Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Podobné dokumenty
Chromosomy a karyotyp člověka

Mendelistická genetika

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Základní pravidla dědičnosti

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Degenerace genetického kódu

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základní genetické pojmy

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

Působení genů. Gen. Znak

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Mendelistická genetika

Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno hribkova@med.muni.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Úvod do obecné genetiky

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Gonosomální dědičnost

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Vrozené vývojové vady, genetika

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

Genetické určení pohlaví

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Základy genetiky populací

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

- Zákl. metodou studia organismů je křížení (hybridizace)- rozmn. dvou vybraných jedinců, umožnuje vytváření nových odrůd rostlin a živočichů

Počet chromosomů v buňkách. Genom

Souhrnný test - genetika

Vypracované otázky z genetiky

Genetika pro začínající chovatele

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

genů - komplementarita

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Genetika přehled zkouškových otázek:

Genetika kvantitativních znaků

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

TYPY DĚDIČNOSTI GONOSOMÁLNÍ DĚDIČNOST

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

12. Mendelistická genetika

MENDELISMUS. Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák

Dědičnost na úrovni organismu

Genové interakce Modifikace mendelovských poměrů

Genetika mnohobuněčných organismů

Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví

Nondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Mutace genu pro Connexin 26 jako významná příčina nedoslýchavosti

Klinická genetika genetické poradenství MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.

Studijní materiál. Lékařská genetika. Klinická genetika. 01 klinická genetika. prim.mudr.renata Gaillyová, Ph. D.

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Genetika. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Genetika zvířat - MENDELU

Pojmy k zapamatování. Exprese eukaryotních genů - souhrn všech dějů, které se podílejí na průběhu transkripce a translace

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Seminář genotyp, fenotyp, krevní skupiny MONOHYBRIDISMUS

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

rodokmeny vazby mezi členy rodiny + popis pro konkrétní sledovaný znak využití Mendelových zákonů v lékařství genetické konzultace o možném výskytu

Mendelistická genetika

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

lní Gonozomáln Chromozomové určení pohlaví autozomy x gonozomy gonozomů ení Mgr. Aleš RUDA XY: : pohlaví heterogametické

Druhová a mezidruhová hybridizace

HLAVNÍ KREVNÍ SKUPINY ( AB0 SYSTÉM A RH FAKTOR) A JEJICH DĚDIČNOST

-zakladatelem je Johan Gregor Mendel ( ), který se narodil v Hynčicích na Moravě

Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

ší šířen VAZEBNÁ ANALÝZA Vazba genů

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Základy genetiky - geneticky podmíněné nemoci

Transkript:

Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly (polypeptid, RNA netranslatované - tj. rrna, trna, ) GENOM soubor všech genů GENOTYP genetická konstituce 1 lokusu, nebo genetická konstituce všech lokusů LOKUS místo na chromozomu lokalizace alely

ALELA - konkrétní (alternativní) forma genu alela standartní, alela mutantní každý člověk má dvě alely daného genu (jedna je otcovského původu, druhá mateřského), alely leží na homologních chromozomech v populaci může existovat více alel pro jeden gen = alelická heterogenita alely vznikají mutacemi (změnami v primární struktuře DNA) HOMOZYGOT alely identické (AA nebo aa) tvoří 1 typ gamet HETEROZYGOT alely různé (Aa) tvoří různé gamety

Vztah alel u heterozygota : dominance manifestace AA i Aa genotypu recesivita manifestace pouze genotypu aa kodominance manifestace obou alel současně krevní skupina AB neúplná dominance fenotyp heterozygota odlišný od obou homozygotů (dominantního a recesivního, př. barva květů, tj. homozygot dominantní=červený květ, homozygot recesivní= bílý květ jejich potomek heterozygot= růžový květ)

Dědičnost : autozomální nezávisí na pohlaví, geny na autozomech gonozomální vázaná na pohlavní chromozomy FENOTYP = genotyp + prostředí ZNAKY, CHOROBY: monogenní převaha genotypu-podmíněno 1 genem velkého účinku dědičnost se řídí pravidly mendelovské dědičnosti - multifaktoriální, polygenní-více genů malého účinku + významný vliv prostředí

MENDELOVY ZÁKONY O uniformitě F1 generace - identitě reciprokých křížení O čistotě vloh princip segregace alely segregují do gamet jednotlivě -rozcházejí se spolu s homologními chromozomy O volné kombinovatelnosti vloh princip kombinace dva a více alelických párů segreguje na sobě nezávisle je tolik druhů gamet, kolik je mezi nimi (alelovými páry) možných kombinací

Mendelovy zákony se týkají alelových párů nesených různými páry homologních chromozomů Alelové páry nesené jedním párem homologních chromozomů jeví vazbu Vazba genů Geny (alelové páry) ležící na 1 páru homologních chromozomů nejsou volně kombinovatelné jsou ve vazbě dědí se společně, pokud mezi nimi nedojde ke crossing overu (výměna genetického materiálu mezi otcovským a mateřským chromozomem)

Dědičnost krevních skupin antigeny na povrchu červených krvinek + reciproké protilátky v séru A,B,0: A,B = kodominantní alely (manifestují se současně), 0 = recesivní krevní skup. A genotyp AA, A0 krevní skup. B genotyp BB, B0 krevní skup. AB genotyp AB krevní skup. 0 genotyp 00

Rh faktor: Rh+ = genotyp DD, Dd Rh- = genotyp dd matka dd x otec DD nebo Dd dítě Dd = fetální erytroblastoza = tvorba protilátek matky proti plodu protilátky procházejí placentou a poškozují plod

Dědičnost chorob: Monogenní dědičnost znaky n. choroby podmíněné 1 genem velkého účinku Autozomálně dominantní dědičnost (AD): klinická manifestace již u heterozygota Riziko: jeden z partnerů-postižen a je heterozygot-riziko = 50% Aa x aa 50% Aa + 50% aa oba partneři postižení heterozygoti -riziko = 75% Aa x Aa 75% A- + 25% aa jeden z partnerů je homozygot dominantní - 100% AA x aa riziko = 100% Aa

Rodokmen: výskyt choroby v každé generaci výskyt není závislý na pohlaví ( možný přenos z otce na syna) zdravý jedinec má zdravé děti

Autozomálně recesivní dědičnost (AR): klinická manifestace u recesivního homozygota, heterozygoti jsou zdraví (nosiči mutace) Riziko: oba partneři heterozygotní -riziko = 25% Aa x Aa 75% A- + aa 25% heterozygot a reces. homozygot -riziko = 50% Aa x aa 50% Aa + 50% aa Rodokmen: výskyt není závislý na pohlaví zdraví rodiče mají nemocné děti, výskyt u sourozenců výskyt choroby častější u příbuzeneckých sňatků

X vázaná dědičnost gonosomální dědičnost mutovaný gen lokalizován na gonosomu X X-recesivní (XR): nemocný otec matka přenašečka Rodiče: XY x XX XY x XX Děti: XX XX XY XY XX XX XY XY přenašečky zdraví 1/2 přenašečky, 1/2 nemocní

X dominantní (XD) nemocný otec nemocná matka Rodiče: XY x XX XY x XX Děti: XX XX XY XY XX XX XY XY postižené zdraví 1/2 dětí postižených Muž předává Y svým synům, X svým dcerám muž je hemizygot pro geny na X chromozomu

XR: Rodokmen: postiženými jsou převážně muži (hemizygoti) přenos z otce na syna není možný výskyt choroby vynechává jednu generaci (XR nemocný muž, žena přenašeka)

XD postižení ve všech generacích nemocný otec nemocné dcery zdraví synové nemocná matka 50% dětí (synů i dcer) nemocných Holandrická dědičnost - na Y chromosomu přenos z otce na syna mužské pohlaví (gen SRY)

Polygenní dědičnost, Multifaktoriální dědičnost Geny malého účinku stejný a aditivní efekt (účinek se sčítá) = genetické + negenetické faktory se podílejí na manifestaci Normální znaky s plynulou proměnlivostí (= znaky kvantitativní) např.výška, inteligence rozložení podle Gaussovy křivky normálního rozložení četností

Izolované vrozené vady manifestace nastává dosáhne-li suma polygenů určitého prahu př. rozštěp, srdeční vada + faktory zevního prostředí (působí v prenatálním období-teratogeny) Běžné choroby dospělého věku zevní faktory významný vliv působí postnatálně možnosti prevence hypertenze, vředová choroba, alergie,

Schema multifaktoriální dědičnosti zevní faktory práh polygenního systému polygenní systém K postižení polygenní vadou nebo chorobou dochází, pokud suma genů malého účinku (polygenů) dosáhne hodnoty tzv. prahu ( je dispozice k chorobě) a k tomu spolupůsobí nepříznivé faktory vnějšího prostředí

Mimojaderná dědičnost mitochondriální mitochondrie mají vlastní genom prokaryontního charakteru (kružnicová DNA), samostatně se replikuje mitochondrie jsou v cytoplasmě vajíčka, předávány na potomstvo Mitochondriální =cytoplazmatická dědičnost = dědičnost po matce mutace mitochondriálního genomu přenos matkou na děti obojího pohlaví, otec nepřenáší

Kočárek Eduard: Genetika, Rok vydání: 2008, Vydal: Scientia