ŽELEZNIČNÍ STAVBY II

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ŽELEZNIČNÍ STAVBY II"

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ OTTO PLÁŠEK, PAVEL ZVĚŘINA, RICHARD SVOBODA, VOJTĚCH LANGER ŽELEZNIČNÍ STAVBY II MODUL 1 ZEMNÍ TĚLESO STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 Otto Plášek, Pavel Zvěřina, Richard Svoboda, Vojtěch Langer, Brno (37) -

3 Obsah OBSAH Úvod...4 Cíle 4 Požadované znalosti...4 Doba potřebná ke studiu...4 Klíčová slova Zemní těleso Tvar zemního tělesa Zemní těleso v náspu Zemní těleso v zářezu Sklony svahů a jejich stabilita Ochrana svahů zemního tělesa Ochrana povrchu zemních svahů Vegetační ochrana zemních svahů Technická ochrana zemních svahů Ochrana povrchu skalních svahů Opěrné a zárubní zdi Poruchy zemního tělesa Poruchy podloží náspu Poruchy zemních svahů Poruchy skalních svahů...36 Závěr...37 Shrnutí...37 Studijní prameny...37 Seznam použité literatury...37 Seznam doplňkové studijní literatury...37 Odkazy na další studijní zdroje a prameny (37) -

4 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 Úvod Cíle V této kapitole se dozvíte vše o zemním tělese kolejové jízdní dráhy. Nastudujete jednotlivé typy zemních těles, S tím souvisí řešení svahů zemního tělesa sklony svahů a jejich ochrana. V závěru se dozvíte o poruchách zemního tělesa. Požadované znalosti Pro pochopení studované látky budete nezbytně potřebovat znát členění a stavbu tělesa železničního spodku a konstrukčních vrstev tohoto tělesa, zejména základní pojmy a dělení konstrukcí. Dále předpokládáme, že máte prostudovány typy konstrukce pražcového podloží únosnost a rozdělení napětí. Pro tuto kapitolu bude obzvláště důležité ovládat mechaniku zemin, zejména stabilitu svahů, zemní tlaky, zhutňování zemin, zlepšování vlastností zemin, stabilizace zemin. Doba potřebná ke studiu Studium si rozdělte do dvou bloků: Tvary zemního tělesa Ochrana svahů zemního tělesa a poruchy zemního tělesa Předpokládáme, že látku každého bloku budete studovat vždy čtyři hodiny. U tohoto bloku budete procvičovat probranou látku minimálně, souhrnně procvičíte látku po dokončení modulu 2 při vykreslování příčných řezů. Zbylý čas pak můžete věnovat studiu doporučené literatury. Celkem předpokládáme, že u tohoto modulu strávíte 9 hodin. Klíčová slova železniční spodek, zemní těleso, ochrana zemních svahů, poruchy zemního tělesa - 4 (37) -

5 Zemní těleso 1 Zemní těleso Těleso železničního spodku musí být provedeno tak, aby jeho konstrukce umožňovala zabezpečení předepsaných geometrických parametrů koleje a zajistila přenášení statického i dynamického zatížení železničních vozidel bez trvalé deformace pláně tělesa železničního spodku. Svahy zemního tělesa musí být chráněny před nepříznivými povětrnostními vlivy, narušujícími jejich stabilitu. Skalní svahy zemního tělesa musí být dále chráněny tak, aby v důsledku zvětrávání hornin neohrožovaly bezpečnost a plynulost železničního provozu. Ochrana svahů zemního tělesa se provádí jako vegetační, technická nebo kombinovaná. 1.1 Tvar zemního tělesa Zemní těleso v náspu Tvar zemního tělesa v náspu se navrhuje podle vzájemné polohy terénu a nivelety koleje i geotechnických vlastností podloží a materiálů, z nichž má být zemní těleso vybudováno. Tvar a rozměry zemního tělesa v náspu jsou dány šířkou pláně tělesa železničního spodku, výškou náspu, druhem materiálu, ze kterého je těleso budováno a podložím náspu. Je-li podloží náspu stlačitelné, je nutné rozměry a výšku náspu volit s ohledem na předpokládané sednutí náspu. U stavby náspu na poddolovaném území je nutné předpokládat pokles celého tělesa a potřebu jeho zvyšování. Aby i po předpokládaném dosypání tělesa byly dodrženy projektované rozměry tělesa železničního spodku a s ní související šířka stezek, je nutné původní těleso vybudovat s tzv. nadvýšením a rozšířením provedeným podle geotechnických vlastností zemin. Svahy tělesa se volí s ohledem na geotechnické posouzení materiálů, ze kterých je násep budován. Popisnými zkouškami se určuje objemová hmotnost, pórovitost, vlhkost, stupeň nasycení, meze plasticity a tekutosti, index plasticity a zrnitost. Z fyzikálně mechanických vlastností se zjišťuje propustnost, namrzavost, vzlínavost, smrštitelnost a pevnostní charakteristiky. Podrobnější hodnocení zemin podle vhodnosti ke stavbě železničního tělesa a jeho podloží je v příslušných standardech (ČSN ). Zemní těleso v náspu musí být vybudováno z materiálů, které zajistí jeho trvalou únosnost a stabilitu. Nejvhodnějším materiálem pro stavbu náspu jsou nesoudržné zeminy (písek, štěrk, štěrkopísek, kamenitý materiál). Jsou málo stlačitelné, propustné a nenamrzavé. Dobře se zhutňují, jsou objemové stálé a nerozbřídají. Také nezvětrávající horniny skalního podkladu, vhodné svojí zrnitostí pro zpracování v zemním tělese, jsou ke stavbě náspu vhodné. Z hornin jsou vhodné především nezvětrávající celistvé horniny vyvřelé (žula, granodiorit, syenit, diorit, gabro, andezit, znělec, čedič, diabas), usazené (vápenec, dolomit, křemenec, buližník) i přeměněné (rula, svor, krystalická břidlice). Tyto materiály jsou méně vhodné z hlediska ceny materiálu a jeho nedostupnosti. Jejich uplatnění do náspu je také nešetrné z hlediska ochrany přírodních zdrojů, na druhé straně se náspy z nich vytvořené daleko lépe začleňují do krajiny, zejména v horských oblastech. Těleso železničního spodku se nemá zřizovat - 5 (37) -

6 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 z některých druhů usazených a přeměněných hornin (jílovec, lupek, slínovec, břidlice, některé druhy vápenců a rul). Zeminy soudržné, měnící své vlastnosti vlivem klimatických poměrů, je možno použít ke stavbě náspů nebo jeho částí pouze omezeně. V odůvodněných případech je možné použít ke stavbě náspů druhotné materiály (např. popílek). Soudržné zeminy mění své vlastnosti vlivem vody v pórech. V suchém stavu jsou pevné a s přibývající vlhkostí se stávají plastické až tekuté. Při vyšší vlhkosti mají nižší únosnost. Nejsou objemově stálé, jsou zpravidla nepropustné a namrzavé. Z těchto zemin je možné budovat pouze jádro náspu, které musí být ochráněno proti promrzání. Při uvažování tvaru náspu se vždy přihlíží k únosnosti podloží, na němž má být násep vybudován. Z podloží náspu musí být odstraněna původní vegetace, vrstva ornice, případně nevhodné zeminy (bahnité náplavy, rašelina apod.), v zimě též sníh a led. Je-li sklon podloží strmější než 1 : 6, zřídí se v podloží náspu stupně z důvodu zajištění stability svahů náspu (Obr. 1). Stabilita a únosnost zemního tělesa v náspu nezávisí pouze na materiálu zemního tělesa, ale také na materiálu podloží. Při budování náspu ze zeminy soudržné, nepropustné a namrzavé se násep zakládá na konsolidační vrstvu. Konsolidační vrstva se zřizuje z nesoudržného a propustného materiálu. Základní funkcí konsolidační vrstvy je odvádět vodu ze soudržných zemin podloží i zemního tělesa. Po přitížení podloží dojde ke zvýšení pórového tlaku. V zemině musí dojít k vytvoření nové rovnováhy mezi efektivním napětím a pórovým tlakem. Vyskytují-li se v podloží náspu nepropustné zeminy a sypanina použitá k výstavbě náspu je nepropustná, vytvoří se v patě náspu odvodňovací rýha vyplněná propustným nenamrzavým materiálem, z něhož se voda odvede do příslušného odvodňovacího systému nebo zařízení. původní terén skrývka původní ornice vegetační ochrana sklon > 1:6 max. 0,75 1-2% 1,00-3,00 0,50 1-2% 1:1 0,50 1,00-3,00 Obr. 1 Úprava podloží náspu se sklonem strmějším než 1:6 svahovými stupni Stlačitelné a málo únosné podloží je třeba před stavbou náspu buď zcela nebo alespoň částečně odstranit a nahradit vrstvou z nesoudržného, propustného a nenamrzavého materiálu. Rozměry této konstrukční vrstvy, případně návrh jiného zvýšení únosnosti podloží (pískové piloty, geotextilie, geomřížky, svislé geodrény, intenzívní dynamické zhutnění apod.) musí být určeny v projektu na základě geotechnického průzkumu a výpočtu konsolidace podloží. Náspy budované na stlačitelném podloží je třeba budovat s nadvýšením podle výpočtem stanoveného sedání podloží náspu. Stabilitu na málo únosném podloží je třeba prokázat výpočtem. - 6 (37) -

7 1:1 Zemní těleso K zamezení promísení zeminy náspu a podloží a omezení nerovnoměrného sedání náspu na málo únosném podloží lze použít v konsolidační vrstvě filtrační geotextilie a geomřížky, výztužné geotextilie s filtračním účinkem nebo prostorové buňky z geosyntetických materiálů vyplněné štěrkopískem, štěrkem apod. Mezi patou náspu a patním příkopem musí být zřízena lavička o šířce nejméně 1,00 m se sklonem 3 5 % do příkopu (Obr. 2). Vegetační ochrana Původní terén Skrývka ornice min. 1,00 Lavička 1 min. 0,6 min. 0, Vegetační ochrana Ochranná vrstva Jádro ze soudržné zeminy 0,50 0,40 3-5% Prodloužený sklon svahu Konsolidační vrstva Odstranění nevhodné zeminy Obr. 2 Detail paty svahu a příkopu Při budování náspu se zeminy rozprostírají a hutní po vrstvách. Při rozprostírání zeminy je nutné počítat s tím, že objem nakypřené zeminy, dopravované na stavbu nákladními auty, se při hutnění zmenší. Zhutnění zemin musí odpovídat namáhání, kterému budou zeminy vystaveny podle svého uložení v zemním tělese. Schéma jednotlivých druhů zatížení je na Obr. 3. zatížení [MPa] 0 0,1 0,2 0,3-1 0 hmotnost žel. svršku pláň tělesa žel. spodku zemina tělesa žel. spodku 1 zatížení pohyblivé hloubka [m] 2 zatížení celkové 3 hmotnost zeminy 4 Obr. 3 Schéma průběhu jednotlivých druhů zatížení železničního tělesa Na zeminu působí zatížení od vlastní hmotnosti, zatížení od hmotnosti konstrukce železničního svršku a provozní zatížení od projíždějících vozidel. Schopnost zemin odolávat dynamickým účinkům je závislá na objemové hmotnosti zemin. Požadavky na zhutnění zemin jsou na Obr. 4. Míra zhutnění pro nesoudržné zeminy se vyjadřuje pomocí indexu ulehlosti ID, který vyjadřuje poměr objemové hmotnosti zeminy po zhutnění ve vztahu k maximální ob- - 7 (37) -

8 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 jemové hmotnosti a objemové hmotnosti zeminy volně ložené. Relativní ulehlost ID se stanoví laboratorně. Pro soudržné zeminy se předepisuje míra zhutnění podle Proctorovy standardní zkoušky (PS), případně Proctorovy modifikované zkoušky (PM). Míra zhutnění se vyjadřuje procentem k maximální objemové hmotnosti při zmíněných laboratorních zkouškách. Míra zhutnění může být kontrolována také pomocí statického modulu přetvoření. Předepsané zhutnění se u rozsáhlých staveb ověřuje pomocí zhutňovacího pokusu, nebo měřičem zhutnění - kompaktometrem. Zhutňovacím pokusem se stanoví potřebný počet jízd a účinná hloubka zhutnění. Pomocí nivelace se zjišťuje stlačení zhutňovaných vrstev a vykresluje se graf v závislosti na počtu jízd. Z průběhu křivky se stanoví maximální počet jízd zhutňovacího prostředku. 1) 2)3)5) 4)6) 7)8) 9) 10) Epl = 20,30,40 50,80,100 1)2)3)5) 4)6)7) E0 = 15, 20 30,40,60 ID = 0,75 u GW, GP, G-F ID = 0,80 u SW, SP, S-F 1) 2)3)5) 4)6) 7)8) 9) 10) Epl = 20,30,40 50,80,100 1)2)3)5) 4)6)7) E0 = 15, 20 7) 9) 10) 7) 9) 10) min. 0,3 11) ID = 0,80 u GW,GP,G-F ID = 0,80 u GW,GP,G-F 103 % PS u ML,MI 102 % PS u CL,CI 95 % PS u CH,MH 100 % PS u MG,MS,CG,CS,G-F,GM,GC,S-F,SM,SC 100 % PS ID = 0,75-0,80 30,40,60 0,50 Podloží z jemnozrnných zemin konsolidační vrstva ID = 0,80 u GW,GP,G-F Podloží z písčitých nebo štěrkovitých zemin Obr. 4 Požadavky na zhutnění zemin v náspu Vysvětlivky k Obr. 4: Stávající tratě: 1) ostatní koleje ve stanicích na tratích regionálních 2) ostatní koleje ve stanicích na tratích celostátních 3) předjízdné koleje ve stanicích na tratích regionálních 4) předjízdné koleje ve stanicích na tratích celostátních 5) hlavní koleje na tratích regionálních 6) hlavní koleje na tratích celostátních ostatních pro rychlost V < 120 km.h -1 7) hlavní koleje na tratích celostátních koridorových pro V < 120 km.h -1 8) hlavní koleje na tratích celostátních pro 120 km.h -1 V 160 km.h -1 Novostavby: 9) pro rychlost V 160 km.h -1 10) pro rychlost V > 160 km.h -1 11) pro novostavby ID = 0,9 Technologie zřizování náspu závisí na tom, zda se násep buduje ze zeminy nesoudržné nebo soudržné. Nesoudržné propustné zeminy je možné rozprostírat vodorovně, případně ve sklonu do 5 %. Buduje-li se násep ze zeminy soudržné, nepropustné a namrzavé, tvoří tato zemina pouze jádro náspu. Vrstvy zhutňované zeminy se ukládají ve sklonu nejméně 4 %. Voda v každé fázi stavby z povrchu budovaných vrstev odtéká do již vybudovaného podloží. - 8 (37) -

9 Zemní těleso Na svazích tělesa se zřizuje ochranná vrstva z nesoudržné nenamrzavé zeminy v tloušťce nejméně 0,6 m, tzv. štěrkopískový přísyp Na tento přísyp se rozprostírá ornice vegetačního krytu. Celková tloušťka přísypu včetně vrstvy ornice musí být nejméně 0,75 m. Při stavbě náspů ze soudržných a nesoudržných zemin je možné těleso vyztužit výztužnými prvky [44]. Používají se výztužné geotextilie tkané, netkané, pletené a geomříže s minimální pevností v tahu 10 kn.m -1. Výztužné prvky se kladou v jedné nebo ve dvou vrstvách na povrch zhutněné vrstvy zeminy v tloušťce 0,3 až 0,5 m. Vrstvy zeminy je možné výztužným prvkem obalit a vytvořit polštář ze zeminy. Konce výztužného prvku je možné kotvit přehnutím zpět do tělesa náspu, kotevní délka je nejméně L = 5Hv, kde Hv je tloušťka zhutňované vrstvy. Při použití geomřížoviny a zemin vhodné zrnitosti je tak možné vybudovat strmější svahy tělesa. Výztužné prvky se vkládají zejména do spodní třetiny náspu, kde je možné očekávat největší přetvoření. Při ukládání výztužných prvků je nutné zajistit dobré zhutnění vrstev a napnutí výztužného prvku. Podobným způsobem je možné vyztužit také konsolidační vrstvu při uložení náspu na málo únosné podloží. nesoudržná zemina L Hv nesoudržná zemina výztužná geotextilie Obr. 5 Příklad vyztužení náspu z nesoudržné zeminy geotextiliemi K zamezení eroze na zemních svazích se upravené svahy náspů opatří ihned po dokončení vhodnou ochranou. - 9 (37) -

10 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 H > 6,00 4,00-6,00 Dle vzorového listu Ž1 Podkladní vrstva Ochranná vrstva Konstrukční vrstva Ochranná vrstva Vegetační ochrana Vegetační ochrana 5% 5% Jádro ze soudržné zeminy Jádro ze soudržné zeminy 1 po 4,00-6, min. 0,6 min. 0,75 4 Původní terén sklon < 1:6 Skrývka ornice Konsolidační vrstva min. tl. 0,30 m Původní terén Skrývka ornice Odstranění nevhodného podloží Podloží ze soudržné zeminy Podloží z nesoudržné zeminy b) násep ze soudržných zemin na podloží z nesoudržných zemin a) násep ze soudržných zemin na podloží ze soudržných zemin Obr. 6 Vysoký násep - 10 (37) -

11 Zemní těleso Zemní těleso v zářezu Zemní těleso v zářezu se buduje pod úrovní původního terénu. Tvar zářezu je určován hloubkou zářezu, druhem zemin a hornin, ve kterých má být zářez vybudován, stupněm zvětrání hornin, sklonem a směrem jejich vrstev vzhledem k ose zářezu. a) 6,00 b) 6,20 původní terén 3,00 3,10 skrývka ornice H < 6,00 min. 0,50 min. 0,15 1:1,5 5% 5% 1:1,5 0,5 0,4 vegetační ochrana vegetační ochrana a) Pláň tělesa železničního spodku vodorovná b) Pláň tělesa železničního spodku ve sklonu Obr. 7 Zemní těleso v zářezu Zemní svah se proti účinkům srážkové vody chrání zpravidla vegetačním krytem. Srážková voda ze svahů se odvádí oboustrannými příkopy. Kubaturu zářezu je možné snížit pomocí příkopových zídek. Použití příkopových zídek je vhodné také v případě málo vhodných zemin, ve kterých je zářez hlouben. V tomto případě příkopové zídky zajišťují tvarovou stálost a sklon odvodňovacího zařízení. min. 3,00 1,70 Osová vzdálenost min. 3,00+a 1,70 0,20-0,55 1 : n 1 : n 1 : 1,25 Geotextílie Zásyp rýhy propustným materiálem Výplň z nepropustného materiálu 0,37 0,37 0,37 0,37 0,40 min. 2,35 Podkladní beton C 12/15 min. 2,35 Spádový beton vodostavební Obr. 8 Příčný řez tratí s odvodněním příkopovými zídkami V zářezech hlubších než 5,00 m se při jejich stavbě nebo rekonstrukci zřizují jednostranné nebo i oboustranné ochranné a udržovací prostory o šířce nejméně 3,00 m. Ve skalních zářezech se ochranné a udržovací prostory zřizují vždy, u dlouhých zářezů v zeminách jen v odůvodněných případech. Ochranné prostory se doporučuje napojit na veřejnou komunikaci (37) -

12 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 Ochranný prostor 3,00 H > 6,00 3,00 5% 1:1,5 5% Obr. 9 Volný manipulační prostor v zářezu ochranný a udržovací prostor mezi patou svahu příkopem H > 6,00 Ochranný prostor 3,00 3,00 5% 1:1,5 5% Obr. 10 Volný manipulační prostor v zářezu ochranný a udržovací prostor mezi kolejí a příkopem Sklony svahů ve skalních horninách se navrhují v charakteristických profilech podle pevnosti a stupně zvětrání hornin, sklonu a směru jejich vrstevnatosti vzhledem k ose zářezu a možnému působení vody ve svahu při výstavbě i po dokončení zářezu. Ve snadno zvětrávajících horninách se doporučuje upravit svah zářezu ve sklonu 1 : 1,25, aby bylo možné zřídit jeho vegetační ochranu. U skalních zářezů hlubších jak 6,00 m se ve skalní hornině zřizují ve svazích lavičky, pomocí kterých se zabezpečuje čištění zářezových svahů od zvětralin. Svahy se odstupňují po 4,00 až 6,00 m lavičkami o šířce nejméně 1,50 m. K ochraně železniční trati před padáním zvětralin se ve skalních zářezech zřizují ochranné prostory a ochranné stavby. K ochraně železniční trati před štěrkovými sutěmi se zřizují ochranné galerie. Povrch dna skalního zářezu se zpravidla zřizuje v jednostranném sklonu 3 %. Zemní pláň se urovnává pomocí vhodného materiálu, např. štěrkopískem, štěrkodrtí nebo drceným kamenivem. Proti pronikání vody do zvětrávajích hornin se uzavírá dno skalního zářezu pomocí vrstvy z asfaltového betonu. K odvodnění skalního zářezu se zřizují příkopy. Jejich tvar je poněkud odlišný od příkopu zemního zářezu a odpovídá možnostem výlomu hornin (37) -

13 Zemní těleso Zeminy, v nichž se budují zářezy, se podle ČSN zatřiďují z hlediska rozpojování do sedmi tříd. V projektu určuje třídy projektant, při těžení se horniny zatřiďují podle skutečného stavu při těžení. Množství těženého materiálu se určuje v rostlém stavu. pokryvná vrstva pokryvné vrstvy vegetační ochrana původní terén skrývka ornice vegetační ochrana min.1,50 5% min.1,50 Nezvětrávající hornina 3:1-5:1 a) zářez s ochranným a udržovacím prostorem ochranný a udržovací prostor min.3,00 Případná ochrana proti padajícím kamenům 3,125+ vo 3,00 b) zářez s lavičkami ve svahu Ochrana proti padajícím kamenům 3:1-5:1 min.1,50 lavička 5% 3:1-5:1 Nezvětrávající hornina 5% 4,00-6,00 4,00-6,00 5% 3% Tvar a rozměr odvodňovacího zařízení dle vzorových listů Ž1 a Ž3 Obr. 11 Skalní zářez Sklony svahů a jejich stabilita Přirozené svahy území Při návrhu železniční trasy je třeba zvážit, zda zemní těleso nenaruší přirozené svahy území. K tomuto účelu je třeba znát geologický profil zkoumaného území, zejména sklon vrstev podloží. Přirozený svah je ohrožen jak náspy, který vedou k přitížení území, tak zářezy, které mají svahy strmější, než je původní sklon (37) -

14 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 a) smyková plocha T r N Q skalní podklad svahová hlína b) smyková plocha T r N Q skalní podklad svahová hlína Obr. 12 Vliv železničního tělesa na celkovou stabilitu přirozeného svahu území a) trať v náspu b) trať v zářezu Sklony svahů zemního tělesa Svahy zemního tělesa musí být ve sklonu, který odpovídá vlastnostem zemin nebo hornin, z nichž má být těleso vybudováno. Přihlíží se přitom k zatížení zemního tělesa železničním provozem a k únosnosti podloží náspů. Zemní těleso musí být vybudováno tak, aby zemní pláň splňovala požadavky uvedené výše a aby klimatické změny nenarušovaly jeho stabilitu. Pro zachování stability zářezových svahů nesmí být při zemních pracích podkopána pata svahu. Stabilita svahů zemního tělesa o výšce zemního tělesa větší než 6,00 m musí být určena výpočtem stability svahu na základě geotechnického průzkumu. Porušení svahu může nastat po rovinné ploše u nesoudržných zemin nebo podle zakřivených ploch u soudržných zemin. Průběh smykové plochy může být i kombinovaný. Při posuzování stability svahů se sledují aktivní síly, působící ve směru svážející se zeminy, tvoří vlastní tíha zeminy a tlak podzemní vody pasivní síly, působící proti pohybu zeminy, jsou dány odporem proti usmyknutí zeminy podél smykové plochy příp. část vlastní tíhy zeminy, prochází-li smyková plocha patou svahu zatížení svahu od konstrukce koleje a pohyblivého zatížení. Pohyblivé zatížení se nahrazuje náhradním obdélníkovým zatížením o šířce 2 m od osy koleje na každou stranu. Pro pohyblivé zatížení se uvažuje dynamický součinitel 1, (37) -

15 Zemní těleso a) b) r smyková plocha T N Q P smyková plocha Q P c) d) r smyková plocha r smyková plocha hl.v. P P hl.p.v. Q1 hl.v. W Q1 Q2 Q2 Obr. 13 Síly působící na svah železničního náspu a) při rovinné smykové ploše, b),c),d) při válcové smykové ploše Stabilita svahu se posuzuje podle stupně stability. Z hlediska bezpečnosti zemního tělesa se volí stupeň stability 1,2 až 1,5. Řešení stability svahu se zpravidla zjednodušuje na rovinné. Stupeň stability vyjadřuje poměr mezi pasivními a aktivními silami. U nesoudržných zemin se volí rovinná plocha a stupeň stability je obecně dán vztahem kde F = F F P A ΣF P...součet pasivních sil na svahu proti směru pohybu podél smykové plochy [kn] ΣF A...součet aktivních sil, které působí ve směru pohybu podél smykové plochy [kn] (1) Při řešení stability svahů ze soudržných zemin se zpravidla volí smyková plocha ve tvaru kružnice. U rotačních smykových ploch se zpravidla posuzuje poměr momentů pasivních a aktivních sil k bodu otáčení. Stupeň stability je dán vztahem - 15 (37) -

16 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 M F = M P A kde (2) M P... moment pasivních sil ke středu otáčení [kn.m] M A... moment aktivních sil ke středu otáčení [kn.m] Obr. 14 Možné průběhy smykových ploch K výpočtu stability svahu se používá různých metod, nejběžnější je proužková Pettersonova metoda. Zeminy jsou charakterizovány objemovou hmotností přirozeně vlhké zeminy, soudržností a úhlem vnitřního tření (oba parametry jak totální tak efektivní). Při řešení s efektivními parametry je nutno uvažovat také tlak vody v pórech. Při řešení se hledá poloha středu otáčení a poloměr smykové plochy. Sklony svahů náspů do výšky 6,00 m se navrhují v jednotném sklonu podle druhu zeminy, ze které má být násep vybudován. Svahy náspů budované ze zemin nesoudržných se zřizují obvykle ve sklonech 1 : 1,25 až 1 : 1,75 v závislosti na druhu nesoudržné zeminy (např. štěrk, štěrkopísek, hlinitý písek apod.) ze zemin soudržných se zřizují obvykle ve sklonech 1 : 2 až 1 : 2,5 v závislosti na druhu soudržné zeminy (např. hlína, jíl apod.) ze sypaniny ze skalních hornin ve sklonech 1 : 1,25, při použití technické ochrany svahu (např. obrovnávky) ve sklonech 1 : 1 a strmějších Svahy náspů o výšce větší než 6,00 m se navrhují ve sklonech lomených s odstupňováním po 4,00 6,00 m výšky. Zalomení svahů se navrhuje pro nejvyšší svah náspu. Svahy se ponechávají od shora ve stejných sklonech po celé délce náspu. Nejstrmější sklon má horní etáž náspu. Průsečnice zalomených ploch svahů se navrhují zpravidla rovnoběžné s niveletou koleje. Svahy zářezů v zeminách se navrhují s ohledem na geotechnické posouzení a to s ohledem na hydrologické poměry území, ve kterém je zářez hlouben. Svahy zářezů v zeminách o větší hloubce než 6,00 m se navrhují ve sklonech odstupňovaných po 4,00 až 6,00 m výšky. Jednotný sklon svahu s lavičkami místo lomeného svahu je nevhodný. Zalomení zemních svahů se navrhuje pro nejhlubší zářez a pro každou stranu samostatně. Svahy se ponechávají od paty zářezového svahu ve stejných sklonech po celé délce zářezu. Nejstrmější sklon má horní etáž zářezu. Průsečnice zalomených ploch svahů se navrhují zpravidla rovnoběžné s niveletou koleje. Prosakuje-li zářezovým sva (37) -

17 Zemní těleso hem, tvořeným nesoudržnými zeminami, voda, navrhuje se obvykle jeho sklon poloviční, než je úhel vnitřního tření nesoudržné zeminy. a) b) r smyková plocha T Q N smyková plocha T Q N c) r smyková plocha hl.p.v. W Q1 Q2 Obr. 15 Síly působící na svah železničního tělesa v zářezu a) při rovinné smykové ploše b), c) při válcové smykové ploše Sklony svahů zářezů o hloubce do 6,00 m se navrhují v jednotném sklonu podle druhu zeminy, ve které je zářez vybudován. Svahy zářezů, ve kterých neprosakuje svahem podzemní voda a budované: v zeminách nesoudržných se zřizují obvykle ve sklonech 1 : 1,25 až 1 : 1,75 v závislosti na druhu nesoudržné zeminy (např. štěrk, štěrkopísek, písek apod.), za předpokladu nedokonalého odvodnění svahových uloženin ve sklonech 1 : 2,5 až 1 : 3,5 v zeminách soudržných se zřizují obvykle ve sklonech od 1 : 1,75 ve svahových sutích, od 1 : 2 v hlínách, od 1 : 2,5 v jílech (37) -

18 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 Sklony skalních svahů Na stabilitu skalních svahů má rozhodující vliv prostorové uspořádání soustav odlučných spár a zlomových trhlin. Ve skalním masívu se zpravidla vyskytuje několik soustav ploch nespojitosti, navzájem se křižujících. V nich se určují hlavní soustava ploch nespojitosti a podružné soustavy. Schéma sil, které působí ve skalním svahu s plochami odlučnosti skloněnými ve stejném smyslu jako svah je na Obr. 16. Aktivními silou je tangenciální složka vlastní tíhy horninového masívu, pasivní silou je tření na odlučné ploše. suť T N n:1 Q Obr. 16 Síly působící na skalní svah Stupeň stability je dán vztahem kde F = F F P A ΣF P... součet pasivních sil na svahu proti směru pohybu horninového bloku podél odlučné plochy [kn] ΣF A... součet aktivních sil, které působí ve směru pohybu horninového bloku podél odlučné plochy [kn] (3) Pasivní síly je možné zvýšit kotvením horninových bloků předpjatými nebo prostými kotvami. Sklon svahů v horninovém masívu se volí s ohledem na pevnost a stupeň zvětrání horniny. Rozhodující je sklon a směr ploch nespojitosti, průběh zlomových spár a vlastnosti výplně spár. V příznivých případech, a neprosakuje-li svahem voda, se ve skalních horninách zřizují v závislosti na pevnosti horniny, stupni zvětrání a rozpukání sklony od 1 : 1,25 do 5 : 1. V úvahu je nutné vzít porušení svahů odstřelem. Důležité je zarovnání a očištění skalních svahů. Svahy snadno zvětrávajících hornin se musí chránit před účinky zvětrávání, nebo se musí navrhnout v takovém sklonu, který odpovídá stavu po zvětrání (37) -

19 Zemní těleso Kontrolní otázky Jakým způsobem se musí upravit podloží náspu, jestliže sklon podloží je větší než 1:6? Jakým způsobem se posuzuje stabilita svahů v soudržných a jakým způsobem v nesoudržných zeminách? Všimněte si rozdílnosti navrhovaných sklonů svahů ve stejných zeminách v případě náspu a zářezu. Čím by to mohlo být? - 19 (37) -

20 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul Ochrana svahů zemního tělesa Ochrana povrchu zemních svahů Svahy zemního tělesa musí být chráněny před nepříznivými povětrnostními vlivy, narušujícími jejich stabilitu. Skalní svahy zemního tělesa musí být dále chráněny tak, aby v důsledku zvětrávání hornin neohrožovaly bezpečnost a plynulost železničního provozu. Ochrana svahů zemního tělesa se provádí jako: vegetační (biologická) představuje zpevnění svahů zemního tělesa kořenovým systémem hluboko i mělce kořenících rostlin. Je nejčastěji používanou ochranou zemních svahů před vodní a větrnou erozí. Používá se přednostně. Vegetační ochranu je možno zřizovat rozprostřením ornice a osetím, smísením jalové zeminy s ornicí a osetím, mulčováním a osetím, hydroosevem, drnováním, vysázením dřevin, pleteninami a plůtky, travními rohožemi z geotextilie technická - představuje zpevnění svahů technickým způsobem, např. pomocí různých typů dlažeb, pohozů, štěrkových koberců, rovnanin, obkladů, kamenných a geotextilních matrací, gabionů. geotextilií, geomřížek, sítí, rohoží a hřebíkování. Používá se k ochraně svahů zemního tělesa před stojatou nebo proudící vodou. K ochraně místně narušeného povrchu skalního svahu a pro zajištění stability jednotlivých uvolněných skalních bloků se používají tzv. místní úpravy, zahrnující např. plombování dutin v horninách, těsnění spár skalních puklin, podezdění a kotvení skalních bloků. Stabilita skalního svahu jako celku musí být zajištěna zvláštním technickým opatřením, např. injektováním, kotvami apod. U skalních svahů o menších sklonech, na nichž dochází v důsledku zvětrávání k uvolňování úlomků a kusů horniny, se používají ochranné sítě (z ocelového pletiva nebo syntetických nehořlavých materiálů). K vytvoření ochranné vrstvy na povrchu snadno zvětrávající horniny se používají pláště ze stříkaného betonu a torkretové omítky. Zajištění stability líce skalního svahu ohroženého zvětráváním na větších souvislých plochách se provádí pomocí obkladních zdí monolitických nebo montovaných. Povrchové uvolněné vrstvy skalního masivu se zachycují k neporušenému skalnímu masivu pomocí kotev. kombinovaná představuje spojení vegetační a technické ochrany a dále použití travních rohoží, vegetačních tvárnic, zatravňovacích geotextilií a geotextilií ve spojení s hydroosevem (37) -

21 1:1,5 Ochrana zemních svahů Vegetační ochrana zemních svahů Osetí travního semene do ornice Travní semeno se osévá do vrstvy ornice o tloušťce 100 až 150 mm. Vrstva ornice se rozprostírá na upravené svahy zemního tělesa. Rozprostírání ornice se označuje jako humusování svahů. U zářezů je začátek humusování 0,5 m nade dnem příkopu. Svahy náspů se zpravidla pokrývají celé. Konstrukční vrstvy z propustných materiálů se nehumusují, aby na svah tělesa mohla odtékat srážková voda. a) ornice 0,1-0,15 0,5 ornice 0,1-0,15 zemina nesoudržná 0,15 b) 0,1-0,15 ornice zemina soudržná konsolidační vrstva min 0,15 min 0,3 Obr. 17 Rozprostření ornice na svahu a) zářezu b) náspu z propustné zeminy c) náspu z nepropustné zeminy K osévání se používá směs travního semene v množství 30 až 60 g.m -2. Větší plochy svahů se mohou osévat speciálními secími stroji, menší plochy se osévají ručně. Po zasetí je nutné povrch oseté vrstvy zhutnit. V suchém období je nutné svahy kropit, zejména na osluněných svazích. K ochraně osetých svahů lze povrch opatřit nástřikem emulzemi (asfaltovými, latexovými apod.), které vytvářejí na povrchu ochranný film proti erozivním účinkům srážkové vody do doby vzrůstu trávy (37) -

22 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 Osetí travního semene do směsi jalové zeminy a ornice Při nedostatku ornice je možné osévat travní semeno do směsi jalové zeminy a ornice, zpravidla v poměru 1:1. Směs jalové zeminy a ornice se může zlepšit hnojivy nebo rašelinou. Hydroosev Hydroosev je technika zatravnění svahu tělesa, při které se na svah z jalové zeminy nanáší směs travního semene, vody, mulče a hnojiva. Mulč jsou látky organického původu, jako je např. rašelina, řezanka ze slámy nebo ze sena, hobliny, lesní stelivo apod. Mulč působí příznivě na klíčivost zasetých rostlin. Do směsi se také přidává emulze, která spojuje mulč a zajišťuje jeho přilnutí ke svahu do doby zakořenění travin. Drnování Při drnování se na svah kladou srýpnuté tabule drnů nebo drnové pásy. K rychlému drnování slouží travní koberce, které se dopravují srolované na stavbu. Tento způsob vegetační ochrany svahů je vhodný pouze pro menší plochy svahů. Technologie drnování je náročná na ruční práci. Z výše uvedených důvodů se drnování používá jen vyjímečně. Pleteniny a plůtky Pleteniny a plůtky se používají pro rychlou sanaci malých ploch vlhkých svahů a k sanaci erozivních míst. Pletenina se vytváří z vrbového proutí a tvoří na svahu šikmé plůtky nebo čtverce. Při sanaci erozivních míst se pletenina vytváří kolmo na směr rýhy. Nejvhodnější doba pro budování pletenin je období vegetačního klidu na podzim a v předjaří. Travní rohož z geotextilie K vegetační ochraně zemních svahů s jalovými zeminami se používají speciální geotextilie s travním semenem. Tyto travní rohože jsou tvořeny dvěma vrstvami geotextilie, které jsou prošity, a mezi nimiž je travní semeno v množství 15 až 20 g.m -2. Travní rohož se klade na svah zemního tělesa s přidáním hnojiv. Travní rohože se upevňují na svah ocelovými skobami. Položené travní rohože nesmí zaschnout a v suchém období je nutno je kropit vodou Technická ochrana zemních svahů Ochrana svahů zemního tělesa na kontaktu s vodními toky a díly Zemní těleso na styku s vodními toky a díly musí být chráněno proti trvalým nebo dočasným účinkům proudící nebo stojaté vody. Způsoby zpevnění svahů zemního tělesa, které jsou ve styku s vodními toky a díly, mohou být technické nebo kombinované a závisí na tom, zda se zemní těleso nachází podél vodního toku nebo tvoří-li vodní hráz. Svah zemního tělesa musí být navržen ve sklonu zajišťujícím stabilitu a chráněn proti vymílání, působení ledu a účinkům kolísání hladiny vody. Proti účinkům vodního toku se chrání návodní strana svahu tělesa. U náspů v inundačním území se chrání oba svahy. Výška ochrany svahu zemního tělesa proti vymílacím účinkům vody závisí na poloze svahu k proudnici vodního toku a na výšce nabíhání postupné vlny na - 22 (37) -

23 Ochrana zemních svahů svah. U zemního tělesa, které je ve styku s vodními toky a díly, musí být mezi plání železničního spodku a výškou nabíhání postupné vlny na svah zemního tělesa zachována bezpečnostní výška, u konvexních břehů a v přímé min. 0,3 m, u konkávních břehů 0,5 m. K opevnění svahu zemního tělesa se používají kamenné a betonové dlažby a desky, kamenné a štěrkové pohozy, štěrkové koberce, textilní matrace, záhozy, gabiony, rovnaniny z kamene nebo z betonových prefabrikátů a nábřežní zdi. Nad opevněním se svahy chrání vegetačním krytem. Proti vyplavování jemných částic z jádra náspu se pod opevněním svahu navrhují jednovrstvé nebo dvouvrstvé filtry. Zrnitost filtru musí splňovat podmínku: kde 5d f d 15 d d 15, d 85...velikosti zrna chráněné zeminy, odečtené z křivky zrnitosti při propadu 15 resp. 85 % hmotnosti vzorku [mm] d f15...velikost zrna filtru při propadu 15 % hmotnosti vzorku [mm] (4) Filtr musí dále splňovat podmínku: kde d f 85 > 2s d f85...velikost zrna filtru při propadu 85 % hmotnosti vzorku [mm] s...velikost mezery ve zvoleném druhu opevnění [mm] (5) Jestliže není možné pro jednu filtrační vrstvu splnit obě podmínky, zřídí se filtr dvojvrstvý. Dvouvrstvý filtr se zřizuje zpravidla u dlažeb, je-li jádro zemního tělesa ze soudržných zemin. Tloušťka jednovrstvého filtru má být nejméně 0,2 m, u dvouvrstvého filtru celková tloušťka nejméně 0,3 m. Ke zřízení filtru pod opevněním svahu je možné použít vhodné geotextilie. Jestliže je jádro tělesa vybudováno z namrzavé zeminy, musí mít svahové opevnění včetně filtru tloušťku nejméně 1,2 m (37) -

24 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 vegetační ochrana 5% Q 100 hv c 0,3(0,5) min.0,8 pohoz z lomového kamene filtrační geotextilie min.1,0 min.1,0 1:1,25 zához Obr. 18 Zemní těleso ve styku s vodotečí Pohoz svahu Pohoz svahu se navrhuje z lomového kamene nebo ze štěrku. Oba typy pohozu se liší zrnitostí kameniva. Pohoz z lomového kamene je tvořen kamenivem zrnitosti 0,05 až 0,5 m, štěrkový pohoz zrnitosti 0,05 až 0,2 m. Velikost kamene se volí s ohledem na sklon svahu, na rychlost vody, na to, zda je tok vodní cestou, zda je na toku chod ledu. V inundačním území a na tocích bez chodů ledů se volí štěrkový pohoz. Sklon líce pohozu nemá být větší než 1:2,5. Tloušťka pohozu se určuje z křivky zrnitosti materiálu pohozu. Jestliže je pohoz uložen na zemním tělese z jemnozrnných zemin, navrhne se pod pohozem vrstva, která splní filtrační kriterium, případně se pod pohoz uloží geotextilie. Štěrkový koberec Štěrkový koberec je štěrkový pohoz zhutněný válcováním. Pohoz se válcuje po svahu nebo podél svahu. Pokrytím pohozu humusováním se získá po zhutnění oživený pohoz. Štěrkové koberce se zřizují na svazích s největším sklonem 1:2. Štěrkové pohozy větší tloušťky se hutní po tloušťce 0,2 m. Rovnaniny Rovnaniny se staví z neopracovaných kamenů nebo z betonových prvků, které se kladou na sucho. Dutiny se klínují menšími kameny. Nejmenší rozměr stavebních kamenů má být 0,25 m. Sklon líce rovnaniny nemá být strmější než 1:1. Textilní matrace Textilní matrace je složena ze dvou vrstev geotextilie, které jsou vzájemně prošity. Po rozvinutí a ukotvení na svahu se plní čerstvým betonem. Výhodou textilní matrace je dobré přizpůsobení svahu. Vyrábějí se také matrace uzpůsobené k prorůstání vegetací. Jednotlivé díly matrace se spojují sešíváním nebo špendlením dlouhými ocelovými hřeby (37) -

25 Ochrana zemních svahů Zához Zához se zřizuje na kontaktu zemního tělesa s vodním tokem. Běžně se zřizuje z lomového kamene. Nejmenší rozměr kamene je 0,3 m o objemu 0,06 m 3. V sousedství horských bystřin nebo dravých vodních toků je žádoucí nejmenší objem kamene 0,1 m 3 a nejmenší hmotností 250 kg. Největší rozměr kamene nemá přesáhnout trojnásobek nejmenšího rozměru. Zához se upravuje do předepsaného profilu a dutiny se vyplňují menšími kameny. Skon líce záhozu nemá přesáhnout 1:1,25. Pro výšku hladiny do 2 m se volí šířka patky nejméně 1,0 m. Pro větší výšky hladiny má být šířka patky nejméně 1,5 m. Nejmenší výška patky je 1,0 m. Ke zřízení záhozu lez také použít betonové prefabrikáty jehlany, kvádry, koule, tetrapody apod. Prefabrikáty se mohou spojovat ocelovými lany. Gabiony Ke zřizování patek se používají drátokamenné matrace a gabiony. Tato konstrukce je velmi náročná na ruční práci a uplatňuje se zejména v zemích s levnou pracovní silou. K vyplňování gabionů se s výhodou používá místní materiál říční valouny, lomový kámen. K líci gabionu se ukládají větší kameny, do středu se kladou menší kameny. Drátěné matrace nebo koše se vyrábějí z korozivzdorného ocelového drátu (pozinkovaný drát nebo drát s krycí vrstvou z PVC): ze svařovaných ocelových sítí, s průměrem drátu min. 3,7 mm a šířkou oka obvykle mm z ocelového pletiva s průměrem drátu min, 2,0 mm a šířkou oka obvykle mm z geomřížky z polymeru (polyethylen, polypropylen) stabilizované proti působení slunečního záření a odolné proti vlhkosti, kolísání teploty apod., s pevností v tahu podélně i příčně min. 15 kn.m -1 a šířkou oka min. 60 mm. Na stavbě se matrace nebo koše drátem ze stejného materiálu spojují. Matrace a koše se s přesahem spáry kladou do několika vrstev podle potřeby. víko dno stěny 0,50 0,50 1,00 n x 1,00 n x 1,00 2,00-3,00 Obr. 19 Vázaná drátokamenná matrace Podle rozměrů se konstrukce dělí na koše a matrace. U matrací je výška max. 0,5 m, u košů jsou šířka výška standardně 1,0 m, délka je násobkem celých - 25 (37) -

26 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 metrů. Výhodou otevřených opevnění jako jsou gabiony nebo rovnaniny je skutečnost, že v případě mimořádně vysokých průtoků vody a průniku vody za opevnění svahu má voda možnost prosáknout zpět skrze opevnění. Opevnění takového typu déle vzdoruje velké vodě, než opevnění se stmelenými spárami (např. nábřežní zdi, textilní matrace apod.), u kterého po průniku vody za konstrukci dojde ke ztrátě stability a odplavení velké části opevnění. víko dno stěny šířka oka šířka oka Detail "A" 1,00 1,00 n x 1,00 šířka oka průměr ocelového drátu Detail "A" Obr. 20 Drátokamenný koš ze svařovaných sítí Děrované betonové tvárnice Betonové tvárnice se používají k ochraně strmých svahů. Tvárnice se kladou na sebe na povrch svahu. Otvory v tvárnicích se vyplňují humusem a osévají travním semenem. Děrované betonové tvárnice se používají k ochraně svahových kuželů, přiléhajících k čelním zídkám propustků nebo opěrám mostů. Kamenná dlažba Kamenná dlažba se klade do vrstvy štěrkopísku tl. 0,1 m. Nejmenší rozměr dlažebního kamene má být 0,2 m. Jednotlivé kameny se kladou tak, aby jednotlivé spáry měly průměrně šířku 2 cm, nejvíce 4 cm. Kameny mají vytvářet dobrou vazbu a nemají mít průběžné spáry. Kamenná dlažba je velmi pracná a navrhuje se vyjímečně. Betonová dlažba a desky Betonové tvárnice se podobně jako kamenná dlažba klade do vrstvy štěrkopísku o tloušťce 0,1 m. Uplatňuje se betonová dlažba, vylehčená betonová dlažba s tvárnicemi s otvory (šestiboké, čtvercové, obdélníkové apod.) nebo velkorozměrové betonové desky. Tvárnice s otvory se přichycují ke svahu živými vrbovými kolíky. Nejmenší tloušťka tvárnic je 0,1 m, tloušťka dlažby závisí na rychlosti proudění vody a stanoví se podle střední vymílací rychlosti vody u paty svahu. Nábřežní zdi Pro svahy se sklony strmějšími než 1:1, které se budují ve stísněných poměrech, se budují nábřežní zdi. Opěrné zdi musí být založeny tak, aby stabilita konstrukce nebyla ohrožena prohlubováním koryta. K ochraně základů je možné navrhnout štětové stěny. Za rubem zdi z kamene, betonu nebo železobetonu se navrhuje propustná výplň, která odvodňuje rub zdi za pomocí drenážních otvorů (37) -

27 Ochrana zemních svahů Hřebíkování Hřebíkování je technický způsob vyztužení svahu zářezu v zeminách (popř. poloskalních horninách) pomocí tyčových prvků hřebíků. Líc svahu je zajištěn stříkaným betonem s výztužnou sítí nebo výztužnou sítí s kombinovanou ochranou (geotextilie s hydroosevem). Hřebíky jsou ocelové prvky pruty, tyče o průměru min. 8 mm, trubky o tloušťce stěny min.2 mm apod. Osazují se zarážením, zavibrováním nebo se vkládají do předvrtaného otvoru s vyplněním otvoru cementovou směsí. Délka hřebíků je dána vztahem L = 0,6 1,0.H. Součástí řešení hřebíkované konstrukce musí být odvodnění, které se provádí drenážními vrty. Hřebíkovaný svah s obkladem ze stříkaného betonu je na Obr. 21. L hřebíky osazené do vrtu injektáž z cementové směsi stříkaný beton s výztužnou sítí fluviální sedimenty 1:1,25 plošný geosyntetický drén opuky 2:1 dovrchní odvodňovací drén plastová perforovaná trubka DN 100 H patní drén 1,00 2,00 2,00 1, zóna zvětrávání Obr. 21 Hřebíkovaný svah s obkladem ze stříkaného betonu Celulární systémy Celulární systém je tvořen prostorovou strukturou v podobě včelí plástve, vyrobenou obvykle z polyethylenu. Geobuňky se kladou na povrch svahu, kotví se skobami tvaru J a vyplňují zrnitým materiálem. Předpokládá se ozelenění konstrukce. 2,44 zásyp buňky dočasné skoby sešití geobuněk 10 x 0,244 kotvení geobuňky ke svahu skobami výška geobuňky výška geobuňky šířka geobuňky délka geobuňky Obr. 22 Geobuňka uložená na svahu - 27 (37) -

28 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul Ochrana povrchu skalních svahů Svahy zářezů ve sklaních horninách, náchylných ke zvětrávání, je nutno před povětrnostními účinky chránit torkretovou omítkou, pláštěm ze stříkaného betonu nebo zřízením obkladní zdi. Torkretové omítky Torkretové omítky chrání nejen skalní svah proti zvětrávání. Torkretová omítka také svah zpevňuje. Tloušťka torkretové omítky je 25 až 50 mm. Má-li torkretová omítka svah zpevňovat, je její tloušťka 50 až 70 mm a vyztužuje se drátěnnou sítí. Torkretové omítky se nanášejí strojně stříkáním. Směs tvoří písek o velikosti zrna do 7 mm, cement a přísady pro urychlení tuhnutí. Torkretová omítka se používá jako opatření dočesné nebo jako podklad pro konečnou vrstvu, např. ze stříkaného betonu. Pláště ze stříkaného betonu Plášť ze stříkaného betonu se zřizuje na povrchu nejen skalního svahu za účelem zpevnění svahu. Vrstva betonu se nanáší na jednoduchou nebo dvojitou ocelovou síť, kotvenou ke skalnímu líci. Minimální tloušťka vrstvy je 50 mm, při nástřiku více vrstev může být celková tloušťka 200 až 300 mm. Pro stříkaný beton se používá štěrková drť o velikosti zrn 25 až 30 mm. Beton se nanáší stříkacím strojem většinou pomocí tzv. suché technologie, kdy připravená směs se mísí s vodou už ve stříkací pistoli a současně tlakem vody je vháněna na připravený svah. torkretová omítka plášť ze stříkaného betonu ocelová síť 5mm (oka 100x100 mm) mm kotva prostá 10 mm dl mm ocelová síť 5mm (oka 100x100 mm) 200 mm kotva prostá 10 mm dl mm Obr. 23 Ochrana skalních svahů torkretovou omítkou a stříkaným betonem - 28 (37) -

29 Ochrana zemních svahů Ochrana skalních svahů místními úpravami Pro zajištění sklaních svahů místními úpravami se používají tyto metody: plombování dutin těsnění spár podezdění skalních bloků kotvení skalních bloků ochranné stavby proti padání kamenů. Plomba betonová Tyčová ocel Plomba zděná Výplň z malty Obr. 24 Ochrana skalních svahů plombováním dutin I II betonový podpěrný pilíř betonová plomba min.0,60 I II l POHLED ŘEZ I - I řez podpěrným pilířem ŘEZ II - II řez betonovou plombou Obr. 25 Zachycení skalního svahu podpěrnými pilíři - 29 (37) -

30 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 vyplnění spáry cementovou maltou zajišťovaný skalní blok hlavy kotev spojené zabetonovanou ocelovou pásnicí otevřená spára neporušený skalní masiv kotvy Obr. 26 Zajištění skalního bloku kotvením Opěrné a zárubní zdi Opěrné zdi jsou konstrukce, zajišťující stabilitu zemního tělesa v náspu. Účelem budování opěrných zdí je zkrácení šířky paty svahu náspu a snížení kubatury náspu. Zárubní zdi jsou konstrukce zajišťující stabilitu zemního tělesa v zářezu. Budují se obvykle z důvodu snížení kubatury výkopu, zajištění stability svahu, nebo za účelem zachování staveb v blízkosti dráhy, které se tak dostanou z dosahu zářezu a současně nenaruší stabilitu svahu. 5:1 5% a) Zářez se zárubní zdí b) Násep s opěrnou zdí a zábradlím 5:1 Obr. 27 Schéma zárubní a opěrné zdi - 30 (37) -

31 Ochrana zemních svahů Tvar opěrných a zárubních zdí a jejich rozměry musí být stanoveny statickým výpočtem na základě geologického (případně hydrogeologického) průzkumu a místních podmínek. Statický výpočet musí zohlednit účinky zatížení železničním, případně jiným provozem. Projektová dokumentace opěrných a zárubních zdí musí obsahovat i jejich odvodnění a u zdí z betonu a železobetonu i povrchovou ochranu líce zdi před atmosférickými vlivy a jejich rubu před působením vlhka, agresivní vody apod. Ohumusování 0,10 B 0 1,00 2:1 Zásyp (materiál min. málo vhodný) Odvodňovací vrstva 5:1 Izolace rubu zdi 5:1 Drenážní trubka (odolná proti agresivnímu prostředí - nekorodující) min. 100 mm 6 % C 16/20 H min. 3,00 m Nepropustná zemina 5 % 0,15 C 12/15 z h 5 % 0,60 B Trativod min. 1,60 m Obr. 28 Konstrukce monolitické zárubní zdi Orientační rozměry opěrné a zárubní zdi jsou: kde B 0 B = k = 0,3 + k H; 2 H; k h = 0,75 1,5 m 1 2 k 1 = 0,17 0,27 = 0,33 0,45 B 0...šířka zdi v koruně [m] B...šířka základu zdi [m] H...výška zdi [m] h...výška základu [m] (6) - 31 (37) -

32 ŽELEZNIČNÍ STAVBY II Modul 1 C 20/25 Odvodňovací vrstva Izolace zárubní zdi Násypový materiál hutněný po vrstvách Drenážní trubka (odolná proti agresivnímu prostředí - nekorodující) min. 100 mm 1:1 C 16/20 1:1 B 0 Ohumusování 0,50 0,10 5:1 5:1 C 12/15 5 % min. 0,20 H Nepropustná zemina 0,60 C 12/15 0,40 z B h 0,60 Obr. 29 Konstrukce monolitické opěrné zdi Vedle masivních monolitických opěrných a zárubních zdí se v současnosti často provádějí: zdi montované (převážně z betonových prefabrikátů krabicového typu) zdi lehké z prefabrikátů stěnového typu. a) Otevřené dílce tvar L tvar U Polouzavřený dílec Uzavřený dílec (tvar L) (tvar U) H (920) B B B B (1440) (1440) (1440) (1040) H tvaru L tvaru T H ( ) (590) b) B B (1000) (1850) Obr. 30 Prefabrikáty pro opěrné a zárubní zdi a) krabicového b) stěnového typu - 32 (37) -

33 Ochrana zemních svahů Opěrná zeď Zárubní zeď 2540(2580) 5:1 (10:1) 2540(2580) 5:1 (10:1) max 4% max 4% Drenáž min 150 mm Monolitický ŽB základ Drenáž min 150 mm Monolitický ŽB základ Obr. 31 Příklady použití prefabrikátů pro opěrné a zárubní zdí Kontrolní otázky Jakým způsobem můžeme ochraňovat svahy náspů a zářezů proti povětrnostním vlivům? Jaký je rozdíl mezi zárubní, opěrnou a ochrannou zdí? Všimněte si rozdílů v terminologii dopravních staveb a geotechniky (37) -

34

35 Závěr 1.3 Poruchy zemního tělesa Poruchy podloží náspu Mezi nejčastější poruchy podloží patří sedání a vytlačování podloží. Sedání podloží se zejména vyskytuje u novostaveb náspů. Sedání je vyvozeno přitížením od náspu nebo od poklesu hladiny podzemní vody. Zemina se od zatížení náspem stlačuje, zrna zeminy se vtlačují do volných pórů a dochází k vytlačování vody z pórů. Voda uniká do konsolidační vrstvy, pokud byla zřízena. Snížením pórovitosti zemina sníží svůj objem. Sednutí se projevuje poklesem náspu a deformacemi v podobě odchylek od projektovaných geometrických parametrů koleje a její prostorové polohy. Sedání náspu je nejintenzivnější v prvním období po jeho dokončení. Vytlačování podloží náspu vede k sesouvání svahů. Hlavní příčinou vytlačování zeminy podloží je překroční smykové pevnosti v podloží náspu. Zemina vytlačovaná z podloží zvedá území při patě svahu. Sesouvání svahu se nejprve projeví pomalým poklesem horní části náspu a vytlačením plastické zeminy z podloží podél smykové plochy, viz. Obr. 32. smyková plocha původní svah vytlačené podloží neúnosné podloží skalní podloží Obr. 32 Sesuv svahu náspu vlivem vytlačování podloží Poruchy zemních svahů Příčinou poruch zemních svahů v minulosti byl neprováděný nebo nedostatečný geotechnický průzkum. Vybudované svahy byly stabilní pouze v příznivých geotechnických podmínkách. Příčinou poruch svahů jsou zejména mimořádně nepříznivé a časté změny povětrnostních podmínek (srážková voda, sníh, mráz, oslunění, vítr). Jejich vlivem se mění fyzikálně mechanické podmínky zemin. Nejvýraznější vliv na fyzikálně mechanické vlastnosti má vlhkost zeminy. Zdroji vody v zemině je srážková a podzemní voda (37) -

36 Poruchami zemních svahů jsou: erozivní činnost srážkové vody, dochází k vyplavování jemných částic zeminy, drobných zrnek, vzniká síť rýh a brázd, je narušena vegetační ochrana svahu, splavený materiál se usazuje v příkopech a snižuje účinnost odvodnění, sufoze, tj. vyplavování jemných částic z tělesa, čímž se zeslabuje vazba mezi zrny, vznikají i podzemní dutiny (kaverny), sesuvy svahů dané proniknutím vody do zeminy a výrazným poklesem smykové pevnosti, voda vniká do zeminy trhlinami vzniklými smrštěním ve vyschlých jílovitých zeminách, sesuvy svahů způsobené zvýšeným tlakem pronikající podzemní vody sesuvy svahů dané potrháním a nakypřením povrchové vrstvy zeminy mrazem, při jarním tání se povrchová vrstva ve velké ploše sesune po zmrzlé hlubší vrstvě, sesuvy svahů v zářezech dané snížením stability a změnou hydrologických poměrů v území, sesuvy svahů v zářezech způsobené nesprávným odtěžením paty svahu, následná výplň je nedostatečně zhutněna, do paty svahu proniká voda, nebo naopak náhlým přitížením, sjetí drnové pokrývky nebo ornice při nedostatečném kotvení, resp. nedostatečné tloušťce, vymílání svahu na kontaktu s vodním tokem (břehová abraze), gravitačně-tektonická porušení (v měřítku ČR představuje výjimečný jev) Poruchy skalních svahů Poruchy skalních svahů jsou nejčastěji způsobeny mechanickým nebo chemickým zvětráním hornin. Působením vody, mrazu a osluněním vznikají v horninách trhliny a pukliny, podél nichž se části horniny uvolňují. Uvolněné horniny při patě svahů vytvářejí suťové kužele. Nejčastějšími poruchami skalních svahů jsou: padání kamenů podél trhlin a puklin, způsobené změnou vlastností výplně puklin a trhlin při proniknutí vody nebo při jarním tání, nebo při mrazu, svážení ve svahu ve vrstevnatých horninách, při snížení tření na odlučných plochách nebo při odebírání paty svahu, zřícení balvanů, skalních bloků a stěn, zpravidla účinkem mrznoucí vody, má za následek zavalení tratě a přerušení provozu (37) -

Infrastruktura kolejové dopravy

Infrastruktura kolejové dopravy Infrastruktura kolejové dopravy O n d ř e j T r e š l ČVUT FD, Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 3 Železniční spodek Anotace: těleso železničního spodku klasifikace a parametry zemin a hornin konstrukční

Více

33. Která geosyntetika mohou být použita jako filtr? 34. Které prvky se používají k vyztužování zemin? 35. Co je to creep (zemin, geosyntetik)? 36.

33. Která geosyntetika mohou být použita jako filtr? 34. Které prvky se používají k vyztužování zemin? 35. Co je to creep (zemin, geosyntetik)? 36. Geotechnika 1. Podle kterého předpisu se navrhuje a provádí geotechnický průzkum pro PK? 2. Jaké jsou kategorie metod odběru vzorků zemin? 3. Kolik je tříd kvality vzorků zemin pro laboratorní zkoušky?

Více

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Vodní toky Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Přirozené vodní toky K141

Více

T E R M I N O L O G I E

T E R M I N O L O G I E 800-2 Zvláštní zakládání objektů T E R M I N O L O G I E A Armokoš pro provázání betonových konstrukcí je výztuž, která není staticky posuzována z hlediska únosnosti vlastní piloty a slouží pro spojení

Více

Technologický postup realizace staveb z gabionových stavebních konstrukcí systému Algon

Technologický postup realizace staveb z gabionových stavebních konstrukcí systému Algon Technologický postup realizace staveb z gabionových stavebních konstrukcí systému Algon 1. Charakteristiky materiálu 1.1. Technická data - sítě a spojovací prvky gabionového systému Algon DN 4 mm Povrchová

Více

A.K T I, Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 Použití aktisafe J250 A.K T I

A.K T I, Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 Použití aktisafe J250 A.K T I str. 1/22 Použití Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 aktisafe J250 svahy bez proudící vody, do sklonu 1 : 2, délka svahu do 10 m vhodné současně s mulčování na svahy,

Více

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb.

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb. 590/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o technických požadavcích pro vodní díla Změna: 367/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 143 odst. 4 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním

Více

Rekonstrukce komunikace Ul. Prostřední Změna 01 SO.101 Vozovka

Rekonstrukce komunikace Ul. Prostřední Změna 01 SO.101 Vozovka Technická zpráva 013/11-P.C.1.1 Změna 01 ke změně 01 realizační dokumentace stavby (RDS) akce : Rekonstrukce komunikací v ul. a v ul. Podháj, pro stavební objekt SO.101 Vozovka, v ul., v Hostinném, okr.

Více

Technologický postup Realizace staveb z gabionových svařovaných stavebních konstrukcí

Technologický postup Realizace staveb z gabionových svařovaných stavebních konstrukcí R&K Gabion s.r.o. Jezdecká 1913/3 Bruntál 792 01 Ič:278 45 991 Dič:CZ27845991 www.rkgabion.cz email: info@rkgabion.cz Technologický postup Realizace staveb z gabionových svařovaných stavebních konstrukcí

Více

KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY. Michal Radimský

KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY. Michal Radimský KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY Michal Radimský ZÁKLADNÍ NORMY A PŘEDPISY ČSN 73 6100 Názvosloví pozemních komunikací ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 Projektování křižovatek

Více

F1. DOKUMENTACE STAVBY (OBJEKTŮ)

F1. DOKUMENTACE STAVBY (OBJEKTŮ) F1. DOKUMENTACE STAVBY (OBJEKTŮ) Dokumentace objektů a provozních souborů stavby se zpracovává pro jednotlivé objekty nebo provozní soubory samostatně v členění: Stavba je členěna na tyto stavební objekty:

Více

TECHNOLOGICKÝ POSTUP PROVÁDĚNÍ GABIONOVÝCH KONSTRUKCÍ ( SVAŘOVANÉ SÍTĚ )

TECHNOLOGICKÝ POSTUP PROVÁDĚNÍ GABIONOVÝCH KONSTRUKCÍ ( SVAŘOVANÉ SÍTĚ ) TECHNOLOGICKÝ POSTUP PROVÁDĚNÍ GABIONOVÝCH KONSTRUKCÍ ( SVAŘOVANÉ SÍTĚ ) POUŽITÍ A VÝHODY GABIONOVÝCH KONSTRUKCÍ Gabion je drátokamenný prvek, který lze využít zejména pro: opěrné a zárubní zdi zpevňování

Více

REKAPITULACE STAVBY. POSP052-2012 - Litovel-autobusová zastávka Tři Dvory. Stavba: CZK 1 686 172,90. Cena s DPH 1 393 531,30.

REKAPITULACE STAVBY. POSP052-2012 - Litovel-autobusová zastávka Tři Dvory. Stavba: CZK 1 686 172,90. Cena s DPH 1 393 531,30. REKAPITULACE STAVBY Stavba: POSP052-2012 - Litovel-autobusová zastávka Tři Dvory Místo: Datum: 06.03.2013 Zadavatel: IČ: 00299138 Město Litovel DIČ: CZ 00299138 Uchazeč: IČ: Vyplň údaj Vyplň údaj DIČ:

Více

Přednáška č. 6 NAVRHOVÁNÍ A STAVBA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. 1. Geotechnický průzkum

Přednáška č. 6 NAVRHOVÁNÍ A STAVBA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. 1. Geotechnický průzkum Přednáška č. 6 NAVRHOVÁNÍ A STAVBA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ 1. Geotechnický průzkum Předchází vlastní stavbě a je součástí všech úrovní projektové dokumentace staveb. Zjišťují se inženýrskogeologické a hydrogeologické

Více

CENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE

CENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE CENOVÉ PODMÍNKY 2015/ I. CENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE I. OBECNÉ PODMÍNKY CENÍKU 1. ČLENĚNÍ A PLATNOST CENÍKU 11. Členění Ceník obsahuje položky zemních prací pro: Část A - Zřízení konstrukcí stavebních objektů

Více

KRYCÍ LIST SOUPISU. 2-1 - SO 102- Chodníky a vjezdy-soupis prací. Soupis: 3 463 994,14. Cena s DPH v CZK 4 191 432,91.

KRYCÍ LIST SOUPISU. 2-1 - SO 102- Chodníky a vjezdy-soupis prací. Soupis: 3 463 994,14. Cena s DPH v CZK 4 191 432,91. KRYCÍ LIST SOUPISU Stavba: Objekt: Soupis: POSP050-2012 - Silnice II-447-Tři Dvory 2 - SO 102- Chodníky a vjezdy 2-1 - SO 102- Chodníky a vjezdy-soupis prací KSO: 822 29 Místo: Datum: 22.02.2013 Zadavatel:

Více

Nové konstrukce a technologie používané u Českých drah při rekonstrukcích železničního spodku

Nové konstrukce a technologie používané u Českých drah při rekonstrukcích železničního spodku Josef Mynář Nové konstrukce a technologie používané u Českých drah při rekonstrukcích železničního spodku Klíčová slova: zlepšené zeminy, vyztužené zeminy, technologie bez snášení kolejového roštu Úvod

Více

REKONSTRUKCE DRENÁŽNÍCH PRVKŮ SYPANÝCH HRÁZÍ VD SLUŠOVICE A VD BOSKOVICE

REKONSTRUKCE DRENÁŽNÍCH PRVKŮ SYPANÝCH HRÁZÍ VD SLUŠOVICE A VD BOSKOVICE REKONSTRUKCE DRENÁŽNÍCH PRVKŮ SYPANÝCH HRÁZÍ VD SLUŠOVICE A VD BOSKOVICE 1. Úvod Petr Holomek Na sypaných přehradních hrázích je správně navržený a provedený drenážní systém jedním z nejdůležitějších prvků,

Více

2.1 Tyto odkazy jsou platné pouze po dobu platnosti odkazovaných norem, nebo pokud nejsou v rozporu s platnými národními předpisy a normami.

2.1 Tyto odkazy jsou platné pouze po dobu platnosti odkazovaných norem, nebo pokud nejsou v rozporu s platnými národními předpisy a normami. POUŽITÍ Ecopal, Mapikan, Terakan 1 Obsah Tyto informace popisují montáž, pokládku a zkoušení gravitačních kanalizačních stok a gravitačních kanalizačních přípojek, uložených v zemi, zbudovaných z kanalizačních

Více

Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov

Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Adr: Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, 500 03 Hradec Králové IČ: 70890005 (doručeno DS dbyt8g2) Ostatní

Více

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování 2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,

Více

Dlažba je krytová vrstva na pozemní komunikace a dopravní plochy vytvořená z dlažebních prvků

Dlažba je krytová vrstva na pozemní komunikace a dopravní plochy vytvořená z dlažebních prvků Dlážděné vozovky Historicky lze považovat dlážděné vozovky za první vozovky s bezprašným povrchem. Nejdříve se objevily dlažby z přírodního kamene, archeologové je nacházejí v blízkosti nejstarších staveb.

Více

D.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení

D.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení Investor stavby: Statutární město Teplice odbor dopravy a životního prostředí D.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení Obsah: D.1. Základní údaje o stavbě... 2 D.2. Návrh technického řešení...

Více

Suchá retenční nádrž - Topolany

Suchá retenční nádrž - Topolany Suchá retenční nádrž - Topolany Údaje o společném zařízení Suchá retenční nádrž Topolany byla zbudována jižně od obce, v údolí Lukového potoka. Její hráz je umístěna napříč údolí cca 90 m pod soutokem

Více

VODNÍCH TOCÍCH NA ÚZEMÍ VÚ BŘEZINA OBJEKT Č. 1

VODNÍCH TOCÍCH NA ÚZEMÍ VÚ BŘEZINA OBJEKT Č. 1 Projektová a inženýrská činnost v oboru stavby vodního, lesního hospodářství a krajinného inženýrství PREVENTIVNÍ PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ NA VODNÍCH TOCÍCH NA ÚZEMÍ VÚ BŘEZINA PYTLÁCKÝ POTOK OBJEKT Č.

Více

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, E.ON ČR, Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv PNE 34 8211 3. vydání Odsouhlasení

Více

DSP. Technická zpráva. Obsah

DSP. Technická zpráva. Obsah Technická zpráva DSP Obsah 1. Identifikační údaje objektu... 2 1.1. Identifikační údaje stavby... 2 2. Popis objektu... 2 3. Návrh technického řešení... 2 3.1. Odstranění dřevin... 3 3.2. Směrové poměry...

Více

STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO 22.2.2012. TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR STAVEBNÍ KÁMEN

STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO 22.2.2012. TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR STAVEBNÍ KÁMEN AI01 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE Kámen a kamenivo pro stavební účely Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. Video: A TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR A Přírodní kámen se již v dávných dobách

Více

OBSAH : A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

OBSAH : A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA OBAH : A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. OUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA C. ITUACE C.1. Přehledná mapa 1 : 10 000 C.2. Mapa katastru nemovitosti 1 : 1 000 C.3. Podrobná situace tůň I. 1 : 200 C.4. Podrobná situace tůň II.

Více

Návrh opevnění. h s. h min. hmax. nános. r o r 2. výmol. Obr. 1 Definice koryta v oblouku z hlediska topografie dna. Vztah dle Apmanna B

Návrh opevnění. h s. h min. hmax. nános. r o r 2. výmol. Obr. 1 Definice koryta v oblouku z hlediska topografie dna. Vztah dle Apmanna B Topografie dna v oblouku. Stanovení hloubky výmolu v konkávní části břehu a nánosu v konvexní části břehu. Výpočet se provádí pro stejný průtok, pro nějž byla stanovena odolnost břehů, tj. Q 20. Q 20 B

Více

T E R M I N O L O G I E

T E R M I N O L O G I E 825-4 Objekty podzemní tunely T E R M I N O L O G I E B Beton prostý je beton bez výztuže nebo s výztuží hmotnosti do 15 kg/m 3. Beton stříkaný je konstrukce vytvořená pneumatickým nanášením betonové směsi.

Více

C.5.1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA

C.5.1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA C.5.1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KOMUNIKACE ČERVENÁ VODA - MLÝNICKÝ DVŮR 2.ETAPA Část: : C. STAVEBNÍ ČÁST Objekt : SO 05 5.ÚSEK INVESTOR : OBEC ČERVENÁ VODA PROJEKTANT : Vladislavova 29/I, 566 01 Vysoké Mýto Zak.

Více

Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4. Železniční spodek

Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4. Železniční spodek Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4 Železniční spodek Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4

Více

Zakládání staveb 11. ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE PŘEDPOKLAD NÁVRHU

Zakládání staveb 11. ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE PŘEDPOKLAD NÁVRHU S třední škola stavební Jihlava Zakládání staveb 11. ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE PŘEDPOKLAD NÁVRHU Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony Ing. Jaroslava Lorencová 2012 Projekt je spolufinancován

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební - zkušební laboratoř Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Pracoviště zkušební laboratoře:

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební - zkušební laboratoř Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Pracoviště zkušební laboratoře: Pracoviště zkušební laboratoře: 1. OL 123 Odborná laboratoř stavebních materiálů Thákurova 7, 166 29 Praha 6 2. OL 124 Odborná laboratoř konstrukcí pozemních staveb Thákurova 7, 166 29 Praha 6 3. OL 132

Více

ÚDRŽBA SKALNÍCH ZÁŘEZŮ A SVAHŮ

ÚDRŽBA SKALNÍCH ZÁŘEZŮ A SVAHŮ Pavel Buřič, Mgr. Jan Bůžek EXPLOSIVE Service, a.s., Novotného lávka 5/976 116 16 Praha 1, mob. tel. 603 43 7575 ÚDRŽBA SKALNÍCH ZÁŘEZŮ A SVAHŮ Náš příspěvek vychází ze zkušeností naší firmy při provádění

Více

Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov

Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Číslo jednací: OZP/15/3257/HOJ R 65 Vyřizuje: Houžvička V Turnově dne 11.11.2015 Věc: Stavba Jizera, Turnov, zvýšení ochrany

Více

REVITALIZACE MLÝNSKÉHO NÁHONU A PPO KŘENOVICE- MEZIVODÍ

REVITALIZACE MLÝNSKÉHO NÁHONU A PPO KŘENOVICE- MEZIVODÍ Projektová a inženýrská činnost v oboru stavby vodního, lesního hospodářství a krajinného inženýrství REVITALIZACE MLÝNSKÉHO NÁHONU A PPO KŘENOVICE- MEZIVODÍ SO 02 REVITALIZACE MLÝNSKÉHO NÁHONU F.3.1 TECHNICKÁ

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD MLADÁ VOŽICE S T A V E B N Í Ú Ř A D ŽIŽKOVO NÁMĚSTÍ č.p. 80, 391 43 MLADÁ VOŽICE OZNÁMENÍ

MĚSTSKÝ ÚŘAD MLADÁ VOŽICE S T A V E B N Í Ú Ř A D ŽIŽKOVO NÁMĚSTÍ č.p. 80, 391 43 MLADÁ VOŽICE OZNÁMENÍ MĚSTSKÝ ÚŘAD MLADÁ VOŽICE S T A V E B N Í Ú Ř A D ŽIŽKOVO NÁMĚSTÍ č.p. 80, 391 43 MLADÁ VOŽICE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE / LINKA MLADÁ VOŽICE S.z.: SMUMV2478/2015/výst/Šo Alena Šoulová / 381 201 917 23.11.2015

Více

ROZPOČET S VÝKAZEM VÝMĚR

ROZPOČET S VÝKAZEM VÝMĚR Montáž HSV Práce a dodávky HSV 54 389.29 2 498 235.16 2 552 624.45 703.989 1 Zemní práce 2 619.17 1 630 389.60 1 633 008.77 0.045 3 001 115101201 Čerpání vody na dopravní výšku do 10 m průměrný přítok

Více

Lužická Nisa, Dolní Suchá u Chotyně, oprava LB zdi, ř.km. 7,194 7,232

Lužická Nisa, Dolní Suchá u Chotyně, oprava LB zdi, ř.km. 7,194 7,232 / státní podnik AKCE I OPRAVA,Y ZAI/{E,R Lužická Nisa, Dolní Suchá u Chotyně, oprava LB zďi,.km.71194-71232 P #frl Ing.PavelŠenk vedoucí PS Liberec edložil: Í Zpracoval: dne:, Proiednal: clne: Vvhlásil:

Více

3 ODVÁDĚNÍ A ČÍŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

3 ODVÁDĚNÍ A ČÍŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 3 ODVÁDĚNÍ A ČÍŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Tabulky 3.1 Trubní vedení kanalizace potrubí uložené v nezpevněné ploše nebo v poli 3.2 Potrubí uložené v asfaltové vozovce 3.3 Betonové trouby vejčitého profilu 3.4

Více

STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON

STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON umělé stavivo vytvořené ze směsi drobného a hrubého kameniva a vhodného pojiva s možným obsahem různých přísad a příměsí

Více

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE PŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA INŽENÝRSKOGEOLOGICKÁ REŠERŠE Mgr. Martin Schreiber

Více

Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola. IČO 241580 tel. 241 940 454 podatelna@psary.cz

Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola. IČO 241580 tel. 241 940 454 podatelna@psary.cz Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola Objednatel: Zhotovitel: Projekt Obec Psáry Pražská 137 252 44 Psáry HW PROJEKT s r.o. Pod Lázní 2 140 00 Praha 4 IČO 241580 tel.

Více

1,0 m při obnově a s použitím technických opatření

1,0 m při obnově a s použitím technických opatření Specifické hodnoty Příloha č. 1 k nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy 1. Stromy a inženýrské sítě K ustanovení 16 odst. 5; 19 odst. 3 a 5 Výsadbová plocha Pro strom musí být zajištěna minimální výsadbová

Více

NÁVRH OPĚRNÉ ZDI V ULICI HUSOVA PŘED Č.P.40. Pozemky p.č. 557 KÚ Dobrovice (627470) D. D O K U M E N T A C E O B J E K T Ů A T E C H N I C K Ý C H A

NÁVRH OPĚRNÉ ZDI V ULICI HUSOVA PŘED Č.P.40. Pozemky p.č. 557 KÚ Dobrovice (627470) D. D O K U M E N T A C E O B J E K T Ů A T E C H N I C K Ý C H A D.1.2. Akce: NÁVRH OPĚRNÉ ZDI V ULICI HUSOVA PŘED Č.P.40 Místo stavby: Město Dobrovice Pozemky p.č. 557 KÚ Dobrovice (627470) Investor: Město Dobrovice Palacké náměstí 28 294 41, Dobrovice IČ: 00237663

Více

Souhrnná technická zpráva

Souhrnná technická zpráva 3e - PROJEKTOVÁNÍ EKOLOGICKÝCH STAVEB s. r. o. PRAŽSKÁ 455 393 01 PELHŘIMOV PROJEKTOVÁNÍ EKOLOGICKÝCH STAVEB s.r.o. EKOLOGIE EKONOMIKA ESTETIKA Rekonstrukce rybníka Podlesník v k.ú. Radňov B. Souhrnná

Více

Technická zpráva SO 03

Technická zpráva SO 03 HL. INŽ. ZODP. PROJ. VYPRACOVAL INVESTOR ST. ÚŘAD AKCE OBSAH Ing. Karel Brož Ing. Karel Brož Ing. P. Lopaurová, Ing. T. Kreutzer Petr Ficek, Žďárská 281, 592 14 Nové Veselí Žďár nad Sázavou OBEC Nové Veselí

Více

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. 2015 Rozdílová zkouška k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. OBSAH Úvod...

Více

Kraj Okres Obec Katastrální území

Kraj Okres Obec Katastrální území Název akce Morava, Olomouc Černovír, ochranná hráz LB Investor Povodí Moravy, s. p.; Dřevařská 11; 60175 Brno Povodí Vodní tok Číslo hydrologického pořadí Morava od Třebůvky po Bečvu Morava, Trusovický

Více

CENÍK 800-2 ZVLÁŠTNÍ ZAKLÁDÁNÍ OBJEKTŮ

CENÍK 800-2 ZVLÁŠTNÍ ZAKLÁDÁNÍ OBJEKTŮ CENOVÉ PODMÍNKY 2016/ I. CENÍK 800-2 ZVLÁŠTNÍ ZAKLÁDÁNÍ OBJEKTŮ I. OBECNÉ PODMÍNKY CENÍKU 1. ČLENĚNÍ A PLATNOST CENÍKU 11. Členění Ceník obsahuje položky pro ocenění stavebních prací (dále jen položky

Více

Kateřinská - Podpolí

Kateřinská - Podpolí Lesní cesta Kateřinská - Podpolí VLS ČR, s. p. divize Plumlov ZHOTOVITEL: MSS projekt s. r. o. OBJEDNATEL: VLS ČR, s. p. divize Plumlov DATUM: 07/2013 VYHOTOVIL: Petr Jeřábek ČÍSLO PARÉ: Obsah A. Průvodní

Více

Mechanika hornin. Přednáška 4. Geotechnický průzkum

Mechanika hornin. Přednáška 4. Geotechnický průzkum Mechanika hornin Přednáška 4 Geotechnický průzkum Mechanika hornin - přednáška 4 1 Hlavní úkoly geotechnického průzkumu Zjištění inženýrsko-geologických poměrů v zájmovém území Zjištění fyzikálních, fyzikálněmechanických

Více

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 21,3 %, 18,8 %

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 21,3 %, 18,8 % Objemová hmotnost, hydrostatické váhy PŘÍKLADY 1 P1.1 V odměrném válci je předloženo 1000 cm 3 vody. Po přisypání 500 g nasákavého lehčeného kameniva bylo kamenivo přitíženo hliníkovým závažím o hmotnosti

Více

2 Kotvení stavebních konstrukcí

2 Kotvení stavebních konstrukcí 2 Kotvení stavebních konstrukcí Kotvení stavebních konstrukcí je velmi frekventovanou metodou speciálního zakládání, která umožňuje přenos tahových sil z konstrukce do horninového prostředí, případně slouží

Více

SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY

SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY 2 SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY Platnost od 7. 3. 2014 Tel.: 548 428

Více

1. ÚVOD, IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1. ÚVOD, IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. ÚVOD, IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Předkládaná dokumentace pro žádost o vodoprávní rozhodnutí a povolení k nakládání s povrchovými vodami byla zpracována na základě smlouvy č.2/2008 mezi zhotovitelem projektové

Více

PLASTOVÉ SEPTIKY ávod k provozu, pokyny pro instalaci a přepravu Obsah: 1. Všeobecné pokyny pro údržbu, bezpečnost a hygienu práce 2. Plastové septiky 2.1. Stručná charakteristika, použití a funkce 2.2.

Více

dan(t)ube Spirálové trouby Ocel pro všechny cesty voestalpine Krems Finaltechnik GmbH www.voestalpine.com/strassensicherheit

dan(t)ube Spirálové trouby Ocel pro všechny cesty voestalpine Krems Finaltechnik GmbH www.voestalpine.com/strassensicherheit dan(t)ube Spirálové trouby Ocel pro všechny cesty voestalpine Krems Finaltechnik GmbH www.voestalpine.com/strassensicherheit Ekologické a hospodárné Nasazení našich trub pøináší kvalitu Pøi stavbì silnic

Více

SVAHOVÁ TVAROVKA QUADRA

SVAHOVÁ TVAROVKA QUADRA TECHNICKÝ LIST BETONOVÉ SVAHOVÉ TVÁRNICE SVAHOVÁ TVAROVKA QUADRA Svahová tvarovka Quadra I, Svahová tvarovka Quadra II betonové svahové tvarovky jsou vyráběny na bázi cementu a plniva (kameniva) modifikované

Více

Místo: Praha - Trója Datum: 10.09.2015. Základ daně Sazba daně Výše daně DPH základní 0,00 21,00% 0,00 snížená 0,00 15,00% 0,00. Cena s DPH v CZK 0,00

Místo: Praha - Trója Datum: 10.09.2015. Základ daně Sazba daně Výše daně DPH základní 0,00 21,00% 0,00 snížená 0,00 15,00% 0,00. Cena s DPH v CZK 0,00 KRYCÍ LIST SOUISU Dílo: Objekt: Celková přestavba na Císařském ostrově, st. 6963, et. 0008 - kompenzační opatření Soupis: KSO: CC-CZ: Místo: raha - Trója Datum: 10.09.2015 Zadavatel: OTI MHM Uchazeč: rojektant:

Více

G. ZTKP ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY. Obsah: 1 Všeobecná ustanovení. 2 Platnost TKP a ZTKP. 3 Kapitoly ZTKP 3. 4 Závěr

G. ZTKP ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY. Obsah: 1 Všeobecná ustanovení. 2 Platnost TKP a ZTKP. 3 Kapitoly ZTKP 3. 4 Závěr G. ZTKP ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY Obsah: 1 Všeobecná ustanovení 2 Platnost TKP a ZTKP 2.1 Kapitola 1 TKP - Všeobecně 2.2 Kapitola 2 TKP - Příprava staveniště 2.3 Kapitola 3 TKP - Odvodnění

Více

Konstrukce místních komunikací, Silniční stavby 3

Konstrukce místních komunikací, Silniční stavby 3 Konstrukce místních komunikací, zastávek a odstavných ploch Silniční stavby 3 Specifika Statické zatížení Působení tangenciálních sil Množství znaků inženýrských sítí Problematika odvodnění Rozsah ploch

Více

TECHNICKÝ LIST PORIMENT CEMENTOVÉ LITÉ PĚNY. www.poriment.cz

TECHNICKÝ LIST PORIMENT CEMENTOVÉ LITÉ PĚNY. www.poriment.cz TECHNICKÝ LIST CEMENTOVÉ LITÉ PĚNY je lehký silikátový materiál, vyráběný na stavbě pomocí mobilního zařízení Aeronicer II z cementové suspenze dovezené autodomíchávačem z betonárny. Do některých typů

Více

Parkoviště na ulici K Svaté vodě

Parkoviště na ulici K Svaté vodě Parkoviště na ulici K Svaté vodě Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení a provádění stavby C 101 Parkoviště Technická zpráva Číslo zakázky : JG-15-14 / D-101-1 Zhotovitel : Ing. Jan Görner

Více

KANALIZACE DŘEVNOVICE A.č.: C06/H/040 Z.č.: 160044

KANALIZACE DŘEVNOVICE A.č.: C06/H/040 Z.č.: 160044 KANALIZACE DŘEVNOVICE A.č.: C06/H/040 Z.č.: 160044 DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY Počet stran: 8+2př. Stavebník: Obec Dřevnovice TECHNICKÁ ZPRÁVA SO 01.2 ČERPACÍ STANICE + VÝTLAKY DSO 01.2.2 VÝTLAKY

Více

SOUPIS PRACÍ. ASPE 9 Firma: MDS Projekt s.r.o. Strana: 1 3.6.1.10. Stavba: 1078-14-3. Most přes Metuji Náchod Běloves, Lázeňská ulice.

SOUPIS PRACÍ. ASPE 9 Firma: MDS Projekt s.r.o. Strana: 1 3.6.1.10. Stavba: 1078-14-3. Most přes Metuji Náchod Běloves, Lázeňská ulice. ASPE 9 Firma: MDS Projekt s.r.o. Strana: 1 SOUPIS PRACÍ Náchod Běloves, Lázeňská ulice Objednavatel: Zhotovitel dokumentace: Zhotovitel: MDS Projekt s.r.o. Základní cena: Kč Cena celková: DPH: Cena s daní:

Více

Kapitola 5 PODKLADNÍ VRSTVY

Kapitola 5 PODKLADNÍ VRSTVY MINISTERSTVO DOPRAVY Odbor pozemních komunikací TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Kapitola 5 PODKLADNÍ VRSTVY Schváleno: MD-OPK č.j. 4/2015-120-TN/2, ze dne 21.1.2015, s účinností

Více

DLAŽEBNÍ DESKY. Copyright 2015 - Ing. Jan Vetchý www.mct.cz

DLAŽEBNÍ DESKY. Copyright 2015 - Ing. Jan Vetchý www.mct.cz Betonovými dlažebními deskami jsou označovány betonové dlaždice, jejichž celková délka nepřesahuje 1000 mm a jejichž celková délka vydělená tloušťkou je větší než čtyři. Betonové dlažební desky mají delší

Více

VOTICKÉHO Ing. Libor Mařík, IKP Consulting Engineers, s. r. o. libor.marik@ikpce.com AITES

VOTICKÉHO Ing. Libor Mařík, IKP Consulting Engineers, s. r. o. libor.marik@ikpce.com AITES Ing. Libor Mařík, IKP Consulting Engineers, s. r. o. libor.marik@ikpce.com Česká tunelářsk ská asociace ITA-AITES AITES TUNELÁŘSK SKÉ ODPOLEDNE č.. 1/2011 Masarykova kolej 23.3.2011 1 Základní informace

Více

RETENČNÍ PŘEHRÁZKA - RAŠELINÍK

RETENČNÍ PŘEHRÁZKA - RAŠELINÍK Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách RETENČNÍ PŘEHRÁZKA - RAŠELINÍK (převzato a upraveno z manipulačního řádu a technických zpráv zpracovaných

Více

SOUPIS PRACÍ. ASPE 9 Strana: 1 3.6.1.4. Stavba: Paceřice - oprava místní komunikace. Objekt: Předcházení živelným pohromám.

SOUPIS PRACÍ. ASPE 9 Strana: 1 3.6.1.4. Stavba: Paceřice - oprava místní komunikace. Objekt: Předcházení živelným pohromám. ASPE 9 Strana: 1 SOUPIS PRACÍ Objednavatel: Zhotovitel dokumentace: Základní cena: 6 106 961,38 Kč Cena celková: DPH: Cena s daní: 6 106 961,38 1 282 461,89 7 389 423,27 Kč Kč Kč Měrné jednotky: Počet

Více

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi. MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY TP-76 TECHNICKÉ PODMÍNKY GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE Část A Zásady geotechnického průzkumu Schváleno : MD-OSI č.j. 485/09-910-IPK/1 ze

Více

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA - B.1. HG partner s.r.o. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Část:

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA - B.1. HG partner s.r.o. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Část: Investor: Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 07/2014 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: Část:

Více

Stavební hmoty. Přednáška 9

Stavební hmoty. Přednáška 9 Stavební hmoty Přednáška 9 Autoklávované výrobky Autoklávování propařování za zvýšeného tlaku a teploty (nad 100 C) ve speciálních nádobách = autoklávech hydrotermální vytvrzování silikátových výrobků

Více

D.2.4 Kanalizace dešťová - odvodnění sportoviště

D.2.4 Kanalizace dešťová - odvodnění sportoviště TECHNICKÁ ZPRÁVA Název stavby : DOKONČENÍ SPORTOVNÍHO AREÁLU MEDLÁNKY, REVITALIZACE ŠKVÁROVÉHO HŘIŠTĚ Místo stavby : Brno-Medlánky, stávající sportovní areál FC Medlánky Investor : Statutární město Brno,

Více

KOMPLEXNÍ REVITALIZACE VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ VE VÉSCE

KOMPLEXNÍ REVITALIZACE VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ VE VÉSCE REGIONÁLNÍ AGENTURA PRO ROZVOJ STŘEDNÍ MORAVY O B E C D O L A N Y KOMPLEXNÍ REVITALIZACE VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ VE VÉSCE SO 102 MÍSTNÍ KOMUNIKACE OSTATNÍ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVEB ZPRACOVATEL: STAVEBNÍK:

Více

Neštěmický potok - studie záplavového území, ř. km 0.000 3.646. A Technická zpráva

Neštěmický potok - studie záplavového území, ř. km 0.000 3.646. A Technická zpráva Akce: Neštěmický potok - studie záplavového území, ř. km 0.000 3.646 Část: Termín dokončení: 15. 1. 014 Objednatel: Povodí Ohře, státní podnik Bezručova 419 430 03 Chomutov Zhotovitel: Doc. Ing. Aleš Havlík,

Více

AS-KRECHT PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY

AS-KRECHT PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY 2 AS-KRECHT PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY Platnost od 3. 6. 2013 Tel.: 548 428 111 Fax: 548 428 100 http://www.asio.cz e-mail: asio@asio.cz ASIO, spol. s r.o. Kšírova

Více

Název stavby. : Splašková kanalizace obce Albrechtice - místní část Zámostí, I.etapa Zámostí sever

Název stavby. : Splašková kanalizace obce Albrechtice - místní část Zámostí, I.etapa Zámostí sever Obsah: F. DOKUMENTACE STAVBY (OBJEKTŮ) 2 1. INŽENÝRSKÉ OBJEKTY 2 A) POPIS INŽENÝRSKÉHO OBJEKTU, JEHO FUNKČNÍ A TECHNICKÉ ŘEŠENÍ 2 B). POŽADAVKY NA VYBAVENÍ 2 C). NAPOJENÍ NA STÁVAJÍCÍ TECHNICKOU INFRASTRUKTURU

Více

Obr. 1 Stavební hřebík. Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami.

Obr. 1 Stavební hřebík. Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami. cvičení Dřevěné konstrukce Hřebíkové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího prostředku Na hřebíkové spoje se nejčastěji používají ocelové stavební hřebíky s hladkým dříkem kruhového průřezu se zápustnou

Více

NÁVRH OPĚRNÉ ZDI V ULICI HUSOVA PŘED Č.P.40. Pozemky p.č. 557 KÚ Dobrovice (627470) D. 1. D O K U M E N T A C E S T A V E B N Í H O N E B O

NÁVRH OPĚRNÉ ZDI V ULICI HUSOVA PŘED Č.P.40. Pozemky p.č. 557 KÚ Dobrovice (627470) D. 1. D O K U M E N T A C E S T A V E B N Í H O N E B O D.1.1. Akce: NÁVRH OPĚRNÉ ZDI V ULICI HUSOVA PŘED Č.P.40 Místo stavby: Město Dobrovice Pozemky p.č. 557 KÚ Dobrovice (627470) Investor: Město Dobrovice Palacké náměstí 28 294 41, Dobrovice IČ: 00237663

Více

PONTIKA s.r.o. IČO 26342669 Sportovní 4 360 09 Karlovy Vary tel. 353 228 240 pontika@pontika.cz DSP, DZS

PONTIKA s.r.o. IČO 26342669 Sportovní 4 360 09 Karlovy Vary tel. 353 228 240 pontika@pontika.cz DSP, DZS PONTIKA s.r.o. IČO 26342669 Sportovní 4 360 09 Karlovy Vary tel. 353 228 240 pontika@pontika.cz DSP, DZS OBSAH: 1. Identifikační údaje mostu 2. Základní údaje o mostu (dle ČSN 73 6200 a ČSN 73 6220) 3.

Více

STAVEBNÍ LÁTKY. Definice ČSN EN 206 1. Beton I. Ing. Lubomír Vítek. Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie

STAVEBNÍ LÁTKY. Definice ČSN EN 206 1. Beton I. Ing. Lubomír Vítek. Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie STVEBNÍ LÁTKY Beton I. Ing. Lubomír Vítek Definice ČSN EN 206 1 Beton je materiál ze směsi cementu, hrubého a drobného kameniva a vody, s

Více

BETONOVÁ DLAŽBA PROVÁDĚNÍ DLÁŽDĚNÉHO KRYTU

BETONOVÁ DLAŽBA PROVÁDĚNÍ DLÁŽDĚNÉHO KRYTU 1. Co budeme k provedení dlážděného krytu potřebovat: hrubý štěrk frakce 16-32 mm pro zhotovení ochranné vrstvy hrubý štěrk frakce 8-16 mm pro provedení podkladní vrstvy písek nebo drcené kamenivo frakce

Více

SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAFLOW PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY

SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAFLOW PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAFLOW PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAFLOW PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY Platnost od 7. 3. 2014 Tel.: 548 428 111

Více

a) podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu; technologie a navržených materiálů

a) podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu; technologie a navržených materiálů T E C H N I C K Á Z P R Á V A STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST (dokumentace pro provádění stavby- SO 04 opěrná stěna) a) podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle

Více

Vodní dílo Mšeno: Technologie taženého bednění si vyžádala 101 hodin nepřetržité výroby a dodávky betonu

Vodní dílo Mšeno: Technologie taženého bednění si vyžádala 101 hodin nepřetržité výroby a dodávky betonu Vodní dílo Mšeno: Technologie taženého bednění si vyžádala 101 hodin nepřetržité výroby a dodávky betonu Propracovaný systém pro zachycení povodňových vod chrání od loňského roku město Jablonec nad Nisou.

Více

PROJEKTANT: REVIZE: ODP.PROJEKTANT: tel. 602 76 78 77, 724 272 382 DSP+DPS OBJEDNATEL: G.2

PROJEKTANT: REVIZE: ODP.PROJEKTANT: tel. 602 76 78 77, 724 272 382 DSP+DPS OBJEDNATEL: G.2 K.ú. Svatá OBJEDNATEL: lesnická a zemědělská projekční kancelář tel. 602 76 78 77, 724 272 382 OKRES: MZe-ČR, Pozemkový úřad Beroun Projektová dokumentace na ZP1 a VPC6 v k. ú. Svatá Výkaz výměr Beroun

Více

VÝKAZ VÝMĚR, SOUPIS PRACÍ

VÝKAZ VÝMĚR, SOUPIS PRACÍ j Imagine the result ARCADIS CZ a.s. divize Geotechnika ČR Správa Národního parku České Švýcarsko Pražská 52 47 46 Krásná Lípa VÝKAZ VÝMĚR, SOUPIS PRACÍ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY Zabezpečení nestabilních

Více

7 Prostý beton. 7.1 Úvod. 7.2 Mezní stavy únosnosti. Prostý beton

7 Prostý beton. 7.1 Úvod. 7.2 Mezní stavy únosnosti. Prostý beton 7 Prostý beton 7.1 Úvod Konstrukce ze slabě vyztuženého betonu mají výztuž, která nesplňuje podmínky minimálního vyztužení, požadované pro železobetonové konstrukce. Způsob porušení konstrukcí odpovídá

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009 FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009 OBOR: POZEMNÍ STAVBY (S) A. MATEMATIKA TEST. Hladina významnosti testu α při testování nulové hypotézy

Více

SVAHOVÉ TVAROVKY MALÉ

SVAHOVÉ TVAROVKY MALÉ TECHNICKÝ LIST BETONOVÉ SVAHOVÉ TVÁRNICE SVAHOVÉ TVAROVKY MALÉ Svahová tvarovka hladká, Svahová tvarovka štípaná, Svahová tvarovka kruhová malá betonové svahové tvarovky na bázi cementu a plniva (kameniva)

Více

Konstrukce železničního svršku

Konstrukce železničního svršku Konstrukce železničního svršku Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 4. ročníku bakalářského studia oboru Konstrukce

Více

D. DOKUMENTACE STAVBY - TECHNICKÁ ZPRÁVA

D. DOKUMENTACE STAVBY - TECHNICKÁ ZPRÁVA Akce : Oprava ohradních zídek tenisových kurtů na p.p.č.443/7 a 460/2, k.ú. Malšovice Investor : Obec Malšovice u Děčína, Malšovice čp.16, 405 02 Malšovice Arch. č. : 1482-1/14 D. DOKUMENTACE STAVBY -

Více

MONTÁŽNÍ A TECHNOLOGICKÝ POSTUP

MONTÁŽNÍ A TECHNOLOGICKÝ POSTUP PSB-LBC s.r.o. IČO: 25413015 Hlávkova 860 DIČ: CZ25413015 460 14 Liberec 13 Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 16368 MONTÁŽNÍ A TECHNOLOGICKÝ

Více

OCHRANA SKALNÍCH STĚN SÍTĚMI

OCHRANA SKALNÍCH STĚN SÍTĚMI VŠB - Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební v rámci projektu Inovace studijního oboru Geotechnika reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0009 Předmět: Úprava vlastností hornin a zemin OCHRANA SKALNÍCH STĚN

Více

Strana: 1 z 28 Vydání: 1 www.vysplan.cz

Strana: 1 z 28 Vydání: 1 www.vysplan.cz PRŮTAH PDPS+SP A1-PLÁN BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI strana 1 Posuzovaný objekt Subsystém Identifikace nebezpečí Vyhodnocení závažnosti rizika Bezpečnostní opatření Poznámka P N

Více