Kncepce bru ergterapie Autři: Mgr. Jana Jelínkvá Mária Krivšíkvá, MSc. ČAE, 2007 Výbr ČAE schválil Kncepci bru ergterapie jak jeden ze strategických dkumentů České asciace ergterapeutů dne 22. 2. 2008.
KONCEPCE OBORU ERGOTERAPIE OBSAH 1. Úvd 3 2. Klasifikace a náplň bru ergterapie 3 2.1 Čísl dbrnsti 3 2.2 Definice, předmět a cíle bru ergterapie 3 2.2.1 Definice ergterapie 3 2.2.2 Předmět ergterapie 4 2.2.3 Vztah sba- činnst- prstředí: ústřední terie ergterapie 5 2.2.3 Cíle ergterapie 6 2.3 Ergterapeutický prces 7 2.3.1 Diagnstické prstředky bru ergterapie 8 2.3.2. Terapeutické prstředky bru ergterapie 9 2.4 Činnsti ergterapeuta 9 3. Pracvníci v bru a jejich vzdělání 10 3.1 Vzdělávání ergterapeutů 10 3.1.1 Kvalifikační studium 10 3.1.2 Celživtní vzdělávání 11 3.1.3 Specializační vzdělávání 11 4. Zařízení, v kterých ergterapeuti pracují 11 4.1 Zdravtnická zařízení 12 4.2 Sciální služby a služby zaměstnansti 12 5. Mezinárdní splupráce 12 6. Aktuální prblémy bru 13 7. Předpkládaný směr vývje bru ergterapie 13 7. 1 Systém vzdělávání 14 7. 2 Dpručené terapeutické pstupy- ergterapeutické klinické 14 standardy 7. 3 Věda a výzkum v ergterapii 14 8. Systém kntrly 14 9. Základní právní předpisy vztahující se k bru ergterapie 15 10. Literatura 16 Česká asciace ergterapeutů, 2007 2
1. ÚVOD Přijetím zákna č. 96/ 2004 Sb. 1 a vyhlášky č. 424/ 2004 Sb. 2 dšl k uznání ergterapie jak samstatnéh zdravtnickéh bru. Česká asciace ergterapeutů (dále jen ČAE) prt shledala za ptřebné aktualizvat svu kncepci bru. Předlžená kncepce vychází z Kncepce ergterapie z rku 2000 a z dkumentů a dpručení Rady ergterapeutů evrpských zemí (COTEC, Cuncil f Occupatinal Therapists fr the Eurpean Cuntries) a Světvé federace ergterapeutů (WFOT, Wrld Federatin f Occupatinal Therapists). Světvá zdravtnická rganizace chápe rehabilitaci jak širký subr aktivit, které krmě léčebné péče zahrnují též fyziterapii, ergterapii a terapii psychsciálních ptřeb člvěka. Rehabilitace je vnímána jak prces, jehž cílem je umžnit lidem s disabilitu 3 dsáhnut a udržet si ptimální funkční úrveň fyzických, senzrických, psychlgických a/ neb sciálních schpnstí. Rehabilitace pskytuje lidem s disabilitu nástrje, které ptřebují pr zachvání sběstačnsti a sebeurčení (http://www.wh.int/disabilities/care). Ergterapie je prt jednu z důležitých sučástí rehabilitace, jelikž pmáhá pacientům řešit praktické tázky suvisející se snížením či ztrátu sběstačnsti v činnstech, které jsu pr živt nepstradatelné, čímž pdpruje aktivní začlenění d splečnsti a přispívá k zachvání ptimální kvality živta. 2. KLASIFIKACE A NÁPLŇ OBORU ERGOTERAPIE 2.1 Čísl dbrnsti Dle vyhlášky čísl 134/1998 Sb., kteru se vydává seznam zdravtních výknů s bdvými hdntami, ve znění pzdějších předpisů (Vyhláška čísl 493/2005 Sb. ze dne 9. prsince 2005), přísluší bru ergterapie dbrnst 917. 2.2 Definice, předmět a cíle bru ergterapie 2.2.1 Definice ergterapie Ergterapie je prfese, která prstřednictvím smysluplnéh zaměstnávání usiluje zachvání a využívání schpnstí jedince ptřebných pr zvládání běžných denních, pracvních, zájmvých a rekreačních činnstí u sb jakéhkli věku s různým typem pstižení (fyzickým, smyslvým, psychickým, mentálním neb sciálním znevýhdněním). Pdpruje maximálně mžnu participaci jedince v běžném živtě, přičemž respektuje plně jeh sbnst a mžnsti. 1 Zákn č. 96/ 2004 Sb. pdmínkách získávání a uznávání způsbilsti k výknu nelékařských zdravtnických pvlání a k výknu činnstí suvisejících s pskytváním zdravtní péče a změně některých suvisejících záknů (zákn nelékařských zdravtnických pvláních), ve znění pzdějších předpisů. 2 Vyhláška č. 424/ 2004 Sb., kteru se stanví činnsti zdravtnických pracvníků a jiných dbrných pracvníků, ve znění pzdějších předpisů. 3 Dle klasifikace WHO ICF (Internatinal Classificatin f Functining, Disability and Health) disabilita zahrnuje narušení fungvání na úrvni pruchy (impairment), aktivity (activity limitatin) neb participace (participatin restrictin), přičemž pruchu míníme prblémy na úrvni tělesných funkcí či struktur, jak výrazná deviace neb ztráta; aktivitu výkn úklů neb jednání sby; participací zapjení sby v živtních situacích. Česká asciace ergterapeutů, 2007 3
Pr pdpru participace jedince využívá specifické metdy a techniky, nácvik knkrétních dvednstí, pradenství či přizpůsbení prstředí. Pjmem zaměstnávání jsu myšleny veškeré činnsti, které člvěk vyknává v průběhu živta a jsu vnímány jak sučást jeh identity. Primárním cílem ergterapie je umžnit jedinci účastnit se zaměstnávání, které jsu pr jeh živt smysluplné a nepstradatelné. (Česká asciace ergterapeutů, 2008) Ergterapie je prfese, která se zaměřuje na pdpru zdraví a celkvé phdy jedince prstřednictvím zaměstnávání. Primárním cílem ergterapie je umžnit lidem účastnit se každdenních aktivit. Ergterapeuti dsahují tht cíle tak, ze se snaží pmci lidem prvádět činnsti, které zvyšují mžnst jejich začlenění (participace), neb přizpůsbují prstředí pdprující participaci sby. (WFOT- Světvá federace ergterapeutů, 2004) Cílem ergterapie je pdpřit zdraví a celkvý pcit phdy jedince prstřednictvím smysluplnéh zaměstnávání. Ergterapeuti jsu přesvědčeni tm, že zdraví může být vlivněn činnstí člvěka. Ergterapie je léčba sb s fyzickým a duševním nemcněním neb disabilitu, při které se pužívají specificky zvlené činnsti s cílem umžnit sbám dsáhnut maximální funkční úrvně a nezávislsti ve všech aspektech živta. Ve splupráci s sbu ergterapeut hdntí její fyzické, duševní a sciální funkce, identifikuje blasti dysfunkce a zapjuje sbu d strukturvanéh prgramu aktivit. Všebecným cílem je pmci každému jedinci dsáhnut c nejvyšší nezávislsti a kvality živta. Zvlené aktivity suvisejí s sbními, sciálními, kulturními a eknmickými ptřebami sby a drážejí faktry prstředí, které spluvytváří její živtní styl. 2.2.2 Předmět ergterapie (COTEC- Rada ergterapeutů evrpských zemí, 2000) Ergterapie je prfese, která se zabývá pdpru zdraví a duševní phdy prstřednictvím vhdně zvlené aktivity. Terie ergterapie vychází ze znalsti aktivity/ zaměstnávání a jejíh terapeutickéh využití pr zlepšení funkčníh stavu sby, který byl díky nemcnění či disabilitě narušen. Ergterapie vychází z předpkladu, že člvěk může zlepšit své zdraví a kvalitu živta tím, že se aktivně zapjuje d zaměstnávání, které jsu pr něj sbně významná a smysluplná. Aktivitu či zaměstnávání ergterapie vnímá sučasně jak prstředek i cíl léčby. Ergterapie bývá někdy značvána za umění a vědu mžném knání (Reed, Sandersn 1992). Ergterapeuti vycházejí z předpkladu, že smysluplná činnst, která zahrnuje interpersnální vazby a vztahy s prstředím, může být pužita k prevenci a vlivnění dysfunkce a přispívá též k rychlejšímu uzdravvání. Již v rce 1922 Meyer uvádí, že ergterapie ptvrzuje fakt, že zásadní vliv na zdraví a phdu jedince má činnst, kteru se zaměstnává. Je t právě zaměstnávání, které činí živt knec knců smysluplný (Christiansen, Twnsend 2004, 49). Česká asciace ergterapeutů, 2007 4
Meyer dále definuje pět základních předpkladů, z kterých ergterapie vychází (Turner, Fster, Jhnsn 1996, 10): 1. Existuje zásadní spjitst mezi zdravím a aktivitu/ zaměstnáváním. 2. Zdravá aktivita či zaměstnávání zachvává rvnváhu mezi bytím, myšlením a jednáním. 3. Existuje jednta těla a mysli. 4. Když djde k narušení mžnsti účastnit se aktivity či zaměstnávání, dchází ke zhršvání tělesných a psychických funkcí. 5. Jestliže aktivita pdpruje tělesné i psychické funkce, napmáhá sučasně návratu funkčních schpnstí. 2.2.3 Vztah sba- činnst- prstředí: ústřední terie ergterapie Základní vymezení ple půsbnsti ergterapie je mžné ppsat na vztahu či interakci sbačinnst- prstředí. Ergterapeut se při všech svých intervencích zaměřuje na všechny tři výše uvedené blasti. Bezpečný, adekvátní a samstatný výkn všedních denních činnstí, pracvních i vlnčasvých aktivit závisí na úspěšné interakci sba-činnst-prstředí (Crepeau, Chn, Byt Schell, 2003). Interakce sba-činnst-prstředí je charakterizvána dvednstmi a schpnstmi sby, ale též jejími ptřebami, zájmy a rlemi, dále nárky činnsti a rysy fyzickéh, sciálníh a kulturníh prstředí, v kterém se činnst knkrétní sby dehrává. Při pužití ergterapeutické terminlgie pdle Americké asciace ergterapeutů (AOTA, 1994) jde ppis interakce mezi blastmi výknu, sučástmi výknu a kntextem prstředím. Rvnváha mezi schpnstmi sby a nárky prstředí může být narušena pruchu neb s věkem suvisejícími deficity fyzických, kgnitivních neb psychsciálních funkcí. Limitace prvádění činnsti je většinu důsledkem nervnváhy mezi schpnstmi jedince, nárky činnsti samtné a faktry prstředí. Kanadský mdel výknu zaměstnávání vychází z mdelu sba-činnst-prstředí. Zaměstnávání je výsledkem dynamickéh vztahu všech tří blastí v průběhu živta. Při hdncení výknu zaměstnávání by se měly brát v ptaz též rle, které klient zastává a které se čekávají, že bude zastávat (Hagedrn, 1997) Česká asciace ergterapeutů, 2007 5
KANADSKÝ MODEL VÝKONU ZAMĚSTNÁNÍ (CAOT, 1997) FYZICKÉ SOCIÁLNÍ SEBE- OBSLUHA SOCIKULTURNÍ DUCHOVNÍ KOGNITIVNÍ FYZICKÉ PRODUKTI- VITA VOLNÝ ČAS KULTURNÍ INSTITUČNÍ 2.2.3 Cíle ergterapie Hlavním cílem ergterapie je pmci sbám, u kterých dšl v důsledku nemcnění, úrazu, vývjvé vadě či prcesu stárnutí k ptížím v prvádění každdenních aktivit, zachvat si maximální sběstačnst v běžných denních činnstech (z anglickéh riginálu activities f daily living, ADL), pracvních činnstech a aktivitách vlnéh času. Primárním zájmem ergterapie je umžnit sbě prvádět činnsti, které pvažuje za důležité a ptřebné pr její živt, a přispět tak k zachvání dpvídající kvality živta a k plnému zapjení d splečnsti. Zvlené činnsti/ aktivity prt vždy zhledňují sbní, sciální, kulturní a eknmické ptřeby sby a také pdmínky prstředí, ve kterém se sba nachází a spluvytváří její živtní styl. Cílem ergterapie je: pdprvat zdraví a duševní phdu sby prstřednictvím smysluplné aktivity/ zaměstnávání pmáhat ve zlepšení schpnstí, které sba ptřebuje pr zvládání běžných denních činnstí, pracvních činnstí a aktivit vlnéh času umžnit sbě naplňvat její sciální rle napmáhat k plnému zapjení sby d aktivit jejíh sciálníh prstředí a kmunity uplatňvat terapii zacílenu na klienta/ pacienta, který je aktivním účastníkem terapie a pdílí se na plánvání a prcesu terapie psilvat sbu v udržení, bnvení či získání kmpetencí ptřebných pr plánvaní a realizaci jejích každdenních činnstí v interakci s prstředím (zvládání nárků jak sciálníh, tak i fyzickéh prstředí) Česká asciace ergterapeutů, 2007 6
usilvat zachvání příležitsti účastnit se aktivit každdenníh živta všem sbám bez hledu na jejich zdravtní pstižení či znevýhdnění 2. 3. Ergterapeutický prces Hdncení Ergterapeutický prces je zalžen na vstupním a průběžných hdnceních výstupů terapie. Pr ergterapeuta by měl být důležité při hdncení zjišťvat, jaké rle sba zastává a jaké činnsti v knkrétním prstředí zvládá či napak jí dělají btíže. Ergterapeut splečně s sbu, která hledá pmc, se zaměřují na individuální schpnsti, facilitátry prstředí a na prblémy suvisející s prváděním každdenních aktivit. Hdncení zahrnuje pužití standardizvaných i nestandardizvaných prcedur, interview, pzrvání v různém prstředí a knzultaci s sbami, které jsu pr klienta či pacienta významné. Plánvání Výsledky hdncení služí jak pdklady pr vytvření plánu terapie, který zahrnuje jak krátkdbé, tak i dluhdbé cíle. Plán terapie musí drážet úrveň funkčních schpnstí klienta/ pacienta, jeh zvyky, rle, prefervaný živtní styl a faktry prstředí, v kterém žije. Terapie Terapie se zaměřuje na prgramy, které jsu zaměřeny na ptřeby sby a jejíh prstředí. Prgram terapie je vytvřen tak, aby umžňval výkn každdenních úknů a adaptaci v prstředí, v kterém sba žije, pracuje a splečensky se stýká. Jak příklad lze uvést nácvik dvednstí a pužívání kmpenzačních pmůcek, které usnadňují prvádění úknů sebebsluhy, snižují bariéry prstředí a umžňují participaci. Prces terapie je integrálně spjat s prcesem hdncení. Splupráce Ergterapeuti si uvědmují důležitst týmvé splupráce s dalšími dbrníky, rdinnými příslušníky, pečvateli a dbrvlníky pr realizaci hlistickéh přístupu uplatňvanéh v terapii. Dkumentace Dkumentvání závěrů hdncení a pravidelné zaznamenávání výstupů terapie je nezbytné pr mnitrvání účinnsti pužitých terapeutických pstupů a dsažení stanvených cílů terapie. Vedení ucelené a pravdivé dkumentace zalžené na bjektivních zjištění svědčí prfesinálním přístupu ergterapeuta. Dkumentace by měla vždy věrně reflektvat rzsah a bsah pskytvaných služeb, pužité terapeutické prstředky a metdy a bjektivní údaje. Česká asciace ergterapeutů, 2007 7
Dkumentace by měla být vedena v suladu s platnými právnímu předpisy, regulacemi a dpručenými pstupy či standardy. Vedení zdravtnické dkumentace je jednu ze základních činnstí zdravtnickéh pracvníka s dbrnu způsbilstí. 2. 3. 1 Diagnstické prstředky bru ergterapie Ergterapeut pužívá sbě vlastní diagnstické metdy či prstředky, pmcí kterých zjišťuje specifika prblémů klienta/ pacienta a plánuje terapeutický pstup. Ergterapeutické vyšetřvací metdy jsu specifické v tm, že se zaměřují především na výkn činnstí každdenníh živta a zjišťvání příčin prblémů v prvádění aktivit. Ergterapeutická intervence je zalžena na pchpení klienta jak sby s jedinečnu histrií aktivit, zvyklstmi v prvádění každdenních činnstí, sbitými zájmy a hdntami. Ergterapeutické vyšetření zahrnuje psuzení blastí výknu (ADL, pracvní a vlnčasvé činnsti), sučástí výknu (př. svalvá síla, paměť, interpersnální dvednsti) a kntextu výknu (př. věk, faktry fyzickéh a sciálníh prstředí). Při pužití terminlgie ICF (WHO, 2001)- Mezinárdní klasifikace funkčních schpnstí, disability a zdraví (Pfeiffer, 2003) t znamená, že ergterapeut psuzuje kapacitu jedince (jeh schpnsti a mžnsti) v prvedení pžadvané aktivity a úrveň jeh participace. Při vyšetření, a psléze v intervenci, ergterapeut pužívá tzv. přístup zdla nahru či přístup shra dlů (Crepeau, Chn, Byt Schell, 2003). V přístupu zdla nahru se při vyšetření ergterapeut zaměřuje především na hdncení jedntlivých funkcí (pdle ICF na blasti tělesných funkcí či struktur) a jejich pruch. Na základě zjištěných pruch se dvzuje mžné mezení sby v prvádění aktivit a činnstí. Jak příklad je mžné uvést, že při zjištěném mezeném rzsahu v ramenním klubu bude mít sba nejspíše ptíže pdat si předměty z vyšších plic či si vysušit vlasy fénem. Při intervenci zalžené na přístupu zdla nahru se předpkládá, že bnvením prušených funkcí djde autmaticky k mžnsti pět prvádět prblematicku činnst. Napak v přístupu shra dlů se ergterapeut zaměřuje nejdříve na rle a s nimi suvisející činnsti, které sba v běžném živtě zastává. Při vyšetření zjišťuje, v jakých činnstech je sba limitvána a dhaluje důvdy prblémů při vyknávání aktivity. Např. pr ženu p prdělané cévní mzkvé příhdě může být důležité samstatně uvařit pr svu rdinu. Ergterapeut s klientku zjišťuje, jaké činnsti jsu pr ni btížné. Důvdem btíží může být mtrická, percepční či kgnitivní prucha, případně též neadekvátně přizpůsbený prstr kuchyně či kuchyňskéh vybavení. Při hdncení by měl ergterapeut též zhlednit zvyklsti sby a případné kulturní dlišnsti v prvádění úklu. Při vyšetření i intervenci se tedy ergterapeut zaměřuje na limitaci aktivity a z ní vyplývající narušení sciální rle. Pdstatu přístupu shra dlů je, že ačkli nemhu být všechny funkce zcela napraveny, aktivity a sciální rle mhu být zachvány prstřednictvím adaptace a kmpenzace. Ergterapeut vlí při intervenci přizpůsbení prvádění činnsti, pužití kmpenzačních pmůcek či mdifikace prstředí. Tat patření mhu být prvedena trvale či dčasně. Oba přístupy mají svá pzitiva a negativa. Vlba přístupu závisí na pvaze disability (např. závažnst, dba d jejíh vzniku, prgnsa) a ptřebách klienta/ pacienta. Dalším faktrem je např. čas, který má ergterapeut pr práci s klientem/ pacientem k dispzici. Vždy závisí na prfesinálním úsudku ergterapeuta, aby zvlil přístup, který bude nejlépe drážet ptřeby Česká asciace ergterapeutů, 2007 8
klienta/ pacienta a pdle návratu funkčních schpnstí jej v průběhu terapie případně přizpůsbil. 2. 3. 2 Terapeutické prstředky Ergterapeut pužívá při práci s klienty/ pacienty četné metdy a přístupy, které vycházejí z různých terií, teretických mdelů a rámců vztahů. Teretické mdely předurčují, jaké přístupy ergterapeut v terapii upřednstní. Každý z teretických mdelů či rámců vztahů má své klady a svá mezení a je nezbytné, aby je ergterapeut znal a zvlil ten, který bude nejlépe vyhvvat knkrétnímu klientvi/ pacientvi a prstředí. Je mžné, aby během léčby jednh klienta/ pacienta byl pstupně pužit něklik různých rámců vztahů. Jedntlivé metdy a přístupy se v praxi navzájem prlínají a jejich výběr d značné míry závisí na vzdělání, zkušensti ergterapeuta ale i na skladbě klientů/ pacientů a způsbu práce na pracvišti. Obecně platí, že metdy a přístupy vlivňují nejen ergterapeutické hdncení, interpretaci a terminlgii, ale i pužití terapeutických technik. U sb s fyzickým pstižením ergterapeuti bvykle pužívají metdu bimechanicku a dále metdy neurvývjvé a kgnitivní. Každá z metd nabízí vlastní terapeutické přístupy. Bimechanická metda má tři typy přístupů: přístup stupňvaných aktivit, přístup všedních denních činnstí (ADL) a kmpenzační přístup. D neurvývjvých metd řadíme velké mnžství terapeutických přístupů a metdik. Pr práci ergterapeuta jsu však nejpdstatnější: Bbath kncept, prpriceptivní neurmuskulární facilitace (Kabatva metda), přístup dle Affltervé a sensrická integrace. Pslední skupinu metd aplikvaných v ergterapii u fyzickéh pstižení jsu kgnitivní metdy (Krivšíkvá 2007). Naprti tmu u sb s psychsciálními prblémy jsu upřednstněny přístupy behavirální, kgnitivní, psychanalytický, humanistický či přístup zaměřený na skupinu (Hagedrn 1997). Předpkladem pr jejich pužití je patřičná dbrná způsbilst ergterapeuta a blast prblémů klienta/ pacienta. 2. 4. Činnsti ergterapeuta Suhrnný přehled činnstí ergterapeuta s dbrnu způsbilstí upravuje 3 a 6, vyhlášky č. 424/ 2004 Sb., kteru se stanví činnsti zdravtnických pracvníků a jiných dbrných pracvníků. D kmpetence ergterapeuta spadají zejména následující činnsti: prvádí ergterapeutické vyšetření zaměřené na analýzu činnstí pacienta, hdncení senzmtriky, mbility a lkmce, rientační vyšetření kgnitivních funkcí ve vztahu k analýze běžných denních činnstí (ADL), prvádí hdncení a nácvik běžných denních činnstí (ADL) persnálních a instrumentálních v nemcničním i ve vlastním sciálním prstředí, prvádí hdncení v blasti pracvních a zájmvých aktivit v kntextu fyzickéh a sciálníh prstředí, na základě ergterapeutickéh vyšetření a analýzy funkčních schpnstí sestavuje krátkdbý a dluhdbý plán ergterapie, vybírá specifické ergterapeutické pstupy a metdiky, v rámci multidisciplinárníh týmu se pdílí na zpracvání dluhdbéh plánu kmplexní rehabilitace, aplikuje ergterapeutické pstupy a metdiky v individuální i skupinvé ergterapii s cílem zlepšení funkčních schpnstí pacienta, Česká asciace ergterapeutů, 2007 9
navrhuje a případně zhtvuje kmpenzační a technické pmůcky a učí pacienty, jimi určené sby a šetřvatelský persnál tyt pmůcky využívat, pskytuje pradenské služby a instruktáže v tázkách prevence vzniku kmplikací a strukturálních změn u imbilních pacientů, splupracují v tmt směru s šetřvatelským persnálem a rdinnými příslušníky klienta, zabývá se pradenstvím v blasti adaptace a kmpenzace pruch a nemcnění i v tázkách adaptace a úprav dmácíh prstředí i pracvníh prstředí (v rámci individuálních dmácích návštěv indikvaných lékařem), pdílí se na ergdiagnstickém vyšetření (analýza pracvních činnstí a zbytkvéh pracvníh ptenciálu) a předpracvní rehabilitaci (tréninku tlerance zátěže, vytrvalsti, nácviku pracvních dvednstí apd.) a ve splupráci s statními dbrníky dpručuje vhdné pracvní a studijní začlenění sb se zdravtním pstižením, ve splupráci s statními dbrníky se pdílí na rehabilitaci kgnitivních funkcí a nácviku kmunikačních a rzumvých dvednstí, pdílí se na sciální rehabilitaci sb se zdravtním pstižením. 3. PRACOVNÍCI V OBORU A JEJICH VZDĚLÁNÍ Odbrnu způsbilst k výknu pvlání ergterapeuta vymezuje 7, zákna č. 96/ 2004 Sb. (tzv. zákn nelékařských zdravtnických pvlání). Ergterapeut je dle zákna puze ten, kd získá dbrnu způsbilst k výknu prfese: abslvváním akreditvanéh bakalářskéh studijníh bru pr přípravu ergterapeutů abslvváním tříletéh studia bru diplmvaný ergterapeut na vyšší zdravtnické škle, pkud byl studium prvníh rčníku zahájen nejpzději ve šklním rce 2004/ 2005 abslvváním střední zdravtnické škly v bru ergterapeut, pkud byl studium prvníh rčníku zahájen nejpzději ve šklním rce 1998/ 1999 abslvváním pmaturitníh specializačníh studia léčba prací, pkud byl studium prvníh rčníku zahájen nejpzději ve šklním rce 2003/ 2004 3.1 Vzdělávání ergterapeutů 3.1.1. Kvalifikační studium Pregraduální kvalifikační studium d rku 2005 prbíhá puze na vyských šklách 4, většinu na lékařských či zdravtně sciálních fakultách, jak bakalářský studijní prgram. Rkem 2004 byl uknčen vzdělávání v bru ergterapeut na vyšších zdravtnických šklách. Magisterské studium v bru ergterapie nebyl dsud v České republice zahájen a prt není mžné abslvvat ani dktrandské studium v bru ergterapie. V tmt se liší vzdělávání v bru ergterapie v České republice d statních, především skandinávských, zemí Evrpské unie, ale též USA, Kanady a Austrálie. Pdle zprávy Rady ergterapeutů evrpských zemí je ve 40% evrpských zemích mžn pkračvat studium ergterapie v magisterském prgramu a téměř ve 40% zemí je mžné získat též titul PhD. v ergterapii (COTEC, 2006). 4 Studijní br ergterapie je mžné v sučasné dbě studvat na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlvy v Praze, Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Zdravtně sciální fakultě Ostravské univerzity v Ostravě a Vyské škle v Plzni,.p.s. Česká asciace ergterapeutů, 2007 10
3.1.2. Celživtní vzdělávání V celživtním vzdělávání si ergterapeuti průběžně bnvují, zvyšují, prhlubují a dplňují vědmsti, dvednsti a dbrnu způsbilst k výknu zdravtnickéh pvlání v suladu s rzvjem bru a nejnvějšími vědeckými pznatky. Zákn č. 96/2004 Sb. pprvé definuje pjem celživtníh vzdělávání a definuje frmy celživtníh vzdělávání. Celživtní vzdělávání je pvinné pr všechny zdravtnické pracvníky a plnění pvinnsti se prkazuje na základě kreditníh systému. Pčet kreditních bdů pr knkrétní vzdělávací akce stanvuje vyhláška č. 423/2004 Sb. Dle zákna č. 96/2004 Sb. mhu ergterapeuti zažádat vydání Osvědčení k výknu zdravtnickéh pvlání bez dbrnéh dhledu, tzv. registraci. Hlavním cílem registrace nelékařských zdravtnických pvlání je chrana veřejnsti zalžená na principu celživtníh vzdělávání zdravtnických pracvníků ((MZ, 2007). Osvědčení se pracvníkvi vydává na základě dlžení dbrné a zdravtní způsbilsti, bezúhnnsti, prkázání pžadvané délky dbrné praxe v bru a aktivit celživtníh vzdělávání. Registrace je dbrvlný akt, záleží na sbním rzhdnutí každéh zdravtnickéh pracvníka. Pkud zdravtnický pracvník nezažádal či nezískal svědčení, může nadále pracvat v bru, ale puze pd dbrným dhledem zdravtnickéh pracvníka způsbiléh k výknu činnstí bez dbrnéh dhledu ((MZ, 2007). 3.1.3. Specializační vzdělávání Úspěšným uknčením specializačníh vzdělávání atestační zkušku získává ergterapeut specializvanu způsbilst k výknu specializvaných činnstí, které specifikuje vyhláška č. 424/2004 Sb. Specializvanu způsbilst může ergterapeut získat pr pediatrii, psychiatrii, geriatrii, neurlgii a suhrnně pr traumatlgii, rtpedii a revmatlgii. Specializační vzdělávání uskutečňuje puze akreditvané pracviště, ppř. pracviště kvalitativně dpvídající a schválené veducím studia, pdle vzdělávacíh prgramu. Vzdělávací prgram specializačníh vzdělávání se skládá z mdulů. Mdulem se rzumí ucelená část vzdělávacíh prgramu, které je přidělen dpvídající pčet kreditů. Ministerstv zdravtnictví pdle zákna č. 96/2004 Sb. a nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanví bry specializačníh vzdělávání a značení dbrnsti zdravtnických pracvníků se specializvanu způsbilstí, vymezuje rámcvé vzdělávací prgramy pr specializační vzdělávání nelékařských zdravtnických pracvníků. Rámcvý vzdělávací prgram stanvuje vstupní a výstupní pdmínky, dále délku, rzsah a bsah přípravy a výukvá pracviště, na kterých vzdělávání prbíhá. Celkvá délka specializačníh studia v bru ergterapie je minimálně 36 měsíců a zahrnuje nejméně 640 hdin teretické a praktické výuky, z th je minimálně 50% praxe ve specializačním bru. 4. ZAŘÍZENÍ, V KTERÝCH ERGOTERAPEUTI PRACUJÍ Ergterapeut pracuje s pacienty každéh věku s různým druhem zdravtníh pstižení a s klienty, kteří jsu znevýhdněni ve výknu všedních denních aktivit. Snahu ergterapeuta je pmci svým pacientům a klientům udržet si, zvýšit či navrátit sběstačnst v aktivitách, Česká asciace ergterapeutů, 2007 11
které jsu pr ně důležité. Pr dsažení tht cíle musí ergterapeut znát a respektvat nejen zdravtní btíže, ale též sciální pdmínky a faktry prstředí, z kteréh pacient a klient přicházejí. Díky tmu se ergterapie uplatňuje nejen ve zdravtnických, ale též v sciálních službách. 4.1 Zdravtnická zařízení Ergterapie je pskytvána ve zdravtnických zařízeních státníh i nestátníh typu. a) Lůžkvá zařízení: Kliniky rehabilitačníh lékařství Centra léčebné rehabilitace Rehabilitační ddělení b) Ambulantní zařízení Centra a ddělení léčebné rehabilitace Denní rehabilitační stacináře Specializvané léčebné ústavy Agentury dmácí péče Lázně 4.2 Sciální služby a služby zaměstnansti Ergterapie nachází stále větší uplatnění i v sciálních službách a službách zaměstnansti. Díky své náplni je ergterapie vyhledávána především v následujících typech služeb: denní stacináře a sciálně aktivizační služby pr děti, dspělé a seniry denní stacináře a terapeutické dílny pr sby s duševním nemcněním dmvy pr sby se zdravtním pstižením penziny a dmvy pr seniry a dmvy pr sby se zdravtním pstižením sbní asistence chráněné bydlení raná péče prgramy předpracvní a pracvní rehabilitace, prgramy chráněnéh zaměstnání Stále více ergterapeutů půsbí též ve speciálních šklách pr děti se specifickými ptřebami a ve vzdělávacích institucích pr přípravu studentů ergterapie. Pdrbnější specifikaci náplně práce ergterapeuta v jedntlivých blastech praxe je mžné dhledat v Prfesním prfilu ergterapeutů v ČR, který vytvřila Česká asciace ergterapeutů jak jeden ze strategických dkumentů. 5. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Česká asciace ergterapeutů je členem a aktivně pracuje v těcht mezinárdních ergterapeutických rganizacích: Česká asciace ergterapeutů, 2007 12
1) Rada ergterapeutů evrpských zemí (COTEC, Cuncil f Occupatinal Therapists fr the Eurpean Cuntries) d rku 1993 byla ČAE pzrvatelem d rku 2001 získala ČAE plné členství 2) Světvá federace ergterapeutů (WFOT- Wrld Federatin f Occupatinal Therapists) d rku 2002 získala ČAE plné členství 6. AKTUÁLNÍ PROBLÉMY OBORU 1. Nervnměrná dstupnst ergterapeutických pracvišť ve všech reginech ad 1) Přetrvává nedstatečné zastupení ergterapeutů v blasti dmácí či kmunitní péče. 2. Nedstatek praktikujících ergterapeutů ad 2) Jak ptimální v prvnání s statními státy Evrpské Unie se jeví pčet 15-20 ergterapeutů na 100 000 byvatel, tj. cca 1500-2000 praktikujících ergterapeutů v České republice. K 1.3. 2007 je zaregistrván v Registru zdravtnických pracvníků způsbilých k výknu zdravtnickéh pvlání bez dbrnéh dhledu v Nárdním centru šetřvatelství a nelékařských zdravtnických brů v Brně celkem 528 ergterapeutů 5. 3. Absence zařazení ergterapeutů mezi kruh pracvníků sciálních služeb, jak je vymezuje zákn č. 108/ 2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů. ad 3) V praxi nejsu ergterapeuti v sciálních službách zaměstnávání jak ergterapeuti dle zákna č. 96/2004 Sb., ale jsu vedeni jak pracvníci sciálních služeb. Ergterapeutům t přináší prblémy zejména při uznávání dbrné praxe, kteru musí prkazvat v žádsti vydání či prdlužení svědčení k výknu zdravtnickéh pvlání bez dbrnéh dhledu. Jelikž není uplatnění ergterapie v sciálních službách legislativně stanven, přináší t také prblémy začlenění dbrně způsbiléh ergterapeuta d multidisciplinárníh týmu. Rzprem však je, že mnhé sciální služby nabízejí i ergterapii, tedy ptřeba klientů p ergterapii je zřejmá, ale ta je zajišťvána nekvalifikvanými pracvníky. Pdle našeh názru jsu tímt prušvána práva klientů, kteří dle standardů kvality sciálních služeb mají nárk na bdržení služby pskytvané kvalifikvaným pracvníkem. Při nedbrně prváděné ergterapii může též djít k pškzení klienta. Řešením by byla nvelizace zákna č. 108/2006 Sb., v kterém by byl ergterapeut zařazen mezi pracvníky sciálních služeb a byly by vymezeny předpklady pr výkn prfese, jak je tmu v legislativě týkající se dbrnsti ergterapeut ve zdravtnictví. 7. PŘEDPOKLÁDANÝ SMĚR VÝVOJE OBORU ERGOTERAPIE Česká asciace ergterapeutů pvažuje za svu pvinnst sledvat vývj bru ergterapie a snažit se zvyšvání kvality pskytvaných ergterapeutických služeb v České republice. 5 Zdrj www.ncnz.cz- registr, statistika Česká asciace ergterapeutů, 2007 13
Jak nezbytný předpklad pr naplnění tht cíle vnímá ČAE ptřebu nadále udržvat aktivní pracvní vztahy s ergterapeutickými rganizacemi v zahraničí a sledvat trendy vývje bru ergterapie v statních státech EU i v zámří. 7. 1 Systém vzdělávání Pr rzvj dbrných kmpetencí praktikujících ergterapeutů je vhdné rzšířit pčet akreditvaných ergterapeutických pracvišť, na kterých budu prbíhat dbrné stáže. Pr zajištění úrvně ergterapeutických služeb je vhdné, aby se na prfesní přípravě ergterapeutů v pregraduálním vzdělávání pdíleli především ergterapeuti s dpvídajícím vzděláním a praxí v bru. Dmníváme se, že by byl vhdné usilvat akreditaci magisterskéh vzdělávacíh prgramu v bru ergterapie, který by byl zaměřen na přípravu šklitelů a dbrných asistentů. Magisterský studijní prgram by měl být zaměřen též na získání patřičných dvednstí pr realizaci výzkumných záměrů v bru ergterapie. 7. 2 Dpručené terapeutické pstupy- ergterapeutické klinické standardy Pr zajištění dpvídající kvality pskytvaných ergterapeutických služeb, které budu vycházet z aktuálních pznatků a z praxe zalžené na důkazech v bru ergterapie i příbuzných zdravtně-sciálních brů, je ptřebné vytvřit dpručené terapeutické pstupy (tzv. standardy) pr jedntlivé blasti praxe ve splupráci s předními dbrníky bru ergterapie u nás i v zahraničí. 7. 3 Věda a výzkum v ergterapii Vznik výzkumných pracvišť a sestavvání vědeckých týmů je nezbytným předpkladem dalšíh rzvje ergterapie. Lgickým půsbištěm vědeckých týmů jsu vyské škly a akreditvaná pracviště, která výsledky výzkumů budu zpracvávat a publikvat. Jelikž výzkum v bru ergterapie prbíhá v České republice spíše jediněle, dmníváme se, že výzkum zaměřený na věřvání validity a reliability vybraných diagnstických nástrjů a pužívaných terapeutických pstupů je jednu z mžnstí, na kteru by byl vhdné výzkum v ergterapii d buducna zaměřit. 8. SYSTÉM KONTROLY Česká asciace ergterapeutů usiluje t, aby byla hlavním garantem pskytvaných infrmací bru ergterapie u nás. Statutárním rgánem České asciace ergterapeutů je výbr sdružení. Členy výbru a rzšířenéh výbru jmenuje a dvlává valná hrmada sdružení. Výbr řídí a krdinuje činnst sdružení a jedná jeh jménem. Výbr se skládá z prezidenta sdružení, dvu viceprezidentů sdružení, tajemníka sdružení a pkladníka sdružení. Výbr sdružení zřizuje pracvní skupiny či kmise, které se vyjadřují k zásadním tázkám suvisejícím s rzvjem bru ergterapie. Členy těcht kmisí jsu členvé užšíh a rzšířenéh výbru ČAE a na základě plné mci udělené prezidentem neb jedním z viceprezidentů jmenvaní členvé sdružení či třetí sby. Na návrh pracvní skupiny frmuluje výbr své stanvisk, které je p schválení členů výbru přijat jak ficiální stanvisk ČAE. Členvé ČAE jsu pté infrmváni na valné hrmadě, v zápisech, ppř. na internetvých stránkách ČAE či na jimi pskytnuté Česká asciace ergterapeutů, 2007 14
elektrnické adrese. Pr specifické blasti a prblematiky Česká asciace ergterapeutů dále vypracvala a jak svůj interní pracvní materiál pužívá: Standardy praxe, Prfil prfese a Etický kdex ergterapeuta. 9. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY VZTAHUJÍCÍ SE K OBORU ERGOTERAPIE Listina základních práv a svbd Úmluva lidských právech a bimedicíně Zákn č. 20/1966 Sb., péči zdraví lidu, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 160/1992 Sb., péči v nestátním zdravtnických zařízeních, ve znění pzdějších předpisů Zákn č.48/1997 Sb., veřejném zdravtním pjištění a změně a dplnění některých suvisejících záknů, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 258/2000 Sb., chraně veřejnéh zdraví a změně některých suvisejících záknů, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 101/2000 Sb., chraně sbních údajů a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 96/2004 Sb. pdmínkách získávání a uznávání způsbilsti k výknu nelékařských zdravtnických pvlání a k výknu činnstí suvisejících s pskytváním zdravtní péče a změně některých suvisejících záknů (zákn nelékařských zdravtnických pvláních), ve znění pzdějších předpisů Zákn č.108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška č. 77/1981 Sb. ministerstva zdravtnictví ČSR zdravtnických pracvnících a jiných dbrných pracvnících ve zdravtnictví, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška č. 620/2006 Sb., kteru se mění vyhláška Ministerstva zdravtnictví č. 134/1998 Sb., kteru se vydává seznam zdravtních výknů s bdvými hdntami, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška č. 424/ 2004 Sb., kteru se stanví činnsti zdravtnických pracvníků a jiných dbrných pracvníků, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška č. 423/2004 Sb., kteru se stanví kreditní systém pr vydání svědčení k výknu zdravtnickéh pvlání bez příméh vedení neb dbrnéh dhledu zdravtnických pracvníků, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška č. 394/2004 Sb., kteru se upravují pdrbnsti knání atestační zkušky, zkušky k vydání svědčení k výknu zdravtnickéh pvlání bez dbrnéh dhledu, závěrečné zkušky akreditvaných kvalifikačních kurzů, aprbační zkušky a zkušební řád pr tyt zkušky, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška č. 39/2005 Sb., kteru se stanví minimální pžadavky na studijní prgramy k získání dbrné způsbilsti k výknu nelékařskéh zdravtnickéh pvlání, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška č. 550/2005 Sb., kteru se stanví výše úhrad zdravtní péče hrazené z veřejnéh zdravtníh pjištění, ve znění pzdějších předpisů Vyhláška č. 64/2007 Sb., kteru se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., zdravtnické dkumentaci, ve znění vyhlášky č. 479/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů Česká asciace ergterapeutů, 2007 15
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kteru se stanví pdmínky chrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pzdějších předpisů Nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanví bry specializačníh vzdělávání a značení dbrnstí zdravtnických pracvníku se specializvanu způsbilstí, ve znění pzdějších předpisů Citvané zdrje: 1. AOTA Unifrm terminlgy fr ccupatinal therapy- 3rd editin, zdrj: American Jurnal f Occupatinal Therapy (AJOT), 48, n. 11, 1994, str. 1047-1054 2. Crepeau, E.B., Chn, E.S., Byt Schell, B.A.: Willard and Spackman s Occupatinal Therapy, 10th editin, Lndn, Lippinctt Williams and Wilkins, 2003 3. Faktrvá, M. (2002): State f Occupatinal Therapy in the Czech Republic. Published by Česká asciace ergterapeutů. http://www.cae.ergterapie.cz/state_f_ot.pdf (accessed březen 2004) 4. Faktrvá, M. (2002): Infrmatin abut Occupatinal Therapy in the Czech Republic. Published by Česká asciace ergterapeutů. www.cae.ergterapie.cz/infrmatin_abut _OT.pdf (accessed březen 2004) 5. Hagedrn, R.: Fundatins fr Practice in Occupatinal Therapy, 2nd editin. Churchill Livingstne, 1997 6. Internatimal Classificatin f Functining, Disability and Health. Geneva: Wrld Health Organizatin, 2001, http://www.wh.int/classificatins/icf/site/nlinebrwser/icf.cfm (accessed 19.9. 2007) 7. Krivšíkvá, M.: Metdy a přístupy aplikvané v ergterapii u fyzickéh pstižení. E- learningvá přednáška z předmětu Terie ergterapie. www.lf1.cuni.cz (accessed 19.9. 2007) 8. MZ ve splupráci s NCO NZO: Jak získat Osvědčení k výknu zdravtnickéh pvlání bez dbrnéh dhledu- dpvědi na čast kladené dtazy. NCO NZO, 2007 «http://www.mzcr.cz/data/c2720/lib/navrhfin2.pdf» (accessed 7. 8. 2007) 9. Pfeiffer, J.: Mezinárdní klasifikace funkčních schpnstí, disability a zdraví. In Vtava, J. a kl: Ucelená rehabilitace sb se zdravtním pstižením. Praha: Karlinum, 2003 10. Trmbly, C.A.: Occupatinal Therapy fr physical dysfunctin, 4th editin. Williams and Wilkins, 1995. str. 3-19 11. WHO: Twards a Cmmn Language fr Functining, Disability and Health. Geneva: Wrld Health Organizatin, 2002, http://www.wh.int/classificatins/icf/site/beginners/bg.pdf (accessed 19.9. 2007) Česká asciace ergterapeutů, 2007 16