VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství Ústav strojírenské technologie. Ing. Václav Potácel

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stojního inženýství Ústav stojíenské technologie Ing. Václav Potácel TECHNOLOGICKÉ ASPEKTY STRUKTURY POVRCHU PŘI DOKONČOVACÍM OBRÁBĚNÍ TECHNOLOGICAL STANDPOINTS OF SURFACE TEXTURE AT FINISH MACHINING ZKRÁCENÁ VERZE PH.D. THESIS Obo: Školitel: Oponenti: Stojíenská technologie Datum obhajoby:. dubna 004 Doc. Ing. Jaoslav Pokop, CSc. Pof. Ing. Oldřich Bilík, CSc. Pof. Ing. Jan Mádl, CSc. Doc. Ing. Imich Lukovics, CSc.

2 Klíčová slova dokončovací obábění, geometická stuktua povchu, dsnost povchu, řezné podmínky Key wods finishing, geometic suface stuctue, suface oughness, cutting conditions Místo uložení Ústav stojíenské technologie, VUT FSI v Bně Václav Potácel, 004 ISBN ISSN

3 TU1UT TUSOUČASNÝ TUUT TUCÍL TU3UT TUHLAVNÍ TU4UT TUZÁVĚRUT... TU5UT TUSUMMARYUT... TU6UT TULITERATURAUT... TU7UT TUŽIVOTOPIS OBSAH PRÁCE STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKYUT... 5 TU1.1UT TUDokončovací metody obáběníut...6 TU1.UT TUDsnost povchuut...7 TU1..1UT TUTeoetické hodnoty paametů dsnosti povchuut...8 TU1..UT TUSkutečné hodnoty paametů dsnostiut...11 TU1..3UT TUMěření paametů dsnosti povchuut...11 TU1.3UT TUZávislost paametů stuktuy povchu na technologických podmínkáchut...1 PRÁCEUT VÝSLEDKY PRÁCEUT TU3.1UT TU3.UT TUNávh metodiky volby řezných podmínekut...15 TUPodmínky a výsledky měřeníut TU5.1UT TUCuent issues concening these poblemsut... TU5.UT TUMain esults of the wokut... TU5.3UT TUConclusionUT AUTORAUT

4

5 1 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Hlavním úkolem technologie obábění je především zajištění optimálního využití modení výobní techniky automatizovaných, ale i konvenčních obáběcích stojů, využitím výkonných nástojových mateiálů a pogesivních konstukcí nástojů za optimálních řezných podmínek. Optimální využití modení výobní techniky znamená komplexní zajištění intenzifikace řezného pocesu spolu se zajištěním základních kvalitativních požadavků kladených na obobek. Zavádění nákladných číslicově řízených obáběcích stojů, cente a integovaných výobních úseků si vyžaduje stanovení optimálních řezných podmínek s cílem dosáhnout maximální hospodánosti a efektivnosti výoby. Jakost povchu, přesnost ozměu a tvau, hospodánost, úbě a výobní náklady jsou závislé především na vstupních údajích řezného pocesu týkajících se: obobku (mateiál, obobitelnost, tva, kvalita povchu), pacovních podmínek (posuv, řezná ychlost, hloubky třísky úběu), nástoje (duh, ostření, životnost) a stoje. Otázkám studia vlivu jakosti obobené plochy na funkční vlastnosti je věnována stále větší pozonost a zdá se, že aplikace vlastností povchové vstvy na opotřebení má stejný význam jako např. mazání. Význam znalostí jakosti povchové vstvy je možné vidět v tom, že znalost podmínek vzájemného styku dvou ploch při jejich vzájemném elativním pohybu povede k předučování a řízení jejich tvaové přesnosti, dsnosti povchu, velikosti zpevnění, velikosti a směu zbytkových napětí apod. Je zřejmé, že pod pojmem jakost povchu z hlediska technologie výoby je třeba chápat nejen přesnost ozměů, dsnost povchu, přesnost geometického tvau a polohy, ale je také nutné sledovat chemické a fyzikální změny vlastností mateiálu v povchové vstvě obobené součásti, vzniklých v důsledku vlastního pocesu řezání. Všichni činitelé ovlivňující jakost povchové vstvy jsou totiž úzce svázány s technologickými výobními pocesy, kteé jsou používány při výobě a dokončování součástí. Z tohoto hlediska se jeví jako nutné povádět komplexní ozbo technologických opeací, kteé se podílejí na vytváření funkčních vlastností součástí. Stuktua povchu obobené plochy patří mezi základní kvalitativní požadavky stojních součástí, a poto je kladen velký důaz na specifikaci jednotlivých paametů popisujících povch součásti. Při posuzování nově vzniklého povchu je nutné vycházet z toho, že obábění je řezný poces, jehož podstatou je poces plastické defomace, kteá ovlivňuje jakost povchové vstvy. Vlastnosti ealizované povchové vstvy učují životnost a spolehlivost součástí, zvláště těch, kteé pacují za extémních podmínek zatěžování. Z těchto důvodů je nutné mít k dispozici infomace o způsobu ovlivňování stavu povchové vstvy, kteá vzniká po technologických opeacích obábění a možnosti zabezpečení její konstantní vlastnosti. Stuktuu povchu obobené plochy lze identifikovat celou řadou chaakteistik (nomalizovaných i nenomalizovaných), z nichž pozatím po paxi 5

6 mají ozhodující význam paamety dsnosti povchu. Funkční požadavky na dsnost povchu obobené plochy jsou specifikovány v příslušné výobní dokumentaci. 1.1 DOKONČOVACÍ METODY OBRÁBĚNÍ Obábění je výobní poces, při kteém polotova dostává požadovaný tva odstaňováním nežádoucího mateiálu.vedle základních způsobů obábění, kteé odstaňují mateiál fomou třísek, lze používat ještě další způsoby, při kteých však dochází k oddělování mateiálu jiným způsobem, než je řezný poces. V technologii obábění se používají čtyři skupiny metod, kteé se od sebe liší někteými chaakteistickými znaky a řeznými podmínkami. Tyto zvláštnosti jsou po každou skupinu metod typické. Mají ozhodující vliv na stavbu obáběcího stoje, stav obobku a nástoje, skladbu technologického pocesu a metodiku obábění. Dělíme je na [14]: 1. Metody obábění nástoji s definovanou geometií. Přesné a dokončovací metody obábění 3. Nekonvenční metody obábění 4. Úpavy obobených ploch Disetační páce je zaměřena na dokončovací metody obábění s definovanou geometií nástoje, především na: Jemné soustužení Jednobřitým nástojem ůzného povedení se zhotovují součástky válcovitého, kuželovitého nebo obecného tvau. Z mnoha hledisek je soustužení nejjednodušší fomou obábění kovů a je také nejčastěji používaným řezným pocesem. Poto také bylo vybáno jako epezentativní způsob obábění, na kteém byly vysvětleny jednotlivé pojmy a odvozeny vzoce po výpočet teoetických hodnot vybaných paametů dsnosti povchu. Jemné soustužení je považováno za ekonomicky výhodnou a poduktivní metodu dokončovacího obábění. Přídavek na obábění se obvykle při jemném soustužení odebíá na jeden zábě, a poto se dosahuje tímto soustužením vysoké ozměové a tvaové přesnosti a kvality povchu při minimálních nákladech. Jemným soustužením lze dosáhnout povchů 5. až 7.třídy přesnosti ISO a dsnosti povchu Ra = 0,4 až 1,6 µm. Jemné fézování Fézování je duhým nejpoužívanějším způsobem obábění, při kteém každý břit zub víceklínového nástoje fézy odebíá část mateiálu ve fomě samostatné třísky, přičemž zuby fézy oddělují postupně kátké třísky poměnlivé tloušťky. Výhody současného fézování se pojevují ve vysokém výkonu obábění, vynikající jakosti obobeného povchu, velké přesnosti ozměů a flexibilitě při obábění tvaově složitých obobků. Fézování se vyvíjí ve stále univezálnější metodu 6

7 obábění, což je důsledek ostoucí mnohostannosti použití obáběcích stojů, řídících systémů a řezných nástojů. Fézování lze ozdělit obdobně jako soustužení na hubování, střední obábění (semifinish) a jemné fézování (finish). Jemným fézováním lze dosáhnout přesnosti až IT 5 a dsnosti Ra = 0,4-1,6 µm. 1. DRSNOST POVRCHU Výobní pocesy, zejména pak obábění, svým tepelným a silovým působením vyvolávají výazné změny stavu a vlastností v povchové vstvě součásti. Z těchto skutečností vychází nutnost hodnocení povchové vstvy z hlediska jejich funkčních vlastností. Jedním z komplexních kitéií po posouzení vhodnosti celé součásti je její povozní spolehlivost, kteá v sobě zahnuje otázky životnosti, opavitelnosti, odolnosti poti opotřebení, odolnosti poti kooznímu napadení apod. Libovolná technologická metoda, použitá při ealizaci povchu, zanechává neovnosti. Neovnosti na povchu představují postoový útva, kteý by bylo obtížné posuzovat. Poblém posuzování neovnosti (stuktuy povchu) se řeší edukcí do oviny řezu ovinou kolmou k povchu. V ovině řezu se získá pofil, kteý je základním zdojem infomace po posuzování stuktuy povchu. Stuktua povchu je členěna na složky podle ozteče příslušných neovností. Dle nomy ČSN EN ISO 487 [17] se jedná o složku s nejmenší oztečí tvořící dsnost povchu (R-paamet), složku nazvanou vlnitost (W-paamet) a složku s největší oztečí neovností učenou základním pofilem (P-paamet). Pofil se stává základním zdojem infomací o měřeném povchu. Vlastnosti stuktuy obobené plochy patří k základním paametům stojíenských součástí. Povch obobené plochy lze identifikovat celou řadou chaakteistik, z nichž po paxi mají ozhodující význam paamety dsnosti povchu. Funkční požadavky na dsnost povchu obobené plochy jsou specifikovány v příslušné výobní dokumentaci. Dsnost (mikogeometie) povchu lze definovat zjednodušeně jako souhn neovností s elativně malými vzdálenostmi, kteé obvykle obsahují neovnosti, vzniklé následkem použité metody výoby a/nebo jiných vlivů. Dsnost se hodnotí v řezech kolmých a podélných vzhledem k pohybu řezného nástoje, vytvářejícího obobenou plochu. Dnešní hodnocení dsnosti povchu předepisuje noma ČSN EN ISO 487 [17] esp. ČSN EN ISO 488 [18] vydané v oce1999. V této novelizované nomě došlo ke sjednocení s nomami ISO a EN, tím došlo i ke změnám v názvosloví, značení a pohledu na součást. O tom napovídá už název této sady noem Geometické požadavky na výobky (GPS). 7

8 1..1 Teoetické hodnoty paametů dsnosti povchu Teoetická dsnost povchu je učována na základě předpokladů, že obáběný mateiál je absolutně nedefomovatelný, že ostří nástoje tvoří geometické čáy a že systém Stoj-Nástoj-Obobek (SNO) je absolutně tuhý. K učení teoetické, esp. geometické dsnosti (max. výšce neovností) se pak užívá výpočtových vzoců, odpovídajících schématům kinematiky odebíání třísky. Tyto vzoce slouží po základní oientaci při řízení vzájemných poměů hodnot řezných podmínek a geometie břitu nástoje s cílem dosažení žádané hodnoty dsnosti povchu. Z nich také vyplývají obecně platné závěy ke snižování teoetické geometické dsnosti povchu. Po názonost a zjednodušení vlastních výpočtů jsou v disetační páci odvozeny vybané teoetické hodnoty paametů dsnosti po jemné soustužení. Jemné soustužení Obobený povch je vytvořen jako výsledek geometické a kinematické epodukce špičky nástoje. Hřebínek na obobeném povchu je výsledkem geometické epodukce, závislé na tvau špičky nástoje a na ychlosti pohybu nástoje vzhledem k součásti. Komě toho, je-li ostří zubaté, epodukují se i zuby. Po další výpočty budeme předpokládat, že za podmínek užití nástoje není ostří zubaté, nebo že zuby jsou tak malé vzhledem k výsledné dsnosti povchu, že lze jejich vliv zanedbat. Poto bude dále uvažován nástoj s definovanou geometií. Po povedení analýzy jsou uvažovány pouze vcholy a pohlubně pofilu dsnosti. Při soustužení mohou tedy nastat dva základní možné případy geometické a kinematické epodukce v závislosti na poloměu zaoblení špičky nástoje: 1. Dsnost povchu je tvořena nožem s přímkovým hlavním a vedlejším ostřím bez poloměu špičky nástoje což má pouze teoetický význam.. Dsnost povchu je tvořena nástojem s nenulovým poloměem špičky nástoje. Zde mohou nastat tři další možné případy epodukce: I. stopy po obábění vznikají pouze z části poloměu špičky nástoje bez záběu hlavního a vedlejšího ostří. Pvní typ epodukce se také někdy nazývá obloukový, II. stopy po nástoji jsou tvořeny obloukem špičky s přímočaou částí ostří. Duhý typ epodukce se také někdy nazývá obloukový a přímý, III. stopy po nástoji jsou tvořeny špičkou nástoje a přímými částmi špičky nástoje. Třetí typ epodukce se také někdy nazývá přímočaý. Vzhledem k pakticky používaným ozsahům posuvu je možno říci, že I. a II.typ epodukce bude v paxi převažovat. Tabulka 1.1 obsahuje vzoce po výpočet teoetické hodnoty největší výšky pofilu RzBtB po jednotlivé duhy epodukce. 8

9 Po Typ RzBtB ε ε 0,5 4 f χb B> χbb sin χ f f sin sin χ * sinχ ε f *sinχ χ 1 + sin ε sinχ sinχ + sinχ ε 1 ( χ + χ ) sin( χ + χ ) ε 0,5 4 ε f χb B< χbb sin χ f sin χ * f ε * sinχ 1 + ε sin χ f sin sinχ sinχ + sinχ ε ( ) 1 χ + χ sin( χ + χ ) sinχ Tab. 1.1 Vzoce po výpočet RzBtB po jednotlivé typy epodukce špičky nástoje Při jemném soustužení se vychází z modelu, kdy dsnost povchu je vytvořena nástojem o poloměu špičky BεB bez vlivu hlavního a vedlejšího ostří tj. I.typ epodukce (Ob. 1.1). Ob. 1.1 Schéma tvau obobené plochy vytvořeného jemným soustužením 9

10 (D) Po tento případ lze tedy použít následující odvozené vzoce po výpočet teoetických hodnot RaBtB: Ra t = ε ( α sinα ) A f A α A ε = accos f acsin f ε + f 4 ε 4 ε f Z analýzy předchozích vzoců je jasné, že: - když úhly nastavení klesají, klesá také teoetická půměná aitmetická úchylka posuzovaného pofilu RaBtB, zatímco mezní posuvy ostou, - když klesá polomě špičky, největší výška pofilu vzůstá a hodnoty limitních posuvů se snižují. Jemné fézování Obobený povch je vytvořen jako výsledek geometické a kinematické epodukce nástoje v závislosti na hloubce řezu. Po jemné fézování tvaových dílců se používají tzv. kopíovací fézy. Ty lze ozdělit podle tvau na stopkové nebo kulové. Po vlastní výpočet teoetických hodnot paametů dsnosti povchu budeme opět předpokládat, že ostří není zubaté, nebo že zuby jsou tak malé vzhledem k výsledné dsnosti povchu, že jejich vliv lze zanedbat. Stopková féza ae Rzt = a.sinϕ 1 kde a = 4 a 1 D ε + ε sinϕ Kulová féza Rz t 1 ae = ε 1 4 ε kde ε = D Při jemném fézování se vychází opět ze stejného modelu jako při jemném soustužení, kdy dsnost povchu je vytvořena nástojem o poloměu špičky BεB bez vlivu hlavního a vedlejšího ostří tj. I.typ epodukce. Poto po výpočet půměné aitmetické úchylky posuzovaného pofilu RaBtB bude platit obdobný vzoec jako po jemné soustužení. 10

11 1.. Skutečné hodnoty paametů dsnosti Teoeticky dosažitelnou jakost obobeného povchu lze po pocesy fézování a soustužení vypočítat (viz. předcházející kapitola). Výsledek výpočtu je výchozím bodem po učení, jaké jakosti povchu může být za ideálních podmínek dosaženo. Skutečný výsledek je ovlivňován velkým počtem faktoů, kteé se v pocesu obábění vyskytují. Rozhodující faktoy ve vztahu k řeznému nástoji: [14] - stabilita, - vyložení, - geometie břitu, - mateiál obobku, - opotřebení břitu nástoje, - řezné podmínky, - utváření třísky, - teplota na břitu při obábění. Rozhodující faktoy, vztahující se k obáběcímu stoji: - stabilita, - postředí obábění, - chladící kapalina, - technický stav, - příkon a tuhost. Rozhodující faktoy, vztahující se k obobku: - stabilita, - duh mateiálu, způsob tepelného zpacování, zpevňování za studena, atd., - konstukce, - chaakte polotovau (přídavky na obábění, ostřiny, kovací kůa, atd.), - předcházející poces obábění, - toleance ozměů a tvaů, - stuktua obobeného povchu Měření paametů dsnosti povchu Po hodnocení dsnosti povchu obobené plochy výobků a po kvantitativní měření chaakteistik dsnosti povchu byl vyvinut velký počet kontolních metod a měřících přístojů založených na ůzných fyzikálních pincipech a vyáběných ůznými výobci. Po paktické zjišťování hodnot chaakteistik dsnosti povchu existuje řada metod, z nichž zatím nejdokonalejší je metoda dotyková, využívající ostého hotu, kteý se v daném směu posouvá po povchu a umožňuje získat infomace o jeho pofilu. Metoda umožňuje zjišťovat číselné hodnoty nomalizovaných 11

12 i nenomalizovaných chaakteistik dsnosti povchu. Realizaci metody zabezpečuje dotykový pofilomet, kteý se skládá z mechanické a elektonické části. Při vlastním hodnocení sejmutého pofilu fomou číselných hodnot paametů stuktuy povchu se uplatňují základny tvořené použitým typem filtu, kteý slouží k oddělení fekvenčních složek neovnosti pofilu. K objektivnímu učení číselných hodnot paametů dsnosti povchu je nezbytně nutné dodžovat učité podmínky, kteé vyplývají ze základních vlastností posuzovaného povchu. Při hodnocení dsnosti povchu není potřeba vymezovat vlnitost povchu a úchylky tvau odděleně, lze oddělit obě složky společně. Reálné (omezené) možnosti filtů a zejména neznalost mezních hodnot vlnových délek jednotlivých složek signálu činí objektivní měření dsnosti povchu obtížné. Po paktické měření hodnot paametů dsnosti povchu je nezbytné spávně volit základní délku (cut-off) tak, aby zahnovala dostatečný počet neovností pofilu chaakteizujících jeho dsnost a vyloučila ovlivnění neovnostmi s větší oztečí nepříslušející dsnosti. Po sovnatelnost výsledků měření jsou hodnoty základní délky učeny nomou. K získání dostatečně přesných hodnot paametů dsnosti povchu se dopoučuje volit vyhodnocovanou délku jako několikanásobek základní délky. V nomě ČSN EN ISO 488 jsou uvedeny hodnoty po volbu základních a vyhodnocovaných délek podle hodnot paametů dsnosti povchu peiodických a nepeiodických pofilů. Při kontole povchů s dosud neznámou hodnotou dsnosti povchu je nutno předem zvolit vhodnou základní délku podle odhadu dsnosti (podle zkušenosti nebo sovnáním se vzokem) a při opakovaném měření volbu upřesnit. Podle pavidel nomy ČSN EN ISO 488 se povede kontola homogenity povchu. Je-li stuktua povchu homogenní, hodnoty paametů učených z celého povchu měřeného vzoku nebo obobku budou používány po poovnání s hodnotami uvedenými na výkesu, nebo ve výobní dokumentaci s uplatněním pavidla 16% nebo pavidla maxima. 1.3 ZÁVISLOST PARAMETRŮ STRUKTURY POVRCHU NA TECHNOLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH Na výslednou stuktuu obáběného povchu působí řada vlivů, spojených s podmínkami výoby součásti. Výška, tva, chaakte ozložení a smě neovností často závisí na zvolené metodě a na podmínkách obábění, na podmínkách chlazení, esp. mazání, na chemickém složení a stuktuře obáběného mateiálu, na typu a stavu použitého stojního zařízení apod. Stuktua povchu je jiná při soustužení, při fézování atd. Rozdílnost je patná jednak v chaakteu pofilových křivek, jednak ve velikosti pozoovaných chaakteistik. Stuktua povchu více závisí na řezných podmínkách jak na geometii řezné části nástoje. Geometickým tvaem řezného klínu nože nelze dosáhnout větší změnu 1

13 dochází se. v stuktuře povchu. Takovéto změny se dosáhnou pouze změnou řezných podmínek nebo úhlu nastavení. Jedním z nejpodstatnějších faktoů, ovlivňujících ozvoj plastické defomace, je řezná ychlost vbcb. Při velmi malých řezných ychlostech, kdy se náůstek ještě netvoří, nelze pozoovat znatelné neovnosti povchu. Při zvyšování řezné ychlosti, v oblasti tvoby náůstku, vzůstá ozmě neovností a podle duhu obáběného mateiálu může dsnost povchu mnohokát převýšit svoji výchozí hodnotu. Při dalším zvyšování řezné ychlosti, kdy náůstek mizí a hloubka plastické defomace se zmenšuje, snižuje se postupně dsnost povchu a dosahuje svoji minimální hodnotu, blízkou hodnotě teoetické. Vzhledem k tomu, že oblast řezných ychlostí, kdy dochází k náůstu dsnosti, se moc nepoužívá, nebude v dalším zpacování uvažován vliv řezné ychlosti na změnu dsnosti. Tva závislosti Rz na vbcb mění se změnou posuvu f. Zvýšením posuvu se maximum křivky posune doleva. Svědčí o menším vlivu řezných ychlostí na mikoneovnost při větších posuvech. Vliv posuvu je spojen nejen s geometickými příčinami tvoby výsledné geometie povchu, ale i ve značné míře podmiňuje elastické a plastické defomace v povchové vstvě. Se snižujícím se posuvem klesají hodnoty paametů dsnosti. Veličina Rz je nepřímo úměná poloměu špičky BεB Se zvyšujícím se poloměem špičky se ychle snižuje výška neovnosti. Ze vzoců po výpočet teoetických hodnot paametů dsnosti a liteatuy [1] vyplývá, že se zvyšováním poloměu špičky BεB ke snižování hodnot paametů dsnosti Ra a Rz exponenciálně. To však neznamená, že se polomě špičky může bezmyšlenkovitě zvyšovat. Je známo, že polomě špičky podstatně ovlivňuje chvění. Polomě špičky má dvojí účinek: působí na utváření třísky a ovlivňuje zatížení břitu. Při soustužení načisto učuje polomě špičky nože společně s ychlostí posuvu výslednou stuktuu obobeného povchu součásti. Největší podíl páce při obábění načisto vykonává špička nože. Ze součinnosti poloměu špičky nože a posuvu při obábění načisto je možno vydedukovat, že posuv by měl být zvolen tak, aby nepřesáhl učitou hodnotu nutnou k docílení uspokojivé stuktuy obobeného povchu. Jako směný údaj se dopoučuje: posuv = maximálně 1/3 poloměu špičky. Zmenšováním úhlů nastavení hlavního a vedlejšího ostří se zmenšuje také Rz, a to v pásmu větších posuvů, při nižších posuvech ztácí vliv úhlů nastavení význam. Další nástojové uhly břitu nemají ve většině případů podstatný vliv na výslednou stuktuu povchu. Hloubka třísky úběu nemá na dsnost povchu paktický vliv, kdežto otupení nože se podstatně pojevuje na stuktuře povchu. Závislost změny Rz při otupování nože z RO vyjadřuje plynulá křivka, ale po nože z SK a keamiky je to nepavidelně lomená čáa z důvodu vylamování částic. Obáběný mateiál má značný vliv na výšku a chaakte neovností obobeného povchu. Plastičtější a houževnatější mateiály dávají hubé, dsné povchy. 13

14 CÍL PRÁCE Dosažená dsnost povchu je velmi důležitá a to nejen z hlediska vzhledu, ale většinou také z hlediska dalšího funkčního použití výobku. Poto by měl technolog dobře navhnout sled opeací a přitom bát zřetel i na volbu přídavků po jednotlivé výobní opeace. K učení sledu opeací mu slouží výobní dokumentace. Sledovaná dsnost bývá v naposté většině tuzemských i zahaničních podniků epezentována značkou dsnosti a hodnotou Ra. Technolog se tedy musí spokojit pouze s dsností udanou po celou součást v pavém honím ohu popř. zpřesněné dsnosti po danou plochu součástky. Podle tvau a těchto předepsaných hodnot musí zvolit především poslední opeaci, kteou je dosaženo požadovaného výsledného povchu. Nesmí však opomenout spávně učit i předcházející opeace a jejich přídavky. Je tedy zřejmé, že bezchybně navžená technologie vede k uspokojení zákazníka s finálním výobkem. Po navženou dokončovací metodu obábění je potom nutno navhnout potřebné řezné podmínky. Tyto podmínky jsou navhovány s ohledem na stojní pak, používané nástoje podniku a obáběný mateiál. Řezné podmínky jsou definovány v tabulkách, katalozích či jiné dostupné liteatuře. Ale v žádné z nich technolog nenajde odpověď na otázku Jaké řezné podmínky je nutno předepsat po požadovanou dsnost povchu?. Tabulky či gafy, z kteých by bylo možno ychle učit podmínky obáběcího pocesu v paxi chybí. V současnosti se tyto podmínky většinou učují především intuitivně z předchozích zkušeností. Cílem disetační páce je tedy pávě řešení poblematiky učení řezných podmínek v závislosti na požadované dsnosti povchu. Ta bývá udávána ve výobní dokumentaci a ze stany zákazníka a posléze také konstuktéa dochází u součástí ke zvyšování jejich přesnosti a tvaové složitosti. K dosažení snižující se předepsané přesnosti ozměů a dsnosti povchu je tedy nutno použít nových efektivnějších stojů a nástojů. S tím plně souvisí spávná volba technologie výoby součásti. Je nutno velmi dbát na optimální volbu řezných podmínek a řezných nástojů po jednotlivé výobní opeace. U většiny součástí má největší vliv na konečnou jakost poslední tzv. dokončovací opeace. Z těchto důvodů byla páce zaměřena na dokončovací metody obábění, především na jemné soustužení a fézování. V páci byly navženy dvě možné metodiky učování řezných podmínek po danou dsnost povchu u jemného soustužení a následně bylo povedeno ověření při jemném fézování. Pvní metodika spočívá ve vytvoření gafické závislosti skutečných hodnot paametů dsnosti Ra a Rz na posuvu po daný mateiál a polomě špičky nástoje. Duhá metodika vychází z předpokladu učité závislosti teoetické a skutečné hodnoty paametu dsnosti. Cílem páce také bylo expeimentální ověření možné náhady boušení jemným soustužením a fézováním. 14

15 3 HLAVNÍ VÝSLEDKY PRÁCE 3.1 NÁVRH METODIKY VOLBY ŘEZNÝCH PODMÍNEK Každý výobek učený po spotřebitele pojde učitým sledem výobních i nevýobních opeací, než se k němu dostane. Na výobky jsou kladeny učité požadavky nejen z hlediska účelu použití, ale i jakosti. Tyto požadavky jsou v pvním sledu výobních opeací předepsány v dokumentaci. Podle vyhotovené dokumentace pobíhá vlastní výoba, jejímž výsledkem je finální výobek. Ve výobní dokumentaci bývá vždy specifikován tvaový vzhled součásti, z jakého mateiálu a v jaké přesnosti má být součást vyobena a také dsnost výsledného povchu. Technolog dle dodané dokumentace navhne postup výobních opeací a předá ho výobě nebo pogamátoům na zpacování pogamů po CNC stoje s nutnou volbou řezných podmínek. Jak již bylo uvedeno, v paxi chybí možnost volby řezných podmínek v závislosti na daném paametu dsnosti. Možnosti, jak tento poblém řešit, lze vidět v nalezení vhodné metodiky po vytvoření tabulek nebo gafů po jejich volbu. Návh nové metodiky byl poveden po jemné soustužení ocelí. K tomuto účelu byly ealizovány expeimenty při zvolených řezných podmínkách na mateiálech ůzných tříd obobitelnosti. Lze navhnout dvě možné metodiky učování řezných podmínek v závislosti na požadované dsnosti: 1. Byly vytvořeny gafické závislosti f = f(ra) popř. f = f(rz) po jednotlivé mateiály. Do těchto gafů jsou zaneseny expeimentálně zjištěné hodnoty a infomativně také vypočtené teoetické hodnoty paametů dsnosti povchu. Pomocí egesní analýzy byla vytvořena křivka, kteá nejlépe vystihuje tend naměřených hodnot. Z takto sestojených gafů je možno odečíst posuv nástoje dle požadované dsnosti předepsané ve výobní dokumentaci.. Byly vytvořeny gafické nebo tabulkové závislosti Ra = f(rabtb) popř. Rz = f(rzbtb). Pomocí egesní analýzy sestojená křivka a ovnice udávají pomě mezi skutečnými a teoetickými hodnotami vybaných paametů dsnosti povchu po jednotlivé mateiály. Z ovnice křivky funkce Ra = f (RaBtB) popř. Rz = f (RzBtB) po daný mateiál byla vytvořena tabulka dosažitelných hodnot dsnosti v závislosti na posuvu po daný úhel sklonu hlavního i vedlejšího ostří po ůzné poloměy špičky nástoje. 3. PODMÍNKY A VÝSLEDKY MĚŘENÍ Po ověření navžených metodik budou použity expeimentálně zjištěné hodnoty paametů dsnosti při jemném soustužení. Přesnost zjištěných závislostí bude omezena malým počtem měření a anomáliemi vzniklými při vlastním expeimentu. 15

16 Jemné soustužení Paktické zkoušky po měření a vyhodnocení dsnosti povchu při jemném soustužení byly povedeny na čtyřech mateiálech (1 00, 1 050, 13 40, ) ůzných tříd obobitelnosti při poměnlivých technologických podmínkách řezného pocesu. Konstantním paametem obábění byla zvolena hloubka třísky úběu, za poměnnou byla zvolena řezná ychlost, posuv a polomě špičky nástoje. Vlastní paktické zkoušky byly povedeny na hotovém soustuhu s plynulou egulací otáček vřetene SV 18R nástojem s vyměnitelnou břitovou destičkou ze slinutého kabidu fa Pamet Šumpek s mechanickým upnutím destičky. Metodika vlastního měření vybaných paametů dsnosti povchu byla převzata z nomy ČSN EN ISO 488 [18]. Před dalším zpacováním je však nutné ověřit, zda se opavdu jedná o I.typ epodukce, kdy stopy po obábění vznikají pouze poloměem špičky nástoje. Měření bylo povedeno na dotykovém pofilometu (Sutonic 3+ - fa Rank Taylo Hobson) umožňující měření a statistické vyhodnocení několika ůzných paametů dsnosti. Tento přístoj byl napojen na PC s tiskánou s možností tisku gafů a tabulek. Po pvní navženou metodiku byly z naměřených hodnot vytvořeny gafické závislosti f = f(ra) a f = f(rz) po jednotlivé mateiály (na ob. 3.1 a 3. zobazeny pouze gafy po vybaný mateiál ). Z těchto gafů lze jednoduchým způsobem učit po požadovanou dsnost odpovídající posuv řezného nástoje a následně také řeznou ychlost pomocí katalogu. Závislost f=f(ra) 0,5 0,4 Teoetické ε =1,mm Posuv f [mm] 0,3 0, Teoetické ε =0,8mm Skutečné ε =0,8mm 0,1 Skutečné ε =1,mm Dsnost Ra [µm] 16 Ob. 3.1 Gafická závislost f = f (Ra) po mateiál po soustužení

17 BεB B. Závislost f=f(rz) Teoetické Posuv f [mm] Skutečné ε =1,mm Skutečné ε =0,8mm Dsnost Rz [µm] Ob. 3. Gafická závislost f = f (Rz)po mateiál po soustužení Při duhé metodice učování řezných podmínek mohou být vytvořeny buď gafické závislosti nebo tabulky egesních křivek nejlépe vystihujících závislost Ra = f (RaBtB) a Rz = f (RzBtB) po jednotlivé Bε B. Ze zkoušených egesních analýz nejlépe vystihuje hledanou závislost lineání egesní křivka. Dosahovaný stupeň závislosti tzv. koelační koeficient byl u všech ovnic větší než 0,9 tj. 90%. Pokud bychom chtěli docílit většího koeficientu koelace, bylo by nutno povést více měření po daný mateiál s případnou možností eliminace odlehlých hodnot. Do zjištěných ovnic egesních křivek lze nyní dosadit za teoetické hodnoty RaBtB a RzBtB. Výsledkem budou požadované závislosti Ra = f (Bε B, f ) popř. Rz =f (Bε B, f )B Dsnost Ra [µm] [mm] Posuv f [mm] 0,06 0,08 0,1 0,1 0,16 0, 0,5 0,3 0,35 0,4 0,8 3,77 3,9 4,1 4,37 4,99 5,80 7,06 8,60 10,44 1,57 1, 4,08 4,3 4,41 4,64 5,3 5,98 7,16 8,60 10,31 1,9 Dsnost Rz [µm] 0,8 4,30 4,99 5,88 6,97 9,75 33,34 38,96 45,86 54,07 63,61 1, 3,50 4,3 5,38 6,68 9,99 34,6 40,9 49,09 58,77 69,97 Tab. 3.1 Skutečné hodnoty Ra a Rz po mateiál po soustužení 17

18 = = Dsnost Ra [µm] Posuv f [mm] 0,06 0,08 0,1 0,1 0,16 0, 0,5 0,3 0,35 0,4 0,8 1,75 1,83 1,9,04,34,73 3,34 4,08 4,97 6,00 1, 1,54 1,65 1,78 1,94,36,90 3,74 4,77 5,98 7,39 Dsnost Rz [µm] 0,8 16,69 17,33 18,15 19,15 1,70 4,99 30,16 36,50 44,04 5,80 1, 11,37 11,88 1,54 13,35 15,41 18,06,1 7,9 33,3 40,9 BεB [mm] Tab. 3. Skutečné hodnoty Ra a Rz po mateiál po soustužení Dsnost Ra [µm] Posuv f [mm] 0,06 0,08 0,1 0,1 0,16 0, 0,5 0,3 0,35 0,4 0,8 1,89,05,6,5 3,17 4,01 5,3 6,93 8,85 11,07 1, 1,5 1,74,0,37 3,5 4,39 6,17 8,35 10,93 13,9 Dsnost Rz [µm] 0,8 1,61 13,1 13,98 14,9 17,3 0,41 5,5 31,0 38,8 46,51 1, 1,76 13,18 13,7 14,38 16,06 18,3 1,61 5,76 30,67 36,36 BεB [mm] Tab. 3.3 Skutečné hodnoty Ra a Rz po mateiál po soustužení Jemné fézování Paktické zkoušky po měření a vyhodnocení dsnosti povchu při jemném fézování byly povedeny na dvou nástojových zušlechtěných ocelích (1.31, 1.738) při poměnlivých technologických podmínkách řezného pocesu. Konstantním paametem obábění byla zvolena šířka záběu ostří a otáčky nástoje, za poměnnou byla stanovena posuvová ychlost a pacovní zábě ostří. Po expeiment byl zvolen stoj fimy CINCINATTI typ ARROWS-1000 s řídícím systémem ACRAMATIC-100 fimy SIEMENS a jako nástoj kulová kopíovací féza od fimy FETTE osazená břitovou destičkou z SK s povlakem TiAlN. Metodika měření vybaných paametů dsnosti povchu byla stejně jako u soustužení převzata z nomy ČSN EN ISO 488 [18]. Měření bylo povedeno na dotykovém elektonickém pofilometu -Pethomet M - fa MAHR GmbH. Povedený expeiment při jemném fézování a zjištěné hodnoty paametů dsnosti sloužily k ověření navžených metodik. Po pvní metodiku byly sestojeny gafické závislosti abeb f (Ra) a abeb f (Rz) po oba použité mateiály (ob.3.3 a 3.4). 18

19 = = Závislost a e =f(ra) 0,8 Pacovní zábě ostří ae [mm] 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0, 0,1 Skutečné Teoetické Skutečné ,5 1 1,5,5 Dsnost Ra [µm] 3 Ob. 3.3 Gafická závislost abeb f (Ra) po fézování Závislost a e =f(rz) 0,7 Teoetické Pacovní zábě ostří ae [mm] 0,6 0,5 0,4 0,3 0, 0,1 Skutečné Skutečné Dsnost Rz [µm] Ob. 3.4 Gafická závislost abeb f (Rz) po fézování 19

20 = [mm] Po duhou metodiku učování řezných podmínek byly vytvořeny tabulky s ovnicemi egesních křivek po oba zkoušené mateiály a následně tabulky se skutečnými hodnotami Ra a Rz (Tab. 3.4). Dsnost Ra [µm] Mateiál Pacovní zábě ostří abeb 0,05 0,1 0,15 0, 0,5 0,3 0,35 0,4 0,45 0, ,83 0,86 0,9 1,00 1,10 1,3 1,38 1,55 1,75 1, ,45 0,49 0,55 0,64 0,76 0,90 1,07 1,6 1,48 1,7 Dsnost Rz [µm] ,67 4,80 5,01 5,3 5,71 6,19 6,75 7,40 8,14 8, ,71 3,86 4,11 4,46 4,91 5,46 6,1 6,87 7,7 8,68 Tab. 3.4 Skutečné hodnoty Ra a Rz po fézování Ověření navžených metodik bylo povedeno zvolením hodnoty půměné aitmetické úchylky Ra = 1µm. Z gafu i tabulky byly odečteny hodnoty abeb mateiálu Ze zjištěných hodnot bylo zřejmé, že ozdíl mezi oběmi hodnotami je minimální, tudíž u obou navžených metodik docházíme k pakticky stejným výsledkům - abeb 0,35mm. Za těchto řezných podmínek bylo povedeno opětovné fézování a následné měření s výsledným bodovým odhadem aitmetického půměu z pěti měření 0,91µm, což je hodnota menší než požadovaná půměná aitmetická úchylka (Ra = 1µm). Zkouška tedy potvdila, že pomocí obou zvolených metodik lze učit potřebnou hodnotu pacovního záběu ostří při fézování zvoleného mateiálu. Ostatní řezné podmínky po obábění (vbcb, vbfb, f) lze vyhledat pomocí tabulek uvedených v katalogu použitého řezného nástoje. 0

21 4 ZÁVĚR Páce byla zaměřena na řešení poblematiky pedikce řezných podmínek v závislosti na požadované dsnosti povchu. Byl poveden návh dvou ůzných metodik, s následným paktickým ověřením pomocí expeimentu při jemném soustužení a fézování. Pvní metodika spočívá v expeimentálním zjištění skutečných hodnot paametů dsnosti Ra a Rz po daný mateiál a polomě špičky nástoje. Pomocí zjištěných hodnot byly vytvořeny gafické závislosti f = f (Ra) a f = f (Rz), ze kteých lze jednoduchým způsobem zjistit posuv nástoje po požadovanou dsnost povchu. Duhá metodika vychází z předpokladu učité závislosti teoetické a skutečné hodnoty paametu dsnosti. Teoetické hodnoty paametů dsnosti Ra a Rz byly odvozeny po I.typ epodukce nástoje tzv. obloukový - výsledný povch tvoří pouze polomě špičky nástoje bez záběu hlavního a vedlejšího ostří. Vzniklé závislosti mezi naměřenými a teoetickými hodnotami mohou být vyjádřeny pomocí egesních ovnic. Dosazením vypočtených teoetických hodnot do těchto ovnic lze vytvořit tabulky skutečných hodnot Ra a Rz v závislosti na posuvu. Z nich je poté možno učit posuv nástoje po požadovanou dsnost povchu. Po použití v paxi se jeví jako výhodnější duhá navžená metodika, u kteé lze i při malém počtu měření zjistit ovnici udávající hledanou závislost. Z následně vytvořených tabulek je možno snadno učit odpovídající posuv při soustužení popř. pacovní zábě ostří při fézování. Takovéto tabulky by měly být vytvořeny po všechny etalonové mateiály a po ostatní mateiály zjištěny opavné koeficienty. Naměřené hodnoty paametů dsnosti při jemném soustužení jsou příliš vysoké a nejeví se jako možná náhada soustužení za boušení. Je to především způsobeno vznikem náůstku při expeimentu a staším typem použitého soustuhu. Naopak u jemného fézování na CNC fézce lze plně uvažovat o možnosti náhady za boušení. Výhodné je také to, že fézováním lze vytvářet tvaově složitější součásti. Pokud bychom chtěli u fézování docílit ještě nižších hodnot paametů dsnosti, jsou zde dvě možná řešení. Pvní spočívá v ozdělení posledního přídavku na minimálně dva, z toho ten úplně poslední by se pohyboval v setinách milimetu. Duhá možnost snížení hodnot je pomocí tvoby dvou pogamů, kteé fézují daný tva navzájem kolmo nebo pod jiným úhlem. Oba dva způsoby eliminují otlačení nástoje především při obábění tvdých mateiálů. U obou zlepšení dsnosti je však nutno počítat s náůstem stojního času. Přínos této disetační páce je možno spatřovat v navžených metodikách po ychlou oientaci nejen technologů popř. pogamátoů při volbě řezných podmínek v závislosti na požadované dsnosti povchu. 1

22 5 SUMMARY 5.1 CURRENT ISSUES CONCERNING THESE PROBLEMS The main taget of cutting technology is in paticula assuing of optimal utilization of moden manufactuing technology of computeized, but also conventional cutting tools by utilization of efficient tooling mateial and pogessive constuctions of tools at optimal cutting conditions. Optimal utilization of moden manufactuing technology signify compehensive assuing of cutting pocess ayay along with assuing basic demands on wokpiece quality. Stuctue of tooled suface belongs among basic quality demands of machine pats theefoe thee is laid stess on specification of paticula paametes descibing suface stuctue of wokpiece. When evaluating the newly-fomed suface it is necessay to esult fom the matte that machining is cutting pocess whose pinciple is pocess of plastic defomation that impacts quality of suface laye. Stuctue of tooled suface can be identified by numbe of chaacteistics howeve in pactise have the paametes of suface oughness the decisive impotance. Functional equiements on suface oughness of machined piece ae specified in espective documentation. In nowadays is the evaluation of suface oughness specified in standad ČSN EN ISO 487 event. ČSN EN ISO 488 issued in yea In this amended standad ae integated ISO and EN standads, theeupon has changed also teminology, making and view of piece. About that suggests also name of this set of standads Geometic demands on poducts (GPS). 5. MAIN RESULTS OF THE WORK Accoding to the fom and specified values has to be selected mainly the last opeation by which will be achieved the equied final suface. Fo the poposed finishing method is than essential to detemine equisite cutting conditions. These conditions ae poposed in consideation of machiney, used tools of company and machined mateial. Cutting conditions ae defined in figues, catalogues o anothe available liteatue. Nevetheless in any of them cannot a poduction enginee find the answe on following question: Which cutting conditions is necessay to pescibe fo achieving equied suface oughness?. Figues o gaphs which would enable to define quickly the conditions of cutting pocess have been missing in the pactice. Possibilities how to solve this poblem can be seen in finding a suitable pocedue fo geneating the figues o gaphs fo thei selection. Fo this pupose wee ealized expeiments at selected cutting conditions on mateials of vaious machinability gades. Wee poposed two possible methods fo defining of cutting conditions in dependence on equied oughness:

23 1. Ceating of gaphical dependency of eal values f = f(ra) eventually f = f(rz) fo paticula mateials.. Ceating of gaphical o tabula dependency Ra = f(rabtb) eventually Rz = f(rzbtb). Though the use of egessive analyse wee fo both methods ceated cuves (quadatics) that descibe in the best way the tendency of measued values. Fo poposing of methods wee used expeimentally ascetained values of oughness paametes obtained by fine tuning on fou mateials of vaious machinability gades. As a constant paamete of tuning was selected the chip depth of eduction, as a vaiable paamete was selected the cutting speed, feed and a adius of tool tip. Pocedue of espective measuing of selected oughness paametes was undetaken fom the standad ČSN EN ISO 488. Veification of poposed pocedues was pefomed at fine tuning espectively by selection of value of aveage aithmetic vaiety Ra = 1µm. Fom the gaph and figue wee ascetained necessay cutting conditions and the expeiment was pefomed. The test poved that though the use of both methodics can be defined necessay value of woking cut of edge at cutting of selected mateial. 5.3 CONCLUSION This wok tageted the solution of poblems with pediction of cutting conditions in dependence on equied suface oughness. A poposal of two diffeent pocedues was caied out with subsequent pactical veification by means of expeiment at fine tuning and milling. Fo use in pactise seems to be moe convenient the second of poposed pocedues it is possible to make out quadatics indicative of inquied dependency even at small numbe of measuing. Fom subsequently ceated figues can be easily defined coesponding feed at tuning eventually woking cut of edge at machining. Figues like that shall be ceated fo all etalon mateials and fo othe mateials shall be made out coecting coefficients. Measued values of oughness paametes at fine tuning ae too high and do not appea as a contingent eplacement of tuning fo ginding. This is namely caused by ceation of built-up edge when caying out the expeiment and the olde type of used tuning machine. On the contay at fine milling on CNC machine can be fully thought of contingent eplacement fo ginding. Thee is also advantageous the fact that by milling can be ceated shapely much moe complicated pats. Benefit of this thesis can be seen in poposed methodics fo quick oientation of not only poduction enginees event.pogammes when selecting cutting conditions in dependency on equied suface oughness. 3

24 6 LITERATURA [1] BENEŠ, V. - MRKVICA, M. Teoie řezných nástojů. Skiptum ČVUT Paha, 1990 [] BILÍK, O. Obábění II. 1.díl Fyzikálně mechanické zákonitosti pocesu obábění. Skiptum VŠB TU Ostava, 1994 [3] BUDA, J. - BÉKÉS, J. Teoetické základy obabania kovov. 1.vyd. Alfa Batislava, 1977 [4] BUMBÁLEK, B. ODVODY, V. OŠŤÁDAL, B. Dsnost povchu. 1.vyd. SNTL Nakladatelství technické liteatuy, Paha, 1989 [5] BUMBÁLEK, B. - OŠŤÁDAL, B. - FILIP, M. - SVOBODA, E. Typologie povchu vyobených ůznými metodami obábění. VZ, VÚ Bno, 1985 [6] FIALA, J. BEBR, A. MATOŠKA, Z. Stojnické tabulky díl1 Mateiály po stojíenskou výobu. SNTL Paha, 1990 [7] KARAFIÁTOVÁ, S. LANGER, I. Technologie soustužení. Fagment Havlíčkův Bod, 1998 [8] KOCMAN, K. PROKOP, J. Technologie obábění. Akademické nakladatelství CERM Bno, 001 [9] LIEMERT, G. Obábění. SNTL Paha, 1974 [10] MÁDL, J. Teoie obábění. Skiptum ČVUT Paha, 1989 [11] MÁDL, J. KVASNIČKA, I. Optimalizace obáběcího pocesu. Skiptum ČVUT Paha, 1998 [1] MRKVICA, M. Obábění I. Obábění nástoji s geometicky definovaným břitem. Skiptum VŠB TU Ostava, 1993 [13] PERNIKÁŘ, J. TYKAL, M. VAČKÁŘ, J. Jakost a metologie část metologie. Skiptum VUT FSI Bno, 001 [14] Sandvik Coomant. Příučka obábění kniha po paktiky. Scienta, 1997 [15] ŠIKULOVÁ, M. KARPÍŠEK, Z. Matematika IV. Pavděpodobnost a matematická statistika. Skiptum VUT FS Bno, 1987 [16] ČSN EN ISO 374: Geometické požadavky na výobky (GPS) Stuktua povchu: Pofilová metoda Jmenovité chaakteistiky dotykových (hotových) přístojů. Paha: Český nomalizační institut, s. 4

25 [17] ČSN EN ISO 487: Geometické požadavky na výobky (GPS) Stuktua povchu: Pofilová metoda Temíny, definice a paamety stuktuy povch. Paha: Český nomalizační institut, s. [18] ČSN EN ISO 488: Geometické požadavky na výobky (GPS) Stuktua povchu: Pofilová metoda Pavidla a postupy po posuzování stuktuy povchu.. Paha: Český nomalizační institut, s. [19] ČSN EN ISO 1156: Geometické požadavky na výobky (GPS) Stuktua povchu: Pofilová metoda Metologické chaakteistiky fázově koigovaných filtů. Paha: Český nomalizační institut, s. [0] ČSN EN ISO : Geometické požadavky na výobky (GPS) Stuktua povchu: Pofilová metoda povchy mající statifikované funkční vlastnosti Část 1: Filtace a všeobecné podmínky měření. Paha: Český nomalizační institut, s. [1] ČSN EN ISO : Geometické požadavky na výobky (GPS) Stuktua povchu: Pofilová metoda povchy mající statifikované funkční vlastnosti Část : Výškové chaakteistiky využívající křivku lineáního mateiálového poměu. Paha: Český nomalizační institut, s. 5

26 7 ŽIVOTOPIS AUTORA Jméno: Václav POTÁCEL, Ing. Datum naození: 16.září 197 Místo naození: Buntál, okes Buntál Vzdělání: Alfaplastik a.s. Buntál pacovník CAD-CAM VUT FSI Bno Extení doktoand při Ústavu stojíenské technologie, VUT FS Bno Ústav stojíenské technologie, odbo stojíenská technologie, specializace obábění, téma diplomové páce: Konstuování řezných nástojů po soustužení v systému CAD SPŠ Buntál Obo stojíenská technologie Paxe v obou: VUT FS Bno - pedagogická činnost - vedení cvičení: Technologie II.,.očník Alfaplastik Buntál - konstukce a návh technologie výoby foem po vstřikování plastů - pogamování CNC fézovacích stojů - elektojiskové obábění (návh a výoba elektod) Vědecký a odboný pofil: Publikace na seminářích a konfeencích: Pokop, J. Potácel, V. Paamety dsnosti povchu obobené plochy při jemném soustužení jako funkce řezných podmínek. In.: Sboník, 6. Mezináodní konfeence CO-MAT-TECH 98, ISBN , st , -3.Oktobe 1998, Slovensko, Tnava Potácel, V. Hodnocení dsnosti obobeného povchu při jemném soustužení. Stojíenská výoba 3/98, st , UJEP Ústí nad Labem, 1998 Pokop, J. Potácel, V. Pedikce paametů dsnosti povchu obobené plochy při jemném soustužení. Stojíenská technologie /99, očník IV.,

27 Gant: Bumbálek, B. Bumbálek, L. Potácel, V. Hospodáná dsnost povchu součástí a jejich učování při optimalizaci řezných podmínek obábění mateiálů v ůzných třídách obobitelnosti. Reg. Č. 101/96/155, listopad