č.j.: KSPH 72 INS 23557/2016-A-9 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou v insolvenční věci dlužníka: Karel Fleischmann, nar. 30.7.1976, IČ 86646630, bytem Nad Potokem 188, 250 63 Nová Ves o insolvenčním návrhu dlužníka a o návrhu na povolení oddlužení takto: I. Zjišťuje se úpadek dlužníka: Karel Fleischmann, nar. 30.7.1976, IČ 86646630, bytem Nad Potokem 188, 250 63 Nová Ves. II. Soud povoluje řešení úpadku dlužníka oddlužením. III. Insolvenčním správcem se ustanovuje: AK2H insolvence v.o.s., IČ 01885073, se sídlem Pařížská 1218/7, 400 01 Ústí nad Labem, provozovna Povětrná 446, 250 64 Hovorčovice. IV. Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. V. Podle 38 a 136 odst. 4 věta druhá zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) a podle 3 a 7 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů, soud ukládá dlužníku, aby platil insolvenčnímu správci k jeho rukám zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, a to částku zálohy na odměnu insolvenčního správce ve výši 750,- Kč měsíčně a částku zálohy na náhradu hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 150,- Kč měsíčně, tedy částku v celkové výši 900,- Kč měsíčně navýšenou o částku odpovídající dani z přidané hodnoty v zákonné výši, je li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, tj. 1.089,- Kč včetně DPH za každý započatý měsíc od vydání tohoto rozhodnutí o povolení oddlužení a to vždy nejpozději ke každému poslednímu kalendářnímu dni v měsíci, přičemž poprvé je dlužník povinen zaplatit tuto částku insolvenčnímu správci do 31. 10. 2016. Tato povinnost bude trvat do doby, než nastanou účinky usnesení o schválení oddlužení plnění splátkovým kalendářem, případně do právní moci rozhodnutí o jiném způsobu řešení úpadku dlužníka. VI. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby nejpozději do 7 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku dlužníku písemně oznámil číslo svého bankovního účtu pro poukazování záloh na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce podle předchozího výroku tohoto usnesení a sdělil mu, zda je plátcem daně z přidané hodnoty. VII. Věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, se vyzývají, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. Přihlášky
pohledávek se podávají dvojmo, včetně příloh, a pouze na formuláři, který je zveřejněn Ministerstvem spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách www.justice.cz. K přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto přihlášené pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. K přihlášce pohledávky je třeba připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. VIII. Soud vyzývá věřitele, aby hodlají-li popřít pravost, výši a pořadí pohledávky jiného věřitele, tak učinili písemným podáním na formuláři, zveřejněném na internetovém portále Ministerstva spravedlnosti ČR - www.justice.cz doručeném insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce. IX. Věřitelé se dále vyzývají, aby neprodleně sdělili insolvenčnímu správci, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových právech. Pokud tak neučiní, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. X. Soud nařizuje přezkumné jednání na den 16. prosince 2016 v 13:00 hod, do jednací síně č. 20, přízemí budovy E, Krajského soudu v Praze, Náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5. XI. Svolává se schůze věřitelů, která se bude konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání. Předmětem jednání schůze věřitelů, která bude následovat bezprostředně po přezkumném jednání, bude: a) zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti, včetně informace o velikosti zjištěné majetkové podstaty b) rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, je vázána na podmínku nebo nebyla zjištěna. c) volba věřitelského orgánu, d) usnesení věřitelů o případném odvolání soudem ustanoveného insolvenčního správce a o ustanovení nového insolvenčního správce podle 29 odst. 1 IZ, e) projednání způsobu oddlužení a hlasování o přijetí způsobu oddlužení (zpeněžením majetkové podstaty nebo splátkovým kalendářem) XII. Soud vyzývá osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci.
XIII. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby předložil soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek nejpozději 7 dnů přede dnem konání přezkumného jednání. XIV. Soud ukládá správci, aby nejpozději ve lhůtě dle výroku XIII. tohoto usnesení předložil soudu zprávu o ekonomické situaci dlužníka, o velikosti majetkové podstaty dlužníka a o své dosavadní činnosti. XV. Soud vyzývá věřitele dlužníka, kteří mají zájem vykonávat funkci ve věřitelském výboru, aby tuto skutečnost soudu sdělili nejpozději při přezkumném jednání. Pokud žádný z věřitelů svůj zájem soudu nesdělí a schůze věřitelů nezvolí věřitelský orgán, bude funkci věřitelského výboru vykonávat soud. XVI. Rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku. Pokud soud bude zveřejňovat svá rozhodnutí v hromadných sdělovacích prostředcích, bude jimi Obchodní věstník. Poučení: Proti výrokům I., II. a IV. až XI. není odvolání přípustné ( 141 odst. 1 IZ, 397 odst. 1 IZ). Proti výroku III. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení usnesení k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím nadepsaného soudu. Insolvenčnímu správci a dlužníku běží odvolací lhůta ode dne, kdy jim bylo usnesení doručeno zvláštním způsobem ( 74 odst. 2 a 75 IZ). V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvého stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží (ust. 26 IZ). Účast insolvenčního správce a dlužníka při přezkumném jednání a schůzi věřitelů je nezbytná. Insolvenční správce se však může nechat v souladu s ust. 190 odst. 2 IZ na své náklady a své nebezpečí nechat zastoupit jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců. Jestliže se dlužník bez omluvy nedostaví, nebo neshledá-li insolvenční soud jeho omluvu důvodnou, má se za to, že dlužník vzal svůj návrh na oddlužení zpět, a soud rozhodne o řešení dlužníkova úpadku konkursem ( 399 odst. 2 IZ a 396 odst. 1 IZ). Dlužník je povinen zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku nebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení ( 111 odst. 1 IZ). Dlužník má povinnost poskytnout insolvenčnímu správci všestrannou součinnost, zejména dbát jeho pokynů ( 210 odst. 1 IZ). O přijetí způsobu oddlužení mohou na schůzi věřitelů hlasovat nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásí svoji pohledávku. Nezajištění věřitelé mohou o způsobu přijetí oddlužení hlasovat také mimo schůzi věřitelů za podmínek uvedených v 401 IZ.
Přihláška musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky ( 174 odst. 2 IZ). Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zjištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo ( 174 odst. 3 IZ). Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá ( 174 odst. 4 IZ). Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí ( 173 odst. 2 IZ). Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv ( 173 odst. 3 IZ). Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloby nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu ( 173 odst. 4 IZ). K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží ( 200 odst. 2 IZ). Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci ( 200 odst. 6 IZ). Přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen složit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000 Kč. Nebylo-li v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce ještě rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku ( 202 odst. 3 IZ). Insolvenční soud může uložit přihlášenému věřiteli, který popřel pohledávku, aby v incidenčním sporu složil i jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla věřiteli popřené pohledávky nedůvodným popřením pohledávky. Učiní tak jen na návrh věřitele popřené pohledávky, který doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle
dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že popření pohledávky bude důvodné, insolvenční soud návrh věřitele popřené pohledávky na složení této jistoty zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Nebude-li tato jistota složena, nebo nedoloží-li přihlášený věřitel insolvenčnímu soudu, že povinnost složit jistotu podle zákona nemá, insolvenční soud žalobu, kterou přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne. Povinnost složit tuto jistotu nemá přihlášený věřitel, který ve lhůtě stanovené ke složení jistoty osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit a že je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma. Přihlášený věřitel dále nemá povinnost složit jistotu po dobu, po kterou jeho popření nemá vliv na zjištění popřené pohledávky ( 202 odst. 4 až 6 IZ). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníkovi a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvlášť. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno účastníkovi zvláštním způsobem ( 74 odst. 2 IZ). V Praze dne 19. října 2016 JUDr. Jitka Bartáková, v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Klára Matějková