ADRESA REDAKCE: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax:

Transkript

1 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 NO DIG VYCH ZÕ»TYÿIKR T RO»Nà Toto ËÌslo vyölo se sponzorsk m p ispïnìm firmy HOBAS CZ spol. s r.o. dne 15. prosince 2004 RedakËnÌ uz vïrka: 4. Ìjna 2004 REDAK»NÕ RADA PÿEDSEDA: Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. SEKRET ÿ CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc.»LENOV : Ing. Stanislav Dr bek ñ AD Servis Terrabor Ing. Miroslav Holbus ñ RABMERñSlovakia s.r.o. Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. ñ GEONIKA Praha Ing. Mari n KrËÌk ñ Hydrosaning spol. s r.o. Ing. Old ich K ra ñ BrnÏnskÈ vod rny a kanalizace a.s. Ing. Ji Ì M rz ñ HOBART s.r.o. Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha GRAFICK PRAVA: M. A. Martina Koûeluhov ADRESA REDAKCE: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz VYD V CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 REGISTRACE: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R SAZBA: Studio GSW, Praha TISK: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN ISSUED FOUR TIMES A YEAR This number was issued with the sponzoring contribution of HOBAS CZ spol. s r.o. on December 15, 2004 Editorial close: October 4, 2004 EDITORIAL BOARD CHAIRMAN: Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. SECRETARY CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. MEMBERS: Ing. Stanislav Dr bek ñ AD Servis Terrabor Ing. Miroslav Holbus ñ RABMERñSlovakia s.r.o. Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. ñ GEONIKA Praha Ing. Mari n KrËÌk ñ Hydrosaning spol. s r.o. Ing. Old ich K ra ñ BrnÏnskÈ vod rny a kanalizace a.s. Ing. Ji Ì M rz ñ HOBART s.r.o. Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha GRAPHIC DESIGN: M. A. Martina Koûeluhov EDITORIAL OFFICE: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz PUBLISHED BY CzSTT Czech Society for Trenchless Technology, Bezov 1658/1, Praha 4 REGISTRATION: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R SET: Studio GSW, Praha PRINTED: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN ZPRAVODAJ»ESK SPOLE»NOSTI PRO BEZV KOPOV TECHNOLOGIE A SLOVENSKEJ SPOLO»NOSTI PRE BEZV KOPOV TECHNOL GIE MAGAZINE OF THE CZECH SOCIETY AND SLOVAK SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY 1

2 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 I. VODNÕK Ing. Richard VlËek, HOBAS CZ I. LEADING ARTICLE Ing. Richard VlËek, HOBAS CZ II. Z»INNOSTI ISTT mezin rodnì konference a v stava NO-DIG 2004 Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. III. Z»INNOSTI CzSTT konference o bezv kopov ch technologiìch objektivem naöich fotograf Ing. Stanislav Dr bek 2. DiplomovÈ pr ce v soutïûi CzSTT v akademickèm roce 2003/2004 nabìzì zajìmavè v sledky Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 3. Studentsk soutïû o cenu CzSTT (obdobì 2004ñ5) 4. Naöe galerie ñ ûeny a bezv kopovè technologie Ing. Old ich K ra IV. NA ODBORN T MA 1. Jsou bezv kopovè technologie opravdu ekologickè, jak moc, jak to v bec objektivnï mï it a hodnotit? Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. V. ZE STAVEB 1. HOBAS a bezv kopovè technologie Ing. Jaroslav Kunc, HOBAS CZ spol. s r.o. II. NEWS FROM ISTT nd International Conference and Exhibition NO-DIG 2004 Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. III. NEWS FROM CzSTT 1. 9 th conference through the camera of our photographers Ing. Stanislav Dr bek 2. Graduation projects in 2003ñ4 CzSTT competition offer interesting results. Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 3. Studentís competition for the CzSTT prize 2004ñ5 4. Our galery: Woman and trenchless technology Ing. Old ich K ra IV. TECHNICAL TOPICS 1. Are trenchless technologies realy ekological, how much, and how to measure and assess it? Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. V. FROM CONSTRUCTION SITES 1. HOBAS and trenchless technologies. Ing. Jaroslav Kunc, HOBAS CZ spol. s r.o. VI. RŸZN 1. WASSER + GAS BERLIN 2004 Ing. Ji Ì Bezrouk VI. MISCELLANEOUS INFORMATION 1. WASSER + GAS BERLIN 2004 Ing. Ji Ì Bezrouk 2. CeloûivotnÌ vzdïl v nì pro stavebnì praxi a ve ejnou spr vu Dana Koukalov 3. Kalend NO-DIG 2. Live-long learning for construction practice and public administration. Dana Koukalov 3. NO-DIG Calendar 2 OBSAH CONTENTS

3 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 NO DIG Vážení přátelé bezvýkopových technologií, je mi potïöenìm, ûe se naöe spoleënost m ûe spolupodìlet na obsahu toho vyd nì naöeho spoleënèho Ëasopisu a pr vï v jubilejnìm roce 10. v roëì zaloûenì spoleënosti CzSTT. Bilancov nì poslednìch 10 let p sobnosti naöì spoleënosti m p Ìchuù vzpomìnek na konec roku 1994, kdy byla zah jena v stavba v robnìho z vodu HOBAS v UherskÈm Hradiöti. TÌmto rozhodnutìm byl uskuteënïn a realizov n cìl zv öit technickou roveú a cenovou dostupnost staveb s modernìm a spolehliv m trubnìm materi lem na adï staveb v podzemì, kterè jsou urëeny pro vodnì hospod stvì nebo kterè s vodnìm hospod stvìm zce souvisì. Na poë tku v stavby byla prost v roba trub, postupnï se v roba rozöì ila o v robu standardnìch spojek a v robu vöech typ tvarovek.»innost spoleënosti HOBAS CZ s.r.o. navazuje na spïönï realizovanè stavby nejrozmanitïjöìmi technologiemi pokl dky trubnìch ad nejen v ËeskÈ a SlovenskÈ republice, ale i na stavby realizovanè prakticky po celèm svïtï. DÌky zkè spolupr ci s ostatnìmi spoleënostmi v r mci skupiny podnik HOBAS, ale i spolupracì s licenënìmi v robci odst edivï-litèho sklolamin tu (CC-GRP), je i HOBAS CZ vybaven kvalifikovan mi pracovnìky v oblasti p Ìpravy projektov ch eöenì, v oblasti v roby, logistiky a obchodnï-technickè Ëinnosti. SpoleËnÈ spïchy p i realizaci staveb a provozov nì trubnìch ad to jenom potvrzujì. Od roku 2003 je spoleënost HOBAS CZ povï ena rozöi ov nìm aktivit v zemìch jihov chodnì Evropy (MaÔarsko, Bulharsko, Rumunsko, ÿecko, Kypr, Makedonie a Mold vie). Slovensko pat Ì st le od poë tku (HOBAS CS od roku 1992) k zce spolupracujìcìmu teritoriu. spïchy naöì firmy jsou i spïchy naöich partner p i projektov nì a realizaci staveb. Moûnosti pouûitì trubnìho materi lu HOBAS je velmi öirokè. Jen v oblasti bezv kopov ch technologiì jde zejmèna o stavby oprav a sanacì poökozen ch trubnìch ad (metoda relining neboli sliplining), trubnì ady budovanè protlakem, trubnì ady do podzemnìch chodeb, kolektor, tunel apod. Pro sanaënì metody poökozen ch a nevyhovujìcìch kanalizaënìch stok nabìzìme i nekruhovè sklolamin tovè segmenty (d Ìve pod n zvem Channeline, nynì pod n zvem HOBAS NCline). Na z vïr mi dovolte, abych podïkoval vöem spolupracujìcìm firm m, spoleënostem i jednotlivc m, kte Ì se na p ÌpravÏ, projektov nì a realizaci staveb spolupodìlejì. VÏ Ìm, ûe kvalita naöeho trubnìho materi lu podpo Ì kvalitu budovan ch staveb a s v sledkem tïchto staveb budou zejmèna spokojeni naöi z kaznìci. P eji V m vöem mnoho spïch, zdravì a sil a tïöìm se na dalöì spolupr ci p i realizaci staveb s trubnìm materi lem HOBAS. Ing. Richard VlËek jednatel a v konn editel spoleënosti HOBAS CZ VODNÕK 3

4 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ mezinárodní konference a výstava NO-DIG až 17. listopadu 2004 v CCH Kongresovém centru Hamburg, Německo Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut, Ing. p edseda redakënì rady StruËnÈ shrnutì po redakënì uz vïrce ce v Hamburku mohli b t p edvedeny praktickè p ednosti podzemnìch staveb. ProhlÌdky byly mimo jinè na stavbï stanice Flughafen hamburskè S-dr hy a projekt Osterbekstammeesiel na ulici Hamburg Strasse. Jeden tisìc sedm set ËastnÌk ze 45 zemì bylo nadöeno aû do nejmenöìho detailu skvïle organizovanou akcì. Pohled na rozvoj staveb a sanacì podzemnì infrastruktury byl obsahem 30 p ednesen ch p edn öek na 10 plen rnìch zased nìch simult nnï p ekl dan ch do angliëtiny, nïmëiny a ruötiny, a to experty z vïdy, hospod stvì a spr vnìch org n (viz program na 18 workshop up esnilo tyto v vody do detailu. Obr. 2. P edn öka pracovnìka VUT Brno Skoro 400 û kyú a û k poslednìho roënìku gymn ziì, re ln ch ökol a pracovnï zamï en ch ökol, se Ëastnilo dne na konferenci uspo danèho Ñ Dne ml deûeì. Podrobnosti tohoto dne jsou takè obsaûeny v programu konference. Nejen ml deû, kter p ijela ze severnìho NÏmecka, ale takè doprov zejìcì pedagogovè si pochvalovali tento zajìmav den na tèma ÑFascinace technikouì. Obr. 1. Debata p ed zah jenìm Ës. dne V n rodnìch workshopech (takè v japonötinï), p edstavily jednotlivè n rody kromï techniky i kulturnì zvl ötnosti sv ch zemì. Byly zde vysvïtleny evropskè projekty CARE-W a CARE-S pro strategii sanace vodovodnìch a kanalizaënìch sìtì, rovnïû tak pro rok 2005 hamburskou univerzitou p ipravovan EU-projekt GO EUROPE pro udrûiteln rozvoj podzemnì infrastruktury st ednì a v chodnì Evropy. Na v stavnì ploöe okolo m2 vystavovalo 70 firem, institucì, vzdïl vacìch za ÌzenÌ a spoleënostì a p edstavily zde svè nejnovïjöì inovativnì v sledky a tìm si zìskali vdïënè n vötïvnìky. Sami vystavovatelè v dobï Ñz ûenìì ekonomickè ho rozvoje byly nadöeni rezonancì na jejich snahy. Na p edv dïcìch stavb ch ËastnÌk m NODIG-konferen- Obr. 3. Se zaujetìm se diskutovalo v expozicìch zn m ch firem 4 Z»INNOSTI ISTT

5 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 NO DIG Obr. 4. Den ml deûe Pan Dipl.-Ing. Rolf Bielecki z nïmeckè spoleënosti pro bezv kopovè technologie ( GSTT), p edseda vïdecko technickèho v boru konference, byl p ekvapen velk m z jmem Hambursk ch vod ren a kanalizacì o tuto mezin rodnìmi experty po danou akci. Tato konference umoûnila a nabìdla pracovnìk m tïchto organizacì vysokohodnotnè vzdïl nì bez nutnosti cestov nì a n klad. Hamburg a jeho rostoucì mïsto tak mohlo vyuûìt velk ch moûnostì a neprop st tak velikè öance. N ö n rodnì workshop a dva workshopy doktorand a student z»ech a Slovenska, ale i t i p edn öky Ëesk ch vysokoökolsk ch pracovnìk na plen rnìm zased nì mezin rodnì konference potvrdily nejen p Ìnos a vysokou roveú odbornìk z»eskè republiky pro bezv kopovè technologie, ale i spïönost»eskè spoleënosti pro bezv kopovè technologie pro rozvoj tïchto nov ch technologiì. Tento n ö p Ìnos a spïönost byly ohodnoceny p ednìmi mìsty ve vöech soutïûìch vypsan ch v r mci tèto mezin rodnì konference ñ vìce o tomto v ËÌsle 3/2004 naöeho Zpravodaje NODIG a v dalöìch Ël ncìch tohoto ËÌsla Zpravodaje. Obrovsk z jem student a doktorand nejen z Ëesk ch ale i slovensk ch technick ch univerzit o tyto technologie potvrzuje, ûe n m vyr st nov, mlad generace kvalitnìch odbornìk. DalöÌ 23. mezin rodnì konference NODIG bude v Rotterdamu ve dnech 19. ñ na tèma ÑSouËasn stav techniky pouûìvanè v bezv kopov ch technologiìch a p edpokl danè nebo poûadovanè inovace pro budoucnostì ñ vìce na 9. konference o bezvýkopových technologiích objektivem našich fotografů Ministr ûivotnìho prost edì RNDr. Libor Ambrozek zah jil konferenci zajìmav m projevem o nezastupitelnè funkci bezv kopov ch technologiì p i v stavbï a rekonstrukci inûen rsk ch sìtì. P ed zah jenìm odborn ch refer t p iöel naöì spoleënosti pop t k 10. v roëì starosta mïsta Znojma Ing. Pavel BalÌk od kterèho p evzal Ñnarozeninov dortì p edseda CzSTT spoleënï s ministrem Ambrozkem. SlavnostnÌ atmosfèru navodilo vystoupenì skupiny maûoretek ze Znojma, kterè pat Ì mezi naöe nejlepöì. Z»INNOSTI CzSTT 5

6 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 V ËestnÈm p edsednictvu konference zasedli (v po adì zleva) Ing. Pavel BalÌk starosta mïsta Znojma, Ing. Miroslav Nov Ëek v zastoupenì p edsedy p edstavenstva SOVAK, ministr ûivotnìho prost edì RNDr. Libor Ambrozek, p edseda CzSTT prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc., editelka Vod renskè akciovè spoleënosti Ing. Marie Mitnerov, gener lnì editel VOD-KA a.s. Ing. Dalimil Kotas. Program konference uv dïl mìstop edseda CzSTT Ing. Stanislav Dr bek. Z ötitu nad konferencì p evzal hejtman JihomoravskÈho kraje Ing. Stanislav Jur nek, kter poctil naöe jedn nì svou n vötïvou. Konference se z Ëastnilo 175 ËastnÌk vëetnï 6 zahraniënìch hostì a 8 vystavovatel. Ve st nku CzSTT jsme p ijìmali p ihl öky nov ch z jemc o ËlenstvÌ v naöì spoleënosti. 6 Z»INNOSTI CzSTT

7 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 NO DIG P edn öky se setk valy s opravdov m z jmem. Ing. J. Raclavsk, PhD. seznamuje s novinkami v bezv kopov ch technologiìch. Tak jak jiû b v v historickèm mïstï ZnojmÏ tradicì, navötïvuje v znaënè spoleëenskè ud losti s m kr l P emysl Otakar II. se svou druûinou. Ty, kdoû se zaslouûili o spïch konference pasoval na rytì e. Pov öenì do rytì skèho stavu p ijìm p edstavitel hlavnìho sponzora konference Ing. Dalimil Kotas, gener lnì editel VOD- KA a.s., kter bude sponzorem p ÌötÌ, 10. konference CzSTT. O hudbu ñ orchestr lidov ch n stroj p. Hovorky ñ se zaslouûil sponzor diskusnìho veëera, firma Wombat. Z»INNOSTI CzSTT 7

8 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 Diplomové práce v soutěži CzSTT v akademickém roce 2003/2004 nabízí zajímavé výsledky Doc. Ing. Petr ärytr, CSc., Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc., Katedra zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì fakulty stavebnì»vut v Praze, srytr@fsv.cvut.cz, synackov@fsv.cvut.cz Jiû öest roënìk tèto soutïûe n m p in öì radost kvalitou a rekordnìm poëtem devìti p ihl öen ch pracì (moc nesch zelo a bylo to deset pracì, coû by lèpe vystihovalo atmosfèru 10. v roëì CzSTT). NejvÏtöÌ radost pak m me ze zìsk nì 1. ceny NO-DIG AWARD ISTT v kategorii ÑStudent or young professional paperì za diplomovou pr ci Ing. Tom öe Kub ta (jeho pr ce byla p ihl öena jak do n rodnì, tak i do 1. roënìku mezin rodnì soutïûe ISTT). Radost m me i z dobrèho hodnocenì dalöì diplomovè pr - ce Ing. Terezy äedivè v soutïûi ISTT. Anotace obou tïchto pracì bude publikov na v Ëasopisu ISTT Trenchless Technology International. SluöÌ se obïma podïkovat za to, ûe Ñdo toho öliì, ûe se neb li mezin rodnì konkurence, a ûe n s i dob e reprezentovali. Jako vzdïl vacì instituce (»VUT v Praze a VUT v BrnÏ) m me za kol a i povinnost b t na odpovìdajìcì odbornè rovni, v dobrèm spojenì s technickou praxì a zajiöùovat p ed v nì poznatk, zkuöenostì, zp sob technickèho myölenì a rozhodov nì naöim student m a podnïcovat jejich z jem o technickè obory, BT nevyjìmaje. To vöe pak je souëasnï nezbytnè dïlat dostateënï efektivnï a zajìmavï. StejnÈmu Ëelu slouûì i naöe soutïû CzSTT o nejlepöì diplomovou pr ci s tèmatikou BT. V r mci diplomov ch pracì (v hledovï tèû v r mci z vïreën ch pracì bakal skèho stupnï studia) je k dispozici nezanedbateln odborn pracovnì kapacita. Tu je û doucì vyuûìvat i s vaöì pomocì ve prospïch oboru BT. OsvÏdËen a velmi efektivnì postup je pak takov, kdy diplomant vëas vykon praxi na odpovìdajìcìm pracoviöti spjatèm s BT, kde m ûe mìt n slednï i kvalitnì z zemì pro zpracov - nì svè diplomovè pr ce. Analogicky mohou spoleënosti ñ nositelè aktivit BT ËinnÏ pomoci z jemc m o st le vìce se nabìzejìcì studijnì zahraniënì pobyty formou zprost edkov nì kontakt na konkrètnì zahraniënì pracviötï, partnerskè zahraniënì spoleënosti, firmy. Vöechny p ihl öenè soutïûnì pr ce 2003/2004 majì opravdu dobrou kvalitu a porota, kter to vöe vyhodnocovala (Prof. RNDr. M. Karous, DrSc., doc. Ing. P. ärytr, CSc., Ing. ä. MouËka, Ing. J. Soch rek a Ing. M. Syn Ëkov, CSc., Ing. I.»ih - kov, CSc., RNDr. J. Schrˆfel), mïla ztìûenou lohu. Rozhodl nakonec souëet po adì od jednotliv ch porotc. Porota dne rozhodla o v slednèm po adì soutïûnìch pracì, p edsednictvo CzSTT pak beze zmïn toto po adì schv lilo a na naöì konferenci ve ZnojmÏ 5. ñ jsme mohli vyhl sit vìtïze: 1. mìsto zìskal Ing. Tom ö Kub t za pr ci ÑEkologickÈ hodnocenì BT na p Ìkladu sanace p ivadïcìch vodvodnìch ad VSJ»ì, 2. mìsto zìskala Ing. Tereza äediv za pr ci ÑStudie sanace p ivadïcìch ad VDJ Zdoba ñ VDJ HodoöÌn s vyuûitìm BTì, 3. mìsto zìskal Ing. Tom ö Kliner za pr ci ÑStrategie obnovy kanalizaënì sìtïì, ostatnì pak obsadili 4. aû 9. mìsto a obdrûì Ëestn uzn nì. V dalöì Ë sti tohoto p ÌspÏvku pak nabìzìme zp ehlednïnì obsahu vöech soutïûnìch pracì formou anotacì v abecednìm po adì dle p ÌjmenÌ autor. Ing. Petr Hanus,»VUT v Praze (vedoucì: RNDr. Jan Schrˆfel): Sanace svahu nad Ryb skou ulicì ñ p evedenì inûen rsk ch sìtì a odvod sr ûkov ch vod (»esk Krumlov) Diplomov pr ce eöì v jimeën kol v podobï propojenì/ prodlouûenì inûen rsk ch sìtì z ul. Ryb sk a z meckèho are lu v»eskèm KrumlovÏ, kde nenì moûnè ani kr tkodobï zasahovat do vzhledu a reûimu vyuûitì n rodnì kulturnì pam tky, kter je na seznamu UNESCO. D leûit technick obsluha z meckèho are lu, dosud nedostateën a nevyvinut, musì b t do eöena za komplikovan ch podmìnek na sou- ËasnÈ rovni techniky. Nezb valo, neû provï it a rozpracovat varianty eöenì s vyuûitìm BT typu HDD, microtunelling apod. Pr ce je eöena velmi podrobnï tèmï na rovni projektovè dokumentace pro stavebnì ÌzenÌ. Ing. Tom ö Kliner, VUT Brno (vedoucì: Ing. Jaroslav Raclavsk, Ph.D.): Strategie obnovy kanalizaënì sìtï Diplomant zpracoval strategii obnovy a pasport stokovè sìtï mïsta N mïöù nad Oslavou (kraj VysoËina) a n slednï navrhl sanaci nejkritiëtïjöìch sek. Pr ce obsahuje metodiku vyhodnocenì stavu stokovè sìtï, pasport, hydro- 8 Z»INNOSTI CzSTT

9 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 NO DIG technickè v poëty a technickou zpr vu s reöeröì vybran ch sanaënìch metod, vhodn ch pro pouûitì v danè lokalitï. Diplomant ve svè pr ci vyhodnotil souëasn stav, zpracoval p ehlednè tabulky a grafy a vyhodnotil situaci s pouûitìm tïchto kriteriì: doba provozu, pr toën kapacita, moûnè povodúovè ökody, charakter stoky, intenzita dopravy, geologickè podmìnky, roveú hladiny podzemnì vody a poëet poruch. Diplomat navrhl na Ë sti stokovè sìtï (ul. T ebìësk ) postup sanace vëetnï cenovè nabìdky. SouË stì diplomovè pr ce je p iloûenè CD, kde jsou p ÌstupnÈ pro dalöì pouûitì vöechny informace (TV z znam poruch, pasport stokovè sìtï mïsta). Ing. Petra Kosteleck, VUT Brno (vedoucì: Doc. Ing. Jan MiËÌn, CSc.): StanovenÌ priorit rekonstrukce sek stokovè sìtï Diplomov pr ce byla zamï ena do oblasti odvodnïnì v öiröìch souvislostech ñ generely odvodnïnì, koncepënì eöenì, pr zkum, oblasti rekonstrukcì i aplikaci na konkrètnì z jmovè zemì s odkazy na konkrètnì pasportizaënì podklady. V r mci DP byly zpracov ny dìlëì koly ñ anal za poëtu poruch, posouzenì fyzickèho stavu sìtï audiovizu lnì technikou. Velmi pot ebnè z hlediska souëasn ch trend, p i p ipojenì se»r k EU, je zaëlenïnì ot zky kvality odpadnìch vod. Pr ce v oblasti prim rnìho i sekund rnìho pr zkumu, stejnï jako v oblasti vyhodnocov nì poruch a postupu p i jejich zat ÌdÏnÌ do jednotliv ch t Ìd, mohou b t vhodn m podkladem pro eventu lnì metodickou pom cku v tèto oblasti. Diplomantka v souvislosti se zad nìm diplomovè pr ce definovala vybranè zp soby rekonstrukcì stokov ch sìtì, coû m ûe mìt v znam i pro aplikaci v praxi. Ing. Lenka Krobotov, VUT Brno (vedoucì: Ing. Jaroslav Raclavsk, Ph.D.): B ze znalostì dat o metod ch rekonstrukce vodovodnìch ad Zvl dnutì problematiky umoûnilo diplomantce vytvo it b zi znalostì dat o metod ch rekonstrukce vodovodnìch ad ñ p edevöìm jako podklad pro celoûivotnì vzdïl v nì ve formï webovè aplikace eñlearningovèho kurzu. Pr ce obsahuje reöeröi zn m ch metod pro rekonstrukci a v stavbu vodovod. Diplomantka svè poznatky aplikovala na konkrètnìm p Ìpadu a to v äumperku, kde eöila sanaci vodovodu v ul. Wolkerova a Horova. V ul. Wolkerova byla diplomantkou zvolena BT ÑHydrosì a pro sek v ul. Horova navrhla uûìt klasickou v kopovou technologiì. Ing. Tom ö Kub t,»vut v Praze (vedoucì: Doc.Ing. Petr ärytr, CSc.): EkologickÈ hodnocenì BT na p Ìkladu sanace p ivadïcìch vodvodnìch ad VSJ» Anotace, viz p ÌspÏvek ÑJsou BT opravdu ekologickè, jak moc, jak to m ûeme objektivnï mï it a hodnotitì na jinèm mìstï tohoto ËÌsla Zpravodaje CzSTT NO DIG. Ing. Stanislav MalanÌk, VUT Brno (vedoucì: Ing. Jaroslav Raclavsk, Ph.D.): Dlouhodob strategie obnovy vodovodnì sìtï Diplomant mïl dle z sad pro vypracov nì vyhodnotit dlouhodobou strategii obnovy vodovodnìch sìtì, provèst reöeröi danè problematiky a zpracovat postupy pouûìvanè u n s i v zahraniëì. Diplomant se zab v stavem pl nov nì v»r v oblasti obnovy vodovodnì sìtï, popisuje kr tkodobè pl ny a generely vodovodnìch sìtì. Pro zjiötïnì stavu pl nov nì u n s vytvo il dotaznìk, kter rozeslal na 50 vod - rensk ch spoleënostì. CelkovÏ dostal 19 odpovïdì, kterè n slednï zpracoval do graf. D le se zab val strategiì dlouhodobèho pl nov nì v»r a v zahraniëì. Popisuje programov prost edek KANEW (TU Dresden), kter je urëen pro pl nov nì dlouhodobè obnovy a investiënì pl nov nì. Zvl dnutì danè problematiky umoûnilo vypracovat studii obnovy vodovodnì sìtï mïsta HulÌn ve t ech variant ch. Ing. AntonÌn MareËek,»VUT v Praze (vedoucì: Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc.): VariantnÌ eöenì odv dïnì a ËiötÏnÌ odpadnìch vod z obce Choltice Diplomov pr ce zahrnuje r mcovou urbanistickou studii zamï enou na vodnì hospod stvì, inûen rskè sìtï, dopravnì obsluhu a hospoda enì s TKO. HodnotÌ souëasn stav odkanalizov nì obce vëetnï n vrhu»ov, nechybì ekonomick rozvaha a zp ehlednïnì uplatnïnì BT. Zd razúuje, ûe by mïl b t n vrh uplatnïnì BT nabìzen jiû na rovni koncepënìho rozhodov nì vzhledem k tomu, ûe lze dnes jiû BT ch pat jako systèmov n stroj eöenì inûen rsk ch sìtì a prost edek integrace jejich z jm. NemÏla by tedy chybït p Ìsluön ucelen Ë st rozebìrajìcì moûnosti uplatnïnì BT v r mci zemnï pl novacìch podklad Ëi studiì zab vajìcìch se koncepënìm eöenìm inûen rsk ch sìtì p ÌsluönÈho z jmovèho zemì se zcela konkrètnìmi podmìnkami, tj. i s konkrètnìm zad nìm. Takov to postup pak m ûe vèst i k celkovèmu efektivnïjöìmu a ËinnÏjöÌmu nasazenì BT. Diplomov pr ce je pr vï zpracov na v tomto duchu a nabìzì, konkrètnì z vïry a doporuëenì pro eöenè z jmovè zemì. Ing. VladimÌr äebesta,»vut v Praze (vedoucì: Doc. Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì v z jmovèm zemì obce ChlumÌn Diplomov pr ce si klade za cìl provï it, aktivnï zhodnotit a event. upravit zde jiû zaloûenou koncepci eöenì inûen rsk ch sìtì vëetnï provï enì d leûit ch technick ch detail a z toho vypl vajìcìch ekonomick ch a provoznï technick ch dopad. NabÌzÌ tèû r mcovou a dìlëì koordinaci inûen rsk ch sìtì (provï uje a vyhodnocuje situaci, zp ehledúuje a identifikuje existujìcì a potenci lnì problèmy, navrhuje ucelen program opat enì, jehoû souë stì je i öirok nabìdka konkrètnìch moûnostì uplatnïnì BT). V p ÌpadÏ zkoum nì moûnosti aplikace BT je zd vodnïna a prosazov na nutnost jejich koncepënìho uplatnïnì. V p ÌpadÏ obce ChlumÌn se nabìzejì zajìmavè aplikace BT v p ÌpadÏ vöech zde zastoupen ch z kladnìch druh inûen rsk ch sìtì, p edevöìm pak v p ÌpadÏ rekonstrukce kanalizace, prav rozvodnè sìtï z sobov nì vodou (nabìzì se zde moûnost alespoú Ë steënèho uplatnïnì rozvodu uûitkovè vody vedle rozvodu pitnè vody) a rekonstrukce a prav st vajìcì sìtï pro zemïdïlskè z vlahy. Pr ce je pak cenn tèû tìm, ûe Ñp ibliûujeì bezv kopovè technologie k tïm, kte Ì o tom v koneënè f zi rozhodujì (management m mïst a obcì). Z»INNOSTI CzSTT 9

10 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 Ing. Tereza äediv,»vut v Praze (vedoucì: Doc. Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie sanace p ivadïcìch ad s vyuûitìm bezv kopov ch technologiì na konkrètnìm p Ìkladu Z podmïtu JVS a.s. bylo zad no zpracov nì tèto studie, kter m ûe b t v prvnì f zi z kladnìm podkladem pro rozhodov nì o vhodnè volbï varianty sanace BT, Ëi podkladem pro vytvo enì zad nì tendru samotnè sanace. D le mïla investorovi nabìdnout öiröì pohled na vyuûitelnost BT p i obnovï vodovodnìch ad Vod renskè soustavy JiûnÌ»echy a uk zat, ûe p i postupujìcìm sniûov nì cen v r mci konkurenënìho prost edì a rozöi ujìcìm se v bïru BT a pouûiteln ch materi l, umoûúujì BT pruûnï reagovat na st le se zvyöujìcì n roky vlastnìk a provozovatel infrastrukturnìho majetku (sledov na cena realizace za bïûn metr, doba odstavenì vodovodnìch ad, n hradnì z sobov nì pitnou vodou v dobï sanace, garantovan ûivotnost, vhodnost pouûitèho materi l pro sanaci, redukce kapacity pr toënèho profilu atd.). BT se st vajì pro investory atraktivnì a z ekonomickèho hlediska dostupnè, konkurenceschopnè. Postup zpracov nì kolu: ProvedenÌ z kladnì anal zy technickèho pozadì sanace, coû p edpokl dalo zpracov nì a zp ehlednïnì rozs hlèho souboru z kladnìch informacì o technickèm a provoznìm stavu Vod renskè soustavy JiûnÌ»echy. ProvedenÌ technickè p Ìpravy, na z kladï kterè bylo moûnè vymezit podmìnky samotnè sanace v danèm seku. Z v ûnost hodnocenì a konkrètnì znalost faktickèho stavu potrubì p ed jeho samotnou sanacì bylo nezbytnè pro dalöì konkrètnïjöì zp esúov nì d leûit ch zad vacìch informacì. VymezenÌ moûn ch pouûiteln ch BT pro vodovodnì ady. Z rekapitulace nabìdek firem vyplynuly tyto metody sanacì: Aplikace vnit nìch povlak (cementace, epoxidace), Relining (textilnì ruk vce, zataûenì PE trub), metody dynamickè destrukce. Popt nì firem v»r zab vajìcìch se tïmito pracemi prost ednictvìm CzSTT a JVS a. s. k vypracov nì doplúk a aktualizace nabìdek na zhotovenì. Na z kladï podmìnek sanace a vymezenì aplikovateln ch BT byl zpracov n podklad, kter byl zasl n 11 firm m v»r. VyhodnocenÌ variant z hlediska podmìnek aplikace BT a z hlediska kriteriì investora (kriteriì hodnocenì samotn ch firem). Zpracov nì p Ìpravy sanace vybranou metodou BT (technologiì Swagelining) na dìlëìm seku vodojem Zdoba ñ vodojem Mal Varta se stanovenìm orientaënìho rozpoëtu. Zde bylo p edvedeno na dìlëìm seku urëenèm k sanaci, jak bude vypadat pr bïh sanace, eöenì jejich detail, apod. CzSTT ñ»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 Studentsk soutïû o cenu CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie vypisuje pro obdobì akademickèho roku 2004ñ2005 a d le pro kaûd n sledujìcì rok studentskou soutïû o nejlepöì diplomovou pr ci v oblasti n vrhu eöenì, projektov nì, v stavby, rekonstrukce, rehabilitace a provozu inûen rsk ch sìtì s uplatnïnìm bezv kopov ch technologiì (vëetnï zahrnutì oblasti v zkumu, geotechnickèho a dalöìho pr zkumu, inûen ringu, unifikace, technick ch podklad, informaënì b ze a koordinace). Ceny: 1. cena KË 2. cena KË 3. cena KË TermÌn odevzd nì pr ce: do (na katedru zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì stavebnì fakulty»vut v Praze, Praha 6, Th kurova 7, doc. Ing. P. ärytrovi, CSc.) VyhodnocenÌ soutïûe: P ihl öenè pr ce zhodnotì komise CzSTT do Form lnì n leûitosti pr ce: 1. P ihl öka do soutïûe (n zev pr ce v» a A, jmèno soutïûìcìho, adresa, obor studia a ökola, jmèno vedoucìho pr ce, adresa) 2. StruËn souhrn v angliëtinï 3. VlastnÌ pr ce 4. Posudek vedoucìho pr ce (1 A4) OdbornÌ garanti za jednotlivè ökoly: Ing. M. Richter, ved. katedry pr myslovè techniky a technologiì, Fakulta ûivotnìho prost edì, Univerzita Jana Evangelisty PurkynÏ, Na okraji 1001, stì nad Labem doc. Ing. K. VojtasÌk, CSc., Vysok ökola b Úsk Ostrava, t Ìda 17. listopadu, Ostrava, karel@vojtasikvsb.cz doc. Ing. J. MiËÌn, CSc., VysokÈ uëenì technickè Brno, Fakulta stavebnì, stav vodnìho hospod stvì obcì, éiûkova 17, Brno, micin@fce.vutbr.cz doc. Ing. P. ärytr, CSc.,»eskÈ vysokè uëenì technickè v Praze, Fakulta stavebnì, Katedra zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì, Th kurova 7, Praha 6, tel.: , fax: , srytr@fsv.cvut.cz 10 Z»INNOSTI CzSTT

11 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 NO DIG Naše galerie ženy a bezvýkopové technologie V éenõ»ten ÿi, chceme V m blìûe p edstavit ûenu, kter jiû tèmï deset let zajiöùuje pro naöi spoleënost odbornè konference, bez jejichû pravidelnèho po d nì si dnes jiû nedovedeme naöi Ëinnost v bec p edstavit. Touto ûenou je panì Vlasta Valentov z brnïnskè agentury Conference and travel services, kterou p ev ûn vïtöina n vötïvnìk naöich odborn ch akcì zn jako spïönou a spolehlivou organiz torku, kter je vûdy p ipravena zajistit vöe pot ebnè podle naöich p edstav a poûadavk. Naöe konference vöak nejsou jenom odbornè p edn öky. Je to i doprovodn spoleëensk program na diskusnìch veëerech se zajìmav mi kulturnìmi vystoupenìmi r zn ch û nr, kter zp ÌjemÚuje pobyt deleg t na konferencìch. Zalistujeme-li ve svè pamïti, jistï i po mnoha letech si vzpomeneme na spoleën setk nì u sklenky dobrèho vìna. A p itom kaûd z tïchto veëer, kterè prov zì konference, byl plnï jin a byl vûdy p ipraven tak, aby vöechny ËastnÌky zaujal a vytvo il dobrou pohodu pro odborn jedn nì. MÌsto kon nì konferencì je z mïrnï voleno tak, aby vöechna vïtöì mïsta a regiony mïly moûnost se prezentovat. A kaûd rok je to pro panì Valentovou bezpoëet jedn nì o zajiötïnì vhodn ch s l pro konferenci, ötïdr ch sponzor, kvalitnìho ubytov nì a stravov nì i odborn ch exkurzì. Je to vöak i starostlivost o shrom ûdïnì odborn ch p ÌspÏvk, jejich vytiötïnì, zajiötïnì tlumoënìk, odbornè v stavy a v bec vöeho, co je pro tyto akce d leûitè a pot ebnè, aby vöe Ñdob e dopadloì. Dnes, po tèmï desetiletè spolupr ci se bez ostychu z Ëast- Úuje i naöich odborn ch diskusì a bezezbytku ch pe, ûe nap. Ñzatahov nì ruk vuì nem nic spoleënèho s n vötïvou krej- ËovskÈho salonu, ale t k se oprav trubnìch vedenì. U panì ValentovÈ naöla naöe spoleënost dobrèho a spolehlivèho spolupracovnìka, kter ch pe naöe p edstavy o odbornè a spoleëenskè rovni konferencì a za dlouh lèta spolupr ce se stala z rukou jejich spïönosti. Ing. Old ich K ra mìstop edseda CzSTT Jsou bezvýkopové technologie opravdu ekologické, jak moc, jak to vůbec objektivně měřit a hodnotit? (výsledky spolupráce CzSTT a JVS a.s., 3. část) Doc. Ing. Petr ärytr, CSc., Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc., Ing. Lucie Nenad lov, Ing. Tom ö Kub t Katedra zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì fakulty stavebnì»vut v Praze, srytr@fsv.cvut.cz V n vaznosti na p edchozì dvï Ë sti, kterè nabìzely rekapitulaci v sledk spolupr ce CzSTT s JVS a.s. p i p ÌpravÏ sanace p iv dïcìch ad ÑVod renskè soustavy JiûnÌ»echyì (VSJ») v r (4), p ev ûnï z technickèho a technologickèho hlediska, zb v referovat o moûnostech eöenì ekologickè problematiky v souvislosti s nasazenìm bezv kopov ch technologiì inûen rsk ch sìtì (BT IS). BT jako takovè nespornï respektujì a h jì z jmy ochrany ûivotnìho prost edì a p Ìrody evidentnï mnohem lèpe, srovn me-li je s klasick mi technologiemi prov dïnì IS. Avöak, jak si BT stojì ekologicky opravdovï, v detailech, nikdo zatìm ucelenï nezkoumal a neinformoval o tom odbornou ve ejnost. StejnÏ tak zatìm nikdo nenabìzì souhrnnou metodiku d slednèho hodnocenì BT z ekologickèho hlediska (v obecnè rovinï, v nejëastïji se vyskytujìcìch modelov ch situacìch, v konkrètnìm p ÌpadÏ zcela adresn ch zad nì investiënìch akcì a z mïr ). ExistujÌ-li v bec pokusy o ekologickè provï ov nì Ëi o ekologick monitoring aplikacì BT, pak to b vajì pokusy znaënï sv m programem zredukovanè, nesystèmovè, Ëasto tèû znaënï form lnì. NabÌzelo se tedy ve spolupr ci s JVS NA ODBORN T MA 11

12 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ /2/ 2004 a.s. se pokusit k tomuto tèmatu p istupovat d slednïji, systèmovïji. Tohoto kolu se ujal diplomant Tom ö Kub t s pomocì naöeho pracoviötï i pracoviöù ady firem ñ nositel aktivit BT v»r. Byl pak neform lnï uëinïn prvnì d leûit krok v tomto ohledu (2). HlavnÌm cìlem diplomovè pr ce (2) bylo vytvo it, odzkouöet, a nabìdnout metodiku, kter umoûnì efektivnïjöì a d slednïjöì hodnocenì vlivu BT na ûivotnì a p ÌrodnÌ prost edì z pohledu ve ejnèho z jmu i z jm vöech participujìcìch stran/subjekt, r znorodï a velice pest e zainteresovan ch. Aby vöak mohly b t BT jakkoliv hodnoceny, musì b t nejprve dostateënï zp ehlednïny a analyzov ny a teprve n slednï ekologicky zpr hlednïny, Ñzrentgenov nyì. Jedn se tedy nejprve o jejich p esnïjöì a plnïjöì klasifikaci, samoz ejmï s vyuûitìm ofici- lnì klasifikace BT dle ISTT (1). Tato klasifikace BT vöak dnes jiû vykazuje akutnì nutnost svè inovace, jak ostatnï jiû signalizujì sdïlenì v rubrice Ñ ISTT UPDATEì ofici nìho zpravodaje spoleënosti ISTT (5): ÑThe ISTT glossary of thermsì (terminologick slovnìk ISTT) a ÑThe ISTT Trenchless Technology Guidelinesì (BT ñ pr vodce). DokonalejöÌ, tj. plnïjöì a z kladnìch logick ch proh eök zbavenou klasifikaci BT, jiû nabìzì (2) a (6). Ve vöech uplatnïn ch stupnìch ekologickèho hodnocenì BT (2) byl pouûit z kladnì soubor hodnotìcìch ekologick ch kritèriì, viz tab. 1., vëetnï uplatnïnì i jistèho jejich v hovèho rozliöenì, podloûenèho odpovìdajìcì argumentacì ( ta vyplynula z rozboru jednotliv ch BT). Z prostèho ekologickèho hodnocenì BT formou vz jemnèho srovn nì jednotliv ch variant a podvariant BT (v n vaznosti na zdokonalenou klasifikaci a anal zu BT) p i jinak shodn ch z kladnìch podmìnk ch aplikace (dan ch nap. rozsahem aplikace apod.) pak na p ednìch mìstech, po sumarizaci v sledk dìlëìch krok prostèho ekologickèho hodnocenì BT, vych zì (2) po adì BT: BT opìrajìcì se o vyuûitì st vajìcìch typ sdruûen ch tras IS (3) (Ñnep ÌmÈì BT), d le o vyuûitì vöech BT aplikovan ch p i zachov nì jiû naruöen ch / poruöen ch potrubnìch profil (s vyëerpanou ekonomickou ûivotnostì) a teprve na dalöìch mìstech se objevujì BT, jako nap. propichov - nì a protlaëov nì (moling, ramming), p ÌmÈ ÌzenÈ horizont lnì vrt nì, microtunnelling, ProstÈ ekologickè hodnocenì sv m pr bïhem a v sledky p estavuje souëasnï Ñdobr podklad i trèninkì hodnotitel pro dalöì stupnï ekologickèho hodnocenì BT. Z ekologickèho hodnocenì BT ve vymezen ch reprezentativnìch modelov ch situacìch pak (po sumarizaci v sledk dìlëìch krok ekologickèho hodnocenì BT pro modelovè situace: Ñ zemì intravil nu mïst a intravil nu obcì do cca 2000 obyvatelì a pro Ñ zemì extravil nuì), vyölo (2) n sledujìcì po adì BT (od p ÌznivÏjöÌch k mènï p Ìzniv m): A) pro intravil ny mïst a obcì ÑNep ÌmÈì BT mïrn ch typ sdruûen ch tras IS a tras s vyuûitìm r zn ch typ ochrann ch konstrukcì IS (chr niëek, mont ûnìch kanal,atd.). Prakticky vöechny typy BT charakterizovanè termìnem Ñvloûkov nìì s tìm, ûe tzv. hadicov relining z st v aû za ostatnìmi typy pro sv nïkter rizika aplikace, kter jsou v souëasnè dobï p edmïtem inten- Schéma: Příklad využití stavebnice PDP jako řešení náhradního zásobování vodou Přivaděcí vodovodní řad AŠRV armaturní šachta redukčního ventilu Spotřebiště A PDP 150 VDJ Naděje (Slouží běžně pro zcela jiná spotřebiště, v tomto případě pararelně použit jako nouzové řešení pro spotřebiště A, A1, A2, A3) Spotřebiště A1 Nouzové zásobovací řady sestaveny pomocí stavebnice PDP 150 napojení přivaděcích řadů od rozdělovací komory k hydrantu (např. pomocí požárních hadic) Spotřebiště A2 Spotřebiště A3 Úsek přivaděcího řadu mimo provoz (např. v důsleku jeho sanace) Odbočka z přivaděcího řadu (technicky neregulérní) Hlavní řad rozvodné vodovodní sítě Vedlejší řad rozvodné vodovodní sítě 12 NA ODBORN T MA

13 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 NO DIG zivnìho zkoum nì a silì praxe nalèzat a nabìzet spolehlivïjöì eöenì. BT typu propichov nì, protlaëov nì (moling, ramming), p ÌmÈ horizont lnì vrt nì, mikrotunnelling (ten vöak, bude-li uûit po instalaci nïkterèho typu ochrannè konstrukce sdruûennè trasy IS, zìsk v v hodnïjöì pozici hodnocenì, tj. takovou, jak vych zì jiû pro r znè typy sdruûen ch tras IS, Ñnep ÌmÈì BT). B) pro extravil n Vöechny Ñp ÌmÈì BT v zanè na nadzemnì trasu IS s odpovìdajìcìmi zp soby ukl d nì IS (3). DalöÌ po adì je pak silnï ovlivnïno p Ìpadn m zp ÌsnÏnÌm podmìnek modelovè situace (nap. podmìnek uûitì BT pro rekonstrukci Ëi sanaci, anebo novou instalaci vedenì IS; v prvèm p ÌpadÏ se lèpe projevujì a m lepöì hodnocenì BT, charakterizovanè termìnem Ñvloûkov nìì, s v jimkou tzv. hadicovèho reliningu; v druhèm p ÌpadÏ m naopak lepöì hodnocenì p ÌmÈ horizont lnì vrt nì, propichov nì a protlaëov nì atd.). Tento druh hodnotìcì stupeú pro intravil ny mïst a obcì vlastnï prakticky potvrzuje v sledky prostèho ekologickèho hodnocenì BT. I v tomto p ÌpadÏ samotn proces hodnocenì a jeho v sledky vytv Ì soubor cenn ch zkuöenostì pro n sledujìcì rozhodujìcì stupeú ekologickèho hodnocenì BT v z n na zcela konkrètnì zad nì, zcela konkrètnì z mïr. T etì uplatnïn stupeú ekologickèho hodnocenì vych zel z v sledk p edchozìch stupú hodnocenì BT a z podmìnek dan ch (4) a podklad pouûit ch pro zpracov nì (4). KonkrÈtnÌ zad nì sanace p ivadïcìch ad VSJ» si d le vyû dalo metodickè rozpracov nì ekologickèho hodnocenì BT s ohledem na kvalitu dopravovanè vody (na vyhodnocenì variant provoznìch opat enì pro zlepöenì kvality dopravovanè vody), s ohledem na konkrètnì technickè a technicko ekonomickè parametry danèho z mïru, s ohledem na zp sob a kvalitu eöenì n hradnìho z sobov nì vodou (z sobov nì vodou obyvatel po nezanedbatelnou dobu vy azenì z provozu p ÌsluönÈho dìlëìho pr vï sanovanèho seku), s ohledem na ekologicky citlivè seky a mìsta (mìsta k iûov nì vodoteëì, zejmèna v znamn ch vodoteëì, mìsta a seky p ibliûujìcì se k recipient m vëetnï vodnìch ploch rybnìk Ëi jin ch vodnìch n drûì, analogicky vëetnï mìst a ploch s rizikovou rovnì hladiny podzemnì vody, mìsta k iûov nì Ëi soubïhu s biokoridory a biocentry vëetnï zahrnutì jejich v znamnosti, mìsta k iûov nì s Ëi p iblìûenì se k Ñ zemìm se zvl ötnìm z etelemì (nap. k chr nïn m zemìm, Ëi skl dky TKO apod.), s ohledem na hustotu a kvalitu sìtï pozemnìch komunikacì a mìsta vz jemnèho k iûov nì obou tras, s ohledem na Ñkvalituì a Ëetnost v skytu p iblìûenì se k zastavïnèmu zemì mïst a obcì apod. Pro Ëely provedenì a zdokumentov - nì vlastnìho hodnotìcìho aktu pak byly vypracov ny n sledujìcì speci lnì p ehlednè v kresovè a jinè p Ìlohy: Situace sktrukury dìlëìch povodì v trase p ivadïcìch ad VDJ ñ Zdoba ñ VDJ ñ Mal Varta ñ»s SudomÏ ice ñ VDJ HoduöÌn; Situace/dotËenÈ prvky systèmu ekologickè stability zemì v trase p edmïtn ch p ivadïcìch ad (po jednotliv ch secìch); Fotodokumentace; SituaËnÌ schèma ñ p Ìklad vyuûitì stavebnice PDP ñ 150 (polnìho d lkovèho potrubì DN 160) pro eöenì n hradnìho z sobov nì vodou. Do vlastnìho ekologickèho hodnocenì BT byly za azeny ty druhy BT, kterè nabìzeli potenci lnì zhotovitelè prost ednictvìm sv ch aktualizovan ch a doplnïn ch nabìdek (4) na zhotovenì dìla. Z ekologickèho hodnocenì BT prov - dïn ch formou srovn vacì anal zy s uûitìm souboru hodnotìcìch kritèriì (viz tab. 1.) vyölo (2) n sledujìcì po adì (pozn.: nenì shodnè s v sledky hodnocenì tïchto BT v r mci metodiky uplatnïnè ve (4)): 1. vnit nì v stelka potrubì cementacì (technologie Cement Mortar Lining); 2. zatahov nì nov ch potrubnìch vloûek s pln m vyuûitìm prostoru p vodnìho DN p ivadïcìho adu (technologie Foldeling); 3. zatahov nì nov ch potrubnìch vloûek s pln m vyuûitìm prostoru p vodnìho DN p ivadïcìho adu (technologie Swagelining); 4. vnit nì v stelka epoxidacì (technologie Epoxy Lining); 5. jinè dalöì technologie, nap. zatahov nì/zatlaëov nì novèho potrubì p i rozdrcenì Ëi vytlaëenì/vytaûenì p vodnìho potrubì (technologie Pipebursting, Burstlining); 6. vnit nì v stelka potrubì s pomocì textilnìch vytvrzovan ch ruk vc (technologie Cured ñ in Place ñ Lining). HodnocenÌ variant BT ve vöech stupnìch ekologickèho hodnocenì (2) bylo moûnè pouûìt p esnïjöìch metod vyhodnocov nì variantnìch eöenì, ale obvykle souëasnï sloûitïjöìch, pracnïjöìch, ËasovÏ n roënïjöìch, n roënïjöìch na p Ìpravu a plnost vstupnìch dat, n roënïjöì tèû z ekonomickèho hlediska vlastnìho provedenì. V diplomovè pr ci (2) bylo v dan ch Ëasov ch moûnostech a podmìnk ch re lnè pouûìt pouze jednoduööìho postupu. V takov ch p Ìpadech je ËelnÈ zopakovat stejn postup hodnocenì alespoú nïkolika dalöìmi odbornìky na BT, na problematiku danèho sìùovèho odvïtvì a na problematiku ûivotnìho prost edì, kte Ì jsou vybr ni/ zvoleni investorem. D vodem je kontrola v sledk hodnocenì a zabezpe- ËenÌ vïtöì objektivity jinak subjektivnìho hodnocenì (lze obvykle pouûìt pro tyto Ëely p ipraven ch Ñslep ch tabulekì). DokonalejöÌ postup hodnocenì variant a jeho objektivizace je nap. moûn uûitìm vïdeck ch postup vìcekriteri lnì anal zy (nap. hodnotovè anal zy Ëi metodiky J. ÿìhy (7) apod.). Takov to uûiteën a pot ebn krok vëetnï dalöìho celkovèho vylepöenì navrûenè metodiky ekologickèho hodnocenì BT m me v programu pro p ÌötÌ obdobì a v sledky samoz ejmï nabìdneme odbornè ve ejnosti. Z vïrem: EkologickÈ pozadì vöech lidsk ch ËinnostÌ musì b t dnes bedlivïji hlìd no neû kdykoliv d Ìve. P esto nenì st le jeötï nïkter mi subjekty tato nutnost br na plnï v ûnï. ZejmÈna tehdy je to rozhodujìcì, kdyû se jedn o rozs hlejöì z mïry a kdy nesmì b t podcenïna odpovìdajìcì p Ìprava Ëi, kdyû se investor dost - v do ËasovÈ tìsnï. Je jenom ku prospïchu vïci, kdyû NA ODBORN T MA 13

14 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 nositelè BTñaktivit stavì svou dobrou povïst mj. i na tom, ûe BT jsou ekologickè. Ano, to je jejich velik p ednost. TakovÈ konstatov nì vöak samo o sobï jeötï nepostaëuje k takovèmuto jejich ch p nì öirokou odbornou i laickou ve ejnostì. Je proto d leûitè soustavnï hlìdat a preventivnï usilovat o zachov nì ÑekologickÈho puncu BTì, tj. soustavnï pro to i vöe podstatnè dïlat Ëi udïlat. OpakovanÏ lze rovnïû zd raznit, ûe v p Ìpadech rozs hl ch z mïr, jak m je p Ìpad sanace p ivadïcìho adu VSJ» s aplikacì BT, se ukazuje klìëov m tèû eöenì problèmu n - hradnìho z sobov nì vodou, zp sob jeho eöenì, jeho kvalita. NenÌ od vïci si v tïchto p Ìpadech kl st ot zku: Lze to dïlat lèpe, neû jen nedokonal m a pro 21. stoletì ned stojn m a neekologick m zp sobem typu ÑsystÈm mobilnì cisternaì (bude Ëi nebude vëas k dispozici, jsou vöichni uûivatelè vody dostateënï zdatnì si poradit s don ökou vody i na relativnï vïtöì vzd lenosti, jde v bec o n hradnì zp sob z sobov nì vodou nebo o stav krajnì nouze...)? Literatura: (1) Trenchless Technology Guidelines by ISTT (ISTT, London, 1998). (2) HodnocenÌ bezv kopov ch technologiì z ekologickèho hlediska na p Ìkladu sanace p ivadïcìch vodovodnìch ad VDJ Zdoba ñ VDJ Mal Varta ñ»s SudomÏ ice ñ VDJ HoduöÌn ñ studie (Diplomov pr ce T. Kub ta pod vedenìm doc. P. ärytra, Katedra zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì fakulta stavebnì»vut V Praze, leden 2004). (3) DoporuËen standard technick»kait ÑZp soby ukl d nì inûen rsk ch sìtìì (DOS-T , 12/1998). (4) ärytr, P.: PosouzenÌ technologiì pro bezv kopovou obnovu p ivadïcìch ad VDJ Zdoba ñ VDJ Mal Varta ñ»s SudomÏ ice ñ VDJ HoduöÌn (odborn technick pomoc CzSTT pro JVS a.s., 9/2003). (5) Trenchless Technology International (Official Publication of ISTT, 7/2004.). (6) ärytr, P.: Bezv kopovè technologie v öiröìch souvislostech (SbornÌk refer t 9. konference o bezv kopov ch technologiìch, Znojmo 5. ñ ). (7) ÿìha, J.: HodnocenÌ vliv investic na ûivotnì prost edì, vìcekriteri lnì anal za a E.I.A., Academia, Praha, Pozn.: Tento p ÌspÏvek vznikl v r mci eöenì kol grantu FRVä Ë a s jeho podporou. Tab. 1. ñ KritÈria pro ekologickè hodnocenì BT KritÈria pro ekologickè hodnocenì BT Ë. OznaËenÌ/charakteristika kritèria 1. Rozsah a charakter v kopov ch pracì. 2. TrvalÈ Ëi doëasnè z bory pozemk (jejich velikost a charakter). 3. HygienickÈ kritèrium, do kterèho spad praönost, hluënost atd. 4. OvlivnÏnÌ povrchovè i hluböì struktury povrchovè geologickè vrstvy/terènu. 5. Moûnost (stupeú rizika) kontaminace podzemnìch a povrchov ch vod (doëasnè, p ÌpadnÏ s dlouhodob mi n sledky apod.). 6. Moûnost, rozsah a kvalita zneëiötïnì okolnì zeminy (doëasnè, p ÌpadnÏ s dlouhodob mi n sledky apod.). 7. Moûnost, rozsah a kvalita zneëiötïnì ovzduöì. 8. StupeÚ redukce/minimalizace transportnì z tïûe ép p i aplikaci konkrètnì BT 9. Rozsah a druh produkce odpad p i aplikaci BT 10. PouûitÈ hmoty, kapaliny, chemik lie, jejich druhy, mnoûstvì, jejich rizikovost, recyklovatelnost apod. 11. MnoûstvÌ energie, mïrn spot eba p i aplikaci konkrètnì BT (energetick n roënost prov dïnì). 12. MnoûstvÌ energie, mïrn spot eba p i v robï materi l a za ÌzenÌ pro pouûitì konkrètnìch BT (energetick n roënost v roby) 13. Ekologick rizika vypl vajìcì z p ÌpadnÈho nedodrûenì technologickèho postupu p i konkrètnìch aplikacìch konkrètnìho druh BT (pravdïpodobnost v skytu takovè technologickè nek znï). 14. DalöÌ moûnè negativnì dopady na okolì/mìsta aplikace BT. 15. Jin dalöì kritèria (budou-li identifikov na, od vodnïna argumenty a re lnï pouûiteln ). 14 NA ODBORN T MA

15 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 NO DIG HOBAS a bezvýkopové technologie Ing. Jaroslav Kunc, HOBAS spol. s r.o., UherskÈ HradiötÏ Pot eba staveb podzemnìch sìtì, tunel, kolektor a chodeb v podzemì je z d vodu n r stu dopravy a minimalizaci vliv na pohyb obyvatel v znamn m kritèriem p i rozhodov nì o postupu v stavby. V stavba a provozov nì trubnìch ad v podzemì p in öì adu ot zek: Jak zabezpeëit dopravu a mont û trub do relativnï malèho prostoru? Jak tyto trubnì sìtï zabudovat s minim lnìmi pot ebami pro mont ûnì Ëetu? Jak tato potrubì ukl dat a fixovat poûadovanou trasu? SplÚuje trubnì materi l nejr znïjöì p edpisy a poûadavky p i manipulaci, mont ûi a n slednèm provozov nì v podzemì? Jak zajistit protikoroznì ochranu proti Ëink m vlhkosti, chemick ch, mechanick ch a elektromagnetick ch vliv zp sobujìcìch korozi potrubì? SplÚuje trubnì materi l pro vodovody hygienickè poûadavky pro dopravu pitnè vody? Je trubnì materi l dostateënï trvanliv? Je trubnì materi l dostateënï odoln proti poû ru? Jak minimalizovat provoznì n klady p i drûbï provozovanèho adu? V znamn podìl staveb v podzemì tvo Ì stavby kanalizacì a vodovod a p i rozho- dov nì o technologii hraje v znamnou roli i parametry trubnìho materi lu. JednÌm z p ednìch trubnìch materi l pro tento typ staveb je trubnì materi l z odst edivï-litèho sklolamin tu (CC- GRP), vyr bïnèho a dod vanèho spoleënostì HOBAS nebo spoleënostmi, kterè tuto technologii v roby sklolamin tov ch trub pouûìvajì. PouûitÌ HOBAS pro bezv kopovè technologie lze rozdïlit do pïti skupin: 1) instalace trubnìch ad v podzemnìch objektech (tunely, kolektory, technickè chodby) 2) instalace nov ch trubnìch ad do jiû nevyhovujìcìch trubnìch ad metodou relining (sliplining) 3) n hrada st vajìcìch jiû nevyhovujìcìch trubnìch ad nov m trubnìm materi lem metodou berstlining 4) v stavba nov ch sìtì za pomoci tradiënìch bïûn ch bezv kopov ch technologiì 5) v stavba nov ch trubnìch ad protlakem (mikrotunelingem) bez pot eby jak chkoliv dodateën ch prav pouûitèho trubnìho materi lu pro uvedenì adu do provozu Rozvody v»ov stì/labem ñ NeötÏmice Rozvody chladìcì vody ve äkoda auto Mlad Boleslav Chomutov ñ odvodnïnì mostu Praha ñ P Ìkopy ñ kolektory Centrum ZE STAVEB 15

16 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 VÌrsk vodovod ñ ötola Bystrc ñ Bosonohy VÌdeÚ ñ kanalizaënì shybka pod Dunajem Bratislava ñ LamaË, p eloûky vodovod 1) instalace trubnìch ad v podzemnìch objektech InstalacÌ trub v podzemnìch objektech zìsk v provozovatel moûnost kontroly stavu trubnì trasy, jejì tïsnosti a provoznì spolehlivosti. TrubnÌ systèm HOBAS se v tïchto p Ìpadech ukl d na nejr znïjöì podp rnè a nosnè konstrukce trubnì trasy. Realizace ady staveb a jejich provozov nì v»r p esvïd- Ëuje dostateënï, ûe s uk zkami staveb (reference), p Ìpravou projekt a to i bïhem samotnè v stavby je volba trubnìho materi lu HOBAS vhodn a dostateënï bezpeën. StaËÌ vyjmenovat trubnì ady vodovod v kolektorech v BrnÏ nebo Praze, trubnì ady kanalizacì v podzemnìch chodb ch»ov stì/labem-neötïmice nebo ve shybce pod Dunajem ve VÌdni nebo trubnì ady budovanè v tunelech ve äv carsku. 2) instalace nov ch trubnìch ad do jiû nevyhovujìcìch trubnìch ad metodou relining (sliplining) Pro tyto stavby je charakteristickè vkl d nì pr myslovï vyr bïn ch sklolamin tov ch trub do existujìcìho tvaru stoky nebo vodovodu. VloûenÌm nov ch trub doch zì ke zmenöenì p vodnìho pr toënèho profilu. Vlivem p ÌznivÏjöÌch hydraulick ch parametr trubnìch systèm HOBAS Hlohovec ñ vodovod pod V hem oproti p vodnìmu materi lu (zejmèna betonu, cihelnè vyzdìvce nebo silnï inkrustovan ch stïn m) nedoch zì i p i tomto zmenöenì velikosti profilu k podstatnèmu nebo û dnèmu snìûenì pr toku a takto sanovanè trubnì ady jsou potom provozov ny se srovnateln mi kapacitnìmi pr toky. Kvalita trub HOBAS (zejmèna z hlediska statickè odolnosti) se vybìr podle Ëink, kterè m potrubì p en öet. Pro situace, kdy je statika p vodnì konstrukce m lo naruöen se volì trouby o niûöìch tuhostech, pro situace, kdy je p vodnì konstrukce stoky v havarijnìm stavu se pouûìvajì trouby HOBAS s takov mi parametry, aby plnï p en - öely zatìûenì, kterè se na mìstï vyskytuje. Prostor mezi potrubìm a p vodnì konstrukcì stoky se vyplúuje injekt ûnìmi hmotami. D vodem je stabilizace polohy vloûenèho potrubì a p enesenì Ëink zatìûenì na vnïjöì povrch trub. Pro tuto metodu v stavby jsou k dispozici dva typy spojek. Jeden typ (FWC nebo DC) m vnïjöì rozmïr vïtöì neû je vnïjöì rozmïr trub, druh typ spojky (WHK) sv m vnïjöìm rozmïrem spl v s vnïjöìm pr mïrem pouûit ch trub. Pro tento druh staveb staëì jmenovat sanaci betonov ch trub na p Ìtoku k ËistÌrnÏ Pinneberg (SRN), sanace vodovodnìch ad Stavanger (Norsko), oprava poruchy na vodovodu v Praze-Pankr ci nebo sanace zatrubnïnèho po- 16 ZE STAVEB

17 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 NO DIG Norsko ñ Stavanger, sanace vodovodu Detail instalace kluzn ch objìmek Praha ñ JiûnÌ mïsto ñ sanace vejëitè stoky toka pod kolejiötïm na n draûì Praha-SmÌchov. Pro rekonstrukce nekruhov ch beztlak ch kanalizacì je vedle trub kruhovèho tvaru novï nabìzen i nekruhov profil pod ozna- ËenÌm HOBAS NCline (d Ìve Channeline). Pr myslovï vyr bïn mi nekruhov mi segmenty jsou rekonstruov ny zejmèna pr leznè stoky s poökozenìm p ev ûnï podle typu III (specifikace podle ATV M-127). Hradec Kr lovè ñ sanovan vejëit stoka 3) n hrada st vajìcìch jiû nevyhovujìcìch trubnìch ad nov m trubnìm materi lem metodou berstlining U tèto metody je na rozdìl u metody relining poûadov no zachov nì velikosti p vodnìho profilu. Po rozruöenì p vodnìho trubnìho materi lu a ÑzatlaËenÌì do okolnìho prost edì je souëasnï zatahov n nov trubnì materi l. Pro stavby tohoto typu jsou k dispozici pouze trouby se spojkami WKH. 4) v stavba nov ch trubnìch ad za pomocì bïûn ch NO-DIG technologiì (ötolov nì, ötìtov nì, protlaky apod.) Tato metoda v stavby p evzala adu zkuöenostì z metody relining. RozdÌl je pouze v tom, ûe manipulaënì prostor pro pokl dku potrubì se prov dì bïûnou d lnì ËinnostÌ a v adï p Ìpad Ëerp ze zkuöenostì podzemnìch staveb inûen rsk ch sìtì. Do vzniklèho prostoru (na vnïjöì stranï trub a tvarovek ZE STAVEB 17

18 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 Brno ñ K enov ñ stoka C Praha ñ ÿeporyje ñ stoka P Praha ñ Tenorsk ñ v stavba kanalizace DN 1000 Bratislava ñ Novohradsk ñ kanalizace DN Brno ñ podchod pod d lnicì D1 Brno ñ Tkalcovsk ñ kmenov stoka D 18 ZE STAVEB

19 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /4/ 2004 NO DIG Martin ñ vystrojenì protlaku pod ûeleznicì Brno ñ Kaloudova ñ vystrojenì protlaku stì n. L. ñ stoka Z (trouby DN 600 pro protlak pod ûeleznicì) VÌdeÚ ñ sbïraë Liesing, protlak DN 2400 Polsko ñ ToruÚ, protlak DN 1600 Polsko ñ Varöava, protlak DN 2400 USA ñ New York, protlak DN 1500 (z roku ) SRN ñ Hamburg, protlak DN 600 (z roku 1982) ZE STAVEB 19