Z N A L E C K Ý P O S U D E K

V Y H O T O V E N Í. 1 2 3 4 Z N A L E C K Ý P O S U D E K. 1 1 5-8 / 2 0 0 5 O S T A N O V E N Í C E N Y A K C I Í S P O L E N O S T I S l o v á c k é s t r o j í r n y, a k c i o v á s p o l e n o s t Objednatel : Slovácké strojírny, akciová spolenost I: 000 08 702 Nivnická 1763 688 28 Uherský Brod Úel posudku: Odhad ceny pedmtu dražby ve smyslu ust. 13 odst.1 zák.. 26/2000 Sb., o veejných dražbách v platném znní Posudek vypracoval: Ing. Libor Buek Prmyslová 899 686 01 Uherské Hradišt Ocenní provedeno ke dni: 31. prosince 2004 Datum vyhotovení: 7. dubna 2005 Tento posudek obsahuje 37 stran textu a 28 stran píloh a pedává se ve tyech písemných vyhotoveních.

OBSAH 1.1. Základní pojmy... 5 1.2. ZNALECKÝ ÚKOL... 6 1.3. PEDMT OCENNÍ... 6 1.4. DRAŽBA CENNÝCH PAPÍR... 6 1.5. PRÁVNÍ RÁMEC OCE OVÁNÍ... 6 1.6. METODY OCE OVÁNÍ AKCIÍ... 7 1.6.1. Ocenní na základ analýzy majetku (majetkové metody)... 7 1.6.2. Ocenní na základ analýzy výnos (výnosové metody)... 8 1.6.3. Ocenní na základ analýzy trhu (tržní metody)... 9 1.6.4. Ocenní kombinací jednotlivých metod... 9 1.7. PEDPOKLADY... 10 1.8. VSTUPNÍ DATA... 10 2. Údaje o spolenosti... 11 2.1. ZALOŽENÍ SPOLENOSTI... 12 2.2. PEDMT INNOSTI... 12 2.3. VYRÁBNÝ SORTIMENT... 12 2.4. HISTORIE SPOLENOSTI... 13 2.5. AKCIE... 14 2.6. ÚDAJE O AKCIONÁÍCH... 14 2.7. STAV ÚETNICTVÍ... 14 2.8. ORGANIZANÍ SCHÉMA... 14 2.9. SWOT ANALÝZA... 15 3. Metodika diskontovaného volného penžního toku pro vlastníky a vitele... 16 3.1. VÝPOET PRMRNÝCH VÁŽENÝCH NÁKLAD NA KAPITÁL... 16 3.1.1. Náklady vlastního kapitálu... 16 3.1.2.Úroková míra cizího kapitálu... 18 3.1.3. Váhy jednotlivých složek kapitálu... 18 3.1.4. Prmrné vážené náklady na kapitál... 18 3.2. CELKOVÁ HODNOTA PODNIKU... 18 3.2.1. Metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele... 19 4. Finanní analýza a plán podniku... 21 4.1. MAKROEKONOMICKÉ PROSTEDÍ... 21 4.1.1. Ekonomický vývoj... 21 4.1.2. Ceny zboží a služeb... 21 4.1.3. Nezamstnanost... 21 4.1.4. Vztahy k zahranií... 21 4.1.5. Úrokové sazby... 21 4.2. FINANNÍ ANALÝZA PODNIKU... 22 4.3. FINANNÍ PLÁN PODNIKU... 23 4.3.1. Plánované provozní výnosy... 24 6.4.1.1. Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb... 24 4.3.2. Plánované provozní náklady... 24 6.4.2.1. Spoteba materiálu a energie... 24 6.4.2.2. Náklady na služby... 25 6.4.1.2. Náklady na mzdy... 25 4.3.3. Pracovní kapitál... 26 4.3.4. Investice a odpisy... 26 4.4. POUŽITÝ ZPSOB OCENNÍ... 27 Strana 2

5. Metoda diskontovaných penžních tok pro vlastníky a vitele... 28 5.1. DISKONTNÍ MÍRA... 28 5.1.1. Náklady vlastního kapitálu... 28 5.1.2. Cizí kapitál v explicitním období... 30 5.1.3. Výnosová míra cizího kapitálu v terminálním období... 30 5.1.4. Prmrné vážené náklady kapitálu WACC... 31 5.2. NEPROVOZNÍ MAJETEK... 32 5.3. PROVOZNÍ HOSPODÁSKÝ VÝSLEDEK PED ÚROKY A DANMI... 33 5.4. VÝPOET VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU... 33 5.5. CASH-FLOW V TERMINÁLNÍM OBDOBÍ... 34 5.6. ZJIŠTNÍ HODNOTY AKCIE METODOU DCF... 35 6. Korekce pedbžného ocenní... 35 7. Závr... 36 Strana 3

PROHLÁŠENÍ Já, níže podepsaný, Ing. Libor Buek prohlašuji, že nemám v souasné dob a ani v budoucnosti nebudu mít osobní zájem na majetku, který je pedmtem tohoto posudku je vyloueno jakékoli personální propojení i jiné dvody, které by mohly zpochybnit moji nezávislost pedpokládám plný soulad se všemi zákony a pedpisy v eské republice a odpovdné vlastnictví a správu vlastnických práv podklady poskytnuté objednatelem pro úel tohoto ocenní nebyly provovány a byly považovány za správné, pravdivé a reálné veškeré zmny informací nebo základních pedpoklad, z nichž jsem pi ocenní vycházel, by mohly mít významný vliv na výslednou hodnotu ocenní v posudku byly respektovány všechny podstatné skutenosti, které mi byly v dob zpracování ocenní známé odhadnutá hodnota respektuje obecné podmínky trhu k datu ocenní toto ocenní bylo provedeno pouze pro úel stanovený v tomto posudku a nejsem odpovdný za jakékoli jiné použití tohoto posudku než pro tento úel Strana 4

1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADNÍ POJMY Cena je pojem používaný pro ástku, která je požadována, nabízena nebo zaplacena za zboží nebo službu. Vzhledem k finanním možnostem, motivacím nebo zájmm kupujícího nebo prodávajícího mže nebo nemusí mít cena zaplacená za zboží i služby vztah k hodnot, kterou tomuto zboží nebo služb mohou pipisovat jiní. Cena je indikací relativní hodnoty pipisované zboží konkrétním kupujícím v konkrétních podmínkách. S touto definicí je v souladu i aktuální definice ceny, uvedená v zákon.151/97 Sb., o oceování majetku: obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena pi prodejích stejného, pípadn obdobného majetku, nebo pi poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku, ke dni ocenní. Pitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimoádných okolností trhu, osobních pomr prodávajícího, nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimoádnými okolnostmi se rozumjí napíklad stav tísn prodávajícího nebo kupujícího, dsledky pírodních i jiných kalamit. Osobními pomry se rozumjí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota pikládaná majetku nebo služb, vyplývající z osobního vztahu k nim. Hodnota je ekonomický pojem, je výrazem schopnosti zboží být pedmtem smny. Hodnota není skuteností, ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném ase, podle konkrétní definice hodnoty. Hodnota by mla být výsledkem stetu nabídek kupujícího a prodávajícího. Protože není tato podmínka splnna, je provádno ocenní. Výsledkem je potom stanovení tržní hodnoty, ale ta není hodnotou smnnou, již realizovanou, ale potencionálním východiskem pro cenové jednání o individuální koupi. Základem hodnoty v odhadu je objektivní (tržní) hodnota ( fair value ) vyjádená v penžních jednotkách (v eské právní terminologii cena obvyklá). Tato objektivní hodnota je definována v souladu s doporueními Evropského sdružení odhadc majetku TEGOVOFA (The European Group of Fixed Assets) jako finanní ástka, která mže být smnna mezi dobrovoln jednajícím potenciálním kupujícím a prodávajícím, aniž by byl inn nátlak na koupi nebo prodej. Pitom ob zúastnné strany si pln uvdomují a znají všechna relevantní fakta o dané vci. Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto úelu sloužit. istým obchodním majetkem je obchodní jmní po odetení veškerých závazk vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li právnickou osobou. Obchodním majetkem právnické osoby rozumíme veškerý její majetek. Vlastní kapitál tvoí vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na stran pasiv. Strana 5

1.2. ZNALECKÝ ÚKOL Znaleckým úkolem je odhadnout cenu pedmtu dražby v míst a ase obvyklou ve smyslu ustanovení 13 odst. 1 zák.. 26/2000 Sb., o veejných dražbách v platném znní. 1.3. PEDMT OCENNÍ Pedmtem posudku je ocenní 65 049 ks akcií na majitele v jednotkové jmenovité hodnot 1000,-K vydaných spoleností Slovácké strojírny, akciová spolenost, se sídlem Nivnická 1763, 688 28 Uherský Brod, I: 000 08 702, která byla zapsána do obchodního rejstíku, vedeného Krajským soudem v Brn, dne 31. prosince 1990, oddíl B, vložka 222 (dále též jen jako Slovácké strojírny i SUB ). Ocenní pedmtných akcií je provedeno ke dni 31. prosince 2004. 1.4. DRAŽBA CENNÝCH PAPÍR Ustanovení 214 odst. 4 zák.. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znní, upravuje postup nakládání s listinnými cennými papíry, které nejsou kótované a které nebyly pi pemn podoby akcionái pevzaty ani v dodatené pimené lht. Tyto akcie prodá pedstavenstvo prostednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbyteného odkladu na úet dotené osoby ve veejné dražb. 1.5. PRÁVNÍ RÁMEC OCE OVÁNÍ V eské republice upravuje oceování vcí, práv a jiných majetkových hodnot pro úely stanovené zvláštními pedpisy zákon. 151/1997 Sb., o oceování majetku. Majetek a služba se oceují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný zpsob oceování. Jiným zpsobem oceování se rozumí a) nákladový zpsob, který vychází z náklad, které by bylo nutno vynaložit na poízení pedmtu ocenní v míst ocenní a podle stavu ocenní b) výnosový zpsob, který vychází z výnosu z pedmtu ocenní skuten dosahovaného nebo z výnosu, který lze z pedmtu ocenní za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu c) porovnávací zpsob, který vychází z porovnání pedmtu ocenní se stejným nebo obdobným pedmtem a cenou sjednanou pi jeho prodeji; je jím též ocenní vci odvozením z ceny jiné funkn související vci d) oceování podle jmenovité hodnoty, které vychází z ástky, na kterou pedmt ocenní zní nebo která je jinak zejmá e) oceování podle úetní hodnoty, které vychází ze zpsob oceování stanovených na základ pedpis o úetnictví f) oceování podle kurzové hodnoty, které z ceny pedmtu ocenní zaznamenané ve stanoveném období na trhu g) oceování sjednanou cenou, kterou je cena pedmtu ocenní sjednaná pi jeho prodeji, popípad cena odvozená ze sjednaných cen Oceování kótovaných cenných papír obchodovaných na regulovaném trhu upravuje 19 odst.1 písm.a) Kótované cenné papíry tuzemské nebo zahraniní, obchodované na tuzemském regulovaném trhu nebo souasn na tuzemském i zahraniním regulovaném trhu, se oceují kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v den ocenní. Pokud nebylo v den ocenní cenným papírem na tuzemské burze obchodováno, ocení se posledním kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v období pecházející 30 dn pede dnem ocenní, pokud byl v tomto dni cenný papír obchodován. Nebyl-li cenný papír Strana 6

obchodován na tuzemské burze v tchto posledních dnech, ocení se nejnižším dosaženým kurzem vyhlášeným ve stejném období u ostatních organizátor tuzemského mimoburzovního trhu cenných papír. Oceování kótovaných cenných papír neobchodovaných na regulovaném trhu a nekótovaných cenných papír stanovuje 20 odst.1 písm.a) Kótované cenné papíry neobchodované na regulovaném trhu a nekótované cenné papíry se oceují takto: a) akcie a podílové listy uzavených podílových fond podílem, v jehož itateli je vlastní kapitál a akciové spolenosti nebo uzaveného podílového fondu podle úetní závrky za pedchozí úetní období, pokud není prokázána jiná hodnota vlastního kapitálu, a ve jmenovateli poet vydaných akcií nebo podílových list pevedený na shodnou emisní hodnotu Oceování podniku je upraveno v 24 Podnik nebo jeho ást se oceuje soutem cen jednotlivých druh majetk zjištných podle tohoto zákona sníženým o ceny závazk. Je umožnno provést ocenní výnosovým zpsobem i v kombinaci s majetkovým ocenním. 1.6. METODY OCE OVÁNÍ AKCIÍ Finanní ocenní akcií si klade za cíl vyjádit jejich hodnotu penžitým ekvivalentem. Pi stanovování výsledné penžité hodnoty se používají v zásad ti skupiny oceovacích metod: majetkové metody, metody výnosové, metody porovnávací a metody kombinované 1.6.1. OCENNÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY MAJETKU (MAJETKOVÉ METODY) 1.6.1.1. METODA ÚETNÍ HODNOTY Metoda úetní hodnoty vychází z informací zjištných v úetnictví. Schopnost zobrazit reálnou hodnotu majetku ke dni ocenní je omezena platnými postupy útování, které nezobrazují reálnou hodnotu majetku ponvadž úetní hodnota aktiv je vyjádena v historických poizovacích cenách úetní hodnota zásob, materiálu a výrobk nevyjaduje aktuální nákupní i prodejní cenu o pohledávkách je útováno v nominálních hodnotách Úetní hodnota vlastního kapitálu pedstavuje rozdíl mezi úetní hodnotou celkových aktiv a úetní hodnotou všech závazk. Na úetní hodnotu vlastního kapitálu je teba pohlížet jako na výchozí hodnotu pro jednoduché zjištní hodnoty podniku. 1.6.1.2. METODA SUBSTANNÍ HODNOTY Substanní hodnotou podniku rozumíme souhrn relativn samostatných ocenní jednotlivých majetkových složek z pohledu jejich zapojení do fungujícího podniku (princip going concern). Tato metoda je nejbližší pojetí 24 odst.1 zákona.151/1997 Sb., o oceování majetku. U jednotlivých složek aktiv je zjišována jejich reprodukní hodnota snížená o patiné opotebení. Takto zjištná hodnota pedstavuje substanní hodnotu brutto. Náklady na znovupoízení pro ocenní substanní hodnoty je možné zjišovat nkolika zpsoby: Strana 7

metoda tržního porovnání (vychází z již realizovaných prodej ekvivalentního majetku) metoda výnosová (výnos pedstavuje diskontovaný budoucí finanní tok spojený s danou majetkovou ástí) metoda indexová (vychází z historických cen, které jsou upraveny cenovým indexem) pímé zjišování cen (odvozením z kalkulací a ceník) oceování podle zvolené jednotky (pepotem na zvolenou jednotku) metoda funkního zjišování cen (kombinace pedchozích metod) 1.6.1.3. METODA LIKVIDANÍ HODNOTY V pípad podnik v likvidaci i ztrátových podnik je kalkulována likvidaní hodnota podniku. Likvidaní hodnotou se rozumí souet prodejních cen jednotlivých majetkových složek podniku po úhrad náklad spojených s likvidací. V ocenní podniku likvidaní hodnota tvoí dolní hranici ocenní hodnoty podniku a je kritériem úvah o sanaci podniku. Pokud je likvidaní hodnota vyšší než jeho výnosová hodnota po sanaci, je neekonomické provádt revitalizaci podniku a lépe pistoupit k likvidaci podniku. 1.6.2. OCENNÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY VÝNOS (VÝNOSOVÉ METODY) 1.6.2.1. METODA VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VITELE Metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele (Free Cash Flow to the Firm) vychází z penžního toku podniku financovaného pouze vlastním kapitálem a reálná struktura financování se respektuje pomocí diskontní sazby. Výsledkem této metody je stanovení hodnoty podniku. Hodnota vlastního kapitálu se stanoví následn jako rozdíl hodnoty podniku a cizího kapitálu vyvolávajícího náklady na poátku plánovacího období. Jednotlivé modifikace této metody se odlišují zpsobem stanovení pokraující hodnoty, kterou lze stanovit pomocí perpetuity, tvoené soutem diskontovaného volného penžního toku 2. fáze na základ odhadu pomru tržní ceny akcie a zisku dosaženého na akcii (P/E) tzv. likvidaní hodnoty, pedstavující odhad ocenní podniku na poátku 2. fáze pomocí úetní hodnoty podniku na konci plánovacího období modelu tvorby hodnoty (tempo rstu istého provozního zisku a rentability istých investic) 1.6.2.2. METODA VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY Metoda volného penžního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity) vychází z istého penžního toku pro vlastníky (v podob zisku zadrženého ve firm, resp. dividend a podíl na zisku), zbývajícího po úhrad úrok a splátek cizího kapitálu, poskytnutého viteli. Hodnota 2. fáze se stanoví opt pomocí perpetuity. Tato metoda vede primárn ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota podniku se stanoví následn jako souet zjištné hodnoty vlastního kapitálu a cizího úroeného kapitálu na poátku plánovacího období. 1.6.2.3. METODA EKONOMICKÉ PIDANÉ HODNOTY Metoda ekonomické pidané hodnoty vychází z výpotu veliiny, o kterou istý provozní zisk pevyšuje náklady investovaného kapitálu (tzv. Economic Value Added EVA ). Hodnotu podniku tvoí souet hodnoty 1. fáze (souhrn diskontované ekonomické pidané hodnoty za plánovací období), hodnoty 2. fáze (diskontovaná perpetuita) a celkového investovaného kapitálu na poátku plánovacího období. Podobn jako v pedchozí metod vede tato metoda primárn ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, Strana 8

takže hodnota podniku se stanoví následn jako souet zjištné hodnoty vlastního kapitálu a cizího úroeného kapitálu na poátku plánovacího období. 1.6.2.4. METODA MINULÝCH KAPITALIZOVANÝCH ISTÝCH VÝNOS Metoda minulých kapitalizovaných istých výnos vychází z tzv. odnímatelného istého výnosu, tj. velikosti prostedk, které je možné rozdlit vlastníkm. Hodnotu podniku lze pak stanovit z odnímatelných istých výnos dosahovaných v minulosti zpravidla po období 3 až 5 let. Výsledkem je pak primárn hodnota vlastního kapitálu. 1.6.2.5. DIVIDENDOVÉ DISKONTNÍ MODELY Výnos pro akcionáe plynoucí ve form dividendy a kapitálového zhodnocení je základem pro výpoet hodnoty akcií pomocí dividendových diskontních model. Pro aplikaci tchto model jsou nutné následující pedpoklady: ustálená struktura financování stabilní dlouhodobá dividendová politika (ustálený výplatní pomr) vysoká závislost mezi dividendou a volným penžním tokem pro akcionáe Základním dividendovým diskontním modelem je Gordonv model pro stabilní rst kde A = DIV/ (r-g) A.hodnota akcie DIV.dividenda r..požadovaná výnosová míra pro akcionáe g.pedpokládaná míra rstu dividend 1.6.3. OCENNÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY TRHU (TRŽNÍ METODY) 1.6.3.1. POROVNÁVACÍ METODA Pi tomto pístupu k ocenní znalec odhaduje hodnotu oceovaného podniku na základ porovnání hodnot podnik srovnatelných s oceovaným podnikem na rozvinutém trhu mezi nezávislými úastníky. Základem této metody je dkladná analýza stavu a vývoje hospodáství jako celku, analýza stavu a vývoje píslušného odvtví a taktéž podrobná finanní analýza podniku. Nutným vstupním parametrem k stanovení hodnoty podniku je i dostatená databáze hodnot srovnatelných podnik. Výbrem vhodných multiplikátor, které zohledují rozdíly mezi vybranými ukazateli oceovaných a srovnávaných podnik, se zjistí výsledná hodnota. 1.6.4. OCENNÍ KOMBINACÍ JEDNOTLIVÝCH METOD 1.6.4.1. METODA KAPITALIZOVANÝCH MIMOÁDNÝCH ISTÝCH VÝNOS Celková hodnota podniku se zde skládá z hodnoty substance a hodnoty firmy. Hodnota firmy je v tomto pípad chápana jako rozdíl mezi výnosovou hodnotou a substanní hodnotou a pedstavuje v pípad silných podnik goodwill a v pípad slabých podnik badwill. Základem hodnoty firmy je kapitalizovaný mimoádný istý výnos, který pedstavuje rozdíl mezi celkovým istým výnosem podniku a istým výnosem, který bychom mli dostat pi normálním zúroení vloženého kapitálu. Strana 9

1.7. PEDPOKLADY Výchozí informace o pedmtu ocenní byly pevzaty od objednatele. Znalec považuje tyto zdroje za vrohodné a neprovádí jejich verifikaci. Veškeré zmny informací nebo základních pedpoklad, z nichž znalec pi ocenní vychází, by mohly mít významný vliv na výslednou hodnotu ocenní. 1.8. VSTUPNÍ DATA Pi vypracování posudku znalec vycházel z tchto podklad dodaných objednatelem a z veejn pístupných zdroj 1. výpis z obchodního rejstíku spolenosti Slovácké strojírny, akciová spolenost 2. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spolenosti ke dni 31.12.2004 3. obratová pedvaha spolenosti ke dni 31.12.2004 4. pehled o pohledávkách a závazcích spolenosti ke dni 31.12.2004 5. soupis dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ke dni 31.12.2004 6. soupis dlouhodobého finanního majetku ke dni 31.12.2004 7. soupis zásob spolenosti ke dni 31.12.2004 8. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spolenosti ke dni 31.12.2003 9. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spolenosti ke dni 31.12.2002 10. rozvaha, výkaz zisk a ztrát spolenosti ke dni 31.12.2001 11. výroní zpráva spolenosti za rok 2003, 2002 a 2001 12. píloha k úetní závrce za rok 2003, 2002 a 2001 13. zpráva auditora o ovení roní úetní závrky za období roku 2003, 2002 a 2001 14. finanní plán spolenosti Slovácké strojírny na roky 2005 až 2009 15. údaje o cizích úroených zdrojích ke dni ocenní 16. rozvaha a výkaz zisku a ztráty spolenosti SUB CRANES, a.s. ke dni 31.12.2004 17. rozvaha a výkaz zisku a ztráty spolenosti MEP POSTELMOV, a.s. ke dni 31.12.2004 1.9. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT 1. MAÍK, M.: Oceování podniku. Ekopress, Praha 1998 2. KISLINGEROVÁ, E.: Oceování podniku. C.H. Beck, Praha 1999 3. MAÍK a kol.: Metody oceování podniku, Ekopress, Praha 2003 4. Databáze Ministerstva spravedlnosti R, obchodní rejstík www.justice.cz 5. Informaní agentura EKIA ARIADNA verze 3.0 6. Elektronická verze obchodního vstníku 7. Makroekonomická predikce eské republiky, Ministerstvo financí R, Praha, ervenec 2004 Strana 10

2. ÚDAJE O SPOLENOSTI Obchodní firma: Slovácké strojírny, a.s. IO: 000 08 702 Sídlo: Nivnická 1763, 688 28 Uherský Brod Právní forma: akciová spolenost Základní kapitál: 561,733.000,- K Datum vzniku: 31. prosince 1990 Statutární orgán pedstavenstvo: Pedstavenstvo je kolektivním statutárním orgánem spolenosti, jež ídí innost spolenosti a jedná jejím jménem pedseda pedstavenstva: Ing. Jií Rosenfeld, CSc., r.. 480405/412 Uherský Brod, Moravská 99, okres Uherské Hradišt den vzniku funkce: 6.srpna 1999 místopedseda pedstavenstva: Ing. Jan Horn, r.. 460804/088 eská Lípa, Ržová 2822 den vzniku funkce: 6.srpna 1999 len pedstavenstva: Ing. František Lux, r.. 580920/0573 Uherský Brod, Zátiší 1508, okres Uherské Hradišt den vzniku funkce: 6.srpna 1999 len pedstavenstva: Ing. Vladislav Ondršek, r.. 670131/1573 Uherský Brod, Jarní 2397 den vzniku funkce: 3.íjna 2003 len pedstavenstva: Daniel Rosenfeld, r.. 760613/4635 Uherský Brod, Moravská 99 den vzniku funkce: 3.íjna 2003 Dozorí rada: Kontrolním orgánem spolenosti je dozorí rada, která dohlíží na výkon psobnosti pedstavenstva a uskuteování podnikatelské innosti spolenosti. pedseda: Ing. Luboš Krauskopf, r.. 520901/255 Brandýs nad Labem, Lipová 1496/A den vzniku funkce: 25.srpna 2000 len: Ing. Rostislav Šrámek, r.. 530508/210 Hradovice 240, okres Uherské Hradišt den vzniku funkce: 6.ervna 1996 len dozorí rady: RNDr. Jaroslav Otenšlégr, r.. 660205/0037 Praha 5, Diabasová 1142/9 den vzniku funkce: 25.ervna 2004 Strana 11

2.1. ZALOŽENÍ SPOLENOSTI Slovácké strojírny, akciová spolenost, spolenost byla založena podle zakladatelského plánu vydaného Ministerstvem strojírenství a elektrotechniky R dne 19.12.1990 a dle rozhodnutí.j. 146/1990 ze dne 19.12.1990 vydaného Ministerstvem strojírenství a elektrotechniky R s úinností od 31.12.1990. 2.2. PEDMT INNOSTI Pedmt podnikání zapsaný v obchodním rejstíku zahrnuje tyto innosti: - zámenictví - podnikání v oblasti nakládání s nebezpenými odpady - kováství - projektování elektrických zaízení - výroba, instalace a opravy el. stroj a pístroj - provozování drah - provozování erpacích stanic s palivy a mazivy - rozvod elektiny - výroba plastových výrobk a pryžových výrobk - plastové zboží pro domácnost a obdobné užití - nástrojáství - kovoobrábství - zpracování dat, služby databank, správa sítí - výroba stroj a zaízení pro uritá hospodáská odvtví - innost technických poradc v oblasti strojírenství - poádání odborných kurz, školení a jiných vzdlávacích akcí vetn lektorské innosti - velkoobchod - specializovaný maloobchod - výroba kovových konstrukcí, kotl, tles a kontejner - výroba výrobk zpracovatelského prmyslu - pronájem a pjování vcí movitých - povrchové úpravy a svaování kov - píprava a vypracování technických návrh - ubytovací služby - výroba stroj a zaízení pro všeobecné úely vyhrazených zdvihacích zaízení, tlakových nádob, zvedacího a dopravního zaízení - montáž, opravy a rekonstrukce vyhrazených tlakových zaízení - montáž a opravy vyhrazených elektrických zaízení - realitní innost - galvanizérství - nakládání s odpady (vyjma nebezpených) - poskytování technických služeb - výroba tepla a rozvod plynu - montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených zdvihacích zaízení - innost úetních poradc, vedení úetnictví - zastupování v celním ízení - technická innost v doprav - provozování parkoviš 2.3. VYRÁBNÝ SORTIMENT Výrobní program spolenosti: - nžkové plošiny (samohybné, vleené) s maximální výškou do 10m Strana 12

- pívsové plošiny (kloubové, teleskopické) s maximální výškou do 22m - automobilové plošiny (kloubové, teleskopické,kontejnerové) s maximální výškou do 27m - automobilové istie vozovek a chodník - vstikovací stroje pro technickou pryž - zaízení pro hutní a slévárenský prmysl - komponenty pro montážní linky v automobilním prmyslu - skelety pro montážní nžkové plošiny - plastové výrobky - drtie stavebního odpadu - kompostovací stroje - komponenty pro jeábové systémy - komponenty pro vysokozdvižné vozíky - pímoaré hydromotory - nakládací hydraulické rampy - jeáby elektrické mostové (s kladkostroji, podvsné, montážní, drapákové, hutní, traverzové s háky nebo - magnety) - jeáby elektrické portálové a poloportálové - jeáby elektrické sloupové otoné s kladkostrojem - speciální jeáby pro práci v provozech elektrolýzy hliníku - píslušenství jeáb (traverzy s magnety nebo háky, klešové traverzy, lžícové a polypové lanové i hydraulické drapáky) - ocelové konstrukce a svaence - kontejnery na tuhý a kapalný odpad - strojírenské polotovary (pevodovky, spojky, ozubené hídele, ozubená kola, epy, náboje, hydraulické elementy) 2.4. HISTORIE SPOLENOSTI Slovácké strojírny vznikly v r. 1951 v rámci zámr státního plánu na industrializaci daného regionu. Byly zalenny pod KD a jejich výrobní nápl tvoila výroba ocelových konstrukcí a jeáb typového provedení do 63 t. V prbhu doby postupn pecházely pod rzné VHJ - Uniov, Královopolská, CHEPOS. S tím docházelo i k postupnému rozšiování a zmnám výrobního programu Slováckých strojíren. V 50.letech byla dále výroba rozšíena o stroje a zaízení pro geologický przkum, chemický prmysl. V druhé polovin 60.let byla zahájena výroba zvedacích plošin ady MP na podvozcích TATRA, LIAZ a Avia a maximální výškou dosahu 27m a dále výroby lis na výrobu klínových emen typu 44072, 44668 a vstikovacích lis na technickou pryž typu LKV 600, 4520+11. Na konci 60. let došlo k zavedení výroby speciální pro armádu. Byla zde vyrábna ženijní technika (pontonová mostová souprava - PMS) a v 80.letech veškeré hydraulické a ocelové komponenty k rzným typm radiolokátor (vetn radiolokátoru RAMONA, TAMARA). Na sklonku 80.let došlo k rozšíení sortimentu o speciální elektrické mostové jeáby vyšších nosností až 320t. Následn došlo k ukonení výroby speciální techniky. Postupn byla zahájena výroba zametacích voz, kontejner na tuhý a kapalný odpad, nžkových plošin a doplkové výroby pesných ocelových konstrukcí. Rovnž dosavadní sortiment montážních plošin byl postupn rozšíen a inovován. V roce 1988 byly SUB konstituovány jako samostatný státní podnik. Ke dni 1.1.1991 z tohoto podniku vznikla akciová spolenost, která byla k datu 1.5.1992 privatizována v souladu se schváleným privatizaním projektem kupónovou metodou. Od valné hromady konané v ervenci roku 1993 pevzali majitelská práva a povinnosti investiní fondy a DIKové. Organizace a ízení doznalo po roce 1989 nkolika zmn, kdy pešlo od divizního uspoádání, pes závodové až po souasné úsekové ízení. Strana 13

2.5. AKCIE Druh CP: Forma CP: Podoba: Registrace CP: Poet akcií: Nominální hodnota: Pevoditelnost akcií: akcie kmenové akcie na majitele listinná nekótovaný CP 561 733 ks 1 000,- K/akcie není omezena 2.6. ÚDAJE O AKCIONÁÍCH Majoritním vlastníkem akcií vydaných spoleností Slovácké strojírny, akciová spolenost je MACFAN ENTERPRISES LIMITED Larnaca - 46,84% podíl na základním kapitálu Ing. Jií Rosenfeld CSc - pedseda pedstavenstva a generální editel - 17,1% podíl na základním kapitálu 2.7. STAV ÚETNICTVÍ Audit ádné úetní závrky ke dni 31. prosince 2003 provedla auditorská spolenost SPOLENOST AUDIT DAN, s.r.o., osvdení KA R.99, konkrétn auditorka Ing. Hana Krajová, íslo dekretu KA R 361. Podle názoru auditora úetní závrka podává ve všech významných ohledech poctivý obraz aktiv, závazk, vlastního kapitálu a finanní situaci spolenosti k 31. prosinci 2003 a výsledku jejího hospodaení za rok 2003 je v souladu se zákonem o úetnictví a píslušnými právními pedpisy eské republiky. Výrok auditora je bez výhrad. Audit úetní závrky za rok 2004 nebyl ke dni zpracování tohoto posudku k dispozici. 2.8. ORGANIZANÍ SCHÉMA Valná hromada akcioná Dozorí rada Pedstavenstvo Generální editelství Obchodní úsek Úsek výroby Z01 Úsek výroby Z02 Ekonomické úsek Úsek nákupu a logistiky Úsek vnitní správy Úsek ízení jakosti Úsek informatiky Úsek personal. a organizace ízení Strana 14

Vedení spolenosti Ing. Rosenfeld Jií Csc., - generální editel Ing. Ondršek Vladislav finanní editel Ing. Lux František obchodní editel Ing. Zahálka František editel úseku výroby Z01 Ing. Petivalský Petr editel úseku výroby Z02 Rosenfeld Petr vedoucí úseku nákupu a logistiky Ing. Chlebek Jan vedoucí úseku vnitní správy Ambruz Miroslav vedoucí úseku ízení jakosti Struhár Miroslav vedoucí úseku informatiky Ing. Martin Koica vedoucí úseku ízení výroby 2.9. SWOT ANALÝZA 1. Silné stránky 1.1. Široký výrobní program postavený na relativn široké technologické základn 1.2. Vysoký podíl exportu výrobk - cca 95% 1.3. Diverzifikovaná struktura zákazník ( z pohledu teritoria, potu zákazník, druh výrobk) 1.4. Certifikovaný systém jakosti ízení - ISO 1.5. Nízká cena vstupních surovin a energií - hlavn hutní materiál, elektrická energie 1.6. Nízká zadluženost spolenosti 1.7. Výhodná geografická poloha v rámci EU 2. Slabé stránky 2.1. Nedostatek kvalifikovaných pracovník ve strojírenských profesích 2.2. Organizace a ízení výrobních tok - díky malosériové a kusové výrob 2.3. Nižší úrove ídících pracovník ve schopnosti organizovat a ídit výrobní toky 2.4. Image spolenosti 3. Píležitosti 3.1. Nové trhy v EU i mimo EU 3.2. Využití SPŠ a SOU v Uh. Brod v píprav kvalifikované prac.síly (kvalita i kvantita) 3.3. Zvýšení tempa rstu zakázek 3.4. Zlepšení podnikatelského prostedí 4. Hrozby 4.1. Potenciáln silná konkurence z levných zemí (Ukrajina, balkánské zem, ína) 4.2. Tlak na rst mzdových prostedk 4.3. Zvýšení náklad po vstupu do EUR a podnikání v rámci legislativního rámce EU Strana 15

3. METODIKA DISKONTOVANÉHO VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VITELE 3.1. VÝPOET PRMRNÝCH VÁŽENÝCH NÁKLAD NA KAPITÁL 3.1.1. NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU Náklady na vlastní kapitál lze stanovit stavebnicovým modelem, modelem kapitálových aktiv, modelem INFA a dividendovým modelem. Prmrné náklady na vlastní kapitál se stanovují jako prmrná vážená hodnota všech aplikovaných pístup. 3.1.1.1. STAVEBNICOVÝ MODEL Výsledná úroková míra na vlastní kapitál je dána soutem bezrizikové úrokové sazby a jednotlivých mr rizika, které zohledují obecné riziko státu, akcionáské riziko a specifické riziko podniku rvk = rf + rp + rs + re kde rvk úroková míra vlastního kapitálu rf bezriziková úroková míra rp výnosová míra tržního portfolia rs pirážka za riziko státu pirážka za riziko podniku re 3.1.1.2. MODEL KAPITÁLOVÝCH AKTIV Model oceování kapitálových aktiv obecn stanovuje náklady vlastního kapitálu ve tvaru nvk = rf + β. RP kde nvk náklady vlastního kapitálu rf výnosnost zcela nerizikových finanních aktiv (státních dluhopis) RP riziková prémie Koeficient β vyjaduje citlivost výnosnosti akcií oceovaného podniku na zmny celého trhu, mené burzovním indexem. Zobrazuje však jen systematické riziko, které je závislé na celkovém ekonomickém vývoji. Krom toho systematického rizika ovlivují podnik i specifické faktory pro tento podnik jedinené, tzv. specifické riziko. 3.1.1.3. MODEL INFA Stanovení náklad vlastního kapitálu pomocí tohoto modelu vychází z metodiky uplatované Ministerstvem prmyslu a obchodu R pi analýzách podnikové sféry orientovaných na stanovení ekonomické pidané hodnoty (EVA ). Náklady vlastního kapitálu se podle tohoto modelu stanovují jako souet bezrizikové výnosové míry a rizikové prémie, kterou tvoí tyi složky, jejichž hodnoty se urují na základ pomrových ukazatel rvk = rf + r1 + r2 + r3 + r4 kde rvk úroková míra vlastního kapitálu rf bezriziková úroková míra prémie za velikost podniku r1 Strana 16

r2 r3 r4 prémie za podnikatelské riziko prémie za riziko z finanní nestability prémie za riziko z finanní struktury a) prémie za velikost podniku; tato prémie se stanovuje v závislosti na velikosti oceovaného podniku mené velikostí jejího vlastního kapitálu. Pokud je vlastní kapitál vyšší než 3 mld. K, je tato prémie nulová a je-li vlastní kapitál nižší než 100 mil. K, má prémie za likviditu akcií hodnotu 5 %. Pro podniky s velikostí vlastního kapitálu od 100 mil. K do 3 mld. K se tato prémie poítá podle vztahu r1 = (3 VK) 2 / 1,682 kde r1 prémie za velikost podniku (%) VK vlastní kapitál oceovaného podniku (mld. K) b) prémie za podnikatelské riziko; tato prémie se uruje ve vazb na ukazatel rentability aktiv, poítané ze zisku ped úroky a zdanním. Pokud ukazatel rentability aktiv oceovaného podniku pevyšuje hodnotu tohoto ukazatele za celý prmysl, je prémie za podnikatelské riziko nulová. Je-li rentabilita aktiv oceovaného podniku záporná, je velikost prémie 10 %. Pro podniky s rentabilitou aktiv od 0 do prmru za prmysl se velikost prémie poítá podle vztahu r2 = 10. (RAp RA) 2 / RAp 2 kde r2 prémie za podnikatelské riziko (%) RA rentabilita kapitálu oceovaného podniku (%) RAp prmrná hodnota rentability kapitálu za celý prmysl (%) c) prémie za riziko z finanní nestability; stanovuje se ve vazb na ukazatel bžné likvidity. Pokud je bžná likvidita oceovaného podniku vyšší než 150, je tato prémie nulová. Pi hodnot ukazatele menší než 100 má prémie hodnotu 10 %. Pokud se bžná likvidita oceovaného podniku pohybuje v intervalu od 100 do 150, stanoví se prémie podle vztahu r3 = (150 BL) 2 / 250 kde r3 prémie za riziko z finanní nestability (%) BL bžná likvidita oceovaného podniku d) prémie za riziko z finanní struktury; základem pro urení této prémie je ukazatel úrokového krytí, poítaný jako pomr soutu zisku ped úroky a zdanním a nákladových úrok k tmto úrokm. V pípad, že hodnota tohoto ukazatele oceovaného podniku je vyšší než ti, je riziková prémie nulová. Pokud je menší než jedna, má riziková prémie hodnotu 10 %. Pokud se úrokové krytí oceovaného podniku pohybuje v intervalu od jedné do tí, poítá se prémie za riziko z finanní struktury podle vztahu r4 = 2,5. (3 ÚK) 2 kde r4 prémie za riziko z finanní struktury (%) ÚK úrokové krytí oceovaného podniku Strana 17

3.1.1.4. DIVIDENDOVÝ MODEL Tento model stanovuje náklady vlastního kapitálu jakožto oekávanou vnitní výnosnost akcie D n v = + T g kde nv náklady vlastního kapitálu (oekávaná vnitní výnosnost akcie) D oekávaná dividenda T tržní cena akcie g oekávané tempo rstu dividend Dividendový model (stejn jako stavebnicový model) stanovuje jedinou hodnotu náklad vlastního kapitálu. 3.1.2. ÚROKOVÁ MÍRA CIZÍHO KAPITÁLU Náklady na cizí kapitál rck vycházejí z váženého prmru efektivních úrokových sazeb, které oceovaná spolenost platí ze všech forem úroeného cizího kapitálu. Jako složky cizího kapitálu vyvolávajícího náklady vystupují emitované dluhopisy, dlouhodobé bankovní úvry, bžné bankovní úvry, finanní výpomoci a ostatní úroené závazky (dodavatelské úvry, pjky od spíznných subjekt aj). Predikce úrokových sazeb z erpaných úvr po dobu sestavení finanního plán vychází z makroekonomické analýzy MF R, statických dat zveejovaných NB a specifik oceovaného podniku. 3.1.3. VÁHY JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK KAPITÁLU Váhy obou složek kapitálu slouží ke kalkulaci prmrných náklad kapitálu. Pro tento úel se váhy urí podílem vlastního a cizího kapitálu ku soutu obou složek kapitálu. 3.1.4. PRMRNÉ VÁŽENÉ NÁKLADY NA KAPITÁL WACC = rvk. VK/K + rck (1 d). CK/K kde WACC prmrné vážené náklady na kapitál rvk úroková míra vlastního kapitálu VK/K pomr vlastního kapitálu ke kapitálu celkovému rck úroková míra cizího kapitálu d sazba dan z píjmu CK/K pomr cizího kapitálu ke kapitálu celkovému 3.2. CELKOVÁ HODNOTA PODNIKU Základem stanovení hodnoty podniku je budoucí penžní tok (volný penžní tok, Free Cash Flow), který bude podnik generovat. Prakticky se jedná o dv verze této metody, které se liší tvarem penžního toku, a to metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele (Free Cash Flow to the Firm) a metoda volného penžního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity). Spoleným rysem obou tchto metod je, že se oceují zvláš aktiva podniku spojená s její hlavní výdlenou (provozní) inností a zvláš finanní aktiva, resp. ostatní neprovozní aktiva. Ocenní vycházející z penžních tok vede proto ke stanovení tzv. provozní hodnoty podniku, piemž výsledná hodnota podniku se stanoví jako Strana 18

souet provozní hodnoty podniku a ocenní neprovozních aktiv (pedevším finanních investic). Provozní hodnota podniku se stanovuje vždy jako souet hodnoty 1. fáze (suma diskontovaného volného penžního toku za plánovací období) hodnoty 2. fáze, pedstavující ocenní podniku za období, pro které již nebyl stanoven finanní plán Odlišnosti metody volného penžního toku pro vlastníky a vitele a metody volného penžního toku pro vlastníky spoívají pedevším v tom, že metoda volného penžního toku pro vlastníky a vitele vychází z hypotetického financování podniku pouze vlastním kapitálem jako diskontní sazbu užívá vážené prmrné náklady kapitálu primárním výsledkem této metody je stanovení provozní, resp. výsledné hodnoty podniku jako celku 3.2.1. METODA VOLNÉHO PENŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VITELE Východiskem pro stanovení volného penžního toku pro vlastníky a vitele (Free Cash Flow to the Firm) je zisk ped úroky a zdanním (tato veliina se chápe jako provozní hospodáský výsledek, tj.. 29 výkazu zisk a ztrát). Zisk ped úroky a zdanním se snižuje o provozn nutné finanní náklady, které zahrnují ty náklady, které úzce souvisí s provozní (hlavní výdlenou) inností podniku, úetn jsou však souástí finanních náklad. Další složky volného penžního toku pro vlastníky a vitele tvoí úpravy o nepenžní operace, zmny pracovního kapitálu, nabytí a prodej investiního majetku. 3.2.1.1. HODNOTA 1. FÁZE Hodnotu 1. fáze tvoí souet diskontovaného volného penžního toku za plánovací období H = DPT + DPT +... + DPT 1 1 2 n, kde H1 hodnota 1. fáze DPTi volný penžní tok i-tého roku plánovacího období, diskontovaný k poátku tohoto období n délka plánovacího období Veliiny DPTi se urují podle vztahu DPT i = PT i f i, kde PTi je volný penžní tok i-tého roku plánovacího a fi je diskontní faktor i-tého roku. Hodnoty diskontních faktor se stanoví podle vztahu fi = 1/[(1+r1). (1+r2)..(1 + ri)] kde ri je diskontní sazba (vážené prmrné náklady kapitálu) i-tého roku plánovacího období v desetinném vyjádení Strana 19

3.2.1.2. HODNOTA 2. FÁZE Z PERPETUITY Ke stanovení hodnoty druhé fáze je zapotebí nejprve urit tzv. pokraující hodnotu, tj. ocenní podniku k poátku období, pro které již nebyl stanoven finanní plán. Pro stanovení pokraující hodnoty je teba odhadnout tempa rstu pro 2. fázi veliin, na kterých je toto ohodnocení založeno. Odhad tchto temp rstu je možné založit na znalosti prmrných temp rstu, kterých podnik dosáhla v minulosti, resp. kterých hodlá dosáhnout v plánovacím období, na jejich odvození od vnitních (tzv. fundamentálních) pedpoklad Diskontováním pokraující hodnoty k datu ocenní získáme hodnotu 2. fáze. Jako diskontní faktor se zde uvažuje diskontní faktor posledního roku plánovacího období. Perpetuita pedstavuje souet nekonen dlouhé ady volného penžního toku 2. fáze, diskontovaného k poátku této fáze. Tuto perpetuitu je pak teba diskontovat k datu ocenní (poátku plánovacího období), tj. pevést ji na souasnou hodnotu vynásobením diskontním faktorem posledního roku plánovacího období P = PTn+ 1, r g kde PTn+1 volný penžní tok v roce n+1, tj. v 1. roce 2. fáze r diskontní sazba (vážené prmrné náklady kapitálu 2. fáze) g tempo rstu volného penžního toku ve 2. fázi Hodnota 2. fáze se stanoví podle vztahu H 2 = P f, n kde P je perpetuita fn diskontní faktor posledního roku plánovacího období Výsledné výstupy zahrnující jednotlivé složky hodnoty podniku, resp. její celkovou hodnotu tvoí: hodnota 1. fáze hodnota 2. fáze provozní hodnota podniku (souet hodnoty 1. a 2. fáze) výsledná hodnota podniku (souet provozní hodnoty podniku a celkové hodnoty neprovozních aktiv k datu ocenní) hodnota vlastního kapitálu (výsledná hodnota podniku snížená o úroený cizí kapitál k datu ocenní) hodnota akcie (hodnota vlastního jmní pipadající na jednu akcii) Strana 20

4. FINANNÍ ANALÝZA A PLÁN PODNIKU 4.1. MAKROEKONOMICKÉ PROSTEDÍ Vývoj hlavních makroekonomických indikátor eské ekonomiky a jejich predikce vycházejí z Makroekonomické predikce eské republiky, vydávané MF R a jsou shrnuty v následující tabulce: 199 9 20 00 20 01 2 002 2 00 3 200 4 20 05 P red ikce P red ikce Hrubý domácí produk t r st v %, s.c.. 3,9 2,6 1,5 3,1 3,1 3,2 S poteba domácnos tí r st v %, s.c.. 2,9 2,6 2,8 4,9 3,5 3,4 S poteba vlády r st v %, s.c.. 0,2 3,8 4,5 2,2-0,5-0,2 Hrubá tvorba fixního k apitálu r st v %, s.c.. 4,9 5,4 3,4 7,4 7,7 5,5 Deflátor HDP r st v %. 1,4 4,9 2,8 1,7 3,7 3,2 Prmrná míra inflace % 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,9 2,8 Zamstnanos t ( VŠPS) r st v % -2,1-0,7 0,4 (0,8 ) -0,7-0,9-0,1 Míra reg.nezams tnanos ti (M PS V) p r mr v % 8,5 9,0 8,5 9,2 9,9 1 0,3 10,4 O bjem mezd a plat r st v %, b.c.. 2,6 6,9 8,5 5,6 6,1 6,2 Podíl B Ú na HDP % -2,5-4,9-5,4-5,6-6,2-6,4-6,0 zdroj: Makroekonomická predikce eské republiky, MF R, ervenec 2004 4.1.1. EKONOMICKÝ VÝVOJ V roce 2003 HDP vzrostl na 3,1 % pro rok 2004 je oekáván rst HDP na stejné úrovni. V roce 2004 vzhledem k pedpokládanému obnovení inflace a efektm reformy veejných financí se oekává pomrn razantní zpomalení dynamiky spoteby domácností na 3,5%. V následujících letech se oekává obnovení aktivity nefinanních institucí i domácností s celkových pírstkem o 7,7%. 4.1.2. CENY ZBOŽÍ A SLUŽEB Hladina spotebitelských cen zaala na poátku roku 2004 po více než dvou letech relativní stability opt výraznji rst. K této zmn pispl vývoj nkterých nákladových faktor, nap. smnného kurzu a svtových cen potravin a surovin. Dalším faktorem je dopad zvýšení nepímých daní v dsledku zavádní harmonizaních úprav v souvislosti se vstupem do EU. Pro rok 2004 je odhadována prmrná míra inflace 2,9%. Pro rok 2005 se pedpokládá zpomalení cenového rstu a snížení prmrné míry inflace na 2,8%. 4.1.3. NEZAMSTNANOST Poet registrovaných nezamstnaných dále mírn roste, nebo ekonomický tlak na rst produktivity práce bude nadále zvyšovat nároky na kvalifikaci a pizpsobivost stávajících i nov pijímaných zamstnanc. V roce 2004 se pedpokládá zvýšení míry nezamstnanosti na prmr 10,3%. 4.1.4. VZTAHY K ZAHRANIÍ V roce 2004 se pedpokládá podíl schodku bžného útu na HDP 6,4%. Tato úrove by zatím nemla pedstavovat makroekonomické riziko vzhledem k tomu, že deficit je z podstatné ásti tvoen reinvestovaným ziskem. 4.1.5. ÚROKOVÉ SAZBY K 25. ervnu 2004 NB zvýšila své ti základní sazby o 0,25 proc. bodu, tj. zvýšila 2T repo sazbu na 2,25 %, diskontní sazbu na 1,25 % a lombardní sazbu na 3,25 %. V roce 2004 je prmrná odhadovaná hodnota tímsíní sazby PRIBOR na úrovni 2,3%. Výnos do doby splatnosti 10letých státních dluhopis je odhadován na 4,8%. Strana 21

4.2. FINANNÍ ANALÝZA PODNIKU Finanní analýza podniku byla provedena po dobu historického období let 2000 až 2003 a taktéž vzhledem k aplikaci výnosového zpsobu ocenní i po období let finanního plánu pro roky 2004 až 2008. Ve finanní analýze byly provedeny výpoty: I. Ukazatele zadluženosti 1 Stupe finanní nezávislosti 100*VK/K 2 Stupe zadlužení 100*CK/K 3 Úrokové krytí 100*(HZ+Ú)/Ú 4 Stupe samofinancování 100*(NZ+FZ)/(ZK+KF) II. Ukazatele krytí stálých aktiv 5 I.stupe krytí stálých aktiv 100*VK/SA 6 II.stupe krytí stálých aktiv 100*DK/SA III. Likvidita 7 Okamžitá likvidita 100*FM/KCK 8 Rychlá likvidita 100*(FM+POHLK)/KCK 9 Bžná likvidita 100*OA/KCK IV. Ukazatelé obratu 10 Obrat zásob T/ZÁS 11 Obrat pohledávek T/POHL 12 Obrat vlastního kapitálu T/VK 13 Obrat celkového kapitálu T/K V. Ukazatelé rentability 14 Rentabilita tržeb 100*Z/T 15 Rentabilita vlastního kapitálu 100*Z/VK 16 Rentabilita celkového kapitálu 100*(Z+Ú(1-Sdp))/K 17 Rentabilita celkového kapitálu 100*(HZ+Ú)/K VI. Ukazatelé produktivity 18 Produktivita z výkon (tis.k/prac) V/poet prac. 19 Produktivita z pidané hodnoty (tis.k/prac) PH/poet prac. VII. Ukazatelé kapitálového trhu 20 Zisk na 1 000 K akciového kap. Z/(AK/1000) 21 Dividendy na 1 000 K akciového kap. DIV/(AK/1000) 22 Podíl dividend ze zisku 100*DIV/Z Finanní analýza je pílohou znaleckého posudku. 7 Strana 22

4.3. FINANNÍ PLÁN PODNIKU Východiskem pro aplikaci metody diskontovaných penžních tok pro vlastníky a vitele je finanní plán podniku. Finanní plán spolenosti Slovácké strojírny, akciová spolenost byl zpracován s výhledem do roku 2009. Finanní plán podniku nenahrazuje standardní finanní a obchodní plán, který spolenost vyhotovuje pro vlastní obchodní a finanní potebu. Znalci je známo, že eské úetní standardy byly v období od prvního roku historického období finanního plánu do dne zpracování znaleckého posudku revidovány. Avšak v zájmu zachování kontinuity byl finanní plán sestaven v návaznosti na historické úetní výkazy. Cílem finanní projekce je zjistit hodnotu istého obchodního majetku spolenosti. Pedložená finanní projekce spoleností byla znalcem korigována v návaznosti na vlastní zkušenosti a zjištní. Plánovaná tempa rstu byla stanovena po provedení horizontální analýzy výnos, náklad a rozvahy. Procentní struktura výnos, náklad a rozvahy byla stanovena na základ vertikální analýzy. Zásady uplatnné pi modelování finanního plánu plán tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb vychází pedevším z pedpokládaných objem z prodeje jeáb, plošin, lis, ocelových konstrukcí a ostatní speciální techniky výkonová spoteba je plánována ve vazb na pedpokládaný objem výkon plánovaný objem mzdových prostedk vychází z pedpokládaného stavu zamstnanc a tempa rstu pidané hodnoty plánování odpis vychází z odhadu asové ady odpis stávajícího majetku a odpis z nov plánovaných investic plán krátkodobých pohledávek kalkulován ve vazb k odpovídajícím výnosm s pihlédnutím k dob obratu pohledávek plán zásob kalkulován ve vazb k odpovídajícím výnosm s pihlédnutím k dob obratu zásob plánování finanního majetku výsledná veliina plánu urena ve výkaze penžních tok v dsledku vybilancovatelnosti rozvahy plánování krátkodobých závazk plánováno a) s ohledem na dobu splatnosti b) ve vazb na obžná aktiva tak, aby hodnota pracovního kapitálu byla vždy kladná plánování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a) pi respektování stavu majetku v posledním historickém vývoji b) zvyšování o plánovanou obnovu, rekonstrukce a investice c) snižování o plánované odpisy d) snižování o plánované odprodeje plánované investice jsou plánovány v souladu s dlouhodobým strategickým zámrem plánování stálých pasiv financování jak vlastním tak i cizím kapitálem Strana 23

4.3.1. PLÁNOVANÉ PROVOZNÍ VÝNOSY 6.4.1.1. TRŽBY ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBK A SLUŽEB Plán tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb vychází pedevším z pedpokládaných objem z prodeje - elektrických mostových jeáb, jejich píslušenství a ocelových konstrukcí - montážních a požárních plošin, lis na zpracování technické pryže, speciální techniky a výroby strojních díl pro jeábovou techniku Tab. Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb a jejich tempo rstu v letech 2001 až 2004 Rok 2001 2002 2003 2004 Tempo rstu tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb - -17,85% 36,43% 8,65% Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb v tis. K 688 433 565 577 771 616 838 362 Tab. Predikce tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb a jejich tempa rstu v letech 2004 až 2008 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Tempo rstu tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb 7,83% 0,15% 3,54% 1,56% 2,50% Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb v tis.k 903 991 905 344 937 352 951 952 975 740 4.3.2. PLÁNOVANÉ PROVOZNÍ NÁKLADY 6.4.2.1. SPOTEBA MATERIÁLU A ENERGIE Tab. Vývoj spoteby materiálu a energie a jejich relace k tržbám v letech 2001 až 2004 Rok 2001 2002 2003 2004 Spoteba materiálu a energie / Tržby - 53,34% 47,01% 57,42% Spoteba materiálu a energie v tis. K 354 075 301 651 362 709 481 377 Tab. Predikce spoteby materiálu a energie a jejich relace k tržbám v letech 2005 až 2006 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Spoteba materiálu a energie / Tržby 55,36% 52,05% 52,21% 51,28% 50,19% Spoteba materiálu a energie v tis. K 500 453 471 266 489 361 488 147 489 720 Strana 24

6.4.2.2. NÁKLADY NA SLUŽBY Tab. Vývoj náklad na služby a jejich relace k tržbám v letech 2001 až 2004 Rok 2001 2002 2003 2004 Náklady na služby / Tržby - 24,77% 20,89% 19,47% Náklady na služby v tis. K 149 746 140 068 161 159 163 208 Tab. Predikce náklad na služby a jejich relace k tržbám v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Náklady na služby / Tržby 17,35% 16,39% 15,09% 13,52% 12,11% Náklady na služby v tis. K 156 865 148 388 141 421 128 748 118 163 6.4.1.2. NÁKLADY NA MZDY Po stabilizaci potu zamstnanc v roce 2007 je kalkulováno ve finanním plánu s navyšováním mzdy zamstnanc ve výši cca 6 8 %. Tab. Vývoj náklad na mzdy a jejich tempo rstu v letech 2001 až 2004 Rok 2001 2002 2003 2004 Tempo rstu mezd - -1,84% 0,60% 6,06% Mzdy v tis. K 134 615 132 143 132 937 140 993 Tab. Predikce náklad na mzdy a jejich tempa rstu v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Tempo rstu mezd 12,52% 12,37% 7,62% 6,29% 7,51% Mzdy v tis. K 158 641 178 266 191 852 203 929 219 247 Strana 25

4.3.3. PRACOVNÍ KAPITÁL Pracovní kapitál zahrnuje krátkodobý finanní majetek, zásoby, pohledávky a krátkodobé závazky vyjma krátkodobých bankovních úvr. V projekci je provedeno zapotení pouze v provozn nutném rozsahu, tzn. krátkodobý finanní majetek dle okamžité likvidity a ostatní položky pracovního kapitálu dle potu obrátek Tab. Vývoj potu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2001 až 2004 Rok 2001 2002 2003 2004 Poet obrátek krátkodobých pohledávek z obchodního styku 5 5 6 6 Poet obrátek zásob 7 4 7 4 Poet obrátek krátkodobých závazk z obchodního styku 7 5 9 6 Tab. Predikce potu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Poet obrátek krátkodobých pohledávek z obchodního styku 6 6 6 6 6 Poet obrátek zásob 6 6 6 6 6 Poet obrátek krátkodobých závazk z obchodního styku 7 7 7 7 7 Tab. Predikce složek pracovního kapitálu v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Krátkodobé pohledávky z obchodního styku 155 436 147 974 151 975 164 059 177 167 Zásoby 140 975 146 600 153 700 160 800 164 900 Krátkodobé závazky z obchodního styku 134 555 130 437 137 194 139 690 143 517 U jednotlivých položek pracovního kapitálu se pedpokládá v posledních letech finanní projekce stabilní poet obrátek. Vzhledem k rstu tržeb dochází taktéž k rstu složek pracovního kapitálu. 4.3.4. INVESTICE A ODPISY Plánování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je založeno na e) respektování stavu majetku v posledním historickém vývoji f) zvyšování o plánovanou obnovu, rekonstrukce a investice g) snižování o plánované odpisy Tab. Predikce investic a odpis v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Investice v tis. K 34 955 37 185 54 400 47 383 40 582 Odpisy v tis. K 33 855 38 007 44 797 50 236 54 051 Strana 26

4.4. POUŽITÝ ZPSOB OCENNÍ Hodnota podniku je podle obchodního zákoníku platného v eské republice obecn pojímána jako hodnota aktiv snížená o hodnotu dluh. Pi urování této hodnoty je teba rozlišovat hodnotu tržní a hodnotu subjektivní. Subjektivní hodnotou je hodnota z pohledu konkrétního investora. Mla by odrážet jeho konkrétní možnosti, cíle i náklady píležitosti. Tržní hodnota by mla vyjadovat názor trhu, resp. širšího okruhu investor na perspektivu podniku a zárove na alternativní výnosnost investic do bžn obchodovaných cenných papír na kapitálovém trhu. Cílem tohoto znaleckého posudku stanovit tržní hodnotu akcií vydaných spoleností Slovácké strojírny, akciová spolenost za úelem stanovení ceny pedmtu dražby. U oceované spolenosti se pedpokládá trvání spolenosti do nekonena (going concern). Po prostudování pedložených podklad a dat z veejn pístupných zdroj bylo použito pro ocenní výnosového zpsobu, který vychází z výnosu z pedmtu ocenní skuten dosahovaného nebo z výnosu, který lze z pedmtu ocenní za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu. Výnosový zpsob ocenní je teoreticky nejsprávnjší metodou, ponvadž pedstavuje pro akcionáe hodnoty urené oekávanými píjmy. Za výnosovou oceovací metodou byla zvolena metoda diskontovaných penžních tok pro vlastníky a vitele, ponvadž pro aplikaci této metody bylo dostatené množství dat podložené stedndobým finanním plánem. Výnosová metoda pi stanovení hodnoty akcií reflektuje nejen historii podniku, realizované minulé výnosy, ale i oekávaný vývoj podniku. Použití nákladových metod v souhrnném ocenní, vyjádených souhrnem ocenní relativn samostatných ocenní jednotlivých majetkových složek snížený o ocenní všech závazk, je omezené, nebo reflektují souasnou prodejní cenu na trhu s velkým asovým odstupem. Substanní metoda na principu reprodukních cen je úelným doplkovým údajem pro výnosové ocenní. Uplatuje se pedevším pro stanovení rozsahu zastavitelného majetku podniku, ocenní dílích podíl na kapitálových spolenostech, ulehuje odhad potebných investic a odpis pro finanní plán. Ve výjimených pípadech, kdy dochází k zásadnímu zlomu ve vývoji podniku, lze použít substanní hodnotu pímo jako základ pro ocenní podniku. Porovnávací zpsob, který vychází z porovnání pedmtu ocenní se stejným nebo obdobným pedmtem, nebylo možno aplikovat, nebo hodnoty srovnatelných podnik mezi nezávislými úastníky nejsou známé. Zjišování likvidaní hodnoty je provádno u podnik ztrátových, ponvadž majetek vložený do podniku dlouhodob nepináší svým vlastníkm požadovaný výnos a píjem získaný rozprodejem majetku po úhrad závazk a náklad na likvidaci pedstavuje pro vlastníky nejlepší možný výnos z této investice. Teto ocenní pedstavuje dolní hranici ocenní. Strana 27