2. Statistický popis plazmatu

Podobné dokumenty
Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

Plazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce

Fluktuace termodynamických veličin

Plazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu

Počítačový model plazmatu. Vojtěch Hrubý listopad 2007

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

Obecný Hookeův zákon a rovinná napjatost

Neideální plyny. Z e dr dr dr. Integrace přes hybnosti. Neideální chování

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

α = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm

Od kvantové mechaniky k chemii

Nerovnovážné systémy Onsagerova hypotéza, fluktuačně disipační teorém

Úvod do fyziky plazmatu

TERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Radiologická fyzika základy diferenciálního počtu derivace a tečny, integrály a plochy diferenciální rovnice

Dynamika vázaných soustav těles

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Plazma v kosmickém prostoru

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

Lekce 4 Statistická termodynamika

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

A x A y. α = 30. B y. A x =... kn A y =... kn B y =... kn. Vykreslení N, V, M. q = 2kN/m M = 5kNm. F = 10 kn A c a b d ,5 2,5 L = 10

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

Základy molekulové fyziky a termodynamiky

2. Elektrotechnické materiály

POŽADAVKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE MAGISTERSKÉ STUDIUM POČÍTAČOVÉ MODELOVÁNÍ VE VĚDĚ A TECHNICE (NAVAZUJÍCÍ STUDIUM I DOBÍHAJÍCÍ 5-LETÉ STUDIUM)

Úvod do vln v plazmatu

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

KMA/MM. Chemické reakce.

Vojtěch Hrubý: Esej pro předmět Seminář EVF

Fáze a fázové přechody

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

ÚVOD DO TERMODYNAMIKY

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

2 Odvození pomocí rovnováhy sil

Tento dokument je doplňkem opory pro studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

1. Teoretická mechanika

Diferenciální rovnice 3

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Střední hodnota a rozptyl náhodné. kvantilu. Ing. Michael Rost, Ph.D.

INTEGRÁLY S PARAMETREM

Matematika IV 9. týden Vytvořující funkce

Úvod do fyziky plazmatu

8 Elasticita kaučukových sítí

Základy vakuové techniky

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

Kinetická teorie ideálního plynu

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

Diferenciální rovnice a jejich aplikace. (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36

Kapitola 4. Tato kapitole se zabývá analýzou vnitřních sil na rovinných nosnících. Nejprve je provedena. Každý prut v rovině má 3 volnosti (kap.1).

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

KGG/STG Statistika pro geografy

rovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y =

Tlumené a vynucené kmity

CW01 - Teorie měření a regulace

Příklad 5.3. v 1. u 1 u 2. v 2

Matematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

Přednáška 4. Úvod do fyziky plazmatu : základní charakteristiky plazmatu, plazma v elektrickém vf plazma. Doutnavý výboj : oblasti výboje

18 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

8.1. Definice: Normální (Gaussovo) rozdělení N(µ, σ 2 ) s parametry µ a. ( ) ϕ(x) = 1. označovat písmenem U. Její hustota je pak.

Dynamika soustav hmotných bodů

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Petr Zikán. Studentský seminář, Březen 2011

Nástin formální stavby kvantové mechaniky

1 Funkce dvou a tří proměnných

Energie, její formy a měření

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

1/15. Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

KINETICKÁ TEORIE LÁTEK

Úvod do parciálních diferenciálních rovnic. 2 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce

Studium kladného sloupce doutnavého výboje pomocí elektrostatických sond: jednoduchá sonda

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zápočtová písemná práce B Termín pro odevzdání 4. ledna 2019

Popis fyzikálního chování látek

Dnešní látka: Literatura: Kapitoly 3 a 4 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

3 Mechanická energie Kinetická energie Potenciální energie Zákon zachování mechanické energie... 9

Soustavy lineárních rovnic

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

elektrony v pevné látce verze 1. prosince 2016

Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých

2 Tokové chování polymerních tavenin reologické modely

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

Sedmé cvičení bude vysvětlovat tuto problematiku:

Úvod do teorie odhadu. Ing. Michael Rost, Ph.D.

Markovské metody pro modelování pravděpodobnosti

Dodatek A Einsteinova sumační konvence a její použití

Transkript:

Statistický popis plazmatu

60 Statistický popis plazmatu Při popisu typického plazmatu je technicky nemožné popsat trajektorie všech částic Jen v řídkém plazmatu mezihvězdného prostoru nalezneme miliony částic v jednom metru krychlovém, v tokamacích 1018 částic v m a v jádru Slunce dokonce 101 částic v m Pro tak obrovské systémy částic je mnohdy výhodné využívat statistický popis a spokojit se jen s informací o statistickém rozdělení jednotlivých druhů částic a o jejich průměrném chování jakožto celku Statistickým popisem plazmatu se budeme zabývat v této kapitole 1 Boltzmannova rovnice Předpokládejme, že systém může být složen z několika druhů částic (elektrony, neutrály, ionty), které budeme označovat indexem α V celé této kapitole platí sčítací konvence pro indexy psané latinkou (i, j, k, ) Neplatí pro řecké indexy popisující druh částic Označme hustotu pravděpodobnosti výskytu částic druhu α f f(, t xv, ) V termodynamické rovnováze nezávisí hustota pravděpodobnosti na čase a splývá s kanonickou nebo grandkanonickou rozdělovací funkcí ρ [] Hustotu pravděpodobnosti závislou na čase budeme normovat vzhledem k počtu částic, tj f(, t xv, ) d v n(, t x), f(, t xv, ) d xd v N() t Integrováním přes rychlostní prostor získáme koncentraci částic V 0 (1) n lim N / V () a dostaneme se tak na pozici kontinua Dalším středováním přes prostorové proměnné získáme celkový počet částic N Při středování obecné proměnné A musíme vzhledem ke způsobu normování pravděpodobnosti výsledek dělit součtem všech pravděpodobností: (, xv, ) v (, xv, ) v Af t d A (, t x) A ; v f t d Af(, t xv, ) d xd v xv, f(, t xv, ) d xd v At () A Veličina A (, t x) má význam hustoty veličiny A Díky normování je () Af (, t xv, ) d v n (, t x) (, t x) A (4)

Boltzmannova rovnice 61 11 Různé varianty Boltzmannovy rovnice Hustota pravděpodobnosti výskytu částic druhu α se s časem mění z důvodu srážek částic se sebou samými i s ostatními druhy: d f (, t xv, ) S dt Členy napravo se nazývají Boltzmannovy srážkové integrály a budou diskutovány v následující kapitole Rozepišme úplnou derivaci na levé straně: f d f dxk f v k S t xk dt vk dt Sumační konvence platí v předchozím vztahu jen pro indexy psané latinkou, pro řecké nikoli Časové derivace poloh jsou rychlosti a časové derivace rychlostí jsou zrychlení, která vyjádříme pomocí síly z druhého Newtonova zákona: f F f k f vk S t xk m vk Členy přes které se sčítá na levé straně, zapíšeme jako působící operátory: f t 1 ( v x) f ( F v) f S (5) m Odvozená rovnice se nazývá Boltzmannova rovnice a je základní rovnicí statistiky nerovnovážných procesů Členy na pravé straně se nazývají Boltzmannův srážkový integrál (lze je vyjádřit jako integrál přes část fázového prostoru) Podle možných způsobů vyjádření srážkového integrálu tuto rovnici nazýváme různými způsoby: Boltzmannova rovnice Srážky jsou zcela obecné a vyjadřují se pomocí srážkového integrálu (kapitola 1) Boltzmannova rovnice je pojmenována podle Ludwiga Boltzmanna (1844 1906), rakouského fyzika a zakladatele statistické fyziky Fokkerova Planckova rovnice, Landauova rovnice Srážkový člen započítává jen párové Coulombovy interakce, pro které je účinný průřez dobře znám Rovnice je pojmenována podle Adriaana Daniëla Fokkera (1887 197), holandského fyzika a muzikanta a podle Maxe Plancka (1858 1947), rakouského fyzika a jednoho ze zakladatelů kvantové teorie Velmi příbuznou variantou Fokkerovy Planckovy rovnice je Landauova rovnice Jako dolní mez párových Coulombových srážek zvolíme záměrnou vzdálenost, při které se srážející se částice odchýlí o pravý úhel (srážky na menší vzdálenosti jsou málo pravděpodobné) a jako maximální záměrnou vzdálenost srážky Debyeovu vzdálenost (vzdálenost přirozeného stínění bodových zdro-

6 Statistický popis plazmatu jů) Rovnice je pojmenována podle Lva Davidoviče Landaua (1908 1968), sovětského teoretického fyzika a nositele Nobelovy ceny za fyziku pro rok 196 BGK rovnice Předpokládáme, že systém není příliš daleko od lokální termodynamické rovnováhy f LE a srážky způsobují jeho návrat do této rovnováhy, srážkový člen má jednoduchý tvar S α (Δf α /Δt) col = (f α f LE )/τ c = ν c (f α f LE ), kde τ c je střední doba mezi srážkami a ν c je srážková frekvence (charakteristická konstanta) Rovnice je pojmenována podle autorů, jimiž jsou indický matematik Prabhu Lal Bhatnagar (191 1976), americký teoretický fyzik Eugene Gross (196 1991) a americký matematik a astrofyzik Max Krook (191 1985) Vlasovova rovnice Srážky zcela zanedbáváme (na pravé straně je nula) a působící sílou je jen Lorentzova síla Jde o nejméně přesnou, ale nejčastěji používanou aproximaci Rovnice je pojmenována podle Anatolie Alexandroviče Vlasova (1908 1975), sovětského teoretického fyzika, který se po většinu života věnoval statistické fyzice Příklad : Ukažte, že stacionární řešení Boltzmannovy (Vlasovovy) rovnice vede na kanonické rozdělení Řešte v jedné dimenzi, pro jediný druh částic, které nepodléhají srážkám a pro potenciální silové pole F dv / dx Řešení: Z Boltzmannovy rovnice v tomto případě zbude f 1 dv f v x m dx v Rovnici řešme substitucí f( x, v) F( x) G( v ) Pokusíme se separovat proměnné: 1 1 v df G dv F dg 0 df dg dx m dx dv FdV m Gvdv Na levé straně rovnosti jsou všechny proměnné funkcí souřadnice, na pravé straně funkcí rychlosti Je zřejmé, že mají-li se sobě rovnat dvě funkce různých proměnných, musí být obě konstantní: 1 df F dv df C CdV F( x) Kx exp[ CV( x)]; F 1 dg dg C Cmvdv G() v K v exp[ Cmv /] mgv dv G 0 Celkové řešení je f ( x, v ) F( x) G( v ) Kexp C m / V( x) v

Boltzmannova rovnice 6 Řešení má skutečně charakter kanonického rozdělení Hodnotu koeficientu C bychom zjistili porovnáním s termodynamikou, stejně jako při odvození kanonického rozdělení v učebnicích statistiky, například v [] Vyjde C 1/ kbt (6) Poznámka (Sahova rovnice): Z rovnovážného rozdělení a kvazineutrality plyne okamžitě rovnice pro poměrné zastoupení iontů různé násobnosti v plazmatu Tuto rovnici poprvé odvodil indický astrofyzik Mehd Nad Saha (189 1956) v roce 190 a nezávisle na něm v roce 19 také americký fyzik a chemik Irwing Langmuir (1881 1957) Dnes se zapisuje ve tvaru ni1ne gi1ge i1 i C exp ; ni gi kbt C mk e BT /, (7) kde g i je stupeň degenerace pro ionty násobnosti i, g e je stupeň degenerace elektronů, zpravidla se pokládá roven, ε i je energie potřebná k vytvoření iontu násobnosti i (k odstranění i elektronů z obalu, i = 0 odpovídá neutrálům) Faktor (πћ) je velikost jednoho kvantového stavu elektronu ve fázovém prostoru, podrobněji viz [] Sahova rovnice se často používá pro určení koncentrace elektronů při jednonásobné ionizaci, kdy n i = n e : kde I je ionizační energie n g e 1 I C exp, nn g0 kbt (8) Boltzmannova rovnice v chaotických rychlostech Vždy musíme rozlišovat mezi třemi rychlostmi: v fázová proměnná, u( t, x) v rychlostní pole (průměrná, středovaná rychlost), w v u chaotická (tepelná) složka rychlosti (9) Doposud jsme využívali fázový prostor se sedmi proměnnými (t, x, v α ) Fázová rychlost obsahuje část odpovídající proudění i tepelnou část (v α = u α + w α ) Někdy je výhodné pracovat s proměnnými obsahujícími jen tepelnou část pohybu, tj provést transformaci (, t xv, ) (, t xw, ) V Boltzmannově rovnici potom musíme nahradit derivace a rychlosti podle schématu: