FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2009 2010 OBOR: STAVEBNĚ MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ (M) A.1 MATEMATIKA TEST 1. Určete, které z následujících tvrzení je pravdivé: Hladina významnosti testu α při testování nulové hypotézy H 0 proti alternativní hypotéze H udává pravděpodobnost a) zamítnutí nepravdivé nulové hypotézy H 0 b) zamítnutí pravdivé nulové hypotézy H 0 c) přijetí pravdivé nulové hypotézy H 0 d) přijetí nepravdivé nulové hypotézy H 0 2. Máme-li ověřit, zda realizace náhodného výběru pochází z normálního rozdělení, a) použijeme testy hypotéz o parametrech normálního rozdělení b) sestrojíme intervalové odhady parametrů normálního rozdělení c) stačí vypočítat průměr d) použijeme některý z testů dobré shody 3. Byly zjištěny chyby měření v mm: 0.01, 0.00, 0.01. Nestranný odhad rozptylu chyby měření je a) 0.0001 mm 2 b) 0.0001 mm c) 0.0002/3 mm 2 d) 0.0100 mm 2 4. Má-li náhodná veličina X distribuční funkci F a jsou-li a a b reálná čísla, a < b, potom pravděpodobnost, že náhodná veličina X nabude hodnoty z intervalu (a, b> je rovna a) F(a) F(b) b) F(b) + F(a) c) F(b) F(a) d) F(a) + [1 F(b)] 5 2 5. Náhodná veličina X má hustotu f ( x ) = x pro x ( 1, 1). Pravděpodobnost, že 6 náhodná veličina X nabude hodnoty z intervalu (0, 1) je a) 5/6 b) 1/2 c) 1/6 d) 1/6 6. Označte, která z následujících veličin je spojitá a) neznámý výsledek měření pevnosti materiálu b) počet stoletých průtoků v konkrétním profilu toku v následujících 100 letech c) počet poruch, které se vyskytnou u konkrétního zařízení d) počet zásahů, které bude nutné provést v následujícím roce v rámci bezpečnostního dohledu přehrad Přijímací zkoušky 2009 1 (8) Test MNSP SI (M)
7. Máme-li najít interval, který s pravděpodobností 0.99 překryje skutečnou střední hodnotu pevnosti materiálu, a) budeme testovat hypotézu o střední hodnotě na hladině významnosti 0.99 b) provedeme testy dobré shody c) stačí vypočítat průměr zjištěných pevností d) určíme 99 procentní oboustranný intervalový odhad střední hodnoty 8. Pro distribuční funkci F náhodné veličiny X platí a) F( x) = P( X x) b) F ( x) = P( X = x) c) F ( x) = P( X > x) d) F( x) = P( X x) A.2 ZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY 1. Mezi silové soustavy nepatří a) obecná soustava sil b) statický střed soustavy rovnoběžných sil c) svazek sil d) soustava sil ve společném paprsku 2. Mezi složené nosníkové soustavy nepatří a) Gerberův nosník b) lomený nosník c) trojkloubový nosník bez táhla d) trojkloubový nosník s táhlem 3. Počet složek vnitřních sil na prostorově namáhaném prutu je roven a) 6 b) 3 c) 4 d) 5 4. Která z charakteristik rovinného obrazce, definovaných k vlastním těžišťovým osám, může nabývat záporné hodnoty? a) poloměr setrvačnosti b) polární moment setrvačnosti c) moment setrvačnosti d) deviační moment 5. Kvadratický moment k ose x obdélníka podle obrázku, jehož rozměry jsou zadány v decimetrech, je a) 12 dm 4 b) 9,33 dm 3 c) 9,33 dm 4 d) 15 dm 2 Přijímací zkoušky 2009 2 (8) Test MNSP SI (M)
6. Extrém ohybového momentu na nosníku podle obrázku je a) 5 knm b) 20 knm c) 30 knm d) 10 knm A.3 STATIKA 1. Metodou jednotkových sil lze určit a) diskrétní hodnotu pouze pootočení b) diskrétní hodnotu pouze posunutí c) diskrétní hodnotu posunutí či pootočení d) ohybovou čáru 2. Vereščaginovo pravidlo slouží k výpočtu integrálu ze součinu dvou funkcí, z nichž a) jedna je kvadratická a druhá je kubická b) jedna je libovolná spojitá a druhá je lineární c) obě jsou libovolné spojité d) obě jsou kvadratické 3. Neznámými veličinami při řešení spojitého nosníku metodou třímomentových rovnic jsou a) popuštění podpor b) deformace c) změny teplot d) podporové momenty 4. Počet kanonických rovnic v silové metodě je roven a) počtu podporových reakcí b) stupni statické neurčitosti c) počtu prutů d) počtu stupňů volnosti 5. Koeficienty ij v silové metodě a) mají význam zatížení b) mají význam sil c) mají význam posunů a pootočení d) nemají fyzikální význam 6. Prostý nosník o rozpětí L obdélníkového průřezu šířky b a výšky h je zatížen osamělou silou uprostřed rozpětí. Extrém normálového napětí za ohybu je a) 3FL σ max = 2 2bh b) 3FL σ max = 3 2bh c) FL σ max = 2 6bh d) 6FL σ max = 2 bh Přijímací zkoušky 2009 3 (8) Test MNSP SI (M)
B.1 TECHNOLOGIE BETONU A LEHKÉ STAVEBNÍ LÁTKY 1. Které označování cementů je neplatné? a) CEMI 42,5 R b) CEM II/B-S 32,5 c) CEM I 80,5 N d) CE II/A-S 42,5 2. Pro betonáž v zimě použijete: a) Portlandský cement b) Síranovzdorný cement c) Vysokopecní cement d) Zpomalovače tuhnutí 3. Co je to frakce kameniva? a) max. velikost zrna b) min. velikost zrna c) množina zrn zachycená na daném sítě d) kameniva o stejné objemové hmotnosti 4. Čára zrnitosti kameniva vyjadřuje? a) procentuální zastoupení normové velikosti zrn b) čistotu kameniva c) tvar zrn kameniva d) počet zrn o shodném tvarovém indexu 5. Měrný povrch zrn kameniva neovlivňuje: a) dávku záměsové vody b) množství cementu c) objemovou hmotnost kameniva d) mrazuvzdornost betonů 6. Mezi technologické vlastnosti kameniv nepatří: a) mezerovitost b) sypná hmotnost c) odplavitelné částice d) pevnost v tlaku 7. Mezi přírodní kameniva nepatří: a) pemza b) liapor c) čedič d) struska 8. Mezi přísady do betonu nepatří: a) plastifikační b) barvící c) provzdušňující d) zpomalující Přijímací zkoušky 2009 4 (8) Test MNSP SI (M)
9. Plastifikační přísady neovlivňují: a) zpracovatelnost betonu b) dávku záměsové vody c) počet frakcí kameniva d) dávku cementu 10. Pro zlepšení mrazuvzdornosti užijete: a) pórovité kamenivo b) provzdušňovací přísady c) směsný portlandský cement d) plastifikační přísadu 11. Konzistence je vlastnost: a) čerstvého betonu b) ztvrdlého betonu c) cementového kamene d) cementového tmele 12. Pro betonáže za vysokých teplot nad 25ºC použijeme: a) zpomalovače tuhnutí b) hydrofobní přísadu c) urychlovače tvrdnutí d) urychlovače tuhnutí 13. Prostředí XF4 charakterizuje: a) vliv plynného CO2 b) vliv chloridů z mořské vody c) vliv chloridů v posypových solích d) vliv tlakové vody 14. Jaký je rozdíl mezi přímo lehčenými stavebními materiály a nepřímo lehčenými stavebními materiály? a) přímo lehčené jsou vylehčovány lehkým kamenivem a nepřímo lehčené jsou vylehčovány póry b) přímo lehčené jsou vylehčovány póry a nepřímo lehčené jsou vylehčovány lehkým kamenivem c) přímo lehčené materiály mají objemovou hmotnost do 700 kg.m -3 d) nepřímo lehčené materiály jsou vylehčovány pěnou 15. Jaká je maximální hodnota objemové hmotnosti lehkého kameniva? a) 800 kg.m -3 b) 1200 kg.m -3 c) 1000 kg.m -3 d) 2000 kg.m -3 16. Jaká je základní surovina pro výrobu keramzitu? a) Popílek b) Břidlice c) Snadno tavitelné hlíny d) Struska Přijímací zkoušky 2009 5 (8) Test MNSP SI (M)
17. Co znamená označení EP 100? a) Pórobeton s objemovou hmotností větší než 100 kg.m -3 b) Expandit s objemovou hmotností max. 100 kg.m -3 c) Expandovaný perlit s pevností do 100 MPa d) Expandovaný perlit s objemovou hmotností do 100 kg.m -3 18. Jaké vápno se používá při výrobě pórobetonu? a) Vždy vzdušné b) Vždy hašené c) Nepoužívá se d) Když se přidává také cement, tak hašené 19. Jaké jsou základní podmínky při autoklávování? a) Dostatečně zaplněný autokláv, teplota 90 100 C, nasycená vodní pár a b) Teplota 174 193 C, tlak 20 kpa, nasycená vodní pára c) Teplota 174 193 C, nasycená vodní pára, tlak 1 MPa d) Teplota 50 C, nízká vlhkost prostředí, tlak 1 MPa 20. Co znamená označení P 2,5 550? a) Označení perlitu s objemovou hmotností 2,5 550 kg.m -3 b) Označení pórobetonu s nasákavostí 2,5 % a objemovou hmotností 550 kg.m -3 c) Označení pórobetonu s pevností 2,5 MPa,objemovou hmotností 550 kg.m -3 d) Označení perlitu s pevností 2,5 MPa a objemovou hmotností 550 kg.m -3 B.2 DŘEVĚNÉ A OCELOVÉ MATERIÁLY 1. Krystalická mřížka čistého železa v rozmezí teplot 910 1392 C je: a) kubická plošně centrovaná a označuje se jako γ-fe b) kubická prostorově centrovaná a označuje se jako α-fe c) kubická prostorově centrovaná a označuje se jako δ-fe d) kubická prostorově centrovaná a označuje se jako β-fe 2. U hraněného řeziva je hranol specifikován podle plochy průřezu: a) S > 125 mm 2 b) S > 150 mm 2 c) S > 100 mm 2 d) S > 200 mm 2 3. Letokruh u jehličnatých dřevin lze specifikovat: a) mají výrazný barevný rozdíl mezi jarním a letním dřevem, podíl letního dřeva je výrazně vyšší, letní dřevo je výrazně tvrdší a má vyšší objemovou hmotnost b) mají výrazný barevný rozdíl mezi jarním a letním dřevem, podíl jarního dřeva je výrazně vyšší, letní dřevo je výrazně tvrdší a má vyšší objemovou hmotnost c) mají výrazné jarní dřevo, v jarním dřevě jsou velké póry, které jsou pouhým okem viditelné. Podíl letního dřeva v letokruhu s výjimkou úzkých letokruhů je vyšší než dřeva jarního d) mají výrazné jarní dřevo, v jarním dřevě jsou velké póry, které jsou pouhým okem viditelné. Podíl jarního dřeva v letokruhu s výjimkou úzkých letokruhů je vyšší než dřeva letního Přijímací zkoušky 2009 6 (8) Test MNSP SI (M)
4. Mezi čelní trhliny u dřevěného sortimentu patří: a) pouze dřeňové trhliny b) trhliny dřeňové a mrazové c) trhliny dřeňové a odlupčivé d) trhliny dřeňové a výsušné 5. Hygroskopicky vázaná voda ve dřevě se vyskytuje: a) do hranice meze nasycení buněčných stěn b) nad hranicí meze nasycení buněčných stěn c) vyskytuje se v lumenech buněk až poté, co je buněčná stěna zcela nasycena d) je vázána vodíkovými můstky na hydroxylové skupiny celulózy a hemicelulóz B.3 KERAMIKA 1. Jak lze charakterizovat plastické keramické suroviny? a) Po rozdělání s vodou vytváří celistvé snadno tvarovatelné (plastické) těsto. b) Po rozdělání s vodou netvoří plastické těsto c) Upravují vlastnosti vytvářecí směsi tak, že snižují její plastičnost d) Nelze je rozdělávat (mísit) s vodou 2. K čemu je v keramice vhodný Winklerův diagram? a) Slouží k určení množství rozdělávací vody b) Lze z něj odečíst potřebné množství lehčiva pro vylehčení střepu na požadovanou objemovou hmotnost c) Určuje vhodnost cihlářských zemin pro různá použití (plné cihly, děrované cihly, tenkostěnné výrobky). d) Je to závislost nasákavosti na teplotě výpalu, která slouží pro návrh pálící křivky 3. K vytváření tažením z plastického těsta se používá jako strojní zařízení: a) sádrová forma b) ocelová forma c) vakuový šnekový lis d) rycí nůž 4. Které suroviny se v keramice používají jako tavivo: a) živce a živcové pegmatity b) korund a šamot c) křemenný písek a pískovec d) alit a belit 5. Které suroviny se v keramice používají jako ostřivo: a) jíly a hlíny b) vodní sklo a alkalické fosforečnany c) křemenný písek a korund d) alit a belit Přijímací zkoušky 2009 7 (8) Test MNSP SI (M)
KLÍČ Č. ÚLOHY SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ A.1 A.2 A.3 1 b 2 d 3 a 4 c 5 b 6 a 7 d 8 a 1 b 2 b 3 a 4 d 5 c 6 d 1 c 2 b 3 d 4 b 5 c 6 a Č. ÚLOHY SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ B.1 B.2 B3 1 C 2 A 3 C 4 A 5 C,D 6 A 7 B,D 8 B 9 C 10 B,D 11 A,D 12 A 13 C 14 B 15 D 16 C 17 D 18 A 19 C 20 C 1 AS 2 C 3 B 4 C 5 A,D 1 A 2 C 3 C 4 A 5 C Přijímací zkoušky 2009 8 (8) Test MNSP SI (M)