PROHLÁŠENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT PIPOJENA K ZÁVRENÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE A K ZÁVRENÉMU AKTU

PROHLÁŠENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT PIPOJENA K ZÁVRENÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE A K ZÁVRENÉMU AKTU OBSAH Struný odkaz Prohlášení Strana A. Prohlášení týkající se ustanovení Ústavy 5 Pednost práva EU 1. Prohlášení k lánku I-6 5 Lidská práva 2. Prohlášení k l. I-9 odst. 2 5 Demografické rozdíly 3. Prohlášení k lánkm I-22, I-27 a I-28 5 Pedsednictví Rady 4. Prohlášení k l. I-24 odst. 7 o rozhodnutí Evropské rady týkajícím se výkonu pedsednictví Rady Hlasování v Rad 5. Prohlášení k lánku I-25 6 Menší Komise 6. Prohlášení k lánku I-26 8 Pedseda Komise 7. Prohlášení k lánku I-27 8 Vnitrostátní odborníci 8. Prohlášení k lánku I-36 8 Solidaritou proti teroru 9. Prohlášení k lánkm I-43 a III-329 9 Osobní údaje a národní bezpenost 10. Prohlášení k lánku I-51 9 Malí sousedé 11. Prohlášení k lánku I-57 9 Listiny 12. Prohlášení o vysvtleních vztahujících se k Listin základních práv Domácí násilí 13. Prohlášení k lánku III-116 53 Sociální zabezpeení 14. Prohlášení k lánkm III-136 a III-267 53 Restriktivní opatení 15. Prohlášení k lánkm III-160 a III-322 53 Rozdlení Nmecka - podpora 16. Prohlášení k l. III-167 odst. 2 písm. c) 54 Pakt stability a rstu 17. Prohlášení k lánku III-184 54 Pracovní právo 18. Prohlášení k lánku III-213 55 Ostrovy 19. Prohlášení k lánku III-220 55 Rozdlení Nmecka - doprava 20. Prohlášení k lánku III-243 55 Výzkum 21. Prohlášení k lánku III-248 56 Energetika 22. Prohlášení k lánku III-256 56 Stíhání trestné innosti 23. Prohlášení k l. III-273 odst. 1 druhému pododstavci 5 10 56 Externí peklad 1

Útvar EU pro vnjší innost 24. Prohlášení k lánku III-296 56 Mezinárodní smlouvy 25. Prohlášení k lánku III-325 o sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod lenskými státy týkajících se prostoru svobody, bezpenosti a práva Finanní rámce 26. Prohlášení k l. III-402 odst. 4 57 Klauzule o posílení spolupráce 27. Prohlášení k lánku III-419 57 Status Mayotte 28. Prohlášení k lánku IV-440 odst. 7 57 Úední jazyky 29. Prohlášení k lánku k l. IV-448 odst. 2 57 Summit EU po zamítnutí Prohlášení k protokolm 30. Prohlášení o ratifikaci Smlouvy o Ústav pro Evropu B. Prohlášení týkající se protokol pipojených k Ústav Prohlášení k Protokolu o smlouvách a aktech o pistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, ecké republiky, Španlského království a Portugalské republiky a Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království Alandské ostrovy 31. Prohlášení o Alandách 58 Saamové 32. Prohlášení o Saamech 58 Zem pistupující v roce 2004 Výsostná oblast Spojeného království na Kypru Komise o Kypru Prohlášení k Protokolu o smlouv a aktu o pistoupení eské republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Slovinské republiky a Slovenské republiky 33. Prohlášení o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru 34. Prohlášení Komise o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru Jaderná elektrárna Ignalina 35. Prohlášení o Jaderné elektrárn Ignalina v Litv 61 Pechod Kaliningrad Jaderná elektrárna na Slovensku 36. Prohlášení o pozemním prjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními ástmi Ruské federace 37. Prohlášení o blocích 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku Rozdlení Kypru 38. Prohlášení o Kypru 63 Dánské výjimky 39. Prohlášení k Protokolu o postavení Dánska 64 Bulharsko a Rumunsko 40. Prohlášení k Protokolu o pechodných 65 56 58 58 59 59 60 62 63 Externí peklad 2

ustanoveních týkajících se orgán a institucí Unie Zaostalé regiony v Itálii 41. Prohlášení o Itálii 66 Prohlášení lenských stát 67 isté platby Nizozemska 42. Prohlášení Nizozemského království k lánku I- 55 Nizozemské Antily Smlouva EURATOM Gibraltar Obané Spojeného království Španlsko o obanství EU Spojené království o volebním právu do EP Belgické komory Psaní slova euro 43. Prohlášení Nizozemského království k lánku IV-440 44. Prohlášení Spolkové republiky Nmecko, Irska, Maarské republiky, Rakouské republiky a Švédského království 45. Prohlášení Španlského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska 46. Prohlášení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o definici pojmu státní píslušníci 47. Prohlášení Španlského království o definici pojmu státní píslušníci 48. Prohlášení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o volebním právu pro volby do Evropského parlamentu 49. Prohlášení Belgického království o vnitrostátních parlamentech 50. Prohlášení Lotyšské republiky a Maarské republiky o psaní názvu jednotné mny ve Smlouv o Ústav pro Evropu 67 67 67 68 68 68 68 69 69 Externí peklad 3

A. PROHLÁŠENÍ TÝKAJÍCÍ SE USTANOVENÍ ÚSTAVY Pednost práva EU 1. PROHLÁŠENÍ K LÁNKU I-6 Pednost práva EU dnes platí na základ judikatury Soudního dvora EU Konference konstatuje, že ustanovení lánku I-6 odrážejí stávající judikaturu Soudního dvora Evropských spoleenství a Soudu prvního stupn. Lidská práva 2. PROHLÁŠENÍ K L. I-9 ODST. 2 Dialog mezi Soudním dvorem EU a Soudem pro lidská práva Konference se dohodla, že pistoupení Unie k Evropské úmluv o ochran lidských práv a základních svobod se uskutení tak, aby byly zachovány zvláštnosti právního ádu Unie. Konference bere v této souvislosti na vdomí existenci pravidelného dialogu mezi Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva; tento dialog mže být posílen po pistoupení Evropské unie k této úmluv. Demografické rozdíly 3. PROHLÁŠENÍ K LÁNKM I-22, I-27 A I-28 Zohlednní geografické a demografické rozmanitosti pi volb pedsed - nikoli u EP Pedsednictví Rady Ihned po podpisu Ústavy bude pipraveno rozhodnutí o výkonu pedsednictví Rady Pi výbru osob vyzvaných k vykonávání funkcí pedsedy Evropské rady, pedsedy Komise a ministra zahraniních vcí Unie se vezme náležit v úvahu nezbytnost dodržování zempisné a demografické rozmanitosti Unie a jejích lenských stát. 4. PROHLÁŠENÍ K L. I-24 ODST. 7 O ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY TÝKAJÍCÍM SE VÝKONU PEDSEDNICTVÍ RADY Konference prohlašuje, že Evropská rada by mla zaít pipravovat evropské rozhodnutí, kterým se stanoví provádcí opatení pro evropské rozhodnutí Evropské rady o výkonu pedsednictví Rady, ihned po podpisu Smlouvy o Ústav pro Evropu a politicky ho schválit do šesti msíc. Návrh evropského rozhodnutí Evropské rady, které má být pijato v den vstupu uvedené smlouvy v platnost, je uveden dále: Návrh evropského rozhodnutí Evropské rady o výkonu pedsednictví Rady LÁNEK 1 1. Pedsednictví Rady, s výjimkou složení pro zahraniní záležitosti, je vykonáváno pedem urenými skupinami tí lenských stát po dobu 18 msíc. Tyto skupiny jsou vytvoeny rovnou rotací lenských stát, piemž se vezme v úvahu jejich rozmanitost a zempisná rovnováha v Unii. 2. Každý len skupiny postupn pedsedá po dobu šesti msíc všem složením Rady, s výjimkou složení pro zahraniní záležitosti. Ostatní lenové skupiny jsou pedsedajícímu lenovi nápomocni ve všech jeho funkcích na základ spoleného programu. lenové skupiny mohou mezi Externí peklad 4

sebou dohodnout jinou úpravu. LÁNEK 2 Výboru stálých zástupc vlád lenských stát pedsedá zástupce lenského státu, který pedsedá Rad pro obecné záležitosti. Politickému a bezpenostnímu výboru pedsedá zástupce ministra zahraniních vcí Unie. Pípravným orgánm rzných složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniní záležitosti, pedsedá len skupiny vykonávající pedsednictví dotyného složení, není-li podle lánku 4 rozhodnuto jinak. LÁNEK 3 Rada pro obecné záležitosti zajišuje soudržnost a pokraování prací jednotlivých složení Rady v rámci víceletých program ve spolupráci s Komisí. lenské státy vykonávající pedsednictví pijmou s pomocí generálního sekretariátu Rady veškerá úelná opatení pro organizaci a hladké fungování prací Rady. LÁNEK 4 Rada pijme evropské rozhodnutí, kterým stanoví provádcí opatení pro toto rozhodnutí. Hlasování v Rad 5. PROHLÁŠENÍ K LÁNKU I-25 Konference prohlašuje, že evropské rozhodnutí o provádní lánku I-25 bude pijato Radou v den vstupu Smlouvy o Ústav pro Evropu v platnost. Návrh rozhodnutí je uveden dále: Návrh evropského rozhodnutí Rady o provádní lánku I-25 RADA EVROPSKÉ UNIE, vzhledem k tmto dvodm: Niceský systém do 31. íjna 2009 (Kvalifikovaná vtšina = 232 z 321 hlasu) (1) Je teba pijmout ustanovení, která umožní hladký pechod ze systému rozhodování v Rad kvalifikovanou vtšinou, jak je vymezen v Niceské smlouv a pevzat v l. 2 odst. 2 Protokolu o pechodných ustanoveních týkajících se orgán a institucí Unie pipojeného k Ústav a který bude nadále použitelný až do 31. íjna 2009, na systém hlasování podle lánku I-25 Ústavy, který bude použitelný ode dne 1. listopadu 2009. (2) Pipomíná se, že je zvyklostí Rady vynakládat veškeré možné úsilí k posílení demokratické legitimity akt pijímaných kvalifikovanou vtšinou. (3) Pokládá se za vhodné zachovat v platnosti stávající rozhodnutí tak dlouho, jak bude teba k zajištní hladkého pechodu na nový systém Externí peklad 5

hlasování uvedený v Ústav, ROZHODLA TAKTO: Od 1. listopadu 2009 bude v zásad platit l. I- 25 Je však možné politické blokování, pokud menšina pedstavuje ¾ všech obyvatel EU nebo potu lenských stát, které jsou nutné k vytvoení blokaní menšiny Rada poté musí vynaložit nejvyšší možné úsilí, aby dosáhla uspokojivého ešení Pedseda Rady a Komise se pokusí nalézt kompromis Toto rozhodnutí nabývá úinnosti v roce 2009 a zstává v platnosti nejmén do roku 2014 Pokud lenové Rady, kteí zastupují LÁNEK 1 a) alespo ti tvrtiny potu obyvatel nebo b) alespo ti tvrtiny potu lenských stát, nutných k vytvoení blokaní menšiny vyplývající z použití l. I-25 odst. 1 prvního pododstavce nebo odst. 2, oznámí Rad svj nesouhlas s pijetím aktu kvalifikovanou vtšinou, Rada tuto otázku projedná. LÁNEK 2 V prbhu tohoto jednání Rada vynaloží nejvyšší možné úsilí, aby v pimené dob a aniž jsou doteny povinné lhty stanovené právem Unie, dosáhla uspokojivého ešení problém vyjádených leny Rady uvedenými v lánku 1. LÁNEK 3 Za tímto úelem pedseda Rady s pomocí Komise a pi dodržení jednacího ádu Rady vynaloží veškerou iniciativu nezbytnou k usnadnní širšího základu shody v Rad. lenové Rady jsou mu nápomocni. LÁNEK 4 Toto rozhodnutí nabývá úinnosti dne 1. listopadu 2009. Zstává v platnosti nejmén do roku 2014. Rada poté mže pijmout evropské rozhodnutí, kterým se toto rozhodnutí zruší. Menší Komise 6. PROHLÁŠENÍ K LÁNKU I-26 Vzhledem k tomu, že nejsou zastoupeny všechny lenské státy, musí Komise zajistit naprostou prhlednost ve vztazích se všemi lenskými státy...... a pihlížet ke skutené politické, sociální a Konference se domnívá, že pokud již v Komisi nebudou zastoupeni státní píslušníci všech lenských stát, mla by Komise vnovat zvláštní pozornost poteb zajistit naprostou prhlednost ve vztazích se všemi lenskými státy. V souladu s tím by Komise mla udržovat úzké styky se všemi lenskými státy bez ohledu na to, zda jejich státní píslušník vykonává funkci lena Komise i nikoliv, a mla by v této souvislosti vnovat zvláštní pozornost poteb pedávat si vzájemn informace se všemi lenskými státy a tyto státy konzultovat. Konference má rovnž za to, že by Komise mla pijmout všechna nezbytná opatení k tomu, aby bylo v plném rozsahu pihlíženo ke Externí peklad 6

hospodáské situaci ve všech státech skutené politické, sociální a hospodáské situaci ve všech lenských státech, vetn tch lenských stát, jejichž státní píslušník nevykonává funkci lena Komise. Tato opatení by mla zahrnovat záruku toho, že postavení tchto lenských stát bude upraveno vhodnou organizaní úpravou. Pedseda Komise 7. PROHLÁŠENÍ K LÁNKU I-27 Rada i Parlament se podílejí na hledání kandidáta na pedsedu Komise Konference má za to, že v souladu s ustanoveními Ústavy mají Evropský parlament a Evropská rada spolenou odpovdnost za hladký prbh postupu vedoucího k volb pedsedy Evropské komise. Ped rozhodnutím Evropské rady povedou tedy zástupci Evropského parlamentu a Evropské rady nezbytné konzultace v rámci, který považují za nejvhodnjší. Tyto konzultace se zamí na profil kandidát na funkci pedsedy Komise, piemž se pihlédne k volbám do Evropského parlamentu v souladu s l. I-27 odst. 1. Podrobnosti tchto konzultací mohou být ve vhodnou dobu blíže ureny spolenou dohodou Evropského parlamentu a Evropské rady. Vnitrostátní odborníci 8. PROHLÁŠENÍ K LÁNKU I-36 Postup Lamfalussy" Konference bere na vdomí zámr Komise pokraovat v souladu se svými zavedenými postupy v konzultacích odborník jmenovaných lenskými státy pi vypracovávání svých návrh evropských naízení v penesené pravomoci v oblasti finanních služeb. Solidaritou proti teroru lenské státy se mohou svobodn rozhodnout, jak splní svj závazek solidarity 9. PROHLÁŠENÍ K LÁNKM I-43 A III-329 Aniž jsou dotena opatení Unie pijatá ke splnní jejího závazku solidarity vi lenskému státu, který je cílem teroristického útoku nebo obtí pírodní nebo lovkem zpsobené pohromy, není žádné z ustanovení lánk I-43 a III-329 ureno k tomu, aby ovliv ovalo právo jiného lenského státu na volbu nejvhodnjšího prostedku ke splnní svého závazku solidarity vi uvedenému lenskému státu. Osobní údaje a národní bezpenost Pravidla pro ochranu osobních údaj zohledují otázky národní bezpenosti 10. PROHLÁŠENÍ K LÁNKU I-51 Konference prohlašuje, že pi pijímaní pravidel o ochran osobních údaj na základ lánku I-51, která mohou mít pímé dsledky pro národní bezpenost, bude zvláštní charakter této otázky náležit zohlednn. Pipomíná, že platné právní pedpisy (viz zejména smrnici 95/46/ES) obsahují v tomto ohledu zvláštní odchylky. Externí peklad 7

Prohlášení o malých sousedských zemích 11. PROHLÁŠENÍ K LÁNKU I-57 Zvláštní ohled na malé sousedské zem (Andorra, Monako, San Marino, Vatikán a Lichtenštejnsko) Unie bere v úvahu zvláštní situaci malých stát, které s ní udržují specifické blízké vztahy. Listiny 12. PROHLÁŠENÍ O VYSVTLENÍCH TÝKAJÍCÍCH SE LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV vypracovaná Konventem s ohledem ustanovení Listiny jsou používána pi výkladu Listiny Cenný nástroj pi výkladu Konference bere na vdomí dále uvedená vysvtlení k Listin základních práv vyhotovená pod vedením prezídia Konventu, který vypracoval Listinu, a doplnná pod vedením prezídia Evropského konventu. VYSVTLENÍ K LISTIN ZÁKLADNÍCH PRÁV Tato vysvtlení byla pvodn vyhotovená pod vedením prezídia Konventu, který vypracoval Listinu základních práv Evropské unie. Byla aktualizována pod vedením prezídia Evropského konventu s ohledem na zmny návrhu znní Listiny provedených Konventem (zejména lánk 51 a 52 1 ) a na vývoj práva Unie. Akoliv samy nemají právní závaznost, jsou cenným výkladovým nástrojem pro vyjasnní ustanovení Listiny. 1 lánky II-111 a II-112 Ústavy. PREAMBULE Národy Evropy, vytváejíce mezi sebou stále tsnjší unii, se rozhodly sdílet mírovou budoucnost založenou na spolených hodnotách. Unie, vdoma si svého duchovního a morálního ddictví, se zakládá na nedlitelných a všeobecných hodnotách lidské dstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity; spoívá na zásadách demokracie a právního státu. Do stedu své innosti staví jednotlivce tím, že zavádí obanství Unie a vytváí prostor svobody, bezpenosti a práva. Externí peklad 8

Unie pispívá k zachování a rozvíjení tchto spolených hodnot pi rozmanitosti kultur a tradic národ Evropy, národní identity lenských stát a uspoádání jejich veejné moci na státní, regionální a místní úrovni; usiluje o podporu vyváženého a udržitelného rozvoje a zajišuje volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, jakož i svobodu usazování. K tomuto úelu je nezbytné posílit ochranu základních práv s ohledem na spoleenský vývoj, sociální pokrok a vdeckotechnologický rozvoj zetelnjším vyjádením tchto práv v podob listiny. Pi respektování pravomocí a úkol Unie i zásady subsidiarity potvrzuje tato listina práva, která vyplývají pedevším z ústavních tradic a mezinárodních závazk spolených lenským státm, z Evropské úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod, ze sociálních chart pijatých Unií a Radou Evropy a z judikatury Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. Tuto listinu budou v této souvislosti soudy Unie a lenských stát vykládat s náležitým zetelem na vysvtlení vyhotovená pod vedením prezídia Konventu, jež vypracovalo tuto listinu, a doplnná pod vedením prezídia Evropského konventu. Uplat ování tchto práv s sebou nese odpovdnost a povinnosti, jak ve vztahu k druhým, tak ve vztahu k lidskému spoleenství a budoucím generacím. V dsledku toho uznává Unie práva, svobody a zásady, které jsou vyhlášeny níže. 2 lánek II-61 Ústavy. HLAVA I DSTOJNOST LÁNEK 1 2 Lidská dstojnost Lidská dstojnost souástí práva EU Lidská dstojnost je nedotknutelná. Musí být respektována a chránna. Lidská dstojnost není jen základním právem jako takovým, ale pedstavuje samotný základ základních práv. Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948 zakotvila lidskou dstojnost ve své preambuli: že uznání pirozené dstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech len lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve svt. Soudní dvr v rozsudku ze dne 9. íjna 2001 ve vci C-377/98 Nizozemsko vs. Evropský parlament a Rada, [2001] Sb. rozh. 7079 v 70. až 77. odstavci odvodnní potvrdil, že základní právo na lidskou dstojnost je souástí práva Unie. Externí peklad Z toho vyplývá, že žádné z práv stanovených v této listin nesmí 9 být použito na újmu dstojnosti jiného a že lidská dstojnost je souástí podstaty práv stanovených touto listinou. Musí být proto respektována, a

LÁNEK 2 3 Právo na život 3 lánek II-62 Ústavy 1. Každý má právo na život. 2. Nikdo nesmí být odsouzen k trestu smrti ani popraven. 1. Odstavec 1 tohoto lánku je založen na první vt l. 2 odst. 1 Evropské úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (dále jen EÚLP ), která zní: 1. Právo každého na život je chránno zákonem... 2 Druhá vta uvedeného ustanovení, která pojednávala o trestu smrti, byla pekonána vstupem v platnost lánku 1 protokolu. 6 k EÚLP, který zní: Trest smrti se zrušuje. Nikdo nemže být k takovému trestu odsouzen ani popraven. Na tomto ustanovení se zakládá l. 2 odst. 2 Listiny 4. 4 l. II-62 odst. 2 Ústavy. 3. Ustanovení lánku 2 5 odpovídají ustanovením výše uvedených lánk EÚLP a dodatkového protokolu k ní. Mají stejný smysl a rozsah v souladu s l. 52 odst. 3 Listiny 6. Negativní definice obsažené v EÚLP musí být proto rovnž považovány za obsažené v Listin: 5 lánek II-62 Ústavy. 6 l. II-112 odst. 3 Ústavy. Výjimky: a) l. 2 odst. 2 EÚLP: Zbavení života se nebude považovat za zpsobené v rozporu s tímto lánkem, jestliže bude vyplývat z použití síly, které není víc než zcela nezbytné, pi: - pi obran jiné osoby - pi provádní zákonného zatení - pi potlaování nepokoj nebo vzpoury a) obran každé osoby proti nezákonnému násilí; b) provádní zákonného zatení nebo zabránní útku osoby zákonn zadržené; c) zákonn uskutenné akci za úelem potlaení nepokoj nebo vzpoury. Externí peklad 10

b) lánek 2 protokolu. 6 k EÚLP: Trest smrti je pípustný v dob války Stát mže zákonem stanovit trest smrti za iny spáchané v dob války nebo bezprostední hrozby války; tento trest bude uložen pouze v pípadech, které pedvídá zákon a v souladu s jeho ustanoveními. 7 lánek II-63 Ústavy. LÁNEK 3 7 Právo na nedotknutelnost lidské osobnosti Fyzická a duševní nedotknutelnost 1. Každý má právo na to, aby byla respektována jeho fyzická a duševní nedotknutelnost. 2. V lékaství a biologii se musí dodržovat zejména a) svobodný a informovaný souhlas dotené osoby poskytnutý zákonem stanoveným zpsobem, b) zákaz eugenických praktik, zejména tch, jejichž cílem je výbr lidských jedinc, c) zákaz využívat lidské tlo a jeho ásti jako takové jako zdroj finanního prospchu, d) zákaz reprodukního klonování lidských bytostí Souást práva EU Klonování 1. Soudní dvr v rozsudku ze dne 9. íjna 2001 ve vci C-377/98 Nizozemsko vs. Evropský parlament a Rada, [2001] Sb. rozh. 7079 v 70. a 78. až 80.odstavci odvodnní potvrdil, že základní právo na nedotknutelnost lidské osobnosti je souástí práva Unie a v lékaství a biologii zahrnuje právo na svobodný a informovaný souhlas dárce a píjemce. 2. Zásady lánku 3 8 jsou již obsaženy v Úmluv o lidských právech a biomedicín, pijaté Radou Evropy (. 164 a dodatkový protokol. 168). Cílem Listiny není odchýlit se od tchto zásad, a proto zakazuje pouze reprodukní klonování. Jiné formy klonování nepovoluje ani nezakazuje. V žádném pípad tedy nebrání zákonodárci zakázat jiné formy klonování. 8 lánek II-63 Ústavy. Externí peklad 11

3. Odkaz na eugenické praktiky, zejména ty, jejichž cílem je výbr lidských jedinc, se týká možné organizace a provádní výbrových program zahrnujících mimo jiné sterilizaci, nucená thotenství, nucené etnické s atky, tedy iny, které jsou všechny považovány za mezinárodní zloiny Statutem Mezinárodního trestního soudu, pijatým v ím dne 17. ervence 1998 (viz l. 7 odst. 1 písm. g) uvedeného statutu). LÁNEK 4 9 Muení a nelidské zacházení Zákaz muení a nelidského i ponižujícího zacházení anebo trestu 9 lánek II-64 Ústavy. Nikdo nesmí být muen ani podroben nelidskému i ponižujícímu zacházení anebo trestu. Právo uvedené v lánku 4 10 je právem zarueným lánkem 3 EÚLP, který má totožné znní: Nikdo nesmí být muen nebo podrobován nelidskému i ponižujícímu zacházení anebo trestu. Na základ l. 52 odst. 3 Listiny 11 má proto tento lánek stejný smysl a rozsah jako lánek EÚLP. 10 lánek II-64 Ústavy. 11 l. II-112 odst. 3 Ústavy. LÁNEK 5 12 Otroctví a nucené práce Zákaz otroctví a nucené práce 12 lánek II-65 Ústavy. 1. Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví. 2. Od nikoho se nesmí vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce. 3. Obchod s lidmi je zakázán. 1. Právo v l. 5 odst. 1 a 2 13 odpovídá l. 4 odst. 1 a 2 EÚLP, které mají totožné znní. Na základ l. 52 odst. 3 Listiny 14 má proto tento lánek stejný smysl a rozsah jako uvedený lánek EÚLP. Z toho vyplývá, že 13 lánek II-65 Ústavy. 14 l. II-112 odst. 3 Ústavy. - právo podle odstavce 1 nesmí být žádným zpsobem zákonn omezováno; Externí peklad 12

- výraz nucená nebo povinná práce se musí vykládat s ohledem na negativní vymezení obsažené v l. 4 odst. 3 EÚLP: Za nucenou nebo povinnou práci se pro úely tohoto lánku nepovažuje: - Vzení - Vojenská služba - Nouze - Obanské povinnosti Obchod s lidmi Nedovolené pisthovalectví Pohlavní vykoisování a) práce bžn požadovaná pi výkonu trestu uloženého podle lánku 5 této Úmluvy, nebo v dob podmínného propuštní z tohoto trestu; b) služba vojenského charakteru nebo v pípad osob, které odmítají vojenskou službu z dvodu svdomí v zemích, kde je takové odmítnutí vojenské služby uznáváno, jiná služba vyžadovaná místo povinné vojenské služby; c) služba vyžadovaná v pípad nouze nebo pohromy, která ohrožuje život nebo blaho spoleenství; d) práce nebo služba, která tvoí souást bžných obanských povinností. 2. Odstavec 3 je pímo odvozen z práva na lidskou dstojnost a zohled uje poslední vývoj v oblasti organizovaného zloinu, napíklad organizace výnosných sítí nedovoleného pisthovalectví nebo pohlavního vykoisování. Píloha úmluvy o Europolu obsahuje v píloze tuto definici obchodu s lidmi za úelem pohlavního vykoisování: Obchodem s lidmi se rozumí podrobení njaké osoby skutenému a nedovolenému zajetí pomocí násilí, výhružek, zneužití pravomoci nebo pletich za úelem vykoisování formou prostituce, pohlavního vykoisování a násilí na nezletilých osobách i obchodu s opuštnými dtmi. Kapitola VI úmluvy o provádní Schengenské dohody, zalenná do acquis Unie, kterého se úastní Spojené království a Irsko, obsahuje l. 27 odst. 1, který odkazuje na sít zabývající se nedovoleným pisthovalectvím a který zní: Smluvní strany se zavazují, že zavedou odpovídající sankce proti osobám, které z výdlených dvod pomáhají nebo se snaží pomoci cizinci ke vstupu nebo pobytu na území nkteré smluvní strany v rozporu s jejími právními pedpisy týkajícími se vstupu a pobytu cizinc. Dne 19. ervence 2002 pijala Rada rámcové rozhodnutí o boji proti obchodování s lidmi (Ú. vst. L 203, s. 1), jehož lánek 1 podrobn vymezuje trestné iny v oblasti obchodování s lidmi pro úely využívání jejich práce nebo pohlavního vykoisování, jejichž trestnost musí lenské státy podle uvedeného rámcového rozhodnutí zajistit. Externí peklad 13

HLAVA II SVOBODY LÁNEK 6 15 Svoboda a bezpenost Právo na svobodu a bezpenost 15 lánek II-66 Ústavy. Každý má právo na svobodu a osobní bezpenost. Práva uvedená v lánku 61 odpovídají právm zarueným lánkem 5 EÚLP a v souladu s l. 52 odst. 3 Listiny2 mají stejný smysl a rozsah. Z toho vyplývá, že omezení, která na n mohou být oprávnn uvalena, nesmjí pekroit meze povolené lánkem 5 EÚLP: 16 lánek II-66 Ústavy. 17 l. II-112 odst. 3 Ústavy. Výjimky: zákonné uvznní - zákonné zatení 1. Každý má právo na svobodu a osobní bezpenost. Nikdo nesmí být zbaven svobody krom následujících pípad, pokud se tak stane v souladu s ízením stanoveným zákonem: a) zákonné uvznní po odsouzení píslušným soudem; b) zákonné zatení nebo jiné zbavení svobody osoby proto, že se nepodrobila rozhodnutí vydanému soudem podle zákona, nebo proto, aby bylo zarueno splnní povinnosti stanovené zákonem; c) zákonné zatení nebo jiné zbavení svobody osoby za úelem pedvedení ped píslušný soudní orgán pro dvodné podezení ze spáchání trestného inu nebo jsou-li oprávnné dvody k domnnce, že je nutné zabránit jí ve spáchání trestného inu nebo v útku po jeho spáchání; d) jiné zbavení svobody nezletilého na základ zákonného rozhodnutí pro úely výchovného dohledu nebo jeho zákonné zbavení svobody pro úely jeho pedvedení ped píslušný orgán; - prevence nemocí - nepovolený vstup do zem e) zákonné držení osob, aby se zabránilo šíení nakažlivé nemoci, nebo osob duševn nemocných, alkoholik, narkoman nebo tulák; f) zákonné zatení nebo jiné zbavení svobody osoby, aby se zabránilo jejímu nepovolenému vstupu na území nebo osoby, proti níž probíhá ízení o vyhoštní nebo vydání. Externí peklad 14

Práva zatených nebo uvznných osob - právo být pedveden ped soudce - právo podat návrh na ízení - nárok na odškodnní 2. Každý, kdo je zaten, musí být seznámen neprodlen a v jazyce jemuž rozumí, s dvody svého zatení a s každým obvinním proti nmu. 3. Každý, kdo je zaten nebo jinak zbaven svobody v souladu s ustanovením odstavce 1 písm. c) tohoto lánku, musí být ihned pedveden ped soudce nebo jinou úední osobu zmocnnou zákonem k výkonu soudní pravomoci a má právo být souzen v pimené lht nebo propuštn bhem ízení. Propuštní mže být podmínno zárukou, že se dotená osoba dostaví k pelíení. 4. Každý, kdo byl zbaven svobody zatením nebo jiným zpsobem, má právo podat návrh na ízení, ve kterém by soud urychlen rozhodl o zákonnosti jeho zbavení svobody a naídil propuštní, je-li zbavení svobody nezákonné. 5. Každý, kdo byl obtí zatení nebo zadržení v rozporu s ustanoveními tohoto lánku, má nárok na odškodnní. Práva zakotvená v lánku 6 18 musí být respektována zvlášt pi pijímání zákon a rámcových zákon Evropským parlamentem a Radou v oblasti soudní spolupráce v trestních vcech na základ lánk III-270, III-271 a III-273 Ústavy, mimo jiné za úelem vymezení spolených minimálních ustanovení, pokud jde o kvalifikace trestných in a trest a nkterých hledisek procesního práva. 18 lánek II-66 Ústavy. LÁNEK 7 19 Respektování soukromí Respektování soukromého a rodinného života 19 lánek II-67 Ústavy. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace. Práva zaruená lánkem 7 20 odpovídají právm zarueným lánkem 8 EÚLP. Za úelem zohlednní technologického pokroku bylo slovo korespondence nahrazeno slovem komunikace. 20 lánek II-67 Ústavy. V souladu s l. 52 odst. 3 Listiny 21 je smysl a rozsah tohoto práva stejný jako práva uvedeného v odpovídajícím lánku EÚLP. Z toho vyplývá, že omezení, která na toto právo mohou být oprávnn Externí peklad 15

uvalena, jsou stejná jako omezení povolená zmínným lánkem 8 EÚLP: 21 l. II-112 odst. 3 Ústavy. 1. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. Výjimky: - národní bezpenost - veejná bezpenost - hospodáský blahobyt zem Ochrana osobních údaj 2. Státní orgán nemže do výkonu tohoto práva zasahovat krom pípad, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické spolenosti v zájmu národní bezpenosti, veejné bezpenosti, hospodáského blahobytu zem, pedcházení nepokojm a zloinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. LÁNEK 8 22 Ochrana osobních údaj 22 lánek II-68 Ústavy. 1. Každý má právo na ochranu osobních údaj, které se ho týkají. Právo na pístup k vlastním údajm Nezávislá kontrola 2. Tyto údaje musí být zpracovány poctiv, k pesn stanoveným úelm a na základ souhlasu dotené osoby nebo na základ jiného oprávnného dvodu stanoveného zákonem. Každý má právo na pístup k údajm, které o nm byly shromáždny, a má právo na jejich opravu. 3. Na dodržování tchto pravidel dohlíží nezávislý orgán. Tento lánek je založen na lánku 286 Smlouvy o založení Evropského spoleenství a smrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochran fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údaj a o volném pohybu tchto údaj (Ú. vst. L 281, 23. 11. 1995), a rovnž na lánku 8 EÚLP a na Úmluv Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochran osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údaj, která byla ratifikována všemi lenskými státy. lánek 286 Smlouvy o ES je nyní nahrazen lánkem I-51 Ústavy. Odkazuje se rovnž na naízení Evropského parlamentu a Rady. 45/2001 o ochran fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údaj orgány a institucemi Spoleenství a o volném pohybu tchto údaj (Ú. vst. L 8, 12. 1. 2001). Smrnice a naízení uvedené výše obsahují podmínky a omezení pro výkon práv na ochranu osobních údaj. Externí peklad 16

LÁNEK 9 23 Právo založit rodinu Právo uzavít manželství a právo založit rodinu 23 lánek II-69 Ústavy. Právo uzavít manželství a založit rodinu je zarueno v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tchto práv. Listina nezakazuje ani nepikazuje uznávat satky stejného pohlaví Tento lánek je založen na lánku 12 EÚLP, který zní: Muži a ženy, zpsobilí vkem k uzavení manželství, mají právo uzavít manželství a založit rodinu v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tohoto práva. Znní tohoto lánku bylo aktualizováno, aby zohlednilo pípady, ve kterých vnitrostátní právní pedpisy uznávají pro založení rodiny jiné zpsoby než s atek. Tento lánek nezakazuje ani nepikazuje udlit status s atku spojení osob stejného pohlaví. Toto právo je tak obdobné právu udlenému EÚLP, avšak jeho rozsah mže být širší, stanoví-li to vnitrostátní právní pedpisy. LÁNEK 10 24 Svoboda myšlení, svdomí a náboženského vyznání 24 lánek II-70 Ústavy. Svoboda myšlení, svdomí a náboženského vyznání 1. Každý má právo na svobodu myšlení, svdomí a náboženského vyznání. Toto právo zahrnuje svobodu zmnit své náboženské vyznání nebo pesvdení, jakož i svobodu projevovat své náboženské vyznání nebo pesvdení sám nebo spolen s jinými, a veejn nebo soukrom, bohoslužbou, vyuováním, provádním úkon a zachováváním obad. Odmítnutí vojenské služby z dvodu svdomí 2. Právo odmítnout vykonávat vojenskou službu z dvodu svdomí se uznává v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tohoto práva. Omezení Právo zaruené v odstavci 1 odpovídá právu zaruenému v lánku 9 EÚLP a v souladu s l. 52 odst. 3 Listiny 25 má stejný smysl a rozsah. Omezení proto musí respektovat l. 9 odst. 2 úmluvy, který zní: Svoboda projevovat náboženské vyznání a pesvdení mže podléhat jen omezením, která jsou stanovena zákony a která jsou nezbytná v demokratické spolenosti v zájmu veejné bezpenosti, ochrany veejného poádku, zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. 25 l. II-112 odst. 3 Ústavy. Právo zaruené v odstavci 2 odpovídá ústavním tradicím lenských stát a vývoji vnitrostátních právních pedpis v této oblasti. Externí peklad 17

vývoji vnitrostátních právních pedpis v této oblasti. LÁNEK 11 26 Svoboda projevu a informací 26 lánek II-71 Ústavy. Svoboda projevu a informací 1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a pijímat a rozšiovat informace nebo myšlenky bez zasahování veejné moci a bez ohledu na hranice. Svoboda a pluralita 2. Svoboda a pluralita sdlovacích prostedk musí být respektována. 1. lánek 11 27 odpovídá lánku 10 EÚLP, který zní: 27 lánek II-71 Ústavy. 1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a pijímat a rozšiovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgán a bez ohledu na hranice. Tento lánek nebrání státm, aby vyžadovaly udlování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým spolenostem. 2. Výkon tchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti a odpovdnost, mže podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické spolenosti v zájmu národní bezpenosti, územní celistvosti nebo veejné bezpenosti, pedcházení nepokojm a zloinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany povsti nebo práv jiných, zabránní úniku dvrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci. Omezení Podle l. 52 odst. 3 Listiny 28 je smysl a rozsah tohoto práva stejný jako práva zarueného EÚLP. Omezení, která na nj mohou být uvalena, proto nesmjí pekroit omezení stanovená v l. 10 odst. 2 úmluvy, aniž jsou dotena pípadná omezení, která mže soutžní právo Unie uvalovat na právo lenských stát zavést opatení pro udlování povolení uvedených ve tetí vt l. 10 odst. 1 EÚLP. 28 l. II-112 odst. 3 Ústavy. Externí peklad 18

2. Odstavec 2 tohoto lánku vyjaduje dsledky odstavce 1 pro svobodu sdlovacích prostedk. Je založen zejména na judikatue Soudního dvora v oblasti televizního vysílání, zejména ve u (rozsudek ze dne 25. ervence 1991, Stichting Collectieve Antennevoorziening Gouda a další [1991] Sb. rozh. I-4007) a na Protokolu o systému veejnoprávního vysílání v lenských státech, pipojeném ke Smlouv o ES a nyní k Ústav, a na smrnici Rady 89/552/ES (zejména na sedmnáctém bodu jejího odvodnní). LÁNEK 12 29 Svoboda shromažování a sdružování Politické - odbory a obanské záležitosti EU politické strany 29 lánek II-72 Ústavy. Svoboda shromažování a sdružování 1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažování a na svobodu sdružovat se s jinými na všech úrovních, zejména pokud jde o záležitosti politické, odborové i obanské, což zahrnuje právo každého zakládat na ochranu svých zájm odbory a vstupovat do nich. 2. Politické strany na úrovni Unie pispívají k vyjadování politické vle oban Unie. 1. Odstavec 1 tohoto lánku odpovídá lánku 11 EÚLP, který zní: 1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažování a na svobodu sdružovat se s jinými, vetn práva zakládat na obranu svých zájm odbory nebo vstupovat do nich. Omezení: - národní bezpenost - veejná bezpenost - prevence zloinnosti - ochrana zdraví nebo morálky - ochrana práv a svobod 2. Na výkon tchto práv nemohou být uvalena žádná omezení krom tch, která stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické spolenosti v zájmu národní bezpenosti, veejné bezpenosti, pedcházení nepokojm a zloinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Tento lánek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon tchto práv píslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy. Smysl odstavce 1 tohoto lánku 12 je stejný jako v EÚLP, ale jeho rozsah je širší, nebo jej lze uplat ovat na všech úrovních, vetn evropské. V souladu s l. 52 odst. 3 Listiny 30 nesmjí omezení tohoto práva pekroit omezení považovaná podle l. 11 odst. 2 EÚLP za zákonná. 30 l. II-112 odst. 3 Ústavy. 2. Toto právo je rovnž založeno na lánku 11 Charty základních sociálních práv pracovník Spoleenství. 3. Odstavec 2 tohoto lánku odpovídá l. I-46 odst. 4 Ústavy. Externí peklad 19

LÁNEK 13 31 Svoboda umní a vd Svoboda umní a vd 31 lánek II-73 Ústavy. Umlecká tvorba a vdecké bádání nesmjí být omezovány. Akademická svoboda musí být respektována. Omezení Toto právo je odvozeno zejména od práva na svobodu myšlení a projevu. Vykonává se s ohledem na lánek 1 32 a mže být pedmtem omezení povolených lánkem 10 EÚLP. 32 lánek II-61 Ústavy. LÁNEK 14 33 Právo na vzdlání Právo na vzdlání 33 lánek II-74 Ústavy. 1. Každý má právo na vzdlání a pístup k odbornému a dalšímu vzdlávání. Bezplatná povinná školní docházka Svoboda zakládat vzdlávací zaízení 2. Toto právo zahrnuje možnost bezplatné povinné školní docházky. 3. Svoboda zakládat vzdlávací zaízení pi náležitém respektování demokratických zásad a právo rodi zajišovat vzdlání a výchovu svých dtí ve shod s jejich náboženským, filozofickým a pedagogickým pesvdením musí být respektovány v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují jejich výkon. 1. Tento lánek je založen na spolených ústavních tradicích lenských stát a na lánku 2 dodatkového protokolu k EÚLP, který zní: Nikomu nesmí být odepeno právo na vzdlání. Pi výkonu jakýchkoli funkcí v oblasti výchovy a výuky, které stát vykonává, bude respektovat právo rodi zajišovat tuto výchovu a vzdlání ve shod s jejich vlastním náboženským a filozofickým pesvdením. Bylo považováno za úelné rozšíit tento lánek na pístup k odbornému a dalšímu vzdlání (viz bod 15 Charty základních sociálních práv pracovník Spoleenství a lánek 10 Sociální charty) a pidat zásadu bezplatné povinné školní docházky. Ze znní posledn jmenované zásady pouze vyplývá, že pokud jde o povinnou školní docházku, má každé dít možnost navštvovat zaízení, které ji nabízí bezplatn. Nepožaduje, aby všechna zaízení poskytující vzdlání nebo odborné a další vzdlání, zejména soukromá, byla Externí peklad 20

vzdlání nebo odborné a další vzdlání, zejména soukromá, byla bezplatná. Rovnž tak nevyluuje nkteré zvláštní formy placeného vzdlání, pijmou-li lenské státy opatení na udlení finanní náhrady. V rozsahu, v jakém se Listina vztahuje na Unii, to znamená, že ve své politice vzdlávání musí Unie respektovat bezplatnou povinnou školní docházku, avšak samozejm to nevytváí nové pravomoci. Právo rodi musí být vykládáno ve spojení s lánkem 24 34. 34 lánek II-84 Ústavy. 2. Svoboda zakládat veejná nebo soukromá vzdlávací zaízení je zaruena jako jedno z hledisek svobody podnikání, je však omezena dodržováním demokratických zásad a je vykonávána zpsoby stanovenými vnitrostátní právní pedpisy. LÁNEK15 35 Svobodná volba povolání Právo svobodné volby povolání a právo pracovat 35 lánek II-75 Ústavy. 1. Každý má právo pracovat a vykonávat svobodn zvolené nebo pijaté povolání. - v kterémkoli lenském státu 2. Každý oban Unie mže svobodn hledat zamstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby v kterémkoli lenském stát. 3. Obané tetích zemí, kteí jsou oprávnni pracovat na území lenských stát, mají právo na pracovní podmínky rovnocenné pracovním podmínkám oban Unie. Právo svobodné volby povolání, zakotvené v odstavci 1 lánku 15 36, je uznáno v judikatue Soudního dvora (viz mimo jiné rozsudek ze dne 14. kvtna 1974, vc 4/73 Nold [1974] Sb. rozh. 491, 12. až 14. odstavec odvodnní; rozsudek ze dne 13. prosince 1979, vc 44/79, Hauer [1979] Sb. rozh. 3727; rozsudek ze dne 8. íjna 1986, vc 234/85 Keller [1986] Sb. rozh. 2897, 8. odstavec odvodnní). 36 lánek II-75 Ústavy. Tento odstavec rovnž erpá z l. 1 odst. 2 Evropské sociální charty, podepsané dne 18. íjna 1961 a ratifikované všemi lenskými státy, a z bodu 4 Charty základních sociálních práv pracovník Spoleenství ze dne 9. prosince 1989. Výraz pracovní podmínky je teba vykládat ve smyslu lánku III-213 Ústavy. Odstavec 2 se zabývá temi svobodami zaruenými lánky I-4 a III-133, III-137 a III-144 Ústavy, jmenovit volným pohybem pracovník, Externí peklad 21

svobodou usazování a svobodou poskytovat služby. Odstavec 3 je založen na l. 137 odst. 3 tvrté odrážce Smlouvy o ES, nyní nahrazené l. III-210 odst. 1 písm. g) Ústavy, a na l. 19 odst. 4 Evropské sociální charty, podepsané dne 18. íjna 1961 a ratifikované všemi lenskými státy. Použije se proto l. 52 odst. 2 Listiny 37. Otázka najímání námoník se státní píslušností tetích stát do posádek plavidel plujících pod vlajkou lenského státu Unie se ídí právem Unie a vnitrostátními právními pedpisy a zvyklostmi. 37 l. II-112 odst. 2 Ústavy. LÁNEK 16 38 Svoboda podnikání Svoboda podnikání 38 lánek II-76 Ústavy. Svoboda podnikání se uznává v souladu s právem Unie a vnitrostátními zákony a zvyklostmi. Tento lánek je založen na judikatue Soudního dvora, která uznala svobodu vykonávat hospodáskou nebo obchodní innost (viz rozsudky ze dne 14. kvtna 1974, vc 4/73 Nold [1974] Sb. rozh. 491, 14. odstavec odvodnní, a ze dne 27. záí 1979, vc 230-78 Eridiana a další [1979] Sb. rozh. 2749, 20. a 31. odstavec odvodnní), a smluvní svobodu (viz mimo jiné rozsudek Sukkerfabriken Nykobing, vc 151/78 [1979] Sb. rozh. 1, 19. odstavec odvodnní, a rozsudek ze dne 5. íjna 1999, C-240-97 Španlsko vs. Komise, [1999] Sb. rozh. I-6571, 99. odstavec odvodnní) a na l. I-3 odst. 2 Ústavy, který uznává volnou soutž. Toto právo je pirozen vykonáváno pi dodržení práva Unie a vnitrostátních právních pedpis. Mže být pedmtem omezení uvedených v l. 52 odst. 1 Listiny 39. 39 l. II-112 odst. 2 Ústavy. LÁNEK 17 40 Právo na vlastnictví Právo na vlastnictví 40 lánek II-77 Ústavy. Vyvlastnní je možné pouze ve veejném zájmu a za spravedlivou náhradu 1. Každý má právo vlastnit zákonn nabytý majetek, užívat jej, nakládat s ním a odkazovat jej. Nikdo nesmí být zbaven svého majetku s výjimkou veejného zájmu, v pípadech a za podmínek, které stanoví zákon, a pi poskytnutí spravedlivé náhrady v pimené lht. Užívání majetku mže rovnž být upraveno zákonem v míe nezbytné z hlediska obecného zájmu. Externí peklad 22

Duševní vlastnictví 2. Duševní vlastnictví je chránno. Tento lánek je založen na lánku 1 dodatkového protokolu k EÚLP: Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojn užívat svj majetek. Nikdo nemže být zbaven svého majetku s výjimkou veejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. Pedchozí ustanovení nebrání právu stát pijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatk nebo pokut. Jedná se o základní právo spolené všem ústavám lenských stát. Bylo mnohokrát uznáno judikaturou Soudního dvora, poprvé v rozsudku ve vci Hauer (ze dne 13. prosince 1979, [1979] Sb. rozh. 3727). Znní bylo aktualizováno, avšak v souladu s l. 52 odst. 3 Listiny 41 jsou smysl a rozsah stejné jako smysl a rozsah práva zarueného EÚLP a omezení nesmí pekroit omezení tam uvedená. 41 l. II-112 odst. 3 Ústavy. Ochrana duševního vlastnictví, jedno z majetkových práv, je výslovn zmínno v odstavci 2 z dvodu jeho rostoucího významu a sekundárního práva Spoleenství. Duševní vlastnictví zahrnuje vedle vlastnictví k literárním a umleckým dílm také mimo jiné práva k patentm a ochranným známkám a práva píbuzná. Záruky stanovené v odstavci 1 se vhodným zpsobem použijí na duševní vlastnictví. ARTICLE 18 42 Azyl Právo na azyl 42 lánek II-78 Ústavy. Právo na azyl je zarueno pi dodržování Ženevské úmluvy ze dne 28. ervence 1951 a Protokolu ze dne 31. ledna 1967 týkajícího se právního postavení uprchlík a v souladu s Ústavou. Zvláštní pípady - Spojené království - Dánsko Znní tohoto lánku je založeno na lánku 63 Smlouvy o ES, nyní nahrazeném lánkem III-266 Ústavy, který vyžaduje, aby Unie dodržovala ustanovení Ženevské úmluvy o uprchlících. Je teba uinit odkaz na protokoly týkající se Spojeného království a Irska, pipojené k Amsterodamské smlouv a nyní k Ústav, a Dánska a urit rozsah, v jakém tyto lenské státy uplat ují právo Unie v této oblasti, a rozsah, v Externí peklad 23

jakém se tento lánek na n vztahuje. Tento lánek je v souladu s Protokolem o azylu pipojeným k Ústav. LÁNEK 19 43 Vysthování, vyhoštní, vydání osob Hromadné vyhoštní je zakázáno Zákaz vysthování, vyhoštní a vydání v pípad, že hrozí nebezpeí muení nebo trestu smrti Ochrana v pípad vysthování, vyhoštní nebo vydání 43 lánek II-79 Ústavy. 1. Hromadné vyhoštní je zakázáno. 2. Nikdo nesmí být vysthován, vyhoštn ani vydán do státu, v nmž mu hrozí vážné nebezpeí, že by mohl být vystaven trestu smrti, muení nebo jinému nelidskému i ponižujícímu zacházení anebo trestu. Odstavec 1 tohoto lánku má stejný smysl a rozsah jako lánek 4 protokolu. 4 k EÚLP, který se týká hromadného vyhoštní cizinc. Jeho úelem je zajistit, aby každé rozhodnutí bylo založeno na konkrétním šetení a aby nebylo možné pijmout jediné rozhodnutí o vyhoštní všech osob se státní píslušností uritého státu (viz též lánek 13 Mezinárodního paktu o obanských a politických právech). Odstavec 2 zahrnuje související judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se lánku 3 EÚLP (viz Ahmed vs. Rakousko, rozsudek ze dne 17. prosince 1996, [1996] Sb. rozh. VI-2206 a Soering, rozsudek ze dne 7. ervence 1989). HLAVA III ROVNOST LÁNEK 20 44 Rovnost ped zákonem Rovnost ped zákonem 44 lánek II-80 Ústavy. Ped zákonem jsou si všichni rovni. Tento lánek odpovídá obecné právní zásad, která je obsažena ve všech evropských ústavách a která byla rovnž uznána Soudním dvorem jako základní zásada práva Spoleenství (rozsudek ze dne 13. listopadu 1984, vc 283/83 Racke [1984] Sb. rozh. 3791, rozsudek ze dne 17. dubna 1997, vc 15/95 EARL [1997] Sb. rozh. I 1961, a rozsudek ze dne 13. dubna 2000, vc 292/97 Karlsson, [2000] Sb. rozh. 2737). Externí peklad 24

LÁNEK 21 45 Zákaz diskriminace Zákaz diskriminace 45 lánek II-81 Ústavy. Zakázány jsou všechny druhy diskriminace Diskriminace na základ státní píslušnosti 1. Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barv pleti, etnickém nebo sociálním pvodu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo pesvdení, politických názorech i jakýchkoli jiných názorech, píslušnosti k národnostní menšin, majetku, narození, zdravotním postižení, vku nebo sexuální orientaci. 2. V oblasti psobnosti Ústavy, a aniž jsou dotena její zvláštní ustanovení, se zakazuje jakákoli diskriminace na základ státní píslušnosti. Odstavec 1 erpá z lánku 13 Smlouvy o ES, nyní nahrazeného lánkem III-124 Ústavy, lánku 14 EÚLP a lánku 11 Úmluvy o lidských právech a biomedicín, pokud jde o genetické ddictví. Použije se v souladu s lánkem 14 EÚLP v míe, v jaké mu odpovídá. Odstavec 1 a lánek III-124 Ústavy, který má jiný smysl a rozsah, si neodporují a jsou navzájem sluitelné: lánek III-124 svuje Unii pravomoc pijímat právní akty, vetn harmonizace právních pedpis lenských stát, a bojovat proti nkterým formám diskriminace v nm vyerpávajícím zpsobem vyjmenovaným. Takové právní pedpisy mohou zahrnovat innost orgán lenského státu (a také vztahy mezi soukromými osobami) ve všech oblastech v rámci pravomocí Unie. Odstavec 1 lánku 211 naproti tomu nevytváejí žádné pravomoci pijímat antidiskriminaní právní pedpisy v oblastech pravomocí lenského státu nebo v soukromé sfée ani nestanoví obecný zákaz diskriminace v tchto širokých oblastech. Místo toho upravují pouze diskriminaci ze strany orgán a institucí samotné Unie pi výkonu pravomocí, které jí svují ostatní lánky ástí I a III Ústavy, a ze strany lenských stát, pouze provádjí-li právo Unie. Odstavec 1 proto nemní rozsah pravomocí udlených lánkem III-124 ani jeho výklad. Odstavec 2 odpovídá l. I-4 odst. 2 Ústavy a musí být uplat ován v souladu s ním. LÁNEK 22 46 Kulturní, náboženská a jazyková rozmanitost 46 lánek II-82 Ústavy. Kulturní, náboženská a jazyková rozmanitost Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost. Externí peklad 25

Tento lánek je založen na lánku 6 Smlouvy o Evropské unii a na l. 151 odst. 1 a 4 Smlouvy o ES, nyní nahrazených l. III-280 odst. 1 a 4 Ústavy, které se týkají kultury. Respektování kulturní a jazykové rozmanitosti je nyní rovnž zakotveno v l. I-3 odst. 3 Ústavy. lánek rovnž erpá z prohlášení. 11 k závrenému aktu Amsterodamské smlouvy o postavení církví a nekonfesních organizací, nyní pevzatému v lánku I-52 Ústavy. LÁNEK 23 47 Rovnost žen a muž Rovnost žen a muž 47 lánek II-83 Ústavy. Rovnost žen a muž musí být zajištna ve všech oblastech vetn zamstnání, práce a odmny za práci. Positivní diskriminace Zásada rovnosti nebrání zachování nebo pijetí opatení poskytujících zvláštní výhody ve prospch nedostaten zastoupeného pohlaví. První pododstavec je založen na lánku 2 a l. 3 odst. 2 Smlouvy o ES, nyní nahrazených lánky I-3 a III-116 Ústavy, které Unii ukládají podporovat rovnoprávnost mezi ženami muži, a na l. 141 odst. 1 Smlouvy o ES, nyní nahrazeném l. III-214 odst. 1 Ústavy. erpá z lánku 20 revidované Evropské sociální charty ze dne 3. kvtna 1996 a z bodu 16 Charty základních sociálních práv pracovník Spoleenství. Je rovnž založen na l. 141 odst. 3 Smlouvy o ES, nyní nahrazeném l. III-214 odst. 3 Ústavy, a na l. 2 odst. 4 smrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o pístup k zamstnání, odbornému vzdlávání a postupu v zamstnání a o pracovní podmínky. Druhý pododstavec pebírá ve zkrácené podob l. u Ústavy, který stanoví, že zásada rovného zacházení nebrání lenskému státu zachovat nebo zavést opatení poskytující zvláštní výhody pro usnadnní profesní innosti mén zastoupeného pohlaví nebo pro pedcházení i vyrovnávání nevýhod v profesní kariée. V souladu s l. 52 odst. 2 Listiny 48 tento pododstavec nemní l. III-214 odst. 4. 48 l. II-112 odst. 2 Ústavy. Externí peklad 26

LÁNEK 24 49 Práva dtí Práva dítte 49 lánek II-84 Ústavy. Ochrana a pée Svoboda vyjadování názor Právo na styk s obma rodii 1. Dti mají právo na ochranu a péi nezbytnou pro jejich blaho. Mohou svobodn vyjadovat své názory. V záležitostech, které se jich dotýkají, se k tmto názorm musí pihlížet s ohledem na jejich vk a vysplost. 2. Pi všech innostech týkajících se dtí, a už uskute ované veejnými orgány nebo soukromými institucemi, musí být nejvlastnjší zájem dítte prvoadým hlediskem. 3. Každé dít má právo udržovat pravidelné osobní vztahy a pímý styk s obma rodii, ledaže by to bylo v rozporu s jeho zájmy. Tento lánek je založen na Úmluv o právech dítte, podepsané v New Yorku dne 20. listopadu 1989 a ratifikované všemi lenskými státy, zejména na láncích 3, 9, 12 a 13 uvedené dohody. Odstavec 3 zohled uje skutenost, že v rámci zízení prostoru svobody, bezpenosti a práva mohou právní pedpisy Unie o obanských vcech s mezinárodním prvkem, ke kterým zmoc uje lánek III-269 Ústavy, zahrnovat zejména právo na navštvování, které zajišuje, že dti mohou pravideln udržovat osobní vztahy a pímý styk s obma rodii. LÁNEK 25 50 Práva starších osob Práva starších osob 50 lánek II-85 Ústavy. Právo na dstojný život Unie uznává a respektuje práva starších osob na to, aby vedly dstojný a nezávislý život a podílely se na spoleenském a kulturním život. Tento lánek erpá z lánku 23 revidované Evropské sociální charty a lánk 24 a 25 Charty základních sociálních práv pracovník Spoleenství. Úast na sociálním a kulturním život samozejm zahrnuje i úast na politickém život. LÁNEK 26 51 Zalenní osob se zdravotním postižením 51 lánek II-86 Ústavy. Zalenní osob se zdravotním postižením Externí peklad 27