NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

Podobné dokumenty
Lokální analýza dat Národního registru CMP. Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava

IKTA : analýza dat IC Nemocnice Chomutov (1) MUDr. Jiří Neumann MUDr. Ján Macko

Lokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011

Projekt vzdělávací sítě iktových center- IKTA

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled údajů z Národního kardiochirurgického registru NZIS REPORT č. R/1 (10/2018)

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

Registr IKTA Národní registr cévních mozkových příhod

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

Hospitalizovaní a zemřelí na cévní nemoci mozku v ČR v letech

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

Krtička M. 1, Švancara J. 2 1 Klinika úrazové chirurgie TC FN Brno, LF MU 2 Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Vyhodnocení studie SPACE

Modernizace a obnova přístrojového vybavení

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (CMP)

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line

Time management cévních mozkových příhod. Rostislav Verner Magda Fleková Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

Screening karcinomu prsu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS.

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

Na co Češi nejčastěji umírají

Cévní mozkové příhody: příčiny, klinický obraz, diagnostika a terapie Michal Král, Daniel Šaňák

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Intravenózní trombolýza mezi hodinou

FN Olomouc. Iktové centrum, Neurologická klinika FN Olomouc NEUROLOGICKÁ KLINIKA FN A LF UP OLOMOUC

Země 1 až 8 Číslo nemocnice. OTÁZKY O VAŠÍ NEMOCNIČNÍ DATABÁZI A POUŽITÍ KÓDOVÁNÍ DLE MKN (ICD Vedete chorobopis pro každého pacienta

Výskyt tuberkulózy v ČR v roce 2001

Standardní katalog NSUZS

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

Analytická zpráva DME a přehled stavu registru k :

Epidemiologie hematologických malignit v České republice

,, Cesta ke zdraví mužů

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP

NDP Příloha 2. REZERVY V PÉČI O NEMOCNÉ S DIABETEM V ČR

Státní zdravotní ústav Praha

Škoda O., Cerebrovaskulární sekce ČNS J.E.P., Neurologické odd., Nemocnice Jihlava

Přehled statistických výsledků

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Škoda O., Neurologické odd., Nemocnice Jihlava

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Možnosti neurochirurgie v léčbě a prevenci mozkové ischemie

Problema)ka péče o akutní CMP

Analytická zpráva DME a přehled stavu registru k :

Výhody a případná úskalí standardu pro léčbu CMP. Standardy v oblasti cerebrovaskulární medicíny

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Hraniční indikace trombolýzy Wake-up iktus / iktus s neznámou dobou vzniku - šedá zóna současné akutní cerebrovaskulární péče

Síť center. Směrování pacienta s akutní cévní mozkovou. vzniku příznaků a vzdáleností do nejbližšího. Iktového centra (IC).

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Zpracovala pracovnice KHS Středočeského kraje: Bc. Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického odboru

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (iktus, CMP) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

Škoda O., Cerebrovaskulární sekce ČNS J.E.P., Neurologické odd., Nemocnice Jihlava

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Hodnocení segmentu centrové léčby z dat plátců zdravotní péče. Společné pracoviště ÚZIS ČR a IBA MU

Roční zpráva o výsledcích projektu Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

Hospitalizovaní v nemocnicích podle pohlaví a průměrného věku (vybrané diagnózy) v roce ,3 51,6 44,3 40,5. X. Nemoci dýchací soustavy

Organizace péče o pacienty s CMP v ČR

Akutní CMP na ose urgentní péče (zkušenosti z Emergency FNOL)

Cévní mozkové příhody MUDr. Petr Polidar

TULUNG - AVASTIN. Klinický registr pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic. Stav registru k datu

Cévní mozkové příhody (ictus cerebri)

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

Obr.1 Žilní splavy.

Rizikové faktory spontánních intrakraniálních hemoragií Roman Herzig

Mozkové krvácení po intravenosní trombolýze

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Plzeňský kraj

Drogová epidemiologie (problémoví uživatelé drog) v Karlovarském kraji. I. Zdroje informací

In#momediální šíře a ateroskleróza

NIHSS < 4 a Intravenózní trombolýza. Jiří Neumann Iktové centrum, Neurologické oddělení KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z.

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

Portál zdravotnických ukazatelů

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Transkript:

NÁRODNÍ REGISTR CMP Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.. X.Cerebrovaskulární seminář, 23.9.2011 Kunětická Hora Sympozium firmy ZENTIVA

Význam registru Odkud máme informace : ÚZIS Kardiologové (odhady) Zahraniční zdroje Registr uskuteční sběr přesnějších epidemiologických dat platných pro Českou republiku a jejich analýza zhodnotí účinnost léčby a prevence, umožní nalézat optimálnější postupy ke zlepšení prognózy

Národní registr CMP Centrální registr pacientů s cévní mozkovou příhodou - součást Národního cerebrovaskulárního programu Vznik ve spolupráci Cerebrovaskulární sekce české neurologické společnosti ČLS JEP a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Hlavní cílem je zaznamenávat a analyzovat epidemiologické a klinické informace o pacientech s CMP v České republice a výhledově i srovnání s dalšími evropskými zeměmi Kompatibilní s evropským registrem CMP (European Stroke Database)

Počet hospitalizovaných pacientů 41 56 91 106 142 158 193 203 243 256 283 316 328 356 382 426 471 518 572 Struktura datového souboru Registr IKTA obsahuje 572 pacientů ze Zlínského okresu, kteří prodělali iktus a byli hospitalizováni v období od 1.1 2010 do 31.12 2010. Odhadovaná incidence iktu za rok 2010 pro Zlínský okres je 297 případů iktu na 100 tisíc obyvatel*. Za prvních 7 měsíců roku 2011 bylo zaznamenáno 356 případů iktu. Odhadovaná incidence iktu ve Zlínském okrese pro rok 2011 je tedy 317 případů na 100 tisíc obyvatel. 600 550 500 450 2010 2011 400 350 300 250 200 150 100 50 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII * Vztaženo k počtu obyvatel 192 639 (zdroj ČSÚ 31.12.2010)

Diagnostické závěry Typ cévní příhody Typ ischemie N = 572 0,9% 8,0% N = 521 TIA Infarkt Neuvedeno 0% 20% 40% 60% 80% 100% 25,1 74,5 0,4 Etiologie ischemie 91,1% Hemoragie (N = 46) Ischemie (N = 521) SAK (N = 5) U pacientů byla nejčastěji diagnostikována ischemie, a to v 91.1% případů. Báze: registr IKTA, okres Zlín, rok 2010

Diagnostické závěry Druh choroby Typ ischemie N = 356 0.8% 7.9% N = 325 TIA Infarkt 0% 20% 40% 60% 80% 100% 19.4 80.6 91.3% Hemoragie (N = 28) Ischemie (N = 325) SAK (N = 3) U pacientů byla nejčastěji diagnostikována ischemie, a to v 91.3% případů. Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

incidence CMP/100 000 obyvatel/rok 250 219 (77%) 200 150 100 50 36 (12,5%) 24 (8,5%) 6 (2%) 0 Ischemická CMP TIA Hemoragická CMP SAK

Česká neurologická společnost cerebrovaskulární sekce Výskyt ischemických iktů v Evropě v letech 1999-2009 8 1999 2004 2009 růst/rok (%) Francie 87,7 95,8 103,7 1,7 SRN 162,3 174,6 188,9 1,5 Itálie 144,4 156,9 168,3 1,5 Španělsko 89,3 96,7 104,0 1,5 Velká Británie 163,9 172,1 180,2 1,0 Diagnóza 80 % 85 % 90 % (80 %) (85 %)

Recidiva ischemické CMP Ischemická CMP v roce 2010* Ischemická CMP v roce 2011* N = 521 5.6% 6.3% N = 325 9.2% 5.8% 25.3% 62.8% 24.9% 60.1% První příhoda (N=327) Recidiva první (N=132) Recidiva druhá (N=29) Recidiva vícenásobná (N=33) První příhoda (N=195) Recidiva první (N=81) Recidiva druhá (N=30) Recidiva vícenásobná (N=19) *Báze: registr IKTA, okres Zlín, rok 2010 *Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

CMP dle sociální anamnézy N = 356 N Věk méně než 70 let 12.9 85.3 116 Pohlaví Bydlení 70 let a více Ženy Muži Žije sám Nežije sám 5.4 9.0 6.3 9.0 7.9 94.2 89.6 93.8 89.6 91.4 240 212 144 67 267 Hemoragie Ischemie SAK Instituce 4.8 95.2 21 Zaměstnán Není známo Fyzicky pracující 10.0 100.0 80.0 10.0 1 10 Duševně pracující 8.3 83.3 8.3 12 Nezaměstnaný 33.3 66.7 3 Důchodce 7.6 92.1 329 Jiná práce 100.0 2 Celkem 7.9 91.3 356 Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

% pacientů CT vyšetření Vyšetření Čas do prvního CT N = 356 0.6% 80 79.9 N = 354 70 60 50 40 99.4% Provedeno (N = 354) 30 20 10 10.7 9.3 Neprovedeno, neznámo (N = 2) 0 Do 3 hod. 3-6 hod. Více jak 6 hod. Vyšetření CT bylo provedeno u naprosté většiny pacientů (99.4%). Nejčastěji byli pacienti vyšetřeni do 3 hodin. Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

Trombolýza 2010 N = 471 Intravenózní trombolýza Intraarteriální trombolýza Ano Ne, neuvedeno Ano Ne, neuvedeno 99,8% 0,2% 10,1% pacientů bylo léčeno trombolýzou Báze: registr IKTA, okres Zlín, rok 2010, export dat k 31.12.2010

Trombolýza 2011 N = 356 Intravenózní trombolýza Intraarteriální trombolýza Ano Ne, neuvedeno Ano Ne, neuvedeno 93.8% 100% 6.2% 6.2% tedy 22 pacientů bylo léčeno trombolýzou Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

Rizikové faktory N = 356 Ano Ne/neuvedeno Počet osob s rizikovými faktory Hypertenze 87,4 12,6 N= 311 ICHS 52,0 48,0 N= 185 Diabetes mellitus 50,8 49,2 N= 181 Dyslipidemie 49,7 50,3 N= 177 Jiná cévní onemocnění 40,7 59,3 N= 145 Předchozí iktus 40,2 59,8 N= 143 Fibrilace síní 30,6 69,4 N= 109 Alkohol 29,2 70,8 N= 104 Kouření 20,2 79,8 N= 72 TIA 15,2 84,8 N= 54 IM 12,1 87,9 N= 43 Stenozy ACI nad 50% 3,7 96,3 N= 13 Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

Rizikové faktory podle typu iktu Ischemie (N=325) Hemoragie (N=28) Ano Ne/neuvedeno TIA (N=63) Infarkt (N=262) Hypertenze 87,1 12,9 92,9 7,1 85,7 14,3 87,4 12,6 ICHS 53,5 46,5 39,3 60,7 44,4 55,6 55,7 44,3 Diabetes mellitus 53,8 46,2 21,4 78,6 44,4 55,6 56,1 43,9 Dyslipidemie 52,0 48,0 28,6 71,4 54,0 46,0 51,5 48,5 Jiná cévní onemocnění 42,2 57,8 25,0 75,0 36,5 63,5 43,5 56,5 Předchozí iktus 39,9 60,1 42,9 57,1 39,7 60,3 40,1 59,9 Fibrilace síní 32,3 67,7 14,3 85,7 23,8 76,2 34,4 65,6 Alkohol 28,3 71,7 39,3 60,7 28,6 71,4 28,2 71,8 Kouření 20,6 79,4 17,9 82,1 14,3 85,7 22,1 77,9 TIA 15,7 84,3 7,1 92,9 19,0 81,0 14,9 85,1 IM 12,6 87,4 7,1 92,9 7,9 92,1 13,7 86,3 Stenozy ACI nad 50% 4,0 96,0 100,0 7,9 92,1 3,1 96,9 Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

% pacientů % pacientů Kouření Ţivotní styl pacientů s CMP N = 356 Uţívání alkoholu N=356 Abstinent Konzument Abusus Nekuřák 62.4% 14.9% 2.5% Ex kuřák 5.1% 5.1% 0.6% Aktivní 3.4% 4.8% 1.4% Více než tři čtvrtiny pacientů jsou nekuřáci, 70.8% abstinuje, častá je kombinace nekuřáctví a abstinence u 62.4% pacientů. Uţívání alkoholu 80 79.8 Kouření 80 70.8 60 60 40 20 0 24.7 4.5 40 20 0 10.7 9.6 Abstinent Konzument Abusus Nekuřák Ex kuřák Aktivní Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

Rankin skóre před iktem a při propuštění % pacientů N = 356 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rankin skóre před iktem 17.7 29.2 36.8 11.8 Rankin skóre při propuštění 9.0 20.5 22.8 16,9 9,6 11,2 10.1 0-ţádné postiţení 1-ţivotní styl není ovlivněn, postiţení přítomno 2-ţivotní styl ovlivněn, ale je soběstačný 3-potřebuje malou pomoc 4-potřebuje velkou pomoc 5-potřebuje stálou péči 6-zemřel/a Z grafů je patrné, že po prodělání iktu dochází u pacientů ke zhoršení Rankin skóre. Hodnota statistické významnosti tohoto rozdílu počítaná Wilcoxonovým testem je p<0.001 Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

% pacientů NIH skóre při přijetí a propuštění Při přijetí Při propuštění 100 82.8 80 74.4 60 40 NIH skóre přijetí N 320* NIH skóre propuštění Průměr: 5 3 Medián: 3 1 < 0.001 Maximum: 28 32 Minimum: 0 0 Statistická významnost hodnocena Wilcoxonovým testem p 20 0 0-5 9.4 6-10 6.6 10.6 11-15 7.2 5.6 16 a více 3.4 Hodnota NIH skóre mezi přijetím a propuštěním žijících pacientů statisticky významně klesá. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech žijících po propuštění s oběma údaji NIH skóre. Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

% pacientů Čas od vzniku symptomů do přijetí 18,7% 27,5% Do 3 hodin (N = 308) 3 až 12 hodin (N = 157) Později (N = 107) 53,8% 60 53,8 50 40 30 20 15,7 11,7 8,0 10 5,8 4,0 0,9 0 Do 3 hodin 3 aţ 6 hodin 6 aţ 12 hodin 12 aţ 24 hodin 24 aţ 48 hodin 2 aţ 7 dní N = 572 Později Většina pacientů (53.8%) je přijata do 3 hodin od vzniku symptomů, u 18.7% k přijetí dochází po více než 12 hodinách od vzniku symptomů. Báze: registr IKTA, okres Zlín, rok 2010

% pacientů Čas od vzniku symptomů do přijetí 16.0% 60 57.9 N = 356 50 26.1% Do 3 hodin (N = 206) 3 až 12 hodin (N = 93) Později (N = 57) 57.9% 40 30 20 15.7 10 10.4 8.7 0 Do 3 hodin 3 aţ 6 hodin 6 aţ 12 hodin 12 aţ 24 hodin 24 aţ 48 hodin 2.8 2 aţ 7 dní 4.2 Později 0.3 Většina pacientů (57.9%) je přijata do 3 hodin od vzniku symptomů, u 16.0% k přijetí dochází po více než 12 hodinách od vzniku symptomů. Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

% pacientů NIH skóre při přijetí dle času přijetí 100 80 78.9 76.3 Do 3 hodin 3 až 12 hodin Později Do 3 hodin 3 aţ 12 hodin N 356 Průměr: 7 5 5 Později Medián: 4 3 3 0.002 p 60 59.7 Maximum: 36 35 28 Minimum: 0 0 0 40 Statistická významnost hodnocena Kruskal-Wallisovým testem 20 0 10.7 9.7 10.5 18.0 6.5 3.5 11.7 7.5 7.0 Čas od vzniku symptomu do přijetí je statisticky významně kratší u pacientů s horším NIH skóre. 0-5 6-10 11-15 16 a více Analýza vztahu času přijetí a vstupního NIH skóre byla provedena i na pacientech zemřelých za hospitalizace. Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

Rankin skóre podle doby od vzniku CMP Rankin skóre vstupní % pacientů 0% 20% 40% 60% 80% 100% N = 356* Do 3 hodin 18.4 28.6 35.4 12.6 N=206 0-ţádné postiţení 3 aţ 12 hodin Později 15.1 19.3 29.0 31.6 38.7 38.6 10.8 10.5 N=93 N=57 1-ţivotní styl není ovlivněn, postiţení přítomno 2-ţivotní styl ovlivněn, ale je soběstačný Rankin skóre výstupní % pacientů 3-potřebuje malou pomoc 0% 20% 40% 60% 80% 100% 4-potřebuje velkou pomoc Do 3 hodin 9.7 16.0 19.9 16.0 11.2 14.6 12.6 N=206 5-potřebuje stálou péči 3 aţ 12 hodin 10.8 23.7 24.7 19.4 6.5 8.6 6.5 N=93 6-zemřel/a Později 3.5 31.6 29.8 15.8 8.8 3.5 7.0 N=57 Hodnota statistické významnosti rozdílu Rankin skóre vstupním a výstupním počítaná Wilcoxonovým testem je p<0.001 pro pacienty všech tří časových kategorií. Významnost rozdílu mezi jednotlivými kategoriemi dle času počítaná Kruskal-Wallisovým testem je pro vstupní Rankin skóre 0.510 pro výstupní pak 0.011. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech se známým časem od vzniku CMP a oběma hodnotami Rankin skóre. Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

Testován rozdíl mezi danou skupinou a ostatními pacienty Testován rozdíl mezi danými skupinami Mortalita pacientů s CMP % pacientů 0 10 20 30 40 50 60 Celkem N= 572 8,7 Hemoragie N= 46 41,3 Ischemie N= 521 6,0 TIA N= 131 0,0 Infarkt N= 388 8,0 Trombolýza - ano N= 28 21,4 Trombolýza - ne N= 544 Do 3 hodin N= 308 3 až 12 hodin N= 157 Později N= 107 8,1 12,0 5,7 3,7 Aterotrombotická N= 366 4,9 0.155 Embolická N= 143 14,0 <0.001 Lakunární N= 42 0,0 0.162 Jiná N= 8 12,5 0.391 p 1 <0.001 <0.001 0.028 0.007 Statisticky významně zvýšená mortalita byla pozorována u pacientů s hemoragií, s provedenou trombolýzou a u pacientů přijatých do 3 hodin od vzniku symptomů. U pacientů s dobou přijetí do 3 hodin jde pravděpodobně o důsledek přijetí nejtěžších případů iktu do 3 hodin od vzniku symptomů. 1 Statistická významnost pro dobu od vzniku CMP byla počítána ML chí kvadrát testem, pro ostatní proměnné byl použit Fisherův přesný test. Báze: registr IKTA, okres Zlín, rok 2010

Shrnutí I. Registr IKTA hodnotí pacienty s iktem ze Zlínského okresu v období od 1.1 2010 do 31.12 2010 a za prvních 7 měsíců 2011. Incidence iktu za rok 2010 pro zlínský okres je 292 /100 tisíc obyvatel ev. 317 / 100 tisíc (2011). U pacientů byla nejčastěji diagnostikována ischemie, a to v 91.1% případů. Vyšetření CT bylo provedeno u naprosté většiny pacientů (98.2%). Nejčastěji byli pacienti vyšetřeni do 3 hodin. Nejčastějšími rizikovými faktory jsou hypertenze, dyslipidemie, diabetes mellitus a ICHS. Většina pacientů (54%/58%) je přijata do 3 hodin od vzniku symptomů, u 19% k přijetí dochází po více neţ 12 hodinách od vzniku symptomů. Trombolýzou bylo léčeno 10.1% v r.2010 a jen 6.1% v r.2011 Celková mortalita souboru je 8.7% (10.1%). Statisticky významně zvýšená mortalita byla u pacientů s hemoragií a u pacientů přijatých do 3 hodin od vzniku symptomů.

Shrnutí II. Pacienti s iktem jsou velmi rizikovou populací Vyšší počet recidiv/r Až 2x vyšší incidence iktů oproti okolním zemím západní, severní a jižní Evropy Nižší % hemoragických příhod, než se uvádí v literatuře (okolo 10%) Nižší hospitalizační úmrtnost Průběh iktů je příznivější, s mírnějšími následky

Děkuji za pozornost Analýza dat: Mgr. Jan Švancara, Bc. Denisa Malúšková, RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D., Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.