Stavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i

Podobné dokumenty
Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Termodynamika ideálního plynu

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

Termodynamické základy ocelářských pochodů

Termodynamické zákony

Termodynamika pro +EE1 a PEE

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

Druhá věta termodynamiky

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2

Výsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Termodynamika. Děj, který není kvazistatický, se nazývá nestatický.

Kruhový děj s plynem

F6040 Termodynamika a statistická fyzika

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn

Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace

Termomechanika 4. přednáška

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

II. MOLEKULOVÁ FYZIKA 1. Základy termodynamiky IV

III. Základy termodynamiky

Elektroenergetika 1. Termodynamika

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Termodynamika a živé systémy. Helena Uhrová

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

IDEÁLNÍ PLYN 14. TEPELNÉ STROJE, PRVNÍ A DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

9. Struktura a vlastnosti plynů

Mol. fyz. a termodynamika

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

Zpracování teorie 2010/ /12

Termomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

ÚVOD DO TERMODYNAMIKY

Teplo, práce a 1. věta termodynamiky

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE

FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

Základy teorie vozidel a vozidlových motorů

W pot. F x. F y. Termodynamické potenciály. V minulé kapitole jsme poznali novou stavovou veliinu entropii S a vidli jsme, že ji lze používat

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

1.4. II. věta termodynamiky

dq = 0 T dq ds = definice entropie T Entropie Při pohledu na Clausiův integrál pro vratné cykly :

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat

Termomechanika 5. přednáška

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

SHANNONOVY VĚTY A JEJICH DŮKAZ

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

CHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter.

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

ných ehřátých kapalin zásobníky zkapalněných plynů havarijní scénáře a jejich rozbor

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 2. ČÁST

Termodynamika pro +EE1

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.

Termodynamika 1. UJOP Hostivař 2014

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

TEPLO A TEPELNÉ STROJE

přednáška č. 6 Elektrárny B1M15ENY Tepelné oběhy: Stavové změny Typy oběhů Možnosti zvýšení účinnosti Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU

Teplovzdušné motory motory budoucnosti

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

6. Stavy hmoty - Plyny

Tep e e p l e né n é str st o r j o e e z po p h o l h ed e u d u zákl zá ad a n d í n h í o h o kur ku su r su fyzi f ky 3. 3 Poznámky k přednášce

Zákony ideálního plynu

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl

soustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy

Termomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

Transkript:

ermodynamický ostulát: Stavová rovnice e stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní arametry Y i určeny jako funkce všech vnějších arametrů X j a teloty Y i f ( X,..., X, ) n Stavová rovnice látky Stavové rovnice evných látek a kaalin mají ovahu řibližných vztahů latících vždy v omezeném oboru (nař.závislost tlaku v kaalině na hustotě a telotě) Stavové rovnice lynů lze sestavit ro široký obor hodnot stavových arametrů (nař.závislost tlaku lynu na objemu a telotě) f(,) Stavový diagram látky: (,), (,) nebo (,)

Stavová rovnice Ideální lyn Zjednodušující ředoklady: molekuly mají stejnou hmotnost, kulový tvar a stejný oloměr objem molekul je zanedbatelný vůči celkovému objemu lynu ovrch molekul je dokonale hladký a molekuly jsou dokonale ružné mezi srážkami na sebe molekuly silově neůsobí (konají rovnoměrný římočarý ohyb) vnitřní energie U je ouze funkcí teloty U f() Stavová rovnice: konst. Reálný lyn se chová téměř jako ideální v říadě dostatečně vysokých telot a nízkých tlaků tj. model je latný řibližně ro řídké lyny za normálních termodynam.odmínek mol lynu za normálních odmínek 0 mn R 8,34 Jmol K nr 0

Stavová rovnice ro reálné lyny existují vícearametrové stavové rovnice an der Waalsova stavová rovnice: lyn je charakterizován dvěma arametry a,b n + a )( nb) nr ( řídavný kohézní tlak zmenšení o vlastní objem molekul iriální rozvoj: vyjádření stavového chování lynů rozvojem v řadu z R m B( ) C( ) + + + 3 m m... B(), C() viriální koeficienty lze osat chování libovolného lynu

lastnosti totálního diferenciálu změnu veličiny Yf(X i ), která je funkcí N roměnných X i, lze vyjádřit omocí totálního diferenciálu totální diferenciál: dy N i f X i dx i vyjadřuje lineární řírůstek funkce f Pokud je diferenciální změna δy nějaké funkce Yg(X i ) jejím totálním diferenciálem otom latí: změna funkce Y: Y dy Y ( X ) Y ( i X i ) závisí ouze na očáteční a koncové hodnotě funkce g dy Y Y C 0 křivkový integrál z dané funkce o uzavřené křivce C je roven nule

.termodynamický zákon: ermodynamika -vyjadřuje bilanci celkové energie W termodynamické soustavy δw du + δwk δq + δa δq du + δa δq d U + d du δq δa δw k δa + δa změna termodyn.stavu změna ohyb. stavu elo Q dodané soustavě se sotřebuje na řírůstek vnitřní energie U soustavy a na vykonání ráce A (roti vnějším silám) rovnovážné (kvazistatické) děje: δ 0 W k δa δa Peretum mobile rvního druhu: ráci nelze konat bez změny energie a bez teelné výměny s okolím izolovaná soustava Q 0, A 0 U 0 kruhový děj U 0 Q A

ermodynamika uvažujme soustavu, jejíž stav je určen objemem a telotou, tj. ), ( ), ( U U U U U Q d d d d d + + + δ Bilance energie: U Q C δ d izochorický děj (d0): P U C Q C + + δ d izobarický děj (konst): IDEÁLNÍ PLYN: ) ( f U.termodynamický zákon: nr nr C C P + C U Q d d d d + + δ Mayerův vztah

ermodynamika Děje v ideálním lynu: A) izochorický děj (konst.): δq d U + d C d + d nr δ Q d U C d A 0 Q U C ( ) elo řijaté ideálním lynem se rovná řírůstku jeho vnitřní energie

ermodynamika B) izobarický děj (konst.): δq d U + d C d + d Q P C ( ) + ( ) nr A ( ) U C ) ( elo řijaté ideálním lynem se rovná součtu řírůstku jeho vnitřní energie a ráce, kterou lyn vykonal Entalie H: H U + δq du + d d( U + ) d dh d konst. δq d H C d změna entalie ři izobarickém ději je lineární funkcí teloty

ermodynamika C) izotermický děj (konst.): δq d U + d C d + d nr Q A d d nr ln nr U 0 izotermická exanze: > A 0 > izotermická komrese: < A 0 <

ermodynamika D) adiabatický děj (δq0): C d + d 0 d ( C + nr) d + C d 0 C d + C d 0 d + d nr δq d U + d C d + d nr κ κ adiabatická exanze: adiabatická komrese: κ konst. < > > < d κ + d 0 κ konst. adiabata

E) olytroický děj (C0): ermodynamika γ konst. olytroa γ C C C C (, κ) eelná kaacita C charakterizuje teelný kontakt lynu s okolím izobarický děj C C γ 0 izochorický děj C C γ izotermický děj C γ adiabatický děj C 0 γ κ

ermodynamika Příklad: (barometrické měření výšky) rozdíl tlakových sil tíha vrstvy df dg S ( + d) S ρgd ρgsdh Sd dh h ρ df dg + d d ρgdh d F dg hustota vzduchu ρ ρ(, ) S 0,ρ 0 - za zjednodušujícího ředokladu konst. ρ ρ 0 0 konst. d ρ 0 g dh 0 ρ0g h 0 ( h) e 0 na tomto rinciu racují barometrické výškoměry

ermodynamika Příklad: (barometrické měření výšky) ve skutečnosti není telota atmosféry s výškou stálá / n 0 ρ ρ n &, 0 ( h) 0 n ρ0 g n 0 h n n 0 / h & 5 km

eelné stroje Přeměna tela na mechanickou ráci:.termodynamický zákon neříká, zda je možné veškeré dodané telo využít na konání ráce (ouze ři izotermickém ději s ideál.lynem) ro trvalé konání ráce je nutno rovést cyklický (kruhový) děj lyn (racovní látka) rochází různými stavy, řičemž se vrací zět do očátečního stavu aby získaná ráce byla nenulová je nutné lyn stlačovat ři telotě nižší nežli je telota ři exanzi ( > ) U 0 A Q Q exanze > Ohřívač Q A teelná účinnost: A η Q Q Q Q Q Q < komrese Q Chladič

Carnotův kruhový ideální děj: eelné stroje ideální teelný stroj s maximální teoretickou účinností ro dané teloty chladiče a ohřívače ( > ) skládá se ze izotermických a adiabatických vratných dějů ro ideální lyn jako racovní látku a) izotermická exanze: konst. A nr ln Q b) adiabatická exanze: Q 0 konst. > A C ( ) κ κ 3 4 3 4 3 4 3 konst.

eelné stroje Carnotův kruhový ideální děj: d) adiabatická komrese: Q 0 c) izotermická komrese: konst. A4 A 4 C ( ) 3 A 3 A3 nr ln 4 Q Celková ráce cyklu: A A i nr i ln nr ln 3 4 κ 4 κ konst. > 3 A nr( ) ln 4 Účinnost cyklu: 4 3 4 3 4 3 konst. η A Q Q Q Q < eelný stroj je tím dokonalejší, čím bude menší rozdíl od účinnosti Carnotova cyklu

eelné stroje Obrácený Carnotův kruhový děj: rinci chladících strojů a teelných čeradel obrácením směru Carnotova cyklu získáme ideální stroj, který omocí dodávané mechanické ráce A odvádí telo Q z chladiče o telotě a ředává telo Q' zásobníku o telotě Q + A Q Ohřívač mechanická ráce otřebná na komresi racovní látky Účinnost chlazení: Q ε A > Q Q A Chladič Účinnost vytáění: Q ξ A >

eelné stroje Chladící stroje komresor komresorové ledničky absorční ledničky výarník kondenzátor exanzní ventil Chladivo se musí dobře odařovat ři nízkém tlaku a nízké telotě a zkaalňovat ři vysokém tlaku a vyšší telotě Komresor nasává áry chladiva z výarníku, stlačuje je a vhání do kondenzátoru, kde zkaalňují. Chladivo vrací zět do výarníku, kde se telem odebíraným z uskladněných otravin odařuje.

eelné stroje eelná čeradla eelné čeradlo - odnímá telo jinému zdroji tela, nař. ůdě v okolí domu, vzduchu, vodním zdrojům, Účinnost čeradel je řibližně,5 4,5 (tj. na každou sotřebovanou kwh elektrické energie získáme,5 4,5 kwh energie teelné) získaná telota až 55 C

eelné stroje eelné stroje (motory) racují jako kruhový termodynamický děj reálné oběhy se nahrazují tzv. srovnávacími teelnými oběhy - racovní látka ideální lyn - stroj racuje bez tření a teelných ztrát - lze relativně jednoduše určit teoretickou účinnost teelného stroje η a arametry, na kterých závisí (nař.komresní oměr, ) η skut < η eelné motory < ístové rotační tryskové raketové

Čtyřdobý teelný motor eelné stroje sání komrese exanze výfuk mechanicky složitější konstrukce větší rozměry a hmotnost jeden cyklus otřebuje dvě otáčky ístu vyšší účinnost salování aliva (nižší sotřeba) nižší hlučnost a emise vyšší doba životnosti

Dvoudobý teelný motor eelné stroje sání + komrese exanze + výfuk mechanicky jednodušší konstrukce menší rozměry a hmotnost jeden cyklus otřebuje jednu otáčku ístu nižší účinnost salování aliva (vyšší sotřeba) vyšší hlučnost a škodlivé emise nižší doba životnosti

eelné stroje Dieselův cyklus adiabatická komrese (4-) izobarické hoření (-) adiabatická exanze (-3) izochorická exanze (3-4) komresní oměr 4 ε 5 lnící oměr ϕ teelná účinnost až 50% η t ε κ κ ϕ κ( ϕ )

eelné stroje Ottův cyklus adiabatická komrese (4-) izochorické hoření (-) adiabatická exanze (-3) izochorická exanze (3-4) komresní oměr ε 3 8 teelná účinnost 30% η t ε κ

Wankelův rotační motor eelné stroje mechanicky jednodušší a solehlivější konstrukce jeden cyklus otřebuje jednu otáčku rotoru nižší komresní oměr nižší účinnost salování aliva (vyšší sotřeba)

ryskový motor eelné stroje teelná účinnost η t ε κ ε 4

Druhý termodynamický zákon Pomocí Carnotova stroje můžeme formulovat.termodynamický zákon, který nám určuje, jakou ráci A může soustava vykonat, je-li jí dodáno telo Planckova formulace nelze sestrojit (eretum mobile.druhu) eriodicky racující stroj, který by ouze ochlazoval teelnou lázeň a konal rovnocennou ráci Carnotovy věty: Clausiova formulace telo nemůže samovolně řejít z tělesa studenějšího na těleso telejší A η Q Q Q Q <. Účinnost všech vratných Carnotových strojů, racujících s týmiž teelnými lázněmi, je stejná a závisí jen na telotách obou lázní.. Účinnost libovolného nevratného Carnotova stroje není nikdy větší nežli účinnost vratného Carnotova stroje

Druhý termodynamický zákon Matematická formulace.termodynamického zákona: jakýkoliv vratný cyklus v uzavřené term.homogenní soustavě lze rozdělit na nekonečně mnoho elementárních vratných Carnotových cyklů A vratný děj k k + B k + η Q + Q Q Q Q n k Q k k 0 δq 0 Entroie S stavová veličina ds δq S S B S A B δ Q A změna entroie

Druhý termodynamický zákon ro nevratné děje latí (odle Carnotovy věty): Q + Q η Q B < δq Q Q n Q k < < 0 k k B A( nevrat.) δq + A B( vrat.) δq B A( nevrat.) nevratný děj δq B A( vrat.) δq δq < 0 < 0 A S B A( nevrat.) rinci růstu entroie S > 0 Entroie v uzavřené termicky homogenní soustavě roste, okud robíhá nevratný děj rovnovážný stav maximální entroie S B A δq > 0 δq 0 ds δq Matematická formulace.termodynamického zákona (tzv.clausiova nerovnost) Entroie je mírou nevratnosti fyzikálních rocesů u otevřeného systému může entroie i klesat ds ds + ds ds 0 ds... libovolné int ext int ext

Druhý termodynamický zákon Entroie - termodynamické výočty δq δq ds entroie ideálního lynu d d S C + d nr ds S S S d d d S C + nr

Entroie termodynamické soustavy Entroie je určena až na aditivní konstantu S 0 S ( 0 0 K) δq S + S 0 sojením. a.termodynamického zákona: du δq δa ds d ds δq du + d Entroie ideálního lynu: S f (, ) d d d S C + nr S d d C + nr C ln nr ln + změna entroie ideálního lynu

řetí termodynamický zákon 3.termodynamický zákon: Žádným ostuem nelze dosáhnout u žádné soustavy snížení její teloty na hodnotu 0 K konečným očtem oerací 0 S S 0 0 odle.termodynamického zákona: η < > 0 Při telotách blízkých 0 K se téměř zastavuje teelný ohyb částic látky a tím se výrazně mění vlastnosti látek nař. teelná kaacita, roztažnost a el.odor látek se blíží nulové hodnotě

ermodynamické otenciály v termodynamice se zavádějí následující funkce, které jsou totálním diferenciálem (tzv.termodynamické otenciály): olná energie: atřímezi ně i entalie H a vnitřní energie U F U S df du ds Sd δa Sd olná entalie: Představuje část energie soustavy, která se za dané teloty sotřebuje na vykonanou ráci G H S U + S dg du + d + d ds Sd du ds d dg d Sd ( d G), 0 Při změnách skuenství a všech dějů robíhajících za stálé teloty a tlaku se volná entalie nemění

Entroie statistická interretace Entroie: uvažujme lyn v nádobě (N molekul), kterou si rozdělíme na oloviny Makrostav makroskoicky ozorovatelný stav lynu, který se dá rozlišit nař. různou hustotou, tlakem nebo telotou n molekul ( N n) molekul Mikrostav mikroskoicky ozorovatelný stav lynu tj.konkrétní zůsob rozložení jednotlivých molekul v nádobě (molekuly jsou rozlišitelné) Počet makrostavů systému: N + Počet mikrostavů systému: W N n ( N N! n)! n! levá ravá ermodynamická ravděodobnost W

Entroie statistická interretace ermodynamická ravděodobnost W -očet mikrostavů systému, kterými lze realizovat zvolený makrostav n N W ( N N! max. n)! n! Nejravděodobnější makrostav je realizován největším očtem mikrostavů Samovolně se bude systém vždy vyvíjet od méně ravděodobného stavu k stavu nejravděodobnějšímu (termodyn.rovnováha) - okládáme ho za rovnovážný stav termodynamického systému Rovnovážný stav se vyznačuje max.entroií Entroie? ermodynamická ravděodobnost

Entroie statistická interretace uvažujme látky (nař.lyny) ve nádobách entroie je aditivní fyzikální veličina, tj. S S + S očet mikrostavů soustavy jako celku: W W W Entroie jako funkce očtu mikrostavů Sf(W) S f ( W ) f ( W W ) f ( W ) + f ( W ) Změna entroie: makrostavy s očtem mikrostavů W 0 a W S k ln W W 0 L.Boltzmann akovéto odmínce vyhovuje logaritmická funkce S K lnw + K S k lnw k R N A,38 0 Boltzmannova konstanta 3 JK