Česká ekonomika a krize

Česká ekonomika a krize Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Conseq Březnice, 9. dubna 2010

Obsah Hospodářská krize ve světě: příčiny, fáze, stabilizační politiky, přizpůsobovací procesy, možná rizika Dopady krize na českou ekonomiku (finanční sektor, reálný sektor) Reakce ČNB na krizi Prognóza ČNB (únor 2010) Fiskální vývoj: střednědobé riziko vývoje české ekonomiky M. Singer Česká ekonomika a krize 2

Podstata krizí Hlavní typy krizí: Finanční (bankovní) krize Měnové krize Krize státních financí Někdy bývají krize izolované (např. bankovní krize ve Švédsku na zač. 90. let), ale často se kombinují (např. Argentina v roce 2002: měnová + krize státních financí) Podstata krize: (více či méně dramatická) korekce předchozího přehřívání reálné ekonomiky (nebo některých segmentů), jemuž napomohla kumulace nadměrného dluhu a růst rizik, který se v krizi ukáže jako nepřiměřený Krize jsou (odvěkou) součástí tržního systému; mají očistný charakter M. Singer Česká ekonomika a krize 3

Příčiny hospodářské krize 1/2 Makroekonomické: Dlouhodobá kumulace globálních nerovnováh (vysoká spotřeba v USA byla financována vysokými úsporami v Číně; Asie financovala bublinu Uvolněná měnová politika (v USA i jinde) příliš nízké úrokové sazby po příliš dlouhou dobu Etické: Porušování obezřetnostních principů neuvědomělé i úmyslné (ze strany poskytovatelů fin. služeb); zvyšování finanční páky nad přiměřené meze (eroze ziskovosti tradičního bankovnictví a hodnoty licencí) Podcenění možných rizik (příjemci fin. služeb, ratingové agentury) M. Singer Česká ekonomika a krize 4

Příčiny hospodářské krize 2/2 Související s dohledem nad finančním trhem: Často rozptýlený dohled nad finančními trhy Nedostatečně kvalifikovaný či obezřetný dohled (podcenění rizik souvisejících s finančními inovacemi neznámé produkty) Politické: Zájem na stimulování růstu a blahobytu (např. posun ve vnímání úvěru na byt atp. jako občanského práva ) Ovlivňování dohledových institucí (přivírání očí) Psychologické: Zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, nepoučitelnost, krátkozrakost, chamtivost, arogance Syndrom This time is different (Rogoff, Reinhart): krize se týká jen těch druhých a v jiných dobách, nikoliv nás a dnes! Ohledně vah jednotlivých faktorů neexistuje shoda; příčiny se navíc značně liší i podle zemí a regionů M. Singer Česká ekonomika a krize 5

Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Hypotéční krize v USA: (červenec 2007) spouštěč krize Náběh na krizi: dlouhodobá kumulace faktorů: bubliny, nerovnováhy Latentní fáze finanční krize Pád Lehman Brothers: září 2008 Akutní fáze finanční krize: riziko zhroucení systému Krize reálné ekonomiky Problémy veřejných financí: deficity, růst dluhů před 2007 2007 2008 2009 a dále Jednotlivé fáze jsou důsledkem vývoje, rozhodnutí a politik z fází předchozích M. Singer Česká ekonomika a krize 6

-1,7-1,9-2 -2,2-2,7-3,1-6,3-7,1-7,5-7,8-7,8 5 HDP v EU v roce 2009 (mzr změna v %) 1,7 0-5 -3,6-3,6-3,6-4 -4,1-4,2-4,7-4,8-4,9-4,9-4,9-5 -5-5 -10-15 -14,1-15 -20 PL CYP MAL GR F PT BE E L AT NL Eurozóna EU-27 SK CZ DK M. Singer Česká ekonomika a krize 7 S UK BG D I HUN ROM IRL SLO Jedině v Polsku za rok 2009 HDP neklesl; ČR byla o něco horší než EU-27; pro Pobaltí byla krize katastrofou SF EST -18 LIT LAT Pramen: Eurostat

Stabilizační politiky 1/3 1. Záchranné balíčky vlád: Dodatečný přísun likvidity na trhy a posílení kapitálu bank Fiskální stimuly s cílem podpořit poptávku (přímé vládní výdaje, snižování daní, opatření na trhu práce, sociální politiky) 2. Opatření centrálních bank v oblasti měn. politiky: Agresivní snižování měnově-politických sazeb - jednotlivě i koordinovaně (6 centrálních bank snížilo sazby dne 8. října 2008) M. Singer Česká ekonomika a krize 8

Měnově-politické sazby vybraných zemí (2005 2009) Pramen: BIS Měnově-politické sazby FRS, BoE i ECB klesly na nulu nebo na mimořádně nízké úrovně M. Singer Česká ekonomika a krize 9

Stabilizační politiky 2/3 Použití nástrojů tzv. nekonvenční měnové politiky s cílem: Ovlivnit podmínky na mezibankovním trhu Ovlivnit trh úvěrů a přispět k rozsáhlejšímu uvolnění podmínek financování Obecný cíl: zabránit deflaci a nastartovat růst 3. Opatření se strany regulátorů Lišila se podle podmínek jednotlivých zemí Nadnárodní iniciativy: European Systemic Risk Board, European Supervision Agencies; zavedení dynamického oprávkování, zavedení nerizikově vážených kapitálových požadavků; změny v účetnictví, aj M. Singer Česká ekonomika a krize 10

40 35 Podpora finančního sektoru v EU-27 157,2 (v % HDP) Pramen: Evropská komise, říjen 2009 30 30,2 jako % HDP 25 20 15 24,4 19,6 10 5 10,3 10,1 9,6 8,1 6,9 6,8 6,7 5,1 4,7 3,8 3,2 2,3 0 IRL B UK NL AT D S L LOT F SL DK GR E PT 0,1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zatímco v Irsku, Belgii, Velké Británii a Nizozemí byla podpora ze strany vlád značná, ve většině nových členských zemích EU byla nulová M. Singer Česká ekonomika a krize 11 H I BG CYP CZ EST SF LIT MAL PL RO SK

Stabilizační politiky byly někdy mezi zeměmi koordinovány a přinesly bohatou škálu opatření Zabránily zřejmě nejhoršímu = zhroucení finančního systému Tyto politiky však většinou neřeší příčiny krize! Cena za vznik krize a za její nesystémové řešení bude vysoká a dlouhodobá: Stabilizační politiky 3/3 Jednou provždy ztracený příspěvek k růstu Zatížení budoucích generací dluhovým břemenem Skutečným řešením krize je její prevence v dobrých časech ; pokud krize už jednou vypukne, jde vždy pouze o volbu menšího zla M. Singer Česká ekonomika a krize 12

Stávající fáze krize: finanční sektor Akutní fáze krize (podzim 2008) je nejspíše již za námi Masivní poskytnutí likvidity finančnímu sektoru zabránilo jeho zhroucení Rizikové přirážky jsou sice již nižší, ale stále poměrně vysoké zlevňování úvěrů bude pozvolné Přetrvávají však nejistoty ohledně zdraví bank zejména v USA a v Evropě Kvůli pozvolnému zotavování reálné ekonomiky přetrvává vysoké úvěrové riziko Aktuální otázkou se stává načasování a dávkování strategie exitu z nekonvenčních politik Situace ve finančním sektoru je nadále křehká; případné šoky ji mohou významně zhoršit M. Singer Česká ekonomika a krize 13

Stávající fáze krize: reálná ekonomika 1/2 Volný pád ekonomik (měřený HDP) z přelomu 2008/2009 se ve většině zemí již zastavil (způsob formování tržních očekávání vedl k přestřeleným reakcím) Tomu napomohla podpora poptávky ze strany mnoha vlád Ve většině krizí postižených zemí se již projevují známky pozvolného oživování hospodářství = odrážení ode dna ; zatím však chybějí pevnější základy vycházející ze soukromého sektoru Skončila fáze, kdy se firmy adaptovaly prostřednictvím snižování nákladů a probíhá fáze, kdy budou o úspěchu rozhodovat aktivní strategie Jsme ve fázi selekce mezi životaschopnými a neživotaschopnými firmami M. Singer Česká ekonomika a krize 14

Stávající fáze krize: reálná ekonomika 2/2 Hlavní problém: nadbytečné výrobní kapacity byly vytvořeny pomocí dluhů; kapacity bude třeba snížit (zmodernizovat) a dluhy bude zapotřebí uhradit Mikroekonomické přizpůsobování v reálné ekonomice bude muset probíhat souběžně s konsolidací finančního sektoru a ozdravením veřejných financí Trh práce se vyvíjí se zpožděním: příběh zprostředkovaný čísly o HDP (mírné zlepšování) se bude po nějakou dobu lišit od příběhu o nezaměstnanosti, mzdách a životní úrovni (stagnace) I přes mírné oživení nebude rok 2010 snazší než rok 2009 ( únava materiálu : manažeři, zaměstnanci, spotřebitelé, dlužníci); zároveň však nové příležitosti M. Singer Česká ekonomika a krize 15

HDP v EU v 4Q2009 (mezičtvrtletní změna v %; sezónně očištěno) 3 2 1 2,5 2 1,2 0,9 0,7 0,6 0,5 0,4 0,4 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0 0 0 0 Pramen: Eurostat 0-1 -2-0,1-0,2-0,2-0,3-0,3-0,4-0,6-0,8-1,5-3 -4 EST SK PL MAL CZ F LIT AT UK BE DK NL EU-27 SLO Eurozóna BG Ve 4Q09 byl poměr mezičtvrtletních poklesů a růstů HDP v EU přibližně vyrovnán; ČR patřila k úspěšnějším G SF E L PT I CYP HUN S -2,3-2,9 GR ROM IRL LAT M. Singer Česká ekonomika a krize 16

Rizika budoucího vývoje Krize ještě neskončila! Vyspělé ekonomiky jsou za akutní fází finanční krize, uprostřed (zdlouhavé) krize reálné ekonomiky a vstoupily do fáze problémů veřejných financí! Skokový nárůst veřejných dluhů v posledních letech se bude odbourávat jedno či dvě desetiletí ( tlumení strany nabídky a crowding-out soukromých investic) Vysoké dluhy nebude snadné umořovat nízkým hospodářským růstem (navíc zhoršující se demografická struktura) Krátkodobé riziko: oživení ve tvaru W Středně- a dlouhodobé riziko: nízký hospodářský růst Růst světové ekonomiky bude nerovnoměrný; v eurozóně budou pravděpodobně existovat divergenční tlaky Krize obnažila některé problémy, které nebyly před krizí tak zjevné M. Singer Česká ekonomika a krize 17

Dopady krize na českou ekonomiku: finanční sektor M. Singer Česká ekonomika a krize 18

Čím se vyznačoval tuzemský finanční (bankovní) sektor na začátku krize? Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) Byl relativně izolovaný (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) Měl (a má) tradiční konzervativní model (v průběhu transformace existoval dostatek příležitostí k růstu) Měl nízký podíl nesplácených úvěrů Banky neposkytovaly úvěry v cizích měnách (nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) Podíl toxických aktiv byl zanedbatelný (méně než 1% aktiv) Byl (a je) dobře kapitalizovaný a vysoce ziskový Finanční sytém v ČR byl méně zranitelný než jinde; přímé dopady finanční krize proto byly omezené M. Singer Česká ekonomika a krize 19

Poměr primárních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV BEDEAT FR UK SEDK EA EU Pramen: ECB V ČR byl v 2008 poměr depozit k úvěrům nejvyšší domácí bankovní sektor má silnou bilanční likviditu M. Singer Česká ekonomika a krize 20

Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v % celkových úvěrů danému segmentu) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ EA AT BE SE domácnosti podniky Pramen: BIS, ECB, centrální banky České domácnosti měly a mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách M. Singer Česká ekonomika a krize 21

Úvěry se selháním (podíly na celku v segmentu, v %) 11 9 7 5 3 1 2006 2007 2008 2009 2010 Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry obyvatelstvu Úvěry na bydlení obyvatelstvu Spotřebitelské úvěry obyvatelstvu Pramen: ČNB Podíl úvěrů se selháním na celkových úvěrech dosáhl v lednu 5,8%; nejstrměji roste podíl nesplácených úvěrů u podniků (8%); u domácností činí 4,1% M. Singer Česká ekonomika a krize 22

Úvěry nefinančním podnikům a domácnostem (stavy, mzr 35 30 25 20 15 10 5 0-5 -10 2/07 8/07 2/08 8/08 2/09 8/09 2/10 Celkové půjčky Domácnosti Nefinanční podniky mzr.. v %) Pramen: ČNB Úvěry celkem v únoru 2010 prakticky stagnovaly (růst o 0,1%); úvěry nefinančním podnikům počínaje srpnem 2009 klesají (zbrzdily pokles) M. Singer Česká ekonomika a krize 23

Úvěry domácnostem (mzr. v %) 50 45 40 Úvěry domácnostem celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry 35 30 25 20 15 10 5 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Pramen: ČNB Meziroční růst úvěrů domácnostem rychle zpomaluje; tempo je u obou hlavních složek úvěrů podobné M. Singer Česká ekonomika a krize 24

Nově poskytnuté úvěry (mzr změny v %) 50 40 30 20 10 0-10 -20-30 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Nefinanční podniky Domácnosti Úvěry celkem Pramen: ČNB Pokles poptávky po úvěrech + zpřísnění úvěrových standardů záporná mzr dynamika ve všech segmentech (byť u domácností určité zlepšení) M. Singer Česká ekonomika a krize 25

Repo a tržní sazby (v %) 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1/07 4/07 7/07 11/07 2/08 6/08 9/08 1/09 4/09 8/09 11/09 3/10 Repo sazba ČNB 3M 1Y 10Y vladní dluhopis Pramen: ČNB Snížení měnově politických sazeb se částečně promítlo do tržních sazeb M. Singer Česká ekonomika a krize 26

Úrokové sazby z nových úvěrů (v %) 8 6 4 2 0 2007 2008 2009 2010 Úvěry nefinančním podnikům Úvěry ostatním domácnostem (živnostníci) 2T Repo 3M PRIBOR i do sazeb úvěrů nefinančním podnikům Pramen: ČNB M. Singer Česká ekonomika a krize 27

Kapitál a kapitálová přiměřenost 250 14 bn Kč 200 150 100 50 13 12 11 10 9 % 0 XII 2006 IX 2007 VI 2008 III 2009 XII 2009 8 Kapitál celkem Úvěrové riziko celkem Tržní rizika Operační a ostatní rizika Kapitálová přiměřenost (%, pravá osa) Kapitálová přiměřenost Tier 1 (%, pravá osa) Pramen: ČNB Kapitálová přiměřenost nadále zůstává dostatečná M. Singer Česká ekonomika a krize 28

Ziskovost bankovního sektoru Ziskovost v bankovním sektoru v ČR Relativní srovnání roku 2009 oproti 2008 Čistý zisk +32% Čistý úrokový výnos +5% Poplatky, aj. +1% Administrativní náklady -2% Opravné položky +93% Pramen: ČNB Bankovní sektor zůstává ziskový M. Singer Česká ekonomika a krize 29

Zátěžové testy: únor 2010 Aktuální zátěžový test bank pracuje se dvěma alternativními scénáři: Scénář Baseline odráží prognózu ČNB z února 2010 Scénář Double dip ( recese s dvojitým dnem ) Scénář Ztráta důvěry Časový horizont testů: 1Q2010 4Q2011 Metodologie testů (blíže viz web ČNB) Oba alternativní scénáře představují výrazně nepříznivé a málo pravděpodobné varianty budoucího vývoje M. Singer Česká ekonomika a krize 30

Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP (v %) M. Singer Česká ekonomika a krize 31

Zátěžové testy: výsledky Podíl nesplácených úvěrů na úvěrech celkem roste ve všech scénářích Nárůst nesplácených úvěrů vyvolává bankám dodatečné náklady formou ztrát ze znehodnocení úvěrů, ke kterým si banky musí tvořit opravné položky Některé banky se v případě obou zátěžových scénářů mohou dostat do situace výsledné ztráty z hospodaření, což má okamžitý vliv na pokles regulatorního kapitálu Bankovní sektor jako celek zůstává i přes poměrně vysoké ztráty ze znehodnocení úvěrů stabilní ve všech scénářích a jeho agregovaná kapitálová přiměřenost se vždy pohybuje nad regulatorním minimem 8 % M. Singer Česká ekonomika a krize 32

Situace v bankovním sektoru: shrnutí Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici Přesto v blízké budoucnosti: Poroste podíl úvěrů v selhání Bude zpomalovat tempo růstu úvěrů Kreditní riziko bude vychýleno směrem vzhůru Rizika jsou spojena s vývojem v zahraničí (vs ČR): Nadále vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv Ztráty z úvěrů i z cenných papírů (hrozba pro kapitálovou přiměřenost) Horší schopnost některých bank získat zdroje pro financování aktiv Možná ztížená dostupnost úvěrů pro některé firmy Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik M. Singer Česká ekonomika a krize 33

Dopady krize na českou ekonomiku: reálný sektor M. Singer Česká ekonomika a krize 34

10 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8-10 Příspěvky k mzr.. růstu HDP I/07 III I/08 III I/09 III Spotřeba domácností Čistý vývoz Hrubá tvorba kapitálu Spotřeba vlády Pramen: ČSÚ K poklesu HDP v roce 2009 ČR přispívala zejména hrubá tvorba kapitálu (zásoby); pokles byl brzděn spotřebou vlády a ve 4Q09 také růstem čistého vývozu M. Singer Česká ekonomika a krize 35

Průmyslová produkce (mzr 20 15 10 5 0-5 -10-15 -20-25 Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend mzr.. změna v %) 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 U průmyslové produkce dochází k meziročnímu oživení Pramen: ČSÚ M. Singer Česká ekonomika a krize 36

Beveridgeova křivka Počet volných prac. míst 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 1/99 1/08 1/09 1/01 1/07 1/06 1/02 1/03 1/00 1/05 1/04 2/10 300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 560 580 Počet nezaměstnaných osob Pramen: MPSV, propočet ČNB I nadále pokračuje růst počtu nezaměstnaných (počet volných pracovních míst již neklesá) M. Singer Česká ekonomika a krize 37

Registrovaná míra nezaměstnanosti celkem (v %, sezónně očištěno) 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 Pramen: ČSÚ Růst nezaměstnanosti v roce 2009 byl rychlejší, než byl její předcházející pokles M. Singer Česká ekonomika a krize 38

Tržby v maloobchodě (s.c.; (s.c.; mzr.. v %) 20 15 10 5 0-5 -10 Maloobchod včetně motoristického segmentu Sezónně očištěný údaj HP trend 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 Pramen: ČSÚ Pokles maloobchodních tržeb začíná meziročně zpomalovat (sezónně očištěný údaj v únoru: -2,9%) M. Singer Česká ekonomika a krize 39

Indikátory důvěry (2005 = 100) Pramen: ČSÚ 110 105 100 95 90 85 80 75 70 Podnikatelský Spotřebitelský Souhrnný indikátor 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 Indikátory důvěry se v posledních měsících zlepšují M. Singer Česká ekonomika a krize 40

Index spotřebitelských cen a HICP 9 8 7 6 mzr. HICP ČR % mzr. CPI % mzr. v % 5 4 3 2 1 0-1 -2 1/06 5 9 1/07 5 9 1/08 5 9 1/09 5 9 1/10 Pramen: ČSÚ Po strmém poklesu v letech 2008 a 2009 se inflace v posledních měsících pohybuje na nízké úrovní M. Singer Česká ekonomika a krize 41

Obchodní bilance (kumulativně v mld. Kč) 2006 2007 2008 2009 2010 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Pramen: ČSÚ Kvůli rychlejšímu zpomalování dovozu oproti vývozu vzrostl kumulativní přebytek obchodní bilance v roce 2009 oproti minulým rokům; letošní přebytek bude možná ještě vyšší M. Singer Česká ekonomika a krize 42

30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 CZK/EUR (1.1.2007-7.4.2010) 7.4.2010) Pramen: Eurostat Po zhodnocení v červenci 2008 a znehodnocení v únoru 2009 se koruna vrátila k předchozímu trendu pozvolného posilování M. Singer Česká ekonomika a krize 43 2007m01d02 2007m01d30 2007m03d27 2007m04d26 2007m05d25 2007m06d22 2007m07d20 2007m08d17 2007m09d14 2007m10d12 2007m11d09 2007m12d07 2008m01d07 2008m02d04 2008m03d03 2008m03d31 2008m04d28 2008m05d27 2008m06d24 2008m07d22 2008m08d19 2008m09d16 2008m10d14 2008m11d11 2008m12d09 2009m01d07 2009m02d04 2009m03d04 2009m04d01 2009m04d29 2009m05d28 2009m06d25 2009m07d23 2009m08d20 2009m09d17 2009m10d15 2009m11d12 2009m12d10 2010m01d08 2010m02d05 2010m03d05 2010m04d06 2007m02d27

Saldo státního rozpočtu mld. Kč 60 40 20 0-20 -40-60 -80-100 -120-140 -160-180 -200 13,1 0,5 5,4-10,6-2,3-13,4-45,9 10,5-5,7-20,0-55,7-68,3-71,4-87,3-76,2-89,6-138,1-169,4-192,4 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 2008 2009 2010 Pramen: MF Hospodářská krize se promítla do zvýšení deficitu státního rozpočtu (rok 2010 se zatím vyvíjí hůře než 2009) M. Singer Česká ekonomika a krize 44

Reakce ČNB na krizi M. Singer Česká ekonomika a krize 45

Opatření pro lepší fungování finančního trhu a dohledu nad ním Intenzivní monitoring finančního trhu ze strany ČNB Mimořádné nástroje na podporu likvidity mezibankovního trhu: Dodávací repo (dluhopisový trh) FX swap (korunová likvidita) Intenzivní komunikace navenek (s cílem uvést na pravou míru různé dezinformace) Intenzivní komunikace s domovskými regulátory a těsnější mezinárodní spolupráce národních dohledů Přijatá opatření zlepšila fungování finančního trhu; svým charakterem patřila k umírněným a dobře zacíleným M. Singer Česká ekonomika a krize 46

Stažená a dodaná likvidita 450 400 350 300 250 200 150 100 IV-08 VI-08 VIII-08 X-08 XII-08 II-09 IV-09 VI-09 VIII-09 X-09 mld Kč XII-09 35 30 25 20 15 10 5 mlid Kč 0 Sterilizace Oběživo Dodávací operace (pravá osa) Pramen: ČNB Nulový zájem o dodávací facilitu v posledních měsících svědčí o uklidnění situace na peněžním trhu M. Singer Česká ekonomika a krize 47

Sazby ČNB 6% 5% 4% Lombard Repo 2T Diskont 3% 2% 1% 0% I.02 VII.02 I.03 VII.03 I.04 VII.04 I.05 VII.05 I.06 VII.06 I.07 VII.07 I.08 VII.08 I.09 VII.09 I.10 Pramen: ČNB 2T repo sazba klesla z 3,75% v srpnu 2008 na 1% v prosinci 2009 (historicky nejnižší úroveň) M. Singer Česká ekonomika a krize 48

Měnová politika a krize I přes přetrvávající rozpětí mezi sazbami ČNB a tržními sazbami je transmise měnové politiky do ekonomiky funkční ČNB nemusela snížit úrokové sazby až na nulu a nemusela ani přikročit k nekonvečním opatřením (tzv. kvantitativní uvolňování) Měnový kurz působil proticyklicky: jeho posílení v letech 2007-08 tlumilo inflační tlaky a přehřívání ekonomiky a naopak jeho oslabení v roce 2009 zmírňovalo negativní dopad propadu zahraniční poptávky Režim cílování inflace se v průběhu krize ukázal jako plně funkční; pružný kurz působil jako užitečný přizpůsobovací mechanismus M. Singer Česká ekonomika a krize 49

Prognóza ČNB (únor 2010) M. Singer Česká ekonomika a krize 50

HDP (meziroční změny v procentech; sezónně očištěno) 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8 I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Meziroční růst HDP překmitne v prvním čtvrtletí 2010 do kladných hodnot M. Singer Česká ekonomika a krize 51

Prognóza celkové inflace (meziroční změny v procentech) 8 6 Horizont měnové politiky 4 Inflační cíl 2 0-2 I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Celková inflace poroste a ve druhé polovině 2010 se vlivem daňových změn dostane mírně nad cíl ČNB M. Singer Česká ekonomika a krize 52

6 Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %) 5 4 3 2 1 0 I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB S prognózou je konzistentní stabilita krátkodobých úrokových sazeb v první polovině letošního roku poblíž stávající úrovně a jejich následný postupný růst M. Singer Česká ekonomika a krize 53

30 Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR) 28 26 24 22 20 I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Nominální měnový kurz koruny se na prognóze pozvolna zhodnocuje M. Singer Česká ekonomika a krize 54

Hlavní nejistoty v krátkém období Jaký bude průběh a intenzita oživení u nejdůležitějších obchodních partnerů ČR? Oživení ve tvaru W? Jak se budou vyvíjet veřejné finance v ČR v roce 2010 a 2011? Jak se bude vyvíjet kurz koruny? Jak efektivní bude transmisní mechanismus měnové politiky ČNB? Budoucí vývoj je nadále zatížen značnými nejistotami; při nepříznivém (více dezinflačním) vývoji nelze vyloučit další snížení úrokových sazeb M. Singer Česká ekonomika a krize 55

Fiskální vývoj: střednědobé riziko vývoje české ekonomiky M. Singer Česká ekonomika a krize 56

Dlouhodobě neřešené problémy veřejných financí Vysoký podíl mandatorních a quasi-mandatorních výdajů na celkových výdajích (více než 70%) Absence penzijní reformy a reformy zdravotnictví Nedostatečně transparentní rozpočtový proces Atomizace veřejných rozpočtů Nedostatečné monitorování efektivnosti veřejných fondů Fiskální politika představuje největší střednědobé riziko makroekonomického vývoje M. Singer Česká ekonomika a krize 57

Strukturální, cyklické a celkové saldo vládního sektoru 2 1 0-1 -2-3 -4-5 -6-7 -8 (metodika ESA 95; v % HDP) Cyklické saldo dle metody EK Cyklické saldo dle metody ECB Strukturální saldo dle metody EK Strukturální saldo dle metody ECB Celkové saldo 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 Deficity vládního sektoru mají dlouhodobě převážně strukturální povahu Pramen: výpočty ČNB M. Singer Česká ekonomika a krize 58

Veřejný dluh 50 46,4 45 41,8 40 36,7 jako % HDP 35 30 25 20 24,9 28,2 29,8 30,1 29,7 29,4 29 30 15 10 5 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Pramen: výpočty ČNB Počínaje rokem 2009 začal veřejný dluh rychle růst M. Singer Česká ekonomika a krize 59

Aktuáln lní problémy dohledu nad finančním trhem Plánované zřízení Rady pro systémová rizika při ECB a Evropského systému finančního dohledu může rozostřit dělbu práce mezi stávajícími dohledovými orgány Místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že více nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu Riziko: jestliže se dohled vzdálí od národní úrovně, ještě se zhorší stávající neuspokojivý stav Oddálí se řešení jiných aktuálních otázek (sdílení nákladů) Zatímco někdejší problémy českých bank dopadly na české daňové poplatníky spravedlivě, v budoucnu na ně mohou dopadnout problémy cizí, avšak nezaviněně! M. Singer Česká ekonomika a krize 60

Shrnutí Klady české ekonomiky: makroekonomické rovnováhy (spíše menší přehřátí před krizí), pružný měnově-politický rámec (cílování inflace a managed float), vlastní měna, odolný a ziskový bankovní sektor Faktory zranitelnosti české ekonomiky: nekonsolidované veřejné finance, vysoká exportní závislost, možný ukvapený přesun dohledových pravomocí na panevropskou úroveň Česká ekonomika je závislá na vnějším prostředí; v krizi jí pomohl dobrý stav bankovního sektoru, ale v budoucnu ji budou brzdit nekonsolidované veřejné finance M. Singer Česká ekonomika a krize 61