VSEM_MBA 27 Vysoká škola ekonomie a managementu Management změny Ing. Lukáš Blažek, Ph.D. D
Literatura Základní literatura: Kovář F., Hrazdilová Bočková K., Management změny, VŠEM 2008 Doplňkové interní materiály VŠEM: Studijní text prezentace jednotlivých přednášek Web Forum pro dotazy při samostudiu
Literatura Doplňující literatura : Kopčaj A.:Řízení proudu změn, Kopčaj Silma 90 ve spolupráci s Grada Publishing a Národním vzdělávacím fondem, Rychvald 1999 Kovář F., Strategický management, VŠE, Jindřichův Hradec 2005 Vodáček L.,Vodáčková O.: Moderní management v teorii a praxi, Management Press, Praha, 2006 Řezáč J., Moderní management, Computer Press, Brno, 2009 Truneček J., Znalostní podnik ve znalostní společnosti, Professional Publishing, Praha, 2003 Fiala P., Projektové řízení modely, metody, analýzy, Professional Publishing, Praha, 1995
Management změny Cíl předmětu Poskytnutí informací a znalostí v oblasti základní disciplíny managementu, která svojí povahou tvoří jádro manažerských dovedností a znalostí.
Základní témata předmětu Filozofie managementu změny Teoreticko metodologické základy managementu změny Management změny v ekonomickém organismu Management znalostí Rozhodování o změně a inovaci Moderní přístupy k managementu změny a inovace v ekonomickém organismu Management projektu změny a inovace
Filozofie managementu změny Cíl tématu: Úvod do problematiky managementu změny, poznání projevů změn a důvodů pro změny.
Důvody radikálních změn makroekonomický vývoj mikroekonomický k i ký vývoj sílící konkurence stávající systémy řízení organizací
Filozofie managementu změny Proměnlivost má charakter: a) růstu b) degenerace Nelze hovořit o stabilitě změny jsou nevyhnutelným projevem reality.
Filozofie managementu změny Aktivitak Změna Efekt
Filozofie managementu změny Východiskem aktivit vedoucích ke změnám je řešení určitého problému. Typy problémů: ohrožení porucha příležitost
Filozofie managementu změny Cílový stav: a) Orientace na problémy typu příležitost hledání možností pro zlepšování. b) Chceme li dosáhnout citelných efektů, nelze spoléhat na samovolný vývoj ani na spontánní iniciativy zaměstnanců.
Filozofie managementu změny Změny není nutné vztahovat pouze na procesy v podniku. Důležité žitéje řešit také změny: ě v myšlení lidí (zaměstnanců / řídících pracovníků) v oblasti rozhodování
Závěr: Filozofie managementu změny Pro řízení proudu změn platí, že nestačí odstraňovat nedostatky, musí se hledat a vytvářet přednosti. Podnik který chce získat výhodu před ostatními, musí mít jasnou strategii, jak řízení změny docílit. Přednosti firmy lze budovat na základě poznatku, že změna je určujícím činitelem rozvoje potřeb zákazníků.
Závěr: Filozofie managementu změny Jedinou konstantou budoucího vývoje bude opět změna na váze nabývá management změn. Čas kolem nás jako by plynul rychleji než dříve Čas je plný turbulencí, skokových změn a chaosu Parciální procesy managementu budou více probíhat ve zrychleném a nerovnoměrném pohybu
Filozofie managementu změny Závěr: Kategorie času se úzce pojí také s rychlostí. Právě rychlost myšlení, kreativity, vnášení invence do inkrementálních i zásadních inovací bude nabývat na významu i v managementu,marketingu a podnikání.
Teoreticko metodologické základy Cíl tématu: t managementu změny Aplikace poznatků obecné teorie systémů,termodynamiky ů otevřených ř ýha uzavřených systémů,biologie do managementu změny.
Objektivní realita a její objekty Svět objektivní realita, ve které se nacházíme je naplněna objekty různé podoby. Dělení objektů podle základní klasifikace: Existující, Neexistující Klasifikace objektů podle vzniku: Přírodní, Umělé
Složky objektů U kždéh každého objektu objektivní reality lze dfi definovat 3 složky: Substance látka, ze které je objekt tvořen Uspořádanost vymezení jeho struktury, tvaru, organizace jeho subsystémů ů a prvků apod. Procesy souboryčinností přetvářejících vstupy na výstupy vytvářejících tak hodnotu pro zákazníka
Systémový přístup ke zkoumání objektů Podmínkou vymezení systému je stanovení účelu. Systémový přístup jako vědní disciplína (metoda myšlení) umožňuje na určitém objektu zkoumat pouze a jenom ty vlastnosti, které odpovídají našemu zájmu a účelu zkoumání.
Systémový přístup ke zkoumání objektů Za systém považujeme účelově definovanou množinu prvků a množin vazeb mezi nimi, které společně č ě určují vlastnosti celku. Navedení systému je podmíněno vymezením y j p y objektu, na který je systém naváděn, účelu, který chceme zkoumat a rozlišovací úrovní.
Klasifikace systémů Základní třídění podle: Vazby k okolí otevřené, uzavřené Vztahu k realitě abstraktní, konkrétní Chování v čase statické, dynamické Způsobu chování a) systémy s cílovým a bez cílového chování b) systémy adaptivní a neadaptivní c) systémy deterministické a stochastické Původu přirozené, umělé Obsahu hmotné, nehmotné, informační
Význam systémového přístupu Změna paradigmatu je spojena se vznikem systémového přístupu, kde se obrací vztah mezi celkem a částí ke směru, že vlastnosti částí mohou být poznány pouze z poznání celku. Holistický ostcýpřístup Vznik systémového přístupu a myšlení, postup od částí k celku.
Význam systémového přístupu Holistický přístup Aplikace holistického managementu poskytuje komplexní vnímání íorganizace, jk jak z pohledu systémového, tak i manažerského, a umožňuje tak zabezpečování homeostáze organizace.
Entropie Každý uzavřený systém samovolně směřuje ke stále vzrůstající neuspořádanosti, k veličině zvané entropie Entropie systému: Je vyjádřením (mírou) neuspořádanosti systému s tím, že platí čím je entropie větší, tím je uspořádanost systému menší a naopak. Limitou uspořádanosti jenajednéstraně stav entropického minima (entropické nuly), na straně druhé stav entropického maxima (entropie=1), vyjadřuje totální neuspořádanost systému.
Termodynamika Teorie, která popisuje dynamické chování reálných systémů v čase, jejich vzájemné interakce včetně interakce s okolím. Vzniká vhodným spojením mechanikykontinua kontinua a nerovnovážné termodynamiky. Biologické a sociálně ekonomické systémy mají důležitý společný znak nevratnost procesů. Vše probíhá v životních cyklech (nic živého se nevrátí do svého zrodu) i reálné sociálně ekonomické systémy.
Základy termodynamiky Termodynamické systémy: Izolované Uzavřené Otevřené Termodynamické veličiny: Extenzivní Intenzivní Vzájemné vztahy mezi extenzivními a intenzivními veličinami tvoří obsah termodynamických zákonů.
Základní termodynamické zákony Zákon zachování hmoty říká, že ke změně hmoty systému může dojít pouze přítokem nebo odtokem hmoty z nebo do okolí. Celková hmota nemůže vznikat, ani zanikat, mění jen své formy. První zákon termodynamiky Ke změně energie nebo výkonu v systému může dojít pouze přítokem nebo odtokem energie nebo výkonu z nebo do okolí. Celková energie nemůže vznikat, ani zanikat, mění jen své formy.
Základní termodynamické zákony Druhý zákon termodynamiky se týká entropie a vyjadřuje, že neuspořádanost chaos izolovaného systému buď zůstává stejná nebo narůstá nikdy se nemůže zmenšovat (pokud je sstém systém v rovnováze). Tto Tyto jevy udržují přirozený chod událostí jde o přírodní zákon zákon růstu entropie. Zákon růstu entropie předpovídá dominantní směr průběhu přírodních procesů.
Entropie jako vyjádření neuspořádanosti objektu Entropii v managementu používáme pro vyjádření míry neuspořádanosti objektu s tím, že je dána úrovní uspořádaností substance, uspořádanosti a procesů. Entropie Interní Externí Sloučení interní a externí entropie je vymezeno jako celková úroveň entropie určitého objektu.
Entropie jako vyjádření neuspořádanosti objektu Entropie Fylogenetická představuje v určitém čase nejdokonaleji uspořádanou podobuurčitého určitého objektu a má vždy hodnotu 0. Je ovlivňována inovacemi. Ontogenetická představuje úroveň uspořádanosti zcela konkrétního objektu stejného druhu ve stejném čase. Je podmíněna změnami.
Entropie jako vyjádření neuspořádanosti objektu Koncept fl fylogeneze a ontogeneze je převzat ř z biologie, kde fylogeneze představuje vývoj určitého druhu, kdežto ontogeneze vývoj jedince stejného druhu. Fylogenetický vývoj určitého objektu je spojen s jeho inovační úrovní, kdežto ontogenetická úroveň je podmíněna pouze změnou, v tom je podstatná kauzální souvislost využitelná v managementu změny a inovace.
Pojetí změny a její klasifikace Změnu v nejobecnějším j pojetí je možno charakterizovat jako přechod jakéhokoli objektu z jedné podoby do podoby jiné. Změny samovolné, cílené (řízené) podnětné, elementární, komplexní inkrementální, transicionální
Pojetí změny a její jjklasifikace Z hlediska vlivu změn ě na vývojové tendence organizace lze zaznamenat: Udržovací změny Změny ě znamenající í dosažení parity s konkurencík Změny zlomového charakteru
Řízení a management změny a inovace Řízení změny jedna z forem lidské aktivity, jejímž posláním je příprava a prosazování změn Za změnu ě považujeme přechod ř z jdéú jedné úrovně ě uspořádanosti, substance příp. procesů do úrovně jiné vyšší nebo nižší jako výsledku samovolného vývoje nebo vývoje řízeného. Cílená řízená změna je výsledkem lidské aktivity, jejímž posláním je příprava a prosazování změn a definujeme ji jako řízení.
Řízení a management změny a inovace Management jakosubsystém řízení vkládá do vztahu řídící subjekt řízený objekt na místo regulátora další lidský subjekt, který potom v závislosti na podobě manažerského stylu řídícího subjektu ovlivňuje chování objektu řízení. Sekundárním posláním manažera je zadržovat nebo napravovat rostoucí entropii řízeného objektu.
Inovace Inovace a jejich pojetí Lze ji v nejobecnějším pojetí jtívymezit jk jako uskutečnění jakékoli absolutně nové změny, která je nová z pohledu celosvětového měřítka. Vthi Vztah inovace a změnyě Inovace je absolutní novinka v globálním systémovém é rámci, zatímco změna ě je pouze relativní novinka
Inovace a jejich pojetí Vztah inovace a změny Každá ždáinovace je současně č ě změnou ě a to i kvalitativní, ti ne každá změna, a to i kvalitativní, je inovací. Přenášení daného řešení dále je vymezeno jako difuse inovace a probíhá již pouze v podobě změny. V rámci ekonomiky založené na znalostech je role, kterou inovace hraje, považována za podstatnou.
Efekt změny a inovace Samovolné i řízené změny a inovace jsou spojeny se vznikem efektu. Za efekt je v nejobecnější podobě považován změněný účinek, který souvisí s účelem daného objektu, ve kterém změna nebo inovace probíhá, a má podobu změněných funkcí objektu, nebo změna užitých zdrojů na využívání funkčnosti v naturální podobě nebo peněžním vyjádřením.
Efekt změny a inovace Efekt změny jakéhokoli objektu je dán: a) Změnou jeho funkčnosti, kterou je naplňován účel existence objektu. b) Objemem, kvalitou a strukturou zdrojů, které je nutno vynaložit na dosahování funkčnosti objektu. Toto současně vyjadřuje souborné hodnotící kritérium pro hodnocení změny a inovace.
Informace pro management změny Objektivní informovanost Představuje v daném čase existující sumu informací (poznatků), která o stavu objektivní reality a objektů v ní se nacházejících je známa. Neurčitost nulový stav informovanosti o určitém objektu Určitost plná informovanost o určitém objektu
Informace pro management změny Dle charakteru informací, které tvoří obsah objektivní informovanosti lze rozdělit objektivní informovanost na: a) Subsystém informací subjektivního charakteru suma informací, které daný stav světa interpretují nepravdivě b) Subsystém informací objektivního charakteru informace jsou relativně objektivního charakteru subsystém objektivní fakticita
Informace pro management změny Paradigma Vyjadřuje úroveň akceptovaného poznání v určitém čase. Posun paradigmatu probíhal v důsledku rozvoje lidského poznání, zpřesňování vědění o objektivní realitě a jejích objektech.
Věda Je vymezena jk jako: Soustava poznatků o objektivní podobě objektivní reality Forma poznávacího procesu objektivní reality Soustava pracovišť, kde probíhá vědecký ě poznávací proces
Management změny v ekonomickém Cíl tématu: organismu Seznámení se s poznatky, adekvátní významu změn a inovací v podnicích a jejich řízení a managementu na úrovni nároků současnosti a budoucnosti.
1. Princip Paradigma managementu změny Změna substance, uspořádanosti objektu a procesů v něm probíhajících je jádrem managementu změny. 2. Princip Ekonomické procesy probíhají v čase a prostoru. Časová dimenze představující trajektorii pohybu ekonomického organismu v čase, představuje definiční znak prezentovaného pojetí managementuzměny.
Podnik jako ekonomický organismus Ekonomický organismus je definován jako systém, spojený s vnějším prostředím prostřednictvímvstupu vstupu a výstupu s tím, že četnost a intenzita vazeb mezi prvky tohoto systému je větší ve vnitřní struktuře než při jeho propojení s okolím. Podnik je vymezen jako živoucí systém a životaschopný objekt, kde probíhají změny a inovace tak, aby přinášely optimální komplexní efekt.
Podnik jako ekonomický organismus Prvky a vazby ekonomického organismu tvoří v souhrnu jeho činitele. Prvky Pracovníci Suroviny, materiály Stroje, zařízení, budovy Vazby, vztahy Energie (resp. energetická vazba) Technologie (resp. technologická vazba) Organizace Konstrukce výrobků / služeb
Uspořádanost ekonomického kéh organismu a relativní stupeň komplexnosti Relativní stupeň komplexnosti Vyjadřuje jak daleko je určitý systém vzdálen od stavu totální neuspořádanosti (představované rovnováhou zániku smrti). Představuje úroveň daného konkrétního systému v porovnání s nejvyšší v daném čase dosaženou úrovní, což představuje důležitou informaci pro možnou formulaci jeho strategického vývoje a pro identifikaci změn pro další vývoj.
Uspořádanost ekonomického organismu a relativní stupeň komplexnosti Relativní stupeň komplexnosti Vyjadřujestav vnitřníuspořádanostidaného daného systému v konfrontaci s uspořádaností vnějšího prostředí a je vyjadřován prostřednictvím vnitřní a vnější entropie.
Uspořádanost ekonomického organismu a relativní stupeň komplexnosti Vnitřní entropie vyjadřuje úroveň uspořádanosti vnitřní struktury daného systému. Vnější entropie je vyjádřením úrovně uspořádanosti vnějšího prostředí. Relativní stupeň komplexnosti v grafickém vyjádření vymezuje koridor života.
Vývojový proces ekonomického organismu Podstatou vývojového procesu ekonomického organismu jsou změny jeho reálných prvků a vztahů mezi nimi. Změny jsou výsledkem: působení přírodních sil a vlivů cílevědomého působení člověka Realizace změn: kvantitativních kvalitativních
Poznání a jeho formy Poznání probíhá ve dvou základních formách: a) Empirické zdrojem je bezprostřední praxe b) Teoretické Od bezprostřední praxe oddělená činnost Zdrojem lidského poznání jsou smysly a rozum. Empirické a teoretické poznání objektivní reality tvoří zpravidla jednotu poznávacího procesu.
Poznání a jeho formy Poznatky tvoří ve svém souhrnu vědění, znalosti. Poznatky: Sdělované (explicitní) Nesdělované (implicitní) Vědeckého charakteru Technického charakteru
Invence jako změna ve struktuře vědění Změny, které splňují podmínku absolutní novosti, jsou definovány jakoinovace inovace. Změny ve struktuře vědění vymezíme jako invence. Invence je kvalitativní změna struktury vědění sociálního systému, nebo jeho prvku lidského subjektu. Invence: pozitivní negativní
Invence jako změna ve struktuře vědění Změny, ke kterým dochází ve struktuře celosvětového vědění, pokládámeza absolutní invence. Jsouto změny, které mění kvalitu celosvětového vědění. Relativní invence je změna struktury vědění v daném sociálním systému, která probíhá na základě difúze vědění již existujícího v jiných systémech, popř. světového vědění nebo i poznatků vytvořených z vnitřních zdrojů poznání daného systému, které však již jinde existují.
Invence jako změna ve struktuře vědění Rozvoj poznání má různé motivace. Invence: Gnoseologické Aplikačního charakteru invence výrobního charakteru
Management změny a inovace Variabilitaekonomickérealityna reality na přelomu20.a 21.století, sílící globalizace, úsilí o hledání komparativních výhod i změny v internímprostředí každé společnosti vedou k překonávání dosud přetrvávajících manažerských paradigmat a vyvolávají tlakyna provádění změn. Je zřejmé, že ty společnosti, které se nezabývají inovacemi své produkce a setrvávají na tradičních přístupech řízení, již ve střednědobém horizontu mohou mít vážné problémy se svou konkurenceschopností a v důsledku toho i s ekonomickou prosperitou.
Management změny a inovace Management změny se vyčlenil jako samostatný termín v průběhu sedmdesátých let 20. století. Závěry, ze kterých vychází, vznikaly v průběhu druhé poloviny 20. století. Myšlenku, že inovace hrají významnou úlohu v ekonomickémvývoji tržních ekonomik, protože narušují existující rovnováhu a následně ji opět na kvalitativně vyšší úrovni navozují, již dříve vyslovil Joseph Alois Schumpeter (1883 1950). Inovace podle něj přinášejí inovátorovi zisk, který je nutné vynaložit na zvyšování produktivity, kapitalizovat jej tak, aby bylo možné se v daném oboru udržet.
Management změny Management změny směr managementu spočívající jednak v připravenosti reakcí na vnější či vnitřní podněty (pasivní aspekt) a jednak zaměřený na volbu předmětu změny, její pružnou přípravu, realizaci a využívání (aktivní aspekt). Jde o přeměnu celého podniku od jednoho stadia ke druhému, od jedné kultury ke druhé.
Základní definice a pojmy Management změny Změna (inovace) je pozitivní, ale i negativní kvantitativní či kvalitativní posun prvků ekonomického organismu nebo vztahů mezi nimi. Podle objektu, jehož se změny týkají, rozlišujeme změny věcné, které se orientují buď na výrobky (služby) nebo na technologie (prvky a postupy výroby) a změny řízení, které se týkají přístupů managementu (např. organizování, motivování, komunikace apod.) Inovace je tvůrčí lidskou aktivitou vyvolaná pozitivní změna ve struktuře podnikatelských objektů, která má za následek požadovaný a očekávaný pozitivní efekt.
Měření změny a inovace Inovace lze klasifikovat v závislosti na jejich jj novosti. Za představitele české inovační teorie lze považovat prof. Františka Valentu, který koncem šedesátých let 20. století sestavil klasifikaci inovací (sociometrická metoda). Jednotlivé změny, které ve struktuře ekonomického organismu probíhají, se podle tohoto přístupu od sebe liší nejen svým charakterem, ale i svou úrovní. Tuto úroveň změn lze měřit podle stupnice úrovně změny. Změny ě jednotlivých jd liýhfk faktorů ů výrobních a ekonomických ký organismů se měří pomocí řádu změny (inovace).
Měření změny a inovace 0. nultý řád změny proces regenerace prostá obnova prvku podnikatelského objektu působí proti přirozené tendenci k degeneraci a degradaci 1. změna prvního řádu změna intenzity vazby mezi jeho prvky (vztahy a vzájemné relace) Jsouto změny znamenající přeskupení vztahů mezi jinak kvantitativně a Jsou to změny znamenající přeskupení vztahů mezi jinak kvantitativně a kvalitativně neměnnými prvky společnosti.
Měření změny a inovace 0. + 1. řád nepřináší výraznější změnu do chodu organizace projev procesu adaptace na vnější prostředí Dosud uvedené řády inovací lze také chápat jako nutný a trvalý proces vnitřní adaptace společnosti, který prakticky bez zásadnějších výdajů finančních prostředků na jeho uskutečňování je prokazatelným zdrojem růstu tzv. přirozené produktivity práce ve výši 25až 2,5 4% za rok.
Měření změny a inovace 2. změna druhého řádu prostá kvantitativní změna kvalitativně nezměněné prvky organizace jsou využity za účelem zvýšení množství výstupu anebo jsou tyto prvky samy nasazeny ve změněném počtu Je to složitější a na tvořivost člověka náročnější změna, spočívající ve změně počtu (množství) jednotlivého činitele.
Měření změny a inovace 3. změna třetího řádu skupina adaptačních změn již představuje nejjednodušší kvalitativní změny činitelů ekonomického organismu Změna ě vnější stránky kvality jednotlivých prvků společnosti. č Je to adaptační č změna, při níž se uplatňuje pokrok ve vzájemném působení věcných faktorů a kvalifikace pracovníků.
Měření změny a inovace 4. změna čtvrtého řádu nástup nové varianty skupina změn vyznačujících se novou kombinací již známých vlastností a parametrů změna nefunkčních parametrů při ř změně ě ě varianty se uplatňuje ň nové řešení š ícelého produktu nebo uspořádání prvků Jedná se o první z vyšších řádů změn (inovací) vyznačující se nástupem nové varianty, kde se pozornost soustředí na řešení nového výrobku.
Měření změny a inovace 5. změna pátého řádu nástup nové generace při zachování původní koncepce mění se funkční parametry a vlastnosti (původní koncepce však zůstává zachována) změna všech základních prvků organizace nebo produktu Je to forma nové generace. Jde o skupinu změn, při nichž se progresivně překonávají jednotlivé parametry a funkční vlastnosti, původní koncepce však zůstává zachována.
Měření změny a inovace 6. změna šestého řádu koncepční č změna ě překonávající ř ínejen současné č parametry, ale vzniká celá nová konstrukční a funkční platforma nástup nového druhu produktu Změna výchozí koncepce prvků při ponechání původního principu na němž jsou tyto prvky založeny. Jedná se o koncepční změnu, kdy jsou překonány nejen dosavadní parametry, ale zároveň dochází i ke změně konstrukční a funkční koncepce.
Měření změny a inovace 7. změna sedmého řádu existence nového principu, kdy vzniká celý nový rod produktu principiální změna znamená převrat ve výrobní, příp. řídící struktuře Změna principu prvků společnosti Základní princip je zde překonán principem Změna principu prvků společnosti. Základní princip je zde překonán principem novým. Tato zásadní změna znamená převrat ve výrobní struktuře; vznik nového rodu.
Měření změny a inovace Důvodem uskutečňování všech kvantitativních a kvalitativních změn (inovací) je odstranění určitého vnitřního stavu nenasycenosti jednotlivých prvků společnosti. Příčina tohoto stavu nenasycenosti je v jejich vzájemné kvantitativní a kvalitativní ti nevyváženosti. Smysl uskutečňování změn spočívá v odhalování, vytváření a využívání vnitřních výrobních, resp. podnikatelskýchrezerv s cílem dosáhnout maximálního využití prvků ve společnosti a zvyšovat tak jeho konkurenceschopnost a komerční úspěšnost.
Měření změny a inovace Klasifikace inovačních řádů Řád inovace Označení Co se zachovává Co se mění Příklad minus n degenerace nic úbytek vlastností opotřebení 0 regenerace objekt obnova vlastností údržba, opravy RACIONALIZACE 1 změna kvanta všechny vlastnosti četnost faktorů další pracovní síly 2 intenzita kvalita a propojení rychlost operací zvýšený posun pásu 3 reorganizace kvalitativní vlastnosti dělba činností přesuny operací 4 kvalitativní adaptace kvalita pro uživatele vazba na jiné faktory technologické konstrukce KVALITATIVNÍ INOVACE 5 varianta konstrukční řešení dílčí kvalita rychlejší stroj 6 generace konstrukční koncepce konstrukční řešení stroj s elektronikou 7 druh princip technologie konstrukční koncepce tryskový stav 8 rod příslušnost ke kmeni princip technologie netkaná textilie TECHNOLOGICKÝ PŘEVRAT MIKROTECHNOLOGIE 9 kmen nic přístup k přírodě genová manipulace prof. F. Valenta
Invence x inovace Invence: majízejména teoreticko vědomostní charakter produkty kreativního myšlení nové myšlenky a nápady změna ve struktuře vědění je to určitý objekt, postup, technika, která vykazuje prvek novosti Inovace: Takový druh invence, který byl využit v praxi.
Měření invencí Původnost vědění měříme stupněm invence. 0. nultý stupeň invence akceptace, aceptace, tj. převzetí et určitého č poznatku (známého řešení) ) beze změny stupeň tvůrčí aktivity tvůrčího subjektu je zde nulový dané řešení (myšlenka) jsou nové jen pro toho, kdo se nad problematikou zamýšlí
Měření invencí 1. první stupeň invence dochází k napodobení řešení imitaci již existujících v jiných systémech známá řešení jsou přizpůsobena konkrétním kontextuálním podmínkám jsou používána ke stejným účelům imitacevyžaduje určitýautorskývstup
Měření invencí 2. druhý stupeň invence analogie s oblastmi, které nejsou příbuzné z hlediska obsahu dané invence známý koncept, řešení nebo poznatek je přetvořen adaptace vyšší úroveň ň autorského vstupu jedná se o aplikaci postupu do naprosto odlišných podmínek nebo oblasti
Měření invencí 3. třetí stupeň invence představuje absolutní invenci nejvyšší úroveň invenčního snažení autor invence přináší naprosto novátorská řešení Invence 0 stupně jsou vždy invencemi relativními směrem k vyššímu stupni Invence 0. stupně jsou vždy invencemi relativními, směrem k vyššímu stupni invence vzrůstá i stupeň absolutní novosti.
Měření invencí Shrnutí: Z hlediska stupně či podílu vlastního originálního přínosu subjektu do invence lze rozlišit následující čtyři druhy inovací v jejich relativním pojetí: Akceptace převzetí známého řešení beze změny Imitace přizpůsobení známého řešení Adaptace přetvoření známého řešení Absolutní inovace vytvoření zcela nového řešení
Inovační č proces Vztah mezi technickými, tržními a podnikatelskými kroky. Podstatný pro komercionalizaci nových produktů a služeb. Tři etapy: 1.Inovační vyvinutí produktu, výroba prototypu a jh jeho odzkoušení dk 2. Podnikatelská příprava plné produkce a výroby stanovení strategie vstupu na trh 3. Manažerská řízení životního cyklu produktu, časování výrobkových modifikací a variant
Inovační č proces Invence a inovace jsou samotnou podstatou rozvoje. Pomáhají zlepšovat kvalitu života Zvyšují konkurenceschopnost firem Přispívají k trvale udržitelnému rozvoji
Konkrétní podoba invencí a) Objev pouze absolutní vědecká invence b) Vynález jevyřešení technického problému, bývá zpravidla absolutní technickou invencí c) Zlepšovací návrh bývá zpravidla relativní invencí d) Užitný vzor vyřešení vnější úpravy výrobku, které je nové a použitelné v průmyslové výrobě
Zdroje invencí Výzkum a vývoj Licence Průmyslová špionáž Technická pomoc Vědeckotechnické informace Vědeckotechnické akce Vzdělávací soustava
Závažnost změn v organizaci Stupně závažnosti změn v organizaci podle Rogera Collinse Stupeň závažnosti Popis 1. nejméně závažný vyladění výkonu: zaměření na efektivitu 2. restrukturalizace: centralizace či naopak decentralizace 3. přerozdělenízdrojů: zdrojů: zvýšenídůležitosti některých oddělení a sníženíjiných 4. zlepšení podnikového plánování: symbolizuje posun v myšlení 5. změna vedení: nový generální ředitel, impuls pro nové změny 6. změna definice úspěchu: stanovení nových cílů vede ke změně chování změna v poslání, vizích, hodnotách, a filozofii orgnizace: symbolizuje radikální posun v myšlení a 7. chování posun paradigmatu: koncepční změna v myšlení, řešení problémů, stanovení limitů, změna ve způsobu 8. nejzávažnější podnikání: prolomení myšlenkových bariér, závažná strategická změna
Závažnost změn v organizaci Strategická změna imperativ současné organizace Organizační změna dosahuje strategického významu. Tato strategická změna je taková transformace v organizaci, která je radikální, měnící paradigmata za současného stavu okolního prostředí. Změny jsou těžko dosažitelné v rigidních mechanistických systémech managementu. Pro jejich zavedení jsou mnohem vhodnější flexibilní struktury (organické systémy).
Globální paradigma managementu a jeho změna Posun globálního paradigmatu směrem od společnosti industriální iál íke společnosti č znalostní. Na významu nabývají tyto zdroje znalosti, vědomosti, informace a kvalitativně ě tvořivá ř práce. Hodnoty jsou nyní vytvářeny prostřednictvím produktivity a inovací. Nově formovaná společnost je rovněž charakteristická nepředvídatelnou, permanentní změnou v okolí organizací a tím i v organizacích samých.
Management znalostí Dlouhodobý úspěch firmy je podmíněn optimálním poměrem mezi provozním řízením, proudem změn znalostí a strategickými záměry firmy toto vede k roztáčení spirály úspěšnosti. 90. léta 20. století přechod do rychlé fáze změn Znaky zkracování inovačních cyklů výrobků a služeb narůstá i množství a složitost změn (komplexnost) Hlavním kritériem úspěchu firmy se stává schopnost učení se novým znalostem.
Management znalostí Úspěšnost firmy je dána vztahem: Růst firemních znalostí > Rychlost změn tržního prostředí Znalost Znalost musí v současném turbulentním tržním prostředí předcházet aktuální požadavky trhu. Limitou firemního úspěchu je absorbční schopnost firmy nové změny vytvářet a zavádět. Klíčovým předpokladem absorbce změn je tedy ochota učit se!
Management znalostí Úroveň schopnosti absorbce a tvorby změn ve firmě je vyjádřena zákonem severozápadní hranice. prof. Steven H. Kim
Management znalostí Růst firemních znalostí je závislý na kvalitě firemní kultury. Velikost změn je závislá na kvalitě firemní kultury, která formuje změnovou energii lidí. Pro růst firemních znalostí je nezbytné vytvořit proaktivní, učící se firemní kulturu. Rozvoj firemních znalostí patří do kategorie managementu změn.
Management znalostí Firma, která zajistí optimální vztah mezi provozním řízením, rozvojem znalostí a vyváženou ctižádostí budoucnosti, je schopna zajistit svůj dlouhodobý úspěch. Ing. S. Häuser, CSc.
Management znalostí Shrnutí: Úspěch realizace interních strategií je podmíněn schopností organizační kultury strategické změny absorbovat. Pravděpodobnost úspěchu změn je závislá na schopnostech a zájmu jednotlivců i týmů tvořivě přispívat k naplňování vize a mise organizace. Kvalita organizační kultury rozhoduje o úspěchu zavádění strategické změny. Praktickým důsledkem zákona severozápadní hranice promanažera je priorita vytvořit silnou a proaktivní kulturu organizace, která má společnou sdílenou vizi budoucího úspěchu.
Rozhodování o změně a inovaci Cíl tématu: Zaměřit se na kvalitu rozhodování, na které potom závisí, jak kvalitní plánování, organizování, vedení a kontrola změny a inovace budou a jaké efekty přinesou.
Strategie rozhodování o změně a inovaci Před vlastním rozhodnutím se provádí: Analýza současného stavu a budoucího vývoje systému, tzv. interní analýza Analýza prostředí, tzv. externí analýza Strategie rozvoje: ofenzivní defenzivní
Strategie rozhodování o změně a inovaci Nezbytnou součástí správného fungování každé organizace je potřeba kontinuální změny reagující na měnící se vnitřní i vnější prostředí. Nedostatečná pružnost a adaptabilita, která proces změn provází, áíje způsobena ů dvěma ě obecnými ilidskými i vlastnostmi: t obavy z nového strach ze změny tendence nevykládat úsilí spojené s adaptabilitou na změnuě
Kritéria rozhodování a) Rozdělení podle stupně nezbytnosti Absolutní kritérium takový rozlišovací znak, kterému musí vyhovovat každá posuzovaná alternativa (varianta) Relativní kritérium znak, kterému nemusí vyhovovat každá posuzovaná alternativa (varianta) a kterým se posuzuje stupeň její účelnosti nebo nutnosti
Kritéria rozhodování b) Rozdělení podle povahy účasti v rozhodování Hodnotící kritérium rozlišovací znak, který je vyjádřen v podobě orientovaného ukazatele nebo měřítka hodnotící kritérium se může stát za určitých okolností kritériem výběrovým (preferenčním)
Hodnocení úkolů a akcí na změnu nebo inovaci Hodnocení vyžaduje analýzu faktorů: Vědecké a technické zdroje Směr a proporcionalita výzkumné činnosti Doba trvání výzkumu Stálost podmínek Postavení ekonomického organismu Obchodní faktory Výrobní faktory Finanční faktory Ochrana výsledků výzkumu
Výběr úkolů a akcí pro změnu nebo inovaci Je nejdůležitější etapou rozhodovacího procesu. Rizika při výběru: Daná změna (inovace) nemusí být úspěšná. Při úspěchu nemusí dosažené výsledky vždy zaručit očekávaný přínos. Zamítnutá změna (inovace) se může ukázat jako úspěšná z hlediska efektů. Při úspěšném řešení úkolu nemusí získané výsledky zapadat do oblasti působnosti podniku.
Zásady managementu změny inovace Sedm zásad (pravidel) pro řízení inovačního procesu: 1. Zásada kontinuity vývoje ekonomického organismu zabývá se vývojovýmprocesem ekonomického organismu, jehož podstatu tvoří změny nebo inovace poznání neuspořádanosti identifikuje objekt změny, co by se mělo změnit nebo inovovat
Zásady managementu změny inovace 2. Zásada horizontálního řetězení změny nebo inovace důležité je znát jak změnu ě nebo inovaci iprovést změna (inovace) všech činitelů ekonomického organismu by měla být provedena na úroveň ň změny ě (inovace) podnětné snaha o dosažení minimální i íhodnoty interní entropie ekonomického organismu
Zásady managementu změny inovace 3. Zásada vertikálního řetězení změny nebo inovace zabývá se uspořádaností vnitřní struktury ekonomického organismu a jeho činitelů 4. Zásada progrese řeší aspekt jak jak měnit (inovovat), a to z pohledu úrovně a frekvence změny (inovace) tak, aby byl naplněn princip paradigmatumanagementuzměny managementu ve smyslu dávkování frekvence a úrovně změny, aby přinášely optimální efekt
Zásady managementu změny inovace 5. Zásada rozhodné ékákéd krátké doby tato zásada souvisí s plánovací funkcí managementu změny má li být komplexní změna provedena do určitého okamžiku, musí být změny ukončeny v termínu, který je dán změnou podnětnou
Zásady managementu změny inovace 6. Zásada akčního rádiu změny nebo inovace tato zásada řeší kdo by měl změnu (inovaci) připravit a provést, tj. delegování dl áíkompetence, odpovědnosti a pravomoci 7. Zásada vhodného okamžiku změny nebo inovace zabývá se hledáním odpovědi na otázku kdy by změna (inovace) měla být provedena
Zásady managementu změny inovace Základní problém managementu změny: Nalezení vhodného okamžiku, kdy provést změnu. Vedle ekonomické životnosti objektu, který je předmětem změny, je nutné brát v úvahu ještě jeho životnost fyzickou a morální. Fyzická životnost takový časový interval, ve kterém dané řešení objektu plní jeho užitnou funkci Morální životnost takový časový úsek, ve kterém daná úroveň řešení objektu není překonána úrovní vyšší
Zásady managementu změny inovace Vhodný okamžik pro změnu (inovaci) objektu, je spojen s hledáním jeho životnosti ekonomické, je li dominantní kritériem rozhodováním hledisko ekonomické. Je li změna uskutečněna dříve, než nastane vhodný okamžik, dochází ke ztrátám, a to pro nedostatečné využití staré kvality. Je li provedena později, dochází opět ke ztrátám, a to pro nedostatečně využití nové kvality nového objektu.
Moderní přístupy k managementu změny a inovace v ekonomickém organismu Cíl tématu: Uvedení nových přístupů, řešících změnu uspořádanosti ekonomického organismu v reakci na zrychlující se proces společenského i ekonomického vývoje.
Lidský faktor v managementu změny Management změny je spojen s lidskými aktivitami: v etapě ě iniciace návrhů změně v etapě realizace změn, překonání obav z nového Za rozhodující faktory hospodářského růstu není považován kapitál, ale inženýrství pružné myšlení, intuice, kreativita a iniciativa. Je možné podstatu podnikání spatřovat v umění využít talentu schopných lidí.
Lidský faktor v managementu změny Prapůvod konkurenční výhody firmy je třeba spatřovat v kvalitě lidských zdrojů, jimiž firma disponuje. Lidský faktor v organizační architektuře: Snazší komunikační vazby a příznivější předpoklady k iniciativě dávají tzv. ploché organizační struktury s výraznou decentralizací. Delegování pravomocí a odpovědností je motivačním faktorem, jednak nutností pramenící z poznání, že nejvíce změn vzniká v těch případech kdy navrhovatel a realizátor změn představují jeden útvar, osobu.
Změna funkčně řízeného podniku na podnik procesní Změny v podnikatelském prostředí a jejich pravidel, způsobené prudkým rozvojem technologií, zejména informačních, jedůsledkemzměny způsobu řízení podniků z funkčního na procesní přístup. Problém: Při realizaci nových řešení,, při přechodu na nové organizační uspořádání je nutné překonat obavy z nových skutečností.
Změna funkčně řízeného podniku na podnik procesní Způsoby aktivizace pracovníků cestou změny organizačního uspořádání ve firmě: Autonomní pracovní skupiny (APS) Kroužky kvality (QCC Quality Control lcircles) ) Cílové skupiny Podnikatelské jednotky (SBU Strategic Business Unit)
Autonomní pracovní skupiny Představují: moderní formu organizace práce, která nemusí znamenat zásadní změny organizačních struktur podniku základní článek výroby, který by měl řešit určitý komplexní úkol APS mají vést k rozšíření dispozičního prostoru pro členy skupiny, k obohacování práce, k pocitu vyšší samostatnosti a odpovědnosti za vykonávanou práci. ái APS se neustavují dle funkcí, ale předmětně podle výrobku nebo zakázky.
Kroužky kvality QCC možná forma aktivizace pracovníků, orientované na problémy: snižování vadnosti, zvyšování kvalitativních níchparametrů zdokonalování technologických postupů snižování výrobních nákladů zlepšování bezpečnosti práce
Cílové skupiny Využití je účelové, zakládají se k řešení složitých či rizikových problémů a po dosažení stanoveného cíle se rozpouštějí. Podstatou je sestavení týmu, který dostane za úkol řešit určitý problém s vymezením (naznačením) očekávaného cílového stavu. Charakteristickým rysem řízení týmů je metoda založená na řízení podle cílů.
Podnikatelské jednotky SBU je relativně samostatná část většího organizačního celku základním posláním SBU je podnikat v podniku vytvářet záměrně příležitosti Podnikavost: vnitřní využívání vnitro organizačních příležitostí vnější objevovat, vytvářet příležitosti, které vznikají z aktivní součinnosti s okolním světem
Procesní horizontální struktury Funkční (operační) management počátek spojován s A. Smithem charakteristická strmá pyramida organizační struktury princip sdružování činností jasně vymezené pravomoce a odpovědnosti direktivní řízení rozhodujícím činitelem je výroba a kapitál
Procesní horizontální struktury Procesní management reakce na změnu vyvolanou vývojem techniky a informačních technologií nové požadavky větší svoboda rozhodování a odpovědnost zaměstnanců umožňuje spojit dílčí operace do podnikových procesů, preferuje týmovou práci, áiměkké metody řízení ía plochou organizační strukturu
Přechod podniku z funkčního na procesní Postup metodologie: řízení a) Seznámení se s principy procesního řízení b) Sestavení transformačního týmu c) Trénování práce s procesy d) Příprava ukazatelů e) Seznámení pracovníků se změnou f) Výběr pracovníků g) Praktický souběh obou systémů h) Formální změna organizační struktury
Přechod ř podniku z funkčního na procesní Přechod dvě stránky: Technická (procesy a systémy) Lidská řízení Lidský faktor Eit Existence možných chyb hb nepochopení charakteru změn, ě kterou musí projít lidský faktor. Nutný postupný přechod, překonání starých stereotypů.
Management projektu změny a inovace Cíl tématu: Seznámení se s plánováním, řízením, klasifikací, organizováním, vedením a kontrolou projektu změny a inovace.
Projektový management změny (inovace) v ekonomickém organismu Ve vnitřní struktuře ekonomických organizmů lze nalézt dva základní typy aktivit: Rutinní, opakované činnosti, se známými řešeními, prováděné standardními operačními postupy, s přesným algoritmem postupových kroků. Aktivity rozvojového charakteru, jejichž podstatou jsou kvalitativní změny vyšších řádů nebo inovace (příp. rozsáhlé kvantitativní změny).
Pojetí a obsah managementu projektu změny (inovace) Management projektu soubor aktivit, kdy řízení je uskutečňováno prostřednictvím řízených osob. Projekt je něco, co se liší od běžné a pravidelné činnosti podniku. realizace na sebe vzájemně navazujících činností
Pojetí a obsah projektu změny (inovace) Projekty se používají a vznikají pro nové a jedinečné, často pouze jednou realizované činnosti, jejichž výsledkem jsou inovace nebo kvalitativní změny vyšších řádů nebo rozsáhlé kvantitativní změny, které se následně stávají po osvojení součástí běžných pracovních procesů.
Pojetí a obsah projektového managementu změny ě (inovace) Pojem projektový management chápeme jako systém manažerské činnosti, kdy rozvojové aktivity v organizaci jsou připravovány a prosazovány prostřednictvím projektů. Oproti pojmu projektové řízení má širší význam a zahrnuje i vedení, motivování a komunikaci zúčastněných pracovníků.
Implementace projektového managementu změny (inovace) v ekonomickém organismu Dle typu organizace se implementace vyskytuje jk jako: Vědomé využívání, systematizace a zlepšování stávajících praktik. Zcela nová implementace spojená s reorganizací směrem ě k projektově orientované společnosti. Důležitá je připravenost k inovačním procesům.
Implementace projektového managementu změny (inovace) v ekonomickém organismu Řízení ípomocí projektů: ů Posiluje flexibilitu a dynamičnost firmy. Decentralizuje odpovědnosti operativního řízení. Zlepšuje organizaci v důsledku poučení z realizovaných aktivit. Řízení pomocí projektů je klíčovou koncepcí pro řízení trvalé organizace.
Systémový přístup a integrace Projektové řízení využívá systémového přístupu k řešení problémů, kdy se věci a jevy zvažují ve vzájemných souvislostech. Postupuje se od globálních cílů k detailním činnostem systematicky ya strukturovaně. Integrace systému spojuje různé činnosti, pokusy, zájmy a výsledky, spolu s jejich koordinací a kontrolou, za účelem dosažení záměrů projektu a úspěšnosti projektu.
Praktické využití projektového managementu změny (inovace) Zavádění nových technologií Vývoj nových ýhvýrobků Inovace a modernizace výrobků Příprava marketingových akcí Plán a realizace reorganizace firmy Realizace podnikatelských záměrů Návrh a realizace stavebních akcí Návrh a realizace investičních akcí Zavádění nových výrobků do výroby a na trh
Nevhodnost použití projektového managementu Periodicky opakované (každodenní) činnosti. Jednoduché bezrizikové (rutinní) akce. Použití v mimořádných situacích (např. živelné katastrofy).
Cíle projektového managementu Projektové řízení se od rutiny liší tím, že pracuje se třemi atributy, které se stávají primárními cíli projektového managementu: výsledek cílové hodnoty (kvalitativní dimenze) rozpočet, náklady (ekonomická dimenze) termíny (časová dimenze)
Projektový management změn (inovací) Projekty jsou často rozhodující součástí strategického řízení podniku. Projektový management by měl být ve firmě zaváděn jako projekt, správně připravený a dobře řízený. Projektový management je nástrojem k realizaci moderního způsobu řízení řízení podlecílů. Přínos spočívá v uvolnění a rozvinutí duševních schopností člověka,, který se podílí spolu s pracovníky různých profesí na realizaci projektů se sdílenými cíly.
Přínos pro projektový tým možnostvyužití ověřených i zcela nových a unikátních pracovních postupů. využití efektivních metod a integrovaných nástrojů pro řízení projektu. využití multiprofesních týmů pro realizaci projektu. jednoznačné určení zodpovědnosti za projekt, subprojekty a úlohy.
Definiční znaky projektu změny (inovace) a) jednorázový charakter projektu projekt je jedinečnou činností s unikátními a přesnými cíli, určený pouze pro jednu příležitost a směřuje k dosažení specifických výsledků b) neopakovatelný vytvoření něčeho nového inovace, nebo v uskutečnění změny c) omezené trvání projektů po dosažení přesně definovaného cíle projekt končí a jeho konečný produkt se začleňuje do běžného života
Definiční znaky projektu změny (inovace) d) kontinuum projektu Pevně dané Jasné je co a jak. Polopevné Jasné je co, není jasné jak. Poloflexibilní Jasné je jak, není jasné co. Flexibilní Ani co, ani jak není jasně dané. e) projekty jsou charakterizovány novostí Jdi Jedinečnost č projektu jkt znamená, že je spojen s něčím novým. f) kontext projektu Projekt je formulován, hodnocen, vytvořen a realizován v rámci svého kontextu (prostředí), kterým je přímo či nepřímo ovlivňován.
Klasifikace projektů změny a inovace Kategorie projektů dle složitosti: jednoduchý speciální komplexní Druhy projektů dle aplikační oblasti: y p j p spojené s výstavbou výzkumné a vývojové technologické organizační
Průběh projektu změny (inovace) Průběh projektu Je sled jednotlivých etap, kterými projekt prochází, počínajekoncepcí až po dokončení, případně včetně užívání a disponování.
Průběh projektu změny (inovace) Posloupnost kroků řešení projektu změny (inovace): studie příležitosti opportunity study předběžná studie proveditelnosti prefeasibility study studie proveditelnosti ti feasibility study vlastní projekt kontrakt realizace uvedení do provozu předání provozování
Investiční struktura projektu změny a inovace Z pohledu investování a strategického rozvoje, založeného na vyšších řádech inovací má význam uspořádání projektu do tří fází: 1. fáze předinvestiční zadávací 2. fáze investiční plánovací 3. fáze užívání realizační
Investiční struktura projektu změny a Fáze předinvestiční zadávací inovace Fáze průzkumu vhodnosti a reálnosti investování, nebo možností provedení inovace vyššího řádu. Tato fáze je konečným č rozhodnutím o investování. Je nejdůležitější částí celého projektu. Etapy: Studie příležitosti Úvodní (předběžná) studie proveditelnosti Studie proveditelnosti
Investiční č struktura projektu změny ě a Fáze investiční plánovací inovace Období bí investování í(finančních č íhprostředků) ř nebo období bí přípravy a realizace vyšší inovace. Fáze užívání realizační Konečné zhodnocení dosažení cílů projektu. Významným bodem je prahový bod rentability (bod zvratu). Předávají se výsledky do užívání.
Investiční struktura projektu změny a Studie proveditelnosti inovace Dokumentuje přípravu vybraného podnikatelského projektu a poskytuje podklady pro investiční rozhodnutí. Součástí jei šetření rizik a hodnoceníjejich dopadů na předmětný projekt. Dokumentace zahrnuje: Cíle projektu ve věcném a ekonomickém vyjádření a v čase. Řešení, š í tj. strukturu, způsob ů a postup provedení a zásady provozování. Lokalizaci v krajině, včetně získání rozhodnutí z příslušných správních řízení.
Investiční č struktura projektu změny ě a inovace Struktura obsahové náplně studie proveditelnosti: Analýza trhu a obchodní strategie Výrobní program, volba technologie a kapacity výrobní jednotky Materiálové vstupy a energie, voda, odpady Umístění výrobní jednotky Technické řešení projektu, technologie a výrobní zařízení, stavební část investičního projektu Požadavky na pracovníky (lidské zdroje) Organizace a řízení Investiční náklady projektu Plán realizace projektu Finanční a ekonomická analýza projektu
Plánování projektu změny (inovace) Co je cílem realizace projektu a které činnosti jej tvoří. U každé činnosti je třeba definovat: dobu jejího trvání předpokládané náklady na její realizaci požadavky na technické, materiálové a personální zajištění uvést seznam činností, které musí být provedeny dříve než začne její realizace, tj. seznam bezprostředně předchozích činností Sestrojení síťového grafu (grafické vyjádření projektu).
Techniky plánování a měření projektu změny (inovace) Projektový management se zaměřuje zejména na unikátní díla a inovace. Dochází k integraci původního projektového, ekologického, ekonomického a finančního řízení. Řízení projektů je směsicí řídících, logických a matematických technik. Základním nástrojem pro řízení a plánování projektů je síťová analýza. Metody síťové analýzy slouží k plánování času, nákladů a zdrojů.
Plánování a měření projektu Jak dlouho bude projekt trvat? Kdy mohu zahájit tuto nebo onu konkrétní činnost? Kdy musím začít, abych se vyhnul zpoždění celého projektu? Jaké zdroje potřebuji a kdy je musím zajistit, aby byly ve správnou dobu na správném místě? Když změním, jaký to bude mít dopad na celý projekt?
Nástroje časového plánování Nástrojem pro vypracování a zobrazení časových plánů je Ganttův diagram. Vizuální prezentace, která zobrazuje dobu zahájení a ukončení každé činnosti. Časové rozpětí na ose x je konstantní pro celý projekt. Ve své nejjednodušší podobě zobrazuje takto Ganttův graf plán celého projektu. Po ukončení každé činnosti se zaznamenává skutečně využitý čas, takže tkž máme možnost okamžitého srovnání reálného postupu a plánu.
Síťové grafy Síťový graf Grafické zobrazení projektu, které navzájem spojuje projektové činnosti a události s cílem zobrazit jejich vzájemné závislosti. Každá činnost nebo událost má vzájemné vazby s předcházejícími, ř dhá jíí následujícími áld jíí a souběžnými ičinnostmi inebo událostmi.
Metoda kritické cesty Metoda kritické cesty je to deterministický matematický model, který počítá celkové trvání projektu podle trvání následných úkolů a jejich vztahů z celkového trvání projektu pak počítá časové rezervy jednotlivých úkolů a identifikuje, které úkoly jsou kritické základní metoda pro časové hodnocení projektových plánů a modelů
Analýza kritické cesty Základem této techniky je koncepce kritické cesty: tj. pořadí činností, které musí být provedeny včas, aby mohl být celý projekt včas realizován. Analýza kritické cesty je účinným nástrojem stanovení odhadu času a určení závislostí a kritických cest v rámci projektů. Nevýhoda zdroje (nereálnost dostupnosti všech zdrojů)
Analýza kritické cesty Pravidla: Každý projekt je řadou činností s určitou potřebou času. Činnosti jsounasobě sobě závislé. Před ukončením jednénemůže nemůže začít další. Závislé činnosti jsou propojeny operačními uzly. Uzly nevyžadují čas nebo zdroje, představují stav projektu v daném okamžiku. Každá řada závislých činností propojených uzly je cestou. Projekty jsou zahájené jediným, počátečním uzlem a končí jediným závěrečným uzlem. Kritická cesta je ta, na které závisí načasování projektu.
Kritický řetězec Kritický řetězec moderní metoda projektového řízení,, vychází z tzv. teorie omezení TOC (Theory of Constraints). TOC zavádí měřitelný firemní ukazatel, tzv. průtok. Průtok = výnos z prodeje výrobku (služby) množstvíprostředků investovaných na počátku firemního řetězu
Kritický řetězec Prvotním cílem kritického řetězce je sestavit takový plán, který by zajistil co nejrychlejší průběh práce na projektu. Omezení bránící firmě v růstu: Technická ká(ý (výroba, stroje) Kreativita, nápady Firemní kultura Finanční hotovost Klíč šl k TOC j ž ýš ůt k j á Klíčovou myšlenkou TOC je, že výše průtoku je omezována jedním úzkým místem firemního systému.
Kritický řetězec TOC zdůrazňuje, že základním posláním firmy je generování peněz (v současnosti i budoucnosti). Nutné je sledovat hlavní ekonomické ukazatele. Zabezpečení jejich požadovaných hodnot v reálném dynamicky se měnícím prostředí zásady: 1. Jsou definovány srozumitelné metriky pro podporu tvorby reálných ekonomických ukazatelů: průtok generování peněz za vše co bylo zhotoveno a prodáno zásoby nakoupený materiál,rozpracované rozpracované výrobky,neprodaná produkce provozní náklady náklady na přeměnu zásob na průtok