Základy vakuové techniky

Podobné dokumenty
Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Přednáška 5. Martin Kormunda

Přednáška 2. Martin Kormunda

9. Struktura a vlastnosti plynů

Teoretické základy vakuové techniky

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Proudění viskózní tekutiny. Renata Holubova Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo.

Primární etalon pro měření vysokého a velmi vysokého vakua

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Přednáška 4. Tlak nasycených par, odpařování. Materiály pro vakuovou techniku Procesy ve stěnách vak. systémů. Martin Kormunda

Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

Experimentální metody EVF I.: Vysokovakuová čerpací jednotka

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

TERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

1 Zatížení konstrukcí teplotou

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Vybrané technologie povrchových úprav. Vakuum 2. Část Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

F6450. Vakuová fyzika 2. Vakuová fyzika 2 1 / 32

Při reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma fázemi První ucelená teorie respektující uvedenou skutečnost byla

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

Konstrukce vakuových zařízení

F6450. Vakuová fyzika 2. () F / 21

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

Únik plynu plným průřezem potrubí

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

Přednáška 8. Vývěvy s proudem pracovní tekutiny: vodní vývěva, ejektorové a difúzní vývěvy. Martin Kormunda

Monika Fialová VAKUOVÁ FYZIKA II. ZÍSKÁVÁNÍ NÍZKÝCH TLAKŮ

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Vakuové tepelné zpracování

Základní pojmy a jednotky

6. Stavy hmoty - Plyny

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

4. prosince účely tohoto měření beru tuto hodnotu jako přesnou. Chyba určení je totiž vzhledem k chybám určení jiných veličin zanedbatelná.

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

Mechanika tekutin je nauka o rovnováze a makroskopickém pohybu tekutin a o jejich působení na tělesa do ní ponořená či jí obtékaná.

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Úvod. K141 HYAR Úvod 0

Mol. fyz. a termodynamika

5. Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? 1) 0,5 m 2) 0,75 m 3) Žádná odpověď není správná 4) 0,25 m

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn

Teoretické základy vakuové techniky

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny

Hydromechanické procesy Obtékání těles

Název testu: /01 Test na učebně prez. Fyzika LS 10/11

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů

ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY

PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2.

Vývěvy s transportem molekul z čerpaného prostoru

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

9 Charakter proudění v zařízeních

20. května Abstrakt. (nejčastěji polovodiče a pokovování plastů). Zcela běžně jsou v provozech zavedeny vakuové destilace a filtrace, nebo

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vybrané technologie povrchového zpracování. Vakuové tepelné zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Mechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika

6. Mechanika kapalin a plynů

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Šíření tepla. Obecnéprincipy

Cvičení 4 Transport plynné a kapalné vody. Transport vodní páry porézním prostředím

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Molekulová fyzika a termika:

Zákony ideálního plynu

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken

Projekt z volitelné fyziky Výtok kapaliny otvorem ve stěně

3.3 Částicová stavba látky

F4160. Vakuová fyzika 1. () F / 23

nafty protéká kruhovým potrubím o průměru d za jednu sekundu jestliže rychlost proudění nafty v potrubí je v. Jaký je hmotnostní průtok m τ

Reologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku

Pokud proudění splňuje všechny výše vypsané atributy, lze o něm prohlásit, že je turbulentní (atributy je třeba znát).

ÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w

VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI

VI. Nestacionární vedení tepla

1141 HYA (Hydraulika)

Ionizační manometry. Při ionizaci plynu o koncentraci n nejsou ionizovány všechny molekuly, ale jenom část z nich n i = γn ; γ < 1.

3. STANOVENÍ RYCHLOSTI PROPUSTNOSTI PRO PLYNY U PLASTOVÝCH FÓLIÍ

2. Úloha difúze v heterogenní katalýze

Příklady - rovnice kontinuity a Bernouliho rovnice

Krevní oběh. Helena Uhrová

Vlhkost. Voda - skupenství led voda vodní pára. ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast

Transkript:

Základy vakuové techniky

Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní teplota, M 0. molekulová váha. Z toho v p = 129. (T/M 0 ) [m/s, K, -].

Parametry plynů ve vakuu Střední volná dráha pro vzduch l s = 2,4. 10-5 T / p [m, K, Pa], pro pokojovou teplotu l s = 0,7 / p [cm, Pa]. Volná dráha klesá s průměrem molekuly - přibližně s atomovým číslem. Pro pokojové podmínky l s = 7 µm Volný čas mezi dvěma srážkami jedné částice τ = l s / v p, pro vzduch po dosazení τ = 1 / ( p T) [µs, Pa, K]. Počet srážek jedné částice za jednu vteřinu n = 1 / τ = 10 6 p T [-, Pa, K], při pokojové teplotě n = 2,93. 10 8 p [-, Pa]. Pro pokojové podmínky n = 2,93 * 10 13 srážek za vteřinu

Vyjádření množství plynu Vyjádření množství plynu místo hmotnosti normálním objemem Q N, 1 Nm 3 obsahuje 2,69. 10 25 molekul, je to 44,6 grammolekul. Vyjádření Q N je nezávislé na druhu plynu. 1 Nl = 10-3 Nm 3 = 0,0446 grammolekul. Další odvozené jednotky z plynové rovnice : 1 Nm 3 10 5 Pa * 1 m 3 = 10 8 Pa * l. Označuje se také (úpravou rozměru) Pa m 3 N m, tedy 1 Nm 3 = 10 5 N m Množství plynu při teplotě T je Q T = Q N * 293/T

Knudsenovo číslo Kn = L / l, L je charakteristický rozměr ( vakuového zařízení, vzdálenosti target - substrát a p. ), l je volná dráha plynu. Kn >> 1 viskozní chování plynu, takové, jaké se předpokládá v hydrodynamice a mechanice tekutin. Kn << 1. Molekulární chování, je větší pravděpodobnost, že molekula narazí na stěnu než že narazí na druhou molekulu - méně obvyklé chování, typické pro vakuum. Kn 1. Viskozně molekulární chování - přechod mezi oběma charakteristickými případy. V souvislosti s tím je i rozdělení vakua.

Rozdělení vakua podle ČSN Označení : Hrubé Jemné Vysoké Ultravakuum vakuum vakuum vakuum Max tlak 100000 100 0,1 10-6 (Pa) : Min tlak 100 0,1 10-6 Pod 10-6 (Pa) : Částic v 10 17 10 15 10 10 Pod 10 8 cm 3 : Kn : >> 1 1 << 1 0 Chování : Viskozní V - m Molekulární Molekulární Stř. vol. dráha μm cm m km

Difuze plynů ve vakuu Difuzní koeficient D = 1/3 l s v p, l s. střední volná dráha, v p. střední rychlost. Vychází D (1/(d 0 2 M 0 )) * T 3/2 / p = k*t 3/2 / p. S klesajícím tlakem difuzní koeficient roste - nepřímá úměrnost. S hmotností a průměrem molekuly klesá. S teplotou roste - ale jen polynomicky (pomaleji než kvadraticky, rychleji než lineárně), ne exponenciálně jako u kovů.

Transportní vlastnosti Pro viskozní chování je viskozita plynu η = k. T nezávislá na tlaku, roste s teplotou. Pro molekulární chování η = k. p nezávislá na teplotě, úměrná tlaku. Tepelná vodivost plynu je ve viskozní oblasti : λ = K. T Pro molekulární oblast : λ = K. p

Proud a tok plynu Proud plynu (hmotný) I : (jednotky Pa m 3 /s = N m /s = 10-5 Nm 3 /s) - vlastně proud molekul, platí : I = dq / dt = p ( V/ t) p, t je čas. Tok plynu (objemový) S ( m 3 /s), platí S = ( V/ t) p. Označován také jako : čerpací schopnost vývěvy S (aktivní tok), nebo vakuová vodivost systému G (pasivní tok)

Vztah proudu a toku plynu Pro konstantní objem se v součinu p V může měnit jen tlak, tedy dq = V dp, z toho I = V dp/dt = p dv/dt, = p S, pro konstantní tok plynu lze integrovat p = p 0 exp(- t. S/V), p 0 je počáteční tlak v objemu V. Odtud se počítá růst tlaku při natékání do systému nebo pokles tlaku při čerpání. V potrubí a p. se při změně tlaku změní tok plynu, ale proud plynu zůstane konstantní (výtok z tlakové lahve)

Čerpání vývěvou Příklad : Čerpání vývěvou S = 1 m 3 /hod komory o velikosti V = 1 m 3 z počátečního tlaku 10 Pa. Ideální případ. Netěsnosti : tlak klesá pomaleji a nejde na nulu.

Čerpání vakuového recipientu Potřebná čerpací rychlost vývěvy : k vyčerpání objemu V z atmosferického tlaku na tlak p (teoreticky, beze ztrát) za dobu t S = -2,3 log(p/10 5 ). V / t (m 3 /s, Pa, m 3, s) Lze psát S = s p * V/t, koeficienty s p v tabulce : Tlak (Pa) : 10 4 10 2 1 0,01 S p : 2,3 6,9 11,5 16,1

Vakuová vodivost otvoru - Molekulární chování : G = 36,4. F. (T/M 0 ) [m 3 /s, m 2, K, -], F je plocha otvoru. Vzduch M 0 = 29, T = 293 K G = 116,4 F [m 3 /s, m 2 ] Pro kruhový otvor průměru d G = 91 d 2 [m 3 /s, m]. Viskozní chování je daleko složitější, pro vzduch při pokojové teplotě G = 200 F /(1 - p 1 /p 2 ) [m 3 /s, m 2, Pa, Pa]. Přibližný průběh pro otvor průřezu 1 cm 2 :

Vakuová vodivost potrubí Pro dlouhé potrubí s kruhovým průřezem, pro krátké potrubí se blíží výrazu pro otvor. Molekulární proudění G = 38,1 (D 3 /L). (T/M 0 ) [m 3 /s, m, m, K, -], D je průměr a L délka potrubí. Pro vzduch při 22 o C G = 121 D 3 /L [m 3 /s, m, m]. Viskozní proudění : složité, pro vzduch přibližně G = 1,36*10 4 p D 4 / L [m 3 /s, Pa, m, m]. Přibližný graf vodivosti potrubí

Netěsnosti vakuového systému Netěsnosti systému, které mají charakter kapiláry nebo úzké štěrbiny a na jejichž okrajích je veliký rozdíl tlaků, jsou protékány tak, že z vnějšku dovnitř je nejprve viskozní, pak viskozně-molekulární a uvnitř molekulární proudění. Největší tlaková ztráta je na malé vnitřní části kapiláry, kde plyn dosahuje při svém proudění rychlosti zvuku - tu nemůže překročit. Proto v kapiláře není konstantní proud plynu, ale tok plynu - netěsnost N se udává v Pa l /s. Nezáleží na tloušťce stěny, především na průměru kapiláry. Natékání do systému Q = N * t

Tabulka netěsností -Těsná vakuová aparatura má mít netěsnost pod 10-3 Pa l /s, pokud nepracuje s ultravakuem. -Pro vakuové pece v tepelném zpracování se zpravidla připouští netěsnost do 1 Pa l/s. D (μm) 0,01 0,1 1 3 10 30 100 I (Pal/s) 1,8 2,8 1,8 8,3 7,8 0,58 70.10-11.10-9.10-6.10-5.10-3 Vakuová komora 50 l, tlak 1 Pa, doba klidu 1 hodina : Průměr vlasu cca 30 μm, kolem vlasu vzniknou dvě kapiláry o průřezu vlasu - I = 2. 0,58 = 1,16 Pa l/s Celkově nateče Q = I t = 4320 Pa l. Nárůst tlaku za jednu hodinu Δp = Q / V = 86,4 Pa!

Mezní tlak systému Je-li vakuový systém čerpán vývěvou s čerpací schopností S a má-li netěsnost N, ustálí se, když vývěva právě čerpá tolik, kolik natéká netěsnostmi : S * p = N. Tlak p je tzv. mezní tlak systému - pod něj není možné s daným čerpacím systémem vakuový systém při daných netěsnostech vyčerpat. Mezní tlak p = N / S Příklad : Vývěva S = 1,15 m 3 /h, vakuový recipient 50 l a netěsnost systému (s vlasem) 1,16 Pa l / s. (Vyjde mezní tlak 3,64 Pa.)

Čerpání aparatury s netěsností Pro čerpání vakuové aparatury s netěsnostmi je možné psát základní rovnici p = p + (p 0 - p ). exp(-(s/v).t) p 0 je počáteční tlak v systému, p je mezní tlak systému, S čerpací schopnost vývěvy, V objem recipientu a t je čas čerpání.

Průběh čerpání vakuové komory Čerpání vývěvou S = 1 m 3 /hod komory o velikosti V = 1 m 3 z počátečního tlaku 10 Pa. Mezní tlak systému 1 Pa odpovídá netěsnosti 0,28 Pa l/s

Růst tlaku netěsností Růst tlaku v komoře o velikosti V = 1 m 3 s netěsností 0,28 Pa l/s po úplném uzavření při mezním tlaku 1 Pa.