FINANČNÍ ANALÝZA WALMARK, A.S.

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance FINANČNÍ ANALÝZA WALMARK, A.S. Financial analysis of Walmark, Inc. Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. František KALOUDA, CSc., MBA Autor: Aneta HARATKOVÁ Brno, 2016

Jméno a příjmení autora: Aneta Haratková Název bakalářské práce: Finanční analýza Walmark, a.s. Název práce v angličtině: Financial analysis of Walmark, Inc. Katedra: Finance Vedoucí diplomové práce: Ing. František Kalouda, CSc., MBA Rok obhajoby: 2016 Anotace Cílem bakalářské práce Finanční analýza Walmark, a.s. je s pomocí vybraných metod finanční analýzy vyhodnotit finanční zdraví podniku Walmark, a.s. V úvodní části je zaveden teoretický aparát a rešerše zvolené literatury. Následující část čtenářům blíţe přibliţuje vybraný podnik. Praktická část se zabývá aplikací zvolených metod na vybraný podnik, zhodnocením jednotlivých ukazatelů včetně jejich dílčích výsledků, dále v této části dojde k identifikaci problémových míst. Na závěr dojde ke shrnutí poznatků, k navrţení opatření pro stabilizaci finanční situace podniku a ke kvantifikaci jejich efektů. Annotation The goal of the bachelor s thesis Financial analysis of Walmark, Inc. is to evaluate a financial health of Walmark, Inc. In the introduction, there are theoretical apparatus and relevant literature review established. The following part gives the reader the information about the chosen company. In the practical part, there are an application of selected methods on the company, an evaluation of the individual indicators including their partial results, and subsequently there are mentioned the problem zones. The conclusion sums up the findings, provides recommendation to stable economic situation of the company and quantification of their effects. Klíčová slova Finanční analýza, rozvaha, výkaz zisku a ztrát, rentabilita, aktivita, likvidita, pracovní kapitál Keywords Financial analysis, balance sheet, profit a loss account, profitability, activity, liquidity, working capital

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Finanční analýza Walmark, a.s. vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Kaloudy, CSc., MBA a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 22. dubna 2016 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Františku Kaloudovi, CSc., MBA za cenné připomínky, odborné rady a čas, který mi věnoval při zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji svému otci, Ing. Miroslavu Haratkovi, MBA za poskytnutí přístupu k interním informacím firmy Walmark, a.s. a za objasnění podnikatelských aktivit této společnosti.

OBSAH OBSAH... 8 ÚVOD... 11 1 TEORETICKÁ ČÁST... 13 1.1 POJETÍ FINANČNÍ ANALÝZY... 13 1.2 UŢIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY... 13 1.2.1 Externí uživatelé finanční analýzy... 14 1.2.2 Interní uživatelé finanční analýzy... 15 1.3 ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU... 15 1.3.1 Rozvaha... 16 1.3.2 Výkaz zisku a ztrát... 17 1.3.3 Přehled o peněžních tocích... 18 METODY FINANČNÍ ANALÝZY... 19 1.4 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ... 19 1.5 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ... 20 1.5.1 Ukazatele rentability... 20 1.5.2 Ukazatele likvidity... 21 1.5.3 Ukazatele aktivity... 23 1.5.4 Ukazatele zadluženosti... 24 1.5.5 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)... 25 1.5.6 Pyramidové soustavy ukazatelů... 26 1.5.7 Analýza pracovního kapitálu (NWC)... 27 1.6 PREDIKCE FINANČNÍ TÍSNĚ... 28 1.6.1 Kralickův Q test (Quick test)... 28 1.6.2 Altmanův model... 29 1.6.3 Index důvěryhodnosti IN05... 30 2 PROFIL SPOLEČNOSTI... 33 2.1 WALMARK, A.S.... 33 2.2 HISTORIE SPOLEČNOSTI... 33 2.3 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ, KLASIFIKACE SPOLEČNOSTI... 34 2.4 KONCERN SPOLEČNOSTI WALMARK, A.S.... 35 2.5 WALMARK V ZAHRANIČÍ... 35 3 PRAKTICKÁ ČÁST... 37 3.1 APLIKACE ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ... 37 3.1.1 Horizontální analýza rozvahy... 37 3.1.2 Vertikální analýza rozvahy... 40 3.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát... 42 3.1.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát... 45 3.2 APLIKACE POMĚROVÝCH UKAZATELŮ... 47 3.2.1 Ukazatele rentability... 47 3.2.2 Ukazatele likvidity... 48 3.2.3 Ukazatele aktivity... 49 3.2.4 Ukazatele zadluženosti... 50 3.2.5 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)... 51 3.3 ANALÝZA PRACOVNÍHO KAPITÁLU... 51 3.4 PREDIKCE FINANČNÍ TÍSNĚ... 52 3.4.1 Kralickův Q test (Quick test)... 52 3.4.2 Altmanův index... 53 3.4.3 Index důvěryhodnosti IN05... 54 3.5 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, NÁVRHY A DOPORUČENÍ... 56 4 ZÁVĚR... 61

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 63 SEZNAM TABULEK... 64 SEZNAM GRAFŮ... 64 SEZNAM SCHÉMAT... 64 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 65 SEZNAM PŘÍLOH... 67

10

ÚVOD Finanční analýza patří mezi jednu z nejdůleţitějších součástí plánování akcionářů k naplňování jejich podnikatelských aktivit. Na základě odhalení slabých a silných stránek pomáhá manaţerům stanovit vhodný podnikatelský záměr a tedy řídit podnik. Prostřednictvím finanční analýzy se běţné údaje finančního účetnictví rozšiřují a dochází k hledání souvislostí mezi nimi, coţ umoţňuje komplexnější pohled na ekonomickou kondici podniku s určitým výhledem do budoucnosti. Tato bakalářská práce si klade za cíl pomocí vybraných metod provést finanční analýzu vybraného podniku, zhodnotit jeho dosavadní hospodářské výsledky, posoudit jeho finanční zdraví a identifikovat jeho problémová místa. Dále pak také porovnání finanční situace podniku po výrazném zásahu do akcionářské struktury a prodeji poloviny podnikových akcií. Poté dojde k predikci dalšího vývoje, k navrţení opatření pro zlepšení finanční situace a kvantifikaci jejich dopadů. Očekávání a předpokládané výsledky finanční analýzy jsou spíše negativní, jelikoţ na základě veřejně dostupných informačních zdrojů podniku lze pozorovat nepříznivý vývoj vzhledem k tomu, ţe se podniku nedaří generovat zisk a vykazuje nízké trţby z hlavní činnosti. S ohledem na čtyřletý časový horizont, během kterého došlo k prodeji poloviny podnikových akcií, pozorujeme v rámci finanční analýzy změnu priorit a strategie řízení s ohledem na nové akcionáře. V části věnované teoretické části je přiblíţeno pojetí a význam finanční analýzy, její uţivatelé a zdroje informací, z nichţ finanční analýza čerpá. Dále tato část obsahuje členění a definice jednotlivých postupů a metod finanční analýzy, přičemţ do této části byly vybrány jen ty ukazatele, které jsou pro účely této práce relevantní. V závěru dílčí části je čtenář seznámen s některými modely predikce finanční tísně. Na základě poznatků získaných v teoretické části práce dojde v praktické části na samotnou aplikaci metod finanční analýzy na vybraný podnik. V této části dojde k výpočtu jednotlivých ukazatelů, meziročnímu srovnání a identifikaci problémových oblastí. Závěrem autorka shrne získané výsledky, navrhne případná opatření pro zlepšení finanční situace a kvantifikuje jejich efekty. 11

12

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Pojetí finanční analýzy Pojem finanční analýza byl definován jiţ mnoha autory, proto se můţeme setkat s mnoha definicemi tohoto pojmu. V zásadě se shodují v tom, ţe finanční analýzou rozumíme soubor aktivit, prostřednictvím kterých zjišťujeme, posuzujeme a vyhodnocujeme podnik jako celek, jeho hospodářskou situaci a predikujeme jeho vývoj v čase. Smyslem finanční analýzy je tedy dospět k určitým závěrům ohledně celkové hospodářské situace podniku, které usnadňují manaţerům přijímat různá rozhodnutí. Výsledky slouţí autorovi finanční analýzy k identifikaci problémových míst hospodaření podniku a vytvoření návrhu na zlepšení dosavadní finanční situace podniku. Můţeme říct, ţe prostřednictvím metod finanční analýzy dochází k hodnocení minulé i současné situace podniku a k navrţení budoucích řešení. Sedláček pojímá finanční analýzu jako metodu hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. 1 Za cíle finanční analýzy se povaţuje zejména posouzení finančního zdraví podniku, dále zde můţeme zařadit rozpoznání slabých stránek, které mohou v budoucnu přestavovat pro podnik určitý typ hrozby, a silných stránek podniku, při jejichţ vyuţití se mohou stát podnikovými příleţitostmi. Poskytuje obraz o nebezpečích a příleţitostech. Jako další cíl můţeme zmínit interpretace výsledků s návrhy v řízení podniku. 1.2 Uživatelé finanční analýzy Výsledky provedené finanční analýzy poskytují informace, které jsou důleţité pro různou škálu subjektů, které je sledují z různých důvodů. Tyto informace poskytují těmto subjektům podklady k rozhodování. Zájemci o finanční analýzu jsou v první řadě management podniku, vlastníci a věřitelé. Kislingerová 2 člení uţivatele finanční analýzy na interní a externí. 1 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6, str. 3. 2 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 33. 13

1.2.1 Externí uživatelé finanční analýzy Externí uţivatelé finanční analýzy vycházejí při hodnocení finanční stability podniku z veřejně dostupných zdrojů, kterými jsou zveřejňované finanční podnikové výkazy a další zdroje. Mezi externí uţivatele se řadí investoři, banky a ostatní věřitelé, stát a jeho orgány, konkurenční podniky, manaţeři a obchodní partneři. Investoři Investoři patří mezi hlavní subjekty finanční analýzy. Mezi ně patří akcionáři a vlastníci, kteří poskytují podnikový kapitál za účelem jeho zhodnocení. Jejich zájmem je růst ceny akcií a vyplacení dividend. Ti sledují informace o výkonnosti podniku z kontrolního důvodu, a to především v akciových společnostech, kde dochází k oddělení vlastnictví od řízení. Vlastníci kontrolují, jak manaţeři hospodaří s podnikovými aktivy. 3 Výsledky finanční analýzy usnadňuje rozhodování i potencionálním investorům o případně investici. Tito investoři se zajímají zejména o míru výnosu a rizika spojených s investicí. Banky a ostatní věřitelé Banky a další věřitelé se zajímají o finanční stav podniku ze zřejmého důvodu. Na základě posouzení bonity potencionálního nebo existujícího dluţníka se banka rozhoduje o poskytnutí úvěru podniku, jeho výši, doby splatnosti a dalších podmínkách. Banky vyhodnocují likviditu dané společnosti, tedy schopnost splácet její závazky. Obchodní partneři Mezi obchodní partnery řadíme dodavatele a odběratele. Hlavním zájmem obchodních dodavatelů je zjištění krátkodobé stability, jeho solventnosti a likvidity, tedy zda je schopen hradit své splatné závazky. Dlouhodobí dodavatelé soustřeďují svůj zájem na dlouhodobou stabilitu podniku, s cílem zajistit svůj odbyt u stálého zákazníka. 4 Zájmem odběratelů je naopak stabilní finanční situace dodavatelského podniku. Pro odběratele je podstatné minimalizovat rizika vyplívající z neuskutečnění dodávek při bankrotu dodavatelského podniku. Stát a jeho orgány Hlavním důvodem sledování informací o podniku je kontrola dodrţování daňové povinnosti. Informace také vyuţívá k sestavení různých statistických šetření. Stát dále kontroluje ty podniky, kterým udělil státní zakázky nebo kterým umoţňuje čerpat státní dotace a jiné finanční výpomoci. 5 Konkurenční podniky Konkurenti získávají informace o podniku ze stejného odvětví s cílem vzájemně se srovnávat a vyhodnocovat své postavení na trhu. 3 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 33. 4 Finanční analýza podniku. Atlantis PC s.r.o.[online].[cit. 2015-07-23]. Dostupné z: http://www.finanalysis.cz/teorie-financni-analyzy.html 5 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 34. 14

1.2.2 Interní uživatelé finanční analýzy Výstupy finanční analýzy pomáhají stanovit opatření pro fungování podniku tak, aby došlo k naplnění jeho cílů. Vyuţívání výsledků finanční analýzy k řízení společnosti se nazývá analýza interní. Zdrojem interní analýzy jsou nejen údaje z finančního účetnictví, ale také údaje z vnitropodnikových dat. Výstupy interní finanční analýzy slouţí manaţerům, zaměstnancům a odborům. Manažeři Nespornou výhodou manaţerů v přístupu k informacím spočívá v tom, ţe disponují informacemi, které jsou za běţných podmínek externím uţivatelům nepřístupné. Manaţeři mají pravdivé povědomí o finanční situaci, které jim umoţňuje správně se rozhodovat a řídit podnik. Na základě odhalení silných a slabých stránek management stanovuje správný podnikatelský záměr. Zaměstnanci Zaměstnanci mají očividný zájem na prosperitě a udrţení finanční stability podniku. Mají zájem o zajištění jejich zaměstnaneckých jistot, zachování pracovních míst a mzdové perspektivy. 1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Mezi základní zdroj finanční analýzy patří účetní závěrka. Podle zákona o účetnictví účetní závěrku tvoří 6 : rozvaha (bilance) výkaz zisku a ztráty, příloha, která poskytuje vysvětlující a doplňující informace k předchozím výkazům Účetní závěrka účetních jednotek, které splňují kritéria uvedená v 20 tohoto zákona, dále zahrnuje tyto výkazy 7 : přehled o peněţních tocích (cash flow) přehled o změnách vlastního kapitálu Účetní závěrku povinně zveřejňují společnosti zapsané v obchodním rejstříku nebo ty společnosti, kterým tuto povinnost ukládá zvláštní právní předpis. Účetní závěrka se sestavuje v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku ty účetní jednotky, které nemají ze zákona povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, vyjma akciových společností. 8 6 Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, 18 odst. 1 7 Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, 20: a) aktiva více neţ 40 mil. Kč, b) úhrn čistého ročního obratu více neţ 80 mil. Kč. Pro akciové společnosti zákon stanovuje, ţe musí být splněna obě kritéria, a to k rozvahovému dni za bezprostředně předcházející období. 8 Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, 18 odst. 3. 15

Hlavní funkcí účetních výkazu je poskytování informací o majetku, závazcích, vlastním jmění, nákladech a výnosech a výsledku hospodaření. Firmy tyto výkazy zveřejňují nejméně jedenkrát ročně, jsou to tedy informace veřejně přístupné. 1.3.1 Rozvaha Rozvaha neboli bilance vyjadřuje stav majetku a zdrojů financování k určitému datu. Sestavuje se ke dni uzavírání účetních knih k tzv. rozvahovému dni. Na její levé straně jsou zobrazena aktiva (majetek) podniku a na pravé straně se nachází pasiva (zdroje financování, kapitál) podniku. Aktivum je to, co podnik vlastní, naopak pasivum to, komu určité aktivum patří. Podle základní bilanční rovnice se suma aktiv rovná sumě pasiv. Dvě rozvahy z dvou po sobě jdoucích let umoţňují zjistit vývoj finanční situace a následně vykonat potřebné kroky ke zlepšení efektivnosti podniku a jeho růstu. Aktiva Synek definuje majetek jako souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání. 9 Aktivní stranu rozvahy tvoří dvě základní sloţky dlouhodobý majetek a oběţný majetek. Do aktiv ale také řadíme pohledávky za upsaný vlastní kapitál a časové rozlišení aktiv. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál jde o pohledávky za společníky, kteří dosud nesplatili svůj vklad do základního kapitálu. Dlouhodobý majetek se dále dělí na dlouhodobý nehmotný majetek (zřizovací výdaje, software, obchodní značka podniku, goodwill), dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, budovy, stavby, umělecká díla) a dlouhodobý finanční majetek (cenné papíry a podíly v jiných společnostech). Jeho základními charakteristikami jsou doba jeho pouţitelnosti, která je delší neţ jeden rok, a skutečnost, ţe se spotřebovává postupně ve formě odpisů do nákladů podniku. Sloţky oběţného majetku jsou seřazeny v rozvaze podle likvidnosti od nejméně likvidních po majetek s nejvyšší likviditou. Do oběţného majetku patří zásoby (materiál, zásoby vlastní výroby, zboţí), pohledávky a krátkodobý finanční majetek (peníze, účty v bankách, krátkodobé cenné papíry). Spotřebovává se najednou nebo proces jeho přeměny je do jednoho roku. Časové rozlišení aktiv vzniká při časovém nesouladu mezi vznikem nákladů a výdajů, příjmů a výnosů. Časové rozlišení aktiv vyplývá z pravidla aktuálního principu, který říká, ţe náklady a výnosy se účtují do období, do kterého časově a věcně souvisejí. Patří sem náklady příštích období, příjmy příštích období, komplexní náklady příštích období. 9 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3., přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H. Beck, 2002, xxv, 479 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-736-7, str. 119. 16

Pasiva Pasiva můţeme definovat jako zdroje financování majetku společnosti. Pasiva vyjadřují původ majetku, odkud a jakou formou je majetek společnosti financován. V podstatě jde o závazek společnosti vůči tomu, kdo tyto zdroje poskytuje. Podle vlastnictví určitého zdroje dělíme pasiva na vlastní kapitál a cizí kapitál. Vlastní kapitál představuje kapitál, který do společnosti vloţili sami vlastníci podniku. Řadíme sem základní kapitál, který je tvořen peněţitými i nepeněţitými vklady společníků. Jeho zákonná minimální výše je dána zvolenou právní formou společnosti. 10 Vlastní kapitál je hlavním nositelem podnikatelského rizika, a proto podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu podniku udává míru finanční nezávislosti či jistoty podniku. 11 Do vlastního kapitálu dále patří kapitálové fondy (např. emisní áţio 12 ), fondy ze zisku (např. rezervní fond), výsledek hospodaření (běţného období, minulých let). Cizí zdroje znamenají závazky vůči jiným fyzickým či právnickým osobám (nejedná se o vlastníky společnosti), které mu byly zapůjčeny na určitou dobu obvykle za úrok. Cizí zdroje by měly být podniky upřednostňovány, neboť jde o levnější formu financování podniku neţ v případě vlastního kapitálu. 13 Navíc umoţňuje zahrnovat cenu cizího kapitálu (nákladové úroky) do nákladů podniku, čímţ vzniká daňový štít. Takto vzniká úspora podniku a tzv. Leverage efekt 14. 15 Strukturu cizích zdrojů tvoří rezervy (např. na opravu dlouhodobého majetku nebo ke krytí ztrát z podnikatelské činnosti), dlouhodobé závazky (závazky se splatností více neţ rok, emitované dluhopisy, směnky k úhradě), krátkodobé závazky (závazky se splatností kratší neţ rok, obchodní úvěr), bankovní úvěry a výpomoci (závazky k institucím poskytující finanční sluţby, krátkodobé i dlouhodobé). Časové rozlišení pasiv podobně jako u časového rozlišení aktiv vyplývá z nezávislosti účetních období, tedy aby v účetním období byly účtovány jen náklady a výnosy, které s tímto obdobím věcně a časově souvisejí. 1.3.2 Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát, neboli výsledovka, nám poskytuje přehled o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření podniku za určité období. Náklad můţeme definovat jako peněţní obnos, který podnik vynaloţil na získání výnosů, naopak výnos představuje peněţní obnos, který podnik získal ze svých činností. Nezohledňuje se fakt, zda byl náklad či výnos splacen nezachycuje tedy pohyb peněţních prostředků, příjmy a výdaje. Výkaz zisku a ztrát informuje o schopnosti společnosti generovat zisk. Jeho náleţitosti upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb., 10 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), 142 (u společnosti s ručením omezeným je to 1 Kč, pokud společenská smlouva neurčí jinak), 246 (u akciových společností je to alespoň 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR) 11 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6, str. 3. 12 Rozdíl mezi emisní a nominální cenou akcií. 13 Podnik hradí pouze úroky a na akcionáře připadne více zisku a nemusí tak rozdělovat zisk s novými akcionáři. 14 Pákovým efektem se rozumí vyuţití cizího kapitálu za účelem zvýšení zisku 15 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 44. 17

která uvádí moţnost uspořádání jednotlivých poloţek jak druhově, tak účelově. V této práci budeme pouţívat druhové členění nákladů a výnosů, která má vertikální podobu. Druhové členění nákladů a výnosů spočívá v postupném určení: Obchodní marţi získáme rozdílem mezi trţbami za prodej zboţí a náklady vynaloţenými na prodané zboţí. Přidanou hodnotu stanovíme součtem obchodní marţe s výkony a odečtením výkonové spotřeby. Mezi výkonovou spotřebu můţeme zařadit spotřebu materiálu a energie či sluţby. Provozní výsledek hospodaření určíme součtem přidané hodnoty s provozními výnosy (např. prodej dlouhodobého majetku a materiálu), od kterých odečteme provozní náklady (osobní náklady, odpisy, daně a poplatky). Finanční výsledek hospodaření je rozdílem mezi finančními výnosy (úroky z vkladů, cenných papírů) a finančními náklady (úroky z půjček). Výsledek hospodaření za běţnou činnost vypočítáme součtem provozního a finančního výsledku hospodaření a odečteme daň z příjmu za běţnou činnost. Mimořádný výsledek hospodaření je rozdílem mimořádných výnosů (náhrada za škodu) a nákladů (škody). Od této částky se poté odečítá daň z mimořádné činnosti. Výsledek hospodaření za účetní období je součtem výsledku hospodaření za běţnou činnost a mimořádného výsledku hospodaření. 1.3.3 Přehled o peněžních tocích Předešlé dva výkazy (rozvaha a výkaz zisku a ztráty) se opírají o vztah nákladů a výnosů k určitému okamţiku. Vypovídají o ziskovosti podniku. Z praxe je známo, ţe podnik můţe být ziskový a zároveň i platebně neschopný. 16 Výkaz cash flow informuje o peněţních příjmech a výdajích realizované za minulé účetní období zobrazuje reálný pohyb peněţních prostředků. Říká nám, jaké mnoţství peněţních prostředků podnik vygeneroval a k jakým účelům jej pouţil. Dokládá fakt, ţe zisk a peníze není totéţ. 17 Avšak k dosaţení kladného cash flow, je nutné, aby podnik vytvářel zisk. 16 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 58. 17 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2008, 120 s., ISBN 978-80-247-2481-2, str. 33. Dostupné z : https://books.google.cz/books?id=d173zwe0ytac&printsec=frontcover&dq=finan%c4%8dn%c3%ad+anal %C3%BDza:+metody,+ukazatele&hl=cs&sa=X&ei=Pzc6T56BAYHPgbV7e2sBw#v=onepage&q=Finan%C4%8Dn%C3%AD%20anal%C3%BDza%3A%20metody%2C%20ukazate le&f=false 18

Cash-flow je podle Synka zjišťován dvěma metodami 18 : Metoda přímá je zaloţena na skutečném sledování příjmů a výdajů v účetnictví podniku. Cash flow se vypočítá rozdílem peněţních příjmů a peněţních výdajů za dané období. Metoda nepřímá vychází z čistého zisku (hospodářského výsledku), kdy je poté korigován o výnosy a náklady, které nejsou peněţními toky. Metody finanční analýzy 1.4 Analýza absolutních ukazatelů Metoda analýzy absolutních ukazatelů vyuţívá data z účetních výkazů, které jsou vyjádřeny hodnotově neboli absolutně. Tyto veličiny Kislingerová 19 dělí na veličiny stavové ty, které jsou vyjádřeny k určitému datu (hodnota majetku či kapitálu v rozvaze) nebo tokové - poskytují informace o toku dat v daném časovém intervalu (např. výsledovka). Nejčastěji se při analýze absolutních ukazatelů vyuţívá horizontální a vertikální analýza. Horizontální analýza Horizontální analýza neboli také analýza po řádcích vychází ze změn finančních ukazatelů v čase, nejčastěji v meziročním srovnání. Informuje nás, o kolik procent se jednotlivé poloţky účetních výkazů změnily oproti minulému roku (index), nebo o kolik se změnily v absolutním vyjádření (diference). 20 Vertikální analýza Vertikální analýza neboli analýza po sloupcích se zabývá strukturou účetních výkazů ve sloupcích, nikoli vývoji v čase jako to bylo v případě analýzy horizontální. Pomocí vertikální analýzy zjišťujeme podíl jednotlivých poloţek účetních výkazů k předem určenému základu, celkové sumě analyzovaného ukazatele představující 100%. V případě analýzy rozvahy je nejčastěji základem suma aktiv (pasiv), v případě rozboru výkazu zisku a ztráty velikost celkových výnosů nebo nákladů. 21 18 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3., přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H. Beck, 2002, xxv, 479 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-736-7, str. 242. 19 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 64. 20 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005, xiii, 137 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071793213, str. 12 21 KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ D., ŠTEKER, K. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada, 2013, 240 s. ISBN 978-80-247-4456-8. 68. 19

1.5 Analýza poměrových ukazatelů Ukazatelé poměrové analýzy patří mezi nejoblíbenější a také nejrozšířenější metodou finanční analýzy, neboť umoţňují poskytovat rychlý přehled o základních finančních charakteristikách společnosti. Je moţno je sestavovat jako podílové, kdy se dávají do poměru část určitého celku a samotný celek (např. podíl vlastního kapitálu k celkovému kapitálu), nebo jako vztahové, kdy poměr tvoří dvě samostatné veličiny (např. poměr zisku k celkovým aktivům). 22 Poměrová analýza, na rozdíl od horizontální a vertikální analýzy, které informují o vývoji jedné veličiny, dává do poměru poloţky vzájemně mezi sebou. Poměrových ukazatelů existuje celá řada a bývají rozdělovány do následujících skupin 23 : Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity Ukazatele zadluţenosti 1.5.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability bývají také označovány jako ukazatele výnosnosti, ziskovosti či návratnosti. Poskytují informace o tom, s jakým efektem bylo dosaţeno zisku při pouţití vloţeného kapitálu. Pro snadné vzájemné porovnání ukazatelů rentability je vhodné do čitatele zvolit zisk před zdaněním a úroky. Dosazení EBIT (Earnings before Interest and taxes) do čitatele je uţitečné při porovnávání podniků s různými daňovými podmínkami a různým podílem dluhů ve finančních zdrojích. 24 Jedná se o poměrové ukazatele, proto po vynásobení stovkou dostaneme hodnoty v procentech. Renstabilita aktiv (ROA return on assets) dává do poměru zisk a celková aktiva vloţená do podnikání. Tedy udává, jakého efektu bylo dosaţeno vloţenými aktivy. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE return on equity) je ukazatel rozhodující pro vlastníky, kteří zjišťují, zda jejich vloţený kapitál přináší dostatečný výnos. Pro investora je důleţité, zda je ukazatel ROE vyšší neţ úroky získané z jiné formy investování. Při dlouhodobé niţší hodnotě ROE neţ jsou výnosy z cenných papírů garantovaných státem, je 22 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6, str. 55. 23 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005, xiii, 137 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071793213, str. 31-41. 24 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6, str. 57. 20

pravděpodobný zánik podniku, neboť investor upřednostní svou investici do výnosnější oblasti. 25 Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE return on Capital empleyed) udává výnosnost celkového dlouhodobého investovaného kapitálu vloţeného všemi investory (vlastníky i věřiteli). Ve jmenovateli jsou dlouhodobé finanční prostředky, kterými podnik disponuje. Ukazuje, kolik jednotek zisku dosáhl z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli. 26 Rentabilita tržeb (ROS return on sales) neboli také zisková marţe poměřuje zisk k trţbám nebo k výnosům. Udává mnoţství zisku v korunách na mnoţství trţeb v korunách. 1.5.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity popisují schopnost podniku splácet své závazky. Aby podnik mohl existovat dlouhodobě, musí splňovat poţadovanou výnosnost a likviditu. Zde je vhodné si vymezit pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. Solventnost znamená schopnost podniku včas hradit včas své splatné závazky. Likviditou rozumíme schopnost podniku přeměňovat svá aktiva na peněţní prostředky a těmi splácet své závazky. Likvidnost je charakterizována jako míra náročnosti majetku transformovat se do likvidnějších forem včetně hotovosti. Výpočet ukazatele likvidity neboli platební schopnosti je určen zlomkem, jehoţ jmenovatel je tvořen tím, co má podnik platit a čitatel to, čím to můţe zaplatit. Z toho vyplývá, ţe hodnoty všech likvidit by se měly rovnat jedné. Různé likvidity se však liší hodnotami čitatele a jmenovatele podle doby splatnosti a míry likvidnosti. 27 25 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6, str. 57. 26 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 83. 27 KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2015. 288 s. ISBN 978-80-7380-526-5, str. 60. 21

Likvidita je v přímém rozporu s rentabilitou, neboť při poţadavku likvidity podniku je majetek vázán v oběţných aktivech, které neprodukují ţádný zisk. 28 Běžná likvidita měří, kolikrát pokrývá oběţný majetek krátkodobá pasiva. Je stanovena poměrem oběţného, tedy krátkodobého majetku, a krátkodobých závazků. Krátkodobými závazky rozumíme závazky se splatností do jednoho roku. Synek 29 povaţuje za ideální hodnotu tohoto ukazatele hodnotu v rozmezí 1,5-2,5. Niţší hodnota můţe způsobit problémy s platební schopností, ale záleţí na strategii pro řízení pracovního kapitálu, který management zvolí. Pohotová likvidita uvaţuje v čitateli likvidní část oběţného majetku pohotové prostředky (z výpočtu vylučuje zásoby nebo nedobytné pohledávky). Dosahuje-li ukazatel hodnoty jedna, znamená to, ţe je podnik schopen dostát svým závazkům bez prodeje zásob. Věřitelé upřednostňují vyšší hodnotu tohoto ukazatele, avšak management by měl usilovat o přiměřenou hodnotu. Vysoká hodnota znamená, ţe velký objem oběţného majetku je vázán ve formě pohotových prostředků, které přináší jen minimální úrok. 30 Za optimální hodnotu pohotové likvidity je povaţováno rozmezí 1 1,5, opět ale záleţí na strategii firmy. 31 Peněžní (hotovostní) likvidita ukazuje nejvyšší moţnou likviditu. Do čitatele zlomku vkládáme sumu prostředků v pokladně, na běţném nebo jiném účtu a obchodovatelné krátkodobé cenné papíry. Ty jsou porovnávány s ihned splatnými závazky. Synek doporučuje hodnotu peněţní likvidity ve výši 0,5. 32 28 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 88. 29 SYNEK, M. a kolektiv, Manažerská ekonomika, 5. Vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2011, 480 s., ISBN 978-80-247-3494-1, str. 354. 30 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 90. 31 SYNEK, M. a kolektiv, Manažerská ekonomika, 5. Vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2011, 480 s., ISBN 978-80-247-3494-1, str. 355 32 SYNEK, M. a kolektiv, Manažerská ekonomika, 5. Vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2011, 480 s., ISBN 978-80-247-3494-1, str. 355 22

Problémem vypovídací schopnosti ukazatelů likvidity je to, ţe je management můţe ovlivňovat prostřednictvím zvolené strategie. Proto je vhodné tyto ukazatele doplnit o ukazatele pracovního kapitálu. 1.5.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity neboli vázanosti kapitálu představují vztahy, při kterých se poměřují jednotlivé poloţky rozvahy (majetek) s poloţkami výkazu zisku a ztrát (trţby). Tyto ukazatele měří efektivnost hospodaření s podnikovými aktivy. Ukazatel poměřuje tokovou veličinu (trţby) se stavovou veličinou (aktiva), proto je moţné ukazatel vyjádřit buď jako rychlost obratu, nebo dobu obratu. 33 Rychlost obratu vyjadřuje počet obrátek aktiv za jeden rok, tedy kolikrát hodnota podnikového výkonu (trţeb, výroby) převyšuje hodnotu určité sloţky aktiv. 34 Je tvořen poměrem trţeb a analyzovaného aktiva. Doba obratu vyjadřuje dobu jednoho obratu. Je dána poměrem analyzovaného aktiva a denními trţbami. Doba obratu zásob je definována dobou, po kterou je zásoba vázaná v podnikových aktivech, dokud nedojde k její spotřebě nebo prodeji. U zásob hotových výrobků je i ukazatelem likvidity, jelikoţ udává dobu, za kterou se zásoba přemění na hotovost či pohledávku. 35 Rychlost obratu zásob udává počet obrátek za určité časové období, resp. měří, kolikrát je určitá poloţka zásob prodána a znovu naskladněna. Doba obratu pohledávek udává dobu, během které je inkaso peněz za trţby vázané v pohledávkách. V zásadě jde o dobu mezi vystavením faktury a inkasem pohledávky. Během této doby podnik čeká na inkaso peněz za jiţ prodané výrobky či sluţby. Je-li hodna tohoto ukazatele niţší, znamená to, ţe odběratelé platí své závazky včas. Naopak je-li dlouhodobě vyšší, měl by podnik uvaţovat o moţnostech urychlení inkasa pohledávek (např. skonta za platby v hotovosti). 33 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005, xiii, 137 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071793213, str. 33. 34 ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K.Finanční analýza, l.vydání: Praha, Bankovní institut, a.s., 1997. 304 s. ISBN neuvedeno, str. 66 35 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 96. 23

Doba obratu závazků je ukazatelem platební morálky vůči dodavatelům. 36 Udává, jakou dobu společnosti trvá splacení svých závazků dodavatelům a tedy doba, po kterou podnik vyuţívá bezplatný obchodní úvěr. Při růstu rozdílu mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu závazků dochází ke sníţení hodnoty peněţního toku. 1.5.4 Ukazatele zadluženosti Je-li podnik zadluţený, znamená to, ţe k financování svého majetku vyuţívá cizí zdroje. V praxi ale všechny podniky vyuţívají k financování jak vlastní tak cizí kapitál. Pouţití pouze vlastního kapitálu by způsobilo celkové sníţení výnosnosti vloţeného kapitálu. Hlavní výhodou financování svých činností cizím kapitálem je jeho niţší cena oproti vlastnímu kapitálu. 37 Její niţší cena je dána efektem daňového štítu, o kterém jiţ byla řeč v rámci cizích zdrojů u vymezení pasiv. Financování majetku pouze cizími zdroji není moţné, jelikoţ zvyšování podílu cizích zdrojů vede ke zvýšení rizik a následně ceny, za kterou je kapitál poskytnut. 38 Poměr vlastního a cizího kapitálu je dán strategií managementu. Ukazatele zadluţenosti měří rozsah financování majetku společnosti dluhy. Růst zadluţenosti můţe mít příznivý vliv rentabilitu vlastního kapitálu, avšak zvyšuje riziko finanční nestability. 39 Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika) představuje poměr celkového duhu (cizí zdroje) k celkovým aktivům. Nízká hodnota tohoto ukazatele je preferována věřiteli, pro které větší podíl vlastního kapitálu v pasivech představuje niţší riziko ztráty. Naopak vlastníci preferují vyšší hodnotu z důvodu niţší ceny cizího kapitálu. 36 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6, str. 63. 37 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 94. 38 KISLINGEROVÁ, E., Oceňování podniku, 2. vydání, Praha, C. H. Beck 2001, 367 s., ISBN 80-7179-529-1, str. 74. Citováno z : https://books.google.cz/books?id=wqhjxzjwosc&printsec=frontcover&dq=oce%c5%88ov%c3%a1n%c3%ad+podniku&hl=cs&ei=odpxtownk I7OsgaglqjfCw&sa=X&oi=book_result&ct=bookthumbnail&resnum=1&ved=0CDwQ6wEwAA#v=onepage&q&f=false 39 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6, str. 63. 24

Kvóta vlastního kapitálu udává, jaké mnoţství podnikového majetku je financováno kapitálem vlastníků. Ukazatel informuje o finanční nezávislosti a spolu s ukazatelem celkové zadluţenosti nás informuje o sloţení kapitálu (jejich součet dává 1). Koeficient zadluženosti má stejnou vypovídací schopnost jako ukazatel celkové zadluţenosti, při růstu dluhů ve finanční struktuře podniku, ukazatel také roste. Ukazatel celkové zadluţenosti roste lineárně a dosahuje maximálně hodnoty 1 (resp. 100%), naopak ukazatel zadluţenosti roste exponenciálně aţ do nekonečna. 40 Za bezpečnou míru zadluţení povaţuje Kinslingerová 41 40% cizího kapitálu v poměru k vlastnímu kapitálu. Úrokové krytí je dán poměrem úroků z cizích zdrojů a ziskem před úroky a daněmi. Ukazatel podává informaci o tom, kolikrát zisk převyšuje placené úroky. Pokud je hodnota rovna 1, znamená to, ţe na zaplacení úroků je potřeba celý zisk. Jako postačující hodnota tohoto ukazatele je uváděna hodnota větší nebo rovno číslu 3. 42 1.5.5 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) Ukazatel EVA (Ecnomic Value Added) řadíme mezi významné ukazatele vypovídající o výkonnosti podniku. Informuje o tom, zda firma svými aktivitami vytváří hodnotu pro vlastníky či nikoliv. Tento ukazatel se zaměřuje na ekonomický zisk, nikoli na zisk účetní. Ekonomický zisk se liší od zisku účetního tím, ţe neuvaţuje pouze účetní náklady, ale také náklady ušlých příleţitostí. Tyto náklady zahrnují peníze ztracené tím, ţe práce a kapitál nebyly vynaloţeny na nejlepší alternativní vyuţití 43. Kalouda 44 definuje vztah pro výpočet následovně: 40 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6, str. 64. 41 KISLINGEROVÁ, E., Oceňování podniku, 2. vydání, Praha, C. H. Beck 2001, 367 s., ISBN 80-7179-529-1, str. 73. Citováno z: https://books.google.cz/books?id=wqhjxzjwosc&printsec=frontcover&dq=oce%c5%88ov%c3%a1n%c3%ad+podniku&hl=cs&ei=odpxtownk I7OsgaglqjfCw&sa=X&oi=book_result&ct=bookthumbnail&resnum=1&ved=0CDwQ6wEwAA#v=onepage&q&f=false 42 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 95. 43 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 95-96 25

EVA = EBIT (1 t) WACC A, kde WACC (průměrné náklady kapitálu) = r cizí (1 t) CZ/A + r vlastní VK/A r cizí = cena cizího kapitálu (úroková míra v desetinné podobě), t = sazba daně z příjmů právnických osob, CZ = cizí zdroje, A = suma aktiv, r vlastní = cena vlastního kapitálu (očekávaná výnosnost vlastního kapitálu v desetinné podobě), VK = vlastní kapitál Podle Kaloudy 45, při dosaţení ukazatele EVA nezáporného čísla, podnik vytváří hodnotu pro vlastníky, při dosáhnutí EVA záporného čísla hodnoty ničí. 1.5.6 Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy poměrových ukazatelů bývají uspořádané do tvaru pyramidy, kde ukazatel na vrcholu pyramidy se postupně rozkládá do dalších ukazatelů. Ve většině případů bývá ukazatelem na vrcholu ROE nebo ROA. Podle Kislingerové 46 by blok ukazatelů rentability měl být doplněn o Du Pontovu analýzu, která slouţí k odhalení základních činitelů efektivnosti. Du Pontův rozklad patří mezi nejznámější pyramidové struktury rozkladu rentability vlastního kapitálu (ROE). Definiční vztah rozkladu ROE má podobu následující rovnice 47. 44 KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2015. 288 s. ISBN 978-80-7380-526-5, str. 77-78. 45 KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2015. 288 s. ISBN 978-80-7380-526-5, str. 77-78. 46 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 87. 47 tamtéţ 26

Schéma č. 1: Pyramidové členění ROE pomocí Du Pontova rozkladu Pramen: Upraveno podle KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2015. 288 s. ISBN 978-80-7380-526-5, str. 63. 1.5.7 Analýza pracovního kapitálu (NWC) Pracovní kapitál potřebuje kaţdý podnik ke svému fungování, vytváří jakýsi polštář pro budoucí výkyvy ve finanční oblasti. V této souvislosti společnost očekává, ţe oběţná aktiva se v blízké budoucnosti přemění v hotovost, zatímco u krátkodobých pasiv očekává jejich brzkou likvidaci. Rozdílu oběţných aktiv a krátkodobých pasiv se říká čistý pracovní kapitál. 48 Ukazatel čistého pracovního kapitálu udává, jakým mnoţstvím provozních prostředků podnik disponuje pro krytí běţné fungování firmy po úhradě všech krátkodobých dluhů. Analýza pracovního kapitálu je úzce spjata se zlatým pravidlem financování, které říká: dlouhodobá aktiva by měla být kryta dlouhodobými zdroji krátkodobá aktiva by měla být kryta krátkodobými zdroji Podle hodnoty čistého pracovního kapitálu rozlišujeme tři strategie financování podniku, které Kalouda vymezuje takto 49 : O konzervativní strategii mluvíme, kdyţ NWC > 0. Jde o případ, kdy část oběţných aktiv je financována dlouhodobými zdroji. Tato strategie je téměř bez rizika, ale 48 BREALEY, Richard A, Stewart C MYERS a Franklin ALLEN. Teorie a praxe firemních financí. 2., aktualiz. vyd. Překlad Vladimír Golik, Zdeněk Muţík, Liběna Stiebitzová. Brno: BizBooks, 2014. ISBN 978-80-265-0028-5, str. 717 49 KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2015. 288 s. ISBN 978-80-7380-526-5, str. 97 27

relativně drahá při uváţení ceny kapitálu, jehoţ dlouhodobá forma je draţší neţ krátkodobá. Agresivní strategie je charakterizována hodnotou NWC < 0, při které dochází k orientaci především na krátkodobé zdroje financování při nedostatku dlouhodobých zdrojů. Tato strategie je spojená s vysokou mírou rizika a moţností vyuţití niţší ceny financování. Zlaté pravidlo financování je plně respektováno při neutrální strategii financování pro hodnotu NWC = 0. Kralicek tvrdí, ţe by pracovní kapitál měl být kladný a jeho podíl na oběţném majetku by měl dosahovat pokud moţno 30-50%. 50 1.6 Predikce finanční tísně Podstatné zejména pro bankovní subjekty je určit, v jaké finanční situaci se podnik nachází, predikovat jeho další vývoj a následně se rozhodnout, zda takovému podniku poskytne prostředky či nikoliv. Bankrotní modely se snaţí odpovědět na otázku, zda určitý podnik zkrachuje či nikoliv, bonitní modely naopak zkoumají, zda je podnik dobrý či špatný prostřednictvím přidělených bodů. K predikci budoucích finančních potíţí firmy a hrozícímu bankrotu slouţí celá řada metod. Následující část blíţe popíše Kralickův Q test, Altmanův index a index důvěryhodnosti IN05. 1.6.1 Kralickův Q test (Quick test) Model rakouského ekonoma Kralicka je zaloţen na čtyřech ukazatelích, jejíţ výsledné hodnoty přidělují firmě body. Těmito ukazateli jsou kvóta vlastního kapitálu, doba splácení dluhu, rentabilita aktiv s úroky a cash flow v trţbách. Na základě výsledných hodnot těchto ukazatelů se firmě přidělí body a výsledná známka se určí jako aritmetický průměr. 51 Schéma č. 1 zobrazuje přehledně algoritmus Q-testu. 50 KRALICEK, P. Základy finančního hospodaření.praha.lindl, 1993, ISBN 80-8564447-11-7. 51 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005, xiii, 137 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071793213, str. 76-77. 28

Schéma č. 2: Algoritmus pro výpočet Q testu: Ukazatel velmi dobrý (1) dobrý (2) střední (3) Špatný (4) ohrožen insolvencí (5) Kvóta vlastního kapitálu Cash-flow v tržbách > 30 % > 20 % > 10 % < 10 % negativní > 10 % > 8 % > 5 % < 5 % negativní ROA + úroky > 15% > 12 % > 8 % < 8 % negativní Doba splácení dluhu v letech < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let Pramen: Upraveno podle KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2015. 288 s. ISBN 978-80-7380-526-5, str. 74.,,, Výsledné známky se tedy pohybují od 1 (velmi dobrý) aţ 5 (ohroţen insolvencí). 1.6.2 Altmanův model 52 Altmanův index, známý pod pojmem Z-faktor neboli Z-score, je modelem, který dokáţe statisticky předpovídat finanční krach společnosti. Záměrem původního Altmanova modelu bylo odlišit ty firmy, jejíţ pravděpodobnost bankrotu je vysoká od těch, jeţ je minimální. Jeho výpočet je stanoven jako součet pěti poměrových ukazatelů, ke kterým je přidělena určitá váha. Pro naše účely budeme uvaţovat vztah pro společnosti, které nejsou veřejně obchodovatelné na burze. Definiční vztah: Z = 0,717 * X 1 + 0,847 *X 2 + 3,107 * X 3 + 0,420 * X 4 + 0,998 * X 5 52 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6, str. 110. 29

kde: X 1 = oběţná aktiva krátkodobé zdroje / aktiva celkem X 2 = nerozdělený zisk / aktiva celkem (rentabilita čistých aktiv) X 3 = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / aktiva celkem X 4 = účetní hodnota vlastního kapitálu / celkové závazky X 5 = trţby / aktiva celkem Výsledná klasifikace finanční situace podniku se určí podle následujícího schématu: Z > 2,9 = předpověď uspokojivé finanční situace 1,2 < Z < 2,9 = tzv. "šedá zóna" nevyhraněných výsledků Z < 1,2 = silné finanční problémy, hrozící bankrot firmy Problémem tohoto indexu je ten, ţe by sestaven pro podmínky USA, a proto mohou být jeho výsledky při aplikaci na českých podnicích poněkud nepřesné. Například se můţe stát, ţe i ty nejziskovější podniky se ocitají v šedé zóně nevyhraněných výsledků. Proto je lepší se zaměřit na vývoj Altmanova indexu v čase neţ na jeho absolutní výslednou hodnotu 53. Jako další nedostatek povaţuje Pollak 54 omezenou spolehlivost předpovědi, kdy pouţití Z- score je spolehlivé maximálně dva roky před úpadkem. Proto není tato metoda přínosná pro banky a investory, neboť by o tom, ţe podnik směřuje k úpadku, měl vědět daleko dříve. 1.6.3 Index důvěryhodnosti IN05 55 Index INO5 je posledním ze čtyř indexů manţelů Neumaierových, který byl aktualizován podle IN01. Indexy IN byly sestaveny na základě 100 vybraných českých firem. Je souhrnným indexem pro hodnocení finančního zdraví firmy. Je podobný Altmanovu indexu, avšak zaměřuje se na podmínky firem v České republice. Výhodou toho indexu je, ţe spojuje pohledy vlastníka i věřitele. Definiční vztah: IN05 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,97 * C + 0,21 * D + 0,09 * E Kde: A = aktiva / cizí zdroje B = EBIT / nákladové úroky C = EBIT / celková aktiva D = trţby / celková aktiva E = oběţná aktiva / krátkodobá pasiva 53 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005, xiii, 137 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071793213, str. 81-82 54 POLLAK, H. Jak obnovit životaschopnost upadajících podniků. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-803-7., str. 23 55 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6, str. 111-112. 30

Dosaţený výsledek lze interpretovat následovně: IN05 > 1,6 Můţeme předvídat uspokojivou finanční situaci 0,9 < IN05 1,6 tzv. "šedá zóna" nevyhraněných výsledků IN05 0,9 Firma je ohroţena bankrotem 31

32

2 PROFIL SPOLEČNOSTI 2.1 Walmark, a.s. 56 Název subjektu: Walmark, a.s. IČO: 00536016 Sídlo: Oldřichovice 44, 739 61 Třinec Datum vzniku: 30. Července 1990 Základní kapitál: 352 340 000,- Kč Logo společnosti Walmark, a.s. Zdroj: www.mj-krasazdravi.cz 2.2 Historie společnosti Vznik společnosti Walmark, a.s. se datuje k 30. červenci 1990, kdy byla zaloţena zápisem do obchodního rejstříku jako společnost s ručením omezeným. Její aktivita byla v zahajovací fázi své existence zaměřena na zahraniční obchod. Další aktivita směřovala k obchodu s výpočetní technikou (elektronika, software) a potřebami pro domácnost. V první polovině roku 1991 se její působnost přeorientovala na obchod se zemědělskými produkty, a to zejména na export speciálních semen pro potravinářské účely. V druhé polovině roku 1991 zahájila obchodní činnost a následně i vlastní výrobu nealkoholických nápojů (rok 1993). Rokem 1992 došlo k zahájení aktivit v oblasti dovozu a posléze také výroby farmaceutických a parafarmaceutických přípravků, zejména doplňků stravy a prostředků léčebné kosmetiky. Tyto uvedené tři směry podnikání výroba a distribuce nealkoholických nápojů, výroba, dovoz a distribuce farmaceutických přípravků a obchod se zemědělskými plodinami se organizačně zformovaly do tří divizí. Společnost rychle rostla, coţ vyţadovalo přizpůsobení organizační struktury novým potřebám. Dne 1. června 2001 došlo rozhodnutím Valné hromady ke změně právní formy na akciovou společnost se sídlem v Třinci. Vzhledem k akceleraci rozvoje stěţejních oborů podnikání výroby nealkoholických nápojů a farmaceutických a parafarmaceutických přípravků a příznivé perspektivy jejich růstu i v mezinárodním měřítku došlo roku 2001 k orientaci právě na tuto oblast. Důsledkem bylo 56 Justice. cz, oficiální server českého soudnictví [online], Ministerstvo spravedlnosti České republiky 2014 [cit. 2015-07-16], Obchodní rejstřík a sbírka listin, pod IČ 26921677 dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikfirma.vysledky?subjektid=224594&typ=uplny 33

prodej divize se zemědělskými produkty formou prodeje části podniku a roku 2004 i prodej divize potravin. V následujících letech došlo k významným investicím do rozvoje své farmaceutické působnosti. V této souvislosti byl vybudován zcela nový výrobní závod, který splňoval poţadavky zákona o léčivech 378/2007 Sb. a vyhlášky SVP 57 pro výrobu a distribuci léčiv v České republice. Od roku 2003 je společnost Walmark, a.s. drţitelem povolení k výrobě léčiv vydaného Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Velmi významným rokem pro společnost byl rok 2004, kdy došlo k zahájení vlastní výroby léků. V současnosti firma nabízí jeden z nejširších a nejucelenějších sortimentů výrobků na českém trhu v oblasti doplňků stravy. Tyto investice byly doprovázeny akvizicemi v oblasti farmaceutické výroby, jejíţ snahou bylo zvýšení synergického efektu a rozšíření podnikatelské působnosti v mezinárodním měřítku. V návaznosti na tuto snahu došlo roku 2005 k převzetí společnosti Profitness, a.s., která provozovala síť obchodů se zdravým ţivotním stylem. Následně došlo k získání většiny podílu a poté stoprocentního podílu společnosti Aminostar, která se zabývá výrobou doplňků stravy a výţivy pro sportovce. 58 V roce 2006 se společnost stala předním výrobcem doplňků stravy ve střední a východní Evropě a v roce 2010 zakladatelé firmy Walmark získali titul Nejlepší podnikatel roku. V roce 2014 Walmark koupil řadu přípravků Sinulan od polské firmy Novascon Pharmaceuticals a podle generálního ředitele Walmarku se jednalo o největší akvizici v historii firmy. 59 2.3 Předmět podnikání, klasifikace společnosti Předmětem podnikání společnosti Walmark, a.s. je především výroba léčiv, léčivých přípravků, vitamínů, minerálů a doplňků stravy a jejich distribuce. V současnosti společnost nabízí na českém trhu 250 produktů všech mnoţstevních forem, které zahrnují výrobky značkových řad Nature s Bounty a Naturline. 60 V současnosti je Walmark lídrem v oblasti výroby a distribuce doplňků stravy střední a východní Evropy. Podle klasifikace velikosti podniku Ministerstva práce a sociálních věcí 61 lze Walmark zařadit do kategorie velký podnik, tedy takový, který zaměstnává více neţ 250 57 Správní výrobní praxí se rozumí soubor pravidel, která jsou závazná pro výrobce léčiv. 58 Walmark, a. s. Walmark : zdraví pro celou rodinu [online]. 2009 [cit. 2015-07- 16]. Historie společnosti. Dostupné z: http://www.walmark.eu/cz/stranky/historie_spolecnosti.aspxv 59 Walmark koupil polské přípravky Sinulan, jde o největší akvizici firmy. E15.cz.[online]. Publikováno: 11.4.2014.[cit. 2015-29-7]. Dostupné z http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/walmark-koupil-polskepripravky-sinulan-jde-o-nejvetsi-akvizici-firmy-1077098 60 Justice. cz, oficiální server českého soudnictví [online], Ministerstvo spravedlnosti České republiky 2014 [cit. 2015-07-16], Obchodní rejstřík a sbírka listin, pod IČ 26921677 dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikfirma.vysledky?subjektid=224594&typ=uplny 61 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [online], Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky 2011[cit. 2015-10-31], dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/6854. 34

zaměstnanců, dosahuje ročního obratu více neţ 50 mil. eur a vlastní aktiva za více neţ 43 mil. eur. 2.4 Koncern společnosti Walmark, a.s. Významným milníkem v historii společnosti Walmark, a.s. je rok 2012, kdy společnost Vita Central Europe B.V. patřící fondu Mid Europa Partners 62 získala 50 % podíl ve společnosti. Stávající vlastníci vytvořili společnost Aternus, a.s., která vlastnila 50 % akcií. V rámci LTIP 63 byli přizváni vybraní manaţeři do akcionářské struktury prostřednictvím společnosti Walz Management B.V., která nabyla účast na společnosti od kaţdého z dosavadních akcionářů rovným dílem (29,6 %). 64 Ovládajícími osobami koncernu se staly společnosti Aternus a Vita Central Europe B.V., ovládanou osobou se stal Walmark, a.s. a nepřímo ovládanými osobami dceřiné společnosti. 2.5 Walmark v zahraničí Vedle tuzemského trhu se společnosti daří pronikat i za hranice. Díky rychlému rozvoji zahraničně obchodních aktivit se většina trţeb realizuje v zahraničí. Hlavním cílem rozvoje exportních aktivit je hledání nových podnikatelských příleţitostí. Kromě silného postavení v České republice má společnost rychle se rozvíjející dceřiné společnosti v sedmi zemích Evropy. 65 WALMARK, spol. s r. o., Slovensko WALMARK Sp. z o.o., Polsko WALMARK Romania S.R.L. WALMARK Kft., Maďarsko Walmark Litva Walmark Bulharsko Walmark Lotyšsko Společnost Walmark, a.s. je významným exportérem do 24 zemí světa. Vývoz soustřeďuje především do zemí Blízkého a Středního Východu atd. 66 Nejznámějšími značkami na zahraničních trzích jsou ArthroStop, Prostenal, GinkoPrim, Urinal, Marťánci a další. 62 Mid Europa Partners je největší investor v oblasti private equity zaměřený na střední a východní Evropu. 63 Dlouhodobý motivační program. 64 Justice. cz, oficiální server českého soudnictví [online], Ministerstvo spravedlnosti České republiky 2014 [cit. 2015-07-16], Obchodní rejstřík a sbírka listin, pod IČ 26921677 dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-slfirma?subjektid=224594, výroční zpráva 2014. 65 Walmark, a. s. Walmark : zdraví pro celou rodinu [online]. 2009 [cit. 2015-07- 16]. Walmark v zahraničí. Dostupné z: http://www.walmark.eu/cz/stranky/walmark_v_zahranici2.aspx 66 Walmark, a. s. Walmark : zdraví pro celou rodinu [online]. 2009 [cit. 2015-07- 16]. Export. Dostupné z: http://www.walmark.eu/cz/stranky/exportni_aktivity.aspx 35

Tabulka č. 1 a č. 2 přibliţuje aktiva a zisk/ztrátu před zdaněním Skupiny Walmark a společnosti Walmark, a.s., která působí v České republice. Z těchto tabulek je evidentní dominance Walmarku, a.s. a relativní nevýznamnost dceřiných společností, které tvoří spolu s Walmarkem, a.s. Skupinu Walmark. Vzhledem k lepší orientaci na českém trhu a v českém prostředí a vzhledem k dominantní pozici Wamlarku, a.s. v Koncernu se tato bakalářská práce bude orientovat na Walmark, a.s. Tabulka č. 1: Vybrané ukazatele rozvahy a výkazu zisku a ztrát, Skupina Walmark, a.s. Vybrané ukazatele v tis. Kč za účetní rok 2013 2014 Aktiva 1 595 915 1 964 066 Zisk před zdaněním 19 356-1 464 Pramen: Výroční zpráva z 31. Května 2014, Walmark a.s. Tabulka č. 2: Vybrané ukazatele rozvahy a výkazu zisku a ztrát, Walmark, a.s. Vybrané ukazatele v tis. Kč 2013 2014 za účetní rok Aktiva 1 294 292 1 613 725 Zisk před zdaněním -11 411-124 232 Pramen: Konsolidovaná výroční zpráva z 31. Května 2014, Walmark, a.s. 36

3 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část této práce obsahuje aplikaci metod finanční analýzy popsaných v teoretické části. Podkladem pro ni jsou účetní výkazy společnosti Walmark, a.s. sestavované k poslednímu květnovému dni kaţdého kalendářního roku. Analýzy této části práce budou probíhat v časovém horizontu čtyř let. Čtyřletý časový horizont byl zvolen z důvodu srovnání celkové hospodářské situace společnosti Walmark před a po změně vlastníka poloviny podnikových akcií. 3.1 Aplikace absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů na datech podniku patří k nejzákladnějším metodám finanční analýzy, v rámci které sledujeme buď absolutní či relativní změny poloţek v účetních výkazech firmy v čase (horizontální analýza), nebo procentuální změny sloţek aktiv na celkových aktivech, sloţek pasiv na celkových pasivech či výnosů a nákladů na celkových trţbách (vertikální analýza). 3.1.1 Horizontální analýza rozvahy Aktiva Souhrnné podnikové jmění je znázorněno v následujících tabulkách a grafech. Tabulka č. 3: Vybrané sloţky majetku společnosti Walmark, a.s. Vybrané složky 2011 2012 2013 2014 aktiv v tis. Kč za účetní rok Aktiva celkem 1 288 263 1 170 492 1 294 292 1 613 725 Dlouhodobý majetek 829 751 773 118 711 043 962 753 Zásoby 239 520 215 491 194 346 202 490 Krátkodobé pohledávky 208 597 171 581 337 628 297 505 KFM 6 393 2 758 40 452 140 270 Časové rozlišení 4 002 7 544 10 823 10 707 Pramen: Konsolidované výroční správy a výroční správy z let 2011 2014 společnosti Walmark, a.s. 37

Graf č. 1: Vybraná data aktiv společnosti Walmark a.s. v tis. Kč Pramen: Konsolidované výroční správy a výroční správy z let 2011 2014 společnosti Walmark, a.s. Za poslední tři roky můţeme pozorovat mírně rostoucí trend celkových aktiv. Dlouhodobý majetek převaţuje nad majetkem oběţným, coţ je zřejmé z charakteru podnikatelské činnosti. Významnou část dlouhodobého majetku tvoří stavby a výrobní stroje. Výše dlouhodobého majetku je také pozitivně ovlivněn dlouhodobým finančním majetkem, který z převáţné části tvoří podíly, konkrétně podíly k ovládaným osobám představující podíly k dceřiným společnostem. Tabulka č. 4: Meziroční změny aktiv společnosti Walmark, a.s. Meziroční změna vybraných ukazatelů v % 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Aktiva celkem - 9,14 10,58 20,68 Dlouhodobý majetek - 6,83-8,03 35,4 Zásoby -10,03-9,81 4,19 Krátkodobé -17,75 96,8-11,88 pohledávky KFM -56,8 1336,72 246,76 Časové rozlišení 88,51 43,47-1,07 Pramen:Upraveno dle konsolidovaných výročních správ a výročních správ z let 2011 2014 společnosti Walmark, a.s. Mezi lety 2012/2013 a 2013/2014 došlo k růstu celkových aktiv, který následoval po poklesu o 9,14 %. Výraznější zvýšení dlouhodobého majetku o 35,4 % bylo způsobeno zvýšením ocenitelných práv dlouhodobého nehmotného majetku mezi lety 2013/2014. To je vysvětleno tím, ţe došlo k přeúčtování duševních práv z dceřiných společností na mateřskou společnost. 38

Mezi lety 2012 a 2013 můţeme pozorovat meziroční 96% růst krátkodobých pohledávek ve prospěch pohledávek k ovládaným osobám (růst o 4 754 %) společnost poskytla svým dceřiným společnostem běţný provozní úvěr. Pasiva Pasiva představují zdroje financování obchodního majetku společnosti. Tabulka č. 5: Vybrané poloţky zdrojů financování společnosti Walmark, a.s. Vybrané položky pasiv v tis. Kč za účetní rok 2011 2012 2013 2014 Pasiva celkem 1 288 263 1 170 492 1 294 292 1 613 725 Vlastní kapitál 870 788 903 402 235 348 401 519 Rezervy 127 309 10 604 18 056 2 852 Závazky 219 737 225 907 207 874 388 837 Bankovní úvěry a 70 419 30 575 833 000 820 500 výpomoci Časové rozlišení 10 4 14 17 Pramen: Konsolidované výroční správy a výroční správy z let 2011 2014 společnosti Walmark, a.s Pro přehlednost bylo vytvořeno i grafické znázornění: Graf č. 2: Vybraná data pasiv společnosti Walmark a.s. v tis. Kč Pramen: Konsolidované výroční správy a výroční správy z let 2011-2014 společnosti Walmark, a.s., zpracováno autorkou V prvních dvou analyzovaných letech pozorujeme vysoký podíl vlastního kapitálu na celkové bilanční sumě, následně došlo k obratu a majoritní část pasiv tvořily bankovní úvěry a výpomoci tvořící cizí zdroje. 39

Dramatický pokles vlastních zdrojů v roce 2013 byl způsoben propadem nerozděleného zisku z minulých let z původních 887 863 tis. Kč na 283 539 tis. Kč. To bylo způsobeno výplatou dividendy ve výši 660 001 tis. Kč. Za povšimnutí stojí mimořádně výrazný růst bankovních úvěrů mezi lety 2012/2013 zhruba o tisíc procent ve prospěch růstu dlouhodobých bankovních úvěrů. Důvod je zřejmý, do této poloţky bylo zachyceno odkoupení 50-ti % podnikových akcií společností Vita Central Europe B.V., která vyplatila stávající akcionáře prostřednictvím vypůjčeného kapitálu (tzv. leveraged buyout). Objem závazků byl za pozorované období relativně stabilní s výjimkou posledního analyzovaného roku, kdy se zvýšily o 87, 05 % prostřednictvím růstu závazků z obchodních vztahů. Tabulka č. 6: Meziroční změny pasiv společnosti Walmark, a.s. Meziroční změna vybraných ukazatelů v % 2012 2013 2014 Pasiva celkem - 9,14 10,58 20,68 Vlastní kapitál 3,75-73,95 70,6 Rezervy -91, 67 70, 27 84,20 Závazky 2,81-7,98 87,05 Bankovní úvěry a výpomoci 130,32 1 082,92-1,5 Časové rozlišení -60 250 21,43 Pramen:Upraveno dle konsolidovaných výročních správ a výročních správ z let 2011 2014 společnosti Walmark, a.s., vlastní výpočty. 3.1.2 Vertikální analýza rozvahy Vertikální analýza rozvahy nám poskytuje obraz o majetkové a kapitálové struktuře společnosti. Představuje procentuální podíl jednotlivých poloţek aktiv a pasiv k jejich celkovému objemu, který tvoří základ sto procent. Aktiva U typu společnosti jako je Walmark, a.s. není překvapující, ţe podstatnou část majetkové struktury je tvořena dlouhodobým majetkem, jehoţ vývoj byl v jednotlivých letech relativně stabilní. Největší poloţku dlouhodobého majetku tvoří stavby a pozemky. 40

Tabulka č. 7:Vybrané poloţky aktiv v procentuálním zastoupení, Walmark, a.s. Vybrané složky aktiv v % zaúčetní rok 2011 2012 2013 2014 Aktiva celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 Dlouhodobý majetek 64,41 66,05 54,94 59,66 Zásoby 18,59 18,41 15,02 12,55 Krátkodobé pohledávky 16,19 14,66 29,09 18,64 KFM 0,50 0,24 3,13 8,69 Časové rozlišení 0,31 0,64 0,84 0,66 Pramen: Konsolidované výroční správy a výroční správy z let 2011 2014 společnosti Walmark, a.s, vlastní výpočty V rámci roku 2014 se krátkodobý finanční majetek podílí na celkových aktivech relativně výraznou měrou v porovnání s ostatními obdobími. Tato skutečnost se můţe jevit jako nerentabilní, neboť výnosy z běţného podnikatelského účtu bývají niţší. Společnost byla ovšem nucena zřídit bankovní účet, kde byly drţeny prostředky s omezenou disponibilitou v hodnotě 90 500 tis. Kč jako jedna z podmínek poskytnutí úvěru, který bude zmíněn ve vertikální analýze pasiv. Pasiva V letech 2011 a 2012 pozorujeme vysoký podíl vlastního kapitálu na celkovém objemu pasiv následován dramatickým sníţením v příštích dvou letech doprovázen skokovým nárůstem cizích zdrojů. Výrazná změna objemu vlastního kapitálu byla způsobena výplatou dividendy, coţ se projevilo do poloţky nerozdělený zisk minulých let. V letech 2011 společnost dosahuje záporného výsledku hospodaření, po oţivení v roce 2012 se podnik vrací zpět do červených čísel. 41

Tabulka č. 8: Vybrané poloţky zdrojů financování v procentuálním zastoupení, Walmark, a.s. Vybrané položky pasiv v tis. Kč za účetní rok 2011 2012 2013 2014 Pasiva celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 Vlastní kapitál 67,69 77,18 18,18 24,88 Rezervy 9,88 0,91 1,40 0,18 Závazky 17,06 19,30 16,06 24,10 Bankovní úvěry a výpomoci 5,47 2,61 64,36 50,85 Časové rozlišení 0,00 0,00 0,00 0,00 Pramen: Konsolidované výroční správy a výroční správy z let 2011 2014 společnosti Walmark, a.s, vlastní výpočty Z tabulky č. 8 vyplývá, ţe v letech 2013 dochází k prudkému nárůstu bankovních úvěrů a výpomoci. Důvodem bylo refinancování celé Skupiny Walmark a přijetí dlouhodobého bankovního úvěru v hodnotě 833 000 tis. Kč od Erste Bank AG od Skupiny Česká spořitelna a.s. se splatností do roku 2019 pro účely vyplacení stávajících akcionářů. 67 Hodnota základního kapitálu v letech 2011 1013 zůstává stejná na částce 105 000 tis. Kč. V roce 2014 se základní kapitál zvyšuje o 247 340 tis. Kč na 352 340 tis. Kč, závazek akcionářů byl započten s pohledávkami z úvěrů poskytnutých akcionáři (Aternus a.s., Vita Central Europe BV), určených k financování nákupu značky Sinulan. 3.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát poskytuje prvotní informace a objemu výkonů a nákladů společnosti. Cílem společnosti není kaţdoroční růst výkonů, ale jejich dlouhodobá stabilita s ohledem na poţadovaný zisk. 67 Společnost má uzavřenou úvěrovou smlouvu s Erste Bank AG/ Českou spořitelnou, a.s. s celkovým úvěrovým rámcem 1 100 mil Kč, z kterého je 900 mil Kč určeno na dlouhodobé financování a zbylých 200 mil Kč na řízení pracovního kapitálu a krytí běţných obchodních potřeb. 42

Tabulka č. 9: Vybrané ukazatele Výkazu zisku a ztrát, Walmark, a.s. Vybrané položky 2011 2012 2013 2014 v tis / účetní rok Tržby z prodeje 1 209 797 1 186 390 1 055 289 903 138 vlastních výrobků a služeb Výkonová 900 386 875 233 835 243 788 286 spotřeba Osobní náklady 178 449 173 475 192 056 183 781 Výsledek hospodaření před zdaněním -145 706 59 199-11 411-124 232 Pramen: Konsolidované výroční správy a výroční správy z let 2011 2014 společnosti, výkaz zisku a ztrát, Walmark, a.s. Tabulka č. 9 a graf č. 3 zobrazují vývoj hlavních sloţek výkazu zisku a ztrát. Z grafu jednoznačně vyplývá klesající trend trţeb za vlastní výrobky a sluţby. Pokles trţeb byl odrazem sníţené poptávky odběratelů v tuzemsku i v cizině a zároveň sníţenou poptávkou dceřiných společností. Výkonová spotřeba dosahuje v pozorovaném období mírně klesajících hodnot, ale drţí se okolo hodnoty 800 000 tis. Kč. Mezi účetními lety 2013 a 2014 došlo k mírnému zvýšení osobních nákladů, potaţmo mzdových, navzdory mírnému sníţení počtu zaměstnanců. Graf č. 3: Vybraná data Výkazu zisku a ztrát, společnost Walmark, a.s. v tis. Kč Pramen: Konsolidované výroční správy a výroční správy z let 2011 2014 společnosti, výkaz zisku a ztrát, Walmark, a.s., zobrazeno autorkou Nyní se zaměříme na vývoj jedné části výsledku hospodaření, provozního výsledku hospodaření, který je pro podnik důleţitý z hlediska její existence. Z tohoto pohledu nás především zajímá vývoj provozních výnosů a nákladů, jeţ tvoří provozní výsledek hospodaření. Jedou s velmi důleţitých sloţek výsledovky je přidaná hodnota, která ukazuje ten nejuţší vztah mezi trţbami a souvisejícími náklady. Vývojový trend přidané hodnoty byl za pozorované období stabilní, mírnou odchylku pozorujeme v účetním roce 2014, kdy se 43

hodnota této sloţky sníţila oproti předcházejícímu roku o 64,28 %. Při pohledu na graf č. 4 je patrné, ţe kladného provozního výsledku hospodaření podnik dosáhl pouze v roce 2012. Poloţka, která nejvíce ovlivnila změnu PVH mezi účetními lety 2011 a 2012 je změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů. Za rok 2011 se hodnota této poloţky pohybovala ve velkých kladných číslech (144 175 tis. Kč), zatímco v účetním roce 2012 byla naopak výrazně v záporných číslech (- 167 468 tis. Kč), tedy docházelo k rozpouštění rezerv a opravných poloţek ve výši 127 309 tis. Kč 68. To zapříčinilo pokles provozních nákladů v roce 2012 a následně krátký návrat provozního výsledku hospodaření do kladných čísel. V roce 2013 docházelo opět k vytváření rezerv 69 a opravných poloţek v provozních oblastech a PVH se vrátil do minusu. V roce 2014 sice docházelo opět k mírnému rozpouštění rezerv, ale hospodářský výsledek zůstal záporný, neboť nedokázal anulovat ztrátu v přidané hodnotě ve výši 101 159 tis. Kč. Graf č. 4: Vývoj provozního výsledku hospodaření, společnost Walmark, a.s. v tis. Kč: Pramen: Konsolidované výroční správy a výroční správy z let 2011 2014 společnosti, výkaz zisku a ztrát, Walmark, a.s., zobrazeno autorkou Další významnou sloţkou výkazu zisku a ztrát je finanční výsledek hospodaření. Poloţka prodané cenné papíry a podíly je ve sledovaném období nulová, kromě účetního roku 2013, kdy činila 407 393 tis. Kč, proto byla z grafu vynechána (stejně jako výnosy a náklady z přecenění cenných papírů a derivátů tvořící zanedbatelnou část v tomto roce a v ostatních obdobích jsou nulové). Kromě roku 2013 byl finanční výsledek hospodaření zkoumané společnosti záporný. Kladný výsledek v tomto roce výrazně ovlivnila záporná nákladová poloţka změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční oblasti, která hrála dominantní roli v celém sledovaném období kromě roku 2014. 70 68 Konkrétně šlo rozpuštění rezervy související s bankovní zárukou k provoznímu úvěru poskytovanou za dceřinou společnost Walmark Francie a sníţení opravné poloţky k zaniklé společnosti Vitaland, s.r.o. 69 Došlo k vytvoření rezervy ve výši 13 954 tis. Kč na soudní spor proti Walmark Francie, která se následně likvidovala. 70 Sníţení opravné poloţky k finančním investicím bylo způsobeno rozpuštěním opravné poloţky ve výši 330 050 tis. Kč při prodeji dceřiné společnosti Aminostar ČR 44