ZKOUŠENÍ A DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH STROPŮ

Podobné dokumenty
Zkoušení a dimenzování chladicích stropů

Chladicí stropy 1.01 Program pro návrh a dimenzování sálavých chladících a otopných ploch

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun

BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Termodynamické základy ocelářských pochodů

CVIČENÍ 4 - PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

CHLADICÍ STROPY ANOTACE

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

PRŮTOK PLYNU OTVOREM

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV

Národní informační středisko pro podporu jakosti

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE

Řešený příklad: Požární návrh chráněného sloupu průřezu HEB vystaveného parametrické teplotní křivce

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

Větrání hromadných garáží

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU


Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,

Systémové struktury - základní formy spojování systémů

Univerzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ

OPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM

Předpjatý beton Přednáška 6

Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kaplana

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

2. Cvi ení A. Výpo et množství vzduchu Zadání p íkladu: Množství p ivád ného vzduchu Vp :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU

9.1 Okrajové podmínky a spotřeba energie na ohřev teplé vody

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

POROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE

Analýza chování hybridních nosníků ze skla a oceli Ing. Tomáš FREMR doc. Ing. Martina ELIÁŠOVÁ, CSc. ČVUT v Praze Fakulta stavební

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU

Obr. 1: Řez masivním průřezem z RD zasaženým účinkům požáru

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou

Směrová kalibrace pětiotvorové kuželové sondy

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat

Povrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

102FYZB-Termomechanika

ze dne 2016, Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

ELEKTRICKÝ SILNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)

3.2 Metody s latentními proměnnými a klasifikační metody

SOFTWARE PRO STAVEBNÍ FYZIKU

Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)

Řešený příklad: Požární návrh chráněného sloupu průřezu HEB vystaveného normové teplotní křivce

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Klimatizace prostorů chladicími stropy

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Tab. 1 Nominální vlastnosti požárně ochranných materiálů, viz [4] Hustota

TEPELNÉ PROSTŘEDÍ V PROSTORU S KAPILÁRNÍMI ROHOŽEMI

Řetězy Vysokovýkonné IWIS DIN 8187

Základní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ

Teplovzdušné motory motory budoucnosti

Nelineární model pneumatického pohonu

Experimentální identifikace tepelného výměníku. Bc. Michal Brázdil

CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY

ADC (ADS) AIR DATA COMPUTER ( AIR DATA SYSTEM ) Aerometrický počítač, Aerometrický systém. V současné době se používá DADC Digital Air data computer

HODNOCENÍ TEPELNÉHO KOMFORTU V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

M T I B A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA 2010/03/22

7 Usazování. I Základní vztahy a definice. Lenka Schreiberová, Pavlína Basařová

1. série. Různá čísla < 1 44.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

Třetí Dušan Hložanka Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody

Dynamické programování

Základní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ

MRT Analysis. Copyright 2005 by VZTech. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. Organizace:

Úvěr a úvěrové výpočty 1

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2

Hoblování a obrážení

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B8. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

Obecné informace. Oběhová čerpadla. Typový identifikační klíč. Výkonové křivky GRUNDFOS ALPHA+ GRUNDFOS ALPHA+ Oběhová čerpadla.

Protokol pomocných výpočtů

Propojení regulátorů RDG a Synco 700 do systému

POROVNÁNÍ TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ MINERÁLNÍ VLNY A ICYNENE

Miloš Lain, Vladimír Zmrhal, František Drkal, Jan Hensen Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze

POSUDEK SPOLEHLIVOSTI VYBRANÉ OCELOVÉ KONSTRUKCE NUMERICKÝM ŘEŠENÍM

Protokol. o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN ISO 9806

Termodynamika ideálního plynu

( ) , w, w EXPERIMENTÁLNÍ A SIMULAČNÍ STANOVENÍ TEPLOT URČUJÍCÍCH TEPELNÝ KOMFORT

Předpjatý beton Přednáška 12

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Transkript:

ZKOUŠENÍ A DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH STROPŮ Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta ojní, Ústav techniky rostředí Technická 4, 166 07 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz ANOTACE Článek učně oisuje metodiku a odmínky měření ři zkoušení chladicích oů a stanovení normalizovaného chladicího výkonu na základě evroské normy z roku 2004. V druhé části řísěvku je uveden rinci dimenzování chladicích oů, který je dolněn raktickým říkladem. ZKOUŠENÍ CHLADICÍCH STROPŮ Zkoušení chladicích oů se rovádí odle ČSN EN 14240 Větrání budov - Chladicí kryty Zkoušení a hodnocení [5], která vychází z ůvodně německé normy DIN 4715 [6]. Norma je v ČR latná v ůvodním znění v anglickém jazyce, avšak se šatně řeloženým názvem (atrně z německého názvu téže normy Kühldecken ). Srávně by část názvu měla znít Chladicí oy. Norma secifikuje odmínky měření a metodiku ro stanovení výkonu chladicích oů. Lze ji ale oužít i ro stanovení výkonu ostatních chladicích loch, jako jsou svislé stěny, či odlaha. Účelem normy je stanovit oakovatelné měřicí odmínky ro orovnání jednotlivých výrobků. Metodika a odmínky měření Měření výkonu chladicího ou se rovádí v těsné a dobře izolované měřicí místnosti, která umožňuje nastavení okrajových odmínek a minimalizuje teelné toky obvodovými stěnami. Plocha měřicí místnosti by měla být v rozmezí 10 až 21 m 2. Poměr mezi šířkou a délkou místnosti nemá být menší než 0,5 a vnitřní výška místnosti má být v rozmezí 2,7 až 3 m. Dooručené rozměry místnosti jsou 4 x 4 x 3 m. Plocha testovaných chladicích anelů by měla tvořit minimálně 70 % z lochy stěny ve které jsou umístěny. Schéma měřicí místnosti s regulací okrajových odmínek vestavěným vodním systémem je znázorněno na obr. 1. Teelná zátěž místnosti je simulovaná několika elektricky vyhřívanými figurínami (obr. 2), umístěnými ve dvou řadách, symetricky odél delší osy místnosti (obr. 1). Vzdálenost mezi figurínami v každé řadě závisí na jejich očtu a délce testovací místnosti. Elektrický říkon jedné figuríny nesmí řesáhnout 180 W a měl by být regulovatelný. Maximální vnitřní teelná zátěž místnosti je 200 W/m 2. Měření telot (vzduchu, výsledné teloty, ovrchových telot a teloty vody) se rovádí telotními čidly s řesností min. ± 0,1 K. Kulový teloměr ro měření výsledné teloty je umístěn urostřed místnosti ve výšce 1,1 m nad odlahou. Telota vzduchu se měří stíněnými čidly ve vertikální ose umístěné ůdorysně 20 cm od středu místnosti, ve výškách 0,1; 1,1 a 1,7 m nad odlahou (obr. 1). Pro měření ovrchových telot okolních stěn se dooručuje umístit telotní čidlo minimálně dorostřed každé stěny místnosti. Telota řívodní a vratné vody by měla být měřena těsně řed a za testovaným rvkem. Při měření se rovněž kontroluje rosný bod, tak aby byla jistota, že telota rosného bodu vzduchu v místnosti je minimálně o 2 K nižší než telota řívodní vody. Pro stanovení výkonu musí být měřen i objemový růtok vody. K tomuto účelu se oužívá růtokoměr kalibrovaný gravimetrickou metodou s řesností leší nebo rovnou než ± 0,5 %. Měření Měření výkonu by mělo robíhat během ustálených odmínek (jsou určeny normou) o dobu alesoň 60 minut. Pro vyhodnocení je nutné obdržet data minimálně ro nominální hmotnostní růtok

telonosné látky (většinou vody) a alesoň ro tři telotní rozdíly t - viz rovnice (1), nař. 6 ± 1 K, 8 ± 1 K a 10 ± 1 K. Norma definuje referenční telotu v místnosti ti, která odovídá růměrné hodnotě výsledné teloty (měřené urostřed místnosti ve výšce 1,1 m nad odlahou) během měřicí eriody a která by během měření měla být v rozsahu 22 až 27 C. a) b)

Obr. 1 Schéma testovací místnosti s regulací okrajových odmínek vestavěným vodním systémem a) ůdorys, b) říčný řez místností 1 Vnější izolovaná stěna 2 Vnitřní izolovaná stěna 3 Vodní systém ro nastavení okrajových odmínek 4 Simulátor teelné zátěže 5 Měřený vzorek chladicího ou 6 Krajní izolace (ro měření uzavřených chladicích oů) A Umístění stíněného čidla teloty vzduchu G Umístění kulového teloměru (měření referenční teloty v místnosti) P Umístění čidel ro měření ovrchových telot (min. jedno čidlo urostřed každé stěny) PI Umístění čidel ro měření teloty od izolací Obr. 2 Příklad simulátorů teelné zátěže a měřicího zařízení v testovací místnosti [8] Normalizovaný výkon Poměrný normalizovaný výkon chladicího ou N je odle EN 14240 funkcí středního účinného rozdílu telot t, který je definován jako rozdíl mezi referenční telotou v místnosti a střední telotou chladicí vody t + t 2 w1 w 2 t = t i tws = t i [ K ] (1)

Na základě naměřených hodnot se určí závislost normalizovaného chladicího výkonu N n = C t [ W/m 2 ] (2) kde konstanta C a exonent n jsou hodnoty odovídající konkrétnímu usořádání chladicího ou. V tabulce 1 jsou uvedeny říklady konukcí chladicích oů s odovídajícími hodnotami součinitelů C a n zjištěnými na základě měření výkonu dle EN 14240 [2], [7]. Porovnání normalizovaných výkonů uvedených chladicích oů je zobrazeno na obr. 3. Tab. 1 Příklady konukcí chladicích oů s odovídajícími hodnotami konstant C a n zjištěnými na základě EN 14240 (tyy rohoží dle [7]) Ty Pois chladicího ou C [ - ] n [ - ] 1 Kailární rohož od omítkou - rohož tyu U, rozteč trubiček 15 mm, ojová omítka tl. 9 mm 2 Kovová oní kazeta s akust. izolací (textilie) - ocelový lech tl. 0,6 mm, vleená rohož tyu U, rozteč trubiček 10 mm, řileená, minerální vlna tl. 35 mm, sádrokartonová deska tl. 12,5 mm 3 Sádrokartonová deska tl. 12,5mm - naleená rohož tyu G, rozteč trubiček 10 mm 4 Děrovaný sádrokartonový anel tl. 9,5 mm, otvory 8 mm - naleená rohož tyu U, rozteč trubiček 10 mm, minerální vlna tl. 20 mm, zesodu s akustickou izolací a s naneseným diserzním leidlem 5 Panel o rozměru 2x3 m řievněny římo na rám od oem - měděné trubky vzdálené 40 mm od sebe 6 Samostatně zavěšené i různě tvarované kovové kazety - ty rohože U10 řileená bez izolace 6,21 1,112 6,693 1,096 5,850 1,1095 4,329 1,117 4,929 1,099 6,520 1,147

Obr. 3 Porovnání normalizovaných výkonů chladicích anelů uvedených v tabulce 1 DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH STROPŮ Podklady ro výočet Pro dimenzování chladicích oů je nutné, tak jako u dimenzovaní jakéhokoliv jiného klimatizačního zařízení, znát vstuní arametry výočtu, kterými jsou: arametry venkovního vzduchu ožadovaná telota vzduchu v místnosti, vlhkost vzduchu a telota rosného bodu uvažovaná telota vzduchu v sousedních místnostech teelně technické vlastnosti obvodových konukcí geometrie místnosti celková teelná zátěž rostoru citelným telem minimální dávka čerstvého vzduchu ro osoby Měrná teelná zátěž rostoru citelným telem Chladicím oem je možné odvádět ouze citelnou teelnou zátěž rostoru, kterou tvoří zisky od vnitřních zdrojů tela Qci (očítače, lidé, osvětlení aj.) a zisky z vnějšího rostředí Qce Q Q + Q = [ W/m 2 ] (3) c ci ce c = = ci + S S ce Plocha S ředstavuje maximální dosažitelnou lochu chladicího ou, která je shodná s lochou odlahy daného rostoru.

Měrný výkon řiváděného vzduchu Část citelné teelné zátěže, která je odváděna větracím vzduchem (v říadě kladného telotního rozdílu větracího vzduchu (tod t) > 0) se určí dle vzorce v Q = S v Vcρ( tod t = S ) [ W/m 2 ] (4) Pokud je místnost větraná naříklad řirozeně oknem, bude ři extrémních odmínkách řiváděný vzduch zůsobovat navýšení citelné teelné zátěže, tj. v < 0. Výkon ou Potřebný měrný chladicí výkon ou ro odvod citelného tela z místnosti vztažený na 1 m 2 odlahy je dán rozdílem celkové citelné teelné zátěže rostoru a chladicího výkonu řiváděného vzduchu = [ W/m 2 ] (5) c v Disoziční locha ou Skutečná locha chladicího ou se bude od lochy odlahy lišit o lochy, které zabírají další rvky vmontované do ou, jakými mohou být nař. zářivky, reroduktory, hasící zařízení aod. Využitelná locha ou se ak určí jako S = S S [ m 2 ] (6a) rv Pokud známe očet a ty oužitých chladicích anelů umístěných na oě (nař. ři montáži kailárních rohoží od omítku) lze disoziční lochu chladicího ou vyočítat římo z jejich rozměrů a očtu S = L H n [ m 2 ] (6b) Poměr využitelné lochy ou a lochy odlahy se nazývá oměrné obložení ou a udává kolik m 2 chladicího ou řiadne na 1m 2 odlahy S S a = [ - ] (7) Potřebný chladicí výkon ou Chladicí výkon, který musí vykazovat o s lochou S musí být shodný s chladicím výkonem, který by vykazoval o s lochou S Q = S = S = Q [ W ] (8) Odtud stanovíme otřebný měrný výkon chladicího ou S = S a = [ W/m 2 ] (9)

Parametry vody Telota řívodní vody tw1 se volí 16 C, z důvodu zabránění kondenzace vodních ar obsažených ve vzduchu na ovrchu ou. Telotní rozdíl odváděné a řiváděné chladicí vody bývá v rozmezí 2 tw 4 K. Telota vratné vody tw2 se ak určí dle vztahu t w 2 = tw 1 + tw [ C ] (10) a střední telota vody tws se vyočítá odle vzorce t ws tw1 + tw 2 = [ C ] (11) 2 Reálný výkon chladicího ou Normalizovaný chladicí výkon N je otřebné řizůsobit odmínkám navrhované místnosti. Vliv všech arametrů konkrétní klimatizované místnosti na normalizovaný (změřený) chladicí výkon ou vyjadřuje konstanta rostoru K. = K [ W/m 2 ] (12) skut N Součinitel rostoru K Součinitel rostoru v sobě zahrnuje zejména vliv obložení ou, vliv větrání, vliv výšky místnosti a vliv teelné zátěže a vyočítá se jako K = K K K K [ - ] (13) tz v k os Součinitel teelné zátěže Ktz Součinitel teelné zátěže Ktz vyjadřuje vliv citelné teelné zátěže z venkovního rostředí na výměnu tela sáláním mezi vnitřním ovrchem vnější stěny a chladicím oem. Poměrné teelné zátěže ci a ce ve vztahu (14) se vztahuji na 1m 2 lochy odlahy. K tz Q ci Qc Q + 2 ce = ci c + 2 = [ - ] (14) ce Výškový součinitel Kv S rostoucí výškou místnosti odíl konvektivní složky řestuu tela na ovrchu ou klesá. Výškový součinitel Kv vyjadřuje vliv výšky místnosti na chladicí výkon ou a vyočítá se dle vztahu K v = 1,117 0, 045H [ - ] (15) Vztah (15) latí ro světlou výšku místnosti 2,5 H 5,0 m. Pro H = 2,6 m je Kv = 1 (v souladu s měřením odle EN 14240 [5]).

Obr. 4 Závislost výškového součinitele na výšce místnosti Součinitel konvekce Kk Součinitel konvekce Kk, v některé literatuře označovaný také jako součinitel větrání, udává vliv zůsobu větrání v rostoru na velikost teelného toku řestuujícího z chladicího ou konvekcí res. vliv roudění vzduchu na výkon chladicího ou. Emirické hodnoty součinitele konvekce udává tabulka 2. Tab. 2 Emirické hodnoty součinitele konvekce Kk System větrání Kk [ - ] Zalavovací (zdrojové) větrání 1,00 Konvektorová jednotka 1,08 Stroní štěrbinové vyústky 1,10 Stroní anemostaty s vířivým účinkem 1,13 Z uvedené tabulky vylývá, ze zalavovací větráni, charakterizované velmi malými rychlostmi rouděni, nemá rakticky vliv na výkon chladicího ou. Naroti tomu směšovací větrací systémy zvětšují řestu tela na chladicím oě, čímž se zvětší ožadovaný chladicí výkon. Někdy se sálavé chladicí systémy instalují do místností, které jsou větrány řirozeně oknem. V takovém říadě bude hodnota součinitele konvekce Kk v rozmezí hodnot 1,0 až 1,08. Součinitel obložení ou Kos Součinitel obložení ou Kos vyjadřuje změnu sálavé složky teelného toku na základě rocentuálního okrytí ou. Je zvykem většinou obkládat 70 80 % ovrchu ou (odíl 70 % se zvolil jako normalizované obložení). Pro oměrné obložení ou 0,3 a 1 se součinitel obložení ou určí dle vztahu K os 1,21 0, 3a = [ - ] (16)

Obr. 5 Závislost součinitele obložení ou na oměrném obložení ou Porovnání výkonů Na závěr výočtu se skutečný chladicí výkon ou skut orovná s rojektovaným výkonem. V říadě, že se tyto dvě hodnoty od sebe odstatně neliší skut (17) je vše v ořádku a zvolená konukce chladicího ou odovídá ožadavku na odvod teelné zátěže z rostoru. V říadě, že orovnávané hodnoty se od sebe výrazně liší, je otřebné rovést určité změny v návrhu a řiblížit tak tyto hodnoty k sobě. Pokud je skutečný výkon chladicího ou větší než otřebný výkon skut > (18) znamená to, že zvolená konukce chladicího ou disonuje větším chladicím výkonem, než je otřeba k odvedení teelné zátěže. Existují různé možnosti řešení za ředokladu, že se konukce ou nebude měnit: zvýšení teloty řívodní vody tw1, což zmenší riziko orosování ovrchu ou zmenšení disoziční lochy ou S, což má za následek snížení investičních nákladů zmenšení chladicího účinku řiváděného vzduchu v až na hodnotu v = 0 (minimální množství řiváděného vzduchu zůstane zachováno, t = 0) V říadě, že skutečný výkon chladicího ou je menší než ožadovaný rojektovaný výkon skut < (19) a rozdíl mezi oběma hodnotami je velký, je chladicí o ro takový rostor nevhodný. Možnosti řešení mají většinou negativní doad na funkci či cenu systému:

zvýšení disoziční lochy ou S (okud je to vůbec možné), oř. částečné obložení stěn místnosti chladicími anely, což má za následek zvýšeni investičních nákladů snížení teloty řívodní vody tw1, což zvýší riziko orosovaní ovrchu ou většinou neřiadá v úvahu zvětšeni chladicího účinku řiváděného vzduchu v, tzn. zvýšení množství řiváděného vzduchu, nebo zvětšení racovního rozdílu telot na maximální oužitelnou hodnotu (v závislosti na systému diibuce). Tato varianta se jeví jako jediná říustná Přivedený chladicí výkon Chladicí o nesdílí telo ouze do místnosti, ale část řivedeného teelného toku se ztrácí oačným směrem do rostoru nad oem ztr = U ( t t ) [ W/m 2 ] (20) red, ae ws Teelný tok je dán ředevším konukcí a usořádáním chladicího ou. Redukovaný součinitel rostuu tela oem se stanoví jako 1 U red, = [ W/m s i 1 2 K ] (21) + λ α i dl kde αdl je součinitel řestuu tela odél odlahy v místnosti nad oem. Pro srávnou funkci chladicího ou je otřeba řivést celkový chladicí výkon = + [ W/m 2 ] (22) ch ztr Hmotnostní tok chladicí vody se ak určí z rovnice teelné bilance M w c ch = [ kg/s ] (23) w S t w Tlaková ztráta chladicích oů Tlaková ztráta chladicích oů závisí vždy na růtoku chladicí vody a výrobce by ji měl udávat ve svých katalogových listech. U chladicích anelů (kovové chladicí oy) je tlaková ztráta závislá rovněž na rozměru anelu, který určuje délku otrubního regiu. U kailárních rohoží závisí tlaková ztráta zejména na jejich délce L, která může být různá (od 0,6 do 6 m). PŘÍKLAD VÝPOČTU V následujících tabulkách je uveden říklad výočtu dle ředchozího výočetního ostuu. Modelový výočet je realizován na jedné kanceláři adminiativní budovy v Praze, s orientací rosklené fasády na záad (obr. 6). Teelná zátěž rostoru je stanovena na základě ČSN 73 0548 [4]. Pro chlazení jsou oužity kailární rohože s roztečí trubiček 15 mm a omítkou tloušťky 9 mm (viz tab. 1 Ty 1).

Zadání údaje o místnosti, teelná zátěž místnosti 1 Plocha místnosti S 39,5 m 2 dáno 2 Výška místnosti H 3 m dáno 3 Referenční telota v místnosti (výsledná ti 27 C zvoleno telota) 4 Vnitřní teelná zátěž Qci 1,41 kw vyočteno 5 Vnější teelná zátěž Qce 1,2 kw vyočteno Větrání Při návrhu chladicích oů rojektant většinou řesně nezná telotu vzduchu v místnosti ta, která se může od referenční teloty lišit. Telota vzduchu v místnosti bude ři maximálním rojektovaném výkonu chladicího ou vyšší než je referenční telota v místnosti (výsledná telota) a to zravidla o 1 až 2 K. 6 Objemový růtok vzduchu V 200 m 3 /h nař. 50 m 3 /h os 7 Telota řiváděného vzduchu t 26 C návrh 8 Telota odváděného vzduchu tod 28 C návrh (tod = ta) 9 Chladicí výkon řiváděného vzduchu Qv 0,13 kw výočet 10 Měrný výkon řiváděného vzduchu v 3,41 W/m 2 rovnice (4) Potřebný chladicí výkon ou 11 Měrná teelná zátěž rostoru c 66,1 W/m 2 rovnice (3) 12 Potřebný měrný výkon ou 62,7 W/m 2 rovnice (5) 13 Disoziční locha chladicího ou S 28,2 m 2 rovnice (6) 14 Poměrné obložení ou a 0,715 - rovnice (7) 15 Potřebný měrný výkon chladicího ou 87,7 W/m 2 rovnice (9) Parametry vody 16 Telota řívodní vody tw1 16 C zvoleno 17 Telotní sád tw 2 K zvoleno 18 Telota vratné vody tw2 18 C rovnice (10) 19 Telota vratné vody tws 17 C rovnice (11) Součinitel rostoru 20 Součinitel teelné zátěže Ktz 1,30 - rovnice (14) 21 Výškový součinitel Kv 0,982 - rovnice (15) 22 Součinitel konvekce Kk 1,00 - tabulka 2 23 Součinitel obložení ou Kos 1,00 - rovnice (16) 24 Součinitel rostoru K 1,27 - rovnice (13) Výkon chladicího ou 25 Střední účinný rozdíl telot t 10 K rovnice (1) 26 Normalizovaný výkon chladicího ou N 80,37 W/m 2 z odkladů výrobce (C a n) 27 Skutečný chladicí výkon ou skut 102,1 W/m 2 rovnice (12)

Úrava teloty řívodní vody tak aby skut Porovnáním řádků 15 a 27 zjistíme, že navržený chladicí o disonuje vyšším chladicím výkonem, než je ve skutečnosti otřeba. K řiblížení obou hodnot zvýšíme telotu řívodní vody tw1, čímž snížíme riziko orosování ovrchu ou. 28 Telota řívodní vody tw1 17,2 C zvoleno 29 Telota vratné vody tw2 19,2 C rovnice (10) 30 Střední telota vody tws 18,2 C rovnice (11) 31 Normalizovaný výkon chladicího ou N 69,72 W/m 2 výrobce 32 Skutečný chladicí výkon ou o úravě skut 88,6 W/m 2 rovnice (12) 33 Kontrola skut vs. skut Stanovení otřebného řivedeného chladicího výkonu a růtoku vody 34 Telota v místnosti nad oem tae 28 C dáno 35 Redukovaný souč. rostuu tela Ured 1,2 W/m z chladicí vody do rostoru nad oem dáno konukcí K ou (21) 36 Ztrátový teelný tok ztr 11,76 W/m 2 rovnice (20) 37 Celkový řivedený teelný tok ch 99,4 W/m 2 rovnice (22) 38 Hmotnostní tok chladicí vody Mw 1205 kg/h rovnice (23) Na obrázku 6 je znázorněn lán okládky a schéma zaojení rohoží na otrubní rozvod vč. uzavírací a regulační armatury. Vzhledem k toleranci délkových rozměrů se rohože většinou neumisťují až do krajů místnosti. Kailární rohože bývají zaojeny maximálně tři do série většinou Tichelmannovým okruhem. Obr. 6 Schéma kanceláře vč. lánu okládky chladicího ou (rohoží)

ZÁVĚR Dimenzování chladicích oů je, v orovnání s dimenzování klimatizačních systémů s konvekčním řenosem tela, oněkud secifické. Uvedený výočetní ostu koriguje normalizovaný výkon chladicího ou (anelů) součinitelem rostoru, který vychází z emiricky zjištěných hodnot (zahrnuje vliv odlišné výšky místnosti, vliv obložení ou, vliv zůsobu větrání a vliv citelné teelné zátěže z venkovního rostředí na výměnu tela sáláním mezi vnitřním ovrchem vnější stěny a chladicím oem). Skutečný výkon chladicího ou tak ve většině říadů není roven normalizovanému chladicímu výkonu měřenému na základě EN 14240, naoak může se odstatně lišit. SEZNAM VELIČIN a oměr využití lochy ou [-] c měrná teelná kaacita vzduchu [J/kgK] cw měrná teelná kaacita vody [J/kgK] C konstanta [-] H výška místnosti [m] H šířka chladicího anelu [m] Kk součinitel konvekce [-] Kos součinitel obložení ou [-] K konstanta rostoru [-] Ktz součinitel teelné zátěže [-] Kv výškový součinitel [-] L délka místnosti [m] L délka chladicího anelu [m] Mw hmotnostní tok chladicí vody [kg/s] n exonent [-] ns očet simulátorů teelné zátěže [-] n očet chladicích anelů [-] Qc citelná teelná zátěž od vnitřních zdrojů tela [W] Qci citelná teelná zátěž od vnitřních zdrojů tela [W] Qce citelná teelná zátěž z venkovního rostředí [W] Q chladicí výkon ou [W] Qv citelný chladicí výkon řiváděného vzduchu [W] Q otřebný výkon chladicího ou [W] c měrná citelná teelná zátěž od vnitřních zdrojů tela [W/m 2 ] ch celkový řivedený měrný chladicí výkon [W/m 2 ] N normalizovaný chladicí výkon ou [W/m 2 ] měrný výkon ou [W/m 2 ] v měrný citelný chladicí výkon řiváděného vzduchu [W/m 2 ] měrný výkon chladicího ou [W/m 2 ] skut skutečný výkon chladicího ou [W/m 2 ] ztr měrný ztrátový teelný tok [W/m 2 ] si tloušťka vrstvy [m] S locha chladicího ou [m 2 ] S celková locha odlahy (= ou) [m 2 ] Srv locha rvku vmontovaného do ou [m 2 ] ta telota vnitřního vzduchu [ C] tae telota vzduchu v místnosti nad oem [ C] ti referenční telota v místnosti (výsledná telota) [ C] telota řiváděného vzduchu [ C] t

tod telota odváděného vzduchu [ C] tw1 telota řívodní vody [ C] tw2 telota vratné vody [ C] tws střední telota vody [ C] Ured, redukovaný součinitel rostuu tela oem [W/m 2 K] V množství řiváděného vzduchu [m 3 /s] W šířka místnosti αdl součinitel řestuu tela odél odlahy v místnosti nad oem [W/m 2 K] λ součinitel teelné vodivosti [W/mK] ρ hustota vzduchu [kg/m 3 ] t střední účinný rozdíl telot [ K ] tw telotní rozdíl řívodní a vrané vody [ K ] LITERATURA [1] ASHRAE Handbook 1996 Systems and Euiment. 1996, Atlanta: ASHRAE. ISBN - 1-883413- 35-4 [2] FERSTL, K. Klimatizačné zariadenia so sálavým cladením, TZB Haustechnik, 1999, Bratislava, č. 1-6, s. 78 84, 40 43, 33 37, 13 16, 30 35, 6 10. [3] KOCHENDORFER, CH. Standartized testing of cooling anels and their use in system lannig. In ASHRAE Transactions, 1996, vol. 102(1),. 651 658. [4] ČSN 73 0548: 1985 Výočet teelné zátěže klimatizovaných rostorů, Úřad ro normalizaci a měření, Praha 1985 [5] ČSN EN 14240: 2004 Ventilation for Buildings Chilled ceilings Testing and rating. Český normalizační institut 2004 [6] DIN 4715-1: 1997, Raumkühlflächen; Teil 1: Leistungsmessung bei freier Strömung Prüfregeln. Deutsches Institut fur Normung. [7] BEKA. Product Data Sheets - Technical information, Projekční odklady dostuné z domovských ánek: <htt://www.beka-klima.de> [8] Frenger systems. Domovské ánky Testing facilities. Dostuné z <htt://www.frenger.co.uk> Přísěvek byl nasán s odorou výzkumného záměru MSM 6840770011 Technika životního rostředí.