KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Ochrana živtníh prstředí je věcí nás všech. Vda, tedy i pdzemní vda je naším velkým bhatstvím a živtdárnu tekutinu. Její čisttu musíme prt chránit. Jedním ze zdrjů znečištění mhu být kanály, prt nrmy pžadují prvádění stk a bjektů na nich jak vdtěsných knstrukcí. Ze zkušensti i statistik je zřejmé, že většina prvzvaných kanalizací tent pžadavek nesplňuje. Plastvé ptrubní systémy PIPELIFE pr kanalizaci jsu mderním, technicky vyspělým a eklgickým výrbkem a v případě správně prvedené mntáže tent pžadavek splňují beze zbytku. Věnujte tedy, prsím, pzrnst následujícím infrmacím, abyste mhli plastvá ptrubí vyprjektvat neb ulžit způsbem, který zaručí jejich dluhdbý bezprblémvý prvz. 1. Kanalizační ptrubí z plastů všebecná část Plasty jsu sučasné dbě pvažvány za nejvýhdnější materiál pr kanalizační ptrubí, na které jsu při pužití kladeny jak vyské nárky mechanické, tak i chemické, a které mají minimálně zatěžvat živtní prstředí. Následující pkyny jsu, až na specifika ppsaná v příslušném systému, platné pr všechny kanalizační trubky v srtimentu Pipelife zech. POZNÁMK: V následujícím textu se může pd pjmem trubky rzumět i celý systém včetně tvarvek. Pdrbnsti jedntlivých systémech naleznete v příslušných prduktvých katalzích. 1.1. Mechanické vlastnsti a. gravitační kanalizace vlený prvzní tlak trubek určených pr gravitační kanalizaci je max. 0,05 MPa, při tmt tlaku je s dstatečnu rezervu zaručena plyntěsnst spjů i jejich těsnst vůči exfiltraci i infiltraci (zkušky pdle ČSN EN 1277 jsu sučástí certifikace). Trubky však snáší přechdné tlakvé zatížení pdstatně vyšší d 0,5 MPa (5bar). Plastvá ptrubí je mžn v případě ptřeby čistit za pmci tlakvých čisticích vzů. (Tlaky na trysce d 120 bar, viz dále). íky své pružnsti a knstrukci hrdel s pružným těsněním jsu plastvé trubky schpny dlávat krátkdbým přetížením i dynamickému zatěžvání lépe než trubky tuhé. Trubky neprasknu ani při dluhdbé defrmaci 30%. Trubní řetězec má vysku dlnst prti vlivům sedání zeminy a technické seismicity (třída dlnsti pdle ČSN 73 0040, trubky z kameniny a azbestcementu jsu zařazeny třídu níže). Tyt vlastnsti předurčují plasty d blastí s pklesy p čerpání pdzemní vdy, pddlvaných území apd. Plastvé kanalizace jsu dlné vůči silvému půsbení křenvéh systému strmů. strana 2
Odlnst celéh systému prti sedání terénu je pdtržena vhdným tvarváním hrdel a pužitím pružnéh těsnění. Hrdlvé spje jsu těsné i při dvlené defrmaci trubky pd hrdlem a sučasném vyúhlvání (zkuška pdle EN 1277). V praxi nepřestávají těsnit ani při defrmacích přes 20 %. Trubka PV p % defrmaci (= p dtyku prtilehlých stěn) Zkuška defrmace trubky (PP Master) Trubní spje jsu dlné prti prrůstání křenů. Plastvé trubky mají velmi dbru dlnst prti abrazi. V grafu jsu uvedeny hdnty získané na TH armstadt IN 19 565. Pvšimněte si prsím, že úbytek tlušťky stěny u plastů je dle psuzvanéh materiálu srvnatelný neb menší než u kameniny. pstup metdy v kstce: trubka se rzřízne na dvě plviny krýtka. Krýtk se na knci zaslepí a naplní vdu a stanveným mnžstvím přesně definvané směsi vdy a písku. Následně se krýtk naklápí určitý úhel a určitu frekvencí. Pčet cyklů je něklik set tisíc. Písek se vyměňuje. U trubky N 250 dpvídá běžně pužívaných 400 000 cyklů 1 800 tunám transprtvanéh písku! P celu dbu živtnsti je u plastů zaručen, že jejich stěna nebude pškzena materiálem, splaveným d kanalizace psypem, škváru a pdbně. Platí t pr trubky kmpaktní, kextrudvané i krugvané. Plasty mají dále zanedbatelnu nasákavst vdy, stěna trubky nemůže být prt pškzena mrazem, nemůže se kntaminvat d hlubky. Materiál trubek neprpuští radn. strana 3
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál b. tlakvá a pdtlakvá kanalizace Pr kanalizaci tlakvu a pdtlakvu jsu pužívány trubky příslušné tlakvé dlnsti, které jsu spjvány hrdlvými spji, svařváním neb mechanickými spjkami. Platí pr ně ttéž c byl řečen v předchzím dstavci, pkud jde svařvané spje, je správně prvedená mntáž záruku abslutní těsnsti p celu dbu živta, a t i v případě velkých půdních pklesů a pdbně. 1.2. hemická dlnst Plasty se v širké míře pužívají k zušlechťvání a zvyšvání dlnsti pvrchů četných materiálů. Je prt pchpitelné, že ptrubí z nich vyrbená jsu vhdná k transprtu všech látek, které se mhu běžně vyskytvat v kanalizaci a které jsu čističky dpadních vd schpny zpracvat. pravvané médium může mít ph v rzmezí 2 až 12, t znamená, že vdy mhu vykazvat i silně kyselu neb silně zásaditu reakci (snáší např. půsbení kyselých kndenzátů z kndenzačních ktlů). Plasty dlávají rvněž půsbení běžných slžek půdy včetně slžek umělých hnjiv. Nejsu dlné dluhdbému půsbení některých kncentrvaných rpných prduktů, i když snáší bčasný průtk dpadních vd s jejich bsahem, následvaný průtkem dpadní vdy nrmálníh slžení. Velké výhdy skýtají plasty v suvislsti s rstucí agresivitu splašků. Trubky se prt svědčily při dpravě dpadních vd v různých průmyslvých dvětvích. Ke stanvení vhdnsti pr dpravu jedntlivých chemických látek máme k dispzici rzsáhlu databázi, tabulky v tmt manuálu jsu puze jejich malým výtahem. Pr stanvení chemické dlnsti systému je čast rzhdující dlnst těsnicích kružků. Tabulka jejich dlnsti je rvněž sučástí tht manuálu. vlený tlak a pdtlak hemická dlnst 1.3. Živtnst Jednznačným kladem plastvých ptrubí je dluhá živtnst trubek let a více. pručená plánvací živtnst ptrubníh systému v případě správné pkládky je pdle směrnice LW shdná s dříve pužívanu kameninu minimálně 50 80 () let (LW Leitlinien vyd. 1993 a 1998, LW Länderarbeitsgemeinschaft Wasser je Zemské pracvní sdružení pr vdu v Německu). yla stanvena mnha na sbě nezávislými metdami a je ptvrzvána zkuškami na dluhdbě pužívaných ptrubích. I p letech pužívání jsu stejně bezpečné a funkceschpné jak v dbě pkládky. Vzhledem k dluhé živtnsti trub je vhdné, aby byly pužity prvky se stejnu živtnstí d celé stavby (vyvarvání se slabých článků v pdbě betnvých šachet apd.) 1.4. Eklgie, balvý materiál Trubní materiály lze eklgicky vyrbit a díky téměř nemezenému pakvanému pužití také eklgicky výhdně pužívat. Kmentář k eklgii je sučástí ppisu jedntlivých systémů. Všechny materiály pužité pr balení výrbků Pipelife zech, s.r.. jsu zařazeny d kategrie O statní dpady. Hranly, krabice, plyetylénvé fólie a rašlvé pytle lze nabídnut k využití jak druhtné surviny, případně bez prblémů skládkvat neb likvidvat ve spalvnách, celvé vázací pásky lze využít jak železný šrt. strana 4
Firma PIPELIFE zech s.r.. přijala patření k zabezpečení zpětnéh dběru balů uzavřením Smluvy sdruženém plnění se splečnstí Ekkm a.s. se sídlem na Praha 4, Na Pankráci 1685, přičemž jí byl přidělen klientské čísl EK F00020655. 1.5. Eknmické aspekty pužití Pužití plastvých trubek Pipelife zech s.r.. přináší uživateli celu řadu výhd při srvnání s kameninvým, litinvým neb betnvým ptrubím. Ty pčínají vysku chemicku dlnstí, dluhu živtnstí a velku dlnstí vůči abrazi. Pkračují pdstatně nižší hmtnstí, která dvluje mezit pužití těžké mechanizace při pkládce a dvluje rychlejší, přesnější a bezpečnější práci, snižuje náklady na dpravu a skladvání. 3,7 kg PV N200 kamenina N200 37 kg Příklad: Hmtnst kameninvé truby N 200 FN 32 kn/m je 37 kg/m, KG N 200 SN 4 je 3,7 kg/m, PP Jumb SN N 200 3,2 kg/m. ále se plasty vyznačují výhdnými stavebními délkami (nižším pčtem spjů), které v důsledku dále urychlují pkládku, mezují negativní vliv lidskéh faktru, zvyšují těsnst a snižují prvzní drsnst systému. Pkud je na stavbě nutn truby zkracvat, je pužití plastů velkým přínsem (cena a délka trvání jednh řezu). 1.6. Záknné pžadavky na jakst výrbků Splečnst Pipelife zech s.r.. má zaveden, dkumentván a certifikván systém řízení jaksti pdle ČSN EN ISO 9001:2001. ále má Pipelife zech s.r.. vybudván, zaveden a certifikván systém envirnmentálníh managementu pdle ČSN EN ISO 14 001:2005. Veškeré plastvé ptrubní systémy ddávané firmu Pipelife zech s.r.. dpvídají pžadavkům Zákna č. 22/1997 Sb. technických pžadavcích na výrbky, v suladu s aktuálním nařízením vlády, kterým se stanví technické pžadavky na stavební výrbky. Kvalita certifikvaných výrbků je peridicky hdncena nezávislu zkušebnu. klady shdě výrbků s pžadavky výše uvedených předpisů jsu na www.pipelife.cz, případně Vám je na vyžádání zašleme. strana 5
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 1.7. Rzměry kanalizačních trub U hladkých trubek jsu rzměry dány vnějším průměrem trubky neb tzv. jmenvitu světlstí (N dle ČSN EN ISO6708), který přibližně charakterizuje jejich vnitřní průměr (N je rzměr, který se nedá na trubce naměřit. N služí puze jak systém značvání a jeh číselná hdnta se nemá pužívat ve výpčtech, pkud t příslušná nrma výslvně neuvádí. Skutečná světlst trubky se vypčte dečtením dvjí tlušťky stěny d vnějšíh průměru trubky). Pr trubky se strukturvanu stavbu stěny se histricky vyvinul dvjí vyjadřvání rzměrů. Pdle zvyklstí běžných ve střední Evrpě (zaktvenéh např. v nrmách IN, pdle nichž se tyt trubky charakterizují) je charakteristický rzměr trubky určen vnitřním průměrem trubky ( značuje se N/I), trubky mají vnější průměr větší Rzdíl trubek dle skandinávské a IN nrmy než je číselná hdnta N, a jeh hdnty se liší v závislsti na knstrukci stěny. Pdle tzv. skandinávské nrmy je charakteristický rzměr trubky určen vnějším průměrem trubky (N/O). Všechny trubky pdle tét nrmy mají tedy stejný vnější průměr, ale dle knstrukce stěny různý vnitřní průměr. Pipelife má v nabídce trubky pdle bu nrem. 2. PROJEKČNÍ POKLY KNLIZČNÍHO POTRUÍ PIPELIFE Pr navrhvání platí mim jiné ČSN EN 75 61 (Z2 1999) a ČSN EN 7523, pr pkládku a zkušení kanálů všebecně platí ČSN EN 16, ČSN P ENV 46, ČSN P ENV 14013, a další nrmy v nich citvané. 2.1. Trasa ptrubí dpručený skln ptrubí je pr dešťvu vdu 1% pr znečištěnu vdu platí spád d N 2% d N200 1.5% d N200 200 : N (%) Při velkém spádu kanálu, při změnách směru a zvláště při kmbinaci těcht případů je nutn zajistit hrdla prti vytažení vlivem rázů kapaliny pužitím pjistek neb dstatečným betnváním hrdel; pkud je t mžné, nedvlit změny spádu. Spády a směry uvedené v prjektu musí být ddrženy, ke změně směru je nutn pužít příslušné tvarvky, pr úhly menší než 15 je mžn pužít kulvý klub neb flexibilní hrdl. strana 6
vlené vyskřípnutí spjů (vychýlení sy trubek ve spji) pdle pren 14013 Průměr trubek d N300 2% N300 N630 1.5% nad N630 1% Pružnsti trubek d N 200 se dá při tepltě nad 20 využít pr tvrbu maléh bluku R, kde R je minimálně 300 x vnější průměr trubky O (například pr trubku 200 mm je R = 60m). Pr trubky N >200 mm je R minimálně 500 x O. Příliš velkému vychýlení trubek v hrdlech je přitm nutn zamezit, například pužitím betnvých blků v blasti hrdel a cca v plvině trubky. U krugvaných trubek lze využít hdnt 200 x O a 400 x O. betn 2.2. Hydraulika ptrubí ěžná pvrchvá drsnst vnitřní stěny plastvých trubek je řádvě 0,001 mm, drsnst celéh systému, tedy včetně spjů, dbček apd., charakterizvaná prvzní drsnstí K b pr hladké ptrubí PV, pr PP MSTER a systém JUMO PV je: rvné kanalizační ptrubí (bez šachet a přípjek) rvné kanalizační ptrubí s dmvními přípjkami nrmální kanalizační stka se vzdálenstmi šachet 45,1 až 50 m 0,040 (mm) 0,067 (mm) 0,125 (mm) Údaje dimenzvání ptrubí, průtčná mnžství a průtkvé rychlsti pr různé veliksti spádu a prvedení kanálu lze nalézt v pdrbných Hydraulických tabulkách kanalizačních ptrubí, zpracvaných na základě Prandtllebrkva vzrce: Pr velký rzsah nejsu sučástí tht technickéh manuálu rádi Vám je na pžádání zašleme. Tabulky lze v mezích přesnsti výpčtů a praktickéh měření pužít i pr hladké trubky SN8, pr trubky PP i PV Jumb, rvněž pr trubky PP MSTER. Pr jedntlivé trubní systémy Pipelife jsu v příslušném prduktvém prspektu uvedeny nmgramy. vlená maximální rychlst média v trubkách je vyská, až d m/s, běžná prvzní rychlst bývá d 5 m/s. Minimální rychlst by neměla klesnut pd 0,6 m/s, jinak mhu v ptrubí ve větší míře sedimentvat tuhé částice. 2.3. Krytí trubek, statika 2.3.1. hvání trubek v zemi Plastvé trubky se chvají jak pddajné, t znamená, že při zatížení reagují defrmací úměrnu veliksti síly. Tent prces je vratný a strana 7
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál nedchází ke zničení trubky. Pdstatně se tím liší d trub tuhých, které zachvávají tvar až d překrčení tzv. vrchlvé pevnsti, pak všem dchází k nevratné destrukci. Trubka p ulžení tvří s klní zeminu systém, jehž kmpnenty se vzájemně vlivňují. Mál hutněná neb mál únsná zemina se při zatížení slehne a její phyb nutně následuje pddajná plastvá trubka. Velikst defrmace je určena celkvým zatížením, vlastnstmi trubky a vlastnstmi zeminy. Všebecně platí, že čím nižší je tuhst zeminy, tím musí být vyšší tuhst truby a napak. U tuhých trub se únsnst (vrchlvá pevnst) stanvuje zatěžváním až k destrukci. U běžných plastů, pužívaných pr výrbu trub, se plynulým zatěžváním za nrmálních teplt destrukce nedsáhne. Plyprpylén, ale i relativně tužší PV, snáší stlačení i na %. U plyetylénu je dknce jednu z metd, pužívanu při pravách, právě stprcentní stlačení trubky. Trubky pddajné Pr srvnání dlnsti pružných trubek prti defrmaci musel být zvlen jiný parametr. Je jím KRUHOVÁ TUHOST, značvaná jak SN neb SN (někdy také SR). Udává se v kn/m2. Stanvení kruhvé tuhsti Metd pr stanvení tht parametru je více; i když pstupy jsu pdbné a simulují chvání trubek v praxi (v zásadě je t pměrně malá defrmace trubky a měření síly k tmu ptřebné), ve výsledcích se tyt metdy mhu významně dlišvat. V naší republice se kruhvá tuhst běžně udává pdle ČSN EN ISO 9969, jsu však pužívány i hdnty (SR) pdle IN 16 961. Výsledky zkušek pdle bu nrem se d sebe značně liší (IN udává čísl až 8x větší). Při srvnávání hdnt je tedy velmi důležité vědět, pdle které nrmy je tuhst uvedena. efrmace při stanvení kruhvé tuhsti Měření kruhvé tuhsti hvání při instalaci Závislst defrmace trubek na kruhvé tuhsti a stupni hutnění : δ= x [%] vnější průměr nedefrmvané trubky strana 8 Trubky tuhé
2.3.2. Statické výpčty Trubky PIPELIFE kruhvé tuhsti 4 kn/m 2 lze běžně pkládat s níže uvedeným krytím, všem jen pkud budu ddrženy následující pdmínky: dpravní zatížení není vyšší než max. klvý tlak 50 kn (třínápravvé vzidl celkvé tíze 300 kn, p = 16,7 kn/m 2 ), měrná tíha zeminy pr bsyp trubek je nižší než 20,5 kn/m 3, vnitřní úhel tření je nejméně 22,5 (je splněn ve většině běžných případů): pdmínky pr trubky SN4 min. krytí max. krytí na vlných plchách bez prvzu neb s bčasným lehkým prvzem 0,8 m 4 m pd kmunikacemi zatíženými běžným prvzem 1 m 3,5 m Hdnty v tabulce jsu stanveny velmi univerzálně, pr defrmaci d 6 %, cž je v praxi všebecně akceptvaná hdnta. Prjektant by vlbu trubek měl dkládat statickými výpčty, vycházejícími z evrpských nrem (ČSN P ENV 12951). Lze pužít výpčtvé metdy dle TNV 75 0211, případně pdle jiné uznávané metdy. Předpkládá se přitm, že dluhdbá vertikální defrmace PV trubky ulžené v zemi, s plánvanu živtnstí let, bude při zatížení cca 8 % (ČSN EN 1401, lkální defrmace d 15% v důsledku nervnměrných vlastnstí zeminy dle tét nrmy nemají vliv dle tét nrmy na funkční vlastnsti systému). Pr PP uvádí nrma ČSN EN/T 1852/3 hdnty 12% a 15 %. K výběru trubek může služit i tabulka 1 a 2 ČSN P ENV 46. Pžadujeli uživatel knkrétní maximální hdntu defrmace, je vhdné, aby ji předem stanvil ve smluvě. Prkáželi statický výpčet, že defrmace trubek by v knkrétním případě přesáhla dvlenu (neb smluvu stanvenu) mez a nelzeli zlepšit pdmínky pkládky, je nutn pužít trubky s vyšší kruhvu tuhstí. Pipelife zech s.r.. nabízí širký výběr trubek různé kruhvé tuhsti. říve pužívané betnvání trubek se dnes většinu nedpručuje, nebť nemusí splehlivě nést veškeré silvé půsbení, dalek výhdnější je například prvést nad trubku betnáž rznášecí desky (případně se síťvu výztuží). Rzhdující veličiny pr statické výpčty jsu především: způsb ulžení (rýha neb násyp) šířka výkpu celkvá úhel ulžení, druh zeminy výška krytí způsb hutnění šířka výkpu ve výši vrchlíku trubky tlušťka pužitéh pažení a způsb jeh vytahvání druh dpravníh a eventuálně dalšíh statickéh zatížení zatížení trubky je zaptřebí zahrnut i zatížení eventuálním násypem na půvdním terénu, zatížení stavbu neb skladvaným materiálem. Na základě vašich údajů může Pipelife prvést statické psuzení ptrubí. 2.4. Srvnání systémů různé kruhvé tuhsti: Pr Vaši infrmaci uvádíme tabulku chvání trubek N 300 různé kruhvé tuhsti /dle ČSN EN ISO 9969/ ve srvnatelných pdmínkách (hdncen pdle německéh předpisu TV 127) Zvlen je krytí 1,3 m, přítmnst pdzemní vdy ve výši 0,5 m nad vrchlem trubky. Zemina v klí výkpu v úrvni účinné vrstvy sudržná (G3 směsná s jílem), bsypvá zemina mál sudržná ( G2 štěrk, písek), šířka jednduchéh výkpu 1 m, zatížení těžku nákladní dpravu (SLW 60). strana 9
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Prvedení 1 Úhel ulžení 90, hutněn na Pr = 90, ulžení 1 dle TV 127 zemina je hutněna p vrstvách prti rstlému terénu (pažení vytahván pstupně). Prvedení 2 Úhel ulžení 90, hutněn na Pr = 90, ulžení 2 dle TV 127 lehké svislé pažení je vytažen až p zásypu rýhy, pak prveden hutnění zeminy. sažená defrmace trubky Ulžení SN4 SN8 SN SN16 1 5,6 4,8 4,3 3,4 2 7,1 6,0 5,5 3,9 Tyt hdnty, další pkusy a především praxe dkazují, že při ddržení předepsanéh pstupu pkládky pstačuje ptrubí SN 4 pr většinu běžných aplikací. Pr nárčnější terén neb méně vhdnu výšku krytí, při nervnměrných vlastnstech zeminy neb při méně pečlivé pkládce, případně jeli pžadvána vyšší bezpečnst díla, je vhdné pužít trubky vyšší kruhvé tuhsti. 2.5. Šířka výkpu Šířka výkpu má umžnit phdlnu, dstatečně bezpečnu manipulaci s trubku a správné zhutnění jejíh bsypu (velikst pěchu). Viz vyhláška ČÚP a ČÚ č. 324/1990 Sb. Vyhláška Českéh úřadu bezpečnsti práce a Českéh báňskéh úřadu ze dne 31. července 1990 bezpečnsti práce a technických zařízení při stavebních pracích. Na druhé straně nemá příliš snížit kladný vliv rstléh terénu na statické pdmínky ulžení trubek. Má brát v úvahu vlastnsti (šířku) pužité hutnicí techniky. Jsuli trubky plženy paralelně, musí mezi nimi být prstr pr hutnění zeminy, tj. minimálně 150 mm širší než hutnicí nástrj. Šířku výkpu se rzumí šířka měřená ve výšce vrchlu ptrubí. pručená šířka výkpu pdle ČSN EN 16 (viz br. pkládka trubek) je uvedena v tabulce č.1. V závislsti na hlubce výkpu a kvalitě zeminy je nutn zvážit pužití pažení. Tabulka č. 1 Minimální šířka výkpu v závislsti na průměru ptrubí Tabulka č. 2 Minimální šířka výkpu v závislsti na hlubce výkpu N výkp s pažením minimální šířka výkpu x β > 60 výkp nepažený 225 0,40 0,40 β 60 > 225 až 350 0,50 0,50 0,40 > 350 až 500 0,70 0,70 0,40 hlubka rýhy m minimální šířka m > 1,00 není předepsána 1,00 až 1,75 0,80 > 1,75 až 4,00 0,90 > 4,00 1,00 vnější průměr trubky v m β úhel nepažené stěny výkpu nejmenší pracvní vzdálenst mezi stěnu trubky a stěnu výkpu (pažením) je x/2 strana
3. Praktické pkyny 3.1. prava, skladvání a manipulace s trubkami a tvarvkami (viz též přílha ČSN EN 12 0072 a ČSN EN 16) Trubky musí při dpravě a skladvání ležet na pdkladu celu svu délku, aby nedcházel k jejich průhybům. Trubky je nutn chránit před hybem na hranách. Jedntlivé trubky přesahující lžnu plchu vzidla více jak 1 m je nutn pdepřít. Lžná plcha vzidel musí být prstá strých výstupků (šruby, hřebíky). Na skladvací plše nesmí být velké kameny. Pdlžné trámky by neměly být užší než 50 mm. Trubkami se při jakékliv manipulaci nesmí házet, nesmí se sunut p strém štěrku a jiných strých předmětech. Při transprtu za pmci vyskzdvižných vzíků je nutn pužít plché, případně chráněné vidlice. Jsuli trubky neb palety s trubkami přepravvány jeřábem, je nutn pužít vhdných ppruhů neb nekvvých lan, nikliv lan celvých, řetězů či nechráněných kvvých háků. Při skladvání palet ve více vrstvách musí trámky palet ležet na sbě. Maximální skladvací výška trubek vybalených z palet je 1,5 m, přičemž bční pěry hranice trubek by neměly být vzdáleny přes 3 m d sebe. Neskladujte palety s trubkami v blízksti tevřených výkpů. Kratší trubky lze skladvat i svisle. Trubky a tvarvky lze skladvat na vlném prstranství. Přitm je účelné zabránit přímému dpadu slunečních paprsků. Skladvací dba takt ulžených výrbků by zpravidla neměla přesáhnut 2 rky. Trubky by měly být ze skladu vydávány pdle přadí příchdu na sklad. Skladvání PV na přímém slunečním světle může způsbit změnu barvy trubek a nepatrně snížit jejich dlnst prti nárazu. Při velmi dluhém skladvání se snižuje kvalita těsnicích kružků, v tmt případě je lépe skladvat kružky zvlášť v chladnu, v prstrách bez slunečníh světla. Mráz většině plastů nevadí, lze je tedy skladvat i v zimě mim vytápěné bjekty. V případě PV všem nezapmeňte, že jeh dlnst prti prudkým nárazům se s klesající tepltu (zvl. kl 0 a při tepltách nižších) zmenšuje. Pkládku pd 0 prvádíte na vlastní rizik. Zvýšenu pzrnst dávejte za mrazu také při řezání a vrtání PV. Při tepltách kl se výrazně snižuje elasticita těsnicích kružků, cž může způsbit nedstatky při pkládce. zdrj tepla Výrbky je nutn chránit před stykem s rzpuštědly. Neskladujte je blízk zdrjů tepla. Tvarvky jsu někdy ddávány v krabicích. Pkud v nich hdláte skladvat PV tvarvky na venkvních prstranstvích, nepřikrývejte je tmavými fóliemi, nebť na přímém slunci by mhl djít k vzestupu teplty i na 80, cž je teplta, která může zapřičinit defrmace výrbků. Ze stejnéh důvdu PV výrbky neskladujte v jiných tmavých balech bez dvětrání. 3. 2. Spjvání trubek Zkntrlujte zda trubky, tvarvky i těsnicí kružky jsu čisté a nepškzené (těsnicí kružky ani hrdla nesmí být znečištěny pískem či bahnem, na kncích trubek nesmí být rýhy, jež by způsbily netěsnst spje). pručuje se zkntrlvat rvněž správnu plhu kružků v hrdle. Pr hrdla hladkých trubek (KG SN 4, SN8, ale také pr PP MSTER SN 8, SN 12, JUM O SN, SN 16) platí: Kružek se vkládá d drážky tak, že jazýček kružku tvří náběh pr zasuvanu trubku a p jejím zasunutí půsbí prti vytažení. ulžení těsnicíh kružku strana 11
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál UPOZORNĚNÍ: JE NEPŘÍPUSTNÉ pužívat ptrubí bez těsnicích kružků (dstraňvat těsnicí kružky z hrdel), ani u PV trubek PV se sice dá lepit, knstrukce hrdla však neumžní nalepení hladkéh knce trubky d hrdla p vytažení kružků!) Nedpručuje se vytvarvání hladkéh knce PV trubky jak hrdla. Nedpručuje se také pužívat jiné tvary těsnicích kružků, než pr které je knstruván hrdl neb drážka krugvané trubky (zvláště z trubek jiných výrbců). Jinak není zaručena vdtěsnst spje. Hrdl, dřík i těsnění ptřete mazadlem. Mazadl lze v nuzi nahradit například mazlavým mýdlem, je zakázán pužití tuků a lejů. Za mrazu nesmí být pužit mazadl, které váže vdu, prt pr pkládku za sněžení, deště neb mrazu pužíváme speciální mazadl. Na těsnicích kružcích nesmí být led. Namazaný dřík nepkládejte na zem a chraňte jej před nalepením nečistt na maziv. Knec trubky zasuňte d hrdla na draz, hlubku zasunutí značte např. fixem. Přitm je nutn dbát, aby nedšl k vytlačení těsnicích elementů mim drážku hrdla, ani k psunutí statních trubek. Pužití větších tvarvek vyžaduje větší přesuvné síly, a někdy je ptřeba pužít pmůcky páku neb mntážní přípravek. Není dvlen psuvat tvarvky údery těžkéh předmětu. Pškzení trubek zabráníte pdlžením páky dřevěným trámkem. Hladku trubku pvytáhněte zhruba 3 mm na každý metr délky trubky (nejméně mm u 5 m trubky je t patření umžňující trubkám ve spjích dilatvat při změnách teplty, není prt bezpdmínečně nutné u jedntlivých tvarvek). Nemusí se prvést u prfilvaných trubek. Při zkracvání pužijte byčejnu jemnzubu pilu neb řezač trubek; řez musí být prveden klm, třepy se dstraní škrabku neb pilníkem. V případě řezání kružní pilu se pr PV dpručují pilvé ktuče s rztečí zubů ca 4 mm, hřbet zubu s pdbrušením d rviny řezu cca 5, náběh čela zubu klmý na rvinu řezu, řezná rychlst asi 65 70 m/s. Pr PP je řezná rychlst zhruba plviční, rzteč zubů může být větší, cca 6 mm, hřbet pdbrušen ca 25, čel zubu má d svislice dchylku asi 8. Prblémy může způsbit pužití řezných ktučů materiál se na řezné plše může spékat. Zkrácený knec se u hladkých trubek patří úksem pd úhlem 15. Orientační délku zksení např. za pmci pilníku uvádí tabulka (správné prvedení pnechává asi 1/3 tlušťky stěny, na knci trubky přitm nesmí vzniknut špička). Tvarvky zkracvat nelze! N 125 150 200 250 300 400 500 600 délka zksení (mm) 6 6 7 9 9 12 15 18 23 Při jakékliv úpravě tvarvek neb těsnicích prvků systému nepřebírá výrbce zdpvědnst za kvalitu spjů strana 12
4. POSTUP PŘI POKLÁÁNÍ TRUEK Trubky se běžně pkládají tak, aby vda prtékala směrem d hrdla k dříku. Orientace těsnění prti směru tku (při pužití přesuvek apd.) však nemá vliv na těsnst systému. 4.1. Účinná vrstva Plastvá trubka dsahuje ptimálních vlastnstí puze při splupůsbení klní zeminy, která jí pmáhá vhdně rznášet půsbící síly Trubka je tak chráněna před dluhdbým překrčením dvlené defrmace, jež by mhl mít negativní vliv na její živtnst. Pr funkci trubky je nejdůležitější takzvaná účinná vrstva, cž je zemina pd trubku, vedle ní a dále v minimální tlušťce 15 cm nad hrním krajem trubky (min. cm nad spjem). Zemina se zde sype z přiměřené výšky a tak, aby nedšl k pškzení neb psuvu ptrubí. V celé účinné vrstvě, tj. ve vrstvách L, O, KO pdle brázku, je dle ČSN EN 16 nutn pužít zeminu neagresivní vůči materiálu trubky, bez strhranných částic (stré kameny, skleněné střepy); pr hladké trubky d N 200 zrnitsti max. 22 mm, d N 250 max. 40 mm, jednáli se stejnzrnné slžení, dpručujeme pužít zrn pněkud menší. ( Pr jedntlivé systémy je mžn specifikvat i jiné pdmínky pkládky, najdete je v příslušných kapitlách). Zvláště pečlivě je třeba vybírat materiál účinné vrstvy v kmunikacích, kde jsu trubky vystaveny nejen zvýšenému zatížení statickému, ale i přensu dynamickéh půsbení vzidel. V řadě případů, především pd vzvku, musí prjektvat navrhnut výměnu zeminy. Schéma ulžení ptrubí ve výkpu: = šířka výkpu (šířka ve výši vrchlíku trubky) α = úhel ulžení ptrubí = směr zhutnění zeminy β = skln stěny výkpu HZ = hrní zásyp KO = krycí bsyp O = bční zásyp UV = účinná vrstva L = lže trubky Nrma ČSN EN 16 pvluje pr pužití v účinné vrstvě tyt materiály: Stejnzrnný štěrk Zrnitý materiál s dstupňvanu zrnitstí Písek Netřiděný zrnitý materiál rcené stavební materiály V klí trubky nesmí vzniknut dutiny. Prt se v zásypu nedají pužít materiály, jež mhu během dby měnit bjem neb knzistenci zemina bsahující kusy dřeva, kameny, led, prmčená sudržná zemina, rganické či rzpustné materiály, zemina smíchaná se sněhem neb kusy zmrzlé zeminy. U trubek s prfilvanu vnější stěnu by zemina měla vyplňvat i mezery mezi vlnami. 4.2. Pdlží trubek Trubky se ukládají d výkpu na pískvu neb štěrkpískvu spdní vrstvu (lže, pdsyp, viz L v brázku..) minimální tlušťce cm, v kamenitém pdlží a na skále min. 15 cm (šířku viz výše). V nevazných zeminách a při vhdné zrnitsti lze pkládku prvést i přím. Zeminu není nutn hutnit, nesmí však být příliš nakypřená. Pdlží nesmí být zmrzlé! Úhel ulžení α má být větší než 90 (v EN 16 je uveden jak parametr b; hdnta b pdle prjektu musí být ddržena). Trubky musí na terénu ležet v celé délce, je nutné zabránit vzniku bdvých styků, např. na výčnělcích hrniny neb na hrdlech (vyhlubení mntážních jamek v klí hrdlvých spjů). Pkládka na pdkladní prahy neb přím na betn je zakázána, vyžadujeli situace pužití pdlžní betnvé desky, je nutn patřit tut desku lžem, jak je ppsán výše. strana 13
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Lže musí být zhtven před plžením trubky (úprava spádu trubek pdlžením kameny neb lkálním násypem hlíny není dvlena). Při silně se měnících vlastnstech zeminy (rzdílná únsnst pdlží) je mžn na přechdvých místech pužít dstatečně dluhu přechdvu zónu z písku a/neb getextilií, případně jiných materiálů. Ležíli připjvací hrdl dbčky výše než průběžná část, nezapmeňte i na jeh důkladné pdepření. 4.3. Zásyp ptrubí v účinné vrstvě Násyp a hutnění se prvádí p vrstvách cca 15 cm (dle účinnsti pužité techniky), vždy p bu stranách trubky. Hutní se ručně, nžním dusáním neb lehkými strjními dusadly, nad vrchlem trubky se nehutní až d výšky 30 cm. Zvláště pečlivě se má hutnit zemina d dsažení výšky alespň jedné třetiny průměru trubky. Při hutnění je nutn kntrlvat jedntlivé trubky, zda se výškvě neb směrvě nepsunuly. Stupeň hutnění předepisuje prjekt, pmůcku pr praxi (pčet průchdů zvlenéh mechanismu pr dsažené hutnění) viz např. v ČSN P ENV 46. Neníli pr zásyp ptrubí vhdný půvdní materiál, musí prjekt předepsat zásyp zeminu vhdnu. Pkud při prvádění výkpu v sudržné zemině dvlí prjekt její pužití v účinné vrstvě, je dbré chránit ji před navlhnutím a zmrznutím. Způsb vytahvání pažení může výrazně vlivnit statiku ptrubí a měl by být uveden v prjektu. Jeli vytahván až p zhutnění příslušné vrstvy, způsbí pětvné uvlnění zeminy, prt je nejlépe vytahvat pažení p částech vždy jen výšku vrstvy, která se následně bude hutnit. Při pkládání v terénu s výskytem pdzemních vd je nutn zabránit vyplavení zásypvéh materiálu. Výkp musí být při pkládce zbaven vdy (pznámka: plastvá ptrubí jsu lehká a velmi splehlivě těsní. Prt síly vztlaku mhu nabýt značných hdnt. pručuje se s tímt efektem pčítat a nepnechávat trubky zbytečně bez zhutněnéh zásypu). Jsuli pr dvdnění výkpu pužity drenáže, je nutn p dknčení prací zrušit jejich funkci. Zabraňte zbytečnému zatěžvání trubek na stavbě, například pjížděním nedstatečně zasypanéh ptrubí vzidly. 4.4. Zasypání výkpu nad účinnu vrstvu (hlavní zásyp ptrubí) K zásypu se pužije materiál, který je mžn bez ptíží zhutnit, přednstně hrubzrnný materiál neb materiál se smíšeným zrnem. Jeli zaručen pečlivé zhutnění, smí se při ddržení bsahu vdy v tmt materiálu pužít i další materiály. Velikst částic (kamenů) je zde d 150 mm. Nad 30 cm d vrchlu trubky se hutní i zemina nad trubku. Těžku hutnicí techniku lze pužít až d 1 metru nad trubu. Pdle ČSN 736006 (8/2003) by stky a kanalizační přípjky měly být značeny výstražnu fólií v barvě šedivé. 4.5. Přesnst pkládky vlené hrizntální dchylky trubníh řadu d skutečné sy stky jsu d 40 mm na každu stranu, vertikální dchylky nemají přesahvat následující hdnty: d sklnu ptrubí 1%... ± mm při sklnu nad 1 %... ± 30 mm prti kótě dna určené prjektvu dkumentací V niveletě dna nesmí vzniknut prtispád. Lehké plastvé trubky mají tendenci během hutnění vyplavat dpručuje se prt průběžná kntrla plhy a případná patření jak přisypání zeminu neb pužití vzpěr. strana 14
4.6. Ulžení trubek ve vlném prstru a v chráničkách Plastvé trubky nejsu samnsné. Je prt nutn zabránit jejich ulžení jen na vzdálených bdech (například hrdlech). Lze je ulžit na krýtkách (s přerušením v blasti hrdel neb jinu úpravu zabraňující průhybu trubek) neb za pmci bjímek dstatečné nsnsti a veliksti styčné plchy. Vzdálenst bjímek neb pdlžek by neměla být větší než desetinásbek vnějšíh průměru trubky. V chráničkách je pr ulžení a vystředění trubek (chraně prti phybům způsbeným klísáním pdzemní vdy) mžn pužít například kluzných středicích prvků (takzvaných ježků), ale i jiných vhdných pdlžek. Ptřebné údaje mají být uvedeny v prjektu. 4.7. Vstup d betnvých šachet, průchd základy Průchd ptrubí pd základy budv a pdbně vyžaduje minimální krytí 15 cm nad trubku, v pačném případě je nutn pužít chranné trubky. le vyhl. 137/1998 Sb. ( 11 bd 4) musí být všechny prstupy vedení technickéh vybavení d staveb neb jejich částí, umístěné pd úrvní terénu, plyntěsné. Prstup základem, stěnu šachty apd. lze v duchu tét vyhlášky realizvat např. pužitím pískvanéh hrdla KGMS (hladký kanál), šachtvé zděře neb jinéh vhdnéh prduktu. Z důvdu rzdílné rztažnsti plastů a betnu není vhdné zabetnvání běžnéh hrdla neb jiné tvarvky s hladkým pvrchem. Za splehlivé není pvažván ani vyplnění prstupu maltu či betnem. Vliv nestejnéh sedání ptrubí a šachty (základů) se eliminuje pužitím krátkých kusů trubek (0,5 až 1 m), zaústěných d průchdky. Spj blízk průchdu se při sedání může chvat jak jakýsi klub, který zabrání nadměrnému namáhání trubek. Neumísťujte spj přím d průchdu základy. 4.8. Přechd svisléh dpadu d kanalizace Pr přechd ze svislé větve na ležatu se dpručuje pužití dvu 45 klen. Lepší (i když prstrvě nárčnější) řešení je pužití zklidňvacíh kusu asi 25 cm dluhéh, vřazenéh mezi tat dvě klena. Pužití zklidňvacíh kusu se dpručuje zvláště u vyšších budv. Je vhdné tent přechdvý útvar staticky zajistit (např. pdkladní betnvu desku patřenu zhutněnu zeminu a vhdným bsypem tvarvky). V tét suvislsti upzrňujeme na nebezpečí tepelné defrmace trubek (zvláště z PV) při izlvání průchdu s pužitím rztavenéh asfaltu. strana 15
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 4.9. Prvedení ddatečné dbčky na stávajícím kanalizačním ptrubí 4.9.1. U hladkých trubek: 2x vyřezat Za pmci dvu přesuvek (u PV systému kat. značení KGU) a dbčky (KGE). Ze stávajícíh vedení se vyřízne kus dpvídající délce tvarvky plus asi dvěma průměrům trubky. Knce trubek se zksí. Odbčka KGE se nasune na trubku, dřezaný kus trubky se zkrátí na ptřebnu délku (=cca 2 Ø trubky) a patřičně zksí na bu kncích. Jedna přesuvka KGU se nasune na knec půvdní trubky, zárveň s jeh kncem, druhá se nasune na knec zkrácenéh kusu, pět zárveň s jeh kncem. Upravený kus se vlží mezi dbčku a půvdní trubku a bě přesuvky se přesunu zpět asi plvinu jejich délky. Při spjvání se nesmí zapmenut na pužití maziva. KGU 2x vlžit KGU přesunut bě KGU 4.9.2. U hladkých neb krugvaných trubek Za pmci mechanické sedlvé dbčky : Vyvrtat tvr krunvým vrtákem příslušnéh průměru Odstranit třepy z řezu Nasadit mechanicku dbčku a zajistit ji utažením matice za pmci speciálníh klíče KGU 2x Následně se d hrdla sedlvé dbčky zasune mazivem patřený dřík dbčvací trubky (hladká KG). Pzr: Mechanická dbčka se ddává ve dvu prvedeních pr hladké trubky KG a pr krugvané trubky (Pragma, PP Jumb). Odbčky nelze zaměnit!!! 4.9.3. Za pmci nalepvací dbčky KG (lepení je vhdné puze pr hladké PV trubky!): V trubce se v místě plánvanéh dbčení vyvrtá (vyřeže ) tvr vhdné veliksti, jeh hrany se zbaví třepů (uvnitř trubky patrná kntrla hmatem). sedací plcha trubky, případně i tvarvky se důkladně čistí, naknec např. pmcí ddávané čisticí kapaliny (MRG). Lepený pvrch trubky i tvarvky se natře lepidlem, nalepvací dbčka se během tevřenéh času lepidla (d 60 s) nasadí na trubku a fixuje vhdným třmenem, SK pásku, drátem apd. Pamatujte na mžnst nedknaléh styku lepených plch v případě defrmace trubky zkntrlujte před lepením a případně upravte! dby naprstéh zaschnutí lepidla nesmí být spj namáhán na tah neb smyk (pdle venkvní teplty a druhu lepidla cca 20 až 30 hdin). Před zasypáním ptrubí se dpručuje spj vhdně fixvat pr snížení mechanickéh namáhání dbčky. Lepení nedpručujeme prvádět při tepltách pd a za vlhka. strana 16
4.. Kmbinace kanalizačních trubek s hladkými hrdly a dříky (PV, PP Master, PP Jumb, PV Jumb) s jinými trubními systémy Kmbinaci plastvých trubek s trubkami z jiných materiálů, jaká je čast ptřeba při pravách neb rzšiřvání stávající kanalizace, můžete velmi lehce prvést za pmci přechdvých tvarvek. Jsu k dispzici tvarvky pr přechd z PV na litinu i kameninu a napak. Pr spjení s trubkami Pipelife Jumb (PV I PP) a PP Master nejsu ptřebné žádné speciální přechdvé tvarvky, nebť hrdla mají stejné prvedení jak u trubek hladkých. MONTÁŽNÍ POSTUPY PŘEHOOVÝH TVROVEK N JINÉ TRUNÍ MTERIÁLY SE PONĚKU LIŠÍ POLE RUHU TVROVEK. a) kmbinace s kameninu b) kmbinace s litinu Viz tabulka, s trubkami PRGM pdle pstupu uvedenéh u Pragmy Objednací čísl KGUSM KGRR... Přechd na kameninvé hrdl (přechd PV kamenina) těsnicí kružek nutn bjednat! Těsnicí kružek natáhnut na začátek KGUSM a bez mazadla nasadit d kameniny Kmbinace s kameninu KGUS... KGRR... Přechd na kameninvu trubku bez hrdla (včetně těsnicíh kružku) (přechd kamenina PV) Náhradní těsnicí kružek pr Těsnicí kružek natáhnut na knec kameninvé trubky a KGUS nasadit bez mazadla KGUSM... a KGUS KGUG... Přechd na knec litinvé trubky Nejdříve nasadit na knec litinvé bez hrdla (přechd litina PV) trubky kružek a pté těsnění ve tvaru Kmbinace s litinu KME... těsnění KME nutn bjednat zvlášť vjité těsnění pr přechd d hrdla litinvé trubky (přechd PV litina) klbučku. Těsnění nasunut pté d hrdla KGUG ptřenéh mazadlem Na PV trubce nedělat úks. Na PV nasadit nejdříve kružek a těsnění ve tvaru klbučku. Ptm nasunut hrdl litinvé trubky, ptřené mazadlem 4.11. rmatury prti zpětnému vzdutí (Zpětné klapky) Jsu určeny pr chranu staveb (sklepů apd.) prti zvýšené hladině pdzemní vdy neb při záplavách. Mhu služit také jak chrana prti vnikání hldavců d ptrubí neb jak čisticí kus. dávají se plastvé (PV, PP) armatury d N 630, v prvedení s jednduchu plastvu neb nerezvu klapku, v případě ptřeby je mžn řadit dvě armatury za sebu. N 400 jsu armatury patřeny aretační páčku, která blkuje klapku v plze zavřen. strana 17
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Mhu se umístit d šachtičky ve sklepě neb i mim bjekt, šachta má umžnit vlný přístup pr kntrlu neb čištění, případně pr aretaci (Nrma pr pužití zpětných armatur předepisuje kntrlu zhruba 2 x rčně). Mntují se tak, aby klapka byla ve svislé plze, při pužití se aretační páčka nesmí pnechat v plze mezi krajními stavy. Při instalaci je nutn ptrubí z vyšších pater budvy připjit za klapku p směru tku splašků, jinak by v případě uzavření klapky mhly splašky z vyšších pater samy zaplavit klapku chráněné prstry. Instalace zpětné klapky a dpadů: situace: Vzdutá hladina pdzemní vdy, klapka správně funguje (je uzavřena). 4.12. Prvedení zkušky vdtěsnsti Zkuška se prvádí pdle ČSN 75 6909/Z1 (a ČSN EN 16) p zásypu rýhy a dstranění pažení. Před zkušku je nutn uzavřít veškeré tvry a uzavírací prvky (zátky) zajistit prti vytlačení. Ptrubí je rvněž třeba zajistit prti vlivu sil půsbících při zkušce a v nejvyšším bdě patřit dvzdušňvacím prvkem. Před zkušku se ptrubí naplní vdu tak, aby mhl uniknut vzduch. P naplnění se nechá vdní náplň ustálit p dbu jedné hdiny a p uplynutí tét dby se prvede zkuška vdtěsnsti. Při zkušce je nutn zabránit vlivu případných změn teplty, nebť by mhly vlivnit přesnst měření! Kntrluje se při ní také těsnst jedntlivých spjů. V případě pkládky ve svažitém terénu, kde lze předpkládat výšku vdníh slupce přes 5 m, musí prjektant předepsat vyšší zkušební tlak. ČSN EN 16 dvluje rvněž jedndušší zkušku tlakem vzduchu, v případě nevyhvujících hdnt je však směrdatná zkuška vdu. Vzhledem k velké stlačitelnsti vzduchu je nutn vzít v úvahu nebezpečí pranění sb, hrzící při uvlnění zátek a jiných tlakvě expnvaných dílů. 4.13. Tlakvé čištění trubek Vzhledem k trvale hladkým a nepřilnavým stěnám je vazba případných nečistt na trubku, bez hledu na dbu půsbení, velmi vlná, na rzdíl d trub z kameniny a betnu, kde se s časem utužuje spjení nečistt a stěn trubek (čast tak pevné, že ptřebný tlak vdy truby pškzuje). Intervaly ptřebnéh čištění plastů mhu být výrazně delší a samtné čištění spčívá spíše v dplavení usazenin. Všebecně se nejlepších výsledků dá dsáhnut pužitím spíše nižších tlaků spjených s větším průtkem vdy, nebť je tak zaručen čištění celéh průřezu trubky a dsažen větší účinnsti čištění (tryska 2,8 mm při 120 barech pskytuje 5x větší energii než MX 120 bar strana 18
tryska 1 mm při 340 barech). pručený tlak pr plasty je cca 60 barů, v případě ptřeby je však bez prblémů mžn prvádět čištění tlakem 80 120 barů. pručená rychlst phybu trysky je 6 12 m /min. Suvisející nrmy: pren 14 6541: 2004 Management and cntrl f peratin in drains and sewers Sewer leaning (platná pr všechny druhy ptrubí) pren/tr 14 920 Jetting resistance f drain and sewer pipes Mving jet test methd Orientační tabulka tlakvých ztrát na m hadice Jmenvitý průřez hadice Průtk l/min 12 mm (½ ) 20 mm (¾ ) 25 mm (1 ) 32 mm (⁵/₄ ) 25 0.5 50 2.8 0.1 80 7.0 0.7 n/a 1.1 120 n/a 1.6 140 n/a 2.2 150 n/a 2.5 0.8 180 n/a 4.4 1.2 200 n/a n/a 1.5 250 n/a n/a 2.3 0.7 300 n/a n/a 3.4 1.0 350 n/a n/a n/a 1.3 400 n/a n/a n/a 1.8 450 n/a n/a n/a 2.3 Pmlčka znamená nepatrnu ztrátu, n/a překrčení kapacity hadice Pramen: ánský technický institut strana 19
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 5. HEMIKÁ OOLNOST 5.1. hemická dlnst neměkčenéh plyvinylchlridu (PVU) ata v tabulce dpvídají sučasným pznatkům. Jsu stanvena měřením na zkušebních tělesech v labratrních pdmínkách, d nichž se skutečné pdmínky mhu lišit. Zvláště je nutn mít na zřeteli zvýšenu mžnst krze vlivem vyskéh mechanickéh napětí. Klasifikace materiálů v tabulce je zjedndušena d tří skupin: Odlný za běžných pdmínek (tlak, teplta) materiál není neb je jen zanedbatelně napadán médiem Pdmíněně dlný médium napadá materiál a vede k jeh btnání. Živtnst je pdstatně zkrácena. ůležité je většinu přihlédnutí ke kncentraci média a dalším prvzním pdmínkám. Není dlný materiál je pr médium nepužitelný, resp. je pužitelný za zvláštních pdmínek ez značení nezkušen Stručná tabulka na základě IN 8061/přílha 1 Slučenina knc. % acetaldehyd acetaldehyd acetaldehyd kys. ctvá acetanhydrid acetn vdný acetn alkhlické nápje allylalkhl alkhly mastné (vyšší) amniak kapal. amniak plynný amniakvá vda anilin čistý benzaldehyd vd. rztk benzen benzin benzinbenzen směs benzan sdný vd. rztk benzan sdný vd. rztk bělící luh 12,5 % akt. chlru brax vd. rztk britan draselný vd. rztk brm kapalný brm plynný brmičnan draselný vd. rztk brmičnan draselný vd. rztk brmvá vda butadien butan plynný butandil butanl butylacetát butylfenl celulóza vd. cyklhexanl cyklhexanl dextrin vd. dusičnan amnný vd. rztk dusičnan amnný vd. rztk dusičnan draselný vd. rztk dusičnan stříbrný vd. rztk dusičnan vápenatý vd. rztk dvjchrman draselný vd. rztk etylacetát etylakrylát etylalkhl (zákvas) etylalkhl a kys. ctvá (kvasná směs) etylalkhl denat. ( 2 % tluenu) etylalkhl vd. rztk etylenchlrid etylenxid kap. etyléther fenlvé vdy fenlvé vdy fenylhydrazin flurid amnný vd. rztk 40 90/40 stpy běžná 96 0,1 80/20 d d 36 1 níz. 50 d d 18 d 8 50 40 prvzní prvzní 96 96 1 d 90 d 20 teplta 20 40 60 Slučenina knc. % flurid měďnatý vd. rztk frmaldehyd vd. rztk fsgen plynný fsgen kapal. vývjka ustalvač fruktóza (hrznvý cukr) vd. rztk glycerin vd. glykkl vd. glykl vd. hexantril hydrxylaminsulfát vd. rztk chlr plynný, suchý chlr plynný, vlhký chlr kapalný chlramin vd. rztk chlrečnan sdný vd. rztk chlrid amnný vd. rztk chlrid antimnitý vd. rztk chlrid cínatý vd. rztk chlrid draselný vd. rztk chlrid draselný vd. rztk chlrid fsfritý chlrid hlinitý vd. rztk chlrid hlinitý vd. rztk chlrid hřečnatý vd. rztk chlrid hřečnatý vd. rztk chlrid měďný vd. rztk chlrid sdný viz sůl jedlá chlrid vápenatý vd. rztk chlrid vápenatý vd. rztk chlrid zinečnatý vd. rztk chlrid zinečnatý vd. rztk chlrid železitý vd. rztk chlrid železitý vd. rztk chlristan draselný vd. rztk chlrnan sdný vd. rztk chlrvá vda chlrvdík vlhký chlrvdík suchý chrman draselný vd. rztk chrmvý kamenec vd. rztk chrmvý kamenec vd. rztk kresl vd. kyanid draselný vd. kys. adipvá, vd. rztk kys. antrachinnsulfnvá vd. suspense kys. benzvá kys. britá vd. rztk kys. brmvdíkvá vd. rztk kys. brmvdíkvá vd. rztk kys. chlristá vd. rztk kys. chlristá vd. rztk kys. chlrná vd. rztk kys. chlrsulfnvá kys. chrmvá vd. 2 běžná běžná každá běžná běžná d 12 0,5 d 90 d 1 40 d 90 d každá d 48 d d 20 d 50 teplta 20 40 60 strana 20