Jan Pour Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha 3 e-mail: pour@vse.cz Abstrakt: V únoru roku 2012 uspořádala Česká společnost pro systémovou integraci seminář na téma Nové přístupy k řízení IT architektur ve veřejné správě. Při příležitosti tohoto semináře provedla ČSSI mezi jeho účastníky průzkum orientovaný na přístupy a problémy v řízení podnikové informatiky. Cílem tohoto článku je ukázat obsahové zaměření průzkumu a jeho hlavní výsledky. Průzkum byl zaměřen především na hlavní problémy řízení informatiky, s nimiž se praxe musí vyrovnávat, na uplatnění standardních metodik a metod v řízení informatiky, využití různých typů architektur a přístupy ke cloud computingu. Klíčová slova: podniková informatika, řízení podnikové informatiky, metody a metodiky řízení informatiky, podnikové architektury, IT architektury, cloud computing. Abstract: The Czech Society for Systems Integration organized a seminar on the topics of New approaches to IT architectures management in the public administration, February 2012. During the seminar it has been provided a survey concentrated on the problems and approaches in the field of management of business informatics. The goal of this paper is to present the basic results of the survey. The survey was focused on the main problems of IT management, on the use of standard methodologies and methods, on various types of IT architectures and actual approaches to the cloud computing. Keywords: business informatics, management of business informatics, methodologies and methods in business informatics management, enterprise architectures, IT architectures, cloud computing. Průzkum navazoval na předchozí průzkumy tohoto typu, např. (Pour, Voříšek, 2011) a jeho cílem bylo získat a porovnat názory pracovníků praxe na otevřené otázky a problémy v řízení podnikové informatiky a na přístupy, metodiky a metody, které se při řešení těchto problémů uplatňují. 1. Rozsah průzkumu Průzkum proběhl, jak již bylo zmíněno, mezi účastníky semináře ČSSI, který se konal v únoru tohoto roku. Počet respondentů byl proto velmi omezený a proto ho můžeme označit spíše jako miniprůzkum. Přesto poskytl některé zajímavé pohledy a zejména srovnání na problematiku řízení informatiky a další otázky, které s ním souvisejí. V dalším přehledu je charakterizována struktura respondentů: SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2012 49
Jan Pour Velikost podniků: Odvětvová orientace: Pozice respondenta: dána počtem zaměstnanců: o malé (25 49): 11,8 %, o střední (50 249): 29,4 %, o velké (250 a více): 58,8 % celkem 16 odvětví, nejvýznamnější byly: o veřejná správa: 41,2 % o finanční sektor: 5,9 % o komunikace: 5,9 % o výroba: 5,9 % o školství: 17,6 % o ostatní: 23,5 % pozice, resp. role v podnikové informatice: o top management: 11,8 %, o IT manažer: 23,5 %, o člen střední úrovně vedení: 23,5 % o IT specialista: 29,4% o ostatní: 11,8 %. 1 Problémy řízení podnikové informatiky Úvodní část průzkumu byla věnována využívaným standardním součástem řízení v informatice a hlavním problémům. Strukturu odpovědí na otázku, jaké součásti, resp. prvky řízení informatiky se využívají v praxi respondenta, ukazuje Obrázek 1-1. Převažující podíl odpovědí ukazuje na procesy řízení, které jsou pouze dokumentovány, ale pouze 11,8 % odpovědí uvádí vedle jejich dokumentace i reálné využívání. Na druhé straně 23,5 % respondentů připouští, že procesy nejsou dokumentovány vůbec. To ukazuje na zřejmý fakt, že oproti ostatním podnikovým procesům, kde poslední průzkumy (Bruckner, 2010 a Pour, Voříšek, 2011) ukázaly až 80 % uplatnění procesní dokumentace, jsou procesní analýzy v informatice více méně okrajovou záležitostí. Obdobně je tomu s využíváním metrik pro řízení informatiky, kde 29,4 % respondentů zmiňuje jejich částečné využití, zatímco komplexní systém metrik má nasazeno pouze necelých 6 % organizací. 50 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2012
Obrázek 1-1: Využití hlavních součástí řízení informatiky (v % odpovědí) Klíčovou částí průzkumu byla specifikace hlavních problémů v řízení informatiky, kde měli respondenti vybrat 3 nejvýznamnější z nabídnutého seznamu. Výsledky ukazuje Obrázek 1-2. Z grafu vyplývá, že převládají dva hlavní problémy, a to je chybějící nebo nevyužívaná strategie rozvoje informatiky a nedostatečné řízení nákladů na informatiku. Jak v oblasti strategického řízení informatiky, tak v oblasti nákladů a nákladových analýz se nabízí řada metod (viz Novotný a další, 2010), ale otázkou je většinou skutečný tlak na jejich uplatnění a časový prostor pro jejich praktickou aplikaci. Na druhé straně, ale analýzy a plánování efektů informatiky není podle respondentů příliš urgentní a jako významný ho vidí pouze 17,6 % z nich. Další významným problémem je chybějící katalog služeb a s ním spojené i využívání smluv SLA (Service Level Agreement). Řízení na základě služeb a SLA se v praxi deklaruje již jako běžný princip. Přesto se ukazuje absence jeho základu, tedy katalogu služeb a a základní ocenění informatických služeb. Jako další podstatný problém vyplynula z této části průzkumu nedostatečná nebo chybná orientace na strategické aplikace. Je samozřejmě otázkou, co se chápe strategickou aplikací, jaké jsou její atributy a jak jejich vymezení a vyhodnocení ovlivňují konkrétní podnikové podmínky. Těmito otázkami se zabývá např. (Schniederjans a další, 2005). V každém případě lze strategickými aplikacemi označit ty, které rozhodujícími způsobem přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti podniku. I minulé průzkumy ukázaly, že v tomto ohledu existují v naší praxi jisté rezervy. Podle nich např. priority investic směřují především do základních systémů (ERP apod.) a méně do aplikací elektronického a mobilního podnikání, CRM, business intelligence apod., které takový SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2012 51
Jan Pour strategický charakter obvykle mají. To je ale otázkou dalšího vývoje, informovanosti podnikových managementů v této oblasti a do značné míry i tlaku trhu. Obrázek 1-2: Hlavní problémy v řízení informatiky (v % odpovědí) Průzkum v této části ale také ukázal, že některé často citované problémy se zde neobjevily nebo pouze jako minoritní. K nim patří nedostatečné řízení vztahů k dodavatelům, které nezmínil ani jeden respondent. To je zřejmě dáno zvyšující se úrovní našeho IT trhu jak na straně nabídky, tak poptávky. K dalším méně zmiňovaným problémům, patří nezajištění bezpečnosti, změny v legislativě nebo nezajištění kvalifikace uživatelů i informatiků. To vše však může být dáno i omezeným počtem respondentů, větší průzkum by patrně ukázal i vyšší hodnoty. 52 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2012
2. Metody a metodiky řízení podnikové informatiky Pro řízení informatiky se nabízí celá škála metod, z nichž mnohé mají obecný charakter a využívají se na úrovni řízení celého podniku. Využití vybraných metod v řízení podnikové informatiky ukazuje Obrázek 2-1 s tím, že metody, které nebyly v odpovědích zmíněny vůbec (jako např. IT BSC apod.) byly z následujícího grafu vypuštěny. Obrázek 2-1: Metody využívané v řízení informatiky (v % odpovědí) Graf dokumentuje převažující využití metody SWOT (Strengths, Weakness, Opportunities, Threats) a různých metod a standardů v řízení projektů (PMBOK atd.). Naproti tomu necelých 12 % respondentů přiznává, že se v jejich praxi nepoužívají standardní metody vůbec. Často diskutovanou otázkou je nasazení, praktické využití a přínosy komplexních metodik a modelů řízení podnikové informatiky, jakými jsou ITIL, COBIT, CMMI a další. Obrázek 2-2 dokumentuje využití nejuznávanější z těchto metodik ITIL (IT Infrastructure Library), a to podle vybraných oblastí informatického řízení. Graf ukazuje, že 47 % respondentů uvádí, že se ITIL nevyužívá vůbec a pouze necelých 6 % respondentů uvádí jeho komplexní využití. Pokud jde o jednotlivé oblasti řízení informatiky a v nich využití metodiky ITIL, pak hlavními jsou návrh služeb (včetně SLA), řízení a plánování rozvoje informatiky, především plánování projektů, řízení bezpečnosti a řízení provozu. Přesto uváděné využití metodiky ITIL ani v těchto oblastech není nijak výrazné a pohybuje se na úrovni necelých 18 %. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2012 53
Jan Pour Obrázek 2-2: Využívání metodiky ITIL v řízení informatiky (v % odpovědí) Pokud jde o další metodiky, zejména COBIT, je jejich využívání ještě menší. V případě metodiky COBIT uvedlo téměř 53 % respondentů, že ji nevyužívá vůbec, 12 % pouze ve strategickém řízení informatiky a ostatní se k této otázce nijak nevyjádřili, což si lze vyložit rovněž jako její nevyužití. Faktorů, které ovlivňují tento stav, je několik počínaje samozřejmě omezeným rozsahem průzkumu, ale obdobné výsledky ukázaly i jiné průzkumy. Reálnějšími příčinami jsou pravděpodobně relativní složitost těchto modelů a časové i finanční náklady na jejich implementaci, značný rozsah metodik vzhledem k rozsahu a složitosti některých podnikových informačních systémů u menších organizací, ale i nedostatek dostupné literatury a dalších informačních zdrojů orientovaných na tato témata. 3. Architektury a cloud computing Závěrečná část otázek byla věnována uplatnění IT architektur v podnikové praxi a přístupy a záměry ve využívání služeb založených na cloud computingu, jako velmi aktuálním a atraktivním trendu v provozování a rozvoji podnikové informatiky. Rozsah využití IT architektur, jako jednoho z nástrojů řízení informatiky dokumentuje Obrázek 3-1. Do nabídky v dotazníku byly vybrány nejčastěji zmiňované a v praxi diskutované architektury. 54 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2012
Obrázek 3-1: Využití architektur v organizaci (v % odpovědí) Z grafu vyplývá, že jednoznačně nejužívanější je architektura IT infrastruktury, což je dáno komplexností a obvyklou složitostí problému. Poměrně větší zastoupení (35,3 %) mají architektury podnikových procesů vyplývající ze stále větší pozornosti věnované procesním otázkám v praxi. Na druhé straně by se dalo očekávat výrazně větší využití aplikačních architektur, které se při vysoké aplikační heterogenitě podnikové informatiky (Gála a další, 2009) jeví z hlediska jejího systematického rozvoje jako nezbytnost. Vliv na uvedený výsledek může ale mít charakter organizací respondentů, kde např. v organizacích veřejné správy se uvedený problém nemusí jevit vždy jako urgentní. Obdobně nízké rozšíření připisují respondenti architekturám IT služeb, jejichž obsah a způsob řešení je až do současné doby otázkou odborných diskusí. Jak je patrné, tak zcela minoritní zastoupení mají architektury dat a datových zdrojů, necelých 6 %. Využití cloud computingu je vysoce aktuálním tématem současnosti, diskutují se jeho významné přínosy i rizika. Na toto téma zorganizovala ČSSI v prosinci roku 2011 odborný seminář s názvem Cloud Computing výhody a výzvy, jehož garantem byl doc. Feuerlicht z UTS Sydney. Presentace z tohoto semináře jsou k dispozici na www stránkách ČSSI. Obdobně se tomuto tématu věnovaly i minulé průzkumy realizované na VŠE, nebo v rámci ČSSI (Pour, Voříšek, 2011). Výsledky posledního průzkumu směřující na hlavní otázku k dosavadnímu nebo plánovanému využití cloud computingu v organizacích respondentů demonstruje Obrázek 3-2. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2012 55
Jan Pour Obrázek 3-2: Využití Cloud Computing služeb (v % odpovědí) Největší skupina respondentů uvádí plánované využití cloud computingu v následujících 12 měsících (23,5 %) a dohromady více než 35 % respondentů uvádí jeho současné nebo již trvalé využívání. To je jistý posun oproti minulým zmiňovaným průzkumům, kdy plánované využití cloud computingu se pohybovalo v jednotkách procent. Je to jistým dokladem toho, že podniková sféra stále více respektuje možnosti a efekty takového modelu provozování své informatiky, a to i vzhledem k jistým omezením (možnosti customizace a integrace aplikací apod.), které jsou v této sféře zřejmé. 4. Závěr Účelem článku bylo presentovat v návaznosti na některé předchozí příspěvky, např. (Pour, Voříšek, 2011) dílčí výsledky posledního průzkumu ČSSI, který proběhl v únoru roku 2012. Průzkum ukázal hlavní problémy řízení současné informatiky, které jsou zejména v oblasti strategického řízení informatiky a s tím související provázání informatických služeb na potřeby podniků a organizací. Dalším hlavním problémem se ukazuje systematické a kvalitní řízení nákladů na informatiku, včetně sledování návratnosti investic a dosahovaných jejich efektů. Významným zmiňovaným problémem je i nedostatečná orientace rozvoje informatiky na strategické aplikace, tedy takové, které nejvýrazněji posilují nebo zvyšují konkurenceschopnost podniků. V oblasti využívaných metod a metodik průzkum ukázal poměrně omezený rozsah nasazování standardních metodik a modelů řízení informatiky v praxi, jakými jsou ITIL, COBIT a další. Příčiny se snažil článek částečně identifikovat, ale pravděpodobně by právě tento problém zasluhoval rozsáhlejší průzkum a detailnější analýzu. Z pohledu uplatňovaných architektur v řízení informatiky dominují architektury IT infrastruktury a architektury podnikových procesů. To potvrzuje i trendy a obvyklé priority současné praxe. Na druhé straně využití cloud computingu se postupně 56 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2012
zvyšuje. Z pohledu typů nabízených služeb průzkum ukázal převažující postavení služby Infrastructure-as-Service. Její využití uvedlo více než 47 % respondentů. Na závěr k uvedeným výsledkům je nutné poznamenat, že v tomto případě šlo o průzkum s omezeným počtem respondentů, s převažujícím zastoupením organizací veřejné správy a podle toho je nutné se na výsledky i dívat. Nicméně bylo zřejmě účelné o jejich vyhodnocení informovat, neboť rovněž přispívají do mosaiky názorů a hodnocení reprezentantů naší praxe na aktuální otázky a problémy, před kterými naše informatika stojí. Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu GA ČR P403-10-0092 Advanced Principles and Models for Enterprise ICT Management u Grantové agentury České republiky 5. Literatura 1. BRUCKNER, T.: Kdo odpovídá za definici požadavků na ICT služby a jaká SLA jsou definována v podnicích ČR výsledky průzkumu. Systémová integrace, 2010, č. 4. str. 125 147. ISSN 1210-9479 2. GÁLA, L., POUR, J., ŠEDIVÁ, Z.: Podniková informatika. Praha, Grada, 2009. ISBN 987-80-247-2615-1 3. KUNSTOVÁ, R.: Barriers and Benefits of Investments into Enterprise Content Management Systems. Organizacija, 2010, roč. 43, č. 5, s. 205 213. ISSN 1318-5454 4. NOVOTNÝ, O., POUR, J., BASL, J., MARYŠKA, M.: Řízení výkonnosti podnikové informatiky. Professional Publishing, Praha, 2010. ISBN 978-80-7431-040-9 5. POUR, J., VOŘÍŠEK, J.: K výsledkům průzkumu české informatiky. Systémová integrace, 2011, č. 1, ISSN 1210-9479 6. SCHNIEDERJANS, M.J., HAMAKER, J.L., SCHNIEDERJANS, A.M.: Information Technology Investment: Decision-Making Methodology. New Jersey, World Scientific 2005. ISBN-10: 9812386955 7. VOŘÍŠEK, J. a kol.: Principy a modely řízení podnikové informatiky. Praha: Oeconomia 2008. ISBN: 978-80-245-1440-6 JEL: M10, C88 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2012 57