Vážeí zákazíci, dovolujeme si Vás upozorit, že a tuto ukázku kihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To zameá, že ukázka má sloužit výhradì pro osobí potøebu poteciálího kupujícího (aby èteáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracová a mohl se také podle tohoto, jako jedoho z parametrù, rozhodout, zda titul koupí èi e). Z toho vyplývá, že eí dovoleo tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále šíøit, veøejì èi eveøejì apø. umis ováím a datová média, a jié iteretové stráky (ai prostøedictvím odkazù) apod. redakce akladatelství BEN techická literatura redakce@be.cz

1.4 Podoba systému a základí kompoety Jaká je vitøí kostrukce Liuxu? Jaké je uživatelské rozhraí? Co zameají pojmy Grafický server, pracoví prostøedí? Jak se Liux ovládá? Systém a jeho vitøí kostrukce Liux je operaèím systémem Uixového typu. To zameá, že jeho cetrem je jádro (kerel), které obalují další èásti. Základím stavebím prvek Liuxu je jádro, tedy Liux v užším slova smyslu. Jádro, ìkdy též zvaé Kerel. Tato èást zajiš uje komuikaci ostatích èástí operaèího systému s hardwarem, øídí pamì poèítaèe a prostøedky, zajiš uje vstupy a výstupy, práci s disky a pøidìluje ostatím kompoetám systému èas procesoru. Odkaz: Iformace k jádru ajdete a http://cs.wikipedia.org/wiki/kerel ebo www.kerel.org. Samoté jádro tvoøí sice základí, ale zdaleka e jediou èást operaèího systému. Komuikaci s uživatelem zajiš ují další subsystémy, stejì jako provoz aplikací a podpùrých služeb, díky kterým je možé aplikace používat. Základí metodou komuikace s uživatelem, èi spíše s admiistrátorem je Shell /èti Šel/. Shell je program, umožòující uživateli spouštìt pøíkazy a programy operaèího systému. Jedá se o základí metodu iterakce uživatele a poèítaèe. Shell je textový, což zameá, že komuikace s poèítaèem probíhá formou zadáváí textových pøíkazù a zobrazováí jejich výstupù. I když pøitom systém, respektive pøíkazy mohou používat textové zaky apodobující jedoduchou grafiku (tzv. semigrafiku), je Shell urèe pouze tìm uživatelùm, kteøí jsou techicky zdatí a jsou schopi jej používat. Základem Liuxu je jádro. Jádro spravuje pamì a procesorový èas poèítaèe. Komuikaci s uživatelem zajiš uje textový Shell, ebo grafické rozhraí. Pro admiistrátory serverù je Shell pøirozeìjším zpùsobem ovládáí poèítaèe ež uživatelsky pøátelské grafické rozhraí. S jeho pomocí je totiž možé provádìt komplikovaé operace velmi rychle a efektivì, podmíkou jsou zalosti. Pro práci bìžého uživatele s operaèím systémem Liux je urèeo grafické rozhraí. Jeho základem je techologie, které se øíká X (X Widow System, X11). X poskytuje aplikacím základí ástroje pro vytváøeí grafického rozhraí. X se stará o vykreslováí grafických oke, o práci s myší a klávesicí, pøípadì dalšími uživatelskými rozhraími. Nejbìžìjšími implemetacemi grafického systému je Xfree86 icméì v souèasé dobì je spíše prosazová X.org, který poskytuje obdobou fukcioalitu. Odkaz: Stráky systému X.org ajdete a adrese, která je pøímo v jeho ázvu www.x.org. 22 Vojtìch Bedáø: Liux a firemím PC A

Obr. 12 Textová kozole Samotý grafický poskytovatel, tedy systém X estaèí k tomu, abychom mìli uživatelský operaèí systém. O komuikaci s èlovìkem, který u poèítaèe sedí se starají až jedotlivé aplikace. Aby bylo dosažeo toho, že rozhraí operaèího systému je pokud možo jedoté a sado pøehledé i pro laika, zaèala vzikat tak zvaá grafická prostøedí. Grafické prostøedí se skládá ze správce oke tzv. Widow Maageru a ze sady, která umožòuje tvoøit stejì vypadající aplikace. Tìmto sadám se øíká Widget Toolkits. Obsahují podobu iko, tlaèítek, rámováí oke, meu a dalších uživatelských prvkù, stejì jako fukce, díky kterým s imi mohou programátoøi sado zacházet. Další souèástí grafických prostøedí jsou základí aplikace pro práci s operaèím systémem. Tedy ìco, èím uživatel spouští další programy a èím je mùže ukoèovat, dále správce a prohlížeè souborù a další kompoety. Základí souèástí grafického uživatelského rozhraí je systém zodpovìdý za zobrazováí grafiky a pøíjem uživatelských vstupù X. Nad tímto systémem fuguje grafické prostøedí, které tvoøí to, co uživatel vidí a obrazovce a s èím pracuje. V grafickém prostøedí pracují jedotlivé aplikace. V grafickém prostøedí pracují jedotlivé aplikace, které využívají jím poskytovaých fukcí. V praxi se stává, že uživatel èas od èasu potøebuje spustit program vyviutý pro jié prostøedí ež je to, které aktuálì používá. Obvykle to je možé (musí být splìy ìkteré techické podmíky), icméì takový program pak vypadá jiak, ež aplikace, které jsou pro daé prostøedí vyviuty a využívají jeho spoleèé prvky rozhraí. Také mùže být omezea použitelost programu z jiého prostøedí, ebo mùže docházet k problémùm s ím. Uživatel poèítaèe s operaèím systémem Liux pracuje v grafickém prostøedí. Toto prostøedí bìží a systému X. Aèkoliv tato architektura mùže vypadat poìkud komplikovaì, A 1 Úvod do systému Liux 23

ve skuteèosti právì oa umožòuje jedoduchou práci s poèítaèem a systémem, který je stabilí a bezpeèý. V této sekci jsme vyjmeovali a zhruba popsali pouze ìkteré kompoety operaèího systému Liux. Souèástí je samozøejmì mohem více a ty, které zde byly zmíìy jsou mohem složitìjší, ež jak byly popsáy. V pøípadì zájmu o bližší techické podrobosti fugováí jedotlivých èástí Liuxu doporuèujeme se obrátit a specializovaou literaturu ebo webové servery. Existuje jich celá øada, doporuèujeme [www.abcliuxu.cz, www.root.cz]. 1.5 Nejbìžìjší grafická prostøedí v Liuxu Která grafická prostøedí jsou ejpoužívaìjší? Jaká je jejich základí charakteristika? Co mají spoleèého, a èím se liší? Co pøiášejí uživateli? Existuje celá øada grafických prostøedí pro Liux. V praxi jsou ovšem ejèastìji používáa dvì. Jedá se o systémy KDE a GNOME. Tyto systémy se od ostatích odlišují v ìkterých dùležitých oblastech. Pøedstavují ejvíce komplexí balíky obsahující moho fukcí a aplikací Na jejich vývoji pracuje ejvíce programátorù a vývoj je ejlépe koordiová Existuje pro ì podpora ze stray moha dodavatelù Jsou souèástí prakticky každé distribuce Liuxu Obr. 13 Logo grafického systému Gome Obr. 14 Logo systému KDE a jeho maskot, dráèek Koqui I když samozøejmì existují diskuze o tom, že ìkteré (pøípadì obì) z tìchto prostøedí jsou v ìkterých ohledech horší, ež jié produkty, dále si popíšeme právì je. 24 Vojtìch Bedáø: Liux a firemím PC A

1.5.1 Spoleèá historie Systém KDE vzikl v roce 1997 a jeho autorem byl Matthias Ettrich. Smyslem prostøedí bylo od poèátku dbát a jedotost vzhledu a fukce aplikací a a jejich sadou použitelost. Základem pro vývoj se stal grafický balík Qt spoleèosti Trolltech. Prví verze ového prostøedí byla uvedea v roce 1997 a po i ásledovaly další. V souèasosti ve vìtšiì distribucí Liuxu ajdeme KDE ve verzích 3.5.x, vývoj samozøejmì pokraèuje adále. Druhé z ejpoužívaìjších grafických prostøedí se jmeuje GNOME (GNU Network Obect Model Eviromet, Sí ové objektové prostøedí systému GNU) vystavìé a grafické bázi GTK+. GNOME, des psaé také jako GNOME vziklo jako odpovìï a KDE. Systém KDE v dobì svého vziku spoléhal, jak již bylo uvedeo, a grafický základ Qt. Kihovy Qt byly ale licecováy zpùsobem, který byl pro ìkteré programátory a uživatele Liuxu eakceptovatelé. Proto vzikla potøeba ìjak teto problém vyøešit. Existovaly sahy vytvoøit kompatibilí variatu Qt, které skoèily uvolìím pùvodích kihove pod licecí GPL, icméì mohem úspìšìjší byl ápad a založeí kompletího ového prostøedí. Od té doby, tedy od roku 1997 je GNOME vyvíje jako samostatý systém a je rozšíøe podobì, jako KDE, ajdeme jej prakticky ve všech moderích distribucích Liuxu. Pro GNOME jsou apsáy ìkteré z ejvýzamìjších aplikací a Liuxu. Termiologická pozámka: Správý ázev grafického prostøedí, kterým se zde budeme zabývat je GNOME s velkými písmey, ebo jde o zkratku. V praxi je možé se setkávat také s ázvem Gome. Teto zápis sice eí korektí, ale zato se stává populárím. Tvùrci KDE a GNOME se v posledí dobì saží vzájemì spolupracovat a orgaizace spravující obì tato prostøedí jsou èley projektu Freedesktop.org, který se pokouší o dosažeí co ejvìtší iteroperability mezi jedotlivými aplikacemi a prostøedími pro systém X. Obr. 15 Plocha systému KDE v distribuci Ope SUSE A 1 Úvod do systému Liux 25

Obì prostøedí jsou pøeložea do moha svìtových jazykù vèetì èeštiy a je možé je využívat zcela plohodotì. Pøes vzájemou kompatibilitu a pøes možost mít a jedom poèítaèi oba systémy je zvykem používat pouze jede z ich. Existuje pro to ìkolik dùvodù, hlavím je již zmiòovaá homogeita vzhledu a fugováí aplikací. Nejpoužívaìjšími grafickými prostøedími pro Liux jsou KDE a GNOME. Starší z ich je KDE. GNOME vziklo jako reakce a problémy s licecí základí èásti KDE. Obì prostøedí zajiš ují stadardí vzhled aplikací, správu programù a souborù, existuje pro ì moho aplikací. KDE i GNOME existují v rùzých jazycích, vèetì èeštiy. Pøeklady ale emusí být dokoalé, uživatel se vzácì setká s texty v agliètiì. Problematika kompatibility aplikací pro KDE a GNOME Fugováí aplikace apsaé pro kokrétí grafické prostøedí pøedpokládá, že v operaèím systému existují základí kihovy, které tato aplikace používá. Pokud tomu tak je, ic ebráí spouštìí aplikací z jedoho prostøedí ve druhém. Z uživatelského hlediska mùže zpùsobovat problémy rozdílost vzhledu aplikace urèeé pro jié prostøedí. Za urèitých okolostí mohou astat obtíže s ekompatibilitou zpùsobeou tím, že aplikace pro svùj chod vyžaduje spuštìou jiou aplikaci, stadardí èást grafického prostøedí. V souèasosti jsou ale tyto problémy miimalizováy. Programy z KDE i GNOME je pochopitelì možé, za dodržeí zde uvedeých podmíek spouštìt i v jiých prostøedích. 1.5.2 KDE Základí charakteristika KDE Obsažeé èásti a aplikace Dostupost dalších programù Vhodost použití Odkaz: Moho aplikací pro systém KDE, i když e všechy, má epøehlédutelý spoleèý idetifikaèí zak. Tímto zakem je písmeo K v ázvu. Podle toho je možé je pozat a ituitivì zaøadit. Bližší iformace o systému KDE je možé ajít a jeho strákách, a iteretové adrese www.kde.org. KDE, eboli Kool Desktop Eviromet je systém od poèátku kocipovaý tak, aby a poèítaèi, a ìjž je istalová tvoøil plohodoté a ihed použitelé grafické uživatelské prostøedí. To zameá, že se ejedá pouze o rámec, do kterého by bylo možé istalovat další aplikace, ale o itegrovaou sadu ástrojù a aplikací pokrývajících vìtšiu bìžých potøeb uživatele poèítaèe. Obsažeé ástroje je možé rozdìlit do ìkolika základích èástí. Správce souborù a webový prohlížeè Koqueror. Poštoví aplikace a ástroj pro Istat Messagig. Programy pro správu osobích iformací (PIM, Persoal Iformatio Maagemet). 26 Vojtìch Bedáø: Liux a firemím PC A

Multimediálí aplikace. Nástroje pro práci s dokumety. Kaceláøský balík. Z hlediska uživatele je základem KDE pael, který slouží ke spouštìí a správì aplikací, a ìm se typicky achází hlaví abídka se sezamem istalovaých a spuštìých programù. Vzhled této abídky je odvoze od OS Microsoft Widows, icméì rozmístìí i vzhled jejich jedotlivých prvkù je možé oproti kovecím z tohoto systému mìit. V systémovém paelu také ajdeme pøepíaè ploch, který usadòuje práci s poèítaèem v pøípadì, kdy má uživatel spuštìo více programù, systémovou oblast pro ikoy speciálích aplikací a pøípadì další ástroje, tak zvaé Applety, které je do ìj možé doplit. Obr. 16 Øídicí støedisko systému KDE Pøepíaè ploch je prvek, který bìžý uživatel platformy Widows ezá. Zatímco operaèí systémy Microsoftu mají pouze jedu pracoví plochu a kterou se musí oka všech spuštìých programù vejít v Liuxu a podobých systémech je možé mít ploch více (typicky sudý poèet, 2 ebo 4). Oka aplikací se pak zobrazují vždy je a jedé z ploch, což zabraòuje utosti jejich eustálé miimalizace a obovováí v pøípadì, kdy pøepíáme mezi programy. Aplikace, respektive oka je možé také astavit tak, aby se zobrazovala a defiovaých plochách, pøípadì dle potøeby a všech. V ìkterých distribucích Liuxu jsou fukce víceásobé plochy zámìrì deaktivováy, icméì to eí pravidlem. Práce se soubory a web Program Koqueror, který pøedstavuje jedu ze základích souèástí KDE fuguje zároveò jako správce souborù, ástroj pro prohlížeí dokumetù a plohodotý webový prohlížeè. Práce s ím je podobá aplikaci Prùzkumík zámé z operaèích systémù MS Widows od kterého je odvoze. Za pomocí Koqueroru je možé zakládat, mazat, pøejmeovávat a pøesouvat složky i soubory, program umí pracovat také s vìtším možstvím souborù ajedou. Bìžé pøíkazy lze provádìt pøetažeím myši. A 1 Úvod do systému Liux 27

Koqueror obsahuje fukci zobrazováí postraích lišt. V tìchto lištách mohou být doplòující iformace k právì zobrazovaým souborùm, pomùcky pro avigaci mezi zaøízeími a v adresáøové struktuøe. Souèasì je ale možé program rozšíøit o další lišty s fukcemi multimediálího pøehrávaèe, pøípadì jiých programù. Lišta mùže být schováa, icméì uživatel má vìtšiou pøístup k jejím jedotlivým podobám formou iko zobrazeých a kraji oka prohlížeèe. Obr. 17 Program Koqueror prohlížeí souborù Rozmístìí abídek i iko v Koqueroru odpovídá stadardu programu Explorer. Stejì to je i se zobrazeím dat. Složky v poèítaèi mohou abývat podoby iko rùzé velikosti, sezamù, ebo áhledu. V otevøeém okì Koqueroru mohou být také zobrazováy dokumety v pøípadì, že se v systému achází jejich prohlížeè. Pro prostý áhled souboru tak eí uté otevírat aplikaci, která s ím bìžì pracuje. Druhým režimem programu Koqueror je webový prohlížeè. Také v tomto pøípadì se program podobá Microsoft Iteret Exploreru s podporou procházeí v paelech. Prohlížeè podporuje bìžé stadardy používaé webovými servery po celém svìtì a je v ìm možé bez problému zobrazit vìtšiu stráek a serverù, které fugují s ejrozšíøeìjším alterativím prohlížeèem Firefox. Pro zvýšeí kompatibility se Koqueror umí maskovat jako jiý prohlížeè, apøíklad Firefox, ebo Iteret Explorer. Tato fukce ale v ìkterých pøípadech vede spíše k problémùm. Celkovì lze øíct, že uživatel, který umí pracovat s Iteret Explorerem, pøípadì Firefoxem je schope Koqueror využívat bez utosti speciálího proškoleí. Neí bez zajímavosti, že jádro aplikace Koqueror pro zobrazováí webu pøedstavuje základ jiého prohlížeèe programu Safari. Teto prohlížeè ajdeme a poèítaèích Mac a je považová za ejvyviutìjší a svìtì pokud jde o podporu techologií. Úpravy provádìé a jádøe pro Safari firmou Apple jsou ìkdy zpìtì pøevádìy také do Koqueroru. 28 Vojtìch Bedáø: Liux a firemím PC A

Program Koqueror je ástroj pro práci se soubory a pro prohlížeí webu. Jeho vzhled a ovládáí se podobá Prùzkumíkovi ze systému Widows, respektive programu Microsoft Iteret Explorer. Kompatibilita je dostateèá pro práci s vìtšiou webových serverù. Obr. 18 Program Koqueror procházeí webu (výchozí stráka) Elektroická pošta, olie komuikace a správa osobích iformací Výchozím ástrojem systému KDE pro práci s elektroickou poštou je program KMail. Jedá se o plohodotého poštovího klieta s podporou bìžì používaých protokolù jako jsou POP3/SMTP a IMAP. Podporu dalších protokolù je do této aplikace možé doplit, pøièemž záleží a dodavateli kokrétí distribuce systému, v ìmž je KDE i s programem obsažeo. Vzhledem se KMail pøíliš eliší od programu Microsoft Outlook Express. Stejì jako o umí pracovat s prakticky eomezeým poètem emailových úètù. Co je oproti Outlooku (Outlook Express) odlišého je práce s tzv. uživatelskými idetitami a s úèty pro odesíláí pošty. Zprávy, které jsou v programu KMail uložey je možé tøídit, filtrovat a archivovat. Uživatelé mohou jedotlivé položky ozaèit virtuálími štítky podle dùležitosti ebo utosti je zpracovávat. KMail obsahuje vyhledáváí a podporu složek. A 1 Úvod do systému Liux 29