Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období 2008-2013

Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období 2008-2013 Tento projekt je financován Evropskou unií a Jihoeským krajem.

Obsah Úvodní slovo.... 7 1. Úvod..... 8 2. Základní informace o projektu... 10 2.1. Základní pojmy... 10 2.2. Organizaní zajištní projektu... 12 2.3. Personální zajištní projektu... 14 2.3.1.ídící výbor RPSS... 14 2.3.2.Koordinaní výbor RPSS... 14 2.3.3.Pracovní skupiny... 15 2.4. Metodika tvorby rozvojového dokumentu... 18 3. Základní charakteristika území... 19 4. Demografie... 27 4.1. Vývoj obyvatel... 27 4.2. Složení obyvatel z hlediska pohlaví... 34 4.3. Vkové složení obyvatelstva... 35 4.4. Prmrný vk obyvatel... 39 4.5. Natalita a mortalita obyvatelstva... 40 4.6. Migrace obyvatelstva... 42 4.7. Prognóza vývoje potu obyvatel... 44 4.8. Rodinný stav obyvatelstva... 46 4.9. Obyvatelstvo dle národnosti a státního obanství... 50 4.10.Obyvatelstvo z hlediska vzdlanosti... 53 5. Socioekonomické aspekty sledovaného území... 57 5.1. Trh práce... 57 5.1.1.Ekonomická aktivita obyvatelstva... 57 5.1.2.Nezamstnanost... 61 5.1.3.Nezamstnanost v eských Budjovicích podle územn technických jednotek... 64 5.1.4.Dojížka za prací... 77 5.1.5.Mzdová politika... 79 5.1.6.Dosavadní vývoj nezamstnanosti a prognóza vývoje trhu práce... 80 5.2. Domovní a bytový fond... 82 5.3. Sociální zabezpeení... 88 5.3.1.Poskytování sociálních dávek... 89 5.3.2.Sociální pée... 93 5.3.3.Dchodové zabezpeení... 100 6. Sociáln patologické jevy... 104 6.1. Kriminalita... 104 6.2. Trestné innosti páchané dtmi... 113 7. Vybavenost obcí... 115 7.1. Vybavenost obcí z hlediska dopravy... 115 7.2. Vybavenost obcí z hlediska školství... 118 7.3. Vybavenost obcí z hlediska zdravotnictví... 123 7.4. Vybavenost obcí z hlediska kultury a služeb... 126 8. Supervizní posouzení úrovn sociálních služeb u vybraných poskytovatel... 129 9. Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb... 131 10. Evaluace Komunitního plánu sociálních služeb eské Budjovice... 143 11. Prognóza vývoje sociálních služeb na území eské republiky... 146 12. Výsledky sbru dat... 151 12.1.Dotazníkové šetení mezi obcemi... 151 2

12.1.1. Nabídka sociálních služeb... 152 12.1.2. Informovanost obcí o oblasti sociálních služeb... 154 12.1.3. Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce... 155 12.1.4. Zajišování informovanosti o sociálních službách mezi veejností... 156 12.1.5. Nabídka sociálních služeb na území SO ORP B... 157 12.1.6. Finanní podpora sociálních služeb ze strany obcí... 158 12.1.7. Chybjící služby v obcích... 159 12.1.8. Potebné sociální služby... 160 12.2.Dotazníkové šetení mezi poskytovateli... 161 12.2.1. Sociální služby na území eských Budjovic... 161 12.2.2. Kapacita služeb... 162 12.2.3. Píiny nevyužívání sociálních služeb potenciálními uživateli... 167 12.2.4. Cílové skupiny poskytovatel sociálních služeb... 167 12.2.5. Pístupnost sociálních služeb na území eských Budjovic... 168 12.2.6. asová dostupnost sociálních služeb... 170 12.2.7. Bezbariérovost zaízení nabízejících sociální služby... 171 12.2.8. Úhrady využívání sociálních služeb ze strany jejich uživatel... 172 12.2.9. Místo fyzického poskytování služby... 174 12.2.10. Problémy pi poskytování sociálních služeb ze strany poskytovatel... 175 12.2.11. Píjmy na poskytování služby v roce 2006 a 2007... 176 12.2.12. Náklady na poskytování služby v roce 2006 a 2007... 177 12.2.13. Prezentace poskytovatel sociálních služeb... 183 12.3.Dotazníkové šetení mezi širokou veejností... 185 12.3.1. Bydlišt respondent... 185 12.3.2. Vk respondent... 185 12.3.3. Pohlaví respondent... 186 12.3.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území... 186 12.3.5. Využívané sociální služby... 187 12.3.6. Spokojenost se službami... 188 12.3.7. Hodnocení využívaných sociálních služeb... 189 12.3.8. Chybjící sociální služby... 190 12.3.9. Nejdležitjší sociální služby... 192 12.3.10. Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách... 193 12.3.11. Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb... 194 12.3.12. Co nejvíce pomže zmnit život v obci... 195 12.3.13. Nejpalivjší sociální problémy... 197 12.3.14. Plánování sociálních služeb... 199 12.4.Dotazníkové šetení - oblast poradenství... 200 12.4.1. Bydlišt respondent... 200 12.4.2. Vk respondent... 200 12.4.3. Pohlaví respondent... 201 12.4.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území... 201 12.4.5. Využívané sociální služby... 202 12.4.6. Spokojenost se službami... 203 12.4.7. Hodnocení využívaných služeb... 204 12.4.8. Chybjící služby... 205 12.4.9. Zdroj informací o poskytovaných službách... 206 12.4.10. Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb... 207 12.4.11. Co nejvíce pomže zmnit život v obci... 208 12.4.12. Nejpalivjší sociální problémy... 209 12.4.13. Plánování sociálních služeb... 210 3

12.4.14. Zkušenosti se sociálním poradenstvím... 210 12.4.15. Vítaná oblast pomoci v rámci sociálního poradenství... 211 12.4.16. Oekávaná pomoc pi ešení problému... 212 12.4.17. Naplnní oekávání respondent v pípad poteby získat informace... 212 12.4.18. Naplnní oekávání respondent v pípad poteby promluvit si o situaci... 213 12.4.19. Naplnní oekávání respondent v pípad poteby praktické pomoci... 213 12.4.20. Naplnní oekávání respondent v pípad poteby zorientovat se v situaci... 214 12.4.21. Naplnní oekávání respondent v pípad nespecifikovaných poteb... 214 12.4.22. Další oekávání klient... 215 12.4.23. Spokojenost s pístupem poradce... 215 12.4.24. Spokojenost s prostedím poradny... 216 12.4.25. Další poteby klient... 216 12.5.Dotazníkové šetení - oblast dti a mládež... 217 12.5.1. Bydlišt respondent... 217 12.5.2. Vk respondent... 217 12.5.3. Pohlaví respondent... 218 12.5.4. Poet dtí... 218 12.5.5. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území... 219 12.5.6. Využívané sociální služby... 220 12.5.7. Spokojenost se službami... 221 12.5.8. Dostupnost sociálních služeb... 222 12.5.9. Dležitost jednotlivých typ sociálních služeb... 223 12.5.10. Zdroj informací o poskytovaných službách... 224 12.5.11. Nejvhodnjší zpsob sdlení o nabídce sociálních služeb... 225 12.5.12. Co nejvíce pomže zmnit život v obci... 226 12.5.13. Nejpalivjší sociální problémy... 227 12.5.14. Plánování sociálních služeb... 228 12.5.15. Mstský klub... 228 12.5.16. Lokalita mstského klubu... 229 12.5.17. Dtský koutek na úadech... 229 12.5.18. Mateská škola pro dti s výchovnými problémy... 230 12.5.19. Rozšíení prevence drogových i nedrogových závislostí... 230 12.5.20. Volnoasové aktivity dtí... 231 12.5.21. Splnní oekávání... 231 12.5.22. Cenová dostupnost... 232 12.5.23. Okolí pro dít... 232 12.5.24. Využití zaízení pro rodiny s dtmi... 233 12.5.25. Nejvtší problémy pro rodiny s dtmi... 234 12.6.Dotazníkové šetení - terénní služby... 235 12.6.1. Bydlišt respondent... 235 12.6.2. Vk respondent... 235 12.6.3. Pohlaví respondent... 236 12.6.4. Využívání sociálních služeb... 236 12.6.5. Využívané sociální služby... 236 12.6.6. Spokojenost s využívanými službami... 238 12.6.7. Dvody spokojenosti s využívanými službami... 239 12.6.8. Dvody nespokojenosti s využívanými službami... 239 12.6.9. Hodnocení využívaných služeb... 240 12.6.10. Chybjící služby... 240 12.6.11. Nejdležitjší služby... 242 12.6.12. Zdroj informací o poskytovaných službách... 244 4

12.6.13. Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb... 245 12.6.14. Co nejvíce pomže zmnit život v obci... 246 12.6.15. Nejpalivjší sociální problémy... 247 12.6.16. Plánování sociálních služeb... 248 12.6.17. Hlavní cíle využití sociální služby... 248 12.6.18. Odmítnutí poskytnutí služby... 249 12.6.19. Dvody odmítnutí poskytnutí služby... 249 12.6.20. Píjem píspvku na sociální služby... 250 12.6.21. Píjem píspvku na sociální služby dle stupn závislosti... 250 12.6.22. Náklady na sociální službu... 251 12.6.23. Volba poskytovatele služby... 251 12.7.Dotazníkové šetení - rezidenní služby... 252 12.7.1. Vk respondent... 252 12.7.2. Pohlaví respondent... 252 12.7.3. Zaízení... 253 12.7.4. Využívané sociální služby... 254 12.7.5. Spokojenost se službami... 255 12.7.6. Dvody spokojenosti se službami... 255 12.7.7. Dvody nespokojenosti se službami... 255 12.7.8. Chybjící služby... 256 12.7.9. Dležitost služeb... 257 12.7.10. Zdroj informací o sociálních službách... 258 12.7.11. Nejvhodnjší nabídka sociálních služeb... 258 12.7.12. Zlepšení života v zaízeních sociálních služeb... 259 12.7.13. Hodnocení dalších služeb v okolí sociálního zaízení... 259 12.8.Dotazníkové šetení - pechodná sociální krize... 260 12.8.1. Bydlišt respondent... 260 12.8.2. Vk respondent... 260 12.8.3. Pohlaví respondent... 261 12.8.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území... 261 12.8.5. Využívané sociální služby... 261 12.8.6. Spokojenost s využívanými službami... 263 12.8.7. Dvody spokojenosti... 263 12.8.8. Dvody nespokojenosti... 264 12.8.9. Hodnocení využívaných služeb... 264 12.8.10. Chybjící služby... 265 12.8.11. Nejdležitjší služby... 266 12.8.12. Zdroj informací o poskytovaných službách... 267 12.8.13. Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb... 268 12.8.14. Co nejvíce pomže zmnit život v obci... 269 12.8.15. Nejpalivjší sociální problémy... 270 12.8.16. Plánování sociálních služeb... 271 12.8.17. Souasná životní situace... 272 12.8.18. Délka trvání obtížné životní situace... 273 12.8.19. Zlepšení stávající souasné situace... 274 12.8.20. Zdroj píjm... 275 13. Popis sociálních oblastí ešených v rámci RPSS... 276 13.1.Oblast dti a mládež... 277 13.1.1. Charakteristika ešené oblasti... 277 13.1.2. SWOT analýza pro oblast dti a mládež... 278 13.1.3. Návrhová ást pro oblast dti a mládež... 280 5

13.2.Oblast poradenství... 282 13.2.1. Charakteristika ešené oblasti... 282 13.2.2. SWOT analýza pro oblast poradenství... 283 13.2.3. Návrhová ást pro oblast poradenství... 285 13.3.Oblast pechodná a sociální krize... 287 13.3.1. Charakteristika ešené oblasti... 287 13.3.2. SWOT analýza pro oblast pechodná a sociální krize... 289 13.3.3. Návrhová ást pro oblast pechodná a sociální krize... 292 13.4.Oblast rezidenní služby... 293 13.4.1. Charakteristika ešené oblasti... 293 13.4.2. SWOT analýza pro oblast rezidenní služby... 295 13.4.3. Návrhová ást pro oblast rezidenní služby... 297 13.5.Oblast terénní služby - sociální handicap... 298 13.5.1. Charakteristika ešené oblasti... 298 13.5.2. SWOT analýza pro oblast terénní služby - sociální handicap... 300 13.5.3. Návrhová ást pro oblast terénní služby - sociální handicap... 302 13.6.Oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap... 303 13.6.1. Charakteristika ešené oblasti... 303 13.6.2. SWOT analýza pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap... 304 13.6.3. Návrhová ást pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap... 306 14. Návrhová ást rozvojového plánu sociálních služeb msta eské Budjovice... 308 14.1.Návaznost na jiné strategické dokumenty... 308 14.2.Metodika tvorby návrhové ásti... 309 14.3.SWOT analýza - obecná... 311 14.4.Návrh rozvoje sociálních služeb msta eské Budjovice... 313 14.5.Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti... 316 14.5.1. Odkaz na výstupy z dotazníkového šetení... 316 14.5.2. Odkaz na výsledky SWOT analýzy... 318 14.5.3. Opatení a aktivity... 319 14.6.Priorita 2 Zachování a rozvoj stávající sít služeb v sociální oblasti... 323 14.6.1. Odkaz na výstupy z dotazníkového šetení... 323 14.6.2. Odkaz na výsledky SWOT analýzy... 325 14.6.3. Opatení a aktivity... 326 14.7.Priorita 3 Podpora provádní sociální politiky na místní úrovni... 330 14.7.1. Odkaz na výstupy z dotazníkového šetení... 330 14.7.2. Odkaz na výsledky SWOT analýzy... 332 14.7.3. Opatení a aktivity... 333 14.8.Priorita 4 Zvyšování kvality služeb v sociální oblasti... 335 14.8.1. Odkaz na výsledky supervizních návštv... 335 14.8.2. Odkaz na výsledky SWOT analýzy... 336 14.8.3. Opatení a aktivity... 337 15. Implementace, monitorování, vyhodnocení a aktualizace... 339 16. Závr.340 Seznam tabulek... 341 Seznam obrázk... 346 Seznam graf... 347 Zkratky... 349 Zdroje.... 350 Pílohy..... 351 Zpracovatel..... 354 6

Úvodní slovo Vážení a milí spoluobané, držíte v rukou Rozvojový plán sociální služeb msta eské Budjovice na roky 2008 až 2013. Jeho cílem bylo nejen popsat nabídku poskytovaných sociálních služeb ve mst a jeho okolí, tedy jaké jsou požadavky klient, názory zadavatel a zkušenosti a služby poskytovatel, ale pedevším stanovit si pro plánované období další cíle a jejich realizaci. Msto eské Budjovice chce poskytovat sociální služby co nejkvalitnji, a už prostednictvím vlastních organizací, tak i pomocí grant a dotací organizacím a institucím, které se v tomto prostedí pohybují. Myslím si, že je povinností a úkolem každého spoleenství postarat se o ty, kteí potebují pomoc. Krom kvality poskytovaných služeb je naším cílem také co nejefektivnjší nakládání s penžními prostedky, aby každá koruna do sociálních služeb našla toho správného adresáta. I proto jsme se rozhodli zpracovat rozvojový plán. Dovolte mi, abych podkoval všem, kteí se na tvorb plánu podíleli, a peji nám všem, abychom z nho mli velký užitek. Mgr. Rudolf Vodika námstek primátora Statutárního msta eské Budjovice 7

1. Úvod Tento dokument patí ke stžejním výstupm projektu Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období 2008-2013 (dále RPSS). Jeho cílem je analyzovat a zhodnotit stávající situaci na území statutárního msta eské Budjovice, potažmo celého území správního obvodu obce s rozšíenou psobností (dále SO ORP) zahrnujícím dohromady 79 obcí a na základ píslušných zjištní navrhnout, jak oblast sociálních služeb na území statutárního msta nadále rozvíjet. Sociodemografická analýza se prioritn zabývá demografickými ukazateli a sekundárn dalšími aspekty jako jsou nap. socioekonomické ukazatele (sociální zabezpeení, domovní a bytový fond, trh práce), vybavenost obcí, sociáln patologické jevy apod. Data jsou zpracována jednak z pohledu samotného statutárního msta eské Budjovice a jednak z hlediska celého území SO ORP a to v závislosti na možnostech získání dat z jednotlivých zdroj. Ve vtšin pípad jsou uvedeny také údaje za Jihoeský kraj, respektive za celou eskou republiku s cílem umožnit srovnání analyzovaných dat. Další ást analýzy je zamena na sumarizaci dat získaných dotazníkovými przkumy zamenými na širokou veejnost, zadavatele, tedy obce, poskytovatele sociálních služeb a na uživatele. K dalším ástem rozvojového dokumentu patí nap. výstupy ze setkání pracovních skupin, které byly v rámci projektu ustaveny. Pravdpodobn nejvýznamnjší je návrhová ást RPSS, která se zamuje jednak na eliminaci zjištných nedostatk (stanovených na základ sociodemografické analýzy i odborných znalostí a zkušeností len pracovních skupin) a jednak na rozvoj eventuálních píležitostí umož ujících zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb a tím také života oban žijících na území správního obvodu msta eské Budjovice. Pi tvorb rozvojového dokumentu se vycházelo z dat získaných od celé ady institucí. Ke zpracování stávajícího platného dokumentu pisply pedevším: - Odbor sociálních vcí Magistrátu msta eské Budjovice - Mgr. Šárka Kovárnová, - Mgr. David Kostohryz, - Bc. Eva Sýkorová, - Pavla Mikšátková, - Pavla Jandová, - Mgr. Lucie Zapletalová, - Investiní odbor Magistrátu msta eské Budjovice, - Úad práce eské Budjovice - RNDr. Vladimír Brablec, - eský statistický úad eské Budjovice - Ing. Jan Honner, - Správa dom a byt, s.r.o. - Hana Vápeníková, - Policie eské Republiky - nprap. Regina Tupá, - Krajská správa sociálního zabezpeení pro Jihoeský kraj, - spolenost T-MAPY spol. s r.o. - Ing. Petr Šebesta, 8

- Mgr. Lucie Bicková - inspektorka sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních vcí R, - RNDr. Renata Klufová Ph.D - prodkanka Ekonomické fakulty Jihoeské univerzity v eských Budjovicích. 9

2. Základní informace o projektu 2.1. Základní pojmy Cílová sociální skupina Cílové sociální skupiny jsou chápány jako ty ásti sociálních, pop. vkových skupin, které jsou obvyklými píjemci (klienty) sociální pomoci, tj. skupiny, u nichž lze prokázat vyšší poteby sociálních služeb. Plán rozvoje sociálních služeb Jedná se o výsledek procesu aktivního zjišování poteb osob ve stanoveném území a hledání zpsob jejich uspokojování s využitím dostupných zdroj, jehož obsahem je popis a analýza existujících zdroj a poteb, vetn ekonomického vyhodnocení, strategie zajišování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúastnných subjekt, zpsob sledování a vyhodnocování plnní plánu a zpsob, jakým lze provést zmny v poskytování sociálních služeb. Plánování rozvoje sociálních služeb probíhá metodou komunitního plánování. V souvislosti s tvorbou tohoto koncepního materiálu byl aplikován princip tzv. triády, která je hybným nástrojem celého procesu. Triáda je tvoena zástupci zadavatel (obcí), poskytovatel (organizace poskytující sociální služby) a uživatel sociálních služeb (klient sociálních služeb). Jedním z hlavních dvod tvorby plán rozvoje sociálních služeb na úrovni obcí i v tomto pípad správního obvodu je plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikm i potebám jednotlivých oban. Toto se dje prostednictvím oteveného procesu zjišování poteb a zdroj a hledání nejlepších ešení v oblasti sociálních služeb. Vypracovaný plán slouží krom urování správného smru vývoje sociální sféry také jako informaní základna pro pidlování dotací jak z krajského i státního rozpotu, tak z finanních zdroj Evropské unie, nebo v pípad rozhodování o poskytování dotací je mj. pihlíženo k navrhovaným prioritám a opatením vyplývajících ze jmenovaného dokumentu. Poskytovatel Poskytovatel sociálních služeb je jakýkoliv subjekt bez ohledu na jeho formu (nestátní nezisková organizace, organizace zízená obcí, krajem i nap. Ministerstvem práce a sociálních vcí), který svým klientm nabízí produkty v oblasti sociální sféry. Pracovní skupina Pracovní skupina je tvoena lidmi, kteí mají zájem o rozvoj služeb v rámci zvolených prioritních oblastí. Jsou v ní zastoupeni zástupci zadavatel, poskytovatel, kteí v dané prioritní oblasti služby poskytují, uživatel sociálních služeb i jiní odborníci v oblasti sociální sféry. Prioritní oblasti Prioritní oblasti slouží k vytyení druh sociální pée, jejích poskytovatel, cílové skupiny a jejich poteb, na které je teba se v rámci plánování sociálních služeb v daném regionu podrobnji zamit. Sociální služba Sociální službou se rozumí innost nebo soubor inností podle tohoto zákona zajišujících pomoc a podporu osobám za úelem sociálního zalenní nebo prevence sociálního vylouení. 10

SWOT Technika strategické analýzy založená na zvažování vnitních faktor (silné a slabé stránky) a vnjších faktor prostedí (píležitosti a hrozby). V tomto pípad jsou použité analýzy oteveným, užiteným, pohotovým a snadno použivatelným nástrojem k deskripci celkové situace zvolených prioritních oblastí. Triáda Triáda je výraz pro partnerství mezi uživatelem, poskytovatelem a zadavatelem sociálních služeb, resp. pro trojici, kterou tyto osoby dohromady v tomto pípad tvoí. Uživatel Uživatelem se rozumí osoba jakéhokoliv vku, národnosti, náboženského vyznání, politického pesvdení i pohlaví, která z dvodu své nepíznivé životní situace využívá nabídky sociální služby za úelem zlepšení vlastní životní situace. Zadavatel Zadavateli mohou být napíklad obce i kraje a volbami povení zastupitelé. Zadavatelé nesou hlavní odpovdnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb na spravovaném území. 11

2.2. Organizaní zajištní projektu Již bylo eeno, že úastníky tvorby plánu rozvoje sociálních služeb - zástupce tzv. triády - lze rozdlit na ti základní skupiny: zadavatele - ti, kdo služby platí, zizují, zadávají, organizují a dlají na n výbrová ízení, tedy pedevším úady státní správy, úady samosprávy a volbami povení zastupitelé, lze se však setkat i s nadacemi a dalšími neziskovými spolenostmi i grantovými agenturami, poskytovatele - ti, kdo služby provozují, uskute ují, dodávají, poskytují, a už ve státních i soukromých zaízeních, klientm nebo doma svým píbuzným a blízkým, uživatele - ti, kdo služby pijímají, dostávají i spotebovávají v souasnosti, pijímali v minulosti anebo budou pijímat v budoucnosti, tedy i celá široká veejnost. Zástupci tchto skupin byli jednak kontaktováni prostednictvím dotazníkového šetení a jednak byli vyzváni k pímé úasti na tvorb plánu prostednictvím lenství v ídícím výboru, koordinaním výboru i pracovních skupinách vytvoených dle zvolených prioritních oblastí. 12

Graf 1 Organizaní struktura RPSS Zastupitelstvo msta B Politické projednávání a schvalování Rada msta B Projednávání a schvalování ídící výbor Plánování, konzultace, píprava materiál pro jednání rady a zastupitelstva Koordinaní výbor Metodika, koordinace pracovních skupin, konzultace Pracovní skupina Oblast rezidenních služeb Pracovní skupina Oblast terénních sociálních služeb Externí hodnotitel Pracovní skupina Oblast dti a mládež Pracovní skupina Oblast pechodná sociální krize Pracovní skupina Oblast poradenství Zdroj: Metodika rozvojového plánu Msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na roky 2008-2013, 2007 [23] 13

2.3. Personální zajištní projektu V rámci organizaní struktury RPSS byli do realizace projektu aktivn zapojeni pedevším lenové ídícího výboru, koordinaního výboru a jednotlivých pracovních skupin. 2.3.1. ídící výbor RPSS ídící výbor ml celkem 13 len. Mezi hlavní kompetence ídícího výboru RPSS patilo pedevším plánování jednotlivých projektových aktivit, konzultace a píprava materiál popisujících prbh projektu pro jednání rady a zastupitelstva. Mgr. Rudolf Vodika Pavla Mikšátková Ing. Dagmar Baumruková Mgr. Šárka Kovárnová Mgr. David Kostohryz Mgr. Miroslav Bína Ing. arch. Vladimír Zdvihal Ing. Pavel Janda Mgr. Alois Ambrož PhDr. Martina Hrušková, Ph.D. doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D. JUDr. Jan Šmidmayer Ing. Martina Kuerová námstek primátora Msta B vedoucí OSV, Magistrát msta B vedoucí ORCR, Magistrát msta B koordinátor pro neziskové organizace, Magistrát msta B, OSV protidrogový a romský koordinátor, Magistrát msta B, OSV zastupitel msta B, len sociální komise RM B zastupitel msta B, pedseda výboru ZM pro strategické plánování editel DpS Máj, partner projektu editel Mstské charity B, partner projektu Obanské sdružení Pansophia - Sdružení pro výzkum v sociální oblasti eské Budjovice externí hodnotitelka, ZSF JU jednatel GP Consulting, s.r.o. projektová manažerka, GP Consulting, s.r.o. 2.3.2. Koordinaní výbor RPSS Koordinaní výbor RPSS ml celkem 17 len. K jeho hlavním innostem patil pedevším dohled nad prbhem projektu z hlediska metodiky i koordinace innosti jednotlivých pracovních skupin. doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D. Ing. Martina Kuerová JUDr. Jan Šmidmayer Mgr. Šárka Kovárnová Mgr. David Kostohryz Pavla Jandová Mgr. Radka Fuksová Mgr. Alois Ambrož Zuzana Földesiová Zdenk íha Renata Lippmannová externí hodnotitelka, ZSF JU projektová manažerka, GP Consulting, s.r.o. jednatel GP Consulting, s.r.o. protidrogový a romský koordinátor, Magistrát msta B, OSV protidrogový a romský koordinátor, Magistrát msta B, OSV vedoucí OSP, Magistrát msta B, OSV referent, Magistrát msta B, ORCR editel Mstské charity B, partner projektu projektová manažerka, Mstská charita B, Osobní asistence metodik, Komunitní plánování, o.p.s. sociální pracovnice, Stedisko výchovné pée eské Budjovice 14

BBS. Miroslav Kotoun Bc. Lenka Da hová Ing. Pavel Janda Tomáš Brejcha, DiS. Mgr. Gabriela Lexová Radka Šindeláová, DiS. projektový manažer, KP projekt, s.r.o. vedoucí stediska obanské poradny, Jihoeská rozvojová, o.p.s., partner projektu editel DpS Máj, partner projektu editel, PREVENT o. s., Poradna pro problematiku drog a závislostí editelka, SNN v R Poradenské centrum B asistentka editele, G-PROJECT, s.r.o. 2.3.3. Pracovní skupiny Dle metodiky mlo v rámci projektu vzniknout celkem 5 pracovních skupin se zamením na následující oblasti: - dti a mládež, - poradenství, - pechodná a sociální krize, - rezidenní služby, - terénní služby. Vzhledem k šíi problematiky pipadající na oblast terénních služeb bylo na poátku projektu upesnno, že tato oblast bude ešena v rámci dvou pracovních skupin, piemž jedna z nich bude zamena na oblast zdravotn sociální (zahrnující z hlediska cílové skupiny uživatel pedevším seniory a zdravotn postižené osoby) a druhá skupina bude smovat spíše do oblasti sociální a bude tedy orientována nap. na osoby bez písteší, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby komern zneužívané apod. PS DTI A MLÁDEŽ PS dti a mládež mla celkem 13 len. Manažerkou skupiny byla paní Renata Lippmannová ze Stediska výchovné pée eské Budjovice. Renata Lippmannová Mgr. Dana Kopecká Ing. Vanda Polívková Mgr. Miloslava Hanousková Ing. Eva Hejduková Bc. Petra Závišová Mgr. Kateina Hyková Mgr. Jana Nováková Romana Boková Magdalena Davidová Ing. Tomáš Rádl Mgr. Lucie Zapletalová Bc. Edita Míová Tobi Stedisko výchovné pée eské Budjovice Dtské centrum ARPIDA Dtský stacioná Svtluška o.p.s. Krizové centrum pro dti a rodinu v JK M-centrum pro mladou rodinu Mstská charita eské Budjovice, Nízkoprahové centrum Srdíko - Jiloro Probaní a medianí služba eské Budjovice Probaní a medianí služba eské Budjovice Koníek, o.s. Koníek, o.s. Salesiánské stedisko mládeže Magistrát msta eské Budjovice Zástupce uživatel PS PORADENSTVÍ PS poradenství mla celkem 14 len, piemž manažerkou skupiny byla v první ásti projektu Bc. Lenka Da hová z Jihoeské rozvojové o.p.s. Vzhledem k tomu, že Bc. Da hová nemohla tuto funkci vykonávat po celou dobu trvání projektu, byla následn vystídána Mgr. Gabrielou Lexovou zastupující Svaz neslyšících a nedoslýchavých v R. 15

Mgr.Gabriela Lexová Bc. Lenka Da hová MUDr. Kvtoslava Kotrbová Bc. Lucie Koláová Mgr. Jana Marková Zde ka Kuviková Mgr. Lenka Kostínková Mgr. Jana Baštincová Mgr. Nina Mocová Petr Pábl Mgr. Renáta Brabcová Romana Boková Mgr. Šárka Kovárnová Antonín Polzer Viktor Sersen Svaz neslyšících a nedoslýchavých v R, Poradenské centrum B Jihoeská rozvojová o.p.s. Hájeek - Kontaktní a doléovací centrum DCHB - Poradna Eva Mstská charita eské Budjovice, Osobní asistence Fokus eské Budjovice PREVENT o.s., Jihoeské substituní centrum Poradna pro uprchlíky a migranty Employment Service a.s. Koníek o.s. Step - stedisko poradenství a pée o osoby se zdravotním postižením Koníek o.s. Magistrát msta eské Budjovice Zástupce uživatel Zástupce uživatel PS PECHODNÁ A SOCIÁLNÍ KRIZE PS pechodná a sociální krize mla celkem 11 len. Manažerem skupiny byl Mgr. Alois Ambrož z Mstské charity eské Budjovice. Mgr. Alois Ambrož Hana Louženská Dana Bedlánová Mgr. Ladislava Vítovcová Mgr. Michaela Andrlíková Václav Kuera Josef Raušer, DiS. Mgr. Vladan Horváth Petr Brož Mgr. David Kostohryz Cyril Žiga Mstská charita eské Budjovice Dm na pl cesty FILIA Diecézní charita B, Intervenní centrum pro osoby ohrožené domácím násilím Krizové centrum pro matku a dít Mstská charita eské Budjovice, Tolerance eské Budjovice 2007 Mstská charita eské Budjovice, Dm sv. Pavla Probaní a medianí služba B Vznice eské Budjovice Vznice eské Budjovice Magistrát msta eské Budjovice Zástupce uživatel PS REZIDENNÍ SLUŽBY PS rezidenní služby mla celkem 9 len. Manažerem skupiny byl Ing. Pavel Janda z Domova pro seniory Máj eské Budjovice. Ing. Pavel Janda Mgr. Iva Jirovská Mgr. Dana Pokorná Vladimíra Holczerová Ing. Vanda Polívková Zorka Šílená, DiS. Mgr. Ludmila Kubelová Domov pro seniory Máj eské Budjovice Centrum sociálních služeb Staromstská Domov Libní a CSS Empatie Domov Libní a CSS Empatie Dtský stacioná Svtluška o.p.s. Mstská charita eské Budjovice, Charitní ošetovatelská služba Domov pro seniory Hvízdal 16

Pavla Jandová František Matjka Magistrát msta eské Budjovice Zástupce uživatel PS TERÉNNÍ SLUŽBY - sociální handicap PS terénní služby - sociální handicap mla celkem 8 len. Manažerem skupiny byl Tomáš Brejcha, DiS z obanského sdružení PREVENT o. s. Tomáš Brejcha, DiS. Mgr. Veronika Hadravová Iva erná, DiS. Bc. František Kaiseršot Mgr. Iveta Švecová Mgr. Eliška Maáková Kamil Podzimek, DiS. Bc. Eva Sýkorová PREVENT o. s., Poradna pro problematiku drog a závislostí Kontaktní a doléovací centrum Hájeek Mstská charita eské Budjovice, Nízkoprahové centrum Srdíko - Jiloro Mstská charita eské Budjovice, Dm sv. Pavla Diecézní charita B, Poradna Eva pro ženy a dívky v nouzi Salesiánské stedisko mládeže PREVENT o. s., Jihoeský streetwork Magistrát msta eské Budjovice PS TERÉNNÍ SLUŽBY - zdravotn sociální handicap PS terénní služby - zdravotn sociální handicap mla celkem 9 len. Manažerkou skupiny byla Zuzana Földesiová z Mstské charity eské Budjovice. Zuzana Földesiová Hana Jiroušková Hana Klementová Mgr. Martina Papoušková Bc. Jan Rada Mgr. Iva Jirovská Diana Aubrechtová Mgr. Jaroslava Janouchová Jana Bodláková Mstská charita eské Budjovice, Charitní peovatelská služba Tyfloservis, o.p.s. Domácí ošetovatelská pée a peovatelská služba ALICE Stedisko rané pée eské Budjovice eská maltézská pomoc o.p.s. Centrum sociálních služeb Staromstská Mstská charita eské Budjovice, Osobní asistence Magistrát msta eské Budjovice Zástupce uživatel 17

2.4. Metodika tvorby rozvojového dokumentu Sociální služby dosud vznikaly pevážn rozhodnutím správních i státních orgán. Mnohdy se bohužel jednalo o nárazové, zcela neplánované akce. Proto Ministerstvo práce a sociálních vcí zaalo uskute ovat rozsáhlou reformu sociálních služeb, jejímž cílem je pizpsobit se praxi v Evropské unii. Tam se osvdilo ešit problematiku sociálních služeb metodou komunitního plánování, tedy jednoduše eeno na nižších správních úrovních a ve spolupráci celé ady subjekt. V souvislosti s reformou veejné správy a se vstupem eské republiky do Evropské unie byl vytvoen na základ britsko-eské spolupráce pilotní projekt Ministerstva práce a sociálních vcí R "Komunitní plánování sociálních služeb - vc veejná", který byl realizován také na území Milevska. Postupn se politická podpora pro plánování sociálních služeb zaala penášet i na jednotlivé kraje, obce i regiony. Základem komunitního plánování sociálních služeb byla spolupráce zadavatel (obcí, kraj) s uživateli (klienty) a poskytovateli (jednotlivými organizacemi) sociálních služeb pi vytváení plánu, vyjednávání o budoucí podob služeb a realizaci konkrétních krok. V roce 2006 byl schválen zákon. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve kterém se objevil nový termín stedndobý plán rozvoje sociálních služeb. Takto nazývaný dokument podle nové právní normy postupn nahradí díve uplat ovaný komunitní plán. Systém a cíl tvorby však zstává nemnný, tedy zabezpeit dostupnost kvalitních sociálních služeb. Pi plánování sociálních služeb se vychází zejména z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištnými potebami (potenciálních) uživatel služeb. Výsledek provedeného srovnání slouží jako jeden z klíových podklad pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb. Pro úspšnost plánování je zapotebí podpora ze strany politické reprezentace, a to jak pi zahajování plánování a jeho prbhu tak i pi uskute ování reálných inností smujících nap. k rozšíení nabídky služeb, zvyšování jejich efektivity a spolupráci rzných subjekt pi zajišování potebných služeb. Nemén významné je zabezpeit koordinaci celého procesu. Tu mže provádt vybraná organizace nebo pímo pracovník dané obce. Pracovní struktury v podob pracovních, konzultaních nebo vyjednávacích skupin se skládají ze zástupc všech zainteresovaných stran. Po vytvoení plánu se pechází od plánovací fáze k fázi realizaní, kdy dochází k faktickému napl ování priorit, resp. jednotlivých opatení. Souástí této etapy je také sledování postupu a míry plnní stanovených úkol. Rozvojový plán sociálních služeb eské Budjovice na roky 2008-2013 navazuje svým zamením na Komunitní plán sociálních služeb eské Budjovice 2004-2008, který byl schválen Zastupitelstvem msta dne 16. záí 2004 usnesením. 189/2004. Na zpracování tohoto dokumentu se podíleli pracovníci odboru sociálních vcí MM B ve spolupráci se Zdravotn sociální fakultou JU eské Budjovice, zainteresované státní instituce, odborníci pracující v sedmi koordinaních skupinách, uživatelé a laická veejnost. [5] RPSS eské Budjovice byl zpracován dle Metodiky rozvojového plánu msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na roky 2008-2013, kterou vytvoilo Obanské sdružení Pansophia - Sdružení pro výzkum v sociální oblasti, eské Budjovice. 18

3. Základní charakteristika území eská republika Samostatná eská republika vznikla 1. ledna 1993 jako jedna z nástupnických zemí po rozpadu eské a Slovenské federativní republiky. eská republika je vnitrozemským státem ležícím ve stední ásti Evropy a její území zahrnuje historická území ech, Moravy a ásti Slezska. Hranií s Polskem, Spolkovou republikou Nmecko, Rakouskem a Slovenskem. Hlavním mstem eské republiky je Praha. Rozloha eské republiky iní 78 864 km 2 (21. místo v Evrop). Potem obyvatel se adí na 12. místo na evropském kontinentu. Podle výsledk pedbžné statistické bilance mla eská republika k 31. 12. 2007 10 381 130 obyvatel. [1] Od 1. ledna 2000 bylo ústavním zákonem. 347/1997 Sb. zízeno 14 vyšších územních samosprávných celk - kraj. Obr. 1 Administrativní lenní R Zdroj: Regionální informaní servis, 2008 [12] 19

Jihoeský kraj Jihoeský kraj je dlouhodob vnímán pedevším jako zemdlská oblast s rozvinutým rybníkástvím a lesnictvím. Až v prbhu minulého století se zde rozvinul prmysl se zamením na zpracovatelské innosti. Kraj pedstavuje geograficky pomrn uzavený celek, jehož jádro tvoí jihoeská kotlina. Na jihozápad je obklopena Šumavou, na severozápad výbžky Brd, na severu Stedoeskou žulovou vrchovinou, na východ eskomoravskou vrchovinou a na jihovýchod Novohradskými horami. V jihoeské kotlin se rozkládají 2 pánve, a to eskobudjovická a Tebo ská. Rozlohou 10 057 km 2 pedstavuje kraj 12,8 % z celé eské republiky. Z tohoto území zaujímají tetinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. Pevážná ást území leží v nadmoské výšce 400-600 m, s ímž souvisejí ponkud drsnjší klimatické podmínky. Nejvyšším bodem na území Jihoeského kraje je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), naopak nejnižším místem (330 m) hladina Orlické pehrady v okrese Písek. I když lze životní prostedí kraje v rámci eské republiky charakterizovat jako mén poškozené a zatížení emisemi se postupn snižuje, je zde ada zdroj zneistní, hlavn v zemdlství a prmyslu. Pesto jsou lesní porosty ze ty ptin hodnoceny jako bez poškození, zbývající ást jako mírn poškozené. Píznivým jevem je pomrn isté ovzduší, jedno z nejistších v celé republice. Území kraje mlo vždy spíše charakter rekreaní než prmyslov vysplé oblasti. V Jihoeském kraji bylo k 1. 1. 2003 zízeno 17 správních obvod obcí s rozšíenou psobností a 37 správních obvod obcí s poveným úadem. Povené obecní úady spravují obce v území, které je skladebné do okres i do správních obvod obcí s rozšíenou psobností (krom jedné obce z okresu Písek a jedné obce z okresu Tábor, které náleží ke správnímu obvodu Týn nad Vltavou v okrese eské Budjovice). Od 1. 1. 2007 byly tyto obce peazeny do okresu eské Budjovice. Jihoeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnní z celé eské republiky. Koncem roku 2007 v kraji žilo více než 630 tis. obyvatel, tedy 62,6 obyvatel na 1 km 2. Z jeho 7 okres má nejvtší hustotu obyvatelstva okres eské Budjovice, kde žije zhruba tvrtina obyvatel kraje. Je to dáno pedevším soustedním do samotného msta eské Budjovice, v nmž bydlí 94,7 tis. osob. Dalšími velkými msty jsou Tábor (35,9 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,3 tis. obyvatel) a Jindichv Hradec (22,5 tis. obyvatel). V tchto 5 mstech žije tetina Jihoech. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel pedstavují 38,4 % z celkového potu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového potu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji (i v celé eské republice) je obec Vlkov v okrese eské Budjovice s 16 trvale žijícími obyvateli. Celkem je v kraji v souasné dob 623 samosprávných obcí (52 z nich má statut msta) s tém 2 tisíci ástmi obcí. Podíl mstského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2006 celkem 65,1 %. Na tvorb hrubého domácího produktu v eské republice se kraj podílí pouze 5,5 %, v pepotu na 1 obyvatele však dosahuje 90,1 % republikového prmru a je mezi kraji na 5. pozici (po hlavním mst Praze, Plze ském, Jihomoravském a Stedoeském kraji). Tvorba hrubého fixního kapitálu pedstavovala v roce 2006 na území kraje hodnotu 37,5 mld. K (4,7 % z R). [1] 20

SO ORP eské Budjovice Msto eské Budjovice se nachází ve stední ásti Jihoeského kraje. Na území tohoto kraje se rozkládá celkem 17 správních obvod obcí s rozšíenou psobností, piemž správní obvod statutárního msta eské Budjovice je z hlediska potu obyvatel žijících na jeho území nejvtší. Poet obyvatel žijících na území Jihoeského kraje inil k 31.12. 2007 633 264 obyvatel, z toho 23,9 %, tj. 150 481 obyvatel pipadalo k 31. 12. 2006 na území správního obvodu statutárního msta. Celková rozloha správního obvodu eských Budjovic iní 92 382 ha. Pro srovnání území celého Jihoeského kraje je pedstavováno 1 005 688 ha, tzn., že rozloha správního obvodu eských Budjovic tedy pedstavuje 9,2 % území. Tabulka 1 Základní ukazatele Základní údaje ohledn území SO ORP eské Budjovice Poet Rozloha (ha) 92 382 Poet obcí 79 Poet obyvatel 150 481 - z toho muži 73 610 - z toho ženy 76 871 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Pod správní obvod eských Budjovic spadá celkem 79 obcí. Konkrétn se jedná o následující obce: Adamov Borek Borovnice Boršov n. Vlt. Bošilec Branišov Behov akov ejkovice eské Budjovice Dasný Dívice Dobrá Voda u eských Budjovic Doubravice Doudleby Drahotšice Díte Dubiné Dubné Dynín Habí Hema Hlavatce Hlincová Hora Hluboká n. Vlt. Homole Hosín Hradce Hrdjovice Hry Hvozdec Chotýany Jankov Jivno Kamenný Újezd Komaice Kvítkovice Ledenice Libín Libní Lipí Lišov Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Mydlovary Nákí Nedabyle Neplachov Nová Ves Olešník Pištín Planá Plav Radošovice Roudné Rudolfov ímov Sedlec Ševtín Srubec Staré Hodjovice Štpánovice Strážkovice Strýice Stížov Úsilné Velná Vidov Vitín Vlkov Vrábe Vráto Záboí Žabovesky Zahájí Závraty Zliv Zvíkov 21

Ti z obcí nacházejících se na území SO ORP eské Budjovice jsou obce s poveným obecním úadem. Jedná se o Hlubokou nad Vltavou, Lišov a Zliv. Obr. 2 Mapa území - ORP eské Budjovice Zdroj: Regionální informaní servis, 2008 [12] Msto Hluboká nad Vltavou, které je známo pedevším díky zámku Hluboká nad Vltavou, leží 10 km severn od eských Budjovic. Nejen díky zámku a jeho oblib u zahraniních turist patí toto msto k rychle se rozvíjejícím obcím, které nabízí svým obyvatelm z hlediska obanské vybavenosti kvalitní zázemí. Aktivní pístup k rozvoji msta a jeho okolí dokazuje i lenství Hluboké nad Vltavou ve sdružení obcí Mikroregionu Budjovicko - sever a v mikroregionu Blata. S eskými Budjovicemi spojuje z hlediska dopravního Hlubokou nad Vltavou linková autobusová doprava, vlakové spojení i mstská hromadná doprava. Msto Lišov leží ve východní ásti správního obvodu eské Budjovice a zárove na území druhého mikroregionu, který se na území SO ORP eské Budjovice nachází - mikroregionu Lišovsko. Z hlediska územního je výhodou Lišova nejen blízkost eských Budjovic. Dalším významným mstem je Tebo, která je od Lišova vzdálena stejn jako statutární msto eské Budjovice, tj. pibližn 12 km. Zliv je z obcí s poveným obecním úadem na území správního obvodu eské Budjovice nejmenší. Sousedí s mstem Hluboká nad Vltavou a rozkládá na severozápadním behu rekreaního rybníka Bezdrev. Na západní stran podél železniní trati piléhá Zlivský rybník, na severu rekreaní Mydlovarský rybník s koupalištm Mydlák. Hluboká nad Vltavou a Lišov jsou souástí území Místní akní skupiny Hlubocko - Lišovsko, o.p.s., která pokrývá území obou zmínných mikroregion. Ob msta také patí potem 22

obyvatel po statutárním mstu zárove k nejvtším ve správním obvodu a spadají tak mezi 53 obcí, které mají ve správním obvodu eské Budjovice více než 1 000 obyvatel. Sedm obcí spadá do velikostní kategorie 101-999 obyvatel a 19 obcí má obyvatel mén než 100. Tabulka 2 Nejvtší obce v ORP eské Budjovice Obec Poet obyvatel Rozloha (v ha) eské Budjovice 94 747 5 560 Hluboká nad Vltavou 4 827 9 112 Lišov 4 047 9 355 Celkem za ORP 150 481 92 382 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Nejvtší obcí na území SO ORP z hlediska rozlohy je Lišov s 9 355 hektary. Následuje Hluboká nad Vltavou, která je velikostn tém srovnatelná, a až tetím nejvtším mstem z hlediska rozlohy jsou eské Budjovice. Statutární msto eské Budjovice eské Budjovice, které leží v Jihoeském kraji na soutoku Malše s Vltavou, patí k nejstarším a nejkrásnjším mstm eské republiky. Obr. 3 Mapa území - statutární msto eské Budjovice Zdroj: Územn identifikaní registr obcí, 2008 [9] eské Budjovice byly založeny v roce 1265 eským králem Pemyslem Otakarem II. Díky panovníkov pízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách se rychle hospodásky vzmáhaly. Brzy se staly obchodním a emeslným centrem celého kraje. 23

Nejvtšího rozkvtu bylo dosaženo v 16. století, pedevším vlivem rozsáhlé tžby stíbra v okolních dolech a zisk plynoucích do mstské pokladny z vaení piva, rybniního hospodaení i obchodu se solí. Pouze požáry, morové epidemie, války a politická nestabilita narušovaly hospodáský vývoj msta. Stavba konspežní železnice, první na evropském kontinent, vedoucí po trase eské Budjovice - Linec v 19. století, podnítila rozvoj obchodu a prmyslu. V této dob vznikaly významné továrny, které fungují až dodnes, nap. továrna Hardtmuth i svtov proslulé pivovary Budvar a Samson. eské Budjovice bhem svého vývoje vyrostly ve skutenou hospodáskou i kulturní metropoli jižních ech. Historické jádro msta je od roku 1980 památkovou rezervací a dnes se v nm nachází cca 250 kulturních památek. V pilehlém ochranném pásu, zahrnujícím mladší mstská pedmstí, pesahuje jejich poet 50. Ve mst se dochovaly stavební památky ze všech slohových období. [18] 1. ledna 1949 se eské Budjovice staly správním centrem nov zízeného eskobudjovického kraje, pi další správní reform se staly 1. ervence 1960 správním centrem Jihoeského kraje. V roce 2000 se staly hlavním mstem nového Budjovického kraje, který byl v kvtnu 2001 pejmenován na Jihoeský kraj. V souasné dob jsou eské Budjovice pirozeným hospodáským, finanním a kulturním centrem jižních ech, piemž jsou statutárním, krajským a okresním mstem. Ve mst sídlí ada úad, institucí, spoleností, firem, prmyslových závod, bank, pojišoven, divadel, kin, kulturních a výstavních zaízení, obchod. eské Budjovice jsou také významným centrem školství, sídlí zde desítky základních a stedních škol, dále vyšší odborné školy a Jihoeská univerzita s fakultami pedagogickou, zemdlskou, biologickou, zdravotn sociální, ekonomickou, filozofickou a teologickou. Ve mst sídlí také Akademie vd. Z pohledu podnikání a prmyslu je msto pevn spjato zejména s vaením piva (Budvar a Samson). Známým prmyslovým závodem je také KOH-I-NOOR HARDTMUTH, dnes výrobce širokého sortimentu tužek, psacích a kanceláských poteb. Mezi nejznámjší a nejvýznamnjší podniky ve mst patí nap.: - Budjovický Budvar, - Budjovický mšanský pivovar a.s., - KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s., - Madeta a.s., - Motor Jikov a.s., - Robert Bosch, spol. s r.o., - Slévárna eské Budjovice. Ve mst sídlí i celá ada zdravotnických zaízení. Zejména nkterá oddlení eskobudjovické nemocnice mají jako svou spádovou oblast celý Jihoeský kraj. Nemocnice nyní funguje jak v areále bývalé Krajské nemocnice, tak v areále bývalé Vojenské, pozdji Okresní nemocnice. Budjovice jsou dležitým železniním a silniní uzlem. Mstem prochází významná železniní tra Praha - Linec - Benátky a Plze - Víde. Ze silnic pak trasa I/3 E55 ve smru Praha - Linec - Solnohradsko a silnice E49 Plze - Víde, silnice E551 napojující eské Budjovice na D 1 smr Brno, Slovensko. 24

Od roku 1990 zažívají eské Budjovice nový hospodáský rozvoj. Díky píznivé geografické poloze, nov oteveným hranicím, kulturnímu a historickému ddictví královského msta pitahují návštvníky z celého svta. [19] Základní ukazatele Tabulka 3 Základní informace o mst eské Budjovice Poet Rozloha (ha) 5 560 Poet mstských ástí 11 Poet obyvatel 94 747 - z toho muži 45 780 - z toho ženy 48 967 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Jak bylo uvedeno výše, rozloha msta eské Budjovice iní 5 560 ha. Pedstavuje tedy 6,01 % z rozlohy správního obvodu eské Budjovice. Z hlediska potu obyvatel poskytuje msto trvalý pobyt 62,96 % všech obyvatel obvodu. Dle závazn platné vyhlášky schválené na základ zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení) a na základ vyhlášky Ministerstva vnitra platí, že Statutární msto eské Budjovice je evidenn lenno na ásti, které jsou názvov a územn totožné s lenním msta na katastrální území, tj. eské Budjovice 1-7, eské Vrbné, Haklovy Dvory, Kališt a Tebotovice. Statutární msto, má tak 11 ástí. Mstské ásti jsou pouze administrativním rozdlením msta bez vlastní samosprávy. [19] Obr. 4 Mapa území - mstské ásti statutárního msta Zdroj: Magistrát msta eské Budjovice, 2008 [22] 25

26

4. Demografie 4.1. Vývoj obyvatel eská republika Co se týká demografického vývoje v eské republice, lze konstatovat, že po té co v devadesátých letech minulého století docházelo k pozvolnému poklesu, tak od roku 2002 poet obyvatel žijících v eské republice opt mírn stoupá. K 31. 12. 2006 mla eská republika celkem 10 287 189 obyvatel, což znamenalo oproti roku 2005 nárst o 53 097 osob a k 31. 12. 2007 byl podle výsledk pedbžné statistické bilance poet obyvatel již 10 381 130. Pirozený pírstek dosáhl podle pedbžných údaj eského statistického úadu 9 996 osob. Saldo zahraniní migrace inilo v roce 2007 83 945 osob. Celkový pírstek populace v roce 2007 ve výši 93 941 osob byl dokonce nejvyšší od poátku padesátých let minulého století. Poet obyvatel eské republiky se nepetržit zvyšuje již pátým rokem. Jihoeský kraj Jihoeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnní z celé eské republiky. Koncem roku 2007 v kraji žilo 633 264 obyvatel, tedy 63 obyvatel na 1 km 2. Z jeho 7 okres má nejvtší hustotu obyvatelstva okres eské Budjovice, kde žije zhruba tvrtina obyvatel kraje. Je to dáno pedevším soustedním do samotného msta eské Budjovice, v nmž dle pedbžných odhad bydlelo k 31. 12. 2007 95 071 osob. Dalšími velkými msty jsou Tábor (35 769 obyvatel), Písek (29 898 obyvatel), Strakonice (23 280 obyvatel) a Jindichv Hradec (22 300 obyvatel). V tchto 5 mstech žije tetina Jihoech. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel pedstavují 38,4 % z celkového potu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového potu obyvatel kraje. SO ORP eské Budjovice Ve správním obvodu eské Budjovice žilo k 31. 12. 2005 celkem 149 370 obyvatel a k 31. 12. 2006 celkem 150 481 obyvatel. Pro srovnání v celém Jihoeském kraji k 31. 12. 2006 žilo 630 006 obyvatel, tzn., že ve správním obvodu žilo 23,9 % obyvatel Jihoeského kraje. Graf 2 Poet obyvatel v letech 2005 a 2006 v SO ORP B 150 600 150 400 150 200 150 000 149 800 149 600 149 400 149 200 149 000 148 800 2005 2006 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] 27

Z hlediska hustoty zalidnní je nejhustji osídleno msto eské Budjovice. Obr. 5 Hustota zalidnní 1 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] 1 V rámci legendy jsou uvedeny poty obyvatel žijících na jednom km 2 sledovaného území. 28

Pokud bychom chtli porovnávat vývoj potu obyvatel v jednotlivých obcích, lze využít, tzv. index vývoje potu obyvatel, tj. podíl hodnot potu obyvatel v porovnávaných letech. V tomto pípad byly použity roky 2006 a 2001. Ve sledovaném období se nejrychleji rozvíjely obce s nejnižšími hodnotami indexu stáí, tzn. ty, kde je nejnižší podíl senior (ve vku 65 a více let) v porovnání s potem dtí (ve vku 0 až 14 let) na daném území. Tuto charakteristiku spl ují pedevším obce v bezprostedním okolí eských Budjovic. Ty se v posledních letech staly vyhledávanými lokalitami pro výstavbu rodinných dom v pevážné míe mladými rodinami s dtmi. Jak vyplývá z níže uvedeného grafu, tak mezi obce, jejichž index vývoje potu obyvatel v období 2001-2006 vykazuje nejvyšší hodnoty, tzn., že vykazují nejvtší dynamiku v nárstu potu obyvatel, patí nap. Litvínovice, Boršov nad Vltavou i Homole. Ve všech pípadech se jedná o obce, u nichž došlo k více než 50% nárstu. Co se týká eských Budjovic, tak ty patí v rámci SO ORP k obcím s nejmén pozitivním vývojem potu obyvatel, nebo hodnota indexu pro toto msto iní 97 %. Index vývoje zcela koresponduje s indexem stáí, dle kterého eské Budjovice stárnou, kdežto v okolních obcích se obyvatelstvo stále více omlazuje. Z níže uvedeného znázornní je patrné, že nejperspektivnjší lokality se nachází pevážn na jihozápad obvodu. Na východ i jihovýchod se výstavba zatím nerozšiuje. Obr. 6 Index vývoje potu obyvatel Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] 29

Obdobné náznaky vývoje obcí z hlediska potu obyvatel naznauje i níže uvedené grafické znázornní populaního pírstku v jednotlivých obcích. Celkový populaní pírstek je rozdíl mezi poátením stavem obyvatelstva daného území a koncovým stavem obyvatelstva téhož území. Je tvoen soutem pirozeného a migraního pírstku. Degresivním pírstkem obyvatel je charakterizován pedevším východ SO ORP. Obr. 7 Vývoj populaního pírstku 2 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] 2 V rámci legendy jsou barevn odlišeny hodnoty populaního pírstku pro sledované území (ukazatel uvádn v potu osob). 30

Statutární msto eské Budjovice Ve statutárním mst eské Budjovice došlo stejn jako na celém území SO ORP eské Budjovice, potažmo v celé eské republice k mírnému nárstu potu obyvatel. V tomto pípad se jednalo o nárst z 94 653 osob na 94 747. To znamená, že poet obyvatel žijících v eských Budjovicích k 31. 12. 2006 se zvýšil oproti roku 2005 pouze o 94 osob. Graf 3 Poet obyvatel v letech 2005 a 2006 v eských Budjovicích 94 750 94 700 94 650 94 600 2005 2006 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] 31

V rámci tabulky Tabulka 4 je uveden vývoj potu obyvatel v jednotlivých ástech statutárního msta. Tabulka 4 Vývoj potu obyvatel podle ástí msta a urbanistických obvod ásti msta k 1. 12. 1970 k 1. 11. 1980 k 3. 3. 1991 k 1. 3. 2001 eské Budjovice 76 699 88 448 97 243 97 339 eské Budjovice 1 3 844 2 846 2 177 1 855 eské Budjovice - sted 3 832 2 827 2 164 1 845 Sokolský ostrov 12 19 13 10 eské Budjovice 2 4 305 18 764 36 143 39 592 Stromovka 117 60 163 181 tyi Dvory 3 184 1 873 1 603 1 555 Vysoká škola 285 304 348 358 Sídlišt Šumava 16 8 095 7 220 6 415 Švábv Hrádek 14 1 1 1 U Vávrovského rybníka - - - - Sídlišt Vltava 114 6 614 12 921 11 911 Pístav - - - - Haklovy Dvory 356 177 101 139 Zavadilka. 343 424 419 tyi Dvory - sted. 984 575 500 Sídlišt Máj - 15 12 481 17 733 eské Vrbné 219 298 306 380 eské Budjovice 3 31 175 31 141 27 778 26 266 U Požární zbrojnice 3 435 3 184 2 943 2 663 U Hbitova 2 940 4 608 4 002 3 647 Sídlišt Na Pražské 7 323 7 469 6 047 6 225 Za Poliklinikou 4 939 3 659 2 980 2 809 Na Sadech 4 712 4 060 3 995 3 479 U Pekárenské 5 534 5 990 4 900 4 423 Zahrádky - 4-1 U Pražské silnice 584 437 313 287 Za Voíškovým dvorem 3 - - - Knžské Dvory 582 558 479 503 Nemanice 1 061 1 106 2 042 2 130 Dolní Svtlíky - - - - Nemanický rybník 23 29 18 16 U ertíka 39 37 59 83 eské Budjovice 4 2 229 1 809 1 519 1 579 Svtlík 44 23 22 32 Za Otýlií 4-16 38 Nové Vráto - prmyslový obvod 4 44 36 22 U Rozumova Dvora 20 9-2 Husova kolonie 341 306 287 286 Husova kolonie - zahrádky - 5 6 6 Nové Vráto 827 687 574 695 U Kížku 989 735 578 498 eské Budjovice 5 7 608 9 253 8 041 7 759 Suché Vrbné - prmyslový obvod 204 212 369 342 Ptidomí 3 178 3 248 2 846 2 765 U Vrbného 7 112 96 87 Suché Vrbné 3 507 4 917 4 008 3 685 U Dobrovodského potoka 15 2 2 105 Pohrka 391 471 439 446 U Rybník - 6-4 Kališt 91 84 61 63 Tebotovice 215 201 220 262 eské Budjovice 6 11 930 10 293 9 093 8 639 Brnnské pedmstí 5 046 3 912 3 363 2 858 U Nádraží - 15 11 16 U Novohradské 437 264 212 211 32