K výsledkům průzkumu české informatiky

Transkript

1 K výsledkům průzkumu české informatiky Vysoká škola ekonomická v Praze katedra informačních technologií VŠE nám. W. Churchilla 3, Praha 3 pour@vse.cz, vorisek@vse.cz Abstrakt: Katedra informačních technologií VŠE provedla na konci roku 2010 průzkum v oblasti podnikové informatiky mezi 600 respondenty v celé České republice. Průzkum byl zaměřen zejména na řízení podnikové informatiky, přístupy k jejím inovacím a na ekonomická témata spojená s informatikou. Přinesl mnoho zajímavých informací a pohledů české praxe na aktuální otázky rozvoje a způsobu provozování informatiky. Článek charakterizuje obsah a zaměření průzkumu, použité metody a vybrané výsledky. Současně předpokládá, že na něj budou v časopise Systémová integrace navazovat další příspěvky, které se již některým zkoumaným aspektům budou věnovat detailněji. Klíčová slova: podniková informatika, konkurenceschopnost, průzkum, řízení informatiky, aplikace podnikové informatiky, investice do informatiky, náklady a efekty informatiky. Abstract: The Department of IT, University of Economics Prague realized a survey in the field of business informatics among 600 respondents in the Czech Republic in This survey was primarily focused at the IS/ICT management, approaches to its innovations and economic topics related to business informatics. The survey offered many interesting answers and views of representatives of the Czech practice on the management models of enterprise informatics. The paper summarizes the survey content and some of its selected results. At the same time it is supposed some other papers in Systems integration journal will follow bringing further information on surveyed aspects in a more detail. Keywords: business informatics, competitiveness, survey, IS/IT management, business informatics applications, investments into informatics, cost and effects of informatics. Česká informatika se rychle vyvíjí, vyuţívá stále nově dostupné technologie, metody, aplikace. Zaměstnává v současnosti něco přes pracovníků na různých pozicích. Přesto je otázkou, do jaké míry přispívá k úspěšnosti podniků a institucí veřejné správy a jak úspěšně posiluje jejich konkurenceschopnost. Je zřejmé, ţe jsou v tomto ohledu jednotlivé podniky a instituce různě úspěšné. Můţeme to usuzovat z našich empirických zkušeností, můţeme srovnávat naše a mezinárodní statistiky. Na druhé straně jsou ale pro reálné hodnocení naší situace a pro odhady dalšího vývoje nezastupitelné názory a zkušenosti pracovníků praxe pracujících na různých pozicích, v různých odvětvích, v podnicích různých velikostí a působnosti. Právě to měl za cíl zde presentovaný průzkum. 15

2 1. Konkurenceschopnost a informatika Na počátku roku 2011 přinesla média informaci analytických společností o dalším propadu konkurenceschopnosti české ekonomiky o dalších 5 míst na jimi sestavovaných ţebříčcích. Je evidentní, ţe to není otázkou jen makroekonomickou, ale zejména otázkou konkurenceschopnosti jednotlivých podniků. Na tomto místě není účelné ani moţné zabývat se makroekonomickými, politickými a dalšími faktory, které tento vývoj ovlivňují. Na druhé straně chceme ale upozornit na to, ţe i informatika na státní nebo podnikové úrovni jeden z takových faktorů představuje a ţe je účelné se na její kvalitu a výkonnost dívat primárně pohledem jejího příspěvku k dosahování potřebné konkurenceschopnosti a úspěšnosti našich podniků na tuzemských a mezinárodních trzích. K dispozici je řada empirických studií (např. Kunstová, 2010) a publikací zabývajících se zkušenostmi a přístupy informačních manaţerů a dalších specialistů s nasazováním a vyuţíváním progresivních informatických technologií a aplikací v podnicích nebo orgánech veřejné správy (např. Sodomka, Klčová, 2010). Přesto si musíme stále klást otázku, jaká je převaţující realita v české praxi, kde jsou hlavní omezení a jejich příčiny, kdyţ v mezinárodních statistikách (např. EUROSTATu, OECD, WEF apod.) jsme ve vyuţití ICT pod evropským průměrem a v některých oblastech jsme dokonce na konci pomyslného pelotonu zemí EU. Jsou investice do informatiky nedostatečné nebo jsou sice dostatečné, ale orientovány nesprávným směrem? Jsou některé předpoklady efektivní informatiky, jako např. její strategie, procesní modely, architektury, spíše teoretickým fundamentem vysokoškolských předmětů, resp. součástí nabídky konzultačních firem, nebo reálným základem rozvoje našich podnikových informačních systémů? Není naše typická skepse ke všemu novému a k jakýmkoli změnám jednou z hlavních brzd rozvoje podnikové informatiky a jejich pozitivních dopadů na úspěšnost podniků a jejich podnikání? Můţeme najít spoustu dalších takových otázek, na které by bylo dobré hledat odpovědi, abychom mohli identifikovat příčiny daného stavu a zejména, abychom mohli hledat řešení, co s tím. Pro to, abychom byli schopni věrohodněji analyzovat současnou situaci z nejrůznějších pohledů, byl na konci roku 2010 realizován průzkum mezi 600 českých podniků, který přinesl značný objem dat, která jsou postupně zpracovávána. Průzkum, jehoţ realizátorem byla katedra informačních technologií VŠE Praha, sledoval dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo vytvořit informační základnu pro analýzy stavu podnikové informatiky v ČR a na jejím základě formulovat doporučení pro řízení podnikové informatiky. Druhým cílem bylo poskytnout východiska pro verifikaci a další rozvoj modelů řízení podnikové informatiky, které katedra v průběhu posledních let navrhla. Náplní tohoto článku je presentovat obsah, zaměření a metody průzkumu a následně uvést alespoň některé získané výsledky. Kompletní přehled výsledků a závěrů, k nimţ docházíme, by však výrazně překročil celý rozsah čísla časopisu, a proto předpokládáme, ţe se k nim budeme dalšími články vracet a detailněji je hodnotit. Poznámka: U všech dalších obrázků a grafů neuvádíme jejich zdroj, neboť jediným jejich zdrojem byly výsledky průzkumu. 16

3 K výsledkům průzkumu české informatiky 2. Charakter průzkumu, struktura respondentů Cílem průzkumu bylo získat ze strany poptávky, tj. z pohledu zákazníků, originální primární data o stavu a rozvoji jejich informatiky a souvisejících aspektech řízení firem a institucí. Průzkum měl charakter výběrového šetření, které realizovala na základě dotazníku katedry IT VŠE společnost Ipsos a bylo do něj zahrnuto 600 ekonomických subjektů. Z hlediska rozčlenění souboru respondentů jsou pro další analýzy podstatné tyto jejich charakteristiky: velikost podniku, odvětvová orientace podniku, působnost podniku, pozice respondenta v organizaci. 2.1 Velikost podniku Parametr velikosti organizace byl pro průzkum významný proto, aby bylo moţné analyzovat, zda přístupy a metody řízení informatiky se v organizacích liší v závislosti na jejich velikosti. Velikost podniku byla dána počtem zaměstnanců, s rozdělením na podniky malé (10 49 zaměstnanců), střední (50 249) a velké (250 a více zaměstnanců). Podniky s počtem zaměstnanců pod 10 do průzkumu zahrnuty nebyly s ohledem na většinou specifické a relativně jednoduché vyuţití informatiky. Strukturu respondentů z pohledu jejich velikosti dokumentuje Obrázek 2-1. Obrázek 2-1: Rozdělení respondentů dle velikosti podniků (v % podniků) Z grafu vyplývá jednoznačně největší podíl středních firem (63 %), zatímco malé a velké firmy mají v souboru zhruba stejný podíl (17, resp. 20 %). Lze říci, ţe pro daný průzkum je to rozloţení vyhovující, neboť rámcově odpovídá z tohoto hlediska i struktuře subjektů v rámci celé ekonomiky. Navíc problémy informatiky jsou právě u středních a případně malých podniků nejvíce aktuální, coţ dokazují i zahraniční studie a je dobré se jim proto speciálně věnovat. 17

4 2.2 Odvětvová orientace organizace Parametr odvětvové orientace byl pro průzkum významný proto, aby bylo moţné analyzovat, zda přístupy a metody řízení informatiky se v organizacích liší v závislosti na jejich příslušnosti do určitého sektoru ekonomiky.. Odvětví činnosti podniků vycházela z pouţívané odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) a jsou tříděna do sekcí, jak ukazuje Obrázek 2-2. Obrázek 2-2: Rozdělení respondentů dle odvětví podniků (v % podniků) 18

5 K výsledkům průzkumu české informatiky Poznámka: Klasifikace OKEČ byla v tomto případě ještě použita s ohledem na srovnatelnost výsledků s předchozími průzkumy. V dalších řešeních bude již využívaná nová klasifikace CZ NACE. Je patrné, ţe největší podíl v průzkumu má veřejná správa (19 %). Vzhledem k jejím odlišnostem od ostatních sektorů je takový podíl účelný. Na druhé straně zanedbatelný podíl má těţební průmysl (0,5 %), všechna ostatní odvětví jsou zastoupena poměrně rovnoměrně (mezi 3 a 8 %). 2.3 Působnost organizace Parametr působnosti organizace byl pro průzkum významný proto, aby bylo moţné analyzovat, zda přístupy a metody řízení informatiky se v organizacích liší v závislosti na jejich působnosti. Charakteristika působnosti podniku vyjadřuje to, kde organizace působí, tedy pouze v ČR, zda má pobočky v zahraničí, resp. zda jde naopak o pobočku některé nadnárodní společnosti. Rozloţení respondentů z tohoto pohledu dokumentuje Obrázek 2-3. Obrázek 2-3: Rozdělení respondentů dle působnosti podniku (v % podniků) Je logické, ţe v průzkumu tohoto charakteru mají rozhodující podíl české firmy (81 %), naopak zanedbatelný podíl mají české firmy se zahraničními pobočkami (5,5 %). Tato charakteristika obvykle výrazně ovlivňuje např. pohledy na výši a zaměření investic do informatiky, centralizaci, nebo decentralizaci jejího řízení, charakter business nebo aplikační architektury. Je proto důleţité i výsledky z tohoto hlediska analyzovat a zvaţovat např. zájmy zahraničních vlastníků, které se do úrovně informatiky a jejího řízení promítají. 19

6 2.4 Pozice respondenta Poslední z podstatných charakteristik, na jejichţ základě byl soubor dat strukturován je pozice pracovníka, který zodpovídal otázky v průzkumu. Tento parametr byl pro průzkum významný proto, aby bylo moţné analyzovat, zda se v organizacích liší pohledy různých typů manaţerů na roli podnikové informatiky v organizaci. V tomto případě se respondenti člení na skupinu uţivatelskou zahrnující pracovníky nejvyššího vedení podniků (top manaţery, CEO, CFO apod.) a pracovníky středního managementu a různé podnikové specialisty. Druhou skupinu tvoří informatici v rozdělení na vedoucí útvarů informatiky, resp. informační manaţery (CIO) a na informatické specialisty (v oblasti analýzy i technologií). Rozdělení respondentů podle tohoto kritéria demonstruje Obrázek 2-4. Obrázek 2-4: Rozdělení respondentů dle pozice respondenta ve firmě (v % firem) Z grafu vyplývá, ţe mírnou převahu zde má skupina uţivatelská s 55 % respondentů (top management 39 %, střední management 16 %). V informatické skupině převaţují informační manaţeři s 25 %. Převaţující orientace na manaţerské pozice byla i v původním záměru průzkumu s ohledem na jejich zásadní odpovědnost v rozvoji a zejména uţití potenciálu podnikové informatiky. Jasná identifikace pozice respondenta měla při realizaci průzkumu ještě další význam. Otázky, které směřovaly přímo do informatiky, především její technologickou oblast, nebyly kladeny uţivatelům. Bylo by to pro časově velmi vytíţené pracovníky zbytečné plýtvání jejich časem a nakonec by výsledky mohly být v důsledku toho i zkreslené. 3. Obsah a způsob hodnocení průzkumu Kromě jiţ uvedených základních charakteristik organizací a jejich respondenta obsahoval průzkum následující strukturu jednotlivých témat a podtémat: Vztah informatiky a podnikového řízení: o projednávání informační strategie ve vedení společnosti, o úroveň řízení a měření podnikových procesů, 20

7 K výsledkům průzkumu české informatiky o organizace ICT útvaru, o způsob podřízenosti ICT útvaru v rámci podnikové organizace, o rozhodovací kompetence v oblasti financí a investic do ICT, o rozhodovací kompetence v oblasti aplikačních architektur, výběru nových aplikací do podnikové informatiky Řízení podnikové informatiky: o úroveň vymezení a optimalizace procesů řízení informatiky, o informatické sluţby pokryté smlouvou o poskytování sluţeb (SLA, Service Level Agreement), o rozsah outsourcingu v procentech nákladů na informatiku, o zodpovědnost za definování poţadavků na obsah, kvantitu a kvalitu informatických sluţeb, Ekonomika a inovace podnikové informatiky: o priority investic do podnikové informatiky, o bariéry inovací podnikové informatiky, o vývoj nákladů na podnikovou informatiku v posledních třech letech, o hlavní efekty dosahované podnikovou informatikou, Celková koncepce podnikové informatiky: o problémy spojené s vysokou sloţitostí podnikové informatiky, o důvody růstu technologické sloţitosti podnikové informatiky, o dopady technologické sloţitosti na podnik (v růstu nákladů, nestabilita systémů apod.), o zvýšení nároků na kontinuitu podnikání v důsledku vysokého nasazení podnikové informatiky, o řízení kontinuity ICT jako součást řízení kontinuity podnikání, Architektury a cloud computing: o druhy architektur aplikovaných v podniku, resp. v podnikové informatice, o vývojové trendy v informatice ovlivňující rozhodující měrou aplikované architektury, o úroveň vyuţití cloud computingu v podniku, o motivace vyuţití cloud computingu, o bariéry vyuţití cloud computingu. Jak jsme jiţ zmínili v kapitole 2.4., poslední skupina témat věnovaná architekturám a cloud computingu byla řešena pouze s informatickou skupinou respondentů. Odpovědi na naprostou většinu otázek měly charakter Ano/Ne, resp. výběr z několika nabídnutých variant.. Vyhodnocení odpovědí se provádí v těchto úrovních: základní uvádí pouze procentuální poměry charakteristik respondentů (viz kapitola 2) nebo četností odpovědí na jednotlivé otázky ve výše uvedených skupinách témat, analýzy četností odpovědí na jednotlivá témata v relaci k charakteristikám respondentů, např. úroveň podnikových procesů podle velikosti podniků apod., analýzy četností odpovědí ve vzájemné relaci jednotlivých témat, resp. dílčích odpovědí, např. např. bariéry inovací do informatiky v relaci k prioritám investic, 21

8 analýzy vzájemných vlivů mezi jednotlivými skupinami odpovědí s vyuţitím nástroje pro dolování dat Lisp Miner a vedle toho i metody Chí kvadrát test dobré shody. 4. Výsledky průzkumu v řízení podnikové informatiky V této části článku uvádíme některé vybrané výsledky s tím, ţe jejím smyslem je vytvořit celkový obraz o uskutečněném průzkumu. K dalším detailnějším hodnocením a komentářům se vrátíme v dalších článcích. 4.1 Podnikové procesy Procesní řízení podniku a procesní řízení informatiky je stylem řízení, které se stále více v zahraniční i v české praxi prosazuje. Na otázku Jak jsme v této oblasti daleko měla přinést odpověď první část průzkumu. Výsledek průzkumu v rozdělení na tři uvedené úrovně vyhodnocení dokumentuje Obrázek 4-1. Obrázek 4-1: Úroveň definování podnikových procesů (v % odpovědí respondentů) Graf představuje poměrně příznivou situaci, neboť pouze 16 % respondentů přiznává, ţe podnikové procesy definovány a dokumentovány nemá. Oproti tomu 37 % dotázaných uvádí procesy kompletně definované a 47 % definování pouze určitých částí vybraných procesů. Zřejmě základní otázkou je charakter právě 47 % částečně definovaných procesů. Na jedné straně musíme připustit, ţe termín částečně definovaný je velmi volný a můţe znamenat 90 % procesů, ale také 5 % a podle vlastní znalosti podnikové reality bychom se v tomto kontextu přikláněli spíše k niţším hodnotám. Na druhé straně je ale logické, ţe zejména u velkých nebo středních firem je účelné definovat a 22

9 K výsledkům průzkumu české informatiky dokumentovat pouze některé, především hlavní podnikové procesy, neboť u jiných, podpůrných procesů by takové řešení nepřinášelo větší efekty. Současně existuje v podnicích celá řada procesů, např. v marketingu, vývoji apod., které předpokládají vysokou míru iniciativy a invence svých nositelů, které svazovat standardně předepsanými procesy a postupy je zcela neúčelné (viz metoda KBPR popsaná ve Voříšek a kol., 2008). Výsledky na uvedenou otázku, stejně tak jako na všechny ostatní otázky, posuzujeme ve vztahu ke všem charakteristikám respondenta (velikosti podniku, odvětvové orientace, působnosti a pozice respondenta). Jako příklad dokumentuje Obrázek 4-2 úroveň definování podnikových procesů podle velikosti zkoumaných podniků. Hodnoty na grafu jsou procenta odpovědí vţdy za danou skupinu respondentů, tedy pouze za malé podniky (100 respondentů), střední (380 respondentů) a velké (120 respondentů), celkem 600 respondentů. Obrázek 4-2: Úroveň definování podnikových procesů podle velikosti podniků (v % odpovědí dle skupin respondentů) Ukázalo se, ţe velikost podniků nemá na rozloţení odpovědí zásadní vliv. Nicméně z dat je zřejmé, ţe s růstem velikosti podniku roste rozsah definovaných procesů v organizaci. To samozřejmě není, s ohledem na charakter a potřeby těchto podniků, nic nelogického. Čím je podnik větší, tím více je uţitečné pro koordinaci, standardizaci a měření činností definovat průběh podnikového procesu. Výsledky průzkumu ukazují, ţe procesně orientované projekty, případně i procesně zaloţené řízení firem se dostávají do běţné praxe. To ovlivňuje několik podstatných faktorů (viz např. Gála a kol., 2009): 23

10 zájem vlastníků a managementu na zvyšování výkonnosti a efektivnosti podniků a vyuţití pracovní síly, tlak zákazníků i konkurence na rychlost a tedy na sniţování časové náročnosti procesů obchodních zakázek, zájem na získání různých certifikací (ISO apod.), kde procesní dokumentace znamená obvykle potřebný předpoklad, zájem na kvalitnějších implementacích informatických aplikací, kde procesní dokumentace znamená většinou rovněţ důleţitou podmínku kvality. Na druhé straně i v této oblasti zůstává řada problémů, např. v povědomí široké uţivatelské sféry o podstatě podnikových procesů a jejich vyuţití, v jejich průběţné aktualizaci, v jejich promítání do podnikových norem apod. 4.2 Využití smluv SLA Další skupinou otázek průzkumu byly vnitřní záleţitosti řízení informatiky. Jednou z nich je vyuţití smluv o poskytování sluţeb (SLA, Service Level Agreement) interními útvary informatiky i externími poskytovateli. Podstata SLA se stala předmětem různých publikací i seminářů a obvykle se prezentuje jako jedna z cest zvyšování kvality řízení celé informatiky. Jaké je vyuţití tohoto fenoménu v české praxi dokumentuje Obrázek 4-3. Obrázek 4-3: Využití SLA pro informatické služby (v % odpovědí) Z průzkumu vyplývá, ţe téměř třetina podniků SLA nevyuţívá vůbec a na druhé straně pouze 12 % vyuţívá SLA pro všechny informatické sluţby. Jinak, buď pro vybrané, nejdůleţitější sluţby (36 %), nebo pouze pro externí. Zaměření pouze na nejdůleţitější sluţby je smysluplné zejména u velkých podniků, kde takových sluţeb je rozsáhlé spektrum s různým významem a pokrytí všech by znamenalo většinou zbytečný nárůst administrativy a reţijních nákladů. 24

11 K výsledkům průzkumu české informatiky Souhrnně se ale dá dosavadní relativně menší zájem o vyuţití SLA přičítat zřejmě těmto faktorům: zatím poměrně značné absenci řízení informatiky dle sluţeb, neexistenci katalogu informatických sluţeb v podnicích a do jisté míry i neznalosti nebo malé zkušenosti s tímto konceptem řízení, obavám z nárůstu informatické administrativy, zejména u řešení interně poskytovaných sluţeb, slabé motivaci managementu podniků pro vyuţití SLA, a to jak směrem k informatikům, tak uţivatelům. Podrobněji se výsledkům průzkumu, které se týkají SLA, věnuje článek (Bruckner, 2010). 4.3 Rozsah outsourcingu Outsourcing v jeho nejrůznějších formách je dalším výrazným aspektem podnikové informatiky a jejího řízení. Rozsah jeho vyuţití v odhadovaných procentech v našich podnicích ukazuje Obrázek 4-4. Obrázek 4-4: Využití outsourcingu (v % odpovědí) Je nutné zdůraznit, ţe s ohledem na celkový rozsah průzkumu, se zde nerozlišoval outsourcing vývoje, outsourcing provozu podnikové informatiky a jeho různé formy. Faktem ale zůstává, ţe výsledky ukazují na překvapivě nízké vyuţití outsourcingu v našich podnicích. Outsourcing nevyuţívá vůbec téměř 17% organizací a téměř 60% ho pro činnosti informatiky vyuţívá v rozsahu 1 25 %. To do značné míry koresponduje i se zjištěním v jiném průzkumu VŠE (viz Doucek a kol., 2008), ţe cca informatiků z 230 tisíc pracuje ve firmách s 50 a méně zaměstnanci. Vyvolává to logicky otázku, zda jsou tito kvalifikovaní pracovníci 25

12 efektivně vyuţiti, a zda bychom neměli směřovat k jejich efektivnějšímu nasazení cestou různých forem outsourcingu nebo vzdáleně poskytovaných sluţeb formou SaaS. České informatice totiţ hrozí v nejbliţších 5-10 letech akutní nedostatek informatiků. Jak bylo doloţeno v (Doucek a kol., 2008), nebude v blízké budoucnosti v ČR díky nepříznivému demografickému vývoji moţné zajistit ani prostou reprodukci stávajícího počtu informatiků. Protoţe platy informatiků jsou ve veřejném sektoru cca o třetinu niţší neţ platy v soukromém sektoru, bude nedostatkem informatiků trpět zejména veřejný sektor. Zvýšení vyuţití outsourcingu ve veřejném sektoru bude tedy nutností. 4.4 Priority investic do podnikové informatiky V tomto případě jde o zásadní charakteristiku dalšího směrování rozvoje podnikové informatiky, a proto i v našem průzkumu jsme těmto otázkám věnovali potřebný prostor. Základní rozdělení odpovědí našich respondentů, pokud jde o jejich priority v investicích do informatiky, ukazuje Obrázek 4-5. V tomto případě jsme ponechali pro lepší přehled jako hodnoty pouze počty kladných odpovědí, neboť bylo moţné vybrat z nabízeného seznamu 1 aţ 3 poloţky. Z grafu je na první pohled zřejmé, ţe největší investiční pozornost mají informační a komunikační technologie (275 kladných odpovědí) a investice do zajištění nebo zvyšování bezpečnosti informačních systémů (212 odpovědí). Z aplikací podnikové informatiky mají nejvyšší prioritu celopodnikové informační systémy ERP (Enterprise Resource Planning), s celkovým počtem 192 odpovědí a specifické podnikové aplikace, jako jsou např. pro utility zákaznické systémy, pro dopravu reservační aplikace apod. (152 odpovědí). Na druhé straně aplikace, které obvykle zvyšují konkurenceschopnost nebo přinášejí konkurenční výhody, jsou zatím spíše na okraji zájmu. Aplikace pro řízení vztahů se zákazníky jsou se 108 odpověďmi na tom ještě relativně nejlépe, ale aplikace business intelligence, správy podnikového obsahu, ale zejména elektronického podnikání (s 35 kladnými odpověďmi) představují souhrnně jedno z nejvíce problematických zjištění v celém průzkumu. Pokud bychom ale tyto výsledky porovnali s průzkumy realizovanými autory v minulých létech v různých skupinách respondentů, pak pouze potvrzují uvedený trend (např. Kunstová, 2007). Navíc, výsledky v případě elektronického podnikání (pouze 35 kladných odpovědí) do značné míry korespondují se statistikami EUROSTATu (EU Report, 2009 a EUROSTAT, 2008), které sledují mimo jiné podíly online přijatých nebo vydaných objednávek a dalších dokumentů, sdílení informací mezi podniky a další charakteristiky. Ve většině těchto statistik figuruje Česká republika pod evropským průměrem a rozdíly oproti vyspělým, především skandinávským zemím, jsou často diametrální. 26

13 K výsledkům průzkumu české informatiky Obrázek 4-5: Priority investic do podnikové informatiky (v počtu odpovědí respondentů) Pokud se vrátíme k našim vstupním úvahám o konkurenceschopnosti, pak je, podle našeho názoru, právě tento aspekt v relaci k podnikové informatice jeden z nejváţnějších. Tím netvrdíme, ţe by se aplikace strategického typu v našich podnicích neimplementovaly nebo nevyuţívaly. Otázkou ale zůstává míra pozornosti, která se jim ze strany managementu firem věnuje a samozřejmě s tím i míra jejich vyuţití v porovnání s ostatními státy. Pro dokreslení těchto úvah ukazuje Obrázek 4-6, jak se liší priority investic ve firmách s různým počtem zaměstnanců (v daném případě v průměrném počtu kladných odpovědí podle skupin respondentů). 27

14 Obrázek 4-6: Priority investic do informatiky podle velikosti firem (v průměrném počtu kladných odpovědí za skupiny respondentů) Z grafu vyplývá, ţe podíly jsou většinou vyrovnané, zejména u aplikací CRM a ECM. Dominantní podíl velkých firem u aplikací business intelligence lze předpokládat, u ERP je to poněkud překvapující. Jiţ zmiňované elektronické podnikání je u všech typů podniků s nízkým počtem priorit, ale vůbec nejniţší je u velkých firem, coţ je otázkou, zasluhující další detailnější prozkoumání. V souvislosti s prioritami investic do informatiky nabízíme ještě jeden pohled, a to přes vybraná odvětví ekonomiky, včetně veřejné správy, jak dokládá Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Priority investic v sektoru veřejné správy vzbuzují největší pozornost. Data ukazují, ţe investice do IT ve veřejném sektoru nejsou dobře nasměrovány, protoţe míří převáţně do technologické infrastruktury místo do aplikací, které by zvýšily efektivitu a kvalitu sluţeb veřejné správy. 28

15 Obrázek Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu.-1: Priority investic dle vybraných odvětví (v průměrném počtu kladných odpovědí dle skupin respondentů) 29

16 4.5 Bariéry inovací do podnikové informatiky Ze skupiny otázek orientovaných na ekonomiku a inovace informatiky zařazujeme do tohoto článku i otázku převládajících bariér inovací podnikové informatiky, která do jisté míry koresponduje s předchozími problémy směrování investic. Rozloţení odpovědí vyjádřené jejich počty (respondenti zde rovněţ vybírali maximálně 3 poloţky) dokumentuje Obrázek 4-7. Obrázek 4-7: Bariéry investic do informatiky (v počtu odpovědí) Na grafu jasně dominuje nedostatek finančních zdrojů (410 odpovědí). Další výrazné bariéry vidí respondenti v obtíţném prokazování návratnosti investic, v nepochopení přínosů inovací informatiky, tedy nových projektů, a ve vzdoru vůči změnám u uţivatelů. Nepochopení významu, přínosů a prokazování efektivnosti investic je dokladem nevhodného řízení podnikové informatiky a jejího vztahu k byznysu. Na druhé straně poněkud překvapuje relativně malý podíl bariéry rizika projektu. Pozitivní je určitě malý podíl vzdoru vůči změnám u managementu podniků. Dalším upřesněním těchto výsledků je v tomto případě rozlišení odpovědí podle pozice respondenta, to dokumentuje Obrázek

17 K výsledkům průzkumu české informatiky Obrázek 4-8: Bariéry investic podle pozice respondenta (v průměrném počtu kladných odpovědí dle jednotlivých skupin respondentů) Odpovědi různých skupin manaţerů jsou většinou vyrovnané, extrém tvoří pouze pohled vedoucích ICT na vzdor uţivatelů vůči změnám, který je ale v praxi obvyklý a lze ho čekat. Příznivý je pohled top managementu na většinu problémů, kde mají většinou nejmenší podíl. Z hlediska top managementu je podstatný i nejmenší jeho podíl u nedostatečné komunikace mezi IT a managementem a u nepochopení přínosů. Naopak u středního managementu jsou názory v tomto smyslu podstatně skeptičtější, coţ je dáno obvykle přímou účastí těchto lidí na řešení projektů. 4.6 Využití cloud computingu Z technologické a provozní skupiny otázek jsme vybrali aktuální a plánované vyuţití cloud computingu, coţ ukazuje Obrázek

18 Obrázek 4-9: Využití cloud computingu v českých podnicích (v % odpovědí) V tomto případě je třeba připomenout, ţe na celou tuto skupinu otázek odpovídali pouze respondenti na pozicích vedoucí ICT a ICT specialisté. Pokud tedy počítáme získané výsledky pouze k těmto skupinám respondentů, pak téměř 80 % podniků nevyuţívá a vůbec nepředpokládá vyuţití cloud comuptingu. Ostatní podíly jsou v podstatě zanedbatelné, pouze skoro 7 % dotázaných tvrdí, ţe této moţnosti se chystají vyuţít v nejbliţších 24 měsících. Předpokládáme, ţe je to zřejmě dáno zatím omezenými zkušenostmi, nebo neznalostí této oblasti na jedné straně a obavami z moţných rizik na straně druhé. To potvrdily výsledky odpovědí i na další otázky směrované na bariéry cloudu computingu. V souvislosti s jiţ zmíněným vyuţitím lidských kapacit v české informatice jsou získaná data váţným varováním. 5. Závěr Závěrem lze konstatovat, ţe otázkami současného stavu a problémů české informatiky je účelné se zabývat i formou takovýchto rozsáhlých průzkumů, i kdyţ je nutné přiznat, ţe to pro respondenty znamená určitý vynaloţený čas. Rádi bychom všem respondentům touto cestou poděkovali. Získané výsledky je třeba posuzovat i v kontextu současné ekonomické situace, situace na trhu a dalších faktorů, které mohou subjektivní názory respondentů i částečně modifikovat. Při velkém počtu respondentů se však moţná zkreslení přece jen minimalizují. V tomto článku jsme chtěli upozornit pouze na vybrané výsledky průzkumu, s vyuţitím základních metod hodnocení. K dalším a detailnějším analýzám se budeme ještě 32

19 K výsledkům průzkumu české informatiky postupně vracet v dalších příspěvcích. K dosud uvedeným zde presentovaným údajům je moţné formulovat následující závěry: odpovídající pozornosti se postupně dostává otázkám modelování a racionalizace podnikových procesů, které nejen pro vlastní potřeby podnikového řízení, ale i pro řešení informatických projektů a provozování aplikací podnikové informatiky představují jeden z podstatných předpokladů úspěchu, některé intenzivně diskutované principy a součásti řízení podnikové informatiky, jako jsou sluţby, smlouvy typu SLA, procesy řízení informatiky zůstávají poměrně výrazně za svými moţnostmi vyuţití, obdobný závěr jako v předchozím bodě platí pro celou oblast outsourcingu. Specifickou pozornost bude třeba outsourcingu věnovat zejména ve veřejné správě, jako výrazný problém vidíme v minimálních prioritách investic do aplikací, zejména strategických aplikací oproti technologické rovině investic, coţ nutně musí mít za důsledek, ţe informatika málo podporuje byznys cíle a konkurenceschopnost organizací, problém je vidět zejména v malé podpoře elektronického podnikání, coţ je moţná způsobeno stále vysokými finančními nároky na řešení EDI a niţší důvěrou v XML řešení, značný odstup od zahraničních názorů a přístupů je patrný v pozornosti českých podniků cloud computingu, která je obecně zcela minimální. Pokud se vrátíme k úvodním otázkám, do jaké míry přispívá současná česká informatika k posilování konkurenceschopnosti našich podniků, pak musíme přiznat, ţe pochybnosti zůstávají. Uvedený průzkum však neměl pouze konstatovat, zda jsme v racionálním vyuţívání potenciálu informačních a komunikačních technologií na tom dobře či špatně, ale hlavně má vytvořit podklady pro formulaci návrhů, nových metodik, modelů a metod, jak současná omezení řešit. Ze zde publikovaných faktů vyplývá, ţe nové verze metodik podporujících řízení podnikové informatiky se musí zaměřit zejména na metody a nástroje podporující: sourcingová rozhodnutí a řízení outsourcingových vztahů, volbu priorit investic do IS/ICT. Volba priorit musí být jasně provázána s byznys efekty a konkurenceschopností organizace, vyuţití sluţeb cloud computingu (SaaS, PaaS, IaaS) v podnikové informatice. 6. Literatura 1. BASL, J., BLAŢÍČEK, R.: Podnikové informační systémy. Praha, Grada BRUCKNER, T.: Kdo odpovídá za definici poţadavků na ICT sluţby a jaká SLA jsou definována v podnicích ČR výsledky průzkumu, Systémová integrace, č. 4, 2010, ISSN DOUCEK, P., NOVOTNÝ, O., PECÁKOVÁ, I., VOŘÍŠEK, J.: Lidské zdroje v ICT. Praha, Pbtisk Příbram, ISBN EU Report Main Achievments of the i2010 Strategy Brusel

20 5. EUROSTAT: Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: i Annual Information Society Report 2007, GÁLA, L., POUR, J., ŠEDIVÁ, Z.: Podniková informatika. Praha, Grada, ISBN HRABĚ, P.: Services Productization Services as a commodity. Praha In: Systems Integration Praha, 2007, s , ISBN KUNSTOVÁ, R.: Barriers and Benefits of Investments into Enterprise Content Management Systems. Organizacija, 2010, roč. 43, č. 5, s ISSN Kunstová, R.: Use of ECM technologies in Czech enterprises. Praha In: Systems Integration Praha : Authors, 2007, s ISBN POUR, J., VOŘÍŠEK, J.: Výsledky průzkumu řízení informatických sluţeb v ČR. Praha, Systémová integrace č. 2, 2007, s , ISSN PECÁKOVÁ, I., NOVÁK, I., HERZMANN, J.: Pořizování a vyhodnocování dat ve výzkumech veřejného mínění. Economia, VŠE, Praha SCHNIEDERJANS, M.J., HAMAKER, J.L., SCHNIEDERJANS, A.M.: Information Technology Investment: Decision-Making Methodology. New Jersey, World Scientific ISBN-10: SODOMKA, P., KLČOVÁ, H.: Informační systémy v podnikové praxi. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Brno: Computer Press ISBN TURBAN, E., LEIDNER, D., MCLEAN, E., WETHERBE, J.: Information Technology for Management: Transforming Organizations in the Digital Economy. John Wiley & Sons, New York VOŘÍŠEK, J. a kol.: Principy a modely řízení podnikové informatiky. Praha, Oeconomia ISBN: Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu GA ČR P Advanced Principles and Models for Enterprise ICT Management u Grantové agentury České republiky. 34