Pracovní stres jak eliminovat negativní důsledky a jak na prevenci? David Michalík
Bez ohledu na konkrétní náplň pracovní činnosti roste CO TLAK CO na JE zaměstnance! ZDE MĚNIT, KDY Pro zaměstnavatele SPOLEČNÉHO? je prioritnízisk a KVANTITA! ASPOŇ ZATÍM Zaměstnanci mají STRACH ze ztráty ty práce! TAK PROČNĚCO MĚNIT, M KDYŽ TO FUNGUJE?
Pracovní stres a psychosociáln lnírizika v rámci r EU (vybraná fakta) pro přiblip ibližně20% zaměstnanc stnancův rámci r EU je stres nejzáva važnějším m zdrojem zdravotních problémů na pracovišti ti skoro 70% osob je vystaveno psychosociáln lním rizikovým faktorům,, které mohou tyto zdravotní problémy způsobovat sobovat
Jste v ohrožen ení? Nedostatek času pro práci Velká odpovědnost dnost Špatná organizace práce Neodpovídaj dající podmínky pro práci Náročnost práce Monotónnost nnost práce Malá možnost seberealizace Nespokojenost s platem Problémy ve vztazích na pracovišti a při p i práci Problémy v soukromém životě Omezená možnost odpočinku a relaxace Celkový nezájem vedení firmy o zaměstnance POKUD NĚKTERÝ N Z VÝŠE E ASPEKTŮ POCIŤUJETE BĚHEM B POSLEDNÍHO ROKU PRAVIDELNĚ (ASPOŇ JEDNOU TÝDNĚ), TAK JSTE V OHROŽEN ENÍ
Psychosociáln lní rizika co zde patří? nadměrn rnénároky roky nedostatek vlastního vlivu a možnosti kontroly nedostatečná podpora špatné vztahy (včetn etně obtěž ěžování) konflikt rolí nebo nejasnost špatné řízení změn (nedostatečné zapojení a informovanost) (slovní i fyzická) agrese ze strany třett etích osob
A mimo práci? (co s tím tm můžm ůže e souviset ) rovnováha mezi pracovním m a osobním životem (zvládání nároků v práci a doma) důležité životní události (manželstv elství,, těhotenstvt hotenství a péče e o děti, d rozvod, stěhov hování) osobní a společensk ensképroblémy (problémový životní styl, alkohol a drogy, životní podmínky) vztahy (konflikt, obtěž ěžování,, nedostatek podpory) finance (dluhy a finanční obavy) nemoc či i ztráta ta blízk zké osoby (pečovatelsk ovatelská povinnost, nemoc, ztráta ta rodinného příslup slušníka nebo přítele)
Jaké mohou být důsledky d u zaměstnance? emocionáln lnístránka (podrážděnost, úzkostlivost, dlouhodobě špatná nálada, uzavřenost, únava, problémov mové vztahy s kolegy) kognitivní stránka (problémy se soustřed eděním, s pamětí, naučit se nové věci, s rozhodováním m se, + negativní myšlen lení) behavioráln lnístránka (vytvořen ení návyků,, ukazujících ch na nervozitu, např.. kousání nehtů /nárůst nezdravých strategií zvládání zátěže e jako alkohol, tabák k nebo jiné drogy/uzavřenost/n enost/náhlá neobratnost nebo nedbalost, včetně zanedbávání vlastní osoby/neschopnost dodržovat ovat stanovený čas/násilí či i agresivita) NA ZÁKLADZ KLADĚ DLOUHOTRVAJÍCÍHO STAVU MOŽNOST VZNIKU FYZICKÝCH A DUŠEVN EVNÍCH ONEMOCNĚNÍ
A pro firmu? Přibližně polovina pracovních ch absencí souvisí se stresem. (Nemocenská dovolená kvůli onemocnění souvisejícím m se stresem/špatn patné zdraví nepřímo kvůli stresu nebo jím j zhoršen ené/nemocenská dovolená jako způsob zvládání stresu/nemocenská dovolená kvůli nedostatečné angažovanosti nebo nízké morálce) Snížený pracovní výkon kvůli stresu stojí dvakrát t více v než absence. (Neefektivně odváděná práce/ ce/špatná soustřed eděnost/potíže e s rozhodováním/ m/únava/neschopnost dodržovat ovat stanovený čas) Pracovní stres můžm ůže e vést v aža k pětinp tinásobku nehod. (Špatná soustřed eděnost/riskování/časový tlak/špatn patná informovanost) Asi pětina p fluktuace zaměstnanc stnancůje spojena se stresem v práci. (Nedostatečná angažovanost, nízkn zká morálka/nadm lka/nadměrné požadavky/probl adavky/problémy s kontrolou/konflikty a vztahy/špatn patná realizace změn/celkov n/celkové pracovní prostřed edí) Absence způsoben sobené stresem trvají o hodnědéle než absence způsoben sobené jinými faktory. (ze statistiky například vyplývá, že e absence z důvodu stresu trvá v průměru ru o více v než 40 % déle d než absence kvůli problémům m s pohybovým ústrojím )
Příklad z praxe I Malá společnost působp sobící v oboru financí se u zaměstnanc stnanců potýkala s všeobecnv eobecně špatnou mírou m spokojenosti s prací a sníženou výkonností. Vedoucí si nebyli dobře e vědomi v příčin p a účinků stresu. Informovanost v tomto ohledu zvýšila jejich povědom domí a pomohla jim určit (a snížit) příčiny p stresu v práci. Jedna zaměstnankyn stnankyně byla například nespokojena, protože e měla m provést práci, kterou vnímala jako podřadnou a pod úroveň svých schopností.. PřevedenP evedení některých povinností na jiného pracovníka a zadání vhodnější práce pomohlo oběma zaměstnanc stnancům KOMUNIKACE A ORGANIZAČNÍ OPATŘEN ENÍ
Příklad z praxe II Někteří zaměstnanci společnosti v oboru těžt ěžkého strojírenstv renství trpěli příznaky p stresu. Výsledky hodnocení rizik ukázaly, že e se jednalo o pracovníky-supervizory s praktickými i manažerskými povinnostmi a že e tyto někdy n vedli ke konfliktu. Společnost dokázala určit, kde se tyto konflikty vyskytují,, preventivními opatřen eními je odstranit, a snížit tak riziko stresu. Dotyční například neměli dostatek času na řízení práce kolegů a zárovez roveň na plnění svých cílů. c. Nejen, že e to bylo pro něn stresující,, ale navíc došlo ke snížen ení kvality odváděné práce, protože e museli spěchat. Problém m vyřešila úprava jejich cílůc tak, aby měli m více času, což snížilo míru m pociťovan ovaného stresu a zlepšilo kvalitu odváděné práce ce KOMUNIKACE A NÁSLEDNN SLEDNÁ ORGANIZAČNÍ OPATŘEN ENÍ
Příklad z praxe III Společnost v oboru projektového poradenství se potýkala s problémy s jednou zaměstnankyn stnankyní,, která trpěla psychickými problémy souvisejícími s pracovními i rodinnými potíži. Uzavřela se, přestala p spolupracovat s kolegy a užu jim nenabízela svou pomoc. Manažer si nebyl jistý, jak k takové situaci přistoupit, p protože e měl m l s podobnými zález ležitostmi jen velmi malou zkušenost. Využil podpory externího odborníka, zavedl nápravná opatřen ení a problém m vyřešil k všeobecnv eobecné spokojenosti. Nápravná opatřen ení,, která využil: umožnil jíj upravit si pracovní dobu tak, aby jíj to ulehčilo rodinné povinnosti; objasnil její pracovní role a povinnosti; a provedl určit ité úpravy pracoviště s cílem zmírnit příznaky p dlouhodobé psychické nemoci, které ji zneklidňovaly a přispp ispívaly ke stresu KOMUNIKACE A NÁSLEDNN SLEDNÁ ORGANIZAČNÍ OPATŘEN ENÍ
A proč se v praxi tímto t aža tak nezabýváme, i když bychom měli? m Rámcová směrnice EU se sice týká pracovního stresu a souvisejících ch psychosociáln lních rizik, jsou určit ité metodiky, aktivity na národnn rodních úrovních, ale Je to těžt ěžké ohodnotit čísly, změř ěřit Do jaké míry si zaměstnanci jen nevymýšlej lejí, snaží zneužít t situaci zvláš áště u nás n s v ČR
Co můžm ůžeme použít t pro prevenci a snižov ování negativních důsledkd sledků? Programy pro zaměstnance (podpora mimopracovních ch aktivit ) Organizace a řízení pracovníčinnosti (optimalizace časových dotací,, participace zaměstnanc stnanců ) Také vlastní přístup zaměstnanc stnanců viz time management (umět t pracovat s časem, pracovní činnosti dle důled ležitosti a časové naléhavosti, rovnováha mezi soukromým a pracovním životem ) ) + životní styl, životosprávava
S jakými standardy můžm ůžeme pracovat z hlediska řízení pracovního stresu a psychosociáln lních rizik? Požadavky (pracovní vytížen ení,, organizace práce a pracovní prostřed edí) Kontrola (možnost vlivu na provádění pracovní činnosti) Podpora (ze strany organizace, nadřízených a kolegů) Vztahy (eliminace konfliktů a řešení nepřijateln ijatelného chování) Role (vymezení a pochopení vlastní role, odpovědnosti dnosti v rámci organizace) Změna (řízení a komunikace ohledně organizačních změn)
Jaká je pak posloupnost kroků v rámci r celého systému řízení pracovního stresu a psychosociáln lních rizik? 1. Identifikace rizikových faktorů stresu: : Pochopit standardy řízení 2. Rozhodnutí,, kdo by mohl být poškozen a jak: Shromáždit údaje 3. Vyhodnotit rizika: : Prozkoumat problémy a vyvíjet řešení 4. Zaznamenat své závěry: : Vypracovat a provádět t akční plán/y 5. Sledování a hodnocení: : monitorovat a revidovat akční plán/y a hodnotit účinnost Poznámka: Analogie s cyklem P-D-C-AP
Jaké jsou důled ležité aspekty řízení pracovního stresu a psychosociáln lních rizik? Využit ití a propojení s odpovídaj dajícími kvantitativními ukazateli (úrazovost,( fluktuace sledování trendů ) Důležitost práce se zpětnou vazbou od zaměstnanc stnanců Zajištění odpovídaj dající informovanosti v rámci r organizace Celkově nastavení pozitivního pracovního klimatu
Příklad z praxe IV Společnost v oboru sociáln lních služeb si kvůli vysoce emocionáln lní povaze práce uvědomila potřebu provést hodnocení psychosociáln lních rizik. Zavedli program na řízení rizik, který obnáš ášel: školení a informovanost pro manažery a zaměstnance; hodnocení psychosociáln lních rizik; stanovení preventivních opatřen ení na snížen ení rizik. Znamenalo to rovněž zlepšen ení podpory poskytované zaměstnanc stnancům m potýkajícím m se s emočními mi problémy; otevřen ení nových komunikačních kanálů pro vešker keré problémy, aby měli m zaměstnanci možnost obrátit se o radu na více v než jednu osobu; lepší seznámen mení všech zaměstnanc stnanců s organizačními a osobními povinnosti z hlediska ochrany zdraví na pracovišti ti
Podpůrn rnézdroje a služby pro subjekty veřejn ejného a soukromého sektoru odborné poradenstvípři i implementaci systému řízení pracovního stresu a psychosociáln lních rizik (v danou chvíli finalizace příslup slušné metodiky ) blížící se zveřejn ejněníspeciáln lního elektronického průvodce v rámci r EU (přímá participace na podobě české verze)
Na závěr z Dokud nedostane daná problematika jakoukoliv bližší zákonnou podobu, kdy by byly stanoveny konkrétn tní povinnosti zaměstnavatele a příslup slušné sankce, budou vešker keré naše e snahy spojeny s nízkou n úspěšností Základní problém m se bude vždy v týkat nastavení jasných a pokud možno měřm ěřitelných kritéri rií Důležitým výstupem celoevropské kampaně k pracovnímu stresu a psychosociáln lním m rizikům m by tak mohl být určitý podpůrný základ z pro bližší implementaci do zákonných z norem a předpisp edpisů
Děkuji Vám V m za pozornost PhDr. David Michalík, Ph.D. vedoucí VOP Brno / VÚBP, V v.v.i. e-mail: michalik@vubp-praha.cz praha.cz tel.: +420 725 965 616