Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Historie pojištění Název tématického celku: Geneze pojištění jako způsobu zmírnění či eliminace finančních následků nepříznivé nahodilé události Cíl: Objasnit hypotézu o pojištění jako průvodním jevu a jedné z podmínek rozvoje zbožní výroby bez ohledu na zemi (kontinent). Tento tématický celek je celistvým blokem. K tématu si pečlivě prostudujte skripta autorů Hradec, M., Křivohlávek, V., Zárybnická, J.: Pojištění a pojišťovnictví, VŠFS, EUPRESS, Praha 2005 Při studiu věnujte pozornost zejména hledání způsobů, jak se historicky a zprvu na nekomerční bázi, zejména formou vzájemného ručení, čelilo finančním následkům velmi závažných nepříznivých nahodilých událostí (smrt, či těžké zranění živitele rodiny, ztráta drahocenného nákladu při přepravě po moři, či karavanou přes poušť případně přes jinak nebezpečná území, později požár a jiné typy živelných katastrof). Tyto nahodilé události a jejich důsledky hrozily devastujícím způsobem zasáhnout do standardního reprodukčního procesu ať již jde o rodinu, či pospolitost řemeslníků, dopravců, profesionálních vojáků apod., a proto všude tam, kde nesehrál svou úlohu stát (obec) formou sociální výpomoci postiženým/pozůstalým, nastoupily jiné formy svépomocné ochrany. Ty se postupně zdokonalovaly jak do šířky (struktury pojistných produktů), tak jejich institucionálního zabezpečení (od původních lokálních či místních vzájemných společenství až po moderní pojišťovací ústavy s globální působností). Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku především těchto pojmů: - vzájemnostní pojistná ochrana - nekomerční pojištění - vzájemná společenství - životní pokladna - městské, rolnické a vzájemné pojišťovny Dále se můžete s touto tematikou seznámit v těchto publikacích: Daňhel, J.: Kapitoly z pojistné teorie, OECONOMIA, Praha 2002 Ducháčková, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, EKOPRESS, Praha 2003 Marvan, M. a kol.: Dějiny pojišťovnictví v Československu, 1. díl, NOVINÁŘ, Praha 1989 Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli: 1. Dobře porozumět vymezení místa pojišťovnictví v reprodukčním procesu, který je ohrožen rizikem devastující škody; 2. Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy; 3. Být schopni zodpovědět tyto otázky: - Pro které profese bylo typické, že její příslušníci hledali způsoby ochrany proti riziku spojenému s výkonem této profese? - Je možné riziku čelit i jinak, než jeho přesunem na pojistitele?
Pokud jste čemukoliv z výše uvedených textů a zadání (pojmu, problému či otázce) neporozuměli, pokuste se přesně (písemně) zformulovat to, co se Vám zdá nejasné. Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se navrhnout na nějakém příkladu z vašeho okolí nějaké riziko, kterému lze i dnes čelit klasickou formou vzájemnostní pojistné ochrany (na nekomerční bázi).
Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného studia předmětu Historie pojištění Název tematického celku: Původní podoby pojištění a jeho institucionálních forem a jejich vývoj až do novověku (cca 1. pol. 17. století) Cíl: Seznámit posluchače s vývojem věcné podstaty pojistné ochrany a udržováním dlouhodobého souladu s jeho institucionální formou Tento tematický celek je rozložen do výkladu vývoje pojistné ochrany a její dokumentace na známých a doložených příkladech tak, jak ji známe z pramenů, především: - vzájemné dohody o společném krytí nákladů na pohřeb v případě úmrtí kameníků (starověký Egypt); - zárodečná podoba sociálního pojištění pro případ vážného poškození zdraví (zmrzačení) v průběhu války (Athény v antickém Řecku); - dohody o vzájemném krytí případných škod v souvislosti s přepravou zboží karavanou (starověký Blízký Východ); - vzájemnostní pojištění bratrstva (gildy) kupců a příslušníků některých cechů (11. a 12. století Dánsko, Porýnska a Šlesvicko); - vzájemná společenství plavců s povinným přístupem (60. až 80. léta 14. století v Portugalsku); - období renesance, pojištění a zakládání vzájemných pojišťovacích spolků a vzájemných pojišťoven na vcelku již moderní komerční bázi; - rentové důchody (od druhé poloviny 16. století převážně v Anglii a Flandrech); - výlučné právo volného spolku samostatných upisovatelů získané od anglického parlamentu k provozování námořního pojištění (prostory kavárny Lloyďs); - základy demografie jako podmínka pro vznik životního pojištění (Dodsonův princip), dále tontiny apod.; - impulzy ke vzniku komerčního pojištění a konstituování odpovídajících institucionálních forem. K tématu si pečlivě prostudujte: Daňhel, J.: Kapitoly z pojistné teorie, OECONOMIA, Praha 2002 Ducháčková, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, EKOPRESS, Praha 2003 Hradec, M., Křivohlávek, V., Zárybnická, J.: Pojištění a pojišťovnictví, VŠFS, EUPRESS, Praha 2005 Marvan, M. a kol.: Dějiny pojišťovnictví v Československu, 1. díl, NOVINÁŘ, Praha 1989 Při studiu věnujte pozornost zejména tomu, co přinesl pojišťovnictví starověk a středověk Dobře si zapamatujte souvislost mezi vyzrálostí forem zbožní výroby, resp. podnikání v dopravě či v úvěrových operacích a přítomností pojistné složky Po prostudování uvedené literatury byste měli být schopni formulovat vlastní názor na význam pojišťovnictví v hospodářských dějinách až do počátků anglické buržoasní revoluce za Olivera Cromwella.
Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se (písemně) o formulaci odpovědi na otázku: které prvky pojištění, o kterých je známo, že se vyskytovaly již ve starověku, mají obecnou platnost a lze je vysledovat i v současnosti?
Metodický list pro třetí soustředění kombinovaného studia předmětu Historie pojištění Název tematického celku: Novodobé podoby pojištění a jeho institucionálních forem a jejich vývoj až do současnosti (mimo území dnešní České republiky viz čtvrtý tematický celek) Cíl: V návaznosti na druhý tematický celek seznámit posluchače s dalším vývojem věcné podstaty pojistné ochrany a udržováním dlouhodobého souladu s jeho institucionální formou Tento tematický celek je rozložen do výkladu vývoje pojistné ochrany počínaje novověkem, zejména: - průmyslová revoluce a její podmíněnost pojistnou ochranou (požární pojištění provozovny) - počátky veřejného poštovnictví (Anglie, Německo) - krupobitní pojištění - odpovědnost za škody obecně a zvlášť například při dopravě - pojištění úvěrů - námořní pojištění na komerční bázi (Lloyd s) - pojištění skel výkladů - pojištění šomážní (proti škodám z výluky, například v případě požáru) - důchodové pojištění a další podoby životního pojištění - počátky soupojištění a zajištění - moderní pojištění a jeho podoby ve 20. století, dlouhodobý vývoj životního a neživotního pojištění - vývoj institucionálních forem pojištění na komerční bázi, ústup od formy vzájemných podpůrných a pojišťovacích spolků - internacionalizace pojištění a jeho vývoj v průběhu 19. a 20. století až do současnosti. K tématu si pečlivě prostudujte: Daňhel, J.: Kapitoly z pojistné teorie, OECONOMIA, Praha 2002 Ducháčková, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, EKOPRESS, Praha 2003 Hradec, M., Křivohlávek, V., Zárybnická, J.: Pojištění a pojišťovnictví, VŠFS, EUPRESS, Praha 2005 Marvan, M. a kol.: Dějiny pojišťovnictví v Československu, 1. díl, NOVINÁŘ, Praha 1989 Při studiu věnujte pozornost zejména tomu, co přinesl pojišťovnictví novověk a do té doby nevídaný rozvoj tržních ekonomik zprvu na základě průmyslové revoluce a objevů v přírodních i společenských vědách až po současný dynamismus v éře globalizace. Dobře si zapamatujte souvislost mezi pokrokem v podpůrných vědních disciplínách a pojišťovnictvím, zejména díky rozvoji matematiky, statistiky populace (demografie), teorie pravděpodobnosti (aplikace zákona velkých čísel ), lékařství (zdravý/nezdravý životní styl a vliv na pravděpodobnost doby dožití), jakož i internacionalizaci tržních ekonomik. Po prostudování uvedené literatury byste měli být schopni formulovat vlastní názor na význam pojišťovnictví v novodobých hospodářských dějinách až do současnosti
Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se (písemně) o formulaci odpovědi na otázku: jak se dlouhodobě vyvíjí poměr mezi pojistnou ochranou formou životního a neživotního pojištění (měřeno přijatým pojistným) a jak lze tento poměr interpretovat v konkrétní zemi/skupině zemí?