DOPAD EKONOMICKÉ KRIZE NA ZAMĚSTNANOST A ODMĚŇOVÁNÍ V EKONOMICKÝCH SUBJEKTECH S 10 A VÍCE ZAMĚSTNANCI

Transkript

1 DOPAD EKONOMICKÉ KRIZE NA ZAMĚSTNANOST A ODMĚŇOVÁNÍ V EKONOMICKÝCH SUBJEKTECH S 10 A VÍCE ZAMĚSTNANCI Kateřina Duspivová, Pavel Spáčil Abstract The main aim of our article is to present a new approach to the analysis of the data on employment available in the Average Earnings Information System (AEIS). With the help of this approach, we quantify the impact of economic crisis on economic subjects that employed more than 10 employees at least at one year taken into consideration (i.e. in one year from 2006 to 2009). With data on job flows and employees flows from the data source mentioned above, we show that the economic crisis has probably taken some effect in the economic subjects classified into our sample. Furthermore, we show that jobs in some industries have been destroyed more frequently than jobs in the others. Key words: economic crisis, employment, job creation, job destruction, job flows, hires, separations, net employment change Úvod Současná ekonomická krize je stále středem zájmu odborné i laické veřejnosti. Dopady krize jsou hodnoceny z různých hledisek, nicméně toto hodnocení naráží v mnoha oblastech na nedostatek vhodných ukazatelů, příp. na omezenou vypovídací schopnost ukazatelů stávajících. Oblastí, která se s těmito problémy potýká, je především trh práce. Pro hodnocení vývoje na českém trhu práce jsou sice k dispozici běžně používané ukazatele zaměstnanosti a odměňování, ale tyto ukazatele neumožňují souhrnný pohled. Na jednu stranu tak existuje např. několik ukazatelů o počtu zaměstnanců (např. údaje z výběrového šetření pracovních sil či národních účtů 1 ), ale na druhou stranu zde chybí informace o dalších jevech (např. počtu zrušených pracovních míst). Cílem tohoto článku proto bude představení systému ukazatelů, díky kterému bude možné hodnotit vývoj na trhu práce ze souhrnného pohledu, a to díky tomu, že vhodným způsobem propojuje hledisko zaměstnance a zaměstnavatele. Díky těmto ukazatelům budeme schopni odpovědět nejen na otázku, které ekonomické subjekty rušily či vytvářely pracovní místa, ale i na otázku, kolik zaměstnanců bylo najímáno či propouštěno. Systém ukazatelů, který bude v tomto článku představen, je náročný na zdroje dat, neboť pro kvantifikaci vyžaduje individuální údaje o zaměstnancích. Z tohoto důvodu bude jako hlavní zdroj dat využit Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), který obsahuje údaje ze čtvrtletního šetření o průměrném výdělku prováděného Ministerstvem práce a 1 Vše publikováno Českým statistickým úřadem (ČSÚ). 1

2 sociálních věcí (MPSV). Vzhledem k tomu, že ISPV není běžně používaným zdrojem dat v této oblasti, bude dalším cílem příspěvku ukázat, že data obsažená v ISPV je možné využívat nejen pro hodnocení vývoje odměňování zaměstnanců, ale i pro hodnocení vývoje zaměstnanosti. Východiska a metodika výpočtu V úvodu bylo uvedeno, že hlavním cílem tohoto příspěvku je představení systému ukazatelů, které popisují změny zaměstnanosti v ekonomických subjektech z hlediska zaměstnavatelů i z hlediska zaměstnanců, a zároveň obě hlediska vhodně propojují. Systém ukazatelů, který bude v tomto příspěvku využíván, vypracovali autoři Davis a Haltiwanger 2. Samozřejmě bylo možné vytvořit systém ukazatelů přizpůsobený specifickým potřebám České republiky, nicméně tato možnost s sebou přináší jednu nevýhodu - neumožňuje mezinárodní srovnání 3. Vzhledem k tomu, že se jedná o ukazatele, které nejsou v České republice standardně používány a nejsou za Českou republiku standardně ani kvantifikovány 4, budou v této části nejdříve popsány jednotlivé ukazatele. Poté bude podrobněji popsán použitý soubor ekonomických subjektů a postup při výpočtu jednotlivých ukazatelů. Sledované ukazatele zaměstnanosti Jak již bylo naznačeno výše, vyjdeme především z ukazatelů používaných Davisem, Haltiwangerem a Schuhem (1996), kteří definují jak základní ukazatele, tak agregátní ukazatele zaměstnanosti v ekonomických subjektech. Mezi základní ukazatele můžeme zařadit počet nově vytvořených pracovních míst, počet zrušených pracovních míst, počet propuštěných zaměstnanců a počet nově najatých zaměstnanců v rámci zvoleného souboru ekonomických subjektů během daného období. Mezi agregátní ukazatele lze potom zařadit např. čistou změnu zaměstnanosti, fluktuaci zaměstnanců či realokaci pracovních míst. Vzhledem k tomu, že je naším cílem popsat vývoj zaměstnanosti a odměňování v ekonomických subjektech během ekonomické krize, zaměříme se především na základní ukazatele a čistou změnu zaměstnanosti. Ukazatele používané Davisem, Haltiwangerem a Schuhem (1996) vyhovují i výše uvedené podmínce, tj. charakterizují změnu zaměstnanosti jak z pohledu ekonomických subjektů (nově vytvořená a zrušená pracovní místa), tak z pohledu zaměstnanců ekonomických subjektů (nově najatí a propuštění zaměstnanci). Oba pohledy však lze dobře propojit, a to prostřednictvím čisté změny zaměstnanosti (a případně i ostatních agregátních měr) 5. U každého ukazatele, který bude v tomto příspěvku použit, bude v následující části uvedena jeho definice. Nadále budou tedy používány následující ukazatele: Počet nově vytvořených pracovních míst během příslušného období (job creation). Nově vytvořená pracovní místa se objevují u expandujících ekonomických subjektů, příp. 2 Hlavní východiska a motivy pro použití ukazatelů zaměstnanosti uvádí např. Davis a Haltiwanger (1989) či Davis a Haltiwanger (1990). 3 Ukazatele propracované Davisem, Haltiwangerem a kol. jsou kvantifikovány např. pro Belgii (viz Geurts a Vets (2009)), Dánsko (viz Ibsen a Westergaard-Nielsen (2005)), Rakousko (viz Stiglbauer, Stahl a kol. (2002)), Velkou Británii (viz Blanchflower a Burgess (1996)), Kanadu (viz Baldwin, Dunne, a Haltiwanger (1998)) a samozřejmě pro USA (viz např. Davis, Haltiwanger a Schuh (1996)). Srovnání je samozřejmě možné provádět pouze s těmi zeměmi, které používají podobnou metodiku (tzn. mají podobně definované soubory, časové období, atd.). 4 Pro Českou republiku byla kvantifikace částečně provedena, ovšem na základě jiného zdroje dat, viz např. Jurajda a Terrell (2001) nebo Jurajda a Terrell (2002). 5 Více viz např. Davis a Haltiwanger (1992), Davis, Haltiwanger a Schuh (1996), Moscarini (2001), Schuh a Triest (1998) či Kiyotaki a Lagos (2007). 2

3 u nově vznikajících. Pro účely analýzy byl počet nově vytvořených pracovních míst v příslušném ekonomickém subjektu určen jako rozdíl celkového počtu zaměstnanců na konci současného a předchozího období. Počet nově vytvořených pracovních míst v souboru ekonomických subjektů je roven součtu nově vytvořených pracovních míst v jednotlivých ekonomických subjektech. Počet zrušených pracovních míst během příslušného období (job destruction). Pracovní místa jsou rušena u ekonomických subjektů, které svou činnost utlumují, příp. zcela ukončují. Pro účely analýzy byl počet zrušených pracovních míst v příslušném ekonomickém subjektu určen jako rozdíl celkového počtu zaměstnanců na konci současného a předchozího období. Počet zrušených pracovních míst v souboru ekonomických subjektů je roven součtu zrušených pracovních míst v jednotlivých ekonomických subjektech. Počet nově najatých zaměstnanců během příslušného období (hires). Nově najatí zaměstnanci jsou ti, kteří byli v evidenčním počtu příslušných ekonomických subjektů na konci současného roku, ale nebyli v evidenčním počtu na konci předchozího roku. Počet propuštěných zaměstnanců během příslušného období (separations). Propuštění zaměstnanci jsou ti, kteří byli u příslušných ekonomických subjektů v evidenčním počtu na konci předchozího roku, ale na konci současného roku v evidenčním počtu již nebyli, příp. byli toho dne propuštěni. Propuštění zaměstnanci představují všechny zaměstnance, kteří v daném období z ekonomického subjektu odešli (nejsou zde tedy rozlišovány výpovědi ze strany zaměstnavatele a zaměstnance, odchody do starobního důchodu, apod.). Čistá změna zaměstnanosti v příslušném období (net employment change). Čistá změna zaměstnanosti je definována jako rozdíl mezi počtem nově vytvořených a počtem zrušených pracovních míst, příp. jako rozdíl mezi počtem nově najatých a propuštěných zaměstnanců během daného období. Většina výše uvedených absolutních ukazatelů bude interpretována především v relativním vyjádření, přičemž jmenovatel použitý pro výpočet relativních měr bude určen jako prostý průměr počtu zaměstnanců na konci současného a předchozího období 6. Sledované ukazatele z oblasti odměňování Odměňování lze popsat mnoha způsoby, nicméně pro účely tohoto příspěvku bude využit medián hrubé měsíční mzdy příslušné skupiny zaměstnanců v daném období 7. Metodika výpočtu Poté, co byly definovány jednotlivé ukazatele, je nutné definovat soubor ekonomických subjektů, na kterém bude analýza provedena, období, za které bude provedena, a v neposlední řadě proměnné, které budou uvažovány a to takovým způsobem, aby bylo možné určit příslušné ukazatele. V případě, že bude zvolen odlišný postup ve srovnání s Davisem, Haltiwangerem a Schuhem (1996), který by ohrozil např. možnost mezinárodního srovnání, bude tento postup zdůvodněn. 6 Tento způsob výpočtu má oproti standardnímu výpočtu několik výhod, viz Tornquist, Vartia a Vartia (1985) a je některými autory upřednostňován, viz např. Lipsey (1975) či Samuelson (1967). 7 Odměňování zaměstnanců je možné charakterizovat nejen hrubou měsíční mzdou, ale i hodinovým výdělkem. Z hlediska statistických charakteristik je možné využít kromě mediánu i průměr a další charakteristiky diferenciace. Medián však bývá považován za nejvhodnější charakteristiku úrovně odměňování (samozřejmě s ohledem na účely analýzy), a proto byl zvolen i zde. 3

4 Zdroj dat Zdrojem dat, který bude využit pro kvantifikaci výše uvedených ukazatelů, bude Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) 8. ISPV byl za zdroj dat zvolen z několika důvodů, nicméně hlavní roli hrála skutečnost, že ISPV obsahuje individuální údaje o jednotlivých zaměstnancích, které jsou potřebné pro kvantifikaci ukazatelů z hlediska zaměstnanců (tj. ukazatelů týkajících se propuštěných a nově najatých zaměstnanců), jež nelze získat z jiného statistického šetření. Soubor ekonomických subjektů Kvantifikace výše uvedených ukazatelů byla provedena již v pilotní analýze 9, ovšem jen v rámci souboru ekonomických subjektů, které měly alespoň v jednom období minimálně 250 zaměstnanců a byly zařazeny v podnikatelské sféře. Vzhledem k tomu, že byla díky pilotní analýze vyřešena většina technických problémů, bude pro další účely zvolen soubor ekonomických subjektů, které měly v jednom období minimálně 10 zaměstnanců. Stejně jako v pilotní analýze budou do souboru zařazeny ekonomické subjekty z podnikatelské sféry. Takto definovaný soubor potom tvoří více než 2,5 tis. ekonomických subjektů v jednotlivých letech. U těchto ekonomických subjektů byl v jednotlivých letech zaměstnán více než 1 mil. zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že údaje o ekonomických subjektech s 10 a více zaměstnanci nejsou v rámci ISPV získávány plošně, bude nutné provést dopočet na základní soubor ekonomických subjektů s minimálně 10 zaměstnanci. Dopočet bude proveden podle současné metodiky dopočtů ISPV 10, která bude podle potřeby modifikována pro tyto specifické účely 11. Stejně jako v pilotní analýze však budou na rozdíl od Davise, Haltiwangera a Schuha (1996) za základ zvoleny ekonomické subjekty, a nikoli místní činnostní jednotky. Období Vývoj zaměstnanosti a odměňování bude zkoumán v letech , a proto budou v rámci ISPV využity roční údaje (tj. údaje k v příslušných letech). Vzhledem k tomu, že většina zahraničních autorů používá především čtvrtletní, a nikoli roční data, nebude možné provést v této fázi mezinárodní srovnání. Technické provedení Mezi zvolenými roky bylo nutné propojit ekonomické subjekty zařazené do souboru, aby bylo možné kvantifikovat výše uvedené ukazatele. Propojení bylo provedeno na základě jedinečného identifikátoru, kterým je IČO. Aby bylo možné kvantifikovat ukazatele z hlediska zaměstnanců, bylo nutné mezi obdobími propojit i jednotlivé zaměstnance. Pokud ponechal ekonomický subjekt svým zaměstnancům stejná identifikační čísla ve všech obdobích, bylo propojení provedeno na základě identifikačního čísla zaměstnance. Pokud 8 ISPV obsahuje údaje ze šetření, které provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pod názvem Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku. 9 Viz Duspivová a Spáčil (2010). 10 Více viz portál Informačního systému o průměrném výdělku 11 Dopočet byl proveden na základní soubor vytvořený pro tyto účely vždy ze dvou základních souborů ISPV (dále opora). Každý subjekt byl zařazen buď jako subjekt tvořící pracovní místa (v ekonomickém subjektu se meziročně zvýšil počet zaměstnanců, případně se jedná o subjekt, který se nově dostal do základního souboru), nebo jako subjekt rušící pracovní místa (v ekonomickém subjektu se meziročně snížil počet zaměstnanců, případně se jedná o subjekt, který byl ze základního souboru vyřazen). Dopočet vychází z dopočtových vah ISPV. Navíc byl proveden dopočet na počet vytvořených míst a počet zrušených míst z opory. Dopočet na celkové počty zaměstnanců z opory byl následně zajištěn úpravou váhy u stálých zaměstnanců. 4

5 podnik během sledovaného období změnil identifikační čísla zaměstnanců, potom byli zaměstnanci propojeni na základě současné shody několika znaků v jednotlivých letech (pohlaví, rok narození, atd.). 12 Celkové výsledky analýzy Analýza z hlediska zaměstnanosti a odměňování bude provedena nejdříve na úrovni celého souboru ekonomických subjektů. Nejdříve budou sledovány ukazatele zaměstnanosti jak z hlediska ekonomických subjektů (počty nově vytvořených a zrušených pracovních míst), tak z hlediska zaměstnanců (počty nově přijatých a propuštěných zaměstnanců). Na tuto část pak naváže analýza z hlediska odměňování. Zaměstnanost Vývoj základních ukazatelů týkajících se zaměstnanosti ve sledovaném souboru ekonomických subjektů ukazuje tabulka 1. Tab. 1: Relativní ukazatele vývoje zaměstnanosti v souboru ekonomických subjektů. Relativní ukazatel 2007/ / /2008 [%] [%] [%] Nově vytvořená pracovní místa 11,3 10,2 10,0 Zrušená pracovní místa (Job destruction rate) 7,6 9,1 15,2 Nově najatí zaměstnanci (Hires rate) 25,8 28,8 28,1 Propuštění zaměstnanci (Separations rate) 22,2 27,7 33,3 Čistá změna zaměstnanosti (Net employment change rate) 3,7 1,1-5,2 Pozn.: Pro výpočet relativních ukazatelů byl jmenovatel definován jako prostý průměr celkového počtu zaměstnanců souboru na konci současného a předchozího období (viz 1. kapitola). Zdroj: ISPV, vlastní výpočty. Z tabulky 1 je patrné, že se ve sledovaném souboru ekonomických subjektů projevila ekonomická krize především v roce 2009, kdy poklesla zaměstnanost (-5,2 %). Tento vývoj předznamenal již rok 2008, kdy zaměstnanost (1,1 %) rostla o 2,6 p.b. pomaleji než v roce 2007 (3,7 %). Zaměstnanost nerostla v roce 2008 tak rychle jako v roce 2007 z několika důvodů jednak byla pracovní místa častěji rušena (9,1 %, tj. nárůst o 1,5 p.b.), jednak bylo pracovních míst méně vytvořeno (10,2 %, tj. pokles o 1,1 p.b.). Tento vývoj 12 Během propojování ekonomických subjektů i jednotlivých zaměstnanců byly identifikovány dva zásadní problémy, které bylo nutné vyřešit dříve, než bylo možné přistoupit ke kvantifikaci ukazatelů. První problém představovaly ekonomické subjekty, které byly identifikovány jako zaniklé, příp. nově založené. Po kontrole IČO těchto subjektů v Administrativním registru ekonomických subjektů (ARES), Obchodním rejstříku a kartotéce vytvořené pro potřeby ISPV bylo zjištěno, že se ve skutečnosti nejedná o skutečně zaniklé/nově založené ekonomické subjekty, ale o ty, které vznikly fúzí splynutím, fúzí sloučením, odštěpením, apod. Údaje o těchto subjektech byly v základním souboru upraveny, aby nedocházelo k umělému navýšení počtu vytvořených i zrušených pracovních míst a propuštěných a najatých zaměstnanců, což se ve skutečnosti nestalo a subjekt změnil velice jednoduše řečeno pouze své IČO. Druhým problémem, který bylo nutné vyřešit, byla chybovost některých záznamů o zaměstnancích. Chybné záznamy opět způsobovaly navýšení počtu propuštěných a nově najatých zaměstnanců, neboť nebylo možné zaměstnance identifikovat v obou na sebe navazujících letech, ačkoli byl daný zaměstnanec v daném ekonomickém subjektu zaměstnán po celé zkoumané období. Vzhledem k tomu, že řešení tohoto problému je obtížnější než u předchozího, byly ze souboru vyloučeny ty ekonomické subjekty, u nichž více než 60 % záznamů nesplňovalo podmínku, že zaměstnanec byl v evidenčním počtu poslední den předchozího roku a první den následujícího roku (tj. položka s kódem KONECEP byla v předchozím roce rovna nule) a zároveň se nevyskytl v datech následujícího roku. 5

6 dokládají i ukazatele z pohledu zaměstnanců v roce 2008 sice došlo ve srovnání s rokem 2007 k nárůstu nově najatých zaměstnanců (o 3,0 p.b.), nicméně počet propuštěných zaměstnanců vzrostl více (o 5,5 p.b.). Tendence ve vývoji zaměstnanosti, které se objevily v roce 2008, pokračovaly v roce Jak již bylo uvedeno výše, v tomto roce došlo k poklesu zaměstnanosti (-5,2 %). Pokles zaměstnanosti byl způsoben především tím, že během roku 2009 byla ve srovnání s rokem 2008 častěji rušena pracovní místa. V roce 2008 bylo totiž zrušené každé 11. pracovní místo, ale v roce 2009 již každé 7. pracovní místo. Během roku 2009 byla nová pracovní místa vytvářena zhruba stejně často jako v roce 2008 (nově vytvořené bylo každé 10. pracovní místo), což vysvětluje, proč zaměstnanost v roce 2009 klesala takovým tempem. Z hlediska zaměstnanců je zajímavá skutečnost, že v roce 2009 byli zaměstnanci častěji propouštěni (nárůst o 5,6 p.b.), zatímco míra nově najímaných zaměstnanců poklesla jen mírně (-0,7 p.b.). Odměňování Ekonomická krize se na jednu stranu projevuje rušením pracovních míst a častějším propouštěním zaměstnanců (viz výše), ale mnoho ekonomických subjektů se může s ekonomickou krizí vyrovnávat např. tím, že sníží mzdy stávajícím zaměstnancům. U některých subjektů může jít propouštění ruku v ruce se snižováním mezd. Při hodnocení dopadů ekonomické krize proto nelze opomíjet vývoj odměňování zaměstnanců, protože doplňuje informaci o tendencích na trhu práce. Vývoj mediánu hrubé měsíční mzdy v rámci jednotlivých skupin zaměstnanců ukazuje tabulka 2. Tab. 2: Vývoj mediánu hrubé měsíční mzdy podle skupin zaměstnanců sledovaných z hlediska zaměstnanosti Medián hrubé měsíční mzdy [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] Stálí zaměstnanci Nově najatí zaměstnanci (Hires) Propuštění zaměstnanci (Separations) Celkem Pozn.: Stálí zaměstnanci jsou ti zaměstnanci, kteří byli identifikováni ve dvou po sobě jdoucích obdobích. Zdroj: ISPV, vlastní výpočty. Tabulka 2 ukazuje, že v souboru došlo ke snížení mediánu hrubé měsíční mzdy až v roce 2009 ( Kč). Na tomto místě se nebudeme zabývat otázkou možného zpoždění odměňování za vývojem zaměstnanosti, ale zaměříme se na poměr měsíčních mezd v jednotlivých skupinách zaměstnanců. V letech 2007 a 2008 byla hrubá měsíční mzda nově najatých zaměstnanců vyšší než zaměstnanců propuštěných, a ani v jednom roce nedosáhla výše mzdy stálých zaměstnanců. V roce 2009 však došlo k obratu, a mzdy nově najatých zaměstnanců ( Kč) byly nižší než mzdy propuštěných zaměstnanců ( Kč). V roce 2009 došlo navíc i ke snížení mezd stálých zaměstnanců, a to o 716 Kč (3,1 %). I tato skutečnost přispěla k tomu, že medián hrubé měsíční mzdy v souboru všech zaměstnanců v roce 2009 poklesl, a to o 687 Kč (3,2 %). Závěrem bychom mohli říci, že ve zkoumaném souboru ekonomických subjektů byly patrné náznaky ekonomické krize již v roce V roce 2009 se krize projevila mnohem 6

7 intenzivněji, a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak z hlediska vývoje hrubé měsíční mzdy. Přesto je však obtížné stanovit, nakolik byl tento vývoj spojený s projevy krize, a nakolik například s restrukturalizací a modernizací ekonomických subjektů, které by proběhly bez ohledu na vnější ekonomický vývoj. Výsledky z hlediska ekonomických subjektů Analýza vývoje zaměstnanosti a odměňování z hlediska ekonomických subjektů navazuje na předchozí část, ve které byly popsány výsledky na úrovni souboru ekonomických subjektů. V této kapitole budou podrobněji rozebrány ukazatele spojované s ekonomickými subjekty, tj. ukazatele související s vytvářením a rušením pracovních míst. Ukazatele zaměstnanosti z hlediska ekonomických subjektů je možné třídit podle znaků, které jsou v rámci ISPV zjišťovány. Nejzajímavějším třídícím znakem bude pravděpodobně odvětví ekonomické činnosti, a proto budou v následující části jednotlivé ukazatele prezentovány ve skupinách odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE) 13. Vývoj zaměstnanosti ve skupinách odvětví ukazuje tabulka I v příloze. Z tabulky I je patrné, že se jednotlivé skupiny odvětví vyvíjely velmi odlišně. Pokud nebudeme uvažovat zemědělství, kde byla zaměstnána pouze cca 4 % zaměstnanců souboru a kde zaměstnanost klesá dlouhodobě, potom pozornost upoutá především vývoj ve dvou skupinách, a to v průmyslu a dopravě a v tržních službách. V průmyslu a dopravě klesala zaměstnanost již v roce 2008 (-2,1 %), ovšem v roce 2009 zde zaměstnanost klesala nejrychleji ze všech skupin (-9,3 %). Pokles zaměstnanosti v této skupině byl způsoben především tím, že byla častěji rušena pracovní místa (v roce 2009 bylo zrušené již každé 6. pracovní místo, zatímco v roce 2008 každé 11.). V rámci této skupiny odvětví byla ve všech letech zaměstnána přibližně polovina zaměstnanců ze sledovaného souboru, což významným způsobem ovlivnilo i vývoj zaměstnanosti v souboru v roce 2009 (-5,2 %). Ve srovnání s průmyslem a dopravou lze říci, že skupina tržních služeb nebyla ani v roce 2009 výrazně zasažena krizí. V této skupině rostla zaměstnanost v roce 2008 (12,0 %) o 5,6 p.b. rychleji než v roce 2007 (6,4 %), a v roce 2009 jako v jediné ze skupin neklesla (0,3 %). V roce 2009 byla v této skupině pracovní místa častěji rušena než v roce 2008, a byla také méně často vytvářena, ale i přesto vykazovala nejlepší výsledky z hlediska zaměstnanosti. Pro úplnost dodejme, že v této části nebude vývoj zaměstnanosti doplněn vývojem v oblasti odměňování, neboť u ukazatelů týkajících se pracovních míst není tato analýza smysluplná 14. Výsledky z hlediska zaměstnanců Předchozí kapitola se zabývala vývojem zaměstnanosti z pohledu ekonomických subjektů, tj. vývojem počtu pracovních míst. V této části bude pozornost věnována vývoji zaměstnanosti a odměňování z hlediska zaměstnanců, kteří byli zaměstnáni u ekonomických subjektů zařazených do souboru. 13 Skupiny odvětví ekonomické činnosti byly stanoveny podle skupin používaných pro účely dopočtů na základní soubor v rámci ISPV. 14 Např. počet zrušených pracovních míst v příslušném ekonomickém subjektu je určen jako rozdíl celkového počtu zaměstnanců k současného a předchozího roku. Pokud bylo v rámci ekonomického subjektu zrušeno 5 pracovních míst a 4 nová místa byla vytvořena, je podle definice zrušeno jedno pracovní místo. Pokud nebyli zaměstnanci na příslušných pracovních místech odměňováni stejně, pak není možné určit jedinou hrubou měsíční mzdu, se kterou bylo ono jedno zrušené pracovní místo spojeno. 7

8 Zaměstnanost Výsledky analýzy z hlediska propuštěných a nově najatých zaměstnanců ukazuje tabulka II v příloze. Z tabulky II vyplývá, že v roce 2008 byli zaměstnanci téměř ve všech skupinách odvětví propouštěni častěji než v roce V roce 2009 se situace z hlediska četnosti propouštěných zaměstnanců ještě zhoršila, přičemž výjimkou byla skupina tržních služeb. Vývoj ukazatele nově najatých zaměstnanců není tak jednoznačný jako u propuštěných zaměstnanců. S výjimkou průmyslu a dopravy a ostatních služeb byli zaměstnanci v roce 2009 najímáni častěji než před krizí, tj. v roce V roce 2008 byl ve srovnání s rokem 2007 vývoj nově najatých zaměstnanců velmi odlišný v některých skupinách odvětví byli zaměstnanci najímáni častěji než v roce 2007 (viz např. tržní služby), v některých méně často (stavebnictví a ostatní služby). To, že byli zaměstnanci najímáni častěji než v předkrizovém období, může působit na první pohled překvapivě, nicméně nelze zapomínat na jevy, které jsou s krizí spojeny. Některé ekonomické subjekty se totiž snaží během krize získat zaměstnance, kteří jsou kvůli ekonomické krizi bez zaměstnání, a které by bylo za běžných okolností obtížné získat. Dále dochází k přelévání zaměstnanců mezi jednotlivými ekonomickými subjekty, a tím v mnoha případech i k přesunu mezi skupinami odvětví. Vývoj nově najatých zaměstnanců tak pouze dokresluje situaci na trhu práce z hlediska zaměstnanosti. Odměňování Stejně jako v druhé kapitole bude i zde doplněn vývoj ukazatelů zaměstnanosti analýzou vývoje mediánu hrubé měsíční mzdy ve sledovaných skupinách zaměstnanců. Při hodnocení vývoje mediánu hrubé měsíční mzdy však nebudou komentovány rozdíly v úrovni odměňování v jednotlivých skupinách odvětví, neboť toto není cílem tohoto příspěvku. Pozornost bude věnována spíše vývoji odměňování v rámci jednotlivých skupin zaměstnanců. Vývoj mediánu hrubé měsíční mzdy ukazuje tabulka III v příloze, ze které vyplývá, že se ve srovnání s rokem 2007 zvýšila v roce 2008 mzda jak stálým, tak i nově najímaným zaměstnancům ve všech skupinách odvětví. V roce 2009 došlo ke snížení mezd u stálých i nově najatých zaměstnanců, přičemž výjimkou byly skupiny odvětví, kam byly zařazeny služby (tržní a ostatní). Ve službách totiž rostly mzdy i v roce Tabulka III dále ukazuje, že stálí zaměstnanci měli po celé sledované období ve všech skupinách odvětví vyšší mzdu než nově najatí zaměstnanci. Stálí zaměstnanci měli rovněž vyšší mzdu než propouštění zaměstnanci, což by mohlo dokazovat, že byli propouštěni zaměstnanci s nižšími příjmy, a tedy zřejmě méně kvalifikovaní. Z hlediska poměru mezd nově najatých a propuštěných zaměstnanců signalizoval rok 2008 obrat. V roce 2007 totiž byla mzda nově najatých zaměstnanců vyšší než mzda propuštěných. V roce 2008 však byla mzda nově najatých zaměstnanců ve srovnání s propuštěnými nižší ve dvou skupinách odvětví, konkrétně v průmyslu a dopravě a tržních službách. V ostatních skupinách odvětví (kromě stavebnictví) byli nově najatí zaměstnanci odměňováni hůře než propuštění až v roce U zaměstnanců v průmyslu a dopravě a tržních službách došlo v tomto roce k dalšímu zvýšení rozdílu v neprospěch nově najatých zaměstnanců. Závěr Hlavním cílem tohoto příspěvku bylo představení systému ukazatelů vývoje zaměstnanosti, díky kterému bude možné hodnotit vývoj na trhu práce jak z pohledu zaměstnanců, tak i z pohledu zaměstnavatelů. Výsledky analýzy potvrdily, že zvolené ukazatele vhodně doplňují běžně používané ukazatele zaměstnanosti, a dokonce poskytují 8

9 cenné informace navíc (především z hlediska struktury rušených a nově vytvářených pracovních míst či propuštěných a nově najatých zaměstnanců), což umožňuje podoba dat obsažených v ISPV. Samotné výsledky analýzy většinou odpovídají běžným představám o situaci na trhu práce během ekonomické krize. V roce 2008 rostla zaměstnanost v rámci souboru pomaleji než v roce 2007, a v roce 2009 zaměstnanost dokonce klesla. Pokles zaměstnanosti byl v roce 2009 způsoben především častějším rušením pracovních míst. Analýza dále ukázala, že se skupiny odvětví vyvíjely velmi odlišně. Největší pokles zaměstnanosti nastal v roce 2009 v průmyslu a dopravě, kde byla pracovní místa také nejčastěji rušena. Naopak v tržních službách rostla zaměstnanost nejen v roce 2008, ale mírný růst pokračoval i v roce Z hlediska zaměstnanců bylo zjištěno, že v roce 2008 byli zaměstnanci propouštěni častěji než v roce 2007 téměř ve všech skupinách odvětví. V roce 2009 se situace z hlediska četnosti propouštěných zaměstnanců ještě zhoršila, přičemž výjimkou byly pouze tržní služby. Vývoj mediánu hrubé měsíční mzdy potvrzuje domněnku, že se krize projevila plně až v roce Zatímco v roce 2008 došlo ke zvýšení mediánu stálých i nově najímaných zaměstnanců, v roce 2009 se mzdy těchto skupin zaměstnanců snížily (s výjimkou zaměstnanců pracujících ve službách, kde mzdy rostly i v roce 2009). Mzda nově najatých zaměstnanců byla v letech 2007 a 2008 vyšší než mzda propuštěných, ale ani v jednom roce nedosáhla úrovně mzdy stálých zaměstnanců. V roce 2009 však byla pozorována situace, kdy byly mzdy nově najatých zaměstnanců nižší než mzdy propuštěných. Z výše uvedených výsledků analýzy vyplývá, že ve zkoumaném souboru ekonomických subjektů byly patrné náznaky ekonomické krize již v roce Intenzivně se krize projevila v roce 2009, a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak z hlediska vývoje hrubé měsíční mzdy. Závěrem lze říci, že analýza splnila veškerá očekávání, a proto by bylo zřejmě vhodné analýzu v budoucnosti rozšířit. Pokud vezmeme v úvahu i podobu dat v Informačním systému o průměrném výdělku, nabízí se několik možností dalšího směřování, např. využití čtvrtletních dat (což by usnadnilo případné mezinárodní srovnání), rozšíření sledovaného období a v neposlední řadě rozšíření o další charakteristiky zaměstnanců (např. o dobu zaměstnání u daného ekonomického subjektu) i ekonomických subjektů (např. doba působení na trhu, hledisko produktivity, druh vlastnictví, atd.). Literatura: Baldwin, J., Dunne, T. and J. Haltiwanger (1998). A Comparison of Job Creation and Job Destruction in Canada and the United States. The Review of Economics and Statistics, Vol. 80. No. 3, pp Blanchflower D., Burgess S. (1996). Job creation and destruction in Great Britain in the 1980s. Industrial and Labor Relations Review, Vol. 50, No.1, pp Davis, S. J., Haltiwanger, J. (1989). Gross Job Creation, Gross Job Destruction, and Employment Reallocation. Hoover Institution Working Papers in Economics, E (November), The Hoover Institution, Stanford University. Davis, S. J., Haltiwanger, J. (1990). Gross Job Creation and Destruction: Microeconomic Evidence and Macroeconomic Implications. NBER Macroeconomics Annual, V, pp Davis, S. J., Haltiwanger (1992). Gross Job Creation, Gross Job Destruction, and Employment Reallocation. The Quarterly Journ. of Economics, Vol. 107, No. 3,

10 Davis, S. J., Haltiwanger, J. C., Schuh, S. (1996). Job Creation and Destruction. The MIT Press, Cambridge, MA. Duspivová, K., Spáčil, P. (2010). Dopad současné hospodářské krize na zaměstnanost v ekonomických subjektech s 250 a více zaměstnanci. Statistika, Vol. 90, No. 6, připraveno k publikaci. Geurts, K., Ramioul, M., Vets, P. (2009). Using employee flows to improve measures of job creation and destruction and firm dynamics: The case of Belgium. MPRA Paper, No , University Library of Munich, Germany. Ibsen, R., Westergaard-Nielsen, N. (2005). Job Creation and Destruction over the Business Cycles and the Impact on Individual Job Flows in Denmark Advances in Statistical Analysis, Springer, Vol. 89, No. 2, pp Jurajda, Š., Terrell, K. (2001). What Drives the Speed of Job Reallocation during Episodes of Massive Adjustment? CERGE-EI Working Papers, No.170, The Center for Economic Research and Graduate Education - Economic Institute, Praha. Jurajda, Š., Terrell, K. (2002). Job Growth in Early Transition: Comparing Two Paths. CERGE-EI Working Papers, No. 201, The Center for Economic Research and Graduate Education - Economic Institute, Praha. Kiyotaki, N., Lagos, R. (2007). A Model of Job and Worker Flows. The Journal of Political Economy, Vol. 115, No. 5 (October), pp Lipsey, R. G., Chrystal K. A. (1995). An Introduction to Positive Economics (8th ed.). Oxford University Press, Oxford. Moscarini, G. (2001). Excess Worker Reallocation. The Review of Economic Studies, Vol. 68, No. 3, pp Samuelson, P. A., Nordhaus W. D. (2005). Economics. 18th ed., McGraw-Hill, New York. Schuh, S., Triest, R. (1998). Job Reallocation and the Business Cycle: New Facts for an Old Debate. In: Fuhrer, J. and Schuh S., eds., Beyond Shocks: What Causes Business Cycles?, Federal Reserve Bank of Boston, pp Stiglbauer, A.M., Stahl F., Winter-Ebmer, R., Zweimüller, J. (2002). Job Creation and Job Destruction in a Regulated Labor Market: The Case of Austria. Working Paper, No (July), Johannes Kepler University of Linz. Tornquist, L., Vartia, P., Vartia, Y. (1985). How Should Relative Change Be Measured? The American Statistician, Vol. 39, No. 1, pp Internetové zdroje: Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES) Adresa autorů Kateřina Duspivová TREXIMA, spol. s r.o., Smíchov Gate, Plzeňská 3217/16, Praha 5, duspivova@trexima.cz Pavel Spáčil TREXIMA, spol. s r.o., Tř. T. Bati 299, Zlín Louky, spacil@trexima.cz Seznam použitých zkratek: ARES Administrativní registr ekonomických subjektů CZ-NACE Odvětví ekonomické činnosti podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ČSÚ Český statistický úřad IČO Identifikační číslo ekonomického subjektu evidované ČSÚ ISPV Informační systém o průměrném výdělku KONECEP Položka Poslední den v evidenčním počtu šetřená ve Čtvrtletním šetření o průměrném výdělku MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí 10

11 Příloha Tab. I: Relativní ukazatele vývoje zaměstnanosti podle odvětví (CZ-NACE) v souboru ekonomických subjektů s 10 a více zaměstnanci. Relativní ukazatel Podíl na počtu zaměstnanců v souboru Nová pracovní místa Zrušená pracovní místa Čistá změna zaměstnanosti (Job creation rate) (Job destruction rate) (Net employment change rate) 2007/ / / / / / / / / / / /2008 Odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE) [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] Zemědělství A 4,1 3,8 3,6 4,0 3,5 7,1 9,2 8,9 14,4-5,2-5,4-7,4 Průmysl a doprava B,C,D,E,H 53,9 51,0 49,5 9,2 7,3 7,9 7,1 9,4 17,2 2,2-2,1-9,3 Stavebnictví F 7,1 7,1 6,8 11,9 10,6 11,9 9,8 9,7 15,2 2,1 0,9-3,3 Obchod G 13,3 13,9 14,2 13,8 13,5 11,9 6,8 7,3 12,9 7,0 6,1-1,0 Tržní služby J,K,L,M 9,2 10,8 10,6 13,9 18,0 13,0 7,5 6,0 12,8 6,4 12,0 0,3 Ostatní služby I,N,O,P,Q,R,S,T,U 12,4 13,4 15,3 17,6 12,9 12,9 9,3 11,6 13,1 8,4 1,3-0,2 Celkem 100,0 100,0 100,0 11,3 10,2 10,0 7,6 9,1 15,2 3,7 1,1-5,2 Pozn.: Pro výpočet relativních ukazatelů v jednotlivých skupinách odvětví byl jmenovatel definován jako prostý průměr celkového počtu zaměstnanců v dané skupině na konci současného a předchozího období. Zdroj: ISPV, vlastní výpočty. Tab. II: Relativní ukazatele vývoje zaměstnanosti podle odvětví (CZ-NACE) z hlediska zaměstnanců zaměstnaných u ekonomických subjektů v souboru. Relativní ukazatel Podíl na počtu zaměstnanců v souboru Nově najatí zaměstnanci Propuštění zaměstnanci Čistá změna zaměstnanosti (Hires rate) (Separations rate) (Net employment change rate) 2007/ / / / / / / / / / / /2008 Odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE) [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] Zemědělství A 4,1 3,8 3,6 11,2 11,2 17,8 16,4 16,5 25,2-5,2-5,4-7,4 Průmysl a doprava B,C,D,E,H 53,9 51,0 49,5 21,7 22,8 21,5 19,5 24,9 30,7 2,2-2,1-9,3 Stavebnictví F 7,1 7,1 6,8 25,0 23,5 26,6 22,9 22,6 29,9 2,1 0,9-3,3 Obchod G 13,3 13,9 14,2 30,2 38,5 39,0 23,2 32,4 40,1 7,0 6,1-1,0 Tržní služby J,K,L,M 9,2 10,8 10,6 28,3 44,0 31,8 21,9 32,0 31,6 6,4 12,0 0,3 Ostatní služby I,N,O,P,Q,R,S,T,U 12,4 13,4 15,3 42,8 37,5 39,9 34,4 36,1 40,1 8,4 1,3-0,2 Celkem 100,0 100,0 100,0 25,8 28,8 28,1 22,2 27,7 33,3 3,7 1,1-5,2 Pozn.: Pro výpočet relativních ukazatelů v jednotlivých skupinách odvětví byl jmenovatel definován jako prostý průměr celkového počtu zaměstnanců v dané skupině na konci současného a předchozího období. Zdroj: ISPV, vlastní výpočty. 11

12 Tab. III: Medián hrubé měsíční mzdy ve skupinách odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE) podle sledovaných skupin zaměstnanců. Medián hrubé měsíční mzdy Celkem Stálí zaměstnanci Nově najatí zaměstnanci Propuštění zaměstnanci Odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE) [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] [Kč/měs] Zemědělství A Průmysl a doprava B,C,D,E,H Stavebnictví F Obchod G Tržní služby J,K,L,M Ostatní služby I,N,O,P,Q,R,S,T,U Celkem Zdroj: ISPV, vlastní výpočty. (Hires) (Separations) 12