Názvosloví kyselin a hydroxidů Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Kyseliny Kyseliny jsou dvou- až tříprvkové sloučeniny vodíku s dalšími prvky. Jejich základní vlastností je odštěpování vodíkového kationtu ve vodném roztoku. Dělí se na bezkyslíkaté a kyslíkaté podle toho, zda obsahují, či neobsahují atomy kyslíku. Ve většině případů jsou kyseliny silně žíravé (kyselina sírová, dusičná či fluorovodíková), existují však i méně nebezpečné kyseliny (siřičitá, uhličitá, chlorná). Pro tvorbu vzorce bude důležité, že oxidační číslo vodíku je +I, kyslíku II. Oxidační čísla dalších atomů vycházejí z tabulky koncovek, kterou znáte již z dřívějška.
Hydroxidy Hydroxidy jsou tříprvkové sloučeniny, které obsahují atom vodíku a kyslíku vázané v tzv. hydroxylové skupině OH. Pro tvorbu vzorce bude důležité, že oxidační číslo celé skupiny OH je I (což logicky vyplývá z oxidačních čísel jednotlivých prvků, tj. O -II, H +I ).
Tvorba vzorce bezkyslíkatých kyselin Nejprve určete, které prvky kyselinu tvoří, a umístěte jejich značky v pořadí kation, anion. Tedy na první místo vodík, na druhé další prvek. Doplňte oxidační číslo ke kationtu vodíku, tedy H +I. Ostatní atomy, které tvoří bezkyslíkaté kyseliny, mají oxidační čísla, která již znáte, např. fluor F, chlor Cl, brom Br a jod I mají I. Síra S, selen Se a tellur Te mají II. Opět je tu souvislost s jejich umístěním v PSP. Další postup již znáte. Podle křížového pravidla umístěte čísla vpravo dolů ke značkám prvků. Pokud lze krátit, kraťte. Pokud nelze, je vzorec hotov.
Vzorové příklady Kyselina fluorovodíková (fluorovodík) H F H +I F -I HF Kyselina selenovodíková (selenovodík) H Se H +I Se -II H 2 Se
Tvorba vzorce kyslíkatých kyselin Nejprve určete, které prvky kyselinu tvoří, a umístěte jejich značky v pořadí kation, anion. Tedy na první místo vodík, na druhé další prvek (oba tvoří kation sloučeniny) a na závěr kyslík (ten tvoří anion sloučeniny). Doplňte oxidační číslo ke kationtu vodíku, tedy H +I, a k aniontu kyslíku, tedy O -II. Ostatní atomy, které tvoří kyslíkaté kyseliny, mají oxidační čísla vycházející z tabulky koncovek, např. koncovce itý tedy náleží oxidační číslo +III. V dalším kroku sečtěte hodnoty oxidačních čísel u kationtů. Je-li tato hodnota lichá, nelze ji dělit dvěma, doplňte vpravo dolů ke značce vodíku 2. Vynásobte oxidační číslo vodíku dvěma a přičtěte k němu oxidační číslo dalšího prvku. Výsledek vydělte dvěma a výslednou hodnotu doplňte vpravo dolů ke značce kyslíku. Vzorec přepište bez oxidačních čísel. Je-li tato hodnota sudá, vydělte ji dvěma a výsledek doplňte vpravo dolů ke značce kyslíku. Vzorec přepište bez oxidačních čísel.
Vzorové příklady Kyselina chloristá H Cl O H +I Cl +VII O -II I + VII = VIII, VIII : II = IV HClO 4 Kyselina dusičná H N O H +I N +V O II I + V = VI, VI : II = III HNO 3 Kyselina uhličitá H C O H +I C +IV O II I + IV = V, nelze dělit 2 H +I 2 C +IV O II 2.I +IV = VI, VI : II = III H 2 CO 3
Příklady k procvičení 1. kyselina chlorná 2. kyselina siřičitá 3. kyselina dusnatá 4. kyselina tellurovodíková 5. kyselina sírová 6. kyselina chlorečná 7. kyselina sirovodíková 8. kyselina jodistá 9. kyselina bromovodíková 10. kyselina selenová 1. HClO 2. H 2 SO 3 3. H 2 NO 2 4. H 2 Te 5. H 2 SO 4 6. HClO 3 7. H 2 S 8. HIO 4 9. HBr 10. H 2 SeO 4
Tvorba vzorce hydroxidů Nejprve umístěte značky prvků, které tvoří hydroxid, OH skupina je vždy na druhém místě, další prvek je na místě prvním. Doplňte oxidační čísla, skupina OH má vždy I, oxidační číslo dalšího prvku je dáno koncovkou, např. koncovce - ičitý náleží oxidační číslo +IV. Podle křížového pravidla umístěte počty atomů vpravo dolů. V případě, že skupina OH se vyskytuje vícekrát než jednou, dejte ji do závorky, např. (OH) 3, čteme ó há třikrát.
Vzorové příklady Hydroxid olovnatý Pb OH Pb +II (OH) I Pb(OH) 2 Hydroxid hlinitý Al OH Al +III (OH) I Al(OH) 3
Příklady k procvičení 1. hydroxid sodný 2. hydroxid železitý 3. hydroxid hořečnatý 4. hydroxid vápenatý 5. hydroxid draselný 6. hydroxid olovičitý 7. hydroxid měďnatý 1. NaOH 2. Fe(OH) 3 3. Mg(OH) 2 4. Ca(OH) 2 5. KOH 6. Pb(OH) 4 7. Cu(OH) 2