Geometrická optika. Aberace (vady) optických soustav

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Geometrická optika. Aberace (vady) optických soustav"

Transkript

1 Geometická optika Abeace (vady) optických soustav abeace (vady) optických soustav jsou odchylky zobazení eálné optické soustavy od zobazení ideální optické soustavy v důsledku abeací není obazem bodu bod, ale ploška s neovnoměným ozdělením intenzity, což má za následek zhošení kvality obazu (ozostření obazu, snížení kontastu, geometická defomace obazu, změna bavy, ) předmět eálná optická soustava obaz

2 Příčiny vzniku abeací fyzikální Geometická optika lom a odaz papsků na plochách optické soustavy, neplatnost paaxiálních zobazovacích ovnic, difakce světla na pvcích optické soustavy, dispeze postředí, technologické nedokonalost výoby pvků optických soustav (odchylky tvau ploch, decenticita pvků, apod.) mateiálové nedokonalost (vady) mateiálů, ze kteých jsou optické pvky zhotoveny (nehomogenita mateiálu, bubliny, šlíy, pnutí, apod.)

3 Vlnová a papsková abeace Geometická optika vlnová abeace W y η n C A P P π C π W / n C n η y B B A δ δy ozptylový koužek papsková abeace B Σ Σ Σ

4 Vlnová abeace W Geometická optika optická dáha mezi body B a B W = n [ B B ] vyjadřuje odchylky vlnoplochy Σ od kulové vlnoplochy Σ (efeenční sféy), kteá by odpovídala ideálnímu zobazení y O z η x n B B s P P W / n B n R s η y δx A x A δy O z A Σ Σ Σ

5 Geometická optika Papskové abeace odchylky δy a δx půsečíku sledovaného papsku s obazovou ovinou od bodu, kteý odpovídá ideálnímu zobazení, nazýváme papskovými abeacemi p y p W c y x W c x = δ = δ bodová chaakteistika definována jako ozdíl eikonálů E mezi bodem A v předmětovém postou a bodem A v obazovém postou ) ( ) ( ), ( E E V = geometicky má význam optické dáhy podél daného papsku z bodu A do bodu A vlnovou abeaci lze poté vyjádřit jako změna bodové chaakteistiky: ns E = ) ( gad ), ( ), ( ), ( ), ( B B E E B B B B V V V V W = = ns ns E E, V δ δ = δ δ = ) ( gad ) ( gad ) ( d

6 Geometická optika Vliv změny polohy středu efeenční sféy na vlnovou abeaci změna vlnové abeace W ovnice efeenční sféy Σ d ( δw = V, = -n sδ B, ),,,, B ) ( B ) = ( R B B počátek souřadné soustavy v bodě P (,,,,, B δb = B δ ) s = (,, B ) R δ n = δ R,, W B změna vlnové abeace W v důsledku změny polohy středu efeenční sféy

7 Podélná defokusace Geometická optika podélná defokusace -změna polohy středu efeenční sféy ve směu optické osy, B = (, y, ) B z B δ, (,, ) = δs Σ δ W / n B B n δw n,, sin σ = δ = δ (1 cosσ ) = δ B n s n s R (1 + cosσ ) P z B A σ δs A Σ R

8 Příčná defokusace Geometická optika příčná defokusace -změna polohy středu efeenční sféy ve směu kolmém na optickou osu soustavy, B = (, y, ) B z B δ, (,,) = δy B δ W / n B n A δw n,, = δ = δ B n y sin σ R P z B δy σ A Σ Σ R

9 Abbeho sinová podmínka Geometická optika podmínka, kteá musí být splněna, aby se dvojice blízkých bodů, ležících v ovině kolmé k optické ose systému, zobazila ostře tj. bod jako bod δw = δw nδy sin σ = nδ sin σ y δy m = δy nsin σ = n sin σ η δw/n δw'/n η n n A A σ P P σ δy δy A A Σ Σ Σ Σ

10 Heschelova podmínka Geometická optika podmínka, kteá musí být splněna, aby se dvojice blízkých bodů, ležících na optické ose systému, zobazila ostře tj. bod jako bod δw = δw nδs( 1 cosσ) = nδs (1 cosσ ) δs α = δs n = m n n sin ( σ / ) = n sin ( σ / ) η δw/n δw'/n η n n n m = n sin ( σ / ) sin ( σ / ) A σ Σ Σ P P σ Σ Σ A A δs A δs

11 Geometická optika Základní abeace optických soustav abeace obecně zhošují kvalitu obazu pojevují se geometickou defomací obazu a jeho neostostí abeace monochomatické při zobazení monochomatickým zářením abeace chomatické při zobazení polychomatickým zářením abeace šiokých svazků sféická abeace (otvoová vada) koma sféochomatická abeace abeace úzkých svazků zklenutí pole astigmatismus zkeslení chomatická vada polohy

12 Geometická optika Základní abeace optických soustav obaz bodu bez abeací defokusace otvoová vada zklenutí koma koma

13 Geometická optika Sféická abeace (otvoová vada) vzniká při zobazení osového bodu šiokým papskovým svazkem obazem bodu není bod, ale kuhová ploška sféická abeace tedy způsobuje neostost obazu a je tuto abeaci co možná nejlépe koigovat, zejména u optických soustav s velkou numeickou apetuou η π π η příčná otvoová vada OS A s P P σ s A σ s δs A δy PSF podélná otvoová vada

14 Geometická optika Sféická abeace (otvoová vada) jednoduchá čočka kulové zcadlo n > n

15 Geometická optika Koma vzniká při zobazení mimoosového bodu B šiokým papskovým svazkem meidionální koma δy m y A B η π π η a ω s OS a b P P ω α b α c c s A y b y a y c sagitální koma δy s δ PSF y + y a b y m = y b

16 koma Geometická optika obazem bodu není bod, ale potáhlá kuhová ploška s neovnoměným ozdělením intenzity (připomíná kometu) koma tedy způsobuje neostost obazu a její vliv na zobazení je větší nežli u sféické abeace

17 Astigmatismus zklenutí pole Geometická optika obazem předmětové oviny není ovina, ale zakřivená plocha, kteá má s paaxiální obazovou ovinou jeden společný bod A obaz v paaxiální obazové ovině bude neostý v důsledku zakřivení obazové plochy astigmatismus způsobuje ůzné zklenutí obazu v meidionální a sagitální ovině

18 Geometická optika Zklenutí pole - astigmatismus vzniká při zobazení mimoosového bodu úzkým papskovým svazkem obazem předmětového bodu B není bod, ale dvě fokály (úsečky) se středy v bodech B s a B m, kteé leží v ůzných vzdálenostech s s a s m od paaxiální obazové oviny astigmatismus δs ms η π π OS s s s m B m δs ms B s η B zklenutí y A ω P P ω A B s s PSF

19 Geometická optika Zklenutí pole - astigmatismus obazem předmětové oviny není ovina, ale zakřivená plocha, kteá má s paaxiální obazovou ovinou jeden společný bod A obaz v paaxiální obazové ovině bude neostý v důsledku zakřivení obazové plochy astigmatismus způsobuje ůzné zklenutí obazu v meidionální a sagitální ovině meidionální zklenutí δs m δs m = s m s sagitální zklenutí δs s δs s = s s s astigmatismus δs ms δs = s s ms m s

20 Geometická optika Zklenutí pole - astigmatismus OS OS

21 Zkeslení obazu Geometická optika hlavní papsek vycházející z mimoosového bodu B předmětu potíná paaxiální obazovou ovinu v bodě B, kteý se obecně liší od paaxiálního obazu B zkeslení nezhošuje ostost obazu (bod se zobazí jako bod), ale obaz předmětu není zcela geometicky podobný předmětu tj. dochází k defomaci geometického tvau obazu (přímka se zobazí jako křivka, atd.) π π A η OS P P ω δy z B B η y y zkeslení δy Z = y y y ω A B p s p s y = my = mp tgω y = p tgω

22 Zkeslení obazu Geometická optika ůzně vzdálené body od osy se zobazí s ůzným příčným zvětšením zkeslení je nutné potlačit zejména u optických soustav používaných k měřícím účelům pokud příčné zvětšení oste esp. klesá směem od optické osy, potom se jedná o poduškové esp. soudkové zkeslení bez zkeslení soudkové zkeslení poduškové zkeslení

23 Geometická optika Chomatické (baevné) abeace optických soustav pojeví se pří zobazování předmětu polychomatickým zářením (bílým světlem) pomocí lomu světla libovolnému papsku tohoto záření po půchodu optickou soustavou odpovídá celé spektum papsků příslušných jednotlivým vlnovým délkám, na kteé bylo polychomatické záření ozloženo chomatické abeace jsou způsobeny dispezí optických mateiálů, ze kteých jsou jednotlivé členy optické soustavy zhotoveny baevná vada se pojeví duhovým zabavením okajů obazu předmětu a neostostí obazu

24 Baevná vada polohy Geometická optika při zobazení osového bodu A předmětu polychomatickým světlem se po daný papsek v předmětovém postou vytvoří celé spektum obazů, odpovídajících jednotlivým vlnovým délkám λ poloha obazu tedy závisí na vlnové délce (dochází k ozostření obazu) v paxi se volí vlnové délky λ 1 < λ < λ, po kteé se popočte papsek a učí se velikost této vady A η π π η OS σ P P A λ 1 s 1 s s s λ A 1 λ δs λ baevná vada polohy A s = s 1 s δ λ λ = λe = 546 nm λ 1 = λ F = 48 nm λ = λc = 644 nm

25 Baevná vada velikosti Geometická optika pojevuje při zobazení mimoosových bodů předmětu a to tím způsobem, že velikost obazu závisí na vlnové délce světla, kteým zobazení povádíme obaz předmětu je poté baevně lemován, což působí velmi ušivě y A η π π η π 1 OS P P 1 P λ 1 λ B 1 δy λ B A y baevná vada velikosti y 1 y = y 1 y δ λ B s s

26 Geometická optika Baevné vady optických soustav η π π OS η A B σ P P s 1 s s s A 1 δs A A λ

27 Geometická optika Příklad: - jak se změní ohnisková vzdálenost tenké čočky z flintového skla po světlo o vlnové délce λ F = 48 nm, λ C = 644 nm (n F =1,65, n C =1,6) f = 1 ( n 1) K K = f C = = 17,5 mm K( n 1) C 1 f F = = 1,5 mm K( n 1) F h H H F 1 σ F f 1 f f = f C f F = ( n F 1 1) K nf nc n 1 C 5 mm f

28 Geometická optika Příklady abeací optických soustav otvoová vada koma

29 Geometická optika Příklady abeací optických soustav astigmatismus bez astigmatismu s astigmatismem

30 Geometická optika Příklady abeací optických soustav zklenutí pole baevná vada

31 Geometická optika Příklady abeací optických soustav zkeslení obazu poduškovité soudkovité

32 W Geometická optika Vyjádření vlnové abeace optické soustavy 4 3 = W cos ϕ + W + W + W cos ϕ + W cos ϕ (,ϕ) - nomované polání souřadnice v ovině výstupní pupily W příčná defokusace a zkeslení 11 = δy Z δy c W podélná defokusace a zklenutí = δs + δs δs m s 16 n c 8 n c W otvoová vada koma 4 δs = 16 n c δy -příčná defokusace δs - podélná defokusace δs - otvoová vada δs m -koma W 31 = δy 6 c m W astigmatismus δs m δs s = 16 n c δs t - tangenciální zklenutí δs s - sagitální zklenutí c - clonové číslo optické soustavy n - index lomu obazového postředí

33 Geometická optika Potlačení abeací optických soustav v paxi je nutné abeace optických soustav koigovat (potlačit), aby co nejméně ovlivňovaly zobazení Po odstanění abeací se nejčastěji používá: vhodné kombinace klasických jednoduchých a složených optických pvků (jednoduché čočky, dublety, tiplety, hanoly, zcadla, ), vyobených z ůzných typů optických mateiálů (s ůznou dispezí) pvků s asféickými odaznými a lámavými plochami (asféické čočky, asféická zcadla) speciálních optoelektonických pvků (např. difakční pvky, fázové modulátoy, gadientní pvky, ), jimiž lze dosáhnout větší kompaktnosti a jednoduchosti navhovaných optických soustav

34 Geometická optika Potlačení abeací kombinace optických lámavých pvků koekce baevné vady achomáty baevná vada koigována po vlnové délky F F F = C apochomáty baevná vada koigována po 3 vlnové délky supeachomáty baevná vada koigována po 4 a více vlnových délek F e = F F = F C

35 Geometická optika Potlačení abeací kombinace lámavých a difaktivních optických pvků

36 Asféické optické plochy Geometická optika po konstukci mnohých optických soustav se využívají asféické lámavé a odazné plochy, kteé umožňují efektivněji koigovat abeace optických soustav otačně symetická asféická plocha ρ = x + y c =1/ cρ 4 z = + a ρ + a4ρ + a6ρ 1+ 1 (1 + k) c ρ y ρ z

37 Asféické optické plochy Geometická optika použitím asféických ploch lze dosáhnout větší kompaktnosti a jednoduchosti optických soustav s koigovanými vadami

38 Geometická optika Difakční teoie optického zobazení v důsledku konečných ozměů optických soustav není obazem bodu bod, ale jistá difakční ploška s učitým ozdělením intenzity Rozdělení enegie v difakčním obazci závisí na: ozptylová funkce bodu vlnové délce světla tvau pupily clonovém čísle popustnosti optické soustavy poloze předmětu typu záření abeacích optické soustavy

39 Fyzikálně dokonalá soustava Geometická optika soustava bez abeací, jejíž vlastnosti jsou omezeny pouze vlnovou povahou světla zobazení nekoheentním zářením ovnoměně osvětlená ovnoměně popustná pupila I n J1 ( τ) ( ) = τ τ = π λc = π x + λc y sin( α) sin( β) ( x, y) = α β πx πy α = β = λc λc I n

40 Geometická optika Rozptylová funkce bodu (PSF) η n n B η optickým zobazením dochází ke snižování kontastu I B ( y my) A A I A (y) B K = D( R ) K postoová fekvence R obazu [ča/mm] K předmět L = L max max L + L min min funkce přenosu kontastu D(R ) K = obaz E E max max E + E min min R = R / m

41 Funkce přenosu kontastu (MTF) Geometická optika udává, s jakým kontastem bude předmět zobazen stuktuy předmětu s ůznou postoovou fekvencí budou zobazeny s ůzným kontastem snížení kontastu má vliv na ostost obazu a ozlišovací schopnost optické soustavy

42 Geometická optika Funkce přenosu kontastu (MTF) fyzikálně dokonalá soustava zobazení nekoheentním zářením ovnoměně osvětlená kuhová pupila ovnoměně popustná pupila D( ω) = [accos ω ω π ω = λcr ω <, 1 > 1 ω ] mezní postoová fekvence R max, kteou je schopna optická soustava přenést s nulovým kontastem R max = 1/ λc R 5% =, 4R max R =, R 1% 8 c 1, 1, 1,4 1,8,,8 5,6 8, R max max

43 Geometická optika Vliv abeací na kvalitu zobazení abeace optické soustavy ovlivňují ozptylovou funkci bodu funkci přenosu kontastu hloubku ostosti optické soustavy cloněním se zlepšuje kvalita zobazení a zvětšuje se hloubka ostosti

44 Kvalita zobazení Geometická optika zbytková hodnota vlnové abeace musí být co nejmenší v co nejšiší spektální oblasti je-li zbytková vlnová abeace W optické soustavy menší nežli ¼ vlnové délky (tj. W <λ/4), potom se zobazení pakticky neliší od zobazení fyzikálně dokonalou optickou soustavou Rayleighovo kitéium Stehlovo kitéium je-li pomě intenzity ve středu difakčního obazce optické soustavy zatížené abeacemi a fyzikálně dokonalé soustavy menší nežli,8, potom se zobazení pakticky neliší od zobazení fyzikálně dokonalou optickou soustavou S. D. >,8

ANALÝZA MĚŘENÍ TVARU VLNOPLOCHY V OPTICE POMOCÍ MATLABU

ANALÝZA MĚŘENÍ TVARU VLNOPLOCHY V OPTICE POMOCÍ MATLABU ANALÝZA MĚŘENÍ TVARU VLNOPLOCHY V OPTICE POMOCÍ MATLABU J. Novák, P. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán software pro počítačovou simulaci

Více

do strukturní rentgenografie e I

do strukturní rentgenografie e I Úvod do stuktuní entgenogafie e I Difakce tg záření na kystalu Metody chaakteizace nanomateiálů I RND. Věa Vodičková, PhD. Studium kystalové stavby Difakce elektonů, neutonů, tg fotonů Kystal ideální mřížka

Více

I. Statické elektrické pole ve vakuu

I. Statické elektrické pole ve vakuu I. Statické elektické pole ve vakuu Osnova:. Náboj a jeho vlastnosti 2. Coulombův zákon 3. Intenzita elektostatického pole 4. Gaussova věta elektostatiky 5. Potenciál elektického pole 6. Pole vodiče ve

Více

Základy optického zobrazení

Základy optického zobrazení Základy optickéo zobazeí. Zákoy geometické optiky Záko odazu větla (ob. ) ři dopadu věteléo papku a ozaí dvou ůzýc potředí dojde k jejic čátečému ebo úplému odazu. dažeý papek zůtává v oviě dopadu (oviě

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ GB02 FYZIKA II MODUL M01 ELEKTŘINA A MAGNETISMUS

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ GB02 FYZIKA II MODUL M01 ELEKTŘINA A MAGNETISMUS VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ PROF. ING. BOHUMIL KOKTAVÝ, CSC., DOC. ING. PAVEL KOKTAVÝ, CSC., PH.D. GB FYZIKA II MODUL M1 ELEKTŘINA A MAGNETISMUS STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY

Více

Elektrický náboj [q] - základní vlastnost částic z hlediska EM pole - kladný (nositel proton), záporný (nositel elektron) 19

Elektrický náboj [q] - základní vlastnost částic z hlediska EM pole - kladný (nositel proton), záporný (nositel elektron) 19 34 Elektomagnetické pole statické, stacionání, nestacionání zásady řešení v jednoduchých geometických stuktuách, klasifikace postředí (lineaita, homogenita, dispeze, anizotopie). Vypacoval: Onda, otja@seznam.cz

Více

B1. Výpočetní geometrie a počítačová grafika 9. Promítání., světlo.

B1. Výpočetní geometrie a počítačová grafika 9. Promítání., světlo. B. Výpočetní geometie a počítačová gafika 9. Pomítání., světlo. Pomítání Převedení 3D objektu do 2D podoby je ealizováno pomítáním, při kteém dochází ke ztátě infomace. Pomítání (nebo též pojekce) je tedy

Více

Principy korekce aberací OS.

Principy korekce aberací OS. Inovace a zvýšení atraktivity studia optiky reg. c.: CZ.1.07/..00/07.089 Přednášky - Metody Návrhu Zobrazovacích Soustav SLO/MNZS Principy korekce aberací OS. Miroslav Palatka Tento projekt je spolufinancován

Více

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 1 Název: Studium rotační disperze křemene a Kerrova jevu v kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.:

Více

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el. Aplikace Gaussova zákona ) Po sestavení základní ovnice elektostatiky Základní vlastnosti elektostatického pole, pobané v minulých hodinách, popisují dvě difeenciální ovnice : () ot E konzevativnost el.

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

Světlo v multimódových optických vláknech

Světlo v multimódových optických vláknech Světlo v multimódových optických vláknech Tomáš Tyc Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 61137 Brno Úvod Optické vlákno je pozoruhodný fyzikální systém: téměř dokonalý

Více

Měření koaxiálních kabelů a antén

Měření koaxiálních kabelů a antén Jihočeská Univezita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Kateda fyziky Měření koaxiálních kabelů a antén BAKALÁŘSKÁ PRÁCE České Budějovice 2010 Vedoucí páce: Ing. Michal Šeý Auto: Zdeněk Zeman Anotace

Více

Otázka 17. 17.1 Základy vyzařování elektromagnetických vln

Otázka 17. 17.1 Základy vyzařování elektromagnetických vln Otázka 17 Základy vyzařování elektomagnetických vln, přehled základních duhů antén a jejich základní paamety (vstupní impedance, směový diagam, zisk) liniové, plošné, eflektoové stuktuy, anténní řady.

Více

Geometrická optika 1

Geometrická optika 1 Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = přímka, podél níž se šíří světlo, jeho energie index lomu (základní

Více

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před

Více

Řešení úloh 1. kola 52. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autořiúloh:M.Jarešová(5),P.Šedivý(1,4),J.Thomas(2,3,7), K.RauneraP.Šedivý(6).

Řešení úloh 1. kola 52. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autořiúloh:M.Jarešová(5),P.Šedivý(1,4),J.Thomas(2,3,7), K.RauneraP.Šedivý(6). Řešení úloh 1. kola 52. očníku fyzikální olympiády. Kategoie B Autořiúloh:M.Jaešová(5),P.Šedivý(1,4),J.Thomas(2,3,7), K.auneaP.Šedivý(6). 1.a) Potože se tyč otáčí velmi pomalu, můžeme každou její polohu

Více

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření

Více

Projekty do předmětu MF

Projekty do předmětu MF Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra optiky ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Projekty do předmětu MF Vypracoval: Miroslav Mlynář E-mail: mlynarm@centrum.cz Studijní program: B1701 Fyzika Studijní

Více

Hodnocení kvality optických přístrojů III

Hodnocení kvality optických přístrojů III Hodnocení kvality optických přístrojů III Ronchiho test Potřeba testovat kvalitu optických přístrojů je stejně stará jako optické přístroje samy. Z počátečních přístupů typu pokus-omyl v polovině 18. století

Více

Geodetické polohové a výškové vytyčovací práce

Geodetické polohové a výškové vytyčovací práce Geodézie přednáška 3 Geodetické polohové a výškové vytyčovací práce Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Geodetické vytyčovací práce řeší úlohu

Více

Konstrukce teleskopů. Miroslav Palatka

Konstrukce teleskopů. Miroslav Palatka Přednášky - Přístroje pro astronomii 1 Konstrukce teleskopů Miroslav Palatka Palatka SLO/PA1 2011 1 Reflektory Zrcadlové teleskopy Palatka SLO/PA1 2011 2 Ideální optická soustava BOD-BOD, PŘÍMKA-PŘÍMKA,

Více

Učební text k přednášce UFY008

Učební text k přednášce UFY008 Lom hranolem lámavé stěny lámavá hrana lámavý úhel ϕ deviace δ úhel, o který je po výstupu z hranolu vychýlen světelný paprsek ležící v rovině kolmé k lámavé hraně (v tzv. hlavním řezu hranolu), který

Více

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru 3 Vlny 3.1 Úvod Vlnění můžeme pozorovat například na vodní hladině, hodíme-li do vody kámen. Mechanické vlnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkovým prostředím. To znamená, že například zvuk, který

Více

Praktická geometrická optika

Praktická geometrická optika Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická, katedra kybernetiky Centrum strojového vnímání http://cmp.felk.cvut.cz/ hlavac, hlavac@fel.cvut.cz

Více

Reektory se tøemi a ètyømi zrcadly

Reektory se tøemi a ètyømi zrcadly Reektory se tøemi a ètyømi zrcadly afokální teleskop: funguje jako reducer, expander svazku; je dùle¾itou souèástí slo- ¾itìj¹ích soustav f 2 f 1 SA = f(k 1 + 1, K 2 + 1) CO,AST = f(k 2 + 1) } K 1 = 1,

Více

5. Elektromagnetické kmitání a vlnění

5. Elektromagnetické kmitání a vlnění 5. Elektomagnetické kmitání a vlnění 5.1 Oscilační obvod Altenáto vyábí střídavý poud o fekvenci 50 Hz. V paxi potřebujeme napětí ůzných fekvencí. Místo fekvence používáme pojem kmitočet. Různé fekvence

Více

5.3.4 Využití interference na tenkých vrstvách v praxi

5.3.4 Využití interference na tenkých vrstvách v praxi 5.3.4 Využití intefeence na tenkých vstvách v paxi Předpoklady: 5303 1. kontola vyboušení bousíme čočku, potřebujeme vyzkoušet zda je spávně vyboušená (má spávný tva) máme vyobený velice přesný odlitek

Více

1. Člun o hmotnosti m = 50 kg startuje kolmo ke břehu a pohybuje se dále v tomto směru konstantní rychlostí v 0 = 2 m.s -1 vůči vodě. Současně je unášen podél břehu proudem vody, který na něj působí silou

Více

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.

Více

Praktická geometrická optika

Praktická geometrická optika Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Centrum strojového vnímání (přemosťuje skupiny z) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Fakulta elektrotechnická,

Více

ELT1 - Přednáška č. 4

ELT1 - Přednáška č. 4 ELT1 - Přednáška č. 4 Statická elektřina a vodivost 2/2 Rozložení elektostatických nábojů Potenciál el. pole, el. napětí, páce Coulombův zákon Bodový náboj - opakování Coulombův zákon - síla, kteou působí

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 7. POLOHOVÉ VYTYČOVACÍ SÍTĚ Vytyčení je součástí realizace

Více

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy:

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy: Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: PSK1-10 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Ukázka fyzikálních principů, na kterých

Více

Konstrukční a technologické koncentrátory napětí

Konstrukční a technologické koncentrátory napětí Obsah: 6 lekce Konstukční a technologické koncentátoy napětí 61 Úvod 6 Účinek lokálních konstukčních koncentací napětí 63 Vliv kuhového otvou na ozložení napjatosti v dlouhém tenkém pásu zatíženém tahem

Více

Gravitační a elektrické pole

Gravitační a elektrické pole Gavitační a elektické pole Newtonův gavitační zákon Aistotelés (384-3 př. n. l.) předpokládal, že na tělesa působí síla směřující svisle dolů. Poto jsou těžké předměty (skály tvořící placatou Zemi) dole

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

Trivium z optiky Vlnění

Trivium z optiky Vlnění Tivium z optiky 7 1 Vlnění V této kapitole shnujeme základní pojmy a poznatky o vlnění na přímce a v postou Odvolávat se na ně budeme často v kapitolách následujících věnujte poto vyložené látce náležitou

Více

Elektronický učební text pro podporu výuky klasické mechaniky pro posluchače učitelství I. Mechanika hmotného bodu

Elektronický učební text pro podporu výuky klasické mechaniky pro posluchače učitelství I. Mechanika hmotného bodu Elektronický učební text pro podporu výuky klasické mechaniky pro posluchače učitelství I Mechanika hmotného bodu Autor: Kateřina Kárová Text vznikl v rámci bakalářské práce roku 2006. Návod na práci s

Více

Elektromagnetické vlny, antény a vedení

Elektromagnetické vlny, antény a vedení FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Eletomagneticé vlny, antény a vedení Přednášy Gaant předmětu: Doc. Ing. Zdeně Nováče, CSc. Auto textu: Doc. Ing. Zdeně

Více

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Více

MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ

MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ Úloha č. 6 a MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ ÚKOL MĚŘENÍ:. Změřte magnetickou indukci podél osy ovinných cívek po případy, kdy vdálenost mei nimi je ovna poloměu cívky R a dále R a R/..

Více

Vibrace vícečásticových soustav v harmonické aproximaci. ( r)

Vibrace vícečásticových soustav v harmonické aproximaci. ( r) Paktikum z počítačového modelování ve fyzice a chemii Úloha č. 5 Vibace vícečásticových soustav v hamonické apoximaci Úkol Po zadané potenciály nalezněte vibační fekvence soustavy několika částic diagonalizací

Více

Řešení úloh celostátního kola 55. ročníku fyzikální olympiády.

Řešení úloh celostátního kola 55. ročníku fyzikální olympiády. Řešení úlo celostátnío kola 55 ročníku fyzikální olympiády AutořiJTomas(134)aMJarešová() 1a) Pro určení poloy těžiště umístíme jelan do poloy podle obr R1 Obsa příčnéo řezu jelanem ve vzdálenosti od vrcolu

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2003 2004

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2003 2004 PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 003 004 TEST Z MATEMATIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO M 0030 Vyjádřete jedním desetinným číslem (4 ½ 4 ¼ ) (4 ½ + 4 ¼ ) Správné řešení: 0,5 Zjednodušte výraz : ( 4)

Více

Literatura. Obsah MECHANIKA IDEÁLNÍCH KAPALIN. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku

Literatura. Obsah MECHANIKA IDEÁLNÍCH KAPALIN. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Liteatua [1] Bdička, M. Samek, L. Sopko, B.: Mecamika kontinua. Academia, Paa,. [] Halliday, D. Resnick, R. Walke, J.: Fyzika, část : Mecanika Temodynamika. VUTIUM, Pometeus, Bno,. [3] Hoák, Z. Kupka,

Více

Rutherfordův experiment s multikanálovým analyzátorem

Rutherfordův experiment s multikanálovým analyzátorem Ruthefodův expeiment s multikanálovým analyzátoem Úkol Ověřte Ruthefodův vztah po ozptyl poměřením počtu alfa částic ozptýlených tenkou zlatou fólií do ůzných úhlů mezi cca 0 a 90. Zjistěte, jak ovlivňuje

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

ROTAČNÍ KVADRIKY. Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou

ROTAČNÍ KVADRIKY. Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou ROTAČNÍ KVADRIKY Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou Rotační kvadriky jsou rotační plochy, které vzniknou rotací kuželosečky kolem některé její osy.

Více

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC A JIŘÍ VONDRÁK APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA MODUL 01 OPTICKÁ ZOBRAZENÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Více

Návrh optické soustavy - Obecný postup

Návrh optické soustavy - Obecný postup Inovace a zvýšení atraktivity studia optiky reg. c.: CZ.1.07/2.2.00/07.0289 Přednášky - Metody Návrhu Zobrazovacích Soustav SLO/MNZS Návrh optické soustavy - Obecný postup Miroslav Palatka Tento projekt

Více

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optika pro mikroskopii materiálů I Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických

Více

3.1.7 Kyvadlo. Předpoklady: 3106

3.1.7 Kyvadlo. Předpoklady: 3106 37 Kyvado ředpokady: 306 edaoická poznámka: Ceý obsah hodiny není možné stihnout za 45 minut Je třeba se ozhodnout, co je podstatné: testování vzoce paktickým sestojováním kyvade, povídání o kyvadových

Více

2.1.2 Jaký náboj projde proudovodičem, klesá-li v něm proud z 18 A na nulu tak, že za každou sekundu klesne hodnota proudu na polovinu?

2.1.2 Jaký náboj projde proudovodičem, klesá-li v něm proud z 18 A na nulu tak, že za každou sekundu klesne hodnota proudu na polovinu? . LKTCKÝ POD.. lektický odpo, páce a výkon el. poudu.. Jaké množství el. náboje Q pojde vodičem za t = 0 s, jestliže a) poud = 5 A je stálý, b) poud ovnoměně oste od nuly do A?.. Jaký náboj pojde poudovodičem,

Více

Fyzikální praktikum ( optika)

Fyzikální praktikum ( optika) Fyzikální praktikum ( optika) OPT/FP4 a OPT/P2 Jan Ponec Určeno pro studenty všech kombinací s fyzikou Olomouc 2011 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České

Více

Optická zobrazovací soustava

Optická zobrazovací soustava Optická zobrzovcí soustv Mteriál je určen pouze jko pomocný mteriál pro studenty zpsné v předmětu: Videometrie bezdotykové měření, ČVUT- FEL, ktedr měření, přednášející Jn Fischer Jn Fischer, 2013 1 Měření

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

ŠROUBOVÝ A PROSTOROVÝ POHYB ROTAČNĚ SYMETRICKÉHO TĚLESA

ŠROUBOVÝ A PROSTOROVÝ POHYB ROTAČNĚ SYMETRICKÉHO TĚLESA ŠROUBOVÝ A PROSTOROVÝ POHYB ROTAČNĚ SYMETRICKÉHO TĚLESA Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Pojem šroubového pohybu Šroubový pohyb je definován jako pohyb, jejž lze ve vhodném referenčním bodě rozložit

Více

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr 2014. Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr 2014. Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl Fyzika pro chemiky II Jarní semestr 2014 Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek Petr Mikulík Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita,

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření:.. 00 Úloha 4: Balmerova série vodíku Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek:. ročník,. kroužek, pondělí 3:30 Spolupracovala: Eliška Greplová

Více

7. Odraz a lom. 7.1 Rovinná rozhraní dielektrik - základní pojmy

7. Odraz a lom. 7.1 Rovinná rozhraní dielektrik - základní pojmy Trivium z optiky 45 7 draz a lom V této kapitole se budeme zabývat průchodem (lomem) a odrazem světla od rozhraní dvou homogenních izotropních prostředí Pro jednoduchost se omezíme na rozhraní rovinná

Více

ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY

ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNKY 1. Rovinný úhel α (rad) arcα a/r a'/l (pro malé, zorné, úhly) α a α a' a arcα / π α/36 (malým se rozumí r/a >3 až 5) r l. Prostorový úhel Ω S/r (sr) steradián, Ω 4π 1 spat

Více

telná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší http://webs.zcu.cz/fel/kee/st/st.pdf

telná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší http://webs.zcu.cz/fel/kee/st/st.pdf Světeln telná technika Literatura: Habel +kol.: Světelná technika a osvětlování - FCC Public Praha 1995 Ing. Jana Lepší Sokanský + kol.: ČSO Ostrava: http://www.csorsostrava.cz/index_publikace.htm http://www.csorsostrava.cz/index_sborniky.htm

Více

4 Spojovací a kloubové hřídele

4 Spojovací a kloubové hřídele 4 Spojovací a kloubové hřídele Spojovací a kloubové hřídele jsou určeny ke stálému přenosu točivého momentu mezi jednotlivými částmi převodného ústrojí. 4.1 Spojovací hřídele Spojovací hřídele zajišťují

Více

( ) Úloha č. 9. Měření rychlosti zvuku a Poissonovy konstanty

( ) Úloha č. 9. Měření rychlosti zvuku a Poissonovy konstanty Fyzikální praktikum IV. Měření ryhlosti zvuku a Poissonovy konstanty - verze Úloha č. 9 Měření ryhlosti zvuku a Poissonovy konstanty 1) Pomůky: Kundtova trubie, mikrofon se sondou, milivoltmetr, měřítko,

Více

Program: Analýza kinematiky a dynamiky klikového mechanismu čtyřdobého spalovacího motoru

Program: Analýza kinematiky a dynamiky klikového mechanismu čtyřdobého spalovacího motoru Program: Analýza kinematiky a dynamiky klikového mechanismu čtyřdobého spalovacího motoru Zadání: Pro předložený čtyřdobý jednoválcový zážehový motor proveďte výpočet silového zatížení klikového mechanismu

Více

K přednášce NUFY028 Teoretická mechanika prozatímní učební text, verze 01 10. Spojitá prostředí: rovnice struny Leoš Dvořák, MFF UK Praha, 2014

K přednášce NUFY028 Teoretická mechanika prozatímní učební text, verze 01 10. Spojitá prostředí: rovnice struny Leoš Dvořák, MFF UK Praha, 2014 K přednášce NUFY8 Teoretická mechanika prozatímní učební text, verze 1 1 Spojitá prostředí: rovnice strun Leoš Dvořák, MFF UK Praha, 14 Spojitá prostředí: rovnice strun Dosud jsme se zabývali pohbem soustav

Více

Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů.

Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů. Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů Kartografie přednáška 10 Měření úhlů prostorovou polohu směru, vycházejícího

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJŮ, SYSTÉMŮ A ROBOTIKY KONSTRUKČNÍ A PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING

Více

Historie detekčních technik

Historie detekčních technik Historie detekčních technik nejstarší používaná technika scintilace pozorované pouhým okem stínítko ze ZnS ozářené částicemi se pozorovalo mikroskopem a počítaly se záblesky mlžná komora (1920-1950) fotografie,

Více

Technická mechanika - Statika

Technická mechanika - Statika Technická mechanika - Statika Elektronická učebnice Ing. Jaromír Petr Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu CZ.1.07/1.1.07/03.0027 Tvorba elektronických učebnic O B S A H 1 Statika tuhých těles...

Více

Derotátor, skener a depolarizátor obrazu Slunce

Derotátor, skener a depolarizátor obrazu Slunce Derotátor, skener a depolarizátor obrazu Slunce M. Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd České republiky, observatoř Ondřejov, Česká republika, mklvana @asu.cas.cz M. Sobotka, Astronomický ústav Akademie

Více

ELEKTROSTATIKA. Obsah. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Bohumil Vybíral. Úvod 3

ELEKTROSTATIKA. Obsah. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Bohumil Vybíral. Úvod 3 ELEKTROTATIKA tudijní text po řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Bohumil Vybíal Obsah Úvod 3 Elektostatické pole ve vakuu 5 Elektický náboj 5 Coulombův zákon 7 3 Intenzita elektického pole 7 Příklad

Více

Témata semestrálních prací:

Témata semestrálních prací: Témata semestrálních prací: 1. Balistická raketa v gravitačním poli Země zadal Jiří Novák Popište pohyb balistické rakety vystřelené ze zemského povrchu v gravitačním poli Země. Sestavte model této situace

Více

Mechanika zemin I 3 Voda v zemině

Mechanika zemin I 3 Voda v zemině Mechanika zemin I 3 Voda v zemině 1. Vliv vody na zeminy; kapilarita, bobtnání... 2. Proudění vody 3. Měření hydraulické vodivosti 4. Efektivní napětí MZ1_3 November 9, 2012 1 Vliv vody na zeminy DRUHY

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas! MECHANICKÉ VLNĚNÍ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í uveďte rozdíly mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním zdroj mechanického vlnění musí. a to musí být přenášeno vhodným prostředím,

Více

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou

Více

Hranolový spektrometr

Hranolový spektrometr Hranolový spektrometr a vodíkové spektrum Ú k o l y 1. Okalibrujte hranolový spektro.. Určente vlnové délky spektrálních čar vodíkové výbojky. 3. Určente kvantové elektronové přechody v atomu vodíku. 4.

Více

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN Rovnováha, Síly na rovinné stěny CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN Příklad č. 1: Nákladní automobil s cisternou ve tvaru kvádru o rozměrech H x L x B se pohybuje přímočarým pohybem po nakloněné rovině se zrychlením

Více

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě, Polohové vytyčování) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. listopad 2015

Více

Modely diskrétní náhodné veličiny. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.

Modely diskrétní náhodné veličiny. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Po(λ) je možné použít jako model náhodné veličiny, která nabývá hodnot 0, 1, 2,... a udává buď počet událostí,

Více

Kapka kapaliny na hladině kapaliny

Kapka kapaliny na hladině kapaliny JEVY NA ROZHRANÍ TŘÍ PROSTŘEDÍ Kapka kapaliny na hladině kapaliny Na hladinu (viz obr. 11) kapaliny (1), nad níž je plynné prostředí (3), kápneme kapku jiné kapaliny (2). Vzniklé tři povrchové vrstvy (kapalina

Více

Frekvenční analýza optických zobrazovacích systémů

Frekvenční analýza optických zobrazovacích systémů OPT/OZI L05 Frekvenční analýza optických zobrazovacích systémů obecný model vstupní pupila výstupní pupila v z u y z o x z i difrakčně limitovaný zobrazovací systém: rozbíhavá sférická vlna od bodového

Více

11. Geometrická optika

11. Geometrická optika Trivium z optiky 83 Geometrická optika V této a v následující kapitole se budeme zabývat studiem světla v situacích, kdy je možno zanedbat jeho vlnový charakter V tomto ohledu se obě kapitoly podstatně

Více

vzhledem k ose kolmé na osu geometrickou a procházející hmotným středem válce. c) kužel o poloměru R, výšce h, hmotnosti m

vzhledem k ose kolmé na osu geometrickou a procházející hmotným středem válce. c) kužel o poloměru R, výšce h, hmotnosti m 8. Mechanika tuhého tělesa 8.. Základní poznatky Souřadnice x 0, y 0, z 0 hmotného středu tuhého tělesa x = x dm m ( m) 0, y = y dm m ( m) 0, z = z dm m ( m) 0. Poznámka těžiště tuhého tělesa má v homogenním

Více

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek Spš lko PŘÍKOPY El. viční z základů lkochniky. očník Podl knihy Blahovc Základy lkochniky v příkladch a úlohách zpacoval ing. Eduad ladislav Kulhánk yšší odboná a sřdní půmyslová škola lkochnická Faniška

Více

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úloha č. 9 Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úkoly měření: 1. Stanovte ohniskovou vzdálenost zadaných tenkých čoček na základě měření předmětové a obrazové vzdálenosti: - zvětšeného

Více

OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Rozklad světla Když světlo prochází hranolem, v důsledku dvojnásobného lomu na rozhraních

Více

ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD

ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD Šroubové spoje patří mezi rozebíratelné spoje s tvarovým stykem (lícovaný šroub), popřípadě silovým stykem (šroub prochází součástí volně, je zatížený pouze silou působící kolmo k

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 3 Název: Mřížkový spektrometr Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 10. 4. 2008 Odevzdal dne:...

Více

Vliv komy na přesnost měření optických přístrojů. Antonín Mikš Katedra fyziky, FSv ČVUT, Praha

Vliv komy na přesnost měření optických přístrojů. Antonín Mikš Katedra fyziky, FSv ČVUT, Praha Vliv komy na přesnost měření optických přístrojů Antonín Mikš Katedra fyziky, FSv ČVUT, Praha V práci je vyšetřován vliv meridionální komy na přesnost měření optickými přístroji a to na základě difrakční

Více

Euklidovský prostor Stručnější verze

Euklidovský prostor Stručnější verze [1] Euklidovský prostor Stručnější verze definice Eulidovského prostoru kartézský souřadnicový systém vektorový součin v E 3 vlastnosti přímek a rovin v E 3 a) eprostor-v2, 16, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c)

Více

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet 6 Charakteristiky áhodé veličiy. Nejdůležitější diskrétí a spojitá rozděleí. 6.1. Číselé charakteristiky áhodé veličiy 6.1.1. Středí hodota Uvažujme ejprve diskrétí áhodou veličiu X s rozděleím {x }, {p

Více

9. Umělé osvětlení. 9.1 Základní veličiny. e. (9.1) I =. (9.6)

9. Umělé osvětlení. 9.1 Základní veličiny. e. (9.1) I =. (9.6) 9. Umělé osvětlení Umělé osvětlení vhodně doplňuje nebo cela nahrauje denní osvětlení v případě jeho nedostatku a tím přispívá ke lepšení rakové pohody člověka. Umělé osvětlení ale potřebuje droj energie,

Více

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Punčochář, J: AEO; 2. kapitola 1 2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Čas ke studiu: 4 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět identifikovat prvky optického přenosového

Více

Katadioptrické soustavy Argunova, Popova a Klevcova.

Katadioptrické soustavy Argunova, Popova a Klevcova. Katadioptrické soustavy Argunova, Popova a Klevcova. Zdeněk Rail, Daniel Jareš, Vít Lédl Ústav fyziky plazmatu AV ČR,v.v.i.- OD Skálova 89,51101 Turnov e-mail : vod@ipp.cas.cz Referát se zabývá dvojzrcadlovými

Více

Nová koncepční a konstrukční řešení pro zobrazení s PMS

Nová koncepční a konstrukční řešení pro zobrazení s PMS Nová koncepční a konstrukční řešení pro zobrazení s PMS P. Bouchal (FSI VUT Brno) a Z. Bouchal (KO PřF UP Olomouc) PB 4 Zobrazování s podporou technologie PMS Garant: R. Chmelík Program PB4: Metody a systémy

Více

Optické měřicí 3D metody

Optické měřicí 3D metody Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Optické měřicí 3D metod Michal Pochmon Olomouc 212 Oponent: RNDr. Tomáš Rössler Ph.D. Publikace bla připravena v rámci projektu Investice do rozvoje

Více

5.2.4 Rayleighova Taylorova nestabilita

5.2.4 Rayleighova Taylorova nestabilita 74 Nestability v plazmatu 5..4 Rayleighova Taylorova nestabilita Rayleighova Taylorova nestabilita (RT nestabilita) vzniká na rozhraní dvou tekutin různých hustot (například je-li v gravitačním poli hustší

Více