MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra geografie Terénní výuka na 2. stupni ZŠ v povodí řeky Doubravy Fieldwork in the Doubrava river basin in lower secondary schools Diplomová práce Brno 2010 Autor práce: Bc. Jan Havránek Vedoucí práce: doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc.
Anotace Diplomová práce Terénní výuka na 2. stupni ZŠ v povodí řeky Doubravy pojednává o zařazení terénní výuky do zeměpisného vzdělávání na základních školách. V teoretické části se zabývá charakteristikou terénní výuky. Sleduje její výhody a nevýhody. Pojednává o výsledcích průzkumu, který se týkal zařazení terénní výuky ve vybraných školách Kutnohorského okresu. Dále obsahuje geografickou charakteristiku zájmového území řeky Doubravy. V praktické části jsou návrhy na terénní cvičení pro ţáky 2. stupně základní školy. Jsou zde zpracovány i pracovní listy pro ţáky devátého ročníku ZŠ pro dlouhodobou terénní výuku a metodická doporučení pro učitele. S výsledky práce budou seznámeni i učitelé ze škol, které se nacházejí v dosahu zvoleného území. Annotation The diploma thesis Fieldwork in the Doubrava river basin in lower secondary schools discusses integration of fieldwork into geographical education in elementary schools. The theoretical part deals with fieldwork characteristics, and it monitors its advantages and disadvantages. The thesis discusses results of a research examining integration of fieldwork in selected schools in Kutná Hora District. It also includes geographical characteristics of the Doubrava river area of interest. The practical part consists of fieldwork drafts for lower secondary schools. This part includes worksheets for the 9 th graders for long-term fieldwork, and methodical recommendations for a teacher. Teachers from the given distict will be informed about the results of the research. Klíčová slova Terénní výuka, ţák, učitel, RVP (rámcový vzdělávací program), ŠVP (školní vzdělávací program), geografická charakteristika, povodí Doubravy, okres Kutná Hora, tematická mapa, pracovní list, kooperace, samostatná a skupinová výuka. Keywords Fieldwork, pupil, teacher, the Framework Educational Programme for Basic Education, School Educational Programme, geographical characteristics, Doubrava river basin, Kutná Hora District, thematic map, worksheet, cooperation, individual and group work. 2
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a pouţil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Brně dne 27. března 2010 Jan Havránek 3
Poděkování Rád bych především poděkoval vedoucímu diplomové práce doc. PaedDr. Eduardu Hofmannovi, CSc. za pomoc a spolupráci při vypracování diplomové práce. Dále pak ředitelům základních škol Kutnohorského okresu, kteří mi poskytli své školní vzdělávací programy a tvůrcům školních vzdělávacích programů oboru zeměpis za vyplnění dotazníku a poskytnutí dalších informací ohledně jejich tvorby. V neposlední řadě také Mgr. Kateřině Mrázkové za pomoc při tvorbě mapových podkladů a Janu Javorskému za jazykovou korekturu. 4
1. OBSAH 1. OBSAH... 5 2. ÚVOD... 7 3. CÍLE PRÁCE... 8 4. METODIKA PRÁCE... 9 5. DISKUZE LITERATURY... 10 6. TERÉNNÍ VÝUKA... 11 6.1. ZEMĚPIS A TERÉNNÍ VÝUKA V RÁMCOVÉM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU... 11 6.2. CO JE TO TERÉNNÍ VÝUKA:... 12 6.3. VÝHODY A NEVÝHODY TERÉNNÍ VÝUKY:... 13 6.4. FORMY TERÉNNÍ VÝUKY... 14 6.5. POSTUP PŘI PŘÍPRAVĚ TERÉNNÍ VÝUKY... 15 7. ZAČLENĚNÍ TERÉNNÍ VÝUKY VE ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH ZÁKLADNÍCH ŠKOL KUTNOHORSKÉHO OKRESU... 17 7.1. ZŠ ČÁSLAV, HUSOVA 526 (PRAKTICKÁ)... 18 7.2. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŢLEBY, ŠKOLNÍ 190, 28561 ŢLEBY... 20 7.3. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA POTĚHY 155... 21 7.4. ZŠ J. V. STICHA-PUNTA ŢEHUŠICE... 23 7.5. ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÉ DVORY... 24 7.6. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČÁSLAV, NÁM. JANA ŢIŢKY Z TROCNOVA 182... 26 7.7. ZŠ VRDY... 28 7.8. ZŠ KUTNÁ HORA, JANA PALACHA 166... 29 7.9. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČÁSLAV, SADOVÁ 1756... 31 7.10. I. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZRUČ NAD SÁZAVOU, NA POHOŘÍ 575, ZRUČ NAD SÁZAVOU 28522... 32 7.11. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČÁSLAV, MASARYKOVA 357... 34 7.12. GYMNÁZIUM A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ, ČÁSLAV, MASARYKOVA 248... 35 7.13. ZÁKLADNÍ ŠKOLA T. G. MASARYKA KUTNÁ HORA... 37 7.14. ZÁKLADNÍ ŠKOLA KUTNÁ HORA, KREMNICKÁ 98... 39 7.15. VYHODNOCENÍ ZAČLENĚNÍ TERÉNNÍ VÝUKY VE ŠVP ZÁKLADNÍCH ŠKOL KUTNOHORSKÉHO OKRESU... 42 8. FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA POVODÍ DOUBRAVY... 46 8.1. POLOHA A ROZLOHA... 46 8.2. GEOLOGICKÉ POMĚRY... 49 8.3. GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ A RELIÉF... 52 8.4. KLIMATICKÉ POMĚRY... 55 8.5. HYDROLOGICKÉ POMĚRY... 57 8.6. PŮDNÍ POMĚRY... 60 8.7. BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY... 63 9. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA POVODÍ DOUBRAVY... 66 9.1. OBYVATELSTVO... 66 9.2. SÍDLA... 67 9.3. ZEMĚDĚLSTVÍ... 67 9.4. PRŮMYSL... 68 9.5. SLUŢBY... 69 10. NÁVRH TERÉNNÍ VÝUKY... 71 10.1. NÁVRH TERÉNNÍ VÝUKY, 9. ROČNÍK:... 71 11. ZÁVĚR... 96 12. POUŢITÁ LITERATURA... 97 5
13. SEZNAM OBRÁZKŮ... 100 14. SEZNAM PŘÍLOH... 101 6
2. Úvod Pro téma mé diplomové práce jsem si vybral terénní výuku, jako náročnou formu výuky, která neodmyslitelně patří k zeměpisnému vzdělávání. Pojem terénní výuka chápu ve smyslu definice, kterou uvádí ve své práci E. Hofmann, cituji: Terénní výuka je komplexní výuková forma, která v sobě zahrnuje progresivní vyučovací metody (pokus, laboratorní činnosti, krátkodobé a dlouhodobé pozorování, projektová metoda, kooperativní metody, metody záţitkové pedagogiky ) a různé organizační formy vyučování (vycházka, terénní cvičení, exkurze, tématické školní výlety expedice ). Těţiště této výukové formy spočívá v práci v terénu především mimo školu. (Hofmann a kol., 2003, s. 6) Zeměpis je v nových školských dokumentech zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a příroda společně s přírodopisem, fyzikou a chemií. V rámcovém vzdělávacím programu je hodinová dotace přiřazena celé vzdělávací oblasti minimálně 21 hodin a záleţí na kaţdé škole, jakou dotaci budou mít jednotlivé předměty. Jednou z moţností, jak malou hodinovou dotaci vylepšit je právě zařazení dlouhodobé terénní výuky do Školního vzdělávacího programu. Práce v terénu byla v zeměpisném vzdělávání zakotvena i v dřívějších osnovách. Např. v osnovách vzdělávacího programu Základní škola byla doporučena jednodenní terénní výuka vţdy na konec kaţdého pololetí. Týkala se např. orientace v terénu, exkurze do průmyslového podniku apod. Pro mé budoucí povolání učitele zeměpisu a dějepisu na základní škole počítám s realizací terénní výuky jako formy výuky v místním regionu, ale i mimo něj a rád bych se o tuto zkušenost podělil i s ostatními učiteli z regionu, kam je výuka situována. Diplomová práce má, mimo jiné, poskytnout informace týkajících se organizace terénní výuky ve vybrané lokalitě. Poskytuje rovněţ návrhy činností v terénu v podobě pracovních listů. S postupem času, narůstajícími zkušenostmi a poznáním budu tento otevřený systém doplňovat o další návrhy terénních aktivit v dalších místech povodí řeky Doubravy. 7
3. Cíle práce Hlavním cílem diplomové práce je vytvoření souboru materiálů pro terénní výuku ve výuce zeměpisu na druhém stupni základní školy ve vybraném modelovém území. Tento soubor materiálů je určený pro oblast v povodí řeky Doubravy a mohou jej vyuţít učitelé ze škol ve zvolené oblasti. Do budoucna počítám s rozšířením práce o další návrhy a zkušenosti s touto vyučovací formou. Mezi postupné cíle jsem zařadil: - Vypracování charakteristiky terénní výuky, její výhody, nevýhody a její začlenění ve školním vzdělávacím programu. - Vytvoření seznamu činností v modelovém území. - Zjistit, jak je terénní výuka zakotvena ve školních vzdělávacích programech na základních školách Kutnohorského okresu. - Vypracování geografické charakteristiky zájmového území - povodí řeky Doubravy. - Vypracování tematických map pro práci v terénu. - Navrţení témat terénní výuky pro jednotlivé ročníky druhého stupně základní školy a vytvoření metodického materiálu pro učitele k realizaci terénní výuky v devátém ročníku základní školy včetně pracovních listů pro ţáky s vyuţitím mezipředmětových vazeb. 8
4. Metodika práce Kaţdá část diplomové práce má jiný charakter, proto i pouţité metody nejsou všude shodné. Prvotním úkolem bylo shromáţdit odbornou literaturu zabývající se terénní výukou. V první části diplomové práce, jejímţ tématem je charakteristika terénní výuky, je pouţita analýza psaných dokumentů včetně anglické literatury. Vypracování hodnocení začlenění terénní výuky na základních školách Kutnohorského okresu ve školních vzdělávacích programech si vyţádalo metodu analýzy psaných dokumentů, kde byl prostudován rámcový vzdělávací program a 14 poskytnutých školních vzdělávacích programů. Získané informace byly utříděny do tabulek. Samotné shromáţdění všech školních vzdělávacích programů probíhalo většinou osobně na základních školách (pouze jedna základní škola ze čtrnácti ve výzkumu zúčastněných má svůj kompletní školní vzdělávací program na webových stránkách). Při osobních setkáních na základních školách byla od autorů školních vzdělávacích programů oboru zeměpis pomocí dotazníkového šetření zjištěna literatura, pouţitá při tvorbě školních vzdělávacích programů a vztah k aplikaci terénní výuky při výuce zeměpisu. Pomocí metody rozhovoru s autory školních vzdělávacích programů oboru zeměpis byly získány další cenné informace o způsobu realizace terénní výuky v jednotlivých ročnících, které byly doplněny k jednotlivým tabulkám. V další části diplomové práce, geografické charakteristiky povodí řeky Doubravy, bylo vyuţito metod obecně geografického popisu a analýzy psaných dokumentů, doplněné vytvořením tématických map geologických, půdních a klimatických poměrů, schématu geomorfologických poměrů a mapy vyuţití půdy, corine 2006. V posledním cílu diplomové práce, navrhnutí metodického materiálu pro učitele a pracovních listů pro ţáky, bylo vyuţito metody analýzy psaných dokumentů a metody terénního průzkumu oblasti, v které je terénní výuka situována. 9
5. Diskuze literatury Pro uvědomění si začlenění výuky zeměpisu a terénní výuky samotné jsem vyuţil Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (2004). K pojmu terénní výuka jsem vyhledal vhodnou didaktickou literaturu a pouţil ji pro obecné zhodnocení: J. Šupka - Didaktika geografie I. (1993), Z. Kalous, O. Obs t- Školní didaktika. 1. (2002), L. Mojţíšek - Vyučovací metody (1988). Zahraniční autoři literatury o terénní výuce mají velké zkušenosti s touto formou výuky a na zahraničních školách je praktikována mnohem více, neţ na školách v ČR, proto jsem vyuţil také anglickou literaturu: D. Holmes, M. Walker - Secondary Geography: Planning geographical fieldwork. 1. (2006).. K mému výzkumu ohledně začlenění terénní výuky na druhém stupni ZŠ jsem vyuţil Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (2004) a čtrnáct poskytnutých ŠVP základních škol Kutnohorského okresu. Při vypracování geografické charakteristiky povodí Doubravy jsem informace čerpal z literárních a mapových pramenů. Fyzickogeografická charakteristika vychází především z publikací J. Demka - Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a níţiny (1978), E. Quitta - Klimatické oblasti Československa (1971), M. Culek - Biogeografické členění České republiky (1995), doplněná o obrázkové přílohy z publikace A. Culka - Řeka Doubrava (1940). Při tvorbě map jsem vyuţíval mapových aplikací z portálu veřejné správy České republiky (http://geoportal.cenia.cz/). Půdní mapa je vypracována na základě taxonomického klasifikačního systému ČR. Literatura potřebná pro vytvoření metodického materiálu pro učitele a pracovních listů pro ţáky představovala Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (2007), internetový portál mapy.cz (http://www.mapy.cz/) a internetové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (http://www.ochranaprirody.cz/). 10
6. Terénní výuka Podle J. Šupky, E. Hofmanna Cíle výchovy a vzdělávání určují celkovou přípravu mladého pokolení pro ţivot a práci naší společnosti. Tomu napomáhají i dílčí cíle jednotlivých vyučovacích předmětů na různých stupních a typech škol. Specifické poslání má v tomto směru zeměpis, který svým vysoce komplexním analytickosyntetickým systémovým a prostorovým pojetím svého obsahu a vzhledem ke své mnohostranné formativní funkci má významné a nezastupitelné místo. Moderní vyučování zeměpisu můţe výrazně formovat osobnosti ţáků. Má význam všeobecně vzdělávací, odborný a praktický. 6.1. Zeměpis a terénní výuka v Rámcovém vzdělávacím programu Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání je otevřený dokument, který bude v určitých časových etapách inovován podle měnících se potřeb společnosti, zkušeností učitelů se školním vzdělávacím programem i podle měnících se potřeb a zájmů ţáků. Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě. Podporují komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně moţnosti jeho vhodného propojování a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami ţáků. Tendencí ve vzdělávání podporovaném rámcovým vzdělávacím programem je vytváření příznivého sociálního, emocionálního i pracovního klima zaloţené na účinné motivaci, spolupráci a aktivizujících metodách výuky, ke kterým terénní výuka jistě patří. Zeměpis je společně s předměty Fyzika, Chemie a Přírodopis zahrnut do vzdělávací oblasti Člověk a příroda, která zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje ţákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a vyuţívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běţném ţivotě. 11
V této vzdělávací oblasti dostávají ţáci příleţitost poznávat přírodu jako systém, jehoţ součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je zaloţeno i pochopení důleţitosti udrţování přírodní rovnováhy pro existenci ţivých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvaţování. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (2004) Terénní geografická výuka, praxe a aplikace je v ČR zahrnuta v rámcovém vzdělávacím programu a na tomto základě je rozvinutá ve školních vzdělávacích programech do očekávaných výstupů předmětu zeměpis (geografie), kdy ţáci ovládají základy praktické topografie a orientace v terénu, aplikují v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny, v praxi uplatňují zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě. Pořádání terénní výuky by mělo být pro učitele zeměpisu povinné a závazné. 6.2. Co je to terénní výuka: Zeměpis v ţádném případě nelze vyučovat jen ve třídě. Nezbytnou součástí výuky na všech typech a stupních škol by měla být terénní výuka formou zeměpisných vycházek, exkurzí a terénních cvičení v krajině. Terénní výuka je jedna z vyučovacích metod, zahrnuje nejen dlouhodobé i krátkodobé pozorování, cvičení v terénu, tématické školní výlety, exkurze atd., tedy práce hlavně mimo školu, v terénu. Pro ţáky je to jedna z nejcennějších zkušeností, kdy je podle Kalhouse, Obsta (2002) komplexně rozvíjena ţákova osobnost z kognitivního (znalostního), afektivního (pocitového) a psychomotorického (tělesného) pohledu, teorie je spojena s praxí, poznatky jsou názorně, soustavně a přiměřeně prezentovány s ohledem na individuální přístup k jednotlivým ţákům. Podle Šupky (1993) je třeba zdůraznit, ţe dobře připravenou terénní výuku, kde ţáci vidí skutečné zeměpisné jevy a děje v přirozeném prostředí, nemůţe v mnoha případech nahradit sebelepší výklad v učebně, obraz, film nebo jiná pomůcka. Potřebnost a nutnost terénní výuky zdůrazňují a jejich mimořádně velký výchovný význam podtrhují všichni geografové a pedagogové nejrůznějších zemí. Význačnost práce v terénu v oboru geografie je stále dokazována a zůstává klíčovým prvkem geografického vzdělávání na všech stupních vzdělávání. 12
Mojţíšek (1988) vyuţívá při terénní výuce metody demonstrační, pod názvem exkurzní demonstrace. Demonstrační metoda má zprostředkovat ţákovi četné mnoha smyslové proţitky, které ţák získá prohlíţením objektu v klidu nebo v pohybu, nasloucháním, manipulováním, ochutnáváním a také proţíváním. Navazuje na Komenského Zlaté pravidlo pro učitele s poţadavkem na polysenzorické vnímání: Proto budiţ učitelům zlatým pravidlem, aby všechno bylo předváděno všem smyslům, kolika moţno. Totiţ věci viditelné zraku, slyšitelné sluchu, vonné čichu, chutnatelné chuti a hmatatelné hmatu; a můţe-li něco být vnímáno najednou více smysly, budiţ to předváděno více smyslům (Velká didaktika). Vnitřní poţitek bývá nedoceněn, ač nám často o něj jde. Patří sem proţitek péče, odvahy, radosti, tvořivosti, krásy aj. Dle Mojţíška (1988) demonstrace umoţňuje a prohlubuje prvosignální zkušenosti a ţák si pak můţe vytvořit ţivé a mnoha smyslové představy o novém jevu. Lze pak předpokládat i pevnost pamětních stop zejména tehdy, kdyţ pozorování bylo hluboce proţito, neslo stopy citového vzrušení. Musíme si uvědomit, ţe pozorování v terénu je volnější, přirozenější. Podle Holmese, Walkera (2006) by terénní výuka měla být jak nápaditá, tak odpovídat svému účelu. K oţivení práce můţeme pouţít některé ze známých a populárních témat. V současnosti je terénní práce orientovaná zejména na produkt a samotný proces práce v terénu je řízen potřebou dosáhnout určitého výsledku. Toto občas vede k udušení originality, práce v terénu je spíše orientována na výsledky, neţ na studenty. Pokud chceme práci v terénu vyuţít spíše jako prostředek pro obohacení učení, práce v terénu se stane více zvladatelnou, ţáci se jiţ nebudou jen honit za sběrem vzorků a účelem práce v terénu se stane spojení pochopení významu ţivotního prostředí a jeho role ve společnosti. Ţáci, kteří jsou zapojeni do tohoto více otevřeného učení zaloţeném na bádání, mají tendenci být více pozitivní, jejich motivace se zvýší a kaţdý si s výsledky práce odnáší odlišné zkušenosti. V dnešní době je také hojně vyuţíváno informačních a komunikačních technologií, kdy např. internet představuje bohatý zdroj informací a sekundárních dat. 6.3. Výhody a nevýhody terénní výuky: Celkově s sebou práce v terénu přináší řadu výhod a nevýhod, největší břemeno je soustředěno na vyučujícího, který terénní výuku zařizuje. Je li výuka dostatečně připravena, obsahuje-li nové nápady a strategie pro oţivení práce v terénu, 13
je-li citlivě vybráno místo konání terénní výuky, proveden brífink ve škole se studenty před konáním terénní výuky a prezentace výsledků např. v podobě projektu po realizaci terénního cvičení, bude mít terénní výuka jako forma výuky smysl a ţáci si z ní budou odnášet nesčetné poznatky a záţitky. Výhody: Výhody: Jednodušší představa průběhu určitých procesů v přírodě Spojení teorie z vyučovací hodiny s praktickou ukázkou v terénu Vyzkoušení různých metod výzkumu v geografii Nesvázanost ţáka školním prostředím Rozvoj autentického učení Rozvoj práce ve skupinách Nevýhody: Rozvrhové poţadavky Finanční poţadavky Čas na přípravu terénní výuky Bezpečnostní rizika Počasí Těţší udrţení kázně a pozornosti ţáků Špatné vytyčení cílů 6.4. Formy terénní výuky Formy terénní výuky můţeme vymezit podle několika kritérií: z hlediska časového - jak dlouho nám terénní výuka bude trvat, oborového - o jaký obor geografie se budeme v terénu opírat a podle způsobu organizace. Z hlediska časového: Jednohodinová výuka Dvouhodinová výuka Dopolední/ odpolední výuka (vícehodinová) Celodenní výuka Vícedenní výuka Z hlediska oborového: Terénní výuka fyzické geografie 14
Terénní výuka humánní geografie Terénní výuka regionální geografie Komplexní terénní výuka Z hlediska způsobu organizace: Práce vedená učitelem: náročnější na přípravu učitele, obstarání příslušného poměru dozor/ţáci můţe být sloţitější, je levnější, učitel má lepší přehled o dovednostech, zkušenostech a chování ţáků, jiţ si s ţáky vytvořil určitý vztah, získané materiály vyuţije při dalších výletech a při práci ve školním prostředí. Práce vedená zprostředkovatelem: vedoucí terénní výuky jsou experti - jsou řádně připraveni na moţná rizika při práci v terénu, redukuje se stres učitele - bezpečnost a organizace je obstarána zvenčí, finančně je náročnější. Vedením a přípravou terénní výuky se zabývá také integrované terénní pracoviště v Jedovnici ve spojení s Katedrou geografie PdF MU. Z hlediska místa konání: Terénní výuka v městském prostředí Terénní výuka ve venkovském prostředí 6.5. Postup při přípravě terénní výuky Důleţité je si prvně uvědomit, s kterým ročníkem budu terénní výuku provádět, náplň terénní výuky by měla odpovídat tématickému celku probíranému v daném ročníku. Povaha a náročnost úkolů musí odpovídat dovednostem ţáků. Důleţité je vytyčení cíle výuky. Výběr místa je nesmírně důleţitý, jeho potenciál musí být pouţitelný v návaznosti na učivo probírané v daném ročníku, se kterým budeme terénní výuku absolvovat. Uskutečnění jakékoliv aktivity mimo školní třídu vyţaduje detailní a dokumentované zváţení rizika. Podle Holmese, Wolkera (2006) je práce v terénu obecně velmi bezpečná aktivita, nicméně jakákoliv aktivita mimo školní třídu v sobě ukrývá určité prvky nebezpečí nebo rizik. Smyslem zváţení rizika je očekávat, minimalizovat a zvládnout moţná rizika v průběhu práce v terénu. Prvotní zváţení rizika a jeho zhodnocení musí být provedeno venku v dostatečném předstihu. Organizátor výuky by měl trasu nejprve sám projít, pořídit zápis moţných bezpečnostních rizik, vytipovat aktivity, které je moţné v terénu vyuţít, změřit čas 15
potřebný pro absolvování zvolené trasy, vypsat objekty, které je moţné pro výuku vyuţít, případně pořídit fotodokumentaci. Na základě zjištěných poznatků vypracuje obsah terénního cvičení, vybere objekty pozorování a vymyslí úkoly, které budou ţáci v terénu plnit, vyhledá sekundární zdroje týkající se zájmové lokality, sestaví seznam dětí účastnících se terénní výuky spolu s telefonickým kontaktem na rodiče. Vytvoří časový harmonogram terénní výuky a návrh dopravy na určené místo. Při tvorbě obsahu terénní výuky je doporučeno pracovat se školním řádem, který obsahuje obecné informace a povinnosti týkající se organizace školních výletů a akcí mimo školu, vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví dětí. O záměru informujeme ředitele školy, který tyto akce povoluje nejpozději 14 dní před jejím konáním, nestanoví-li školní řád jinak a to písemnou formou: Ţádost o povolení mimoškolní akce. Ředitel určí vedoucího a schválí personální zajištění mimoškolní akce, v případě akcí nad 30 dětí určí zdravotníka, případně se postará o jeho proškolení, schválí program mimoškolní akce na základě návrhu vedoucího akce, konzultuje cestovní náhrady. V dostatečném předstihu věnuje vedoucí akce minimálně jednu vyučovací hodinu na přípravu ţáků, probrání či zopakování látky, která se k terénní výuce vztahuje, promluví o organizaci celé akce: čas a místo odjezdu, způsob dopravy, cíl cvičení, předpokládaný návrat, doporučí vhodnou obuv a oblečení, připomene potřebné pomůcky, v případě potřeby rozdělí ţáky do pracovních skupin. Děti a ostatní účastníci terénní výuky musí být poučeni o BOZP (Bezpečnosti a ochraně zdraví při práci). Pomocí zápisu např. do ţákovských kníţek informuje rodiče dětí o cílech a organizačním zajištění výletu, zajistí písemný souhlas rodičů s účastí jejich dítěte na akci, přitom prověří zdravotní způsobilost dětí. Důleţité je shromáţdění všech pomůcek, které budou ţáci při terénní výuce potřebovat: např.: kompasy, buzoly, turistické mapy, fotoaparát, zápisník, kreslící potřeby, indikátory ph, GPS, letecké snímky, základní mapy dané lokality. Realizuje terénní výuku, dodrţuje předpisy (dopravní kázeň, ) a metodické pokyny a zásady (střídání činností, dostatek odpočinku, přizpůsobení pohybových činností nejslabším účastníkům, sledování zdravotního stavu a potíţí dětí, přiměřená zátěţ dětí, ), v polovině mimoškolní akce telefonicky informuje ředitele školy o 16
činnosti dětí, vyhledává bezrizikové prostory, činnosti provádí jen za dostatečného dozoru, za vhodných podmínek a počasí, o případném úrazu informuje ředitele školy i rodiče postiţeného ţáka a sepíše záznam o úrazu, který po příjezdu odevzdá. Po návratu z terénní výuky je důleţité provést vyúčtování akce, předloţit ho řediteli školy, seznámit s ním rodiče ţáků, vrátit nevyčerpané finanční prostředky, případně dodatečně vybrat. Veškeré doklady je nutné uschovat. Po terénní výuce je vhodné vyčlenit si nějakou z vyučovacích hodin na upevnění a zopakování učiva probraného na akci, prezentaci prací jednotlivých skupin, vyhlášení výsledků, oznámkování, případně předání ocenění. S ţáky je vhodné provést dotazníkové šetření, díky kterému můţeme zjistit pozitiva, případně rezervy při terénní výuce, které pak do příští akce odstraníme. 7. ZAČLENĚNÍ TERÉNNÍ VÝUKY VE ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH ZÁKLADNÍCH ŠKOL KUTNOHORSKÉHO OKRESU Pro svůj výzkum jsem si vybral průzkum začlenění terénní výuky jako formy výuky ve školních vzdělávacích programech na druhých stupních základních škol Kutnohorského okresu ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacím oboru zeměpis. V Kutnohorském okresu je zapsáno v Rejstříku škol Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy 33 základních škol, z toho malotřídních škol s 1. - 5. ročníkem je 10. V okresu Kutná Hora se nacházejí také 3 osmiletá gymnázia. K mému výzkumu je tím pádem k dispozici 26 škol, které jsem obeslal průvodním emailem, ve kterém jsem nastínil svůj záměr a poprosil o spolupráci. Nakonec se mi sešlo 14 odpovědí na můj email, coţ je těsná nadpoloviční většina z moţného testovacího vzorku, všechny s kladnou reakcí ohledně mého záměru. Jedná se o základní školy městské i venkovské, s minimálním počtem 142 dětí (ZŠ Potěhy) a maximálním počtem 579 dětí (ZŠ Kutná Hora- Kremnická). Kaţdou základní školu jsem osobně navštívil, od jednotlivých ředitelů základních škol jsem získal Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) a setkal se s tvůrci vzdělávacího obsahu oboru zeměpis, kterým jsem poloţil pár doplňujících otázek. Ty se týkaly se jejich dosaţeného vzdělání, aprobace, pouţité literatury při 17
tvorbě ŠVP vzdělávacího oboru zeměpis, jejich vedení výuky formou terénní výuky před vytvořením ŠVP, nebo aţ po vytvoření ŠVP (případně v kterých ročnících a jakou formou), jejich názor na začlenění terénní výuky do vzdělávacího obsahu ŠVP oboru zeměpis. Prostudoval jsem pečlivě kaţdý ŠVP, vytvořil a doplnil tabulku ke kaţdému ŠVP, kde jsou ke kaţdému ročníku vypsány hodinové dotace předmětu, tématické celky, začlenění výuky o místní krajině, práce s územním plánem a terénní výuka, která je pod kaţdou tabulkou detailně vypsána podle daného ŠVP. Zjistil jsem, kolik škol ze zkoumaného vzorku má svůj ŠVP zveřejněno na svých webových stránkách. Na závěr jsem vyhodnotil své poznatky ohledně aplikace terénní výuky na školách Kutnohorského okresu. 7.1. ZŠ ČÁSLAV, HUSOVA 526 (PRAKTICKÁ) kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 60 www. adresa: http://www.zscaslav-husova.cz ŠVP dostupný na webu: Ne Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Jana Čapková, ŠMVZP (školy pro mládeţ vyţadující zvláštní péči) Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání příloha upravující vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením ( Praha 2005) František Kortus - Zeměpis pro 7. ročník zvláštní školy + pracovní sešit Marta Teplá Zeměpis pro 8. ročník zvláštní školy + pracovní sešit Miloslav Kolman - Zeměpis pro 9. ročník zvláštní školy + pracovní sešit František Kortus, František Teplý Zeměpis Česká republika učebnice pro základní školu a základní školu praktickou + pracovní sešit František Kortus, František Teplý Zeměpis Evropa učebnice pro základní školu a základní školu praktickou + pracovní sešit František Kortus, František Teplý Zeměpis svět učebnice pro základní školu a základní školu praktickou + pracovní sešit Irena Smolová, Zdeněk Szczyrba Místo, kde ţijeme- učebnice pro 4. a 5. ročník ZŠ 18
Pavel Červinka Atlas člověk a jeho svět pro 4. a 5. ročník ZŠ Hana Svatoňová, Jaromír Kolejka, Petr Chalupa, Dana Hübelová Zeměpis Putování po světadílech učebnice, 1. díl Hana Svatoňová Zeměpis Putování po světadílech učebnice, 2. díl Milan Holeček, Bohumír Janský, Stanislav Tlach Zeměpis světa 1 učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia Milan holeček, Bohumír Janský a kolektiv Zeměpis světa 2 učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia Pavel Červinka, Václav Tampír Přírodní prostředí Země- učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia Terénní výuka jako forma výuky: Terénní výuku jsem praktikovala i před vytvořením ŠVP. - v 7. ročníku, kdy se v zeměpise probírala ČR Praha formou výletu do Prahy, památky ČR zámek Ţleby - v 7. ročníku, kdy se v zeměpise probíraly mapy a světové strany při cvičení v přírodě - v 9. ročníku, kdy se v zeměpise probírala doprava, jízdní řády, informační sluţby exkurze nádraţí vlakové a autobusové, informace, praktické vyhledávání dopravních spojů na internetu Na druhém stupni vyučuji jiţ zeměpis 21 let a vţdy jsem s dětmi pracovala co moţná nejnázorněji a hravou formou. Aniţ bych pouţívala honosný název terénní výuka, praktikuji ji od prvního roku, kdy jsem nastoupila do práce. Roč. 6. Poč. hodin 1 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Geografické Ano Ne Ano informace, zdroje dat, kartografie a topografie, Regiony světa, Česká republika, Společenské a hospodářské prostředí, Ţivotní prostředí 19
7. 1 Přírodní obraz Země, Ţivotní prostředí, Společenské a hospodářské prostředí Ne Ne Ne 8. 9. 1 1 Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie, Regiony světa- Evropa, Společenské a hospodářské prostředí, Ţivotní prostředí Regiony světa- Afrika, Amerika, Antarktida, Asie, Austrálie, Evropa oceány- Atlantský, Tichý, Indický, Severní ledový, Společenské a hospodářské prostředí, Ţivotní prostředí Ano Ne Ne Ne Ne Ano 6. ročník: Zeměpisná vycházka - okolí města Čáslav 9. ročník: Terénní geografické praxe a aplikace - ovládat základy praktické topografie a orientace v terénu: určování hlavních a vedlejších světových stran, práce s buzolou, kompasem, měřítkem mapy, zorientování mapy, uplatňovat v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě: ţivelné pohromy, opatření k ochraně zdraví a ţivota, zásady chování a jednání při nebezpečí ţivelných katastrof - důleţitá telefonní čísla, evakuační zavazadlo 7.2. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŢLEBY, ŠKOLNÍ 190, 28561 ŢLEBY kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 98 www. adresa: http://zs.ouzleby.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ne Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Miroslava Prchalová, BIO/ CHE Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: RVP ZV (2007), zeměpisné učebnice 20
Terénní výuka jako forma výuky: Terénní výuku před vznikem ŠVP jsem nepraktikovala, pouze přírodovědná praktika, se začleněním terénní výuky souhlasím. Roč. 6. 7. Poč. hodin 2 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Země jako vesmírné Ano Ne Ano těleso, Krajinná sféra, Komunikační geograf. a kartograf. Jazyk, kartografie, topografie Světadíly, oceány, makroregiony světa, Modelové regiony světa 8. 2 Česká republika, Místní region 9. Hospodářské a spol. sloţky v krajině, 2 Politická mapa dnešního světa, Krajina a ţiv. prostředí Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne 6. ročník: Zeměpisná vycházka - ovládání základů praktické topografie a orientace v terénu, aplikace praktických postupů při pozorování, zobrazení a hodnocení krajiny, aplikace zásad bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě 7.3. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA POTĚHY 155 kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 142 www. adresa: http://www.zs.potehy.indos.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ne Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Jan Orel, NŠ- TV Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: RVP, učebnice Zeměpis světa 1, 2, 3 Nakladatelství České geografické společnosti 1996, 1998, 1998, Ţivotní prostředí Země Nakladatelství České geografické 21
společnosti 1998, Zeměpis naší vlasti Nakladatelství České geografické společnosti 1997, Socioekonomický zeměpis Scientia, spol. s r.o., pedagogické nakladatelství 1995 Atlasy sešitové pro základní školu: Obecný zeměpis, Afrika,Austrálie, Oceánie, Amerika, Asie, Evropa, Svět, ČR vše Kartografie Praha, 1993 1996, docela dost dalších map i dost starých a pochopitelně nějaké ty celkem letité zkušenosti. Terénní výuka jako forma výuky: Jiţ dávno před vypracováním ŠVP jsem terénní výuku praktikoval, hlavně v prvním a posledním ročníku 2. stupně. Formy práce podle tématu hodiny. Je to jedna z nejdůleţitějších sloţek výuky. Roč. 6. 7. 8. 9. Poč. hodin 2 2 2 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Geografické Ne Ne Ne informace,zdroje dat,kartografie a topografie, Přírodní obraz Země Regiony světa: Afrika, Austrálie a Oceánie, Severní Amerika, Jiţní Amerika, Asie, Evropa, Světový oceán, Společenské a hospodářské prostředí Regiony světa: Afrika, Austrálie a Oceánie, Severní Amerika, Jiţní Amerika, Asie, Evropa, Světový oceán, Česká republika, Společenské a hospodářské prostředí Společenské a hospodářské prostředí, Ţivotní prostředí, Česká republika Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ne Ano 22
9. ročník: Terénní a geografická výuka, praxe a aplikace - Pouţívá základy praktické topografie a orientace v terénu, aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny, uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu ve volné přírodě 7.4. ZŠ J. V. STICHA-PUNTA ŢEHUŠICE kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 155 www. adresa: http://www.zszehusice.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ne ŠVP: Škola s úsměvem Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Věra Jelínková, MAT/ ZMP Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: Zeměpis učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV nakladatelství Nová škola Terénní výuka jako forma výuky: Pro děti velmi zajímavá forma výuky. Učím druhý rok a do budoucna jistě terénní výuku budu při výuce pouţívat. Roč. 6. Poč. hodin 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka postavení Země ve Ano Ne Ano vesmíru, tvar a pohyby planety Země, glóbus, měřítko glóbu, Geografická kartografie a topografie, krajinná sféra Země a její sloţky, zeměpis světadílů - polární oblasti, Afrika, Austrálie a Oceánie Ne Ne Ne 7. 1 Zeměpis světadílů- Amerika, Asie, Evropa 23
8. 2 ČR přírodní podmínky ČR obyvatelstvo ČR hospodářství Regiony ČR Místní region Ano Ne Ano 9. 1 Politický zeměpis Obyvatelstvo - sídla Světové hospodářství Krajina, příroda a ţivotní prostředí, vlivy člověka a lidské společnosti na krajinu Působení ţivotního prostředí na člověka a lidskou společnost, ochrana ţivotního prostředí Globální problémy současného světa Státy světa, hlavní mezinárodní organizace a seskupení Ne Ne Ano 6. ročník: Zeměpisná vycházka - práce s mapou, orientace v krajině - Lze zařadit zeměpisnou vycházku, kde ţák určuje světové strany podle buzoly, kompasu i jinými způsoby, pohybuje se v terénu podle azimutu, vytváří jednoduché náčrtky a plánky okolní krajiny. K měření vzdáleností vyuţívat i mapy, které ţáci potřebují v ţivotě - turistické mapy, plán okolí školy. 8. ročník: Exkurze - průmyslový závod. Terénní výuka zapojena do projektů Ochrana přírody a Místní oblast. 9. ročník: Cvičení a pozorování v terénu v místní krajině - orientační body, pomůcky a přístroje, světové strany, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů, panoramatické náčrtky, schematické náčrtky pochodové osy ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota - ţivelné pohromy, opatření, chování a jednání při nebezpečí. 7.5. ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÉ DVORY kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 186 24
www. adresa: http://www.zsndvory.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ne ŠVP: Klíč pro ţivot Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Václav Syrový, DEJ/ ZMP Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: RVP ZV (2007), atlas světa, atlas ČR, učebnice Zeměpisu nakl. Prodos, NEUMAN Turistika a sporty v přírodě, Neuman Dobrodruţné hry a cvičení v přírodě Terénní výuka jako forma výuky: Před vytvořením ŠVP jsem terénní výuku praktikoval v 9. třídě. Začlenění terénní výuky do výuky zeměpisu? proč ne, kdyţ zbývá čas, odučit se musí řada jiných nesmyslů. Navíc, je to náročné na organizaci i zvládnutí, zkuste vzít 30 puberťáků do lesa. Roč. 6. Poč. hodin 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Planeta Země a Ne Ne Ne vesmír, Glóbus a mapa, Litosféra, Atmosféra, Pedosféra, Hydrosféra, Biosféra, REGIONY SVĚTA- Afrika, Austrálie a Oceánie 7. 2 REGIONY SVĚTA Amerika, Asie, Evropa Ne Ne Ne 8. 2 ČESKÁ REPUBLIKA, Místní region Kutnohorsko a Střední Čechy Ano Ne Ne 25
9. 1 Společenské, sídelní a hospodářské poměry současného světa, světové hospodářství, hlavní mezinárodní politické, bezpečnostní a hospodářské organizace a seskupení, krajina prostředí, typy krajin, společenské a hospodářské vlivy na krajinu a na ţivotní prostředí, globální problémy současného světa Ne Ne Ano 9. ročník: cvičení a pozorování v terénu v místní krajině: orientační body, pomůcky a přístroje, světové strany, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů, panoramatické náčrtky, schématické náčrtky pochodové osy, ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota ţivelné pohromy, opatření, chování a jednání při nebezpečí 7.6. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČÁSLAV, NÁM. JANA ŢIŢKY Z TROCNOVA 182 kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 262 www. adresa: http://www.zscaslav.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ne Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Tomáš Vaněk, ISSP, TEV Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: Učebnice pro ZŠ č.j.16 847/96-2 Zeměpis, Fraus - systém ve vzdělání Školní atlas Internet 26
Terénní výuka jako forma výuky: V minulosti před vytvořením ŠVP jsem terénní výuku praktikoval v 6. a 9. ročníku v podobě zeměpisných vycházek. V dnešní době ji povaţuji za neodmyslitelnou. Roč. 6. Poč. hodin 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Vesmír, Globus a Ano Ne Ano mapa, Krajinná sféra, Geografe světadílů a oceánů- Atlantský, Tichý, Indický, Severní ledový, Afrika, Austrálie, Arktida, Antarktida 7. 1 Geografe světadílů: Amerika, Asie, Evropa Ne Ne Ne 8. 2 ČR přírodní podmínky ČR obyvatelstvo Ano Ne Ano ČR hospodářství Regiony ČR Místní region 9. 1 Politický zeměpis Obyvatelstvo - sídla Světové hospodářství Ne Ne Ano Krajina, příroda a ţivotní prostředí, vlivy člověka a lidské společnosti na krajinu Působení ţivotního prostředí na člověka a lidskou společnost, ochrana ţivotního prostředí Ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota 6. ročník: Terénní geografické cvičení - téma krajinná sféra hodnocení přírodních jevů a ukazatelů 27
8. ročník: Geografická exkurze - Místní region 9. ročník: Terénní geografická výuka Krajina a ţivotní prostředí 7.7. ZŠ VRDY kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 352 www. adresa: http://www.zs-vrdy.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ano ŠVP: Florian Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Ivana Múčková, BIO/ ZMP Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: RVP ZV (2007), Základy zeměpisných znalostí, Příručka pro sestavení učebních osnov a ověřovací sbírka úloh pro vyučovací předmět Zeměpis ve školních vzdělávacích programech pro základní vzdělávání, učebnice zeměpisu pro základní školy, Milan Holeček, Bohumír Janský, Stanislav Tlach Zeměpis světa 1 učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia Milan holeček, Bohumír Janský a kolektiv Zeměpis světa 2 učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia Terénní výuka jako forma výuky: Začlenění terénní výuky do ŠVP a především do výuky vnímám velmi pozitivně. Jedná se o vhodnou formu výuky, kdy je propojena teorie s praxí a ţáci mají moţnost si získané poznatky ověřit v praxi. Roč. 6. Poč. hodin 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Přírodní obraz Země Ano Ne Ano Geografická kartografie a topografie Krajinná sféra Geografe světadílů a oceánů- Afrika 28
7. 2 Amerika, Asie, Evropa Ne Ne Ne 8. 2 ČR přírodní podmínky ČR obyvatelstvo ČR hospodářství Regiony ČR Místní region Ano Ne Ano 9. 1 Politický zeměpis Obyvatelstvo - sídla Světové hospodářství Krajina, příroda a ţivotní prostředí, vlivy člověka a lidské společnosti na krajinu Působení ţivotního prostředí na člověka a lidskou společnost, ochrana ţivotního prostředí Ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota Ne Ne Ne 6. ročník: Zeměpisná vycházka - Práce s mapou, orientace v krajině 8. ročník: Geografická exkurze - Místní region 7.8. ZŠ KUTNÁ HORA, JANA PALACHA 166 kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 365 www. adresa: http://www.zsjp.kh.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ne Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Zdenka Černá, ZMP/ VV, PaedDr. Boţena Saláková, ZMP/ MAT Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: RVP+ tématické plány, které máme jiţ léta vypracované a dotaţené k naší spokojenosti podle průřezu celou řadou učebnic pouţíváme pro děti učebnice 6. roč. - Planeta Země, nakl. Fortuna, 7-9 nakl.spn v 9. v kombinaci ČR - Moby Dick, ale vybíráme i z Frause, Nové školy, ČGS i jiných - čerpáme nápady, úkoly atd., staré učebnice branné výchovy se při cvičeních v přírodě a tvorbě ŠVP velmi osvědčily 29
(buzola,azimut apod. jsou stejné v kaţdé době...) Samozřejmě, protoţe jsme ŠVP začali tvořit uţ před 5 ti lety - postupně, tak jsme se zúčastnili různých školení a také jsme se přes internet inspirovali a spolupracovali i s některými pilotními školami. Terénní výuka jako forma výuky: Byla vţdy součástí zeměpisu jako zeměpisná cvičení v přírodě. Dnes hlavně v 6. ročníku a částečně v 8. ročníku z časových důvodů. Ale v rámci mezipředmětových vztahů máme dohodu s Tv, mají čas, jsou často v terénu a navíc kaţdý rok pracujeme s dětmi všech ročníků v terénu v rámci projektu Sportovně/branného dne vţdy koncem října. Skupinová práce: mapa - buzola, azimut, odhad vzdálenosti, určování svět. stran jinak..., nákres plánku atd. - pracovní listy, soutěţe, jen při sport. - br. dni jde víc o soutěţ, rychlost, hru, kombinaci Tv Z - Př, výkonu a aktivity spojené např. s prací policie, hasičů, záchranné sluţby Ano, rozhodně je to zpestření, jen na ně není, alespoň u nás, čas viz. dotace hodin, protoţe to není jen 1 hodina, ale nejméně 3 Teoretická příprava ve třídě, vlastní realizace a rozumné vyhodnocení a začlenění do určitého tématu, protoţe jinak to nemá smysl. Roč. 6. 7. Poč. hodin 2 1 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Planeta Země, Ano Ne Ano Glóbus a mapa, Přírodní obraz Země, Zeměpis světadílů a oceánů- Afrika, Austrálie, Antarktida Zeměpis světadílů a oceánů- Afrika, Austrálie, Antarktida, Amerika, Atlantský a Severní ledový oceán, Eurasie 8. 2 Zeměpis světadílů a oceánů- Asie, Evropa Ne Ne Ne Ne Ne Ne 9. 1 Politický, společenský a hospodářský zeměpis, Ţivotní prostředí, Česká republika Ano Ne Ano 30
6. ročník: Práce v terénu- praktické činnosti s plány, mapami a atlasy 9. ročník: Cvičení a pozorování v terénu- místní krajina, okolí školy 7.9. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČÁSLAV, SADOVÁ 1756 kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 385 www. adresa: http://www.sadovazs.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ne Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Václav Vondra, MAT/ ZMP Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: učebnice Zeměpis pro základní školy a víceletá gymnázia 6-9, nakladatelství Fraus pracovní sešit k učebnici příručka pro učitele Školní atlas světa Atlas dnešního světa Terénní výuka jako forma výuky: Určitě vhodná, pro ţáky zajímavá, před vypracováním ŠVP jsem ji praktikoval pouze v rámci zeměpisných vycházek v kaţdém ročníku ZŠ cca 4 hodiny/školní rok. Roč. 6. Poč. hodin 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Postavení Země ve Ano Ne Ano vesmíru, tvar a pohyby planety Země, Geografické informace, zdroje dat, kartografie, topografie, krajinná sféra Země, Zeměpis světadílů polární oblasti, Afrika, Austrálie a Oceánie 7. 2 Zeměpis světadílů Amerika, Asie, Evropa Ne Ne Ne 31
8. 2 Absolutní a relativní geografická poloha, Česká republikageografická poloha, rozloha, členitost povrchu a přírodní poměry obyvatelstvo, hospodářství, regiony ČR, místní region Ano Ne Ne 9. 1 Společenské, sídelní a hospodářské poměry současného světa, státy světa, hlavní mezinárodní politické, bezpečnostní a hospodářské organizace a seskupení, globální problémy současného světa, krajina prostředí, typy krajin společenské a hospodářské vlivy na krajinu a na ţivotní prostředí Ano Ne Ano 6. ročník: Zeměpisná vycházka - Práce s mapou, orientace v krajině 9. ročník: Cvičení a pozorování v terénu v místní krajině - orientační body, pomůcky a přístroje, světové strany, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů, panoramatické náčrtky, schématické náčrtky pochodové osy ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota ţivelné pohromy, opatření, chování a jednání 7.10. I. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZRUČ NAD SÁZAVOU, NA POHOŘÍ 575, ZRUČ NAD SÁZAVOU 28522 kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 394 www. adresa: http://www.zszruc.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ano ŠVP: Škola pro všechny 32
Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Roman Starý, ZMP/ OV Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: RVP, řada učebnic Zeměpis 6. - 9. ročník nakladatelství Fraus, ŠVP pilotních škol internetové stránky škol, topografické mapy Terénní výuka jako forma výuky: Vítám a zcela vyuţívám - Terénní výuka je třeba orientace v terénu (př. místní oblast), sledování změn klima, vegetace aj..např. se změnou nadm. výšky (Sněţka), zajímavá místa přírodní, historické památky okolí bydliště - 8. ročník - exkurze na Sněţku Roč. 6. Poč. hodin 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Slunce a vesmír, Ne Ne Ne Planeta Země, Obecný fyzický zeměpis, Lidé na Zemi 7. 2 Zeměpis světadílů a oceánů Ne Ne Ne 8. 2 Zeměpis Evropy, Evropská unie, Zeměpis České republiky- Poloha, rozloha, vývoj území, přírodní poměry, obyvatelstvo a sídla, hospodářství, regiony ČR Ano Ne Ne 9. 1 Společenské a hospodářské sloţky v krajině, Politická mapa dnešního světa, Krajina a ţivotní prostředí Ne Ne Ne Ve školním vzdělávacím programu v oboru zeměpis je terénní výuky zmíněna pouze v charakteristice vyučovaného předmětu - v organizaci výuky, dále jiţ zmíněna 33
v jednotlivých očekávaných výstupech v jednotlivých ročnících není. V dotazníku byla zmíněna pouze exkurze na Sněţku v 8. ročníku. 7.11. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČÁSLAV, MASARYKOVA 357 kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 400 www. adresa: http://www.antee.cz/zscaslav/ ŠVP dostupný na webu: Ne Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Vlasta Martinovská, RJ- ZMP Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: RVP, sada učebnic nakladatelství Fortuna, Atlas světa Kartografie, Atlas České republiky Kartografie, Atlas dnešního světa Terra Terénní výuka jako forma výuky: Podle původních osnov byly součástí výuky vycházky, v 6. ročníku při tématu Kartografie jsem zařazovala i práci s mapou místní krajiny. Celkově záleţí na konkrétních podmínkách školy. Neţ to dělat formálně, to raději vůbec. Roč. 6. Poč. hodin 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Přírodní obraz Země, Ano Ne Ano Geografické informace, zdroje dat, kartografie, topografie, Regiony světa: Afrika, Indický oceán, Austrálie, Tichý oceán a Oceánie, Antarktida 7. 1 Regiony světa: Amerika, Atlantský oceán, Severní ledový oceán, Asie, Evropa (jiţní, západní, severní, jihovýchodní, východní), Rusko, Geografické informace, zdroje dat, kartografie a Ne Ne Ne 34
topografie 8. 2 Regiony světa: Střední Evropa, Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie, Česká republika Ano Ne Ne 9. 1 Společenské a hospodářské prostředí, Ţivotní prostředí, Politický zeměpis Ano Ne Ne 6. ročník: Terénní geografická výuka, praxe a aplikace - určí světové strany, vytvoří jednoduchý náčrt, zorientuje turistickou mapu, vypočítá vzdálenosti podle měřítka, pracuje s pojmy výškopis, polohopis, kóta, nadmořská výška, vrstevnice ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu v krajině se pohybuje a orientuje podle mapy, dodrţuje základní pravidla bezpečného pobytu v přírodě aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v přírodě 7.12. GYMNÁZIUM A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ, ČÁSLAV, MASARYKOVA 248 kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 479 www. adresa: http://gymcaslav.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ne Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Tomáš Hasík ZMP/ BIO 35
Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: RVP Terénní výuka jako forma výuky: Terénní výuku jsem před vypracováním ŠVP nepraktikoval. Vzhledem k hodinové a ročníkové dotaci předmětu ZMP ji nepovaţuji za příliš šťastnou. Neumím si terénní výuku s více neţ třicetičlennou třídou příliš představit. Řešením by mohlo být uspořádat geografickou exkurzi pro polovinu třídy. Nově je pro niţší ročníky gymnázia zavedeno půlené cvičení ze zeměpisu, zde si terénní výuku dokáţi představit lépe, ale i dvouhodinovka cvičení nebude dostatečná, tedy opět jedině uspořádání exkurze. Roč. 6. Prima 2 Poč. hodin Tém. celky Země jako vesmírné těleso, Tvar a pohyby Země, Glóbus a mapa, Přírodní sféra a její sloţky, Zeměpis světadílů a oceánů oceány a polární oblasti Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Ne Ne Ne 7. Sekunda 2 Regiony světa Afrika, Amerika, Austrálie a Oceánie, Asie, Evropa obecná fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika, Evropa regionální přehled východní Evropa a Rusko, střední Evropa a německy mluvící země, Středomoří, Skandinávie, Balkánský poloostrov, západní Evropa Ne Ne Ne 36
8. Tercie 1 9. Kvarta 1 Česká republika, Místní region, Zásady chování člověka při pobytu v přírodě Ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota Geografie obyvatelstva, Geografie sídel, Geografie hospodářství, Geografie zemědělství, Geografie průmyslu, Geografie sluţeb a cestovního ruchu, Základy politické geografie, Mezinárodní integrace a sdruţení, Základy politické geografie, Základy nauky o krajině, Biogeografie biomy, Příroda a společnost Ano Ne Ano Ne Ne Ne 8. ročník: Cvičení a pozorování v terénu - rozliší a určí světové strany, aplikuje v praxi kompetence získané při výuce kartografie, orientuje se v terénu podle mapy a azimutu, určí v krajině její klíčové sloţky body, linie, matrici, na základě vyhodnocení situace v terénu stanovuje způsob svého chování vzhledem k zachování své bezpečnosti 7.13. ZÁKLADNÍ ŠKOLA T. G. MASARYKA KUTNÁ HORA kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 512 www. adresa: http://www.zstgm.kutnahora.cz/wp ŠVP dostupný na webu: Ne ŠVP: Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Mgr. Daniel Mucha, TEV/ ZMP 37
Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: učebnice od Frause Terénní výuka jako forma výuky: Terénní výuku vyuţívám - mapování okolí školy, projektová výuka,,okolí Kutné Hory, CHKO v mém okrese atd., 6., 8., 9. třída - propojení teorie s praxí je v zeměpise samozřejmost, terénní výuka dává ţákům moţnost vyzkoušet si práci v terénu, je to praktická disciplína do jejich budoucího ţivota. Roč. 6. 7. 8. Poč. hodin 2 2 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Informační Ano Ne Ano: dokumentační zdroje v geografii, základy kartografie a topografie, planeta Země, Litosféra, Atmosféra, Hydrosféra, Pedosféra, Biosféra, Regiony světa: Afrika, Austrálie, Antarktida, Regiony světa: Arktida, Antarktida, Amerika, Asie, Evropa Regiony světa: Evropa, Česká republika, kraje ČR, ekologické problémy světa, zahraniční obchod ČR, mezinárodní organizace Ne Ne Ne Ano Ne Ne 9. 2 Společenské a hospodářské prostředí, Ţivotní prostředí Ano Ne Ano 6. ročník: Práce v terénu - orientace v terénu, tvorba situačních plánků, práce s mapou místní krajiny - plánováno na listopad 38
9. ročník: Terénní geografická výchova - práce s jízdním řádem, programy a zápisy výletů, geomorfologické poměry vybrané lokality, azimut, pozorování a náčrtky v krajině, bezpečnost při pohybu a pobytu v přírodě - plánováno na měsíce duben, květen, červen 7.14. ZÁKLADNÍ ŠKOLA KUTNÁ HORA, KREMNICKÁ 98 kraj: Středočeský, okres Kutná Hora Počet ţáků: 579 www. adresa: http://www.zszi.kh.cz/ ŠVP dostupný na webu: Ne Autor vzdělávacího oboru zeměpis: Eva Ţelezná ZMP/ TEV Literatura pouţitá při zpracování vzdělávacího oboru: - Oficiální dokument RVP pro ZŠ - Osnovy pro ZŠ - učebnice: Planeta Země (Brychtová, Brinke, Herink), Fortuna 2001 pro 6. ročník, Zeměpis ČR (Chalupa, Horník), SPN pro 8. ročník, Školní atlas ČR (Kartografie Praha) Terénní výuka jako forma výuky: Terénní výuku jsem praktikovala jiţ před vytvořením ŠVP v 6. ročníku (tématický celek - geografická kartografie a topografie + krajinná sféra) formou zeměpisných vycházek zaměřených na práci s mapou v terénu (pohyb podle mapy, čtení mapy výškopis, polohopis, orientace světových stran atd.), tématický celek krajinná sféra ukázky konkrétních příkladů působení exogenních činitelů v místním regionu. Další uplatnění terénní výuky v 8. ročníku při výuce ČR, kde je část tématického celku věnována místnímu regionu (komplexní geografická charakteristika místního regionu). Terénní výuka je metoda, která má bezpochyby v tomto předmětu své nezastupitelné místo a plně podporuje dosaţení klíčových kompetencí ve výuce zeměpisu na ZŠ. Pozitivem ŠVP je moţnost vlastního uspořádání tématických celků a časové dotace (v rámci RVP), uplatnění moderních metod a větší (aktivnější) zapojení ţáků do výuky. 39
Roč. 6. 7. Poč. hodin 2 2 Tém. celky Místní krajina Práce s územním plánem Terénní výuka Země jako vesmírné Ano Ne Ano těleso, Krajinná sféra, Systém přírodní sféry na planetární úrovni, Makroregiony světa, světadíly a oceány: Austrálie, Oceánie, Antarktida, Indický a Tichý oceán, Komunikační jazyk, Geografická kartografie a topografie Makroregiony světa, světadíly a oceány: Afrika, Amerika, Asie, Evropa(Jiţní Evropa, Severní Evropa a Západní Evropa), Atlantský oceán, Severní ledový oceán Ne Ne Ne 8. 1 Makroregiony světa, světadíly a oceány: Evropa (Střední Evropa, Jihovýchodní Evropa, Východní Evropa), Místní region, Česká republika, Regiony České republiky, Ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota, Krajina, Vztah příroda a společnost Ano Ne Ano 40
9. 2 Obyvatelstvo světa, Globalizační společenské, politické a hospodářské procesy, Světové hospodářství, Regionální společenské, politické a hospodářské útvary, Makroregiony světa, světadíly a oceány, Modelové regiony světa, Komunikační jazyk, Ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota Ano Ne Ano 6. ročník: Cvičení a pozorování v terénu místní krajiny, geografické exkurze - orientuje se v terénu, zvládá základní praktické postupy při pozorování krajiny: orientační body, pomůcky a přístroje, stanoviště, určování hlavních a vedlejších světových stran 8. ročník: Cvičení a pozorování v terénu místní krajiny, geografické exkurze - aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny, uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě, zvládá základy praktické topografie a orientace v terénu, ovládá chování v případě nebezpečí atmosférických poruch: pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu; jednoduché panoramatické náčrtky krajiny 9. ročník: Cvičení a pozorování v terénu místní krajiny, geografické exkurze - ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu, pouţívá praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny, řídí se zásadami bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě, ovládá chování v případě nebezpečí zemětřesení, sesuvů půdy a povodní: praktická topografie při pohybu v terénu; jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů 41
7.15. Vyhodnocení začlenění terénní výuky ve ŠVP základních škol Kutnohorského okresu Prostudoval jsem Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) a 14 školních vzdělávacích programů vzdělávacího oboru Zeměpis jednotlivých základních škol a osmiletých gymnázií Kutnohorského okresu. V RVP není vzdělávací obsah oboru zeměpis utříděn podle ročníků. Učitel si můţe sestavit vlastní vzdělávací obsah školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) oboru zeměpis pro jednotlivé ročníky na základě RVP dle svých představ, v rámci nejlepší návaznosti učiva ţákům. Terénní výuka by se měla vyskytnou alespoň v jednom ročníku - ţáci ovládají základy praktické topografie a orientace v terénu, aplikují v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny, uplatňují v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě. Pro mně těţko pochopitelné zjištění, pouze jedna základní škola ze čtrnácti oslovených má svůj ŠVP umístěn na svých webových stránkách a to I. Základní škola ve Zruči n. Sázavou, u ostatních si ho musíte vyţádat u ředitele dané základní školy (ředitelé se neradi zbavují svého Know how, mnohdy nejsou ochotni poskytnout vám ho v elektronické podobě). Většina ŠVP mnou prostudovaných vzdělávacích oborů zeměpis byla vytvořena učiteli s geografickým vzděláním, pouze ve čtyřech případech ze čtrnácti vzdělávací obsah tvořili pedagogové s jiným neţ geografickým vzděláním. Učitelova předmětová aprobace nám také můţe napovědět, v které návaznosti s jakým předmětem a v jaké formě se bude terénní výuka konat - např. terénní výuka spojená se sportem ve formě orientačního běhu, výuka spojená s dějepisem ve formě poznávací exkurze historického objektu, výuka spojená s přírodopisem ve formě vycházek v přírodě a další. Je pochopitelné, ţe všechny prostudované ŠVP vycházejí z RVP. Při tvorbě jednotlivých ŠVP bylo vyuţito nepřeberné mnoţství učebnic, např. z nakladatelství Fraus, SPN, Nová škola, autorů Holeček M., Kortus F., Svatoňová H. a další, školních atlasů, topografických map a v neposlední řadě ŠVP pilotních škol internetových stránek škol a vlastních letitých zkušeností. 42
Z dotazníků jasně vyplývá, ţe pedagogové chápou terénní výuku jako neodmyslitelnou součást zeměpisné výuky, při které si ţáci prakticky vyzkouší své poznatky z vyučovacích hodin, teorii propojí s praxí. Většina učitelů zeměpisu terénní výuku praktikovala jiţ před vytvořením ŠVP. Největším problémem a brzdou této formy výuky jsou nízké hodinové dotace v učebním plánu pro obor zeměpis a obtíţné praktikum terénní výuky při větším počtu ţáků ve skupině. Ve většině mnou prostudovaných ŠVP je terénní výuka začleněna alespoň v jednom ročníku druhého stupně, kromě I. Základní školy ve Zruči n. Sázavou, kde není terénní výuka zakotvena ve vzdělávacím oboru zeměpis ani v jednom ročníku. Forma terénní výuky se odvíjí od probíraného tématu v daném ročníku a pomocí mezipředmětových vazeb kooperuje s ostatními předměty. V šestém ročníku je náplní učiva na většině základních škol úvod do zeměpisu, kartografie a topografie, obecný fyzický zeměpis. Terénní praxe je zde spojena s výukou kartografie a topografie, orientací v přírodě, ke které nám vystačí základní pomůcky jako mapa, kompas, buzola, kreslící pomůcky. Ţáci musí být seznámeni s bezpečností pohybu a pobytu ve volné přírodě. V mnou prostudovaných ŠVP jsou pouze čtyři základní školy, které nemají do tohoto ročníku terénní praxi zahrnutou (Potěhy, Ţleby, Zruč n. S., Gymnázium Čáslav). Na ostatních školách v šestých ročnících terénní praxe probíhá formou cvičení a pozorování v terénu, ţáci ovládají základy praktické topografie a orientace v terénu, pracují s mapou, pouţívají praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny, řídí se zásadami bezpečného pohybu a pobytu v přírodě. Většinou se tato terénní výuka provádí v okolí základní školy. Tato terénní výuka je charakteristická svou nenáročností na finance, místo, přípravu a běţnou dostupnost pracovních pomůcek. Na ZŠ Kutná Hora, Jana Palacha jsem se setkal se spojením terénní výuky se cvičnou evakuací školy a branným dnem. Téma místní krajiny je s učivem v tomto ročníku spojena v deseti základních školách, mimo základní školy: Základní škola a Mateřská škola Potěhy, Základní škola Nové Dvory, I. Základní škola Zruč nad Sázavou, Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Čáslav. S územním plánem v tomto ročníku nepracuje ţádná z oslovených základních škol. Učivo v sedmém ročníku představuje charakteristiky světadílů Afriky, Austrálie + Oceánie, Ameriky, Asie. V mnou prozkoumaných ŠVP základních škol není ani v jedné ZŠ spoje výuka v tomto ročníku s terénní výukou. Výuka v tomto 43
ročníku není ani v jedné základní škole spojena s výukou o místní krajině, či s prací s územním plánem. V osmém ročníku je náplní učiva Evropa, Česká republika a místní region. V mnou zkoumaných ŠVP čtrnácti základních školách má terénní výuku zahrnutou do tohoto ročníku 5 škol. Zbývajícím bych doporučil praktikování terénní výuky právě do tohoto ročníku, kdy se nabízí spojení s učivem o místním regionu či návštěvou nějakého průmyslového podniku regionu. Na některých základních školách je do terénní výuky v tomto ročníku zahrnuto také učení o ochraně přírody. O terénní výuku by mohl být doplněn plánovaný projekt tvorby průvodce místní oblasti na ZŠ Sadové, Čáslav. Téma místní krajiny se ve vzdělávacím obsahu oboru zeměpis osmého ročníku vyskytuje ve všech mnou prostudovaných ŠVP, krom ZŠ Kutná Hora, Jana Palacha. Práce s územním plánem není zmíněna v ţádném vzdělávacím obsahu ze čtrnácti ŠVP, i kdyţ k tomu vyloţeně svádí téma místní krajiny, probírané na třinácti ze čtrnácti základních škol v tomto ročníku. V devátém ročníku je náplní výuky obecný socioekonomický zeměpis světa, spojený s ekologií. Terénní výuka je ze zmíněných základních škol uvedena v tomto ročníku v deseti případech. Terénní výuka je převáţně spojena s místem bydliště a s ochranou ţivotního prostředí. Ţáci v terénu procvičují základy praktické topografie a orientace v terénu, určují hlavní a vedlejší světové strany, pracují s buzolou, kompasem, měřítkem mapy. Na Základní škole Sadová, Čáslav formou orientačního běhu, na Základní škole T. G. Masaryka Kutná Hora ţáci zajímavě pracují v terénu s jízdními řády, sestavují jednoduché scénáře výletů. V neposlední řadě je terénní výuka zaměřena na ochranu člověka při ohroţení zdraví a ţivota během ţivelných pohrom a nebezpečí. Ze všech čtrnácti ŠVP základních škol se nevyskytuje ani jediný, který by měl terénní výuku začleněnou ve vzdělávacím obsahu předmětu zeměpis v kaţdém ročníku druhého stupně. Začleněnou terénní výuku ve třech ročnících mají tři základní školy: ZŠ Kremnická - Kutná Hora, ZŠ Čáslav - Náměstí Jana Ţiţky z Trocnova a ZŠ J. V. Sticha - Punta Ţehušice. Jedná se o školu s největším počtem ţáků (Kremnická), školu se středním počtem ţáků (ZŠ Čáslav - Náměstí Jana Ţiţky z Trocnova) a o školu s nejmenším počtem ţáků (ZŠ J. V. Sticha - Punta Ţehušice). Terénní výuku zařazenou ve dvou ročnících druhého stupně má pět základních škol: ZŠ Sadová - Čáslav, ZŠ Kutná Hora - Jana Palacha, ZŠ Kutná Hora - Masarykova, ZŠ Čáslav - Husova a ZŠ Vrdy. Jedná se o školy jak s největším počtem ţáků (Masarykova - 44
K.H.), školy se středním počtem ţáků, tak o školy s nejmenším počtem ţáků (Husova - Čáslav). Jedinou terénní výuku začleněnou v jednom ročníku druhého stupně má pět škol: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, ZŠ Ţleby, ZŠ Potěhy, ZŠ Čáslav - Masarykova a ZŠ Nové Dvory. Jedná se o školy s menším počtem ţáků situované na vesnicích (ZŠ Ţleby, ZŠ Potěhy, ZŠ Nové Dvory) a školy s největším počtem ţáků (Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, ZŠ Čáslav, Masarykova ). Ţádnou začleněnou terénní výuku ve vzdělávacím obsahu ŠVP vzdělávacího oboru zeměpis v třídách druhého stupně nemá pouze I. ZŠ Zruč n. S. Nejčastěji probíhá terénní výuka v šestém ročníku (na 10 základních školách), v devátém ročníku (na 9 základních školách), méně v osmém ročníku (na 5 základních školách) V sedmém ročníku nemá terénní výuku začleněnou ani jedna základní škola ze čtrnácti testovaných. Terénní výuka v ročníku: Název školy 6. 7. 8. 9. Celkem ZŠ Čáslav, Husova 526 (praktická) Ano Ne Ne Ano 2 Základní škola Ţleby Ano Ne Ne Ne 1 Základní škola a Mateřská škola Potěhy 155 Ne Ne Ne Ano 1 ZŠ J. V. Sticha-Punta Ţehušice Ano Ne Ano Ano 3 Základní škola Nové Dvory Ne Ne Ne Ano 1 Základní škola Čáslav, Nám. Jana Ţiţky z Trocnova 182 Ano Ne Ano Ano 3 ZŠ Vrdy Ano Ne Ano Ne 2 ZŠ Kutná Hora, Jana Palacha 166 Ano Ne Ne Ano 2 Základní škola Čáslav, Sadová 1756 Ano Ne Ne Ano 2 I. Základní škola Zruč nad Sázavou Ne Ne Ne Ne 0 Základní škola Čáslav, Masarykova 357 Ano Ne Ne Ne 1 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav Ne Ne Ano Ne 1 Základní škola T. G. Masaryka Kutná Hora Ano Ne Ne Ano 2 Základní škola Kutná Hora, Kremnická 98 Ano Ne Ano Ano 3 Celkem 10 0 5 9 Obr. 1 Terénní výuka v jednotlivých ročnících ZŠ 45
8. FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA POVODÍ DOUBRAVY 8.1. Poloha a rozloha Zájmové území se týká povodí Doubravy (č. h. p. 1 03 05), celková plocha čítá 600 km 2, pro srovnání celková plocha povodí Vltavy čítá 28 090 km 2, průměrný průtok Doubravy u Záboří nad Labem, kde ústí do Labe činí 4,5 m³/s, Vltavy u Mělníka 151,0 m³/s. Pramenná oblast a jihovýchodní část povodí se nachází na česko-moravském pomezí v kraji Vysočina ve Ţďárských vrších, které je pramennou oblastí dalších českých řek Svratky, Sázavy, Oslavy a Chrudimky. Horní okraj povodí pokračuje severozápadně, souběţně s povodím řeky Chrudimky (č. h. p. 1 03-03) po hřebenech Ţelezných hor, táhnoucí se skrz jihozápadní okraj Pardubického a východní okraj Středočeského kraje po město Týnec nad Labem. Zde sousedí s povodím Labe od Chrudimky po Doubravu (č. h. p. 1 03-04), které tvoří síť menších toků. Jiţní hranice povodí probíhá severozápadně, souběţně s povodím Sázavy (č. h. p. 1 09-01) po ose Slavětín, Chotěboř, Habry v kraji Vysočina, Vlkaneč, Čáslav, Rohozec, Záboří nad Labem ve Středočeském kraji, kde sousedí s povodím Labe od Doubravy po Cidlinu (č. h. p. 1 04-01). Jako kaţdou řeku dělíme i Doubravu do tří částí. Horní tok řeky sahá od pramenů aţ k Libici nad Doubravou, celý tok spadá do kraje Vysočina. Řeka tu sestupuje z výšky 700 m n. m (hlavní pramen u Nové Huti) do výšky 400 m n. m (pod mostem v Libici) v celkové délce 27 600 m. Průměrný spád v tomto úseku činí 10,6 (Spád 1 znamená, ţe řeka na dráze 1 000 m sestoupí o 1 m). Střední část toku protéká od Libice nad Dobravou 400 m n. m aţ do Ţlebu 226 m n. m., kde přechází z kraje Vysočina do západní části Pardubického kraje a u obce Ţleby do jihovýchodní části Středočeského kraje. Celková vzdálenost středního toku činí 40 538 m, z čehoţ vyplývá spád 4,2. Dolní tok spadá do východní části Středočeského kraje, začíná u obce Ţleby 226 m n. m a končí u soutoku s řekou Labe u Záboří nad Labem 198 m n. m. Délka činí 21 975 m. Jedná se tedy o nejkratší úsek s nejmenším spádem, jeţ není větší neţ 1,3. Řeka Doubrava postupně protéká obcemi a městy: Staré Ransko, Ţdírec nad Doubravou, Nové Ransko, Sobíňov, Bílek, Libice nad Doubravou, Maleč, Víska, 46
Jeřišno, Vestecká Lhotka, Spačice, Paříţov, Mladotice, Ronov n. Doubravou, Ţleby, Vrdy, Zbyslav, Bojmany, Ţehušice, Habrkovice, Kobylnice, Záboří nad Labem. 47
48 Obr. 2 Lokalizace povodí Doubravy v ČR