Vypracoval P.Vida 2007

Vypracoval P.Vida 2007 Pekážkový bh Pekážkový bh lze charakterizovat jako technicko-sprinterskou disciplínu, tzn., že pekážková technika má stejnou dležitost jako sprinterská rychlost. Podstata souasné techniky pekážkového bhu vyplývá ze snahy piblížit pekážkový bh od startu až do cíle co nejvíce hladkému bhu, celá tra musí být probhnuta v uritém rytmu, s pesnou délkou každého kroku. Olympijskými disciplínami jsou pekážkové bhy na 110 m, 400 m, 3 km u muž a na 100 m a 400 m u žen. Do programu školního uiva je zaazen pekážkový bh na krátké vzdálenosti a rozsahu závodní dané vkové kategorie. Na 1. stupni ZŠ se vnujeme nízkým pekážkám, a to proto, že vychovávají odvahu, smysl pro rytmus,vyžadují kloubní pohyblivost, obratnost a rychlost a v upravené podob jsou prpravou k jiným disciplínám. Historie I když již poátkem 19. století lipský univerzitní profesor Werner popisuje tzv. Springlauf, bžecký závod, pi kterém závodníci peskakovali provazy upevnné na stojanech, je kolébkou pekážkových lehkoatletických bh považována Anglie. V Anglii se v 1. polovin 19. století bhaly pekážkové terénní závody pes píkopy (obdoba pekážkových závod koní). První závod se údajn bžel v roce 1837. Pekážky byly nejprve vyrobeny z proutí, pozdji ze deva. Devné byly penosné, po r. 1900 se zaaly používat pekážky tvaru obráceného T pozdji ve tvaru L. Zpoátku se skákalo tém skrným zpsobem, s dopadem za pekážku do toporného postavení. Pokrokem v technice pebhu pes pekážky byl klouzavý styl, který však nepežil konec 19. století. U nás se údajn skákalo tzv. tureckým stylem. Závodník si pi pebhu pokládal nohy pod sebe zkižmo. Skuteného piblížení techniky pekážkového bhu hladkému bhu bylo dosaženo pímým vedením švihové nohy pes pekážku, o které se zasloužil Amerian nmeckého pvodu A.C. Kraenzlein. Jeho zpsob je základem dnešní techniky tzv. kroný zpsob. Kroný zpsob dosáhl vrcholného uplatnní ve ticátých letech. Posledním vývojovým stupnm je bžecký zpsob. První závody u nás byly poátkem 20. století. R. 1903 Jan Karlík Karlínský dosáhl asu 17,0 s klouzavou technikou. Kroná technika se u nás rozšíila až po 1. svtové válce. Bh na 110 m pekážek je na programu OH od jejich novodobého založení. Svtový rekord 110 m p. - 12.91 Colin Jackson (GBR) Stuttgart 20. 8. 1993 100 m p. - 12.21 Jordanka Donkovová (BUL) Stara Zagora 20. 8. 1988 eský rekord 110 m p. 13.48 Hudec Jií VŠ Praha, Roma 1.9.1987 100 m p. 13.05 Rudová Iveta USK Praha, Namur 14.8.1997

Fáze pekážkového bhu, biomechanika Vlastním úelem pekážkového bhu je probhnutí celé trati v nejkratším ase. Hlavní zásadou je bžet tak, aby vertikální horizontální výkyvy tžišt pi pebhu pekážek byly co nejmenší, let pes pekážky asov co nejkratší a rychlost pohybu vped pi dokrocích za pekážkami co nejplynulejší. Nejúinnjší bude tedy takový bh pes pekážky, pi kterém se bude dráha tžišt co nejvíce blížit dráze tžišt pi hladkém bhu. Kivka rychlosti na celé pekážkové trati má následující prbh:1.prudký vzestup rychlosti od startu k 1. pekážce; 2. další, mírnjší vzestup ke 2. pekážce; 3. stabilizace rychlosti až k 6. - 7. pekážce; pokles rychlosti k 10. pekážce;vystupování rychlosti v dobhu od poslední pekážky do cíle. Dráha tžišt pekážkáe má za pebhu pekážky pibližn tvar paraboly. Start a nábh na 1. pekážku Požadavkem pro startovní výbh je, aby se co nejmén odchyloval od startu k hladkému bhu. V blocích je vepedu odrazová noha, je-li poet krok k 1. pekážce sudý. Nábh k první pekážce ( 13,72 m) se zdolává obvykle na 8 krok. Délka krok v nábhu na 1.pekážku postupn vzrstá, zárove se zmenšuje náklon tla. Poslední krok ped pekážkou musí být kratší než pedposlední, aby byly vytvoeny dobré podmínky pro odraz na pekážku. Odrazová noha tak dokrauje pod tžišt nebo za n; tím se zkrátí fáze dokroku a odraz tím probíhá rychleji, a tedy úinnji. Pebh pekážky a) Odraz na pekážku Každý pekážká má svou optimální vzdálenost místa odrazu od pekážky, záleží na tlesné výšce, rychlosti bhu, odrazové síle, ohebnosti a koordinaci. Pi odrazu na pekážku je dležité, aby celé tlo získalo výrazný náklon vped. Sklon tla má init vzhledem k dráze 65-70 (Tošnar). Zvednutí tžišt odrazem je minimální (kolem 20 cm). Je nepímo závislé na výšce postavy a vzdálenosti odrazu od pekážky. Pekážká se musí snažit jít trupem na pekážku dopedu, nikoliv vzhru. Úhel odrazu se uvádí 45. b) Let nad pekážkou Letová fáze se vyznauje pibližn symetrickou, parabolickou dráhou tžišt. Její trvání je v rozptí 0,30-0,45 s. Osa ramenní a pánevní musí být od okamžiku odrazu až po dokrok za pekážkou udržena v rovnobžné poloze s píkou pekážky, aby si pekážká pi celém pebhu pekážky udržel dobrou rovnováhu.pedklon trupu vzhledem k horizontále dosahuje 20 30. c) Stih Let na pekážku koní v okamžiku, kdy tžišt dosáhlo vrcholu ped vertikální rovinou pekážky. Když pata švihové nohy pešla pes píku, zaíná aktivní pohyb obou nohou, který

je vlastn pokraováním bhu. Pohyb švihové a petahové nohy musí být kompenzován jinými ástmi tla. Tyto kompenzaní pohyby lze rozdlit na vertikální ( zvednutí trupu, vyrovnávací pohyb švihové nohy dol) a horizontální (pohyb paže na stran petahové nohy vzad, vyrovnávací pohyb petahové nohy vped). d) Dokrok Hlavním požadavkem pro dokrok za pekážku je, aby pekážká nenarušil rytmus bhu, zbrzdil co nejmén postupnou rychlost,udržel si rovnovážnou bžeckou polohu. Optimální úhel dokroku je 90 100. Švihová noha musí za pekážkou dokroit na špiku, švihová noha je v okamžiku dokroku v kolen zcela natažena. Trup si musí zachovat ástený pedklon, který nesmí ztratit v prbhu celé trati. V okamžiku dokroku jde petahová noha aktivn vped, aby švihem pomohla odrazové k úinnému prvnímu kroku za pekážkou. Vzdálenost místa dokroku od pekážky by mla být co nejmenší. Bh mezi pekážkami Vzdálenost mezi pekážkami se bhá na 3 kroky, je to vzdálenost asi 5,40 m. Délka prvního kroku je pibližn 1,50 m a je o 0,5 m vtší v orovnání se vzdáleností od pekážky. Druhý krok má délku pibližn 2,00 m a pi dodržení správného rytmu je tetí krok kratší o 0,10-0,15 m. Dobh do cíle Dochází k výraznému zvýšení rychlosti.v dobhu je podélná osa tla výrazn pedklonná a tžišt se pesouvá až nad místo opory (svým charakterem se pibližuje šlapavé technice bhu). Délka krok postupn narstá až do cíle.

Metodika nácviku Pekážkový bh je nejsložitjší bžeckou disciplínou. Vycházíme z osvojení si základ švihové a šlapavé techniky bhu. 1. krok : pípravná etapa - pekážkový rytmus a odraz Smyslem první etapy je zbavit žáky strachu z pekonávání pekážek urité výšky, navodit pocit radosti, když se podaí peskoit i pebhnout. Dále stabilizovat odrazovou nohu a pivykat rytmu pekážkového bhu. Prpravná cviení: Žáci z volného klusu peskakují nízké pekážky (zpoátku áry na zemi, švihadla atd.), a to v terénu nebo pekážky umlé. Pekážky se postupn zvyšují. Nezáleží na jejich vzdálenosti, není rozhodující kterou nohou se odrážejí. Pi každém odražení se musí hodn zvednout koleno švihové nohy a rychle došlapovat na švihovou nohu a okamžit pokraovat v bhu. Pekonávání pekážek s pravidelnými vzdálenostmi. Opt nezáleží na potu krok a na odrážející se noze, hlavn rychle pokraujeme dál v bhu.není rozhodující vzdálenost mezi pekážkami, ale jejich výška. Dti samy pijdou na to, že je výhodnjší odrážet se stále stejnou nohou. Až jim to jde, tak je navíc upozorníme: a te se každý odrážejte stejnou nohou. Tíkrokový rytmus. Vzdálenost mezi pekážkami ( švihadla, laviky) se upraví tak, aby je mohli na 3 kroky pekonat všichni (mžeme diferencovat družstva vyšších a menších dtí). Poítáme si: RAZ došlap za pekážku, odraz do prvního kroku, DVA odraz do druhého kroku, T I - odraz do tetího kroku, HOP odraz na pekážku. Zvyšuje se rychlost, od pomalého provedení k závodivému, zvtšuje se výška a vzdálenost pekážek. Jakmile je výška pekážek taková, že odrazová noha už nemže pímo vped, ale bokem, zane vlastní nácvik techniky. Chyby: bh po patách korekce: zdokonalovat techniku hladkého bhu, zvyšovat kloubní pohyblivost a rozvíjet dynamickou sílu v kotníku; pi bhu dbát na mírný pedklon, vzpímený bh korekce: bh po špikách ramena tlait vped, nerytmický nábh korekce:procviovat stupovaný bh, nerytmický bh mezi pekážkami korekce: vytleskávat stupovaný rytmus, peskakování píek korekce: odstranit vertikální výkyvy tžišt, zdraznit bžecký odraz. 2. krok: prprava k pechodu nízkých pekážek Prpravná a napodobivá cviení jsou velmi dležitá, cviíme je kdykoliv v prpravné ásti hodiny. Pekážkový sed:hmity pedklonmo k napjaté i pokrené noze, ze sedu pekážkového vztyk do širokého stoje rozkroného a sed na druhou stranu, ze sedu snožn kladu nohy stídav bokem do pekážkového sedu.

Sed skrmo, chodidla opena o sebe. Pérujeme nebo pomalu tlaíme kolena k zemi, protahujeme trup do pedklonu ke kolenm. Ve stoji na švihové noze bokem k pekážce a stopu za ní petahování pokrené odrazové nohy až do polohy tzv. bžeckého luku (opora o stnu nebo dopomoc cvience) Unožování, pednožování, zanožování, jednostranné boné rozštpy s oporou o žebiny. Provádíme tahem, nikoliv švihem. 3. krok: Osvojení si pebhu pekážky Tady nejastji používáme analyticko syntetickou metodu pi osvojování pohybové innosti. Prostedky nácviku pohybu odrazové a švihové nohy: a. Penášení odrazové konetiny nad pekážkou unožením pokrmo do polohy pednožení pokrmo s výpadem na míst. b. To stejné cviení vykonáváme v chzi a v kluse s obmnami nepárového potu mezipekážkových krok (7, 5, 3, 1) a pohybem švihové konetiny mimo pekážky. c. Imitaní cviení pohybu švihové konetiny pi doskocích a míst (rytmické krení a vytrením v kolenním kloubu) d. Opakované nakroení na pevnou pekážku ze stoje zánožného. Pi cviení zdrazujeme pohyb ostrým kolenem v první fázi a prudké vytrení konetiny ve fázi druhé. e. Penášení švihové dolní konetiny nad pekážkou se souasným poskokem na odrazové noze, která se pohybuje mimo pekážku. Zvýrazujeme pohyb konetiny ve smru bhu, švihový zpsob jeho provedení a správnou polohu trupu (mírný pedklon). f. Bh vedle pekážky s penesením švihové nohy nad pekážkou.odrazová konetina se pohybuje vedle. Žákm zdrazníme aktivní dokroení a udržení vysoké polohy tžišt za pekážkou. Cviení vykonáváme postupn v 7, 5, 3, 1-krokovém rytmu. Prostedky komplexního nácviku techniky: Chze pes pekážky s imitováním pekážkáské techniky. To stejné cviení se stídáním odrazové a švihové konetiny. Pebh pes nízké pekážky v klusu 7-, 5-3-, 1-krokovým rytmem. Chyby: Odrazová noha pechází pekážku s bércem ve svislé poloze kotníkem obrácená do smru bhu korekce: zdraznit, že koleno jde první, naklonit trup víc dopedu, odrážet se dál ped pekážkou. Odraz na pekážku výrazn pes patu korekce: Rozvoj silových schopností dolních konetin. Zmenšení úhlu odrazu pi nakroení na pekážku.zkrácení posledního kroku ped odrazem. Pekonávání mezipekážkových vzdáleností skoky korekce: Výcvik na zkrácených vzdálenostech mezi pekážkami a jejich snížení. Po zvládnutí postupn zvtšujeme rozestupy mezi pekážkami a pekážky zvyšujeme.

Nesprávný pomr délky krok pi bhu mezi pekážkami korekce: výcvik na snížených pekážkách s vyznaením místa jednotlivých krok. Nadmrn dlouhý a vysoký let nad pekážkou korekce: zmenšení úhlu odrazu, nahradíme devné píky elastickým materiálem (odstraujeme strach a nebezpeí zranní). Nakroení na pekážku nadmrn vystrenou švihovou nohou korekce: výcvik na nízkých pekážkách, pípravná cviení se zvýraznní pohybu ostrým kolenem. Nadmrné pokrení švihové konetiny nad pekážkou korekce: Zvýšení kloubní pohyblivosti v pedozadním smru. Zvýrazování extenze v kolenním kloubu švihovým zpsobem v prbhu nakroení. 4. krok: nácvik startu a nábhu na první pekážku Úkolem této etapy je osvojení rytmu startovního rozbhu na první pekážku. Nábh z polovysokého startu s dokroením na vyznaené místo odrazu na pekážku. Nábh z polovysokého startu s imitováním pebhu pomyslné pekážky.po zvládnutí vykonáváme cviení s pekážkou, kterou postupn zvyšujeme. Zdrazujeme zkrácení posledního kroku ped pekážkou a aktivní dokroení s tendencí zrychlení pohybu od pekážky. Po zvládnutí pebhu první pekážky postupn pidáváme další. Dodržujeme tíkrokový rytmus a procviujeme jej na 4 5 pekážkách. Nábh na první pekážku z nízkého startu. Po jeho osvojení si zvyšujeme poet pekážek na 4-5. Cviíme nejprve ve zlehených podmínkách (nižší pekážky a zkrácený nábh) Pebíhání 4-5 pekážek z nízkého startu s jejich postupným zvyšováním, prodlužováním vzdáleností mezi nimi až po pravidly urené hodnoty. Chyby: Nesprávné místo dokroku pi odraze na první pekážku korekce:výcvik nábhu po znakách, úprava postavení startovních blok, kontrola vzdálenosti od první pekážky. Nedostatené zrychlení ped a za první pekážkou korekce: nácvik správného tempa nábhu, úsilí o zrychlení pohybu po dokroku za pekážku. 5. krok: nácvik dobhu do cíle Úkolem této etapy je nauit vpadnutí do cíle. Soutž družstev nebo dvojic ve zlehených podmínkách pekážkového bhu Štafetové hry na pimené pekážkové trati. Po dokroku za poslední pekážku vedeme žáky ke snaze zvýšit rychlost zvtšením sklonu podélné osy tla. Chyby: Dobh s vypuštnou rychlostí bhu korekce: posunutí cíle prodloužením dobhu. Pedasný pedklon ped cílem korekce: provést pedklon v cíli Opoždný pedklon za cílem korekce: provést pedklon cíli. 6. krok: Pekážkový bh na zkrácené až celé trati Tíbení pekážkového rytmu od startu do cíle na zkrácené a postupn na celé trati.

HOD OŠTPEM Historie hodu oštpem Hod oštpem je jedna z nejstarších atletických disciplín.již pravký lovk používal oštp jako nezbytnou pomcku pi boji a lovu. Se sportovním provádním hodu oštpem se setkáváme ve starém ecku, kde byl zaazen do programu OH jako samostatná disciplína a od 18. OH ( r.708 p.n.l.) jako souást atletického ptiboje (pentathlonu). ekové házeli oštpem na dálku i na cíl, rozeznávali dvojí zpsob provádní lovecký a atletický.(oštp byl opaten poutkem uprosted) Do programu novodobých OH byl hod oštpem zaazen až v r.1908 Londýn byly vypsány dv samostatné soutže hod volným zpsobem (s držením na konci) a švédský zpsob (s držením v tžišti za vinutí). Zvítzil Švéd Lemming (svtový rekordman 1989-1912 první pekroil hranici 50m a 60m).R.1956 Španl Erausquin hod oštpem s použitím diskaské otoky. Hod oštpem žen byl zaazen do programu OH v r.1932 ( Los Angeles). Nejúspšnjší naši reprezentanti v historii hodu oštpem : - ženy Dana Zátopková zlato OH 1952 (Helsinki), ME 1954 (Bern), 1958 (Stockholm) + držitelka svtového rekordu ( 56,67 m) Nikola Brejchová (Tomeková) 4.místo na OH Atény 2004, bronz na MS 2005 Helsinki - muži Jan Železný svtový rekordman r.1996 (Jena)- 98,48m, 3x zlato OH (1992, 1996, 2000), 3x MS (1993,1995,2001), stíbro na OH 1988, bronz na MS 1987 a 1999, ME 1994. Ptkrát pekonal svtový rekord, nejlepší atlet svta a Evropy r.2000. Aktuální svtové rekordy : muži : 98,48 m Jan Železný (R) 1996 Jena ženy : 71,70 m Osleidys Menéndezová (Kuba) 2005 Helsinky Biomechanika initelé ovlivující délku hodu oštpem : - rychlost, kterou je náiní vypuštno do vzduchu (vtší odhodové rychlosti je možno dosáhnout prodloužením dráhy, po které psobíme na oštp silou svých sval nebo psobením vtší síly v kratším ase) - optimální úhel odhodu (kolem 40-45 stup, mní se s psobením vtru-proti vtru je menší než po vtru) - úhel, který svírá podélná osa oštpu s horizontální rovinou v okamžiku odhodu ( úhel položení oštpu do vzduchu musí se shodovat s úhlem odhodu co nejmenší odpor vzduchu) - rozbh (rychlejší rozbh pedstavuje vtší kinetickou energii. Dležitá je optimální rychlost, kdy oštpa dokáže zvládnout složité pohyby pi odhodu.)

Metodická ada nácviku techniky a popis techniky Hod oštpem je technicky nároná disciplína, kde ada složitých pohyb musí být provedena v pomrn velké rychlosti, ve správném rytmu, aby byla sladna v jeden pohybový celek. Metodická ada hodu oštpem : - analyticko syntetická metoda. Rozcviení ( zahátí organismu, speciální rozcviení svalstvo pletence ramenního, trup, kyelní kloub motivan jsou vhodné pohybové hry, soutživé hry, honiky.) Dležité : ped nácvikem upozornit na bezpenost pi manipulaci s náiním.(odstupy) 1. držení oštpu ( vinutí leží vždy v celé dlani tak, že vychází žlábkem u zápstí a palec s dalším prstem jsou zaklesnuty za konec vinutí proti sob.mén asto se používá úchop vidlikou = oštp prochází mezi ukazovákem a prostedníkem.) Nejastjší chyby : keovité držení oštpu 2. nesení oštpu + bh (rozbh) s oštpem ( chze + penos oštpu, pomalý i zrychlovaný bh s penášením oštpu do nápahu a zpt). Oštp musí být nesen tak, aby oštpai nebránil v rychlosti rozbhu. Pi uvolnném nesení paže s oštpem lehce vykyvuje vped a vzad v rytmickém souladu s pohybem nesouhlasné nohy.druhá paže pracuje normální bžeckou technikou.je používán vrchní zpsob nesení oštpu, kdy je ruka s oštpem nad ramenem vytoena dlaní k hlav pibližn ve výši tváe až ke spánku.loket je vytoen mírn vpravo stranou. Podélná osa náiní je v ose rozbhu. Nejastjší chyby : vychýlení oštpu ze smru bhu. 3. odhod z místa, z elního postavení ( ze stoje rozkroného ), z boního postavení, z 2-3 krok ( postavení nohou, oštpaský luk, možnost soutživého házení oštpem do dálky, na cíl motivan bodovat) Nejastjší chyby : pedasné zapojení pravé paže, zvednutí hrotu oštpu píliš vysoko nad hlavou, pomalá práce levé nohy. 4. peskok (zkižný krok) Nejastjší chyby : perušení pohybu pi dokroku na pravou nohu pi ukonení peskoku. 5. penosové kroky + odhod z penesení. Nejpoužívanjší je ptidobý rytmus. Nejastjší chyby : v posledních krocích ped odhodem stáí oštpa oštp z roviny hodu, není dostaten využívaná práce trupu (hází se jen paží), zpomalování ped odhodem, vychýlení stopy ze smru rozbhu. 6. vymení rozbhu. Zpravidla se umisují dv znaky první (výbhová) znaka na zaátku rozbhu, druhá (nápahová) znaka oznauje zaátek penášení oštpu do nápahu. Jako prpravná cviení k hodu oštpem jsou vhodná - hod granátem, popípad hod kriketovým míkem.

Metodická ada nácviku hodu granátem : 1. držení granátu 2. nesení granátu v chzi a bhu 3. penášení paže s granátem do nápahu 4. innost nohou pi penášení paže s granátem do nápahu 5. prpravná cviení pro hod z boného postavení 6. hod z boného postavení peskokem innost nohou, vedení paže 7. hod z jednoho, dvou, tí krok ( z nápahu, peskokem) 8. hod z pti krok (ptidobý rytmus) rozložen v chzi, v chzi, v bhu 9. spojení ptidobého odhodového rytmu s rozbhem v chzi, v bhu 10. vymení rozbhu 11. hod granátem z celého rozbhu Hod oštpem TP sportovc Pravidla jsou obdobná jako u nepostižených sportovc.soutží se ze speciálních vrhaských rám židlí ( tzv.koz) nebo z klasických vozík. Vrhací rámy nejsou standardizovány. Každý sportovec si jej mže pizpsobit svým potebám.maximální výška sedaky je 75 cm od zem. Kategorie : - kvadruplegici skupina F 51- F 53 - paraplegici skupina F 54 F 58 Hmotnost oštpu 600g skupina F 52 F 58 muži a ženy. Reprezentanti R : Martina Kniezková, Veronika Foltová, Rostislav Pohlmann, Martin Nmec, Aleš Kisý dosahují pravideln výborných výsledk na paralympiádách a pedstavují absolutní svtovou špiku ve svých kategoriích. V Olomouci probhlo ve dnech 16.-18.7.2004 mistrovství R TP sportovc.

HOD Technika hodu: Hod oštpem a míkem jsou typicky švihové disciplíny. Odhod náiní švihovým zpsobem umožuje jeho malá váha. Odhodové pohyby mají výbušný charakter, který se výrazn zrychluje. Pohyb odhodové paže je pímoarý. Hod se adí k atletickým disciplínám, ve kterých je konený výkon závislý na technické pipravenosti. Velmi složitá technika pedpokládá vysokou úrove nervosvalové koordinace. Nejsložitjší jsou pípravné pohyby ped odhodem a pedevším vlastní odhod. Provedení takového pohybu vyžaduje velkou pohyblivost ramenních, kyelních a hlezenních kloub a pružnost pátee. Vlastní odhod závisí (krom pohybových schopností) na postupném a koordinovaném zapojení svalových systém tla od velkých a silných sval nohou a trupu až po malé skupiny s velmi rychlou kontrakcí. Rozbh, pedodhodové kroky spojené s nápahem a vlastní odhod musí být sladny v jeden pohybový celek. innost je provádna ve velké rychlosti a pesném rytmu. Ztráta rozbhové rychlosti nepízniv ovlivuje výkon. Mohutné setrvané síly získané rozbhem se naplno projeví ve fázi napínání a spuštní luku pi odhodové innosti. Hlavní pracovní zátž ve fázi odhodu nesou natahovae DK, vzpimovae a rotaní svaly trupu, bišní svaly, pletenec ramenní, natahovae pedloktí a ohybae zápstí. Pípravné pohyby ped odhodem se vyznaují protažením odhodových sval. Náhlým a prudkým zkrácením tchto sval zaíná mechanismus spuštní odhodového luku. Rozbh: Délka rozbhu je 26-30 m muži, ženy o 3 m mén. Rychlost je 6-8 m/s muži, u žen je nižší. Rozbh pesn vymen. Oštpai mají 2 znaky - na zaátku rozbhu výbhovou, od bevna nápahovou. V prmru 7-11, 8-12 bžeckých krok. Záleží na tom, kterou nohou vybíhá. Rozbh se plynule zrychluje. S rostoucí rychlostí se mní délka a frekvence krok. Optimální zhruba 2 kroky ped nápahovou znakou. Ve fázi hodu se rychlost udrží. Odraz se poítá jako první doba vícedobého rytmu odhodových krok. Dokrok za znakou ve smru bhu je druhou dobou. Jako poslední se do rytmu zapoítává došlap. Rytmus: Je pi rozbhových a odhodových innostech charakteristickým znakem a srovnávacím ukazatelem. Je dán potem krok a promnami jejich délek a rychlosti. Rytmus ped odhodových a odhodových krok se vyznauje stabilními délkami rychlosti krok. asování je ovlivnno nápahovými pohyby a impulzivním krokem. Ty jsou delší než ostatní kroky. Impulsní krok je spojovací lánek mezi rozbhovou a odhodovou fázi. Spojení musí být plynulé. tykrokový ptidobý rytmus nejjednoduchší Ptikrokový šestidobý používal se v minulosti Šestikrokový sedmidobý - první krok nejdelší (nápahový) 2.,3.,4., kratší kroky, 5. delší (impulsní), 6.nejkratší (odhodový) - Každý lovk má dispozice pro uritý rytmus své chze, svého bhu. Stejn tak existují existují urité pedpoklady pro rytmus pohybu. Nápahový pohyb paže + pohyb ramene a volné paže: Zpsob provedení nápahu je vázán na rytmizaci pe odhodových krok. Nejpoužívanjší a nejjednodušší je penesení do nápahu zpsobem pímo nazad na dva kroky. Pro nápah jsou charakteristické urité znaky: - stabilní sklon oštpu, granátu (ruka v úrovni ramene) - stabilní poloha ruky = odhodová paže je uvolnn napjatá do zaátku zátahu

Odhodová fáze: 1. fáze napínání luku (plynulý nárust síly) 2. fáze spuštní luku (aktivní psobení na náiní intenzivní pírustek síly) Nkolik fázi odhodu: 1. úvod úchop (držení) 2. start - zaátek rozbhu 3. vlastní hod 4. vypuštní, let náiní 5. závr peskok, doznní pohybu Základní cviky: - cviky na posílení DK (depy s inkami, výpony, výpady) - cviky na posílení trupu (rotaní pohyby, otáení trupu) - cviky na posílení pletence ramenního

Historie Atletika (z ec.áthleon) = sportovní odvtví zahrnující bhy, skoky, vrhy a hody, sportovní chzi a víceboje. Atletika se jako sport vyvinula ze základních pirozených pohyb lovka. Tlesná cviení s atletickým obsahem provozovali píslušníci primitivních národ od nejstarších dob až po dnešek vtšinou živeln, bez pevných pravidel. Kolébkou organizované atletiky se stalo antické ecko, kde byla hlavní náplní antických olympijských her. Starovký pentatlon obsahoval : zápas, bh, skoky, hod diskem, hod oštpem. V dob feudalismu se provozovali zejména bhy, skoky a hody. Prkopníkem novodobé atletiky je Anglie. Již v 17.stol. se zde konaly závody v bhu, pedevším na dlouhé vzdálenosti. Postupn se v programu závod zaínali objevovat i technické disciplíny : skok do dálky a výšky, vrh kamenem, hod kriketovým míkem a kladivem. Atletické federace jednotlivých zemí vznikly Evropy vznikly pevážn koncem 19.stol. zejména vlivem novodobých OH. Atlet.program I.OH 1896 byl stanoven MOV, obsahoval 12 disciplín a byl uren pouze pro muže. 1912 byla ustavena Mezinárodní amatérská atletická federace (IAAF) od této doby se považují svtové atletické rekordy za právoplatné a atlet.pravidla za oficiální. Pokusy o uplatnní žen se vztahují k dob ped 1. svt. válkou, organizovan se ženská atletika uplatuje až po válce. 1921 byl založen Mezinárodní ženský sportovní svaz (FSFI), 1922 byly uspoádány I.ženské svtové hry v Paíži s atlet.programem. Olympijských soutží se ženy v atletice zúastnily poprvé v roce 1928. Bh je vedle chze nejpirozenjší lidský pohyb lokomoce, pi níž se stídá jednooporová a letová fáze. Jsou to podstat opakované skoky, jejichž délka a frekvence urují rychlost bhu.

Nízký start se v atletických soutžích používá v bzích do 400m vetn, povinn z blok.umístní blok (vzhledem ke startovní áe a sob navzájem) je vtšinou individuální podle výšky, délky konetin, odrazové síly atd. Biomechanika nízkého startu Pohyby na sebe navazující jako reakce na zvukový signál : 1. Odtržení (odraz) obou rukou a následující mohutný rozšvih paží (vedoucím lánkem jsou lokty). 2. Odraz (vytržení) zadní nohy z bloku a švih nohy ostrým kolenem vped. Finální poloha stehna je v ostrém úhlu k trupu. 3. Odraz pední (odrazové) nohy do úplného náponu, takže hlava, trup a odrazová noha až po špiku jsou v jedné pímce. Pánev (tžišt) je pi tom vytlaována co nejvíce vped. Startovní povely 1. NA MÍSTA bžci se seadí na shromažovací áe a zakleknou do blok. Koleno pední nohy by nemlo protínat rovinu paží, koleno zadní nohy spoívá na zemi. Paže jsou nataženy v šíce ramen a pi pohledu ze strany kolmo k zemi. Opíráme se prsty tak, že palce smují dovnit, ostatní prsty vn. Hlava je v prodloužení zad, která jsou mírn zakulacená. Pohled smuje dol. 2. POZOR - bžec zvedne pánev vzhru a mírn dopedu tak, aby se oky dostaly nad úrove ramen a pední noha svírala v kolen úhel 90 100 stup. Paty jsou zasunuty dozadu, aby se chodidla opírala pevn o bloky. 3. START úinný výbh je podmínn max.využitím švihu paží a zadní nohy. Startovní rozbh je charakteristický uplatnním šlapavého zpsobu bhu : švihová noha dokrauje co nejaktivnji a nejrychleji za tlem, došlap je na pední ást chodidla, kroky se postupn prodlužují, jejich frekvence se nemní (nebo zrychluje), trup se velmi pozvolna napimuje (15 30m podle vysplosti bžce). Metodika nízkého startu U nejmenších využíváme nejvíce cviení a hry na posteh, rychlost reakce a obratnost. Jako prpravu vlastních start provádíme rzné akcelerace z pohybu (z bhu, z klusu, potom z chze) dbáme na zvtšený náklon tla, intenzivní práci konetin, zsílený odraz a zvýšenou frekvenci kroku. Potom provádíme akceleraci z rzných poloh a padavý start. Výbhy z rzných poloh : provádí se na signál z rzných pozic (leh na biše pipažit, sed zkižný, klek apod.). Podmínkou je snaha o max.pozornost a rychlost. Start s odporem : provádí se ve dvojicích, jeden cvienec vybíhá z polovysokého startu, druhý ho brzdí pomocí popruhu (lano,švihadlo, bunda) upevnného v pase nebo na bocích. Tím se umožní výrazný náklon a protlaení pánve vped.

ŠLAPAVÁ TECHNIKA BHU Biomechanika bhu Správná technika bhu se promítá do vyšší ekonomiky pohybu, uvolnnosti (schopnosti relaxace antagonist), plynulosti a estetiky bhu. Technika bhu je pizpsobena požadavku piblížit dráhu tžišt co nejvíce pímoarému pohybu tj.omezit jeho výchylky ve smru horizontálním (na stranu oporové nohy) i vertikálním (od nejnižšího místa, kdy tžnice prochází místem opory v momentu vertikály, k nejvyššímu místu - v kulminaním bodu letové fáze). Vtší možnosti zrychlit bh jsou ve využití frekvence. Bžecký krok je možné rozdlit na stední polohu (moment vertikály) a na ti fáze : odraz let dokrok. Moment vertikály : je východiskem k odrazu. Stojná noha je mírn pokrená na plném chodidle, tžišt bžce se nachází nad bodem opory. Druhá noha je siln ohnutá v kolen s bércem složeným pod stehnem. Paže, zhruba na stejné úrovni, jsou ohnuty v pravém úhlu, ruce lehce seveny v pst. Fáze odrazu : odrazová noha se napíná ve všech kloubech a aktivn se odráží ze špiky. Švihová noha jde ostrým kolenem vzhru a vped a stejným smrem se posunuje i bok. Dochází k bžeckému náponu, kterému íkáme bžecký luk. Fáze dokroku : zaíná mkkým došlapem na pední malíkovou ást chodidla (spíše pi krátkém bhu), na celé chodidlo nebo mírn pes patu (pi dlouhém bhu). Pi dokroku se noha mírn pokrí v kolen (amortizace) a celý cyklus se opakuje.

Metodická ada nácviku šlapavé techniky bhu - rychlost a reakce - rychlost a akcelerace - rychlost frekvenní - rychlostní vytrvalost 1. ukázka : u šlapavé techniky bhu není dvojitá práce kotník, vtší nákrok, vtší práce rukou, NENÍ vtší frekvence krok 2. hry zamené na rozvoj reakce a akcelerace (Na ervenou Karkulku ) 3. atletická abeceda, starty z pohybu, z rzných poloh (liftink + na signál start, padavý start ) 4. vysoký start, polovysoký start, polonízký start 5. nízký start ze startovních blok individuáln (startovní povely : svlékat, na místa, pipravit se, pozor, start) pro dti neutrální postavení blok (jedna stopa), individuáln vybíhat z blok 6. start s výstelem 7. hodnocení, oprava chyb, diagnostika, soutž Polonízký start Používá se ve štafetovém bhu na krátkých tratích u bžc, kteí pebírají štafetový kolík (mimo prvního bžce). Používanjší startovní pozice s nesouhlasnou polohou paží je vedle postavení nohou (levá u startovní áry, pravá 1,5 stopy vzad osou ve smru bhu) charakteristický vidlicovým oporem pravé ruky o zem (ped stedem tla). Hlava je otoena vzad pes levé rameno. Levá paže je ohnuta v nejzazší poloze nášvihu. Princip startovního výbhu je stejný jako u polovysokého startu.

Bh na dlouhé trat Polovysoký start, vysoký start Švihová technika bhu Obecn: bh na rozdíl od chze bžec ztrácí ve fázi letu kontakt se zemí. Charakterizujeme jej jako rytmickou soustavu skok. Dlení bh: - krátké trat ( do 100m, do 400m) - stední (do 2000m) - dlouhé (až do maratónského bhu,42195m) Další dlení podle místa: - na závodní dráze - mimo závodní dráhu (bhy pespolní, silniní) Historie:. od pravku lovk využíval bh pi lovu, boji. Staré ecko byl krátký bh (sprint) souást penthatlonu (ptiboje). starovké olympijské hry i dlouhé sprinty ( 2 stadiony), stední a dlouhé bhy. po zrušení antických OH (394 n. l.) upadla tato lehkoatletická disciplína.. stedovk bh pouze v lidových hrách (úpadek). novovk Anglie je kolébkou jeho sportovního pojetí jako celé lehké atletiky. Zárodek bžeckých soutží dala šlechta, která vydržovala sluhy se speciálním úkolem rychle penášet zprávy z jednoho sídla na druhý. Lordové pak sázeli mezi sebou na rychlost svých kurýr (zárodek bž. Soutží).. asem u šlechty vznikaly kroužky pstující amatérský bh, u nás v r 1880 vznikaly kluby bhoun.. 1860 stanovení pesných vzdáleností. 1866 1. mistrovství Anglie. 1912 uspoádány 5. OH ve Stockholmu, byl stanoven v hladkých bzích olympijský program. Vývoj bžecké techniky:. O vývoji bžecké techniky se zaalo systematicky nahlížet až po 1. sv. válce (rozbor bžecké techniky).. trenéi v USA pozornost vnovali technice bhu. Nmecko R. J. Hoke znázornil rozbor bžeckého cyklu adou kreslených obrázk.. 20. 30. léta 20. stol. Vznikalo mnoho bžeckých škol, které se lišily tréninkovými metodami ( nebo neznali biomechanické základy techniky). Teprve aplikací biomechaniky byla vysvtlena správná technika bhu a vhodný pomr mezi frekvencí a délkou kroku švihového zpsobu bhu. Šlapavý zpsob bhu prošel zvláštním vývojem. Ješt do 30let se bhalo celých 100m šlap. zps. bhu,pak se stal pouze vcí startovního rozbhu.

Technika startu - pvodn se startovala z pohybu - pozdji start z klidu, výstel z pistole (vysoký start, do dnes od 800m a výše) - od zaátku novodobé lehké atletiky byly hledány formy jak zrychlit výbh na krátké trat. Pešlo se na start s krátkými kolíky a nyní na start z kleku (nízký start). Biomechanika Pi bhu psobí na bžce VNJŠÍ a VNIT NÍ síly. Podle vzájemného vztahu mezi smrem pohybu tla a psobení síly rozeznáváme a) hybnou sílu (napomáhající pohybu) smr tla je shodný se smrem síly b) brzdící síla (smr síly opaný smru pohybu tla) c) neutrální s. neovlivuje rychlost v daném smru,jestliže smr síly tvoí pravý úhel se smrem pohybu tla. VNIT NÍ SÍLA vlastní síla bžce, která zpsobuje bžecký pohyb a to psobením svalových stah. Tato vnitní síla sama o sob nezpsobí lokomoci, teprve spojením vnitní síly (sv. stah) s vnjší silou (reakcí opory) vzniká hnací síla bžeckého pohybu (odraz). VNJŠÍ SÍLY- 1. reakce opory závislá na pevnosti opory a tení 2. odpor prostedí brzdící úinek )ím rychlejší bh, tím vtší odpor) - - pomocný úinek (vítr v zádech) 3. pitažlivost zemská je neutrální silou 4. odstedivá síla pi bhu v zatáce, je silou brzdící. Tžišt bžce probíhá po kivce (plochá sinusoida) a díky odrazu z 1 nohy vzniká rotaní impuls, a tím je kivka i prostorová Technika má 2 dležité složky, frekvenci a délku kroku, jejíž pomr má rozhodující vliv na rychlost bhu. ŠVIHOVÝ ZPSOB BHU úkolem je udržet rychlost bhu. Rozlišujeme 3 fáze odraz, let a dokrok. Z charakteristického znaku švihové techniky bhu tj. pružného došlápnutí švihové nohy ped tžnicí, vyplývají ostatní znaky tohoto zpsobu bhu: a) odvíjení chodidla - pi došlápnutí na pední vnjší ást chodidla se noha zhoupne nejdíve na patu a pak se znovu zvedá, až koní rychlým napnutím hlezenního kloubu (Dvojitá práce v kotníku) b) vzpímený trup s tendencí pohybu kupedu (trup tvoí s odrazovou nohou tzv. bžecký luk) c) za normálních okolností stálá délka i frekvence kroku d) uvolnní svalstva a hospodárné využití setrvanosti pohybu e) ob paže jsou pibližn ve stejné poloze, úhel pedloktí je cca 90st.

ROZDÍLY: MEZI ŠLAPAVOU A ŠVIHOVOU TECHNIKOU BHU Šlapavý zpsob: 1. Slouží k rozvinutí rychlosti od startu zdrazováním odrazové fáze. 2. Charakteristické je prudké došlápnutí chodidla na špiku za svislou tžnici, takže dotyk se zemí sestává pouze z fáze odrazu. 3. Na tom závisí ostatní faktory: a) chodidlo se neodvinuje bží se po špikách, b) trup je znan pedklonn, c) délka a frekvence kroku se mní, d) svaly jsou tém neustále v innosti Švihový zpsob: 1. Slouží k ekonomickému udržování vyvinuté rychlosti po celé trati využitím setrvanosti pohybu. 2. Charakteristické je mkké došlápnutí chodidla ped svislou tžnici. 3. Souvisí s tmito faktory: a) chodidlo se po došlápnutí obvinuje, b) trup je vzpímen s tendencí dopedu, c) délka kroku a jeho frekvence jsou za normálních okolností stálé, d) svaly se uvolují a využívají setrvanosti pohybu. POPIS NÁCVIKU ŠVIH. ZP. BHU (metodická ada) 1) ukázka 2) soutže honiky, soutživé hry obsahující delší vzdálenost 3) atletická abeceda 4) rovinky (rovnomrná, zrychlená,naklonná rovina nahoru a dolu, zatáka) 5) švihová technika bhu v zatáce 6) hodnocení, diagnostika, oprava chyb