TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Prktické ověření technologie "finishing feeding" v produkci siven merického v podmínkách ČR Registrční číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/11.00395 1

Příjemce dotce: Název neo ochodní jméno: Kltovské ryářství.s. Adres: IČ: 29087911 Registrční číslo pp: Název pilotního projektu: K Letišti 442, 339 01 Kltovy II CZ.1.25/3.4.00/11.00395 Prktické ověření technologie "finishing feeding" v produkci siven merického v podmínkách ČR Jméno příjmení osoy, která je oprávněn příjemce dotce zstupovt: Ing. Václv Voráček Vědecký sujekt: Název neo ochodní jméno: Jihočeská univerzit v Českých Budějovicích, Fkult ryářství ochrny vod Adres: IČ: 60076658 Zátiší 728/II, 389 25 Vodňny Místo dtum zprcování technické zprávy: Vodňny, 30. 11. 2012 Jméno příjmení osoy, která je oprávněn vědecký sujekt zstupovt: prof. RNDr. Lior Gruhoffer, CSc. Zprcovtel technické zprávy pilotního projektu: Název neo ochodní jméno: Jihočeská univerzit v Českých Budějovicích, Fkult ryářství ochrny vod Adres: IČ: 60076658 Zátiší 728/II, 389 25 Vodňny Místo dtum zprcování technické zprávy: Vodňny, 30. 11. 2012 Jmén příjmení oso, které zprcovly technickou zprávu: Ing. Tomáš Zjíc Jméno příjmení osoy, která je oprávněn zprcovtele technické zprávy zstupovt: prof. RNDr. Lior Gruhoffer, CSc. 2

Souhls s pulikcí technické zprávy: Souhlsím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci optření 3.4. Pilotní projekty z Operčního progrmu Ryářství 2007 2013 n internetových stránkách Ministerstv zemědělství s využíváním výsledků této technické zprávy všemi sujekty z odvětví ryářství. Podpis osoy oprávněné zstupovt: 1. Příjemce dotce: Ing. Václv Voráček 2. Prtner projektu (vědecký sujekt): prof. RNDr. Lior Gruhoffer, CSc. 3. Zprcovtele technické zprávy: prof. RNDr. Lior Gruhoffer, CSc. 3

Osh: 1. CÍL...5 1.1. Co je cílem pilotního projektu...5 1.2. V čem tkví inovtivnost testovné technologie...5 1.3. Proč je nutná inovce, která je předmětem testování...6 2. ÚVOD...7 3. MATERIÁL A METODIKA...9 3.1. Ryy experimentální design...9 3.2. Krmivo...11 3.3. Oděr vzorků stnovení výtěžnosti...12 3.4. Senzorická nlýz...12 3.5. Chemická nlýz...13 3.6. Model předpovědi...14 4. VÝSLEDKY...15 4.1. Produkční ukztele...15 4.2. Výtěžnost...16 4.3. Senzorická nlýz...17 4.4. Osh tuku kompozice mstných kyselin...19 5. ZÁVĚR...24 6. PŘÍLOHY...26 4

1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu Cílem pilotního projektu ylo prktické ověření účinnosti technologie finishing feeding (dále FF) v chovu siven merického v reálných podmínkách ryářského hospodření. Projekt yl změřen především n množství složení (kvlitu) tuku ve filetu tržní ryy, které yl v krmné směsi částečně nhrzen ryí olej olejem řepkovým. Dlšími sledovnými prmetry yly růst, zdrvotní stv, senzorické vlstnosti jtečná výtěžnost ry, které dostávly 100 % ryího oleje v krmivu jejich porovnání s rymi, jímž yl ryí olej nhrzován. V rámci řešení projektu yly stnoveny následující otázky hypotézy: 1) Lze prostým přimícháním řepkového oleje do netukovných pelet docílit dosttečného oshu tuku (26%) v krmné směsi? 2) Náhrd části ryího oleje v krmivu nemá vliv n růst přežití osádky siven merického. 3) Způsoí nhrzení části ryího oleje v krmivu rozdíly ve výtěžnosti jtečně oprcovného těl filet? 4) Má nhrzení části ryího oleje olejem řepkovým vliv n senzorické vlstnosti ms siven? 5) V provozních podmínkách v chovu siven lze s úspěchem plikovt ředící model pro vypočítání oshu sledovných mstných kyselin ve filetu z jednotku čsu. 6) Lze nhrzením části ryího oleje v krmivu olejem řepkovým reálně docílit ekonomické úspory? 1.2. V čem tkví inovtivnost testovné technologie Inovtivnost testovné technologie spočívá v prvním zvedení experimentálně ověřené technologie FF do chovu lososovitých ry v České repulice. V experimentálních sledováních ylo mnohokrát prokázáno, že částečné nhrzení ryího oleje, coy zdroje tuku v krmné směsi pro ryy, nijk negtivně neovlivňuje růst zdrvotní stv chovných ry. Prvděpodoně jediným negtivním efektem nhrzení ryího oleje rostlinným je snížení oshu vysoce nensycených mstných kyselin (HUFA) ve filetu chovné ryy. Technologie 5

FF je inovtivní v tom, že poskytuje možnost zchovt vysoký osh HUFA ve filetu, protože lze mtemticky spočíst dou potřenou pro úprvu kompozice mstných kyselin n poždovnou úroveň. Tím lze jednk ušetřit finnční prostředky v chovu, protože ryí olej je v porovnání s řepkovým držší (v roce 2012 cc o 10 %) jednk má tto inovtivnost dopd n udržitelnost chovu ry, protože světové zdroje ryího oleje jsou omezené, ztímco kvkultur velmi rychle roste. 1.3. Proč je nutná inovce, která je předmětem testování Inovce v přístupu k ryímu oleji, coy důležité surovině pro výrou krmných směsí pro ryy je nutná z důvodů výše popsných. Nhrzování neonovitelných zdrojů (zde ryí olej) zdroji onovitelnými (zde řepkový olej) je příkzem doy umožní zvýšit udržitelnost ekologii chovu ry v širším hledisku zároveň vede ke snížení nákldů n krmivo, což je výhodou pro chovtele v nejužším smyslu. 6

2. Úvod Ryy jsou hlvním zdrojem n-3 HUFA (vysoce nensycené mstné kyseliny), především kyseliny eikospentenové (EPA) dokoshexenové (DHA). Tyto n-3 kyseliny jsou uznávány jko unikátní nástroj pro prevenci léču mnoh civilizčních onemocnění, především pk krdiovskulárního systému (Simopoulos,1999). V poslední doě jsou v mnoh zemích rpidně vyvíjeny ochodovány produkty oohcené o tyto n-3 HUFA. Světový ryolov se všk velmi přilížil (někde již překročil) hrnici, kdy nstává tzv. overfishing. To je stv, kdy jsou populce ry přelovovné nedokáží již přirozeně onovovt své stvy. U některých druhů již reálně hrozí vyhynutí, pokud neudou populce doplněny z umělých chovů. Stále stoupjící poptávku po ryách ryích produktech je tře uspokojovt z umělých chovů ry, z tzv. kvkultury. Akvkultur je nejrychleji rostoucí odvětví v chovu zvířt, z posledních 25 let její produkce roste o cc 8,5 % z rok v dnešní doě tvoří podíl ry z kvkultury zhru polovinu z celkové lidské spotřey ry ryích výroků. Poždvky n ryí olej ryí moučku, coy trdiční komponenty krmných směsí pro chov ry, jsou tedy stále vyšší. Očekává se, že poptávk po ryím oleji pro kvkulturní průmysl předěhne možnosti nídky ěhem příštích deseti let. Proto je n chovtele výroce krmiv vyvíjen stále větší tlk, y ryí moučk olej yly nhrzovány lterntivními, udržitelnými zdroji. Jednou z možností, jk řešit tuto situci, která je prktikován především v chovu lososovitých ry, je použití strtegie finishing feeding. Jedná se o to, že v průěhu chovu ry se používá krmivo zložené n méně hodnotných, všk podsttně levnějších dlouhodoě udržitelných rostlinných olejích v posledních několik měsících před dodáním n trh se ryy krmí dietou oshující ryí olej pro vylepšení kompozice n-3 HUFA (Bell et l., 2003; 2005; Izquierdo et l., 2005; Lne et l., 2006; Regost et l., 2003; Torstensen et l., 2004; 2005). Pro tuto technologii yl vytvořen mtemtický model, kterým lze s vysokou přesností vypočítt dou potřenou k dosžení poždovné kompozice mstných kyselin ve svlovém tuku ry (Joling, 2003). V tomto systému chovu se efektivněji využívjí limitující zdroje ryího oleje zároveň se produkují ryy s vysokou nutriční hodnotou. V podmínkách ČR yl tto technologie experimentálně vyzkoušen n kpru oecném (Cyprinus crpio L.) Mrázem et l. (2011). 7

Použitá litertur Bell, J.G., Henderson, R.J., Tocher, D.R., Srgent, J.R., 2003. Replcement of dietry fish oil with incresing levels of linseed oil: modifiction of flesh ftty cid compositions in Atlntic slmon (Slmo slr) using fish oil finishing diet. Lipids 39, 223 232. Bell, J.G., McGhee, F., Dick, J.R., Tocher, D.R., 2005. Dioxin nd dioxin-like polychlorinted iphenyls (PCBs) in Scottish frmed slmon (Slmo slr): effects of replcement of dietry mrine fish oil with vegetle oils. Aquculture 243, 305 314. Izquierdo, M.S., Montero, D., Roin, L., Cllero, M.J., Rosenlund, G., Ginéz, R., 2005. Altertions in fillet ftty cid profile nd flesh qulity in gilthed serem (Sprus urt) fed vegetle oils for long term period. Recovery of ftty cid profiles y fish oil feeding. Aquculture 250, 431 444. Joling, M., 2004. Finishing feeds for crnivorous fish nd the ftty cid dilution model, Aquculture Reserch 35:706 709. Lne, R.L., Trushenski, J.T., Kohler, C.C., 2006. Modifiction of fillet composition nd evidence of differentil ftty cid turnover in sunshine ss Morone chrysops x M. sxtilis following chnge in dietry lipid source. Lipids 41, 1029 1038. Mráz, J., Zjíc, T., Picková, J., 2012. Culture of common crp (Cyprinus crpio) with defined flesh qulity for prevention of crdiovsculr diseses using finishing feeding strtégy. Neuroendocrinology Letters 33 (Suppl.2): 101-108. Regost, C., Arzel, J., Roin, J., Rosenlund, G., Kushik, S.J., 2003. Totl replcement of fish oil y soyen or linseed oil with return to fish oil in turot (Psett mxim). 1. Growth performnce, flesh ftty cid profile, nd lipid metolism. Aquculture 217, 465 482. Simopoulos, A.P., 1999. Essentil ftty cids in helth nd chronic disese. Americn Journl of Clinicl Nutrition 70, 560-569. Torstensen, B.E., Frǿylnd, L., Lie, Ǿ., 2004. Replcing dietry fish oil with incresing levels of rpeseed oil nd olive oil effects on Atlntic slmon (Slmo slr L) tissue nd lipoprotein lipid composition nd lipogenic enzyme ctivities. Aquc. Nutr. 10, 175 192. Torstensen, B.E., Bell, J.G., Rosenlund, R., Henderson, R.J., Grff, I.E., Tocher, D.R., Lie, Ǿ., Srgent, J.R., 2005. Tiloring of Atlntic slmon (Slmo slr L.) flesh lipid composition nd sensory qulity y replcing fish oil with vegetle oil lend. J. Agric. Food Chem. 53, 10166 10178. 8

3. Mteriál metodik 3.1. Ryy experimentální design Testovným druhem ryy yl siven merický (Slvelinus fontinlis) o průměrné hmotnosti 156 grmů. Smotný experiment zčl v květnu 2012 n chovném zřízení Annín. Z nszovných ry ylo oderáno 10 ks n nlýzu počátečního oshu tuku složení mstných kyselin. Ryy yly náhodně rozděleny do osmi skupin, kdy vkždé skupině ylo 300 jedinců nszeny do etonových průtočných žlů (foto 1). Žly měly stálý přítok čerstvou okysličenou vodou z náhonu řeky Otvy. N přítok yl instlován teplotní dtloger Minikin (EMS Brno), který kontinuálně, kždých 30 minut zznmenávl teplotu vody (průěh teploty viz. orázek 2). První dv žly (č.1 č.2) yly určeny jko kontrolní, po celou dou experimentu zde yl použit krmná směs se 100% ryího oleje (dále FO). Žly č.7 č.8 yly kontrolní pro nhrzení ryího oleje olejem řepkovým (dále RO)- po celou dou experimentu zde yl použit krmná směs s 50% řepkového oleje. Ve žlech č.3 č.4 yl n zčátku experimentu použit směs RO, po 45 dnech došlo ke změně do konce pokusu yl krmen směs FO. Žly č.5 č.6 yly krmeny prvních 90 dní směsí RO následně 45 dní směsí FO. Experimentální design je znázorněn n orázku č.1. Foto 1: Pohled n experimentální průtočné nádrže s utomtickým krmítkem 9

Orázek 1: Experimentální design 25 20 C 15 10 5 0 Orázek 2: Teplotní křivk v průěhu experimentu 10

3.2. Krmivo Krmivo pro experiment ylo dodáno společností Biomr. Jednlo se o experimentální směs Bio-vet, která svými prmetry vychází z řdy Efico, le je zde pro účely experimentu význmně snížen podíl lipidů, to n 13%. Dotukování krmné směsi n poždovných 26% proíhlo n Fkultě ryářství ochrny vod ve Vodňnech mnuálně, s použitím ryího neo řepkového oleje. Příprv (tukování) proíhlo v intervlech 2-3 týdnů, y připrvená směs yl zkrmen co možná nejdříve. Zároveň ylo hotové krmivo skldováno v suché hle. Tím se předcházelo nežádoucímu žluknutí tuku. Živinové složení směsi ukzuje tulk 1 mnuální dotukování zorzuje foto 2. Tulk 1: Živinové složení experimentálního krmiv protein % 44-48 lipidy % 26* krohydráty (NFE) % 15 vláknin % 2.8 popeloviny % 6.5 celkový fosfor % 0.9 strvitelná energie MJ/kg 19.9 *hodnot oshu lipidů ve směsi yl klkulován následně verifikován lortorní nlýzou Foto 2: Mnuální tukování experimentální směsi 11

3.3. Oděr vzorků stnovení výtěžnosti Oděr vzorků yl prováděn při nszení pokusu, dále po 45 po 90 dnech při ukončení experimentu. Při kždém vzorkování ylo oderáno 10 ks ry/nádrž pro chemickou nlýzu oshu složení tuku dále 10 ks ry/nádrž z účelem provedení senzorické nlýzy. Celkem tedy ylo oderáno 60 ks ry z kždé nádrže. Vzorkovná ry yl zvážen, omráčen úderem tupým předmětem do hlvy vykrven přetnutím žerních olouků (došlo k přerušení krevního oěhu). Po oddělení hlvy vykuchání yl ry vyfiletován. Levý filet s kůží yl zlen do hliníkové folie, oznčen vložen do nádoy s tekutým dusíkem, kde dochází k šokovému zmrzení tkáně ž n -196 C. Po dokončení vzorkování yly zmrzené části svloviny přesunuty do hluokomrzícího oxu, kde zůstli při teplotě -80 C ž do dlších nlýz. K oxidci lipidů ve tkáních může docházet ž do teploty cc -40 C, proto je nutné mrzit vzorky šokově uchovávt je při extrémně nízkých teplotách. Jko jeden z doplňkových údjů projektu yl zjišťován výtěžnost jtečně oprcovného těl filet. Důvodem yl hypotetický vliv náhrdy ryího oleje v krmivu olejem rostlinným n tyto chrkteristiky. 3.4. Senzorická nlýz Podsttou senzorické (neo též orgnoleptické) nlýzy je porovnt kvlitu vzorků n zákldě osoních vjemů pocitů posuzovtelů. Při této nlýze je vzorek hodnotiteli předkládán ez toho, niž y věděl, o jký vzorek se jedná. Úkolem hodnotitele je n zákldě sujektivních vjemů vzorek ohodnotit ve sledovných prmetrech. Vzorek ryy je předložen tepelně uprven v neprodyšně uzvřené nádoce, ez použití jkýchkoli dochucovcích prostředků, včetně soli. Hodnotitel musí ýt v dorém zdrvotním stvu před smotnou nlýzou y neměl jíst neo kouřit, pít lze pouze čistou, nesycenou vodu. Mezi jednotlivými hodnocenými vzorky lze poskytnout hodnotitelské komisi též pečivo sklenku neochuceného lkoholu (npř. vodk) pro zneutrlizování chuti. Vzorkovnice (uzvírtelné sklenice) se vzorky yly oznčeny třímístnými kódovými čísly (foto 3). Kždá vzorkovnice oshovl reprezenttivní část filetu. Tepelná úprv vzorků trvl 20 minut při teplotě 180 C. Orgnoleptická nlýz yl hodnocen s použitím grfických stupnic, používná yl nestrukturovná hédonická grfická stupnice. Byly 12

sledovány čtyři jkostní znky: vůně, chuť, pchuť konzistence. Ke kždému znku yl předtištěn nestrukturovná úsečk. Při získání výsledků ylo vycházeno z toho, že vzdálenost od zčátku (kldná vlstnost) k oznčenému místu ude hodnocen ekvivlentem vyjdřujícím číselnou hodnotu intenzity vjemu v milimetrech. Čím ude tto vzdálenost větší, tím ude hodnocení méně příznivé. Dlším provedeným testem yl trojúhelníkový test, kdy hodnotitel održí sdu tří vzorků, z nichž dv jsou totožné jeden rozdílný. Úkolem je n zákldě sujektivních vjemů posoudit, které dv vzorky jsou shodné který je rozdílný. Senzorické hodnocení se provádělo vždy při změně v krmení experimentálních ry (viz. or. 1) v pnelu nejméně deseti oso. Foto 3: Nplněné oznčené vzorkovnice pro senzorickou nlýzu svloviny siven. 3.5. Chemická nlýz Extrkce lipidů (foto 4) ze vzorků ms krmiv jejich osh yl stnoven podle Hr Rdin (1978). Z celkového lipidu yly připrveny metylestery mstných kyselin podle Appelqvist (1968). Kompozice mstných kyselin yl stnoven pomocí plynového chromtogrfu (Trce Ultr FID, Thermo Scientfic). Jednotlivé peky yly určeny porovnáním se stndrdem GLC-68D dlšími. 13

Foto 4: Extrkce lipidů ze svloviny. 3.6. Model předpovědi Dt získná z nlýzy lipidů ze skupin RO:45FO RO:90FO yl porovnán s výsledky získnými výpočtem podle ředícího modelu (orázek 3) ověřeného Jolingem (2004). Orázek 3: Ředící model pro lososovité ryy kde: P T...předpovídná % MK ve filetu testovné ryy v čse T P K...% MK ve filetu kontrolní ryy v čse T P 0...% MK ve filetu testovné ryy před zčátkem fáze finishing feeding Q T...součinitel hmotnosti ryy (kg) oshu tuku (%) ve filetu testovné ryy v čse T Q 0...součinitel hmotnosti ryy (kg) oshu tuku (%) ve filetu testovné ryy před zčátkem fáze finishing feeding 14

4. Výsledky 4.1. Produkční ukztele Celý experiment proíhl 135 dní yl rozdělen do 3 etp, jk ylo popsáno v kpitole 3. Úhyn se pohyovl v rozmezí 3-4.3 % ve všech nádržích. Většin uhynulých kusů souvisí s krátkodoě vysokými teplotmi vody (orázek 2), popřípdě s přívlovými dešti následným záklem vody v průtočných žlech. Bylo potvrzeno, že použití řepkového oleje v dietě nemá signifikntní vliv n růst ry (orázek 4). Neprokázl se ni vliv použitého krmiv n rozrůstání osádky, vriilit v hmotnostech je srovntelně vysoká ve všech nádržích. Detilní přehled produkčních ukztelů viz. tulk 2. Tulk 2: Produkční ukztele experimentu. skupin nszeno ks celková hmotnost nszení Ø hmotnost nszení g/ks vyloveno ks celková hmotnost při výlovu Ø hmotnost výlovu g/ks ztráty úhynem ks / % FO 300 47.8 159 228 132.6 502 9 / 3 1.06 FO 300 47.2 157 227 135.1 509 13 / 4.3 1.03 RO:90FO 300 47.2 157 230 140.1 511 10 / 3.3 1.01 RO:90FO 300 48.5 161 229 145 529 11 / 3.6 0.95 RO:45FO 300 44.2 147 228 136.3 520 12 / 4 1.01 RO:45FO 300 47.6 158 230 141.1 495 10 / 3.3 0.96 RO 300 44.7 149 227 139.5 524 13 / 4.3 0.96 RO 300 48 160 231 140.2 517 12 / 4 0.97 FCR 600 živá hmotnost g 500 400 300 200 100 t-0 t-45 t-90 t-135 FO FO:90RO FO:45RO RO Orázek 4: Porovnání živých hmotností experimentálních ry v čsech změny krmiv. Dt jsou průměr ± směrodtná odchylk z duplikáty (n=20). 15

4.2. Výtěžnost Vždy při oděru vzorků ry, tzn. po 45, 90 135 dnech trvání experimentu, yl stnoven jtečná výtěžnost chovných ry (foto 5). Výsledky neprokzují sttistickou závislost diety s částečně nhrzeným ryím olejem n procentuální podíl svloviny siven. Dílčí rozdíly jsou dány lidským fktorem přirozenou vriilitou. Kompletní výsledky hodnocení výtěžnosti viz. tulk 3. Foto 5: Jtečně oprcovné tělo (JOT) filet siven. Tulk 3: Výtěžnost (%) jtečně oprcovného těl filet siven po 45, 90 135 dnech výkrmu směsí s částečně nhrzeným ryím olejem. Dt jsou průměr ± směrodtná odchylk (n=20). % JOT* % filety FO 82.1±1.2 55.5±1.8 t-45 t-90 t-135 RO:90FO 82.7±1.7 56.4±1.7 RO:45FO 81.9±2.3 54.4±2.4 RO 80.7±4.7 56.9±2.5 FO 81.1±2.2 53.8±2.1 RO:90FO 81.3±1.7 52.1±2.5 RO:45FO 81.7±1.6 53.2±1.1 RO 80.2±5.6 53.7±2.0 FO 82.0±2.6 53.4±1.5 RO:90FO 81.5±2.5 54.9±1.8 RO:45FO 82.5±3.1 54.1±2.3 RO 82.7±1.9 53.5±1.5 *JOT-jtečně oprcovné tělo (tělo s hlvou, ez vnitřností žer) 16

4.3. Senzorická nlýz Senzorické hodnocení ylo provedeno celkem třikrát v průěhu experimentu. Poprvé po 45 dnech (or. 5), kdy yly porovnávány pouze skupin FO RO. Zde je tře zdůrznit, že nižší dosžená hodnot v dné vlstnosti znmená příznivější hodnocení dné skupiny. Příznivějšího hodnocení ve všech sledovných prmetrech dosáhly ryy ze skupiny RO. Druhé hodnocení proěhlo po 90 dnech (or. 6), kdy yly porovnávány opět rozdíly mezi skupinmi FO RO. Vriilit v hodnocení je všk ntolik vysoká, že rání sttistickému prokázání nznčených rozdílů. Nicméně zjištěné hodnoty svědčí pro nepřítomnost rozdílů mezi skupinmi. Poslední senzorická nlýz yl proveden n konci pokusu (or. 7), kdy yly porovnávány orgnoleptické vlstnosti všech experimentálních skupin siven (tzn. FO, RO:45FO, RO:90FO, RO). 70 60 50 40 FO 30 20 RO 10 0 vůně chuť pchuť konzistence Orázek 5: Porovnání zákldních senzorických ukztelů svloviny ry po 45 dnech experimentu. Dt jsou průměr (n=20). Provedený Studentův t-test prokázl rozdíly mezi skupinmi (P<0.05); FO - ryí olej; RO - řepkový olej. 17

70 60 50 40 30 FO RO 20 10 0 vůně chuť pchuť konzistence Orázek 6: Porovnání zákldních senzorických ukztelů svloviny ry po 90 dnech experimentu. Dt jsou průměr (n=11). FO - ryí olej; RO - řepkový olej. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 vůně chuť pchuť konzistence FO RO:90FO RO:45FO RO Orázek 7: Porovnání zákldních senzorických ukztelů svloviny ry experimentu. Dt jsou průměr (n=16). n konci Výsledky tohoto testování nznčují, že jko přijtelnější ze strny konzument se ukzuje klsická technologie chovu s použitím ryího oleje. Důležité le zároveň je, že ve všech provedených hodnoceních yl zznmenán vysoká vriilit v názoru jednotlivých posuzovtelů dt (s výjimkou prvního testu) tudíž nejsou sttisticky průkzná. Dlším fktem je, že ni jeden testovný vzorek neyl hodnocen nepříznivě. Z dosžených výsledků 18

lze vyvodit hypotézu, že v přípdě krátkodoého (zde 45 dní) nhrzení části ryího oleje olejem řepkovým dochází ze strny konzument k jkémusi ozvláštnění či vylepšení zákldních senzorických vlstností u těchto ry jsou tedy hodnoceny příznivěji. Při dlouhodoějším půsoení se tento trend v dných podmínkách nepotvrdil. V neposlední řdě je tře zmínit, že senzorickou nlýzu prováděli hodnotitelé ez větších zkušeností s prolemtikou z řd ěžných konzumentů. 4.4. Osh tuku kompozice mstných kyselin Osh tuku ve filetu yl nlyzován při kždém vzorkování ry, nicméně relevntní pro výsledky tohoto projektu je porovnání oshu tuku n konci experimentu (orázek 8). Po 135 dnech yl lehce nižší osh tuku zjištěn ve skupinách RO:90FO (9.74±1.79%) RO:45FO (9.92±1.64%) v porovnání se skupinmi FO (10.33±2.23%) RO (10.35±1.70%). Tento stv lze s vysokou prvděpodoností vysvětlit změnmi v dietním režimu těchto skupin. Ztímco skupiny FO RO yly krmeny po celou dou stejnou krmnou směsí, zylým ryám yl diet ěhem experimentu měněn, tudíž mohlo dojít k dočsnému sníženému příjmu krmiv. Rozdíly všk nejsou sttisticky signifikntní neyly potvrzeny ni přípdnou nižší finální kusovou hmotností těchto ry. V přípdě plikce této technologie v reálné prxi lze nicméně doporučit přechod mezi krmnými směsmi pozvolný, s výměnou v průěhu několik dnů- tím lze omezit půsoící stresové fktory. Kompletní výsledky nlýz oshu tuku ve filetu siven viz. kpitol Přílohy, tulk 4). 14 12 osh tuku % 10 8 6 4 2 FO RO:90FO RO:45FO RO Orázek 8: Osh tuku (%) ve filetu pokusných ry n konci experimentu 19

Kompozice mstných kyselin n konci experimentu zcel jsně koresponduje s typem krmné směsi, která yl chovným ryám předkládán. Orázky 9, 10 11 ilustrují odstupňování oshu jednotlivých mstných kyselin podle množství doy krmení směsí s ryím, respektive s řepkovým olejem. % z identifikovných 45 40 35 30 25 20 15 d c c d d c FO RO:90FO RO:45FO RO 10 5 0 c d SFA MUFA PUFA n-3 PUFA n-6 PUFA n-3/n-6 Orázek 9: Zstoupení hlvních skupin mstných kyselin (% z identifikovných) ve filetu pokusných ry n konci experimentu % z identifikovných 30 25 20 15 10 5 0 c FO d RO:90FO RO:45FO c RO d c C18:1n-9 C18:2n-6 C20:2n-6 C20:3n-6 C20:4n-6 Orázek 10: Kompozice kyseliny olejové (18:1n-9) n-6 mstných kyselin (% z identifikovných) ve filetu pokusných ry n konci experimentu. 20

16 % z identifikovných 12 8 4 c d c FO RO:90FO RO:45FO RO 0 C18:3n-3 C20:3n-3 C20:5n-3 C22:5n-3 C22:6n-3 Orázek 11: Kompozice n-3 mstných kyselin (% z identifikovných) ve filetu pokusných ry n konci experimentu. Kompozice mstných kyselin n konci experimentu u skupin s finishing feedingem (tzn. skupiny RO:90FO RO:45FO) yl porovnáván s hodnotmi vypočítnými pomocí ředícího modelu. N orázcích 12 13 je znázorněn spolehlivost tohoto výpočtu pro oě skupiny ve srovnání se skutečně zjištěnými hodnotmi. Regresní přímk, respektive její sklon je velmi lízký linii shodnosti. Princip ředícího modelu říká, že pokud se změní druh předkládného krmiv, pk se mění i kompozice mstných kyselin ve svlovině chovných ry v čse v závislosti n množství ukládných nových mstných kyselin. Konkrétní plikce ředícího modelu pro předpověď oshu n-3 PUFA ude lépe popsán příkldem: Siven je krmen nejprve krmivem s ryím olejem částečně (50%) nhrzeným řepkovým olejem. Po určité doě (zde npř. po 45 dnech) se zčne s použitím krmiv s rostlinným olejem. Siven má v doě této změny hmotnost 259 grmů osh tuku ve filetu 7.75% osh n-3 PUFA 21.99%. Použijeme ředící model (kpitol 3.6). Q 0 =7.75 x 259 = 2004. Novým krmivem je siven krmen do hmotnosti 537 grmů. Tehdy je osh tuku ve filetu 9.74% (Q T = 537 x 9.74 = 5238). Siven, který je krmen kontrolní dietou se 100% ryího oleje má osh n-3 PUFA 26.96%. 21

P T = P K + [(P 0 -P K ) / (Q T /Q 0 )] P T = 10.49 + [(21.99 26.96) / ( 5238/2004)] P T = 25.06 % n-3 PUFA Siven z tohoto příkldu y měl dosáhnout n konci výkrmu hodnoty 25.06% n-3 PUFA ve filetu. Skutečnost, zjištěná chemickou nlýzou je 24.83 % n-3 PUFA. Z tohoto příkldu z konkrétních výsledků znázorněných n orázcích 12 13 je vidět, že testovný ředící model funguje s vysokou spolehlivostí. N zákldě výsledku tohoto konkrétního projektu lze konsttovt, že nhrzením 50% ryího oleje olejem řepkovým lze ušetřit ž 1.1 Kč n 1 kg krmné směsi. Úspor je dán nižší cenou řepkového oleje ve srovnání s ryím. Při hypotetické produkci npř. 10 tun siven při FCR 1 y pk úspor předstvovl 11 000 Kč. Vzhledem k fktu, že je dokázáno, že lze v krmné směsi nhrdit i více, než jen 50% ryího oleje, lze tento ekonomický enefit propočítt pro různé úrovně výživy. Předpovídná % MK 50 40 30 20 10 0 EPA y = 0,9935x + 0,1542 R² = 0,9965 DHA ALA LA n-3 PUFA SFA n-3 HUFA n-6 PUFA MUFA PUFA 0 10 20 30 40 50 Skutečná % MK Orázek 12: Grf předpovědi % mstných kyselin ve filetu ry ze skupiny RO:90FO. Pozorovné hodnoty jsou průměrem (n=6). Regresní přímk znázorňuje linii předpovědi. 22

Předpovídná % MK 50 40 30 20 10 0 y = 1,0003x - 0,1427 R² = 0,9985 DHA ALA EPA n-3pufa n-6 PUFA SFA n-3 HUFA LA MUFA 0 10 20 30 40 Skutečná % MK PUFA Orázek 13: Grf předpovědi % mstných kyselin ve filetu ry ze skupiny RO:45FO. Pozorovné hodnoty jsou průměrem (n=6). Regresní přímk znázorňuje linii předpovědi. 23

5. Závěr V rámci pilotního projektu yly prktickým pokusem vysvětleny zodpovězeny následující hypotézy otázky: 1) Lze prostým přimícháním řepkového oleje do netukovných pelet docílit dosttečného oshu tuku (26%) v krmné směsi? Ano, lortorní nlýz potvrdil klkulovnou hodnotu 26% tuku v krmné směsi u oou experimentálních diet ť už s přídvkem ryího neo řepkového oleje. 2) Náhrd části ryího oleje v krmivu nemá vliv n růst přežití osádky siven merického. Tto hypotéz yl potvrzen, když neyly mezi testovnými skupinmi zjištěny sttisticky signifikntní rozdíly v přírůstku ry při nhrzení 50% ryího oleje v krmivu olejem řepkovým. 3) Způsoí nhrzení části ryího oleje v krmivu rozdíly ve výtěžnosti jtečně oprcovného těl filet? Ne, provedené testy výtěžnosti nepotvrdily rozdíly mezi skupinmi. 4) Má nhrzení části ryího oleje olejem řepkovým vliv n senzorické vlstnosti ms siven? V zásdě nemá, senzorické hodnocení v pnelu ěžných konzumentů sttisticky neprokázlo, že y n konci experimentu yl některá z skupin více neo méně preferován. Nicméně určité dílčí rozdíly v hodnocení yly zznmenány (zejmén při krátkodoém půsoení změny krmiv) jejich úplné ojsnění zsluhuje podronější studii n toto tém. 5) V provozních podmínkách v chovu siven lze s úspěchem plikovt ředící model pro vypočítání oshu sledovných mstných kyselin ve filetu z jednotku čsu. Ano, dosžené výsledky potvrzují, že ředící model pro předpověď kompozice mstných kyselin ve filetu ryy krmené dným krmivem z jednotku čsu je funkční i v prktických (provozních) podmínkách. 24

6) Lze nhrzením části ryího oleje v krmivu olejem řepkovým reálně docílit ekonomické úspory? Ano, lze. Konkrétně v tomto experimentu může ýt úspor ž 1.1 Kč /kg krmné směsi. Reálná úspor ude tím větší, čím ude vyšší podíl levnějšího, řepkového oleje. Ve Vodňnech dne 30. 11. 2012 Ing. Jn Mráz, Ph.D. řešitel projektu 25

6. Přílohy Tulk 4: Osh tuku ve filetu experimentálních ry ve sledovných skupinách různých čsech. Dt jsou průměr ± směrodtná odchylk. čs skupin osh tuku % t-45 t-90 t-135 FO 9.36±1.89 RO:90FO 7.75±1.66 RO:45FO 5.77±1.09 RO 8.27±0.61 FO 8.63±1.50 RO:90FO 10.08±0.69 RO:45FO 9.37±0.94 RO 9.28±1.75 FO 10.33±2.66 RO:90FO 9.74±1.79 RO:45FO 9.92±1.64 RO 10.35±1.70 26

Tulk 5: Kompozice vyrných mstných kyselin v experimentálních skupinách po 45, po 90 po 135 dnech pokusu. Dt jsou průměr. t-45 t-90 t-135 FO RO:90FO RO:45FO RO FO RO:90FO RO:45FO RO FO RO:90FO RO:45FO RO 14:0 4.59 3.69 3.68 3.32 4.88 4.63 3.58 3.64 5.05 4.85 4.30 3.75 16:0 15.75 13.38 14.16 13.72 15.59 15.20 12.99 13.20 14.89 14.73 13.67 12.99 16:1 6.56 5.60 5.57 5.41 6.95 6.45 5.36 5.30 7.28 6.92 6.40 5.39 18:0 3.34 2.69 2.86 2.81 2.83 2.90 2.59 2.67 2.67 2.76 2.56 2.54 18:1n-9 24.71 28.62 29.77 29.34 20.65 24.26 28.22 28.33 20.23 22.43 25.60 28.43 18:1n-7 3.16 2.83 2.22 3.31 3.33 3.39 3.08 3.08 3.47 3.48 3.38 3.22 18:2n-6 11.24 15.27 14.92 14.62 9.80 12.28 15.47 15.81 9.99 11.55 14.01 16.30 18:3n-3 7.61 8.64 9.45 8.82 5.34 5.55 7.04 6.89 5.00 5.20 5.63 6.16 20:1n-9 0.56 1.71 1.64 1.46 1.93 1.68 1.43 1.46 2.03 1.87 1.65 1.36 20:2n-6 3.46 2.77 2.52 2.75 4.46 4.16 3.19 3.16 4.81 4.45 3.96 3.43 20:3n-6 0.81 0.57 0.50 0.58 0.57 0.57 0.53 0.43 0.57 0.55 0.48 0.72 20:4n-6 0.46 0.65 0.72 0.75 1.10 0.94 0.80 0.77 1.22 1.10 0.96 0.82 20:3n-3 0.25 1.57 1.48 1.71 3.38 3.15 2.08 1.90 3.41 2.48 2.52 1.97 20:5n-3 4.78 4.08 4.02 4.23 6.35 4.93 4.23 4.30 6.13 5.57 4.91 4.13 22:5n-3 1.63 1.47 1.42 1.32 1.85 1.58 1.33 1.26 1.93 1.82 1.54 1.27 22:6n-3 6.87 6.23 4.98 5.69 10.12 7.86 7.66 7.51 10.49 9.76 8.19 7.21 SFA 25.53 19.77 20.76 19.99 23.57 23.03 19.40 19.74 22.90 22.61 20.77 19.50 MUFA 36.86 38.98 39.22 39.52 33.27 35.95 38.27 38.23 33.29 34.79 37.03 38.47 PUFA 37.12 41.25 40.02 40.49 42.98 41.02 42.32 42.03 43.56 42.48 42.20 42.02 n-3 PUFA 21.15 21.99 21.35 21.78 27.04 23.07 22.34 21.86 26.96 24.83 22.79 20.75 n-6 PUFA 15.97 19.26 18.67 18.71 15.93 17.95 19.98 20.17 16.60 17.65 19.41 21.28 n-3 HUFA 13.54 13.35 11.90 12.96 21.70 17.53 15.30 14.97 21.96 19.63 17.16 14.59 EPA+DHA 11.65 10.32 9.00 9.93 16.47 12.79 11.89 11.81 16.62 15.33 13.10 11.34 n-3/n-6 1.32 1.14 1.15 1.17 1.70 1.29 1.12 1.08 1.62 1.41 1.17 0.98 27