U 12118 - Ústav procesí a zpracovatelské techiky FS ČVUT Názvosloví aorgaických sloučei Základe českého ázvosloví jsou eziárodí syboly prvků, oxidačí čísla a ji příslušé valečí kocovky. Obecé zásady tvorby ázvosloví 1. Volé atoy prvků a volé olekuly ají oxidačí číslo OXČ = 0. př. H 0, N 0, H 2 0, N 2 0, O 0, O 2 0, O 3 0 2. Oxidačí číslo u jedoatoového iotu je rovo áboji iotu. př1. sodý io áboj 1+ Na 1+ oxidačí číslo I Na I př2. vápeatý io áboj 2+ Ca 2+ oxidačí číslo II Ca II V případě víceatoových iotů je součet oxidačích čísel všech atoů tvořících daý víceatoový io rove áboji tohoto iotu: př. 1 síraový aio áboj 2 - (SO 4 ) 2 - oxidačí číslo II (SO 4 ) I př. 2 hydrogeuhličitaový aio áboj 1- (HCO 3 ) 1 - oxidačí číslo I (HCO 3 ) - I 3. Některé prvky ebo skupiy prvků ají ve sloučeiách stejého typu stejá oxidačí čísla. př. 1 kyslík v oxidech OXČ = -2 O I př. 2 síra v sulfidech OXČ = -2 S I př. 3 hydroxidová skupia OH v hydroxidech OXČ = -1 (OH) 4. Součet oxidačích čísel všech atoů v elektroeutrálí olekule je rove 0. resp. Součet celkového áboje katiotů a celkového áboje aiotů je rove ule. 5. Počty atoů uváděy jako idexy. Idexy rové 1 se epíší. Jsou -li idexy všech prvků v olekule dělitelé týž čísle, idexy se vydělí. Názvosloví aorgaických sloučei 1
U 12118 - Ústav procesí a zpracovatelské techiky FS ČVUT Přehled běžých oxidačích čísel vybraých prvků ve sloučeiách Název a sybol prvku Oxid. číslo Název a sybol prvku Oxid. číslo Arse As -3, 3, 5 Molybde Mo 4, 6 Atio Sb 3, 5 Nikl Ni 2, 3 Baryu Ba 2 Olovo Pb 2, 4 Bor B -3, 3 Osiu Os 4, 8 Bro Br -1, 1, 5 Platia Pt 2, 4 Césiu Cs 1 Rheiu Re 7 Cí S 2, 4 Rhodiu Rh 3, 4 Draslík K 1 Rtuť Hg 1, 2 Dusík N -3, 1, 2, 3, 4, 5 Rubidiu Rb 1 Fluor F -1 Rutheiu Ru 3, 4, 8 Fosfor P -3, 1, 3, 5 Síra S -2, 4, 6 Hliík Al 3 Sodík Na 1 Hořčík Mg 2 Strociu Sr 2 Chlor Cl -1, 1, 3, 5, 7 Stříbro Ag 1 Chro Cr 2, 3, 6 Tita Ti 3, 4 Jód I -1, 1, 5, 7 Uhlík C -4, 2, 4 Kadiu Cd 2 Ura U 4, 6 Kobalt Co 2, 3 Vápík Ca 2 Křeík Si -4, 4 Vodík H -1, 1 Kyslík O -2 Ziek Z 2 Lithiu Li 1 Zirkoiu Zr 4 Maga M 2, 3, 4, 6, 7 Zlato Au 3 Měď Cu 1, 2 Železo Fe 2, 3 Oxidačí číslo Oxidačí číslo prvku ve sloučeiě je rovo výsledéu áboji* (skutečéu ebo yšleéu), který by jeho ato získal při úplé polarizaci všech svých vazeb v olekule či iotu. Teto áboj se získá přiřazeí všech vazebých elektroů atou, který á větší elektroegativitu. * Výsledý áboj se udává v případě výpočtu oxidačího čísla jako ásobek eleetárího áboje. Oxidačí číslo je pak rovo touto ásobku. Elektroegativita - vyjadřuje schopost přitahovat vazebý elektroový pár. Maxiálí kladá hodota oxidačího čísla Maxiálí kladá hodota oxidačího čísla prvku je rova číslu skupiy prvků v Medělejevově periodické tabulce prvků, v které se prvek achází. Př. 1 Chlór se achází v 7. sloupci periodické tabulky ax. kladé oxid. číslo VII. Vápík se achází v 2. sloupci periodické tabulky ax. kladé oxid. číslo II. Sodík se achází v 1. sloupci periodické tabulky ax. kladé oxid. číslo I. Existují však vyjíky, kdy toto pravidlo eplatí. Názvosloví aorgaických sloučei 2
U 12118 - Ústav procesí a zpracovatelské techiky FS ČVUT Valečí kocovky a číslovkové předpoy Přehled zakočeí ázvů aorgaických sloučei a iotů Hodota kladého oxidačího čísla Zakočeí příd. jéa biárí sl. hydroxidu soli katiotu Zakočeí přídavého jéa kyseliy jejího aiotu Zakočeí podstatého jéa soli I -ý -á -aový -a II -atý -atá -ataový -ata III -itý -itá -itaový -ita IV -ičitý -ičitá -ičitaový -ičita V -ičý -ečý -ičá -ečá -ičaový -ečaový -iča -eča VI -ový -ová -aový * -a VII -istý -istá -istaový -ista VIII -ičelý -ičelá -ičelaový -ičela * Název aiotů odvozeých od kyslíkatých kyseli (oxokyseli) se tvoří od ázvu příslušé kyseliy tak, že kocovka - á v zakočeí přídavého jéa kyseliy ahradí zakočeí - aový. Př. kyselia dusičá aiot dusičaový. Vyjíka je u aiotů odvozeých od kyseli s cetrálí atoe v oxidačí čísle VI ; v toto případě se zakočeí aiotu zkracuje. Př. kyselia sírová ikoli aio sírovaový, ale síraový. Příklad: Dusík ve sloučeiě v oxidačí čísle V: biárí sloučeia : kyselia : aio kyseliy : sůl kyseliy : př. sloučeia s kyslíke př. jedoduchá oxokyselia dusík V - kocovka -ičý, -ečý oxid dusičý dusík V - kocovka -ičá, -ečá kyselia dusičá dusík V - kocovka -ičaový, -ečaový dusičaový aio dusík V - kocovka -iča, -eča dusiča Přehled jedoduchých číslovkových předpo V ěkterých případech je třeba vyjádřit počet atoů, skupiy atoů ebo olekul. V takových případech se používají ásledující číslovkové předpoy: 1 oo - 6 hexa - 11 udeka - 2 di - 7 hepta - 12 dodeka - 3 tri - 8 okta - : 4 tetra - 9 oa - : poly - oho, více 5 peta - 10 deka - 1/2 hei - 3/2 seskvi - Poz. 1 Předpoa oo - se zpravidla vyechává. Poz. 2 Je - li vyjadřovaý počet atoů ebo skupi vyšší ež 12, ahrazují se číslovkové předpoy arabskýi číslicei. Př. CaSO 4. 2 H 2 O dihydrát sírau vápeatého H 3 PO 4 kyselia trihydrogefosforečá H 2 Cr 2 O 7 kyselia dihydrogedichroová Na 2 Mo 6 O 19 19 - oxohexaolybdea disodý Názvosloví aorgaických sloučei 3
U 12118 - Ústav procesí a zpracovatelské techiky FS ČVUT Biárí sloučeiy Sloučeiy, jejichž stavebí částice (olekuly, ioty) jsou tvořey atoy dvou růzých cheických prvků. Vzorec: OM OX M - prvek s kladý oxidačí čísle OM X X - prvek se záporý oxidačí čísle OX, - idexy - počty atoů - přirozeá čísla M Název: podstaté jéo + přídavé jéo ázev prvku X + -id ázev prvku M + valečí kocovka dle hodoty OM Určeí,: Musí platit: Součet oxidačích čísel všech atoů v olekule je rove ule..om +. OX = 0 Možo použít křížové pravidlo: Příklady biárích sloučei M X OM OX = OX = OM Prvek se záporý oxidačí čísle Podstaté jéo Obecý vzorec kyslík X = O oxid I M O síra X = S sulfid I M S dusík X = N itrid II M N vodík X = H hydrid M H halové prvky: fluor X = F fluorid M F chlor X = Cl chlorid M Cl bro X = Br broid M Br jod X = I jodid M I oxid dusičý sulfid vápeatý oxid: X = O, OX = I dusičý: M = N, OM = V sulfid: X = S, OX = I vápeatý: M = Ca, OM = II chlorid železitý chlorid: X = Cl, OX = železitý: M = Fe, OM = III N N 2 O 5 V O I II I Ca Ca 2 S 2 CaS S III Fe Cl FeCl 3 Názvosloví aorgaických sloučei 4
U 12118 - Ústav procesí a zpracovatelské techiky FS ČVUT Hydroxidy Vzikají reakcí zásadotvorého (hydroxidotvorého) oxidu s vodou. Vzorec: OM M prvek s kladý oxidačí čísle OM M (OH) (OH) hydroxidový aio, - idexy - přirozeá čísla Název: podstaté jéo + přídavé jéo hydroxid ázev prvku M + valečí kocovka dle hodoty OM Určeí,: Musí platit: Součet oxidačích čísel všech atoů v olekule je rove ule..om +. OX = 0 Možo použít křížové pravidlo: M X OM OX = 1 = OM Poz: Hydroxidy: obvykle = 1 4 Poz.: Idex > 1, ezapoeout psát skupiu OH v závorkách a idex za závorkou. Příklady hydroxidů hydroxid draselý draselý: M = K, OM = I I (OH) K KOH hydroxid vápeatý vápeatý: M = Ca, OM = II II Ca Ca(OH) 2 (OH) Bezkyslíkaté kyseliy Molekuly bezkyslíkaté kyseliy obsahují vodík a eobsahují kyslík. Vzikají rozpouštěí ěkterých plyých sloučei vodíku ve vodě. Vzorec: Vzorce bezkyslíkatých kyseli jsou totožé se vzorci původích plyých sloučei vodíku. Název: podstaté jéo + přídavé jéo kyselia ázev původí plyé sloučeiy + - ová Příklady bezkyslíkatých kyseli sloučeia vzorec sloučeiy kyselia vzorec kyseliy fluorovodík HF fluorovodíková HF chlorovodík HCl chlorovodíková HCl broovodík HBr broovodíková HBr jodovodík HI jodovodíková HI sirovodík H 2 S sirovodíková H 2 S kyaovodík HCN kyaovodíková HCN Názvosloví aorgaických sloučei 5
U 12118 - Ústav procesí a zpracovatelské techiky FS ČVUT Kyslíkaté kyseliy Molekuly kyslíkaté kyseliy obsahují vodík, kyslík a kyseliotvorý prvek. Vzikají rozpouštěí kyseliotvorých oxidů ve vodě. Vzorec: I OX I X kyseliotvorý prvek se záporý oxidačí H X x O čísle OX, x, - idexy - počty atoů - přirozeá čísla Název: podstaté jéo + přídavé jéo kyselia předpoax + ázev prvku X + val.kocovka dle OX typy jedoduché kyseliy x = 1 bez předpoy kyseliy polykyseliy x 2 předpoa = počet atoů X (x = 2 di-, x = 3 tri-, x = 4 tetra-, x = 5 peta-,..) Poz. V případě polykyseli se v ázvu avíc uvádí poocí číslovkových předpo počet vodíkových ebo kyslíkových atoů, tj. v případě vodíku: kyselia předpoah + hydroge + předpoax + ázev prvku X + kocovka dle OX, v případě kyslíku: kyselia předpoao + oxo + předpoax + ázev prvku X + kocovka dle OX. Počet vodíkových ebo kyslíkových atoů se ěkdy euvádí. Neí to fatálí chyba, pokud se euvede, ale výsledý ázev pak eí úplě jedozačý. Počet cetrálích atoů je však uto uvést vždy. Určeí, x, : Musí platit: Součet oxidačích čísel všech atoů v olekule je rove ule. 1. krok x: x podle předpoy 2. krok : když souči x.ox = sudé číslo = 2 když souči x.ox = liché číslo = 1 3. krok : dopočte z podíky.i + x.ox +.(I) = 0.I + x.ox +.(I) = 0 Příklady kyslíkatých kyseli!!!!! KŘÍŽOVÉ PRAVIDLO ZDE NELZE POUŽÍT!!!!! kyselia dusičá dusičá: X = N, OX = V I V x: bez předpoy; x = 1 H N1 : x.ox = 1.V = 5 liché číslo = 1 HNO : dopočte ; 1.I + 1.V +.(I) = 0 = 3 3 kyselia dichroová: X = Cr, OX = VI I VI I dichroová x: předpoa di-; x = 2 H Cr2 O : x.ox = 2.VI = 12 sudé číslo = 2 H : dopočte ; 2.I + 1.VI +.(I) = 0 = 7 2Cr2 O7 úplý ázev: kyselia dihydrogedichroová kyselia heptaoxodichroová Tvorba více jedoduchých kyseli v téže oxidačí čísle Název se zpřesňuje poocí číslovkových předpo ; uvedou se atoy vodíku ebo kyslíku. O I P V : HPO 3 H 3 PO 4 kyselia hydrogefosforečá kyselia trihydrogefosforečá kyselia trioxofosforečá kyselia tetraoxofosforečá Názvosloví aorgaických sloučei 6
U 12118 - Ústav procesí a zpracovatelské techiky FS ČVUT Soli kyslíkatých kyseli Vzorec: OK OA K katio s áboje/ox.čísle OK K A A aio s áboje/ox.čísle OA, - idexy - počty iotů - přirozeá čísla Název: podstaté jéo + přídavé jéo ázev aiotu + vypuštěá kocovka - ový z ázvu aiotu ázev katiotu ázev prvku s klad.áboje + kocovka dle OK Určeí,: Musí platit: Součet celkového áboje katiotů a celkového áboje aiotů je rove ule. Možo použít křížové pravidlo: Hydrogesoli K A OK OA.OK +. OA = 0 = OA = OK V případě, že olekula kyseliy obsahuje více ež 1 ato vodíku, ůže kyselia vytvářet soli, jejichž aioty eobsahují atoy vodíku ebo tzv. hydrogesoli, jejichž aioty obsahují jede či více atoů vodíku, axiálě však (-1) atoů. Počet vodíkových atoů v aiotu se uvede v ázvu aiotu číslovkovou předpoou. Příklady solí kyslíkatých kyseli síra hliitý 1. kyselia: kyselia sírová H 2 SO 4 2. aio: eí hydrogesůl odtržey 2 atoy vodíku (I) aio (SO4) I ; OA = I 3. katio: hliitý - itý OK = III Al III 4. sůl: III I III I Al (SO4) Al (SO4) Al 2 (SO4) 3 dichroa sodý 1. kyselia: kyselia dichroová H 2 Cr 2 O 7 2. aio: eí hydrogesůl odtržey 2 atoy vodíku (I) aio (Cr 2 O 7 ) I ; OA = I 3. katio: sodý - ý OK = I Na I 4. sůl: I I I I Na (Cr2O 7) Na (Cr2O 7) Na 2Cr2O 7 hydrogesíra hliitý 1. kyselia: kyselia sírová H 2 SO 4 2. aio: hydrogesíra je hydrogesůl aio obsahuje 1 ato vodíku odtrže 1 ato vodíku (I) ; aio (HSO 4 ) ; OA = 3. katio: hliitý - itý OK = III Al III 4. sůl: III III Al (HSO4) (HSO4) Al(HSO Al 4) 3 Názvosloví aorgaických sloučei 7
U 12118 - Ústav procesí a zpracovatelské techiky FS ČVUT dihydrogefosforeča draselý 1. kyselia: kyselia trihydrogefosforečá H 3 PO 4 2. aio: dihydrogefosforeča je hydrogesůl aio obsahuje 2 atoy vodíku odtrže 1 ato vodíku (I) ; aio (H 2 PO 4 ) ; OA = 3. katio: draselý - ý OK = I K I 4. sůl: I I K (H2PO4) K (H2PO4) KH 4 2PO!!! POZOR: Fosforečay, hydrogefosforečay, dihydrogefosforečay jsou soli kyseliy trihydrogefosforečé H 3 PO 4!!!! Soli bezkyslíkatých kyseli kyselia vzorec kyseliy sůl vzorec soli fluorovodíková HF fluorid M F chlorovodíková HCl chlorid M Cl broovodíková HBr broid M Br jodovodíková HI jodid M I sirovodíková H 2 S sulfid I M S kyaovodíková HCN kyaid M (CN) M - katio (prvek s kladý áboje = prvek s kladý oxidačí čísle) Tvorba ázvu, vzorce - viz Názvosloví biárích sloučei. Názvosloví aorgaických sloučei 8