Verlag Dashöfer. Praktický průvodce daněmi. Autoři. Obsah :07. Příručka

Transkript

1 Verlag Dashöfer Příručka Praktický průvodce daněmi Ing. Pavel Běhounek a kolektiv autorů Praktický průvodce daněmi je určen všem, kteří potřebují nejen srozumitelný výklad daňových zákonů, ale zároveň i právní jistotu, která je zaručena konfrontací názorů daňových poradců a pracovníků státní správy. Výklad daňové problematiky v této příručce je veden předními daňovými poradci, jejichž snahou je využít všech výhod a mezer vyplývajících z daňových předpisů tak, aby daň placená jejich klienty - daňovými poplatníky - byla v mezích zákona co nejnižší. Na druhé straně výklad zohledňuje stanoviska pracovníků státní správy, kteří brání zájmy státní pokladny. Ve sporných případech uvádíme argumenty obou stran, takže budete předem připraveni na případný odpor Vašeho FÚ a budete vědět, jak mu čelit. Autoři vedoucí autor Ing. Pavel Běhounek + kolektiv odborníků specializujících se na jednotlivé okruhy daňové problematiky: RNDr. Ivan Brychta, Ing. Richard Dvořák, JUDr. Jaroslav Kobík, Ing. Zdeněk Krůček, Ing. Ivana Langerová, Mgr. Petr Pelech, Ing. Ivana Pilařová, Ing. Vlastimil Sojka, Ing. Ivo Šulc, JUDr. Jan Tůma Autoři lektorských připomínek - pracovníci státní správy a daňoví poradci: Ing. Jan Ambrož, Ing. Jiří Beran, Mgr. Jaroslav Březina, Mgr. Michal Czigle, JUDr. Jan Dunovský, JUDr. Eva Hofmannová, Libuše Kamarádová, Ing. Jan Knížek, Mgr. Michal Kunstýř, Mgr. Ing. Petr Navara, Mgr. Petr Pelech, Ing. Ladislav Pitner, Ing. Eva Šívrová, JUDr. Jan Tůma, JUDr. Miroslav Vácha, Ing. Marta Ženíšková Obsah 1) Aktuální informace novinky v daňové legislativě (stručný komentář nově schválených právních předpisů a odkazy na jejich hlubší rozbor v příslušných kapitolách příručky), daňový kalendář na příslušný rok, zásady uplatňování a sazby cestovních náhrad, sociální a zdravotní pojištění, další související informace (diskontní sazba ČNB, jednotné kurzy atd.). 2) Správa daní a poplatků jednotlivé fáze daňového řízení, instituty zákona o správě daní a poplatků (místní příslušnost ke správci daně, daňová kontrola, lhůty v daňovém řízení atp.) a nástrahy plynoucí z aplikace tohoto procesního předpisu (důkazní břemeno, námitky při daňové kontrole, rizika při odvolání a jiné). 3) Daň z příjmů fyzických osob poplatníci daně z příjmů fyzických osob, předmět daně a osvobození od daně, princip stanovení základu daně, dílčí základy daně z příjmů fyzických osob, odpočty od základu daně a určení daňové povinnosti, převod podnikání na právnickou osobu.

2 4) Daň z příjmů právnických osob poplatníci daně z příjmů právnických osob, předmět daně a osvobození od daně podnikatelských subjektů i neziskových organizací, struktura základu daně a samostatný základ daně, daň z příjmů právnických osob v návaznosti na obchodní právo, daňové plánování u obchodních společností, družstev a obecně prospěšných společností, daňové důsledky prodeje podniku nebo jeho části. 5) Základ daně z příjmů základ daně z příjmů právnických osob, transformace účetního hospodářského výsledku na základ daně, základ daně u neziskových organizací a stálé provozovny, základ daně z příjmů fyzických osob, základ daně při ukončení a přerušení činnosti, změna způsobu vykazování výdajů, daňová ztráta a reinvestiční odpočet, slevy na dani a zálohy na daň z příjmů, návod k sestavení daňového přiznání k daním z příjmů, poskytování úvěrů a půjček, vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem, opravy a udržování, technické zhodnocení, daňové aspekty investičních pobídek. 6) Daňové a nedaňové výdaje daňově uznatelné výdaje u majetku (odpisy, zůstatková cena, rezervy na opravu hmotného majetku), pojistného, při platbě daní, u výdajů na pracovní cesty, v případě pohledávek atd., daňově neúčinné výdaje. 7) Odpisy rovnoměrné a zrychlené odpisování, zvláštní metody odpisování, výpočet odpisu ve zvláštních případech (změna vstupní ceny, změna odpisových sazeb, popř. koeficientů ), ocenění majetku, technické zhodnocení, vyřazení odepisovaného majetku. 8) Příjmy ze závislé činnosti příjmy, které nejsou předmětem daně a které jsou od daně osvobozeny, dílčí základ daně podle 6, daňového přiznání a roční zúčtování daně, zdanění daňových nerezidentů, zdanění brigádnické činnosti, soustavná příprava na budoucí povolání, daňová úleva při placení úroků z úvěrů určených na financování bytových potřeb. 9) Daň z příjmů ve vztahu k zahraničí daňový rezident, domicil, stálá provozovna, určování zdroje příjmů, placení a zajišťování daní u nerezidentů, řešení mezinárodního dvojího zdanění, mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. 10) Leasing druhy a formy leasingu, jeho právní rámec, daňová uznatelnost nájemného u finančního leasingu, předmět leasingu, časové rozlišování nájemného, odpisování majetku u pronajímatele, finanční leasing a DPH, řádné a předčasné ukončení leasingu, technické zhodnocení u leasingu. 11) DPH zdanitelné plnění, místo plnění, subjekty DPH, registrace k DPH a její zrušení, daň na výstupu (předmět daně, nezdanitelná plnění, osvobozená plnění, den uskutečnění zdanitelného plnění, základ a

3 sazby daně, daňové doklady), daň na vstupu (nárok na odpočet DPH na vstupu, jeho krácení, vracení daně zdravotně postiženým osobám), DPH při dovozu a vývozu zboží a služeb, vracení daně a prodej bez daně, mezinárodní přeprava a služby s ní související, daňové přiznání k DPH, vracení nadměrného odpočtu, účtování DPH, vybrané problémy DPH pro fyzické i právnické osoby. 12) Silniční daň vozidla, činnosti a subjekty podléhající dani, sazby daně. 13) Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí poplatníci, předmět, osvobození, základ a sazba u daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, daňové přiznání a splatnost u daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí. 14) Daň z nemovitostí daň z pozemků, daň ze staveb, daňové přiznání k dani z nemovitostí a placení daně. Ukázka PRAKTICKÝ PRÚVODCE DANĚMI 12/12.4 POSKYTOVÁNÍ OBCHODNÍCH SLEV A JEJICH VZTAH K DPH Ing. Ivana Pilařová, Užívané názvosloví V souvislosti s obchodními slevami se vykytují pojmy bonus a skonto. Tyto pojmy nejsou žádným zákonem definovány. O jistou definici a vyjádření podstaty obsahu těchto pojmů se snaží pokyn D-164 MF. Skonto Pokyn D-164 samotný termín skonto přímo nedefinuje, ale rozděluje podmínky pro jejich poskytování na: - skonto na podkladě platební podmínky, které není zdanitelným plněním a nemá tedy vliv na základ daně, a to ani na původním daňovém dokladu, ani následně při případném vystavení (nedaňového) dobropisu, - skonto na podkladě cenové podmínky, které je zdanitelným plněním a mění (snižuje) základ daně. Vazba na platební podmínku Skonto vyplývající z platební podmínky Obecně lze říci, že se jedná o naplnění určitých platebních podmínek kupní smlouvy, při nichž dojde k poskytnutí slevy nazývané skonto. Poskytování těchto slev se v praxi nejčastěji objevuje ve vztahu: - k rychlosti úhrady platby za dodávku, - k úhradě platby v hotovosti.

4 Pekárna vystaví fakturu za dodávky pečiva do sítě maloobchodních prodejen společnosti Cukrovinky, s. r. o., za 1. dekádu dubna Celkem bylo dodáno ks koláčů v jednotkové ceně bez DPH 5 Kč za kus. V rámcové kupní smlouvě je stanoveno, že pokud odběratel uhradí fakturu 3 dny před na faktuře uvedeným dnem splatnosti faktury, bude mu poskytnuto skonto ve výši 2 % z celkové částky k úhradě. Jedná se o typickou platební podmínku. Původní daňový doklad vystavený pekárnou a jeho účtování u obou účastníků smluvního vztahu vypadá takto: text základ daně DPH 5% celkem k úhradě 5250 Při placení došlo k úhradě do 3 dnů před lhůtou splatnosti, bylo tedy uhrazeno o 2 % méně, tj. o 105 Kč. Účtování platby bylo u dodavatele a odběratele provedeno následovně: text úhrada faktury převodem z účtu zúčtování rozdílu (skonta)

5 Poskytnutá výhoda je pro dodavatele finančním nákladem, pro odběratele finančním výnosem. Skonto nijak neupravuje základ ani výši DPH, nebude tedy vystavován daňový dobropis. Pokud by byla vůle obou stran výši skonta doložit kromě smlouvy ještě dalším účetním dokladem, jednalo by se o nedaňový dobropis. Jeho vystavování však není povinné ani potřebné, skonto lze vyúčtovat jen na základě plnění platebních podmínek ve smlouvě. Na dani z příjmu jsou vyúčtované finanční výnosy (z hlediska odběratele) zdanitelné a finanční náklady (z hlediska dodavatele) jsou daňově účinné. Pekárna vystaví fakturu za dodávky pečiva do sítě maloobchodních prodejen společnosti Cukrovinky, s. r. o., za 1. dekádu dubna Celkem bylo dodáno ks koláčů v jednotkové ceně bez DPH 5 Kč za kus. V rámcové kupní smlouvě je stanoveno, že pokud odběratel uhradí fakturu v hotovosti ihned při dodání poslední dodávky v dané dekádě, bude mu poskytnuto skonto ve výši 2 % z celkové částky k úhradě. Jedná se o typickou platební podmínku. Původní daňový doklad vystavený pekárnou již počítá s platbou v hotovosti, proto je tento doklad již vystaven na celkovou cenu sníženou o skonto. Účtování u obou účastníků smluvního vztahu je následující:

6 text základ daně DPH 5% skonto 2% celkem k úhradě 5145 Při placení v hotovosti již nedochází k žádným rozdílům, protože celková výše faktury zní na částku sníženou o skonto. Účtování platby bylo u dodavatele a odběratele provedeno následovně: text úhrada faktury v hotovosti Pokud by pekárna předem nevěděla, zda odběratel zaplatí v hotovosti, či nikoliv, vystavila by daňový doklad bez skonta a při zaplacení v hotovosti by došlo k následnému zúčtování skonta jako v prvním uváděném příkladu.

7 Skonto vyplývající z cenové podmínky Jde o méně častý případ, kdy při splnění určitých předem daných podmínek (často bývají také v souvislosti s rychlejší úhradou) bude poskytnuta sleva přímo z ceníkové ceny dodaného zboží. Takovéto skonto je posuzováno jako snížení ceny za zdanitelné plnění a odběrateli bude vystaven daňový dobropis. V tomto případě je nutno zdůraznit, že si dodavatel nesmí ulehčovat situaci v tom smyslu, že by na jeden daňový doklad uvedl dvě alternativy základu daně, daně a dvě varianty celkové ceny v závislosti na rychlosti úhrady. Takový přístup je v rozporu s pokynem D-164, ale i s náležitostmi daňového dokladu v ZDP, kde v 12 odst. 2 písm. k) je používáno jednotné číslo a tím je umožněno uvádět na daňovém dokladu jen jednu výši daně. Poskytnutí skonta coby cenové podmínky lze řešit jen vystavením daňových dobropisů k jednotlivým zdanitelným plněním. Volíme tedy přístup, kdy při splnění smluvených podmínek (např. úhrada před lhůtou splatnosti) vystavujeme ke každému daňovému dokladu, kterého se plnění podmínek týká, daňový dobropis.

8

9

10

11

12

13

14 Pekárna vystaví fakturu za dodávky pečiva do sítě maloobchodních prodejen společnosti Cukrovinky, s. r. o., za 1. dekádu dubna Celkem bylo dodáno ks koláčů v jednotkové ceně bez DPH 5 Kč za kus. V rámcové kupní smlouvě je stanoveno, že pokud odběratel uhradí fakturu 3 dny před uvedenou splatností faktury, bude mu poskytnuto skonto ve výši 2 % z jednotkové ceny dodaného zboží. Ceníková cena 5 Kč za 1 koláč bude snížena na 4,90 Kč za 1 koláč. Jedná se o cenovou podmínku. V praxi se vykytuje méně často než podmínka platební. Původní daňový doklad vystavený pekárnou a jeho účtování u obou účastníků smluvního vztahu vypadá takto: text Základ daně DPH 5% Celkem k úhradě 5250 Vzhledem k tomu, že byla dodržena cenová podmínka, dodavatel vystavuje daňový dobropis: text snížení základu daně DPH 5% Závazek dodavatele vůči odběrateli z vystaveného dobropisu bude buď odběrateli přímo uhrazen, nebo bude použit k zápočtu s dalšími závazkovými vztahy. přitom zahrne daňový dobropis do svého daňového přiznání toho období, kdy byly zjištěny podklady pro poskytnutí skonta jako cenové podmínky (skutečně bylo zjištěno, že faktury byly uhrazeny dříve), odběratel pak zahrne přijatý dobropis do svého daňového přiznání v období, kdy ho obdržel. Není možné ani na jedné straně podávat z tohoto důvodu dodatečná daňová přiznání na období, kterých se poskytnuté skonto týkalo.

15 Porovnání cenové a platební podmínky Z porovnání skonta jako platební podmínky a skonta jako cenové podmínky je zřejmé, že platí ta varianta, která je vyjádřena a popsána v kupní smlouvě a že záleží jen na vůli smluvních stran, jaké podmínky pro poskytování slev budou dohodnuty. Tyto dva druhy skonta je však třeba důsledně rozlišovat, protože mají odlišný vztah k DPH. Poskytnutí skonta jako platební podmínky není zdanitelným plněním, naproti tomu poskytnutí skonta jako cenové podmínky snižuje základ daně a tím i částku daně. Bonus Stejně jako v případě skonta, ani termín bonus není pokynem D-164 definován, ale opět jsou podmínky pro poskytnutí bonusu rozděleny na: 1. Bonusy vzniklé na podkladě splnění určité výše odběru zboží (ať již v měrných jednotkách, či v korunovém vyjádření), které nemění jednotkovou ceníkovou cenu zboží. V dalším výkladu je budeme nazývat finanční bonusy. Tento typ bonusů, co se týče četnosti využití, jednoznačně převažuje nad druhou skupinou. 2. Bonusy, poskytované taktéž za splnění určitého limitu odběru, které však mění jednotkovou ceníkovou cenu zboží. Budeme je označovat jako cenové bonusy. Finanční bonusy následné Bonusy vzniklé na podkladě následně vyhodnocovaného splnění určitého korunového či množstevního (např. kusového či kilogramového) limitu odběru zboží za předem určené období (bonusy měsíční, častěji však pololetní či roční) se nazývají finančními bonusy a jedná se o určitou odměnu, kterou poskytujeme věrným, dobrým a velkým zákazníkům. Tyto bonusy se tedy vztahují ke všem zdanitelným plněním za celou předem stanovenou dobu, nemění cenu jednotlivého zboží a nemění tedy ani základ daně a nejedná se o zdanitelné plnění. Pokud bude na finanční bonus vystavován dobropis, půjde o dobropis nedaňový, kterým se odběrateli oznamuje výše částky, kterou má u dodavatele "k dobru".

16 em je velkoobchod prodávající počítačové vybavení kanceláří maloobchodním prodejcům. Ve svých obchodních podmínkách a v kupních smlouvách s odběrateli má uvedeno, že pokud určitý odběratel za jednotlivé pololetí překročí součtem odebraného zboží částku 5 mil. Kč, bude mu poskytnut finanční bonus ve výši 4 % z celkové ceny odebraného zboží. Jednotlivé dodávky zboží v průběhu pololetí jsou fakturovány dle platného ceníku a případný finanční bonus je poskytován až dodatečně, nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení pololetí. é si přitom mohou vybrat, zda budou chtít částku bonusu proplatit, či zda se jeho výše započte s dalšími dodávkami zboží. zašle odběrateli dopis, kterým mu sdělí přiznání nároku na finanční bonus. A svými odběry za první pololetí roku 1999 přesáhl uvedený limit, proto mu vznikl nárok na finanční bonus ve výši 4 % z celkového odběru ve výši Kč, tj Kč. mu tuto částku přiznal a odběratel zvolil variantu zaslání částky finančního bonusu na běžný účet. Účtování u dodavatele i odběratele: text výše finančního bonusu platba Stejné účtování by nastalo i v případě vystavení dobropisu na částku finančního bonusu. Dobropis by nebyl dobropisem daňovým.

17 Bonusy na přelomu let 1999 a 2000 Pokud by se jednalo o bonus za druhé pololetí roku 1999, výše finančního bonusu by byla známa až v lednu roku Vzhledem k tomu, že se jednoznačně jedná o slevu za odběry roku 1999, jejichž výši přesně známe ještě před ukončením prací na roční účetní závěrce, je třeba u dodavatele i odběratele účtovat o nákladech i výnosech ještě do roku 1999 prostřednictvím účtů časového rozlišení. Účtování u dodavatele i odběratele: text rok 1999 výše finančního bonusu rok platba Pokud by přesně nebyla známa poskytnutého bonusu, ale z uzavřených smluv by bylo zřejmé, že na bonus vznikl nárok, byly by na obou smluvních stranách použity účty dohadných položek. Finanční bonusy poskytované ihned Sjednaná množstevní podmínka se může také týkat jednorázového odběru. Pokud jednorázový odběr překročí např Kč, bude poskytnut finanční bonus ve výši 1 % z celkové ceny. Tyto situace se poměrně často vyskytují a vždy musí mít dodavatel jasno, zda poskytne slevu přímo z jednotkové ceníkové ceny (pak se jedná o zdanitelné plnění a sleva snižuje základ daně), či zda se jedná o výše popsaný finanční bonus, který je jen odměnou za vysoký odběr, nesnižuje jednotkovou ceníkovou cenu a tudíž není zdanitelným plněním. Vše tedy záleží na sjednaných obchodních podmínkách, na znění kupní smlouvy, na způsobu sestavení ceníku.

18 em je velkoobchod prodávající počítačové vybavení kanceláří maloobchodním prodejcům. Ve svých obchodních podmínkách a v kupních smlouvách s odběrateli má uvedeno, že pokud určitý odběratel za jednotlivou dodávku zboží překročí částku Kč, bude mu poskytnut finanční bonus ve výši 1 % z celkové ceny odebraného zboží včetně DPH. Jde o slevu, která bude poskytnuta ihned, neboť veškeré podmínky pro její poskytnutí jsou při uskutečnění zdanitelného plnění splněny. Celkový odběr zboží činil v hodnotě bez DPH Kč. Účtování řádného daňového dokladu u dodavatele i odběratele: text základ daně DPH 22% finanční bonus 1% úhrada faktury Bonusy cenové Bonusy, poskytované taktéž za splnění určitého limitu odběru, které však mění jednotkovou ceníkovou cenu zboží, budeme nazývat bonusy cenové. Takový bonus je zdanitelným plněním, snižuje cenu původního plnění, a to buď přímo při realizaci odběru zboží, který je nad stanoveným limitem odběru, nebo následně při vyhodnocení odebraného množství zboží za určité období. Následná změna jednotkové ceníkové ceny znamená vystavení daňového dobropisu, který snižuje základ daně původních plnění.

19 Bonusy cenové následné em je velkoobchod prodávající počítačové vybavení kanceláří maloobchodním prodejcům. Ve svých obchodních podmínkách a v kupních smlouvách s odběrateli má uvedeno, že pokud určitý odběratel za jednotlivé pololetí překročí součtem odebraného zboží částku 5 mil. Kč, bude mu poskytnuta následná sleva z jednotkové ceníkové ceny veškerého dodaného zboží ve výši 4 % z celkové ceny odebraného zboží bez DPH. Jednotlivé dodávky zboží v průběhu pololetí jsou fakturovány dle platného ceníku a případný cenový bonus je poskytován na základě vystaveného daňového dobropisu až dodatečně, nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení pololetí. é si přitom mohou vybrat, zda budou chtít částku bonusu proplatit, či zda se jeho výše započte s dalšími dodávkami zboží. A svými odběry za první pololetí roku 2000 přesáhl uvedený limit, proto mu vznikl nárok na finanční bonus ve výši 4 % z celkového odběru z ceny bez DPH výši Kč, tj Kč. odběrateli o tuto částku snížil základ daně na předchozí dodávky prostřednictvím vystavení daňových dobropisů a odběratel zvolil variantu zaslání částek na běžný účet. Účtování daňových dobropisů u dodavatele i odběratele: text snížení základů daně DPH 22% platba dobropisů

20 Bonusy cenové poskytované přímo em je velkoobchod prodávající počítačové vybavení kanceláří maloobchodním prodejcům. Ve svých obchodních podmínkách a v kupních smlouvách s odběrateli má uvedeno, že pokud určitý odběratel za jednotlivou dodávku zboží překročí částku Kč, bude mu poskytnut finanční bonus ve výši 1 % z celkové ceny odebraného zboží bez DPH. Jde o slevu, která bude poskytnuta ihned, veškeré podmínky pro její poskytnutí jsou při uskutečnění zdanitelného plnění splněny. Celkový odběr zboží činil v hodnotě bez DPH Kč. Účtování řádného daňového dokladu u dodavatele i odběratele: text základ daně po slevě 1% ( ) DPH 22% (z ) úhrada faktury Aktualizace Prostřednictvím pravidelných aktualizací vydávaných na základě změn právních předpisů a pravidelných průzkumů u našich abonentů budete mít vždy k dispozici aktuální a platné informace. Vaše otázky ohledně tohoto produktu zodpoví Jana Rybáková - rybakova@dashofer.cz Copyright by Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská 423/178, P. O. Box 124, Praha 6, IČO: , DIČ: CZ tel: info@dashofer.cz