Konstrukce železničního svršku

Podobné dokumenty
Bezstyková kolej. (Continuous Welded Rail) Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb

ŽELEZNIČNÍ STAVBY II

Konstrukce železničního svršku

Infrastruktura kolejové dopravy

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH

Konstrukce železničního svršku

Výhybky a výhybkové konstrukce

Výhybky a výhybkové konstrukce

Bezstyková kolej. Teorie a zřizování. Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/ Název projektu: Věda pro život, život pro vědu

Konstrukce železničního svršku

PŘÍKLAD VÝPOČTU RÁMU PODLE ČSN EN

Prvky betonových konstrukcí BL01 10 přednáška

Kolejová křížení a rozvětvení Část 2

Zkušenosti z provozního ověřování technologie stykového odtavovacího svařování kolejnic mobilní svařovnou APT 1500RL - robotizované pracoviště

NOVELIZACE PŘEDPISU SŽDC S3/2 BEZSTYKOVÁ KOLEJ

Železniční svršek na mostech

Značení a soustavy a výhybek a výhybkových konstrukcí

Lineární stabilita a teorie II. řádu

České dráhy ČD S 3/2. Bezstyková kolej

Svařování a bezstyková kolej Novelizace předpisu SŽDC S3/2 Bezstyková kolej

ZKUŠENOSTI Z PROVOZNÍHO OVĚŘOVÁNÍ TECHNOLOGIE STYKOVÉHO ODTAVOVACÍHO SVAŘOVÁNÍ KOLEJNIC MOBILNÍ SVAŘOVNOU APT 1500RL - ROBOTIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ

SOUHRN DIPLOMOVÁ PRÁCE

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I

Analýza a zpracování signálů. 5. Z-transformace

Příklad zatížení ocelové haly

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE

MOSTNÍ VZOROVÝ LIST MVL 150 KOMBINOVANÁ ODEZVA MOSTU A KOLEJE

ZÁZNAM O ZMĚNÁCH. číslo změny číslo tabulky. účinnost od opravil dne. podpis Ing. Levinský

Ohyb nastává, jestliže v řezu jakožto vnitřní účinek působí ohybový moment, tj. dvojice sil ležící v rovině kolmé k rovině řezu.

ZÁZNAM O ZMĚNÁCH. podpis. účinnost od opravil dne Ing. Levinský Ing. Levinský

5 SLOUPY. Obr. 5.1 Průřezy ocelových sloupů. PŘÍKLAD V.1 Ocelový sloup

Podložky pod ložnou plochou pražce a jejich pozitivní vliv na geometrickou polohu koleje

Výhybky a výhybkové konstrukce

Téma 12, modely podloží

Statika 2. Smyk za ohybu a prostý smyk. Miroslav Vokáč 12. listopadu ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

2.13 Rovinný obloukový nosník zatížený v rovině = staticky určitě podepřený rovinný obloukový prut

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

Téma 7 Smyková napětí v ohýbaných nosnících

Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZVLÁŠTNÍ KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH

VÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE

Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

SÍLY MEZI KOLEM A KOLEJNICÍ A JEJICH MĚŘENÍ. Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice

Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Princip spolehlivosti v mezních stavech. Obsah přednášky. Návrhová únosnost R d (design resistance)

kde je rychlost zuhelnatění; t čas v minutách. Pro rostlé a lepené lamelové dřevo jsou rychlosti zuhelnatění uvedeny v tab. 6.1.

Dimenzování silnoproudých rozvodů. Návrh napájecího zdroje., obvykle nepracují zároveň při jmenovitém výkonu

TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK NA MOSTĚ.

7. TRANSFORMÁTORY. 7.1 Štítkové údaje. 7.2 Měření odporů vinutí. 7.3 Měření naprázdno

Teorie prostého smyku se v technické praxi používá k výpočtu styků, jako jsou nýty, šrouby, svorníky, hřeby, svary apod.

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

studentská kopie 7. Hala návrh sloupu

1.1 Steinerovy věty. lineární momenty a momenty kvadratické. Zajímat nás budou nyní osové kvadratické. v ohybu. Jejich definice je

5. Ohýbané nosníky Únosnost ve smyku, momentová únosnost, klopení, MSP, hospodárný nosník.

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test

UNIVERZITA. PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera. Katedra dopravních prostředků a diagnostiky. Oddělení kolejových vozidel

Nostalgické ohlédnutí

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)

Vzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory. Lenka Dohnalová

Normálová napětí v prutech namáhaných na ohyb

Prostorová poloha koleje

České dráhy, a.s. ČD SR 103/3 (S) Služební rukověť. Výkresy materiálu pro železniční svršek KOLEJ. Změna č. 1

Předpjatý beton Přednáška 5

Lineární pohon s kuličkovým šroubem

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK NA MOSTNÍCH OBJEKTECH. Účinnost od 1.

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Služební rukověť. Seznam vzorových listů železničního svršku

Systém vozidlo kolej Část 2

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

6 Mezní stavy únosnosti

ÚNOSNOST A SEDÁNÍ MIKROPILOT TITAN STANOVENÉ 3D MODELEM MKP

Výpočtová únosnost U vd. Cvičení 4

Dynamika hmotného bodu

Výpočtová únosnost pilot. Cvičení 8

Zajišťování kvality při svařování kolejnic

České vysoké uče í te h i ké v Praze. Fakulta stave í

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU

CVIČENÍ č. 10 VĚTA O ZMĚNĚ TOKU HYBNOSTI

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Pružnost a pevnost (132PRPE), paralelka J2/1 (ZS 2015/2016) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady.

Diplomová práce OBSAH:

Schöck Isokorb typ QS

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška

Pružnost a pevnost. 2. přednáška, 10. října 2016

Internetový seminář NÁVRH OCELOVÉ RÁMOVÉ KONSTRUKCE PODLE ČSN EN (ocelářská norma)

Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály

PEVNÁ JÍZDNÍ DRÁHA V EJPOVICKÝCH TUNELECH. Stavba Modernizace trati Rokycany Plzeň

Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.

Ztráta stability tenkých přímých prutů - vzpěr

Transkript:

Konstruce želeničního svršu (Continuous Welded Rail) Otto Pláše, doc. Ing. Ph.D. Ústav želeničních onstrucí a staveb Tato preentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 4. ročníu baalářsého studia oboru Konstruce a dopravní stavby na Faultě stavební VUT v Brně a nesmí být použita žádným jiným účelům. Něteré pasáže mohou být be omentáře podané na přednášce málo sroumitelné.

Výpočet osových sil element prutu Element oleje jao prutu rx Nx - x Nx+dNx qx Rovnice rovnováhy má po úpravě tvar dn x du = r x q x; ε = α t ( T T ) N du α ( T T ) t N = N x EA Záladní diferenciální rovnice d u EA = r x q x Funce podélného odporu r x = 0 pro u = 0 r x = 0 r sign ( T T ) N pro u 0 Nejmenší hodnoty podélných odporů v provoované oleji 7 N na olejnici v ulu upevnění a 10 N.m -1 proti posunutí olejového roštu v olejovém loži.

Průběh osových sil a napětí v dýchajícím onci Střední část bestyové oleje, u = 0 N x = EAα t ( TN T ) σ x = Eα t ( TN T ) Střední část bestyové oleje, u 0 R rx = EAαt ( TN T ) R = RS sign( TN T ) Déla dýchajícího once l l + ; 0 EAαt = ( T T ) rx Řešení diferenciální rovnice u = x + c1x + c EA Orajové podmíny du( 0) N r x R = + α EA R ( T ) t T N u( l ) = 0 Výsledné vtahy rx u = EA ( x l ) Nx Průběh Nx EAα (T -T) t N rx x + R σ x = ; N x = rx x + R A r0.l EA R Průběh u x l u

Závěry výpočtu osových sil napětí a osová síla ve střední části bestyové oleje je přímo úměrná teplotnímu přírůstu a neávisí na délce bestyové oleje. déla dýchajícího once je přímo úměrná teplotnímu rodílu a nepřímo úměrná podélnému odporu oleje. posun dýchajícího once bestyové oleje je nepřímo úměrný podélnému odporu oleje a roste se čtvercem teplotního rodílu.

Vady bestyové oleje Lom olejnice Vybočení oleje

Lom olejnice Vnilá spára po lomu olejnice je pravidla malá, asi 75 mm. Vliv na veliost spáry po lomu má podélný odpor oleje, tj. držebnost upevňovadel, valitní olejové lože. Lom olejnice pravidla nepůsobí vyolejení olejového voidla a nemá ta atastroficé následy jao vybočení. Lom olejnice může být snadno indiován abepečovacím aříením s olejovými obvody. Teorie osových sil v bestyové oleji po lomu je totožná s teorií osových sil v dýchajícím onci, přitom síla R na nově vnilém onci bestyové oleje v průřeu se uvažuje rovna nule.

Tvary vybočení bestyové oleje Teplotní atížení Ve svislé rovině Vlastní hmotnost Ve vodorovné rovině Teplotní atížení olejnice pražec Symetricý tvar, jedna půlvlna Torní odpor y, v x, u y, v Příčný odpor Podélný odpor Zóna vybočení Dýchající óna boční výchyly jsou načné, hruba 0,5 0,75 m; vlnová déla poruchy se pohybuje v romeí 8 0 m; Anti - symetricý tvar x, u L y, v Zóna vybočení Dýchající óna x, u Symetricý tvar, tři půlvlny y, v x, u L L 1 L

Průběh boční výchyly při vybočení bestyové oleje vb vc boční výchyla v počáteční příčná výchyla v0 P L L0 P Podstatný vliv na vybočení oleje mají počáteční příčné odchyly v 0, na délce L 0 s amplitudou δ 0 od ideální geometricé polohy oleje; Příruste teploty Stav před vybočením B Nárůst boční výchyly v průběhu vybočení Stav po vybočení C v0 vb vc Boční výchyla v

Teoreticá řiva pro exploivní vybočení Teplotní přírů ůste T B,MAX T B,MIN A B S C Boční výchyla v

Průběh osových sil v oleji po vybočení Před vybočením Po vybočení Nmax Dýchající óna No Zóna vybočení Dýchající óna Nmax L0 L

Stabilita - element prutu Pro podélný ohyb Elementární analýa prutu ( 1) ( ) ( 1) + M = M ± N ( v v ) M = M x + ( 1) d v M = EI d v EI m N x v + v0 = M Dosaením ísáme rovnici ( ) 0 M Qy qy x M+dM Z rovnováhy elementu prutu dm = Q + dr d M xy ; drxy = ry + qy dq = r q y y -y ry Qy+dQy Záladní diferenciální rovnice EI 4 d v ± N 4 d v x = q y r y drxy

Průběh příčného odporu v ávislosti na příčné výchylce Náhradní funce pro příčný odpor r y A. B. r y r y = 0 = 0 r sign v ( v) = v r y. pro v = 0 pro v 0 Výpočet riticého břemene dle A N = EI = n π L Výpočet riticého břemene dle B 10 N.m 7 N.m Příč čný odpor r [N.m ] -1-1 -1 0 (r =.v) 10 0 30 ry=.v Běžná hodnota Minimální hodnota dle ČD S3 pro betonové pražce r 0 Příčná výchyla v [mm] 4 d v + α 4 d v + 4 x 4 4β 0; α ; 4β v = N = EI n π n π L v = v A sin ; N = EI + ; L L n π 4 dn nπ L 4 L = EI = 0; n 3 = 4 dn L n π EI π = EI T N = α EA t Nx L/ L y, v x, u Nx dn dl n π L = EI + = 0; L n 3 = π L n π 4 EI L v = 0; L v = 0

Kriticá osová síla Kriticá osová síla Osová síla N [N] 3000 000 1000 0 0 5 10 15 0 5 30 35 40 45 Déla L [m] 0 10000 80000 40000 00000 160000 Koeficient lineárního odporu [Nm - ] [N] 000-3000 1000-000 0-1000 N = EI ; T EI = α EA t

Model vybočení bestyové oleje ry = r0.sign v y, v L v = L dv = 0; L v = L dv = 0 Nx v0 x, u Nx L/3 L/ L

Závislost riticé teploty na počáteční výchylce L EI v0 EI r0 EI = 7,75 4 ; N =,96 = 177 ; r v L 0 0 T N = α EA t Průběh riticého přírůstu teploty a riticé dély v ávislosti na počáteční výchylce T Kriticý přírůste T [ C] 100 90 80 70 60 50 40 30 0 10 0 Poloměr oblouu R = 500 m Odpor r 0 = 7 N/m 0 10 0 30 40 50 60 70 80 90 100 110 10 130 Počáteční výchyla v 0 [mm] 0 18 16 14 1 10 8 6 4 0 Kriticá déla L [m m] Kriticý přírůste T Kriticá déla L

Dynamicé vybočení bestyové oleje Teplotní př řírůste T B T 3 T B S C T 1 Přírůsty boční výchyly Počáteční imperfece Vybočení Boční výchyla

Svislé atlačení oleje pod jedoucím vlaem Zadní dvihová vlna Směr jídy Oblast sníženého příčného odporu Vdálenost otočných čepů P P P P P P P P Kolová síla Vmax Zdvih Vmax Zatlačení Střední dvihová vlna Střední dvihová vlna Oblast výšeného příčného odporu Přední dvihová vlna

Podmíny pro řiování bestyové oleje Konstruce želeničního svršu a výhybe Kvalifiované říení a ontrola prací Kvalifiovaný door objednatele a dohled správce dopravní cesty při realiaci a přejímání stavby Doladování a evidence údajů o řiování a udržování BK

Želeniční svrše Kolejnice: UIC 60, S 49, T, R 65, neděrované olejnice Použijí-li se výjimečně olejnice s otvory, musí být vdálenost otvoru od čela olejnice nejméně 85 mm u olejnic tvaru UIC 60 a R 65 a 100 mm pro olejnice tvaru S 49 a T. Upevnění podladnicové a bepodladnicové systémy s omeeními: olejnice tvaru R 65 nesmějí být upevněny na roponových podladnicích s výjimou ostatních staničních olejí nesmí být použito tuhých svěre typu ŽS 3, (tyto svěry trpí onstruční vadou a nearučují dostatečný podélný odpor v ulu upevnění olejnice) Rodělení pražců v hlavních olejích a v olejích s otevřeným olejovým ložem s dřevěnými a ocelovými pražci o rodělení nejméně d (611 mm) a hustším, nebo s betonovými pražci o rodělení nejméně c (674,5 mm) a hustším v ostatních olejích se apuštěným olejovým ložem s dřevěnými, ocelovými a betonovými pražci s rodělením nejméně c a hustším. Kolejové lože

Nejmenší poloměry pro řiování bestyové oleje Pražce dřevěné betonové Směrové poměry pro řiování bestyové oleje Kolejnice Rodělení pražců A B Nejmenší poloměr oblouu (m) Profil olejového lože C be otev s pražcovými otvami na aždém 3.. pražci pražci pražci S 49, T 600 550 400 350 300 50 UIC 60, 600 470 400 360 300 R 65 všechny c 550 400 330 80 50 tvary d 500 330 70 30 00

Profil olejového lože 1,75 1,70 1,70 c b a p 0,10 1 : 1,5 1 : 1,5 min. 0.40 Xa Xb Xc 3,00 Převýšení [mm] X a [mm] X b [mm] X c [mm] 30 400 450 570 80 50 570 700 150 690 750 870

Veliost oncové dilatační spáry Teplota olejnic [ C] Veliost dilatační spáry [mm] > +30 0 +1 až +30 3 +11 až +0 6 +3 až +10 9 - až -3 1

Upínací teplota Upínací teplota je teplota olejnic, nebo teplota odpovídající uměle vyvolané měně dély olejnicových pásů napínáním nebo ohřevem, při svaření ávěrného svaru a upnutí těchto olejnicových pásů. Dovolená upínací teplota je stanovené romeí teplot olejnic, nebo teplot odpovídajících uměle vyvolané měně dély olejnicových pásů, při níž smějí být olejnicové pásy svařeny ávěrnými svary a upnuty be nutnosti dodatečných úprav napětí. Dovolená upínací teplota je od +17 do +3 C. Levý i pravý olejnicový pás se upíná při stejné teplotě. Připouští se rodíl upínací teploty levého a pravého olejnicového pásu 3 C. Teplota olejnic se měří alibrovaným olejnicovým teploměrem s přesností na 0,1 C. Používá se digitální ontatní t eploměr, terý se přiládá na astíněnou část olejnice.

Technologie řiování bestyové oleje Kolejnice se svařují v oleji, na svařovacím roštu nebo ve stabilní svařovně. v obloucích malého poloměru se přednostně řiuje olejnicových pásů svařených na roštu nebo ve stabilní svařovně. Kolejnicové pásy Max. déla 450 m v přímé, pro R < 600 m nejvíce 50 m Kolejnicové pásy svařené ve svařovně nebo na roštu se vyveou do trati a v oleji se mohou vyměnit při teplotách olejnic od -3 C do + 40 C Montážními svary se svařují olejnice do dlouhých olejnicových pásů. Závěrnými svary se svařují dlouhé olejnicové pásy. Závěrné svary se svařují při dovolené upínací teplotě. Při nižších teplotách olejnic než je upínací teplota je možné dosáhnout dovolené upínací teploty napínáním ohřevem olejnic od -3 C, v obloucích malého poloměru od +10 C.

Technologie napínání bestyové oleje oboustranné napínání otevní úse X Y otevní úse L (max 450 m) jednostranné napínání otevní úse L (max 450 m) otevní úse

Válečové stoličy

Technologie odtavovacího styového svařování El. oblou Předehřívání El. oblou Stlačení Ohřev El. proud Posunutí Tla Kontatní tla Stlačení 0 0 40 60 80 čas [s] 100 10 140 160 T

Aluminotermicé svařování

Aluminotermicé svařování

Použitá a doporučená literatura [1] SŽDC s.o: Předpis S3 Želeniční svrše. Schváleno generálním ředitelem SŽDC dne 3.6.008 pod č.j.: 9675/08-OP, účinnost od 1. října 008 [] ESVELD, C., Modern Railway Trac. Second Edition. Delft, MRT Production, 001, nd ed. 654 p. ISBN 90-80034-3-3 [3] PLÁŠEK, O. Želeniční stavby. Návody do cvičení..doplněné vyd., Brno: CERM, s.r.o. Brno, 003. 110 str. ISBN 80-704-67-X [4] KLIMEŠ, F.: Želeniční stavitelství II. SNTL, ALFA,. přepracované vydání, Praha 1981, 31 str.