Bulletin Lékaské komise a Spolenosti horské medicíny

ESKÝ HOROLEZECKÝ SVAZ Lékaská komise SPOLENOST HORSKÉ MEDICÍNY c/o eský horolezecký svaz Bulletin Lékaské komise a Spolenosti horské medicíny LÉKASKÁ KOMISE A SPOLENOST HORSKÉ MEDICÍNY 2003 4 XIV. PELIKÁNV SEMINÁ "AKTUÁLNÍ PROBLÉMY HORSKÉ MEDICÍNY" Zpracoval: MUDr. Ivan Rotman se leny LK HS a SHM 407 13 Ludvíkovice 71, tel. 412 511 678, e-mail: i.rotman@volny.cz, www.horska-medicina.cz, http://www.volny.cz/i.rotman Vydal: eský horolezecký svaz 160 17 Praha 6 - Strahov, Zátopkova 100/2, pošt. schránka 40 tel/fax 220 513 697, 233 017 347 e-mail: info@horosvaz.cz, www.horosvaz.cz záí 2004

Obsah SCHZE LÉKASKÉ KOMISE ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU Chata SPORT U JANAT, Bedichov u Jablonce n.n., dne 22.11.2003... 3 SCHZE LÉKASKÉ KOMISE ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU Chata SPORT U JANAT, Bedichov u Jablonce n.n., dne 22.11.2003... 4 ZPRÁVA O INNOSTI LÉKASKÉ KOMISE HS V ROCE 2003 A PLÁN INNOSTI V ROCE 2004... 5 SOUASNÝ VÝVOJ V ESKÉ SPOLENOSTI TLOVÝCHOVNÉHO LÉKASTVÍ 12 ZASEDÁNÍ LÉKASKÉ KOMISE UIAA A KONFERENCE HORSKÉ MEDICÍNY, KODA 25.-28. záí 2003... 13 LETECKÁ ZÁCHRANA V ALPÁCH, AKTUÁLNÍ KONTROVERZNÍ OTÁZKY PROTIŠOKOVÉ TERAPIE A PRAXE ALPSKÉ AKUTNÍ MEDICÍNY"... 14 Z LITERATURY... 19 VZDLÁVÁNÍ INSTRUKTOR HS SPOLUPRÁCE METODICKÉ A LÉKASKÉ KOMISE... 20 KURZY ZDRAVOVDY PRO INSTRUKTORY HOROLEZECTVÍ STATISTIKA A JAK DÁL?... 22 PRVNÍ POMOC A ZÁCHRANA V HORÁCH - KURZY PRO INSTRUKTORY HS, OSNOVA PREZENTACE... 23 PRVNÍ POMOC PRO HOROLEZCE A VYSOKOHORSKÉ TURISTY... 25 OMRZLINY NIKDY SE NEVZDÁVAT... 26 ZDRAVOTNICKÁ ZPRÁVA O PRBHU HOROLEZECKO-SKIALPINISTICKÉ EXPEDICE PIK LENIN 2002... 31 ZDRAVOTNICKÁ PROBLEMATIKA V NÁRODNÍCH PARCÍCH USA...35 ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA CESTY KOLEM TUNISU 2002... 36 ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA CESTY KOLEM JIŽNÍ AMERIKY 2003... 36 ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA CESTY KOLEM ISLANDU 2003... 37 ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA CESTAMI HABEŠÍ 2003... 37 HYPOTERMIE PO DVOUHODINOVÉ EXPOZICI VE VOD, Ing. Ladislav Sieger, CSc.39 ÚRAZY V HORÁCH A MOŽNOSTI PREVENCE ÚRAZOVOSTI... 455 SLEDOVÁNÍ ÚRAZOVOSTI HOROLEZC BEZPENOSTNÍ KOMISÍ HS...45 ÚRAZY V ESKÉM HOROLEZECKÉM SVAZU V LETECH 1998 2002...45

Spolenost horské medicíny eská republika Czech Society for Mountain Medicine Spolenost horské medicíny je dobrovolná odborná nepolitická organizace, která sdružuje všechny zájemce o problematiku horské medicíny a zdravotnické aspekty extrémních pírodních podmínek a mechanismy adaptace na tato prostedí. Co je naším cílem? machold@horska-medicina.cz HOME machold@horska-medicina.cz

SCHZE LÉKASKÉ KOMISE ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU Chata SPORT U JANAT, Bedichov u Jablonce n.n., dne 22.11.2003 Pítomni: : MUDr. Ivan Rotman, MUDr. Jaroslava íhová,, MUDr. Andrea Pelikánová,, MUDr.Pavel Veselý, CSc., MUDr. Igor Herman, MUDr. Jana Kubalová, MUDr. Lucie Bloudková, Pavel Neumann, Martin Honzík, Ing. Jan Bloudek (HS), Dr. Tomáš Frank (Bezpenostní komise HS), Mgr. Karel Kíž (Metodická komise HS). Jako hosté úastníci semináe. Omluveni: MUDr. Petr Machold, Robert Bednaík Kontrola zápisu ze schze Lékaské komise eského horolezeckého svazu, Vysoké nad Jizerou, 8.11. 10.11.2002 1) Bulletiny 1990-2003 jsou dostupé na www.horska-medicina.cz a www.volny.cz/i.rotman 2) Trvá téma ke zpracování Prjmová onemocnní a problematika úpravy vody 3) Konference Rakouské spolenosti pro výškovou a alpskou medicínu "Medicína velkých výšek v novém tisíciletí" v Grazu 16.11.2002 se zúastnil Dr. Rotman (podrobná zpráva je zveejnna v Bulletinu 2003). Ostatní body jsou pedmtem dalšího programu. Spolupráce s Metodickou komisí HS organizace školení instruktor horolezectví Podrobnou zprávu podali MUDr. Kubalová, Martin Honzík a Pavel Neumann, ve form pednášek na seminái. Možnosti rozšiování a prohlubování znalostí úastník velehorských akcí Pokraovala diskuse k podntu MUDr. Pavla Veselého na téma Profesionální zdravotník a laik v extrémních velehorských výškách a plánu uskutenit školení o rozšíené první pomoci. MUDr. Jana Kubalová informovala o redaktorské práci na píprav píruky o první pomoci. Zprávy z eské spolenosti t lovýchovného lékaství (MUDr. íhová) a lékaské zabezpeení reprezentace HS. Písemná zpráva v tomto Bulletinu. Aktualizace adresá léka evidovaných Lékaskou komisí a Spoleností. S ohledem na zákony 227/2000 Sb. a 177/2001 Sb. budou údaje o lenech Spolenosti horské medicíny uvádny uvádni na internetu a v Bulletinu jen s jejich písemným souhlasem. Plán innosti a rozpoet na rok 2004. Zpracuje Dr. Rotman v požadovaných termínech. Aktualizace webové stránky www.horska-medicina.cz. MUDr. Petr Machold omluven, aktualizace probhne. I nadáke Trvá poteba propojení se stránkou LK HS na www.horosvaz.cz. Zpracované metodické materiály, doporuení, publikace MUDr. Machold a MUDr. Rotman publikovali v asopisech Outdooru a Everest Informace z Lékaské komise UIAA Copenhagen 2003 UIAA má webovou stránku: www.uiaa.ch, vtšina uvedených doporuení a standard LK UIAA bude v brzké dob aktualizováno (trvá). Mezinárodní spolenost horské medicíny ISMM od roku 2002 Nové formy lenství. Informace na www.ismmed.org. lenové naší spolenosti se mohou stát corresponding member za USD 60 s pedplatným asopisu High Altitude Medicín & Biology, volným pístupem ke lenské ásti webu www.ismmed.org a zvýhodnnými poplatky na kongresech ISMM. Sv tové písemnictví o velehorské fyziologii a patologii Rakouská spolenost pro alpskou a výškovou medicínu vydala novou aktualizaci svých uebních text. Roenky 1990 1999 jsou vydány na CD. Akce v zahranií v roce 2004: Kaprun 2004: Konference Rakouské spolenosti pro alpskou a výškovou medicínu Zasedání LK UIAA Teherán

14. PELIKÁNV SEMINÁ "AKTUÁLNÍ PROBLÉMY HORSKÉ MEDICÍNY" Poet úastník s pednášejícími a hosty: 39. Program a podrobnosti dále. Píští schze a 15. Pelikánv seminá Organizace MUDr. íhová a MUDr. Pelikánová, termín 2. polovina listopadu. Pílohy: Zpráva o innosti LK HS v roce 2003 a plán innosti na rok 2004 s rozpotem Zpráva o seminái ZPRÁVA O INNOSTI LÉKASKÉ KOMISE HS V ROCE 2003 A PLÁN INNOSTI V ROCE 2004 Složení komise a schzovní innost Komise pracovala ve složení: MUDr. Ivan Rotman, MUDr. Jaroslava íhová, MUDr. Petr Machold, MUDr. Andrea Pelikánová, Robert Bednaík, MUDr.Pavel Veselý, CSc. Lektorský sbor: MUDr. Igor Herman, MUDr. Jana Kubalová-Voborníková, MUDr. Lucie Bloudková, Pavel Neumann, Martin Honzík. Komise se sešla pi seminái v Bedichov u Jablonce n.n. 21.11. 23.11.2003. Publikaní a metodická innost komise: a) Zajištní školení instruktor horolezectví b) Prbžná aktualizace Zdravovdy pro instruktory (publikace aktualizované kapitoly o kíšení v souladu s novými mezinárodními doporueními, MUDr. Jana Kubalová). c) Bulletiny: v roce 2003 publikován na webu bulletin s pednáškami ze semináe v roce 2002, zprávou z konference horské medicíny v Grazu 16.11.2002 (MUDr. Rotman), Rozbor úraz len svazu v letech 1998 2002 (MUDr. Lucie Bloudková) a Zpráva o sledování smrtelných úraz eských oban v horské a horolezeckém terénu v letech 2002 2003. Bulletin je na webu od záí 2003, tiskem vydá HS zaátkem roku 2004. Seminá LK HS a 14. Pelikánv seminá Spolenosti horské medicíny o aktuálních problémech horské medicíny a metodice výuky zdravovdy v horských sportech se uskutenil 21.11. 23.11.2003 Bedichov u Jablonce nad Nisou, uvedený vzpomínkou na MUDr. Jiího Pelikána 15 let od neštstí na Annapurn 1.10.1998. Rekordní poet 38 referujících a dalších úastník vyslechl a diskutoval k následujícím velmi dobe názorn pipraveným pednáškám a sdlením: 1. Spolupráce metodické a lékaské komise pi výuce zdravovdy v HS (Mgr. Kíž, MUDr. Kubalová, Martin Honzík, Pavel Neumann a další) 2. Námty k metodice názorné výuky první pomoci pi úrazech a onemocnních (MUDr. Kvapil) 3. Souasný vývoj v eské spolenosti tlovýchovného lékaství (MUDr. íhová) 4. Osvta ve zdravovd v oddílech a píprava knižního vydání Zdravovdy (MUDr. Kubalová) 5. Zajištní akcí vysokohorských turist (MUDr. Hermann, MUDr. íhová) 6. innost skalní záchranné služby v CHKO Broumovsko (B. Šustek, MUDr. Adamcová) 7. Úrazovost v horolezectví možnosti sledování a hodnocení úrazovosti, MUDr. Bloudková, RNDr. Frank 8. Mládež a horolezectví - problematika lektor a instruktor, vku mládeže a metodika výchovy, Zdenk Teplý 9. Pozitivní vliv pobytu v Himalájích na padesátileté horolezkyn, Ing. epelková 10. Problematika výprav do velehor: Talung 2002, Ing. epelková 11. Akutní horská nemoc - Aljaška 2003, MUDr. Nosek 12. Riziko úraz na výpravách - Bolivie 2003, MUDr. Nosková 13. Omrzliny - nikdy se nevzdávat, MUDr. íhová 14. Problematika výprav do Jižní Ameriky a do Afriky (Habeš 2003), MUDr. Holub

15. Zdravotnická problematika v národních parcích USA, MUDr. íhová 16. Survival In Wilderniss: Hypotermie po dvouhodinové expozici ve vod, Ing. Sieger 17. Zpráva o Zasedání Lékaské komise UIAA a Konferenci horské medicíny v Kodani 25. 26.9.2003, MUDr. Rotman 18. Zpráva o Kongresu léka horských záchranných služeb v Innsbrucku 8.11.2003, MUDr. Rotman. Lékaské sledování u úastník výpravy na Everest v roce 2003: MUDr. Petr Machold: Vliv dlouhodobé hypoxie na lidský organismus bhem expedice Everest 2003 Je oxymetrie vhodná ke stanovení úrovn aklimatizace?. Publikace v asopisech Outdoor a Everest. Úast na semináích a kongresech Zasedání Lékaské komise UIAA a kongresu v Kodani, Kongres léka horských záchranných služeb v Innsbrucku 8.11.2003, MUDr. Rotman. Publikace na Internetu Publikace na webové stránce HS a webové stránky Spolenosti horské medicíny eské republiky (www.horska-medicina.cz, webmaster MUDr. Petr Machold, a www.volny.cz/i.rotman). Doplnno 6.2.2004 MUDr.Ivan Rotman

ZPRÁVA O 14. PELIKÁNOV SEMINÁI 2003 "AKTUÁLNÍ PROBLÉMY HORSKÉ MEDICÍNY" Úastníci semináe: MUDr. Ivan Rotman, MUDr. Jaroslava íhová, MUDr. Ladislav Holub, MUDr. Alexander Kolský, MUDr. Monika Kolská, MUDr Jana Kubalová, Ing. Tomáš Kubala, MUDr. Filip Kvapil. MUDr. Zuzana Bednáová, Ing. Hana Bednáová, MUDr. Pavel Hoák, MUDr. Pavel Veselý, Martin Honzík, Monika ervená, Mgr. Karel Kíž, Pavel Neumann, RNDr. Tomáš Frank, MUDr. Lucie Bloudková, Ing. Jan Bloudek, Libor Masaík, MUDr. Igor Herrmann, Zdenk Teplý, Ing. Ladislav Sieger, MUDr. Martina Adamcová, Bc.Jan Adamec, Bohumil Šustek, Ing.Pavel Pernet, MUC.Klára Matoušková, MUDr. Andrea Pelikánová, MUDr.Jindiška eháková, MUDr.Vladimír Nosek, MUDr.Renata Procházková, MUDr.Hana Vrbanová, Jií Všeteka, Ing.Alena epelková, Jan Schneider, MUDr.Kristina Höschlová, MUDr.Zuzana Nosková 14. Pelikánv seminá "Aktuální problémy horské medicíny" a schze Lékaské komise eského horolezeckého svazu se uskutenily ve dnech 21.11. 23.11.2003 v Bedichov u Liberce za rekordní úasti 39 pednášejících a poslucha, nepoítaje zájemce ve vku mén než pedškolním. Dležitým a charakteristickým znakem seminá posledních let je stoupající zájem, vyšší úast a úast i více len výboru eského horolezeckého svazu a jeho komisí, známka to snahy o intenzívnjší spolupráci v oblasti metodiky, zdravotní výchovy a úsilí v úrazové zábran. Za zveejnní v našem Bulletinu, spolen s podkováním autorce, nepochybn stojí následující velmi hezká zpráva Ing. Aleny epelkové, místopedsedkyn eského hotolezeckého svazu, o uskutenném seminái. MUDr. Jií Pelikán (1952-1988) pracoval jako léka na oddlení traumatologie v nemocnici v Jablonci nad Nisou. Patil k ozdobám jabloneckého oddílu LIAZ - mezi jeho výstupy patí nap. severní stna Eigeru a Mnicha, nároné zimní prstupy v Julských Alpách, výstupy na Kavkaze, Pamíru a ve Fanských horách. Byl lenem expedice na Dhaulagiri 1984, v roce 1987 vystoupil na vrchol Shivlingu v Garváhlském Himaláji. Zahynul dne 1.10.1988 bhem výstupu na Annapúrnu ve výšce kolem 8000m. Jeho jméno nese lékaský seminá se zamením na problematiku horské medicíny. Letošní roník byl zahájen vzpomínkou na 15. výroí tohoto neštstí. Semináe jsou organizované Spoleností horské medicíny R odborné organizace sdružující všechny zájemce o problematiku horské medicíny, její aplikace a mechanismy adaptace na extrémní pírodní podmínky. Konají se každým rokem a jejich cílem je projednávání zpráv z expedic a rzných odborných pípad. Prezidentem spolenosti je MUDr. Ivan Rotman, který je zárove pedsedou lékaské komise HS. Ze zajímavého programu 14. roníku vybírám alespo ti pednášky: RNDr. TOMÁŠ FRANK A MUDr. LUCIE BLOUDKOVÁ: ÚRAZOVOST V HOROLEZECTVÍ. MOŽNOSTI SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ ÚRAZOVOSTI. Lucie a Tomáš zde pednesli dosavadní výsledky své práce, ve které se zabývají úrazovostí pi horolezeckých innostech v rámci programu Bezpenostní komise HS - a tedy i možnostmi využití "zmapovaných" pípad pro prevenci. Vtšinu materiálu urenou širokému oku veejnosti si mohli tenái peíst zdejšího webu a Lezce. Na seminái pedložený materiál nese název "Smrtelné úrazy eských oban v horském a horolezeckém terénu v letech 2002 a 2003 zpracováno do íjna 2003; zprávy z otevených zdroj." Z logických dvod se nelze pi sbru materiálu soustedit pouze na leny HS (vtšina pípad byla pevzata rešerší tisku), ale autorm by pi jejich vysoce chvályhodném úsilí velice pomohla bezchybná spolupráce v tch pípadech, kdy aktéi nehod leny svazu jsou. Patrn nejde silou mocí všechny pedsedy oddíl donutit, aby hlásili úrazy a nehody len svých oddíl na k tomu ureném formulái (viz rubrika LK), ale alespo ást z nich, zejména velké aktivní oddíly, by si na to mohly zvyknout. Samozejm nic nebrání nahlásit svj úraz i dotenému. Pro je spolupráce zatím na mizivé úrovni, tžko íci, ale jedním z dvod mže být i stále málo rozšíené povdomí o tom, že KAŽDÝ len HS je pojištn základním pojištním u pojišovny Kooperativa a lze tedy uplatovat pojistnou událost i zde. Rozhodn by stálo za to si ke svým lenským právm pibrat i njaké povinnosti, protože pouit se

z konkrétních pípad zveejnných s odborným komentáem o pravdpodobných píinách nehody je jist navýsost užitené pro celou lezeckou obec. Ing. LADISLAV SIEGER, CSc.: HYPOTERMIE PO DVOUHODINOVÉ EXPOZICI VE VOD Psobivá pednáška stateného speleologa, který neváhal dát své vlastní tlo k dispozici vd. Autor se dobrovoln nechal s rznými máky životních funkcí vhodit v typickém obleení (tj. žádný neoprén!) do moe a po dvou hodinách vytáhnout a zkoumat. Výsledek je zajímavý a lze samozejm aplikovat nejen na následky pobytu ve studené vod, ale i "normální" podchlazení. Teplota tlesného jádra po prochlazení nešla bhem regeneraního procesu obalamutit ani fyzickou aktivitou v dob rozehívání organismu a nesouvisela se subjektivními pocity (tj. lovk už má dojem, že je v pohod, ale není). MUDr. JAROSLAVA ÍHOVÁ: OMRZLINY NIKDY SE NEVZDÁVAT! Doktorka íhová informovala o pípadu z loské zimy, kdy se k ní šastnou náhodou dostal 21 letý lyža s omrzlinami prst na rukou následkem ptihodinového tréninku na bžkách v Jizerských horách v cca 10 C mrazu. I když se dostavil hned druhý den k ošetení na chirurgii i posléze na oddlení popálenin, dostalo se mu bohužel neadekvátní léby-neléby. Pi pijetí u MUDr. íhové devátý den po omrznutí už to vypadalo na amputaci posledních lánk prst. Naštstí další léba vedená zkušenou sportovní lékakou byla úspšná a konetiny šlo zachránit. Pouení omrznete ani nevíte jak (obzvláš zaatí sportovci) a ím více o omrzlinách víte, tím lépe bohužel se mže i stát, že to bude víc, než ví Váš ošetující léka. Tento spíše bulvární pohled na seminá bude nahrazen solidními informacemi v bulletinu, který Spolenost tak jako každý rok vydá. Další informace k tématu naleznete na http://www.horskamedicina.cz. Závrem podkujme Lékaské komisi HS, která už léta pracuje tiše, skromn a spolehliv. Alena epelková Program semináe byl velmi rozsáhlý, ada témat je v Bulletinu zveejnna v plném rozsahu. SCHZE LÉKASKÉ KOMISE HS MUDr. Ivan Rotman: innost LK v roce 2002-2003 a plán na rok 2004 MUDr. Petr Machold: Spolenost horské medicíny na Internetu (omluven) MUDr. Jaroslava íhová: Souasný vývoj v eské spolenosti tlovýchovného lékaství AKTUÁLNÍ PROBLÉMY HORSKÉ MEDICÍNY MUDr. Ivan Rotman: Graz 2002, Koda 2003, Innsbruck 2003 Novinky v horské medicín a fyziologii VÝUKA ZDRAVOV DY V HOROLEZECTVÍ A HORSKÝCH SPORTECH Dušan Stuchlík (metodická komise HS): Spolupráce metodické a lékaské komise pi školeních instruktor HS MUDr. Petr Machold: Souasný stav výuky zdravovdy v HS Martin Honzík a Pavel Neumann: Kurzy zdravovdy a první pomoci pro instruktory HS MUDr. Jana Kubalová: Osvta ve zdravovd mezi oddíly a horolezeckou veejností - píprava nové publikace MUDr. Jaroslava íhová, MUDr. Igor Herrmann: Akce vysokohorské turistiky Bohumil Šustek. MUDr. Martina Adamcová: Seznámení s inností Skalní záchranné služby v CHKO Broumovsko. Spolupráce s LK HS. MUDr. Filip Kvapil: Námty k metodice výuky zdravovdy a první pomoci ÚRAZOVOST V HOROLEZECTVÍ RNDr. Tomáš Frank, MUDr. Lucie Bloudková: Úrazovost v horolezectví. Možnosti sledování a hodnocení úrazovosti. Dušan Stuchlík, RNDr.. Tomáš Frank: Smrnice HS o bezpeném provozování horolezectví MLÁDEŽ A HOROLEZECKÉ SPORTY Zdenk Teplý: Mládež a horolezectví - problematika lektor a instruktor, vku mládeže a metodika výchovy Ladislava Bímová: Požadavky komise mládeže na zdravotnické zabezpeení jejich akcí (omluvena) V K A VELEHORSKÉ VÝŠKY Ing. Alena epelková:pozitivní vliv pobytu v Himalájích na padesátileté horolezkyn ZDRAVOTNICKÁ PROBLEMATIKA VÝPRAV DO VELEHOR A ODLEHLÝCH A HORSKÝCH OBLASTÍ Ing. Alena epelková: Talung 2002 MUDr. Petr Machold: Vliv dlouhodobé hypoxie na lidský organismus bhem expedice Everest 2003 (omluven)

MUDr. Petr Machold: Je oxymetrie vhodná ke stanovení úrovn aklimatizace? (omluven) MUDr. Vladimír Nosek: Akutní horská nemoc - Aljaška 2003 MUDr. Zuzana Nosková: Riziko úraz na výpravách - Bolivie 2003 MUDr. Jaroslava íhová: Omrzliny - Nikdy se nevzdávat! MUDr. Ladislav Holub: Jižní Amerika 2002 MUDr. Ladislav Holub: Habeš 2003 MUDr. Jaroslava íhová: Zdravotnická problematika v národních parcích USA Ing. Ladislav Sieger, CSC.: Survival in wilderniss: Hypotermie po dvouhodinové expozici ve vod Jak již bylo eeno, zahájil MUDr. Ivan Rotman seminá vzpomínkou na horolezecky i medicínsky aktivního kolegu MUDr. Jiího Pelikána, od jehož úmrtí na Annapurn v roce 1988, tsn ped 1. Mezinárodní konferencí horské medicíny UIAA v Praze, uplynulo 1.10.2003 patnáct let. Pipomnl již publikovaný lánek MUDr. Leoše Chládka, odbornou publicistickou a pedagogickou innost Jiího Pelikána, dlouholetého lena Lékaské komise eského horolezeckého svazu. Jiímu Pelikánovi je vnován sborník z 1. Pelikánova mezinárodního semináe 20. bezna 1990 v Praze Aktuální problémy horské medicíny diagnostické a léebné metody v horách. Tento sborník, který vyšel jako jediný profesionálním tiskem, shrnuje veškerou fyziologickou a klinickou problematiku oboru horské medicíny tehdejší doby a snaží se postihnout podíl eské a slovenské veejnosti na vývoji specifického mezioborového odvtví. Pestože obsahuje mnoho informací, které je dnes nutno aktualizovat a doplnit, není nijak na škodu, že sborník vyšel ve vyšším nákladu a jeho výtisky jsou dosud k dispozici. Stojí za to, peíst si úvodní kapitoly, pipomenout si historii a úvodní úvahu profesora MUDr. Miloše Máka, DrSc, pedsedy eské spolenosti tlovýchovného lékaství, ke vzniku eské organizace sdružující zájemce o horskou medicínu. Pro pivítání úastník semináe místopedsedou eského horolezeckého svazu Ing. Janem Bloudkem pokraoval seminá krátkou schzí Lékaské komise HS. Poté MUDr. Jaroslava íhová, jako každý rok, referovala o Souasném vývoji v eské spolenosti tlovýchovného lékaství O aktuálních problémech horské medicíny a nkterých uskutenných odborných akcích v Evrop informoval MUDr. Ivan Rotman. Zpráva o konferenci ve Štýrském Hradci koncem roku 2002 je publikována v minulém Bulletinu. V záí se konalo každoroní Zasedání Lékaské komise UIAA tentokrát v Kodani, souasn s konferencí o aktualitách v horské medicín a zdravotní problematice horských sport (strana ). Ped dvma týdny se uskutenilo setkání léka a zachránc alpských záchranných služeb, kteí se v Innsbrucku scházejí každé dva roky. Udržování pehledu o aktuálním dní umožuje odpovídat žádosti o spolupráci s asopisy a na dotazy jednotlivc. Známý advokát JUDr. Jahelka, který se ped lety s námi podlil o své zkušenosti se setkáním s horskou nemocí, se zajímal, zda ho totéž eká pi cest do And. Doporuil jsem vyšetení internistou k vylouení faktor, které by mohly svdit o vtší vnímavosti ke vzniku výškového plicního otoku. Nejastjší žádosti o radu se však týkají úraz a petížení pohybového ústrojí a dotaz, kde sehnat doporuované léky na výpravy do velkých výšek. Nejvyšším odborným fórem je webová stránka Mezinárodní spolenosti horské medicíny ISMM (www.ismmed.org) a oficiální asopis ISMM High Altitude Medicine & Biology Provoadým úkolem Lékaské komise HS je zajišovat akce metodické komise HS, školení a doškolování instruktor horolezectví, podle jednotné metodiky UIAA, kterou zopakoval zástupce Metodické komise HS Mgr. Karel Kíž. Proces uznání standard UIAA pro instruktory HS ukonen 22.04.2004 16:57 Igor Novák Mountaineering Commission UIAA Potvrdila na svém zasedání v Perugii dne 17. dubna 2004 splnní UIAA standardu pro Rock Climbing Instructor Standard a High Alpine Leader Standard s platností do dubna 2009 a povinností obnovení v roce 2008. Papír máme, zbývá proces výcviku dodržovat, dotáhnout do konce, kvalitn dodržovat a ihned zaít zlepšovat. MUDr. Jana Kubalová referovala o úinnosti a výsledcích výuky instruktor a moderní koncepci výuky první pomoci a zdravovdy pedstavili ve svých prezentacích Martin Honzík a Pavel Neumann. Vydání moderní publikace MUDr. Jany Kubalové o horské první pomoci a zdravovd v praxi zatím naráží na ekonomické hranice (?). Význam znalostí zásad pohybu v horách pi

akcích vysokohorských turist z hlediska aklimatizace a dalších možných onemocnní dokumentoval MUDr. Igor Herrmann na nkolika kasuistikách. Na metodické akci vysokohorských turist, kterou navštívil, nemohl konstatovat, že by úastníci byli o zdravotním riziku pobytu velkých výškách dostaten informování. MUDr. Filip Kvapil doplnil diskusi o výuce pipomínkou koncepce výuky první pomoci kurzy zážitkem, zdraznil schemtizaci a zjednodušení a nabídl školící kurzy (4 denní kurs bez ubytování K 4400, www.zdrsem.cz) Bohumil Šustek a MUDr. Martina Adamcová informovali o innosti Skalní záchranné služby v chránné krajinné oblasti CHKO Broumovsko. Toto obanské sdružení s 35 leny je kolektivním lenem eského erveného kíže. Vlastní propracovanou metodikou již 4 roky školí své leny v poskytování první pomoci, poskytuje záchranu a mže být skvlým píkladem i pro ostatní lezecké oblasti. V letošním roce má na kont 17 zásah. Statistika ukazuje, že nejastjším úrazem je podvrtnutí hlezna. Toto sdlení pedcházelo jednomu z hlavních témat semináe úrazovosti v horolezectví. MUDr. Lucie Bloudková analyzovala úrazovost len HS dle hlášení, které byly písemn svazu nahlášeny (bohužel tato povinnost je spíše zanedbávána, povinnost úrazy hlásit je ignorována a doporuení k náprav nejsou respektována). RNDr. Tomáš Frank shromáždil a analyzoval smrtelné úrazy oban eské republiky z pramen pístupných veejnosti. Pedložil aktualizovanou verzi publikovanou v minulém Bulletinu. V poslední tetin roku 2004 je tento pehled a rozbor opt aktualizován na webu HS. Možnosti pedcházení úraz shrnuje Smrnice o bezpeném provozování horolezectví. Pedevším nedostatek asu znemožnil zahájit diskusi o této smrnici, ale pjde o velmi obtížný tvrí úkol a ješt obtížnjší prosazování pravidel, pestože se až píliš asto týkají otázek života a smrti. Téma mládež a horolezecké sporty je asto diskutovaným a dležitým problémem. Lékaská komise UIAA se mu vnuje tém po celou dobu své existence, až v roce 2002 publikovala konsensus týkající se dtí, mládeže a velkých výšek. V anglitin je konsensus na webu Spolenosti horské medicíny (kdo jej peloží?), adu užitených doporuení publikoval profesor Dr. med. Franz Berghold, prezident Rakouské spolenosti alpské a výškové medicíny, v asopisu Montana vyšel pomrn nedávno krásný lánek lapidárn shrnující tuto problematiku (snad nkdo doplní celou citaci). Na seminái se úvahy o mládeži ujal past metodik HS Zdenk Teplý pod názvem Mládež a horolezectví - problematika lektor a instruktor, vku mládeže a metodika výchovy. Pi tvorb programu semináe jsem vyprovokoval pedsedkyni komisi mládeže Ladislava Bímová názvem píspvku Požadavky komise mládeže na zdravotnické zabezpeení jejich akcí. Tak se nám dostalo následujících písemných požadavk: Prost my, za komisi mládeže v horách bychom chtli, kdyby se lékaská komise: 1) snažila ze svých ad vyrekrutovat nkoho, kdo bude ochoten jet s námi na horolezecké tábory o prázdninách - mohou být 2 a na expediní akce.což do roka bývá jedna.ostatní akce si uhlídáme jako instruktoi sami.nakonec rámci instruktoráku jsme absolvovali nejnutnjší školení 2) by nám mohla dodat dv lékárniky vybavené dle doporuení na netu; my samozejm jezdíme s takovými lékárnami ale vlastním 3) asi by nevadilo,kdyby se podailo najít v regionech lékae, kteí by nám myslím mládeži) ochotn udlali zdravotní prohlídky se zátžovými testy To asi vše.peji poklidné jednání a hezký víkend, Ladna Bímová. (Ješt jednou se omlouvám, že nepijedu. Musím íci, že je mi bližší v tuto chvíli oddílová akce, která se koná každoron v tuto dobu, bude ješt hezké poasí, a tak si myslím, že je dležitjší být s mládeží, než sedt na schzi komise, kam pímo nepatím. Co se týe mého píspvku: je to složitjší, v tuto chvíli probíhá diskuse mezi mnou a Danem Kadlecem o slouení i neslouení závodní mládeže s "prostou" mládeží,je to navíc za okolnosti kdy skialpinisté se naopak rozdlují na závodníky a obyejné a pitom se na nás tlaí na spojení..) Od sportovn medicínské kapitoly o mládeži bývá v odborné literatue tématicky i umístním blízko k hovorm a vkových zvláštnostech pi provozování sport a sportovní innosti žen. A protože se Ing. Alen epelkové, místopedsedkyni HS, v roce 2002 na Talungu líbilo tak, že se vyprovokovala k pihlášení sdlení na téma vk a velehorské výšky Pozitivní vliv pobytu v Himalájích na padesátileté horolezkyn. Z hezké a užitené pednášky jsem si však stail zapsat jen nadmoskou výšku 7345 m a medicínskou výbavu 10 kg bedna s léky (i nástroji) a návodem. A Alenu ješt poprosím, zda mže nco dodat, pípadn písemn. Prozatím se mžeme spokojit s tvrzením vyjádeným v názvu pednášky, které je jist pravdivé ve smyslu koncepce medicíny

založené na dkazech (evidence based medicine). A v záí 2004 projedná Lékaská komise UIAA na svém zasedání v Teheránu (bohužel nemám povolení se této dnes tém válené mise zúastnit) konsensus a doporuení k problematice výškového horolezectví žen (zatím tte nejbližší Outdoor, než bude lánek k disposici v širším okruhu po projednání v LK UIAA). Zprávou o Talungu 2002 se seminá dostal ke svému vrcholnému a vrcholovému tématu, kvli kterému se horská medicína dje a schází, ke zdravotnické problematice výprav do velehor a odlehlých a horských oblastí. Zlatým hebem, hebenem, tedy vrcholem mla být sportovní a medicínsko výzkumná innost našeho webmastera www.horska-medicina.cz MUDr. Petra Macholda na Everestu v roce 2003. Ale zlí lidé ukradli obrazovou dokumentaci a jiné zlé síly poškodily dopravní prostedek, tak se místo pednášek uskutenilo jen nkolik GSMSMS zpráv. Všichni, kteí slyšeli pednášet MUDr. Vladimíra Noska o jeho výstupu na Everest, se tšili na jeho sdlení o výskytu akutní horské nemoci na Mount McKinley (Aljaška 2003). Obecn nemají naši obané na Denali dobrou povst: nedodržují aklimatizaci, nerespektují nezvratnou skutenost, že severní zempisná šíka je zde provázena relativn nižším atmosférickým tlakem a již v menší výšce je kyslíku mén než ve stejné výšce v Himalájích. Rozdíl iní 500-700 m a tlak se zmnami poasí kolísá výraznji. Relativn nižší jsou i teploty. Základní tábor (BC) ve 4200 m byl dosažen 4. den po píletu. K prvnímu pípadu akutní horské nemoci (AHN) došlo u osoby, která již AHN prodlala v dívjších letech. AHN byla provázena otoky, stav se nelepšil ani po 6 dnech pobytu v BC, po sestupu došlo k zotavení. K výškovému plicnímu otoku (VPO) došlo u 54 letého horolezce 6. den, ve výšce 5200 m. Po léení kyslíkem, aplikací Furosemidu a Nifedipinu byl za 4 hodiny schopen sestoupit. Bhem pobytu se 9. den vyskytl pípad zántu prdušek. Došlo také k omrzlinám III. stupn! Diskutováno o furosemidu: všeobecn nejsou diuretika u VPO používána. Dramatická situace, kritický stav, není petlaková komora, nutí použít všechno co je dostupné a dodaten nelze tvrdit, aplikace nebyla zcela jist nutná. Možnosti prevence: v prvé ad dodržet aklimatizaci. Léení ve výšce: simulace situace velké výšky je to vlastn strašn jednoduché: Jde jen o 3 léky (nifedipin, dexametazon, acetazolamid) a kyslík a (pedevším) sestup. K peklenutí situace, než je možný sestup: petlaková komora. Ale v praxi lidé selhávají, nenapadne je, co se uili. Zkušení horolezci, kteí se s AHN již setkali, ji spíše poznají. A v této diskusi se opt již i dnes po nkolikáté dostáváme k nápadu MUDr. Pavla Veselého, CSc., prezentovaného na seminái v roce 2002 o možnostech výuky rozšíení laické první pomoci v extrémních situacích ped odjezdem na expedici. Nechybí skepse i léka se složit bude rozhodovat, obtížnost diagnostiky, není nic, co ješt více lze laika nauit? MUDr. Zuzana Nosková: Riziko úraz na výpravách - Bolivie 2003. Vylíen pípad smrtelného 300-400 m pádu pi výstupu po ledu bez maek na sopce Licancabur. Komentován problém pojištní Alpenvereinu via UNIQUA Rakousko, které pracuje jen v pracovní dny a v pracovní dob. Kolegové MUDr. Libor Chrastil a MUDr. Miroslav Novotný se omluvili, ale poslali písemné zprávy o velehorských akcích, kterých se úastnili. O pouném sdlení MUDr. Jaroslava íhové Omrzliny - Nikdy se nevzdávat! referuje v úvodu zprávy Ing. Alena epelková. Poutavou formou vyprávl o svých cestách (tak jako každoron) po všech kontinentech MUDr. Ladislav Holub:, Cesta kolem Tunisu 2002, Kolem Jižní Ameriky 2003, Cesta kolem Islandu 2003 a Cesty Habeší 2003, a to již v pedveer a noc ped zahájením semináe. a MUDr. Jaroslava íhová pojednala o Zdravotnické problematice pi cestách do národních park v USA. Posledním tématem na programu byl výzkum Ing. Ladislava Siegera, CSc.:vnovaný riziku podchlazení: Hypotermie po dvouhodinové expozici ve vod. Závrem si dovolím hodnotit seminá v roce 2003 jako jeden z nejúspšnjších, z hlediska úasti, pestrosti sdlení tém vesms s dokonalou grafickou prezentací, by témat až píliš a as bohužel v tomto pípad nikoli nekonený. MUDr. Ivan Rotman, 27.8.2004

SOUASNÝ VÝVOJ V ESKÉ SPOLENOSTI TLOVÝCHOVNÉHO LÉKASTVÍ MUDr. Jaroslava ÍHOVÁ Po poátení destabilizaci oboru, která nastala po r.1989 rušení pracoviš a nemožností se prosadit pi dohadovacím ízení vedle silných, základních obor, se situace nejenže stabilizovala,ale vyvíjí se k lepšímu. 1. Spolenost má dobré webové stránky(slabostí je aktualizace telefonních ísel a e-mail). Lze zde nalézt zprávy ze schzí, odborných akcí, adresá pracoviš, seznam obligatorních a fakultativních výkon, leny výbor, odkaz na dležité webové stránky a e-mailové adresy (olympijský výbor, antidopingový výbor..). 2. Základním kamenem naší práce je i nadále Vyhláška MZ R. 3/1991, která ukládá povinnost lékaských prohlídek úastníkm sportovních akcí, všech forem tlesné výchovy. Poadatelm (trenérm) atd. pak ukládá povinnost kontroly posudku o zdravotní zpsobilosti (potvrdil právní odbor MZ R 28.11.2002. 3. Pdailo se zaadit komplexní, cílené a kontrolní vyšetení tlovýchovným lékaem do bodníku VZP pod kód odbornosti, tedy 2O4. Poet bod bude uren po dohadovacím ízení. Díky nezmrné a trplivé práci souasného výboru spolenosti, hlavn MUDr. Hrazdíry a prof. MUDr. Novotného. 4. Na webových stránkách také lze získat informace o píspvku zdravotních pojišoven na preventivní prohlídky sportovc. 5. Nejbližší odbornou akcí je Den sportovní mediciny v Olomouci, jedná se pevážn o kasuistiky, ili pouení z praxe. 6. Léka, který nemá atestaci z tlovýchovného lékaství, mže po absolvování školení bu na funkní odbornost (funkní diagnostika) i školení pro sportovního lékae(organizuje paní doc. MUDr. Máková, velice dobe je chválena ze všech stran) vykazovat výkony a tedy je provádt jako tlovýchovný léka. E-mailová adresa na eskou spolenost TVL: cstl@centrum.cz Jedna negativní zpráva: tak jako jsme na tom byli my v r. 1989, se v souasné dob nacházejí lékai na Slovensku. Byla zrušena všechna pracovišt, až na jedno v Bratislav, nemohou pedepisovat léky, a mají urenou péi o dorost, jen za peníze. Držíme palce, aby se jim podailo zvrátit nepíjemný vývoj jako nám. 7. Nakonec píznivjší informace: v píštím roce bude sjezd TVL na Slovensku, v roce 2005 by ml být v Praze. 8. Ale pece jen koním negativní zprávou. Je ohroženo vydávání asopisu eské a slovenské spolenosti MEDICINA SPORTIVA ET SLOVAKA (sponzorující spolenost pi loských záplavách pišla o dosti majetku) a zoufale sháníme sponzory, kteí by uvedením reklamy svého výrobku, léiva atd. asopis sponzorovali. Kontakt ráda pedá autorka zprávy.

ZASEDÁNÍ LÉKASKÉ KOMISE UIAA A KONFERENCE HORSKÉ MEDICÍNY, KODA 25.-28. záí 2003 Zasedání Lékaské komise UIAA se konalo 25.9.2003 v sídle Dánského horolezeckého svazu (Dansk Bjergklub, Løvstræde 8a, 1152 København K, Denmark) s programem: 1. Uvítání, pedstavení delegát národních horolezeckých organizací, omluvy nepítomných a zmny adres. 2. Zápis ze zasedání komise v Barcelon 18.4.2002 3. Zpráva prezidenta komise Dr. Bruno Durrera o innosti 4. Informace z Výkonného výboru UIAA v Grindelwaldu18.5.2003 5. Noví lenové komise a corresponding members 6. Volba nového pedsedy komise (zvolen Dr. Buddha B Basnyat z Kathmandu) 7. Rozpoet komise 8. Zprávy delegát v komise a informace z národních spoleností horské medicíny 9. Mezinárodní diplom horské medicíny 10. Spolupráce s Lékaskou komisí IKARu: zasedání ve Slovinsku 18.3.2003 11. Metodická doporuení LK UIAA 11.1 Úrazy bleskem 11.2 Automatická zevní defibrilace laiky (AED paper) 11.3 Aktualizace doporuení 12. Webová stránka komise 13. Úloha LK UIAA v budoucnosti ve vztahu k národním spolenostem horské medicíny 14. Organizace zasedání komise v r. 2004 15. Hledání nových nápad v diskusi (brainstorming): kritika, rady a doporuení, další innosti a akce. Konference horské medicíny Gentofte University Hospital, København K, Denmark Dne 26. záí 2003 odpoledne se v Univerzitní nemocnici Gentofte v Kodani uskutenila konference s následujícím programem: Lidé ve výšce. James Milledge: lovk ve výšce jaká je podstata aklimatizace? Buddha Basnyat: Medicína pro trekae z hlediska Nepálu Henrik Jessen Hansen: Osobní zkušenosti z extrémní výšky Carsten Lundby: Laktátový metabolismus ve výšce Sníh a chlad Bruno Durrer: Záchrana v horách ve švýcarských Alpách Climbing medicine Christian Schlegel: Lékaské aspekty soutežního lezení Volker Schöffl Poranní pi skalním lezení Horolezecká praxe na skalních útesech jižního Švédska a barbecue bivak se konaly v sobotu a v nedli. Pozdrav odstupujího prezidenta LK UIAA S asovým odstupem obdrželi delegáti dopis odstupujícího prezidenta komise, který vedl komisi v pedchozích osmi letech: Dear colleagues and friends! We had a very interesting MedCom meeting in Copenhagen and again we would like to thank Henrik Hanssen and his team for the hospitality and the meetings in the city and at the Gentofte hospital. The rock climbing on the sea cliffs of southern Sweden will be unforgettable, as well as the barbecue bivouac night spent out in the woods including Davids and Thomas super salad bowl. Buddha Basnyat was elected as the new president of MedCom UIAA and we are very happy to hand over MedCom UIAA into his hands. Together with David Hillebrand, the new vice president, we will have a very powerful new team. After eight years, I would like to thank all MedCom members for their input and their important continuing work in Mountain Medicine. Although we are a very small group of dedicated doctors all of us practicing mountain medicine besides our jobs on a honorary basis - we have achieved putting up an international

network of mountain medicine. There is a close collaboration with ISMM, ICAR, WMS and with all the different national societies of Mountain Medicine. Internet and e-mail made it much easier to communicate with each other and to gather information from all different sources all over the world and still the personal contact with doctors engaged in mountain medicine, the personal contact of friends combining their love for the mountains and their medical profession, has a very important impact for our work. Our meetings could never be replaced by satellite conferences! In this sense I would like to encourage all delegates and corresponding members to continue working for MedCom UIAA and helping to promote Mountain Medicine in your associations. With the best wishes and kindest regards Bruno Durrer, past president MedCom UIAA Dokterhuus, CH-3822 Lauterbrunnen, Switzerland, Tel ++41 33 856 26 26, Fax ++41 33 856 26 27 B.Durrer@popnet.ch, www.uiaa.ch LETECKÁ ZÁCHRANA V ALPÁCH, AKTUÁLNÍ KONTROVERZNÍ OTÁZKY PROTIŠOKOVÉ TERAPIE A PRAXE ALPSKÉ AKUTNÍ MEDICÍNY" 18. mezinárodní kongres léka horských záchranných služeb, Innsbruck 8.11.2003 Kongres uspoádala Rakouská horská záchranná služba s Mezinárodní komisí pro záchranu v horách (IKAR), Rakouskou spoleností pro alpskou a výškovou medicínu, Universitou v Innsbrucku a ve spolupráci s dalšími organizacemi. Letecká záchrana v Alpách Požadavky na lékae leteckých záchranných stedisek v Alpách (M. Rinnhofer, Tauplitz) Nehody pi letecké záchran v Alpách píiny a možnosti prevence (G. Habringer, Innsbruck) Hodnocení a zajištní kvality pi letecké záchran v Alpách (R. Spiegel, Dornbirn) Primární zásahy v noních velehorách další krok v letecké záchran v Alpách? (W. Schneibel, Zürich) Zkušenosti pi vrtulníkových záchrammých akcích na sjezdovkách bez lékae (A. Passer, Innsbruck) Správnost akutní diagnozy pi letecké záchranné akci v horách (M. Hohlrieder, Innsbruck) Aktuální sporné otázky protišokové léby Protišoková léba provádná záchrancem iluze nebo život zachraující první pomoc? (G. Rammlmair, Bozen) Agresívní náhrada objemu osvdená koncepce protišoková léba pi tžkém úrazu? (H. Mayer, Allgäu) Permisivní hypotenze - nová koncepce protišokové léby pi tžkém úrazu? (Ch. Lackner, München) Zvláštnosti protišokové léby pi záchranné akci v horách (E. Adelsmayr, Innsbruck) Perspektivy léení traumatického šoku v budoucnosti (W. Voelckel, Innsbruck) Horská akutní medicína v praxi Základní medicínský výcvik záchrance: nová koncepce horské záchranné služb (ÖBRD), F. Elsensohn, Röthis Automatická externí defibrilace (AED) pi záchranné akci v horách od myšlenky k prvním klinickým zkušenostem L. Breitfeld, Lienz Pednemocniní trombolytická léba akutního srdeního infarktu v horách argumenty PRO lébu (W. Grander) Pednemocniní trombolytická léba akutního srdeního infarktu v horách argumenty PROTI (J. Mair, Innsbruck) Problémy léení bolesti pi záchranné akci v horách (B. Schwarz, Innsbruck) Úloha lékae pi obtížné záchranné akci v horách (W. Tafatsch, Saalfelden) Existuje optimální koncepce pro lékaskou záchranu v horách (Brugger, Bruneck) Záchranné akce na Matterhornu výzva a hranice akutní medicíny v horách (F. Demetz, München) Hromadná nehoda ve velehorách kasuistika (M. Kaufmann, Innsbruck) Problémy der vedení zíchranné akce pi lavinové nehod - píklad (B. Meusburger, Alberschwende) Úvahy o zbytkovém riziku (Restrisiko) u zásah pi lavinových nehodách píklad (S. Trautwein, Grünau)

Adaptace lovka na velehorskou výšku je záležitostí generací a genetickou, a tak snad ani nepekvapí, že zdravotní stav návštvník velkých výšek negativn ovlivuje pedevším hypoxie než jiné píiny nemocí. Tak je tomu i pi objasování píiny úmrtí Ferdinanda Stoliky, jak vypátral Ing. Jií Hrubý, profesionální pekladatel a amatérský ornitolog s osobní zkušeností s vysokohorskou nemocí. Poskytl našemu Bulletinu rukopis svého lánku pro asopis Vesmír [VESMAD 83 (7) 381-385 (2004)] JAK VLASTN ZEMEL FERDINAND STOLIKA? Jií Hrubý Ferdinand Stolika, rodák z Kromíže a ve svt slavný - u nás to platí již mén - pírodovdec, geolog a paleontolog (též ornitolog, herpetolog, ichtyolog, atd.), má letos kulaté výroí. Jist se to stane záminkou pro hodnotící lánky (první jsem již zaregistroval). Vesmír, obrázkový asopis pro šíení vd pírodních, v roce 1874 o Stolikov smrti informoval mimo jiné takto: Dle telegramu z Indie došlého zemel 19. ervna b. r. v Šayoku znamenitý pírodozpytec dr. Ferdinand Stolika, zpytatel zkamenlin spolenosti Geological Survey of India, která mla za úkol proskoumání Indie. V ní zabýval se hlavn studiemi o zvíatech skamenlých v útvaru kídovém. Stolika v roce 1868 také pijal místo estného sekretáe u Asiatic society, jejíž pírodohistorický oddíl Journalu v pti letech svého úadování znamenit zvelebil. V posledním ase doprovázel pírodozpytec a zemznalec vládou indickou vyslanou výpravu do Yarkandu a Kašgaru. Jeho zdraví utrplo však již velmi povážliv pi dívjších cestách ve vysokých krajinách Himalayských; jsa si toho sice dobe vdom, nemohl pece odolati vdeckému snažení, pouhé vd, pro kterou jen žil a jí konen i svj život obtoval. Základní informace o tomto pírodozpytci a zemznalci jsou dobe dostupné a Stolika je také zastoupen ve tech souhrnných dílech o eských cestovatelích publikovaných v posledních letech. Tím spíš je však pozoruhodné, že se orientalistické a geografické prameny velmi rozcházejí v tom, jak vlastn Stolika zemel. Akademití geografové jako by navíc v teple svých pracoven mnohdy romanticky zdrazovali Stolikovu ob na oltá vdy a pedevším to, jaké útrapy na své poslední cest musel pekonávat. Pravda ovšem byla ponkud jiná, i když jist platí, že Stolika skuten vd svj život obtoval, protože o úast na výprav, která se mu nakonec stala osudnou, sám velmi usiloval, pestože ml pvodn naplánovou cestu dom do Evropy, bhem jeho indického pobytu teprve druhou za 12 let. Z hlediska zmatk ohledn Stolikovy smrti je píznané, že práv autoi tí zmínných publikací z poslední doby - Martínkové, Janka a Josef Kolmaš, autor Stolikova hesla v knize Kdo byl kdo - eští orientalisté... - uvádjí ti rzné diagnózy: zánt míchy, nemocné srdce a vyerpání. Ale porznu se lze doíst i o dalších píinách Stolikovy smrti: pivolaný domorodý léka Stolikovi léil akutní bronchitidu a zápal plic, cestovatel údajn podlehl námaze s nároným putováním ve velehorách spojené, zahynul vlivem mimoádn chladného poasí, dostal zánt mozkových blan zkomplikovaný zántem míchy, zemel na tyfus. Otto Janka pateticky hovoí o Stolikov srdci protestujícím proti námaze himálajských výzkum a o tom, že Stoliku v Karákóramu zastavily vysoké horeky. A zvlášt bizarní je jist pitevní nález vypracovaný lékaem výpravy Bellewem a citovaný Pinkavou: píinou smrti bylo velké vyptí tla i ducha - jak pi obtížném cestování, tak i pemýšlení a námaze mozku. Okolnosti Stolikovy smrti však vedou k mén absurdnímu vysvtlení, totiž k akutní horské nemoci (AHN), s jejímž nebezpeím dnes v Himálaji a dalších vysokých pohoích poítá každý turista... Stolika byl v západním Himálaji celkem tikrát: v letech 1864 a 1865 na vlastní pst (i když ml na obou výpravách spoleníky) a na nejvtší a zárove poslední ze svých cest se vydal v kvtnu 1873 z Kalkaty coby úastník oficiální britské diplomaticko-vojenské mise (tzv. Second Yarkand Mission ). Pes Kašmír tato výprava dorazila do Ladakhu a pokraovala dále na sever - pekroila pohoí Karákóram (již tehdy zde ml Stolika ve výškách nad 5000 metr potíže, zejména velké bolesti hlavy) a pes Jarkand se dostala do Kašgaru, metropole tehdy samostatného ínského Turkestánu (dnes v ínské autonomní oblast Sin-iang). Spíše než

o dobrodružné a nebezpené putování do neprobádaných konin se ale jednalo o výborn zajištný podnik a na tehdejší dobu a okolnosti komfortní cestování - výprava o pouhých sedmi lenech s sebou mla 350lenný doprovod a v urité fázi cesty jí neslo zásoby na 550 soumar; však si také v jednom dopise do Kalkaty Stolika postžoval na nevalné podmínky pro ornitologii, protože jejich karavana se táhne nkolik mil. Výprava byla opravdu skvle vybavena, mimo jiné i portským vínem (viz dále)...; nakonec se jednalo o diplomatickou misi na velmi vysoké úrovni a s trochou nadsázky lze íci, že dnes by titíž pánové na služební cestu zejm letli první tídou. V Kašgaru Stolikova výprava pezimovala od prosince do bezna (Stolika to využil k ad hvzdicových cest), kdy se vydala zpátky do Indie. Trasa pvodn mla vést pes Vachán a Kábul, ale Afghánistán byl tehdy neprchodný, takže cestovatelm nezbývalo než se vrátit do Jarkandu a opt pekroit Karákóram. Podle Balla Stoliku tato zmna velmi nepíjemn pekvapila; Stolikv životopisec toto jeho rozladní vysvtluje vdeckými dvody - Stolika se prý velmi toužil vracet jinudy, aby coby pírodovdec poznal další pohoí (tentokrát Hindúkuš). Daleko pravdpodobnjší však je (a nasvduje tomu i tvrzení Stolikova spolucestovatele kapitána Trottera), že se Stolika dsil zopakování pechodu Karákóramu, tedy cesty v nadmoských výškách vtších nejmén o tisíc metr. A tyto jeho obavy byly - jak se ukázalo - na míst, nebo práv zmna trasy zejm rozhodla o jeho osudu... Dvanáctého ervna 1874, kdy mu zbýval pesn týden života, Stolika píše poslední dopis svému píteli a pozdjšímu životopisci V. Ballovi. Plánuje návrat do Kalkaty na 1. listopad a velmi se tší na zpracování bohatého materiálu z expedice a také na cestu do Evropy a dom, kam se chystal napesrok (návštvu Evropy odložil práv kvli cest do Kašgaru). Šestnáctého ervna výprava pekroila Karákóramský prsmyk (nejvyšší bod na celé cest - 5580 m n. m.) a Stolika má opt v zadní ásti hlavy bolesti. O den pozdji výprava po Dapsangské náhorní plošin urazila tém 40 km. Stolika si ve svém posledním deníkovém zápise slibuje, že se druhý den podívá blíže na zajímavé vápencové formace, které cestou ve spchu jen minuli. Události posledních dvou dn Stolikova života pak už jsou známé jen díky svdectví jeho spoleník. Stolika 18. ervna asn ráno skuten na koni vyrazil proti proudu pítoku eky Šajok, aby si prohlédl ony zajímavé geologické útvary. Pi návratu si ale stžoval na nesnesitelné bolesti hlavy a zátylku, namáhav dýchal, chriv kašlal, zrychlil se mu tep, ml horeku. Pežil sice noc, ale následujícího dne - 19. ervna - už byl prakticky v bezvdomí a nekomunikoval. Dýchání se nelepšilo a kolegové Stolikovi od suchého kašle ulevovali brandy. Ve dv hodiny odpoledne se Stolika posadil a dostal napít portského. Pak se zklidnil a postupn se mu zpomaloval dech i tep, takže se ani nedal rozpoznat pesný okamžik jeho smrti. Vysokohorská nemoc je zpsobena nedostatkem kyslíku (hypoxií) ve výškách nad 3500 m a o její existenci v 19. století nikdo nic netušil. To, že mže být špatná aklimatizace na výšku smrtelná, se ví teprve od nástupu himálajského expediního horolezectví v 50. a 60. letech 20. století, který byl impulsem ke vzniku zcela nového lékaského oboru - horské medicíny. Krom moderních prostedk (umístní pacienta do petlakového vaku, ásten i lék) je v pípadech AHN nejjednodušší co nejrychlejší sestup do nižších poloh, což je pochopiteln problematické na náhorních plošinách, kde není kam sestoupit; to byl i tento pípad. Pokroilá AHN mže mít dv formy - otok mozku a otok plic - a nejhorší možností je jejich souasný výskyt (z pitev je zejmé, že polovina osob, které AHN nepežili, mla zárove otok mozku i plic). Podle píznak zaznamenaných ve svdectví Strolikových spolucestovatel je velmi pravdpodobné, že práv k této kombinaci došlo i u nj. Formulace zemel vlivem mimoádn chladného poasí naznauje, že snad neohrožený cestovatel nkde zmrzl jako polárník. Nic by nemohlo být dál od pravdy. Ve výškách blížících se 6000 metr je pochopiteln chladno i v lét, zvlášt pokud se spí ve stanech, ale napíklad cestou do Kašgaru - na pelomu íjna a listopadu - i jinde (v Tchien-šanu) se Stolika musel vypoádat s daleko krutjšími klimatickými podmínkami. erven je období pro pechod Karákóramu klimaticky takka ideální a nikomu jinému z výpravy vlivem zimy nic nebylo, dokonce nikdo 16

ani nenastydl. Podle svdectví úastník výpravy na sebe navíc byl Stolika velmi opatrný a teple se oblékal, aby snad nenachladl. V úvahu nepichází ani vyerpání - pokud by Stolika byl skuten u konce sil, jist by si k nároné trase ješt dobrovoln nepidával další kilometry, a to pouhý den ped smrtí. A opt: všichni ostatní cestu zvládli bez vtších obtíží. V nkterých pramenech se traduje také Stolikovo celkov chatrné zdraví, zejména potíže se srdcem, které se u nj prý vyskytovaly hned od jeho první himálajské výpravy v roce 1864 (tehdy mu bylo pouhých 26 let). Napíklad J. Pinkava píše, že na druhé himálajské výprav (tedy v r. 1865) se Stolikovy srdení obtíže zhoršily... V dopise do Vídn, v nmž Stolika prbh své první himálajské cesty v roce 1864 popisuje, si však výslovn liboval, že nemli s geologem Malletem za celou dobu vbec žádné zdravotní potíže, i když nkolikamsíní putování bylo místy velmi krušné. asto se také uvádí, že po prvních dvou himálajských výpravách se Stolika poteboval zotavit, léil si v Kalkat nemocné srdce a na další cestu do velehor se proto vydal až po osmi letech. Ani o tom Ball nic nepíše; na stránkách vnovaných tmto rokm ale líí, jak velmi aktivním cestovatelem Stolika i tehdy byl (krom toho, že byl velice zamstnaný v kalkatském muzeu a piln psal a publikoval): navštívil Barmu, Malajsii, Kahský poloostrov na západ Indie a dvakrát i souostroví Andamany a Nikobary. Je však pravda, že v Himálaji v té dob nebyl... A také z nekrologu citovaného výše jako by vyplývalo, že se Stolika na svou poslední výpravu vydával nemocný a byl si toho vdom, ale z Ballova životopisu nic takového nevyplývá. Prakticky s jistotou lze coby píinu Stolikovy smrti vylouit i tyfus - této chorob v dostupných pramenech nenasvduje vbec nic a navíc by bylo velmi zvláštní, kdyby nkoho postihla práv ve výškách kolem 5000 metr. Ne tak snadno však lze odmítnout nejastji uvádnou diagnózu, tedy zánt mozkových blan zkomplikovaný zántem míchy ; trochu zjednodušen lze totiž íci, že následkem zántu mozkových blan (meningitidy) je vlastn také otok mozku a je to tudíž stav podobný jedné ze dvou pokroilých forem vysokohorské nemoci. Doktor Bellew ml tedy po pitv ve Stolikov pípad vlastn pravdu, i když o AHN se v odborných kruzích zaalo více hovoit až cca o osmdesát let let pozdji a rizika vysokohorské nemoci jsou obecn známa teprve od 60. a 70. let minulého století, a to zejména díky rozmachu himálajského expediního horolezectví a také trekingu. Není pravda, co uvádjí Martínkové: že Stolika meningitidu dostal v Kašgaru. Bylo mu sice velmi zle již pi pechodu Karákóramu z jihu (ve výškách nad 5000 m), kde ale aklimatizace na výšku probíhá postupn. Na zimovišti v Kašgaru se Stolika zcela zotavil (pro AHN je to typické - vtšinou staí sestoupit do nižších poloh a píznaky velmi rychle ustupují) a využil zimní období k práci a dalším cestám. Nepežil však opakovaný pechod Karákóramu na zpátení cest do Indie. Tentokrát musela výprava pekonat ješt vtší výšku než na podzim a krom toho se do ní dostala velmi rychle, protože severní úboí Karákóramu jsou strmjší a zdvihají se prakticky z nížiny. Stolika zemel ve výšce 4640 m, z ehož vyplývá, že byl nejmén 4 dny mezi 4600 a 5600 m, což je pi silném ataku AHN píliš dlouhá doba. Alkohol podávaný coby lék pi již rozvinutém otoku mozku/plic mohl být ve Stolikov pípad pímo hebíkem do rakve. Pro pokroilá stadia AHN je typické iracionální jednání a zejména podceování vážnosti situace; takovým jednáním jist byl i onen Stolikv ranní výlet komo pouhý den ped smrtí, a to proti proudu eky. Stolika se tedy vracel do ješt vtší nadmoské výšky v okamžiku, kdy už byl jedinou možností urychlený sestup. Snad se nabízí logická námitka: jak je možné, že Stolika bez vtších potíží absolvoval o osm let díve opakované a dlouhodobé pobyty ve stejných výškách (na výprav v r. 1864 pekroil prsmyk Parang La vysoký 5578 m)? Práv to je ale pro nevyzpytatelnou AHN typické - nejsou vi ní imunní lidé s vynikající kondicí a ani ti, kteí bez potíží byli ve vysokých polohách v minulosti. Známý je pípad Edmunda Hillaryho, legendárního pemožitele Everestu, kterého kvli otoku plic museli v indickém Himálaji urychlen evakuovat z výškového tábora. Pestože lékaská vda zná vysokohorskou nemoc teprv pomrn krátkou dobu, neznamená to, že si lidé ve velehorách nebezpeí díve vbec neuvdomovali (nakonec i sám 17

Stolika by radji býval šel pes nižší prsmyky...). Potíže dávných cestovatel ve velehorách se ale vysvtlovaly rzn, teba i jedovatými výpary (nap. z rostlin). Kapitán Henry Trotter, který byl se Stolikou v jeho posledních okamžicích, píše v jednom dopise:... již ped mnoha týdny se mnou Stolika hovoil o svých obavách - íkal, že by druhý atak meningitidy jistojist nepežil, protože po prvním záchvatu se jen málokdo zotaví. Jenže pi pechodu Karákóramu nastalo to, emu se chtl za každou cenu vyhnout. Stejn se ale domnívám, že je do znané míry na vin nadmoská výška, anebo výška v každém pípad Stolikovy píznaky ješt zhoršovala. V Pamíru byl Stolika vystaven daleko vtší zim, ale bylo to v nižších polohách a vbec nic mu nebylo. Dnes - po 130 letech - lze v každém pípad konstatovat, že dostatek informací a petlakový vak se mohou ve velehorách rozhodn hodit víc než bedna portského vína... Jií Hrubý PODKOVÁNÍ Autor by rád vyjádil velké díky MUDr. Ivanu Rotmanovi (prezidentu Spolenosti horské medicíny v R) za konzultaci, cenné rady, petení rukopisu a pedevším inspiraci jeho knihou Aklimatizace v horách. Ve výšce 3500 m onemocní nkterou z forem horské nemoci (AHN) 50-75 % osob, ve výšce 5000 m pak tém všichni, jestliže vystoupí rychle. Hlavními formami horské nemoci jsou lehká AHN, výškový plicní otok (VPO) a výškový mozkový otok (VMO), který se vyskytuje vtšinou nad 5000 m. Tžká forma otoku mozku je smrtelná až ve 40 % pípad, k emuž pispívá i to, že se vyskytuje ve vyšších výškách, odkud je transport pacienta problematický nebo vbec neproveditelný. Mezi vyvolávající faktory AHN patí mj. píliš rychlý výstup, nadmrná námaha a alkohol. Výskyt AHN nesouvisí s vytrvalostí ani trénovaností. Nejastjším píznakem (až v 75 % pípad) všech forem AHN je bolest hlavy. Mezi alarmující píznaky rozvinutého otoku plic/mozku patí nap. klidová dušnost, zrychlení tepu, iracionální chování, tžké poruchy vdomí, neurologické poruchy, tžký kašel. Pi varovných píznacích je nutný okamžitý sestup nejmén o 500 metr. Ke zmírnní píznak a zvlášt v situacích, kdy rychlý sestup není možný, lze použít podávání kyslíku a pobyt v hyperbarické komoe (petlakovém vaku). MUDr. Ivan Rotman - Aklimatizace v horách, Alpy, Lysá nad Labem 1997. 2) Ferdinand Stolika (1838-1874) 3) Hraboš Stolikv (Alticola stoliczkanus). Exemplá, podle nhož byl na Stolikovu poest popsán nový druh savce, pochází z údolí Nubra - na jižních úboích Karákóramu (to je nejzazší místo, kam se dnes smrem na sever ke Karákóramskému prsmyku lze v indickém Ladakhu dostat; samotný prsmyk je v uzavené oblasti - je to sporné území mezi Pákistánem, Indií a ínou). Foto: Otto Pfister 4) Pník stedoasijský (Leptopoecile sophiae). Stolika tohoto píbuzného pnic a králík objevil bhem cesty do ínského (Východního) Turkestánu (dnes ínská autonomní oblast Sin-iang) a indický ornitolog Allan O. Hume tento ptaí druh v roce 1874 nazval Stoliczkana stoliczkae (také na poest objevitele, který už se z objevitelské výpravy nevrátil...), ale byl až druhý. Pníka totiž coby nový ptaí druh i rod o rok díve popsal od kyrgyzského jezera Issykkul ruský zoolog Severcov. Stolika se tedy nikdy nedozvdl, že byl až druhý (je ovšem zajímavé, že v jednom z posledních dopis svého života, napsaném týden ped smrtí, žádal o poízení Severcovovy knihy, v níž byl pník poprvé popsán). Stolikovo jméno je nicmén v ásti anglické literatury souástí názvu tohoto druhu dodnes (Stoliczka s Tit Warbler) a jeden ze ty uznaných poddruh se latinsky jmenuje Leptopoecile sophiae stoliczkae. Originál Libuše & Jaromír Knotkovi 5) Stolikv hrob v ladackém Lehu. Stolika byl s velkými poctami pohben na zahrad britského zmocnnce Molloye (dnes o honosný náhrobek peuje pastor Moravských bratí, církve, která je v Lehu velmi aktivní). Foto: Otto Pfister 6) Buddhistický klášter v údolí Indu v Ladakhu. Stolika se do Ladakhu v letech 1864 a 1865 dostal jako jeden z prvních pírodovdc. foto: Jií Hrubý 18

LITERATURA: BALL V. 1886: Memoir of the Life and Work of Ferdinand Stoliczka, Ph.D. (Scientific Results of the Second Yarkand Mission.) Calcutta, London. BLANFORD W.T. 1875: List of Mammalia collected by the late Dr. Stoliczka, when attached to the embassy under Sir D. Forsyth in Kashmir, Ladak, Eastern Turkestan, and Wakhán, with descriptions of new species. Journal of the Asiatic Society of Bengal 44 (2): 105-112. HILLARY E. 1982: Od oceánu k oblakm. Mladá fronta, Praha. JANKA O. 2001: Píbhy eských cestovatel. Akcent, Tebí. KDO BYL KDO (1999). eští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. Libri, Praha. KLÁPŠT J. 2004: Ferdinand Stolika (1838-1874) - ornitolog a cestovatel. Zprávy eské spolenosti ornitologické 58: 25-27. MARTÍNEK J. & MARTÍNEK M. 1998: Kdo byl kdo. Naši cestovatelé a geografové. Libri, Praha. MEARNS B. & MEARNS R. 1998: The Bird Collectors. Academic Press, London. OLIVA O. 1955: Ješt k poznání životního díla dr. Ferdinanda Stoliky. asopis NM, oddíl pírodovdný, 124: 220-221. PINKAVA J. 1997: Ferdinand Stolika. Muzeum Kromížska, Kromíž. STOLICZKA F. 1874: Letters to the editor (dated September 10, 1873 and March 25, 1874). Stray Feathers 2: 461:465. STOLICZKA F. 1875: The avifauna of Kashgar in winter. Stray Feathers 3: 215-220. VESMÍR 1874, 3:21. Z LITERATURY Lehrskriptum Alpin- und Höhenmedizin 2003 (vydavatel Franz Berghold) Rozsáhlé uební texty pro mezinárodní kursy horské (alpské) medicíny poádané Rakouskou spoleností pro alpskou a výškovou medicínu jsou každoron aktualizovány. Jahrbücher 1990 1999 der Österreichischen Gesellschaft für Alpin- und Höhenmedizin Dest roenek o rozsahu 200-300 stran originálních lánk a pehled na CD ve formátu PDF. Alpinmedizinischer Rundbrief 29, August 2003 asopis vydává Rakouská spolenost pro alpskou a výškovou medicínu dvakrát ron. Toto 56 stránkové íslo, nabité aktuálními informacemi, je voln pístupné na www.alpinmed.org. IKAR UIAA Recommendations Publikace prezentovaná na Svtovém kongresu v Barcelon v roce 2002 vyšla s opraveným CD- ROMem. Publikace v asopisu Outdoor Redakce nám poskytla všechny lánky z rubriky Zdraví, na vtšin z nich jsme se úastnili ((MUDr. Machold, MUDr. Rotman) Úinnost sildenafilu (Viagry) a teofylinu v prevenci vysokohorského otoku plic (Are sildenafil and theophylline effective in the prevention of high-altitude pulmonary edema? Med Hypotheses 2002 Aug;59(2):223-5 (ISSN: 0306-9877). A. Kleinsasser a A. Loeckinger A (The Innsbruck Pulmonary Research Group, Department of Anesthesiology and Critical Care Medicine, TILAK General Hospital, Innsbruck, Austria. akleinsasser@ucsd.edu). Teoreticky by oba inhibitory fosfodiesterázy, selektivní sildenafil a neselektivní theophyllin mohly pízniv ovlivnit oba hlavní patofyziologické mechanismy vysokohorského plicního otoku: snížit vysoký tlak v plicní tepn resp. zabránit zántlivé reakci. 19

VZDLÁVÁNÍ INSTRUKTOR HS SPOLUPRÁCE METODICKÉ A LÉKASKÉ KOMISE Dušan Stuchlík, Mgr. Karel Kíž Nový vzd lávací systém!"#$$ %& "#$$ '( # )* +(#, # )-($&., Instruktor skalního lezení. &/0!&1!!&12"#$$// 02!&13!22"#$$//44 5 /.672"#$$ 6 1 ' Píjmací zkoušky + první ást 8 9 3434 8 9 424 :;(< =4234 Instruktor horolezectví. &/0!&1!!&12"#$$// 02!&13!2 2"#$$// 255/!&1>??2@ "#$$255/!&1?A# 0 4/4 5 /.672"#$$.673"#$$& 6 1 ' 8 9 3434 8 9 424 :;(< =4234 -:<*BC 243D4! "! +> E4E4 20