oběžných aktiv je jasné, že na jejich změnu měly nejvyšší vliv krátkodobé pohledávky společnosti, konkrétně pohledávky z obchodních vztahů. V letech, kdy položka krátkodobých pohledávek roste, však tržby společnosti klesají. Proto tento růst pohledávek můžeme spíše přisoudit špatné platební morálce odběratelů společnosti, což také dokazuje růst doby obratu pohledávek v kapitole 4.4.4 Ukazatele aktivity. Časové rozlišení společnosti ve sledovaném období převážně rostlo. Nejvyšší nárůst byl v roce 2009 o 804 tis. Kč a jediný pokles této položky byl zaznamenán v roce 2007 o 171 tis. Kč. Horizontální analýza pasiv Horizontální analýzu všech položek pasiv najdeme v příloze č. 7 a 8. V tabulce č. 3 jsou vybrané položky z této horizontální analýzy opět v absolutních a procentních změnách v letech 2005-2009.