Možnosti řešení problematiky dopravy v klidu 1

DIVADLO KOTELNA Rozbor současného stavu a návrhy možných variant řešení 1) Současný stav Budova se nachází ve staré zástavbě ze 70. let minulého století, která počítala s motorizací 3:1, takže v současné době je stav všech sídlištních aglomerací z této doby kritický. Dotčený prostor parkoviště v současné době poskytuje 80 využívaných stání, které slouží okolní zástavbě a provozům hotelu, restaurace, ostatním místním provozovnám a obyvatelům sousedních domů. Počet stání je z pohledu řešení dopravy v klidu neuspokojivý již nyní. Vstupem dalšího objektu do řešeného území se současné podmínky zhorší. Provoz Divadla není celodenní v plné kapacitě, takže dořešení dopravy v klidu pro Divadlo zlepší obecně lokální podmínky parkování. 2) Výpočet dopravy v klidu Výpočet dopravy v klidu se v Praze provádí na základě výpočtu podle Vyhlášky HLMP č. 26/1999 Pro Divadlo na Praze 11 jsou základními výpočtovými parametry počty diváků, kterých je v obou variantách shodně 230. Poloha divadla je v zóně 4 a v dosahu metra Háje. Tím vychází základní výpočet při 1 vozidle na 4 sedadla v hledišti pro divadlo obecně a koeficientech 0,9 na zónu a 0,9 na dosah metra celkový požadovaný počet parkovacích míst na 47. 2

3) Navrhované řešení ve studii Navrhované řešení předpokládá ve vybrané variantě přeřešit organizaci parkování a vytvořit náměstí s tím, že část je zabrána předpolím divadla a část zkultivována a zefektivněna, takže výsledný počet parkovišť v této variantě je 86. Studie neuvažovala s možností, která se nabízí za budovou divadla podél rozšířené zásobovací komunikace, kde je další možná kapacita cca 22 míst. Obdobně by bylo možno realizovat ještě dalších 22 míst podél ulice Anežky Malé. Obojí je na úkor zeleně a šlo by řešit použitím zatravňovacích dlaždic. Tím by počet parkovacích míst stoupl na cca 130. Jiné rezervy daná lokalita neposkytuje. Z hlediska ekonomiky je to nejlevnější řešení. Znamená to provést povrchové úpravy v komunikacích, zeleni a dalších plochách v plném rozsahu celého náměstí cca 3500 m2 za cca 6 mil. Kč. 3

4) Další alternativy k úvaze Přidání podzemního podlaží Přidání podzemního podlaží naráží na několik úskalí. Technicky je prakticky neřešitelné vyhloubení prostoru mezi současnými základy, jejichž kvalitu ani přesnou polohu momentálně neznáme, navíc rozpony nosné konstrukce neumožňují efektivní rozmístění parkovišť. Pro kapacitní zajištění kompletního nezávislého stání by bylo třeba min. 3 podzemní podlaží. To znamená realizaci cca 5500 m3 obestavěného podzemního prostoru v ceně cca 30 mil. Kč. Efektivnější z technického pohledu využití se jeví stržení objektu a optimalizovanou výstavbu budovy od základu, ale cena je potom diametrálně jiná, kdy úspora v podzemí nepokryje náklady na demolici a výstavbu nové nosné konstrukce objektu. Prakticky by bylo třeba uvažovat s 2 a ½ podlažími podzemního prostoru. Celkový náklad stavby by potom překročil 85 mil. Kč. Parkování na střeše divadla Další možností by bylo realizovat parkování na střeše divadla. To naráží na statické možnosti konstrukce, kterou by bylo nutno nákladně zesílit a značně omezenou kapacitu míst, kterých by se tam vešlo max. 20, což nepokryje potřebu divadla ani z poloviny a parkovací místa by navíc nebyla využita v době, kdy v divadle nebude provoz. Platí zde samozřejmě totéž co u varianty předchozí s tím, že by se opět nová konstrukce diametrálně lišila v nákladech. Nákladově je zesílení za cca 12 mil. Kč., ale to neřeší úplnou soběstačnost budovy s parkováním. Dále je třeba zvážit nutnost buď výtahu na automobily, který je sice řešitelný, ale nákladem do 3 mil. +09,Kč. včetně pomocných konstrukcí, ale s problematickým vjezdem a výjezdem na parkoviště. Rampy jsou v dané lokalitě prakticky neřešitelné staticky i prostorově. 4

Parkování na náměstí s optimalizovaným garážovým stáním V případě, kdy by nebyla vůle realizovat další povrchová stání na úkor zeleně, přichází v úvahu ještě realizace jednoduchého garážového domu v prostoru nového náměstí. To by ale zdegradovalo celou myšlenku vytvoření náměstí a náklady by bylo možno stanovit až z celkové požadované kapacity. Odhadem by byly potřeba cca 2 podlaží po 40 stáních. Nejjednodušší varianta parkovacího domu potom vyvolá náklad cca 12 mil. Kč. V případě menšího půdorysu by to znamenalo zvýšit počet podlaží a tím i celkový náklad. 5) Závěr Jako jednoznačně nejefektivnější se jeví základní varianta vytvořená ve studii doplněná o další povrchová stání. Je nejjednodušší z hlediska provedení, kdy městská část získá další městotvorné prvky za přijatelnou cenu. Ostatní varianty jsou z finančního pohledu nerealistické a technicky velmi obtížně řešitelné nebo v posledním uvedeném případě značně omezí myšlenku zkulturnění nově přeměněného prostoru. Ivan Lipovský NOSTA-HERTZ spol. s r.o. 11.července 2011 5