Agresivita = chování realizované s cílem ublížit bytosti, která e naopak snaží tomuto chování vyhnout

Transkript

1 Základy společenských věd 5.a 2007/2008 Sociální psychologie - jak lidé vnímají svůj sociální svět - sociální interakce - naše a cizí chování, názory, změny v našem světě Jak na nás působí okolní svět? - změna rysů osobnosti - utváří, mění a ovlivňuje mezilidské vztahy - vytváří normy, hodnoty, tradice Jsme intuitivními psychology - zjednodušujeme si svět - vytváříme si schémata 2 efekty efekt působivosti něco originálního, neotřelého - efekt pořadí Již hotová schémata jsou rezistentní vůči novým datům!!! Sebesplňující stereotypy vedou nás samé k chování, které druhé přiměje, aby s námi jednali podle tohoto stereotypu Atribuční teorie zabývá se přisuzováním příčin vlastního i cizího chování člověk formuluje vlastní teorie o tom, proč se věci dějí dáváme přednost příčinám trvalým a stálým můžeme předvídat budoucnost ZACH = základní atribuční chyba vnitřní není dobrý hráč vnější je nemocný, bylo špatné počasí - tendence přičítat omyl vlastnostem/povaze a zanedbávat situační příčiny - u naší chyby máme tendenci usuzovat na situační příčiny zkreslení sloužící sobě Naučená bezmocnost = ať dělám, co dělám, stejně to nepochopím Prosociální chování = chování, jehož cílem je zlepšit situaci druhé osoby - pomáhající chování - prosociální chování - altruismus Agresivita = chování realizované s cílem ublížit bytosti, která e naopak snaží tomuto chování vyhnout Frustrace = překážka na cestě k cíli jejím následkem je agrese katarze = očista, možnost zbavit se agrese - chování typu Já si to prostě vezmu a odcházím - důsledek: Prostředí kde žijeme je důležité pro náš způsob života a myšlení Afiliace, přitažlivost, vztahy - jsme sociální bytosti vyhledáváme přítomnost druhých Proč toužíme po kontaktu? Proč mám někoho raději, než jiného? Proč některé vztahy končí a jiné trvají celý život? 1 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

2 Afiliace = tendence vyhledávat společnost druhých bez ohledu na naše pocity vůči nim - evoluční vysvětlení Přátelství - základní charakteristika celoživotních vztahů reciprocita (vzájemnost) jedinci si pomáhají, podporují se Pohlaví a přátelství ženy - povídání si o soukromých záležitostech - projevování pocitů - svěřování se s problémy muži - podobné zájmy - společné provozování různých aktivit - minimální význam hovory o pocitech - celkově méně osobní Proč právě tyto rozdíly? evoluční vysvětlení LOV + BOJ SPOLUPRÁCE (muži) PÉČE O DĚTI A DOMÁCNOST (žena) síť přátelských vztahů Milenecká přitažlivost vztah zcela odlišný od přátelství (význam sexuální přitažlivosti) - počátek vztahu zamilovanost - nutná podmínka existence lidského druhu -??? HOMOSEXUALITA??? -??? HETEROSEXUALITA??? - atraktivním lidem přisuzujeme pozitivní vlastnosti - tělesná přitažlivost je obecně důležitější pro muže Kooperace a kompetice = jak se lidé vyrovnávají s konflikty vlastních a skupinových zájmů - co je vede k tomu, aby před vlastním zájmem upřednostnili skupinu a spolupracovali? Charakterizuj 4 základní faktory ovlivňující interpersonální přitažlivost. Co je hypotéza rovnocenných párů? Důležitost tělesné přitažlivosti. Tělesná přitažlivost v dlouhodobém vztahu. Protiklady se přitahují? Hypotéza komplimentárních potřeb. Vnímaná omylnost. Co znamená, že blízkost zvyšuje intenzitu počáteční reakce? Co to je obeznámenost? Základní výhody a nevýhody vztahu. Triangulární teorie lásky. Sociální skupiny - mezi-skupinové vztahy - sociální vliv v malých skupinách - skupinový výkon Meziskupinové vztahy chování členů jedné skupiny ke členům skupiny druhé třída, škola, rodina 2 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

3 pozitivní meziskupinové chování skupina oslavuje výhru negativní meziskupinové chování Sparta vyhraje Sparta vs. Slavie - ignorace Meziskupinová diskriminace - my vs. oni - zvýhodňování vlastní skupiny před druhou - my jsme lepší než oni Sociální vliv v malých skupinách - konformita tuctový, průměrný vliv většiny - podléhání - inovace menšina přinese nový nápad/módu/trend/ - polarizace - vliv autority Konformita - souhlas s většinou, podléhání skupinovému tlaku - typ mluvy, vyjadřování - postoje, názory Podléhání - vyhovění jdeme s davem, ale nezměníme svůj názor - internalizace souhlasíme s tím, že názor většiny je správný - identifikace změníme své názory a stanoviska Inovace - enviromentální skupiny Galileo, Freud, feministky - důležitost:vytrvalost v čase, konzistence - napomáhá existence mlčící většiny Polarizace - fenomén posunu k extrému - rozhodnutí učiněná po diskusi ve skupině jsou extrémnější Vliv autority - deindividualizace - davy - někdy kolektivní charakter - lidé v davu ztrácí osobní identitu - důsledky o ztráta identity o oslabení sebekontroly o citlivost o odpovědnost o rozumné plánování Skupinový výkon - Facilitace = usnadnění provedení určitého výkonu - běh na čas - obecně soutěže - podmínkou je rivalita - tzv. efekt obecenstva - zvyšuje počet chyb - difůze účinku - efekt obecenstva se rozptýlí na všechny účinkující 3 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

4 Zákon sociálního vlivu - 3 faktory o síla (významný divák) o počet (diváků, obecenstva) o blízkost (citová, k posluchačům) Lenivost - důležitým faktorem je anonymita - snažím se nevybočit ze skupiny Sociální psychologie Př. nápodoby jako formy sociálního učení Jak nás ovlivňuje sociální svět? Co znamená, že lidské chování je fcí osoby a situace? Popiš schéma moravák, vědec Ctj. efekt působivosti + př. Ctj. efekt pořadí + př. Ctj. zkreslení sloužící sobě + př. Ctj. altruismus? Ctj. difúze odpovědnosti? Ctj. hypotéza agrese frustrace? Ctj. efekt zbraně? Rozdíly v přátelství mužů a žen. Podstata meziskupinové diskriminace. Nevztažné skupiny jsou vnímány jako homogennější než vztažně co to znamená? Co přispívá ke konformnímu jednání? Dáváme přednost příčinám, které jsou Jak může skupina usnadnit seberealizaci? Ctj. sebesplňující stereotyp + př. Výhody a nevýhody interpersonálních vztahů. Ctj. skupinová polarizace? Charakt. sociální facilitaci. 3 důsledky deindividualizace. Ctj. zákon sociálního vlivu? Psychopatologie obor zabývající se duševními poruchami a nemocemi Co to znamená být normální? Abnormální chování - odchylka od statické normy - odchylka od sociální normy - maladaptivnost chování - nepřizpůsobené chování - osobní potíže Charakteristika normality - přiměřené vnímání reality - schopnost ovládnout svoje chování - sebeúcta a adaptace - schopnost vytvářet citové vazby - aktivita Duševní poruchy - dílčí duševní poruchy - oblast poznávání - vady smyslů - poruchy vnímání (iluze, halucinace) - poruchy paměti - hypoamnézie 4 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

5 - amnézie - lhavost bájivá (pseudologia phantactica) - vzpomínkový klam - oblast emocí - patický efekt - poruchy nálad - depresivní - manická - úzkostná - apatická - poruchy vyšších citů - poruchy pudů Čím se zabývá psychopatologie? Jaké chování můžeme považovat za normální? Charakterizuj psychicky zdravého jedince. Co je to patický efekt? Pseudologia phantactica. Vzpomínkový klam. Jak se projevuje úzkostná nálada? Iluze vs. Halucinace. Kdy může dojít k amnézii? Sociální necitlivost + příklady. Mentální retardace - postižení jedinců, při kterém dochází k trvalému zaostávání vývoje rozumových schopností trvalé snížení inteligence, ke kterému došlo v důsledku poranění mozku Inteligence - jejím ukazatelem je IQ - průměrná hodnota IQ se pohybuje v rozmezí Příčiny mentální retardace - 1/3 nezjištěná - genetické podmínky - problémy během těhotenství/při porodu - chudoba - kulturní omezení Kategorie - lehká (50 69) o sám se o sebe postará o mírná negramotnost o možné vývojové poruchy - středně těžká (35 49) o opožděný rozvoj řeči a chápání o minimální gramotnost o fyzické poruchy - těžká (20 34) o problémy s motorikou o zcela odkázaní na pomoc druhých - hluboká ( < 20) o imobilní o potřebují celoživotní péči Léčba - cíleně se léčit nedá Vzorec pro výpočet IQ IQ = (mentální věk/chronologický věk) Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

6 PTSD = Post traumatic stres disordes = post traumatická reakce na stres - frustrace = překážka na cestě k cíli - intrapsychický konflikt = střet 2/více navzájem nesmiřitelných a přibližně stejně silných tendencí - dlouhodobé neřešené konflikty jsou často zdrojem psychických problémů - potřeba výkonu vs. strach ze selhání - gradient odpuzování negativní, něco odkládáme - gradient přitahování pozitivní, věci chceme co nejdříve - deprivace = stav, kdy některé věci z objektivně významných potřeb nejsou uspokojovány v dostatečné míře - dlouhodobá deprivace vede k narušení psychického vývoje - deprivace základních biologických potřeb nedostatek jídla, spánku - senzorická deprivace otupení smyslů - kongitivní deprivace nedostatek podnětů k vývoji - citová deprivace - sociální deprivace Mechanismy psychické adaptace - cílem obranných rcí je obnovení psychické pohody a rovnováhy - temperament, osvědčené způsoby, zkušenost, inteligence - útok aktivní obrana - únik řešení situace, kterou neumíme vyřešit jinak - popření, potlačení a vytěsnění - fantazie - racionalizace rozumové přehodnocení situace - regrese návrat k předchozí vývojové fázi - identifikace - substituce najití si jiného cíle - rezignace Příznaky - otupělost - opakované oživování traumatu ve vzpomínkách a snech - úzkost poruchy spánku, nadměrná ostražitost - nemusí se projevit ihned Úzkost - nejčastější reakce na stres - častěji po prudkých stresových nárazech, než při živelných katastrofách - častěji, když žijme v osamocení, než ve skupině Vztek a agrese - další možné rce na stres - vlnou agrese se snažíme odstranit překážky na cestě k našemu cíli - dospělí častěji používají slovní agrese než fyzické Apatie a deprese - opak vzteku a agrese - apatie může přerůst v depresi - teorie naučené bezmocnosti Hyperaktivita = porucha aktivační úrovně, která bývá často kombinována s poruchami pozornosti ADHD attention deficit hyperaktivity disorder 6 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

7 Hyperaktivita v reálu - nadměrné nutkání k pohybu, k aktivitě, která je neúčelná až nesmyslná - nepřiměřený a nápadný projev Impulzivita - tendence reagovat bez rozmyšlení, náhle a často nepřiměřeně podnětu - hyperaktivní, impulzivní děti nejsou schopny plánovat svoje chování Poruchy pozornosti - slabá pozornost - rychlá unavitelnost - neschopnost dlouhého a kvalitního soustředění V důsledku těchto poruch získává dítě roli nežádoucího jedince, který je odmítán a negativně hodnocen. Léčba - návštěva psychologa - pozitivní prostředí Příčiny - komplikovaný porod nedostatek kyslíku poruchy mozku Autismus - jedna z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje - vzniká na neurobiologickém podkladě - specifické vzorce chování - problémy s komunikací - nevyléčitelný Druhy autismu - autismus - atypický autismus - Aspergerův syndrom Příčiny - genetické faktory - mozková poškození - nedostatečné propojení mozkových center - extrémně mužský typ mozku Epilepsie = padoucnice - registrována u 1% obyvatel - neurologické postižení Dělení dle příčiny - vrozená (primární) o komplikace v těhotenství o dědičnost - získaná (sekundární) o úraz o nádor o infekce Formy - fyzická o bezvědomí s křečemi tonicko-klonické křeče - psychická o narušení motoriky a paměti 7 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

8 Diagnóza a léčba - lékaři pomocí EEG zjišťují epilepsii - léčí ji o prášky o chirurgickým zákrokem - nelze ji vyléčit, pouze léčit a potlačit Omezení epileptika - nesnáší blikavá světla - nesmí pít alkohol - nesmí kouřit - omezuje televizi - nesmí být dlouho ve vodě - nesmí řídit auto Přehled duševních poruch (MKN 10, 1991) Neurotické poruchy - neurastenie - somatoformní poruchy - fobické poruchy - úzkostné poruchy Specifické poruchy osobnosti a chování - paranoia - patologické hráčství - pyromanie Psychózy - schizofrenie Behaviorální syndromy a fyziologické poruchy - mentální anorexie - bulimie - poruchy spánku Poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek - amnestický syndrom - syndrom závislosti - delirium - psychotická porucha SVPU = specifické obtíže při získávání základních školních vědomostí - nezávislé na IQ Příčiny - dědičnost - úraz mozku Projevy - špatné výsledky ve škole - problémy s chováním a soustředěností Náprava - píle a trpělivost - reedukace 8 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

9 Typy poruch - dyslexie porucha čtení - dysgrafie porucha psaní - dysortografie porucha pravopisu - dyskalkulie porucha matematických schopností - dyspinxie porucha kreslení - dysmúzie porucha hudebních schopností - dyspraxie porucha motoriky - dyslalie porucha výslovnosti Čím je typická anankastická porucha? Kdo mívá nadměrné obavy z kritiky a odmítnutí? K čemu obvykle vede vyhýbavé jednání? Co znamená výraz submisivní? Pro jakou poruchu je charit. nízké sebehodnocení, pocity bezmocnosti a neschopnosti? Kdo tráví příliš mnoho času před zrcadlem? Jak vypadá partnerský vztah závislého? Kdo trpí nadměrnou potřebou obdivu? Popiš narcistní vztah k jiným lidem. Paranoidní porucha osobnosti - paranoia = druh psychózy - bludy - chorobné představy - stihomam - nadměrné obavy o svou osobu - chorobná vztahovačnost - pocit pronásledovanosti - extrémní urážlivost - agresivita - patologická zášť vůči určitým osobám - nechuť k některým potravinám - strach z výšek a jiné fobie Interpersonální chování - komentuje věci, které by jinak přešel bez povšimnutí - tónem hlasu mluví ironicky, hystericky, urážlivě - duševní úrazy - těžko akceptuje křivdu, výčitku Druhy - perzekuční paranoia má strach, že ho pronásledují - kverulantská paranoia má strach, že ho lidé nemají rádi - žárlivecká paranoia - astenická chce zabít sebe - estenická chce zabít partnera - davová paranoia potřeba tance, rituálů - halucinogenní halucinace Příčiny - traumata z dětství - šikana - zavržení dítěte rodiči - špatný kolektiv v pubertě Diagnostika - speciální test, má 8 otázek 9 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

10 Léčba - psychoterapie - redukce - resocializace - přiznání si nemoci - pozitivní prostředí Sebevražedné jednání jakýkoli akt ohrožující život sebevražda vs. sebevražedné jednání - sebevražda o častěji u mužů o v druhé polovině života o vážné důvody o promyšlená předem - sebevražedné jednání o častěji u žen o v první polovině života o mírné důvody o spontánní Identifikace sebevraždy - mluvení o smrti - věty typu: Nemá to tu cenu, Nechci tu žít dál - mluvení o posmrtném životě - řešení závěti - loučení se Nejčastější mýty - když o tom mluví, tak to neudělá - když s ním o tom budu mluvit, tak se zabije doopravdy - když už se o sebevraždu jednou pokusil, tak to příště dělat nebude Sebevraždy - Kurt Cobain - Karel Svoboda - Adolf Hitler Pokusy o sebevraždu - Iveta Bartošová - Britney Spears Poruchy chování v dětském věku - agresivní - neagresivní Agresivní Šikana = násilné, ponižující chování jednotlivce/skupiny vůči slabšímu jedinci - fyzická - psychická - ohrožování fyzického i psychického zdraví - je to záležitost skupiny - projev zneužití moci Neagresivní Lhaní - pravá lež - úmyslná a vědomá - lhavost bájivá 10 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

11 Útěky - únikové jednání - impulzivní - chronické - toulání Krádeže - cílené a úmyslné - příležitostné - promyšlené - organizované Narcismus = porucha osobnosti, při které se vyskytují velikášské pocity vlastní důležitosti a jedinečnosti, fantazírování o neomezených možnostech, exhibicionistická potřeba Znaky - porucha sebehodnocení vlastní důležitost - špatné vztahy k ostatním lidem arogantní chování - potřeba obdivu předvádění se - špatná rce na kritiku hněv, agrese Formy - získaný - sexuální - narcisstic style Metrosexuálové - David Beckham - Tom Cruise - Adolf Hitler - Schizofrenie - z řečtiny schizo rozštěpit, frenum mysl - poruchy myšlení a pozornosti - bludy - halucinace - přecitlivělost, deprese, ztráta motivace Základní typy - paranoidní nedůvěřivost, bludy - katastrofická - sebepoškozující - produkující - prostá - katatonní - 1% populace schizofrenici Příčiny - biologické hypotézy - psychologické hypotézy Léčba - duševní terapie Stres - nepohoda, něco nepříjemného - tělesná a duševní rce na nepřiměřené/ohrožující podněty - upozorňuje na nebezpečí/hrozbu 11 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

12 Spouštěcí mechanismy - vztahové problémy - psychické poruchy agrese, vyčerpanost, sexuální problémy - psychosomatická onemocnění obezita, bolesti hlavy, zvýšený TK, diabetes Projevy stresu - v myšlení - v chování - v tělesných příznacích Emoční směry - akutní příznaky - chronické příznaky Stresory - očekávání něčeho špatného - nemít věci pod kontrolou (opilost, nebezpečná jízda ) - negativní události přisuzujeme sobě Druhy stresorů - vztahový - pracovní a výkonný - stresory související s životním stylem - nemoci Eustres stres s pozitivními účinky (sport, svatba ) Distres stres s negativními účinky, psychická zátěž Vliv myšlení na rozvoj stresové rce - hlubší představa, jak mají a nemají věci vypadat, co je a co není správně Vliv životních postojů na rozvoj stresové rce - jsem bezcenný, zlý - nikdy nesmím vypadat hloupě - všichni mě musíte mít rádi - život musí být fair Faktory - biologické - osobní dovednosti egocentrismus - sociální faktory, podpora rodinné zázemí - osobní zájmy aktivní pohyb, hudba, čtení Afektivní poruchy = poruchy nálad Příznaky - časná ranní buzení - střídá se manický a depresivní syndrom Druhy - unipolární typ - bipolární typ střídají se manické a depresivní fáze Manický syndrom - nadměrná, bezdůvodná dobrá nálada - zrychlená duševní činnost 12 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

13 - vysoké sebevědomí - nenapravitelnost - nespavost - nadměrná aktivita - někdy křik, destrukce okolí - hyperaktivita Léčba - neuroleptika Depresivní syndrom - nejčastější duševní onemocnění - obvykle mezi lety - ženy dvakrát častěji než muži - permanentní depresivní nálada, smutek, úzkost, ztráta sebedůvěry - somatické a vegetativní příznaky Typy - auziosní - agetovaný - vegetativní - Sezónní afektivní poruchy - zimní deprese - neztrácí chuť k jídlu, může spát Bipolární afektivní poruchy - střídají se depresivní a manické fáze, deprese převažují - obě pohlaví trpí stejně, deprese mají ale ženy častěji Syndrom CAN = Child Abuse and Negleet = syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte - fyzické a psychické týrání, sexuální zneužívání, šikana, zanedbávání Fyzické týrání - formy o bití o odnímání základních životních potřeb spánek, jídlo Psychické týrání - má dopad na vývoj dítěte - nadávky, ponižování, zesměšňování - odmítání dítěte, citový chlad - permanentní srovnávání se starším sourozencem - rozvod zatahování dítěte do konfliktů Sexuální zneužívání - bezkontaktní o obnažování se a masturbace před dítětem o nucení dítěte sledovat soulož - kontaktní o osahávání o styk Zanedbávání - nedostatek zájmu - zanedbávání péče - matka nechává dítě bez dozoru 13 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

14 Šikana - agrese vůči slabšímu jedinci - ponižování, zesměšňování - nucení do práce, kterou by měl dělat agresor - fyzická šikana Systémové týrání - ve skupinách/institucích, které původně měly kladný význam pro dítě - opakovaná, nadbytečná lékařská péče - špatná/zanedbaná péče v kolektivních zařízeních - ponižování, zesměšňování Sekundární viktimizace - dítě je obětí trestného činu i obětí jejího vyšetřování - opakované výpovědi - nedůvěra ve výpověď dítěte - odebrání dítěte z rodiny Chování týraného dítěte - nezájem o dění kolem - zvýšená opatrnost v kontaktu s dospělým - úzkost a vyděšené reakce - sebepoškozování - útěky z domova - odmítání jídla/přejídání se - léčba - prevence - ohlášení případu, preventivní přijetí Sekty Původní význam - z lat. secta způsob života - politická/náboženská skupina, která se odtrhla od původního celku - většina zásad společná s mateřskou skupinou - každé náboženství bylo původně sekta Sociologický význam - skupina vyznačující se konflikty - různá závislost členů na sektě - masová hnutí budovaná na určité ideologii - založena kvůli dodržování dogmat bz ohledu na zkušenost - snaží se nastolit své původní názory Jak sekta působí - je vedena velmi charismatickou osobností - ze začátku velmi sympaticky, později přituhuje - manipulovaná osoba si málokdy uvědomí, že je s ní manipulováno - sekta nás donutí dělat věci, které bychom normálně nedělali - pobyt v sektě může být uvolněním po těžké práci (autorita vše řeší za ně) - způsobuje psychickou závislost členů - zmocňuje se majetku členů sekty - zneužívá práce svých členů - pronásleduje své bývalé členy - těžko se z ní dostává ven Počátek sekty - rituál 14 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

15 Bezdomovectví - bezdomovec = osoba bez trvalého bydliště - odsunutí jedince na okraj společnosti Osobnost - osobní potíže, nepřiměřené reakce - odchylka od sociální i statické normy - chybí kompetence nutná k sociální adaptaci - nechápe pravidla a normy společnosti Příčiny - generalizované psychosociální jednání Sociální vztahy - neschopnost dlouhodobých a hlubších vztahů - trpí lhavostí bájivou, sebevražedným jednáním - těžká rezignace - občas se uchylují k prostituci - mohou mít zvíře (psa), mají k němu mnohem lepší vztah, než k jiným lidem 15 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

16 Obecná psychologie Rozumově poznávací (racionálně kongitivní) duševní procesy (RPDP) - podmínkou úspěšného přežití člověka je adekvátní úroveň duševního dění osobnosti (= optimální příjem, prožívání a zpracování informací) = soubor funkcí psychiky zabezpečující jedinci odpovídající orientaci ve vnějším světě i v sobě samém - vědomí a pozornost (výchozí podmínky jakékoli duševní činnosti) - čivost a vnímání (bezprostřední odrážení reality) - paměť (fixace, uchovávání a vybavování) - myšlení (odvozování vztahů, řešení problémů) - učení (osvojování vědomostí a dovedností) - sebepoznávání (ucelenější soubor poznatků o sobě) - vzdělanost (propojení poznatků do obrazu světa ) - tvořivost (rozšiřování a tvůrčí uplatnění poznatků a dovedností) Co určuje kvalitu poznávání a úroveň orientace? - dispozice (především u základních duševních funkcí paměť, pozornost) - vývojová fáze jedince (např. problém generalizace, abstrakce) - charakterem vnějších podmínek (př. podnětová deprivace) - motivace a úsilí jedince (volní vlastnosti, chtění ) Vědomí - bdělost, lucidita, vigilita - základní předpoklad duševního dění - během dne se mění jeho intenzita, rozsah a stabilita - změna vědomí poznáme především při probuzení Stavy vědomí - kóma (extrémní stav hlubokého bezvědomí s minimem neurovegetativních funkcí) - spánek (viz prezentace) - hypnóza (viz prezentace) - relaxace (člověk je bdělý, ale pohroužený do stavu sníženého vědomí) - scanning (v rychlosti obhlížíme okolí a pátráme po zajímavostech) - vigilance (trvalá pozornost, dlouhodobá koncentrace např. astronaut, dirigent) - tenacita (stav nejvyšší pozornosti) Pozn.: Působí na nás mnoho podnětů, které jsou zpracovávány také podvědomím (projevuje se vhledem, intuicí) Druhy vědomí - vědomí aproximativní - podle C. G. Junga se jedná o stav mezi jasným vědomím a nevědomím - vědomí skupinové - souhrn psychických jevů, které jsou společné členům skupiny a jež se v průběhu existence skupiny vyvinuly ve vědomé MY (např. společné zážitky apod.) - vědomí obluzené - při vysokých horečkách, intoxikaci, úžehu - vědomí symbolické - podle Ebbinghause nejranější doba dětského dotazování; v dospělosti je předpokladem umělecké tvorby - vědomí vesmírné - podle W. Jamese vědomí, v němž je obsaženo jako ve vzpomínkách vše, co kdy lidé prožili, které jsou jednotlivému vědomí neznámé. H. Driesch tvrdil, nevědomí jednotlivých lidí je roztroušeno v kosmu a lze je propojit telepatií - vědomí změněné - vnímání, myšlení a cítění jedince je ovlivněno okolnostmi, např. hypnózou, drogou, katastrofou, sněním, únavou Podvědomí - zaznamenáváme podněty, které normálně nevnímáme - výsledkem podvědomých procesů je také řešení problému intuicí, vhledem Nevědomí - myšlenky, které si člověk neuvědomuje, ale působící na jeho chování a jednání, aniž o něm ví - nevědomí obvykle obsahuje emočně bolestivé vzpomínky, které byly vytěsněny 16 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

17 Čití - základní informace o vnějším světě a o stavu vlastního organismu získáváme pomocí analyzátorů - každý analyzátor se skládá z receptorů, dostředivého nervu a mozkového centra, v němž vzniká vlastní počitek a z něhož se zároveň řídí činnost příslušného analyzátoru. - schopnost organismu bezprostředně registrovat dílčí signály reality (předpokladem je vnímání) - vzniká stimulací receptorů (buňky specializované na příjem určitého druhu energie fyzikálních a chemických podnětů) v našem těle vzniklý vzruch je doveden do CNS (centrální nervové soustavy), kde je dešifrován a vzniká tzv. počitek (doteku, tlaku, tepla, chladu, rovnováhy, chuti, čichu, sluchu, bolesti ) - chemickým podnětem jsou rozptýlené molekuly různých látek, které stimulují čichové buňky nosní sliznice Druhy počitků - zrakové, sluchové, čichové, chuťové, kožní počitky (dotek, teplo, chlad, bolest), rovnováhy, kinestetické (pohyb končetin, směr, síla), orgánové Reflexní oblouk (funkční okruh) - podnět - receptor (přijímací orgán) - dostředivý nerv - analyzátor - mozkové centrum - odstředivý nerv - efektor (výkonný orgán) - reakce - má-li vzniknout počitek, musí mít podnět určitou sílu - dolní počitkový práh je-li intenzita nižší, podnět již necítíme (podprahový podnět) - horní počitkový práh je-li intenzita vyšší, podnět necítíme, či pociťujeme jako bolest (nadprahový podnět) - tréninkem se prahy posunují (dlouhodobě pracující s barvami rozliší víc odstínů jedné barvy než laik) Minimální podněty - zrak - plamen svíčky viditelný za jasné noci ze vzdálenosti 48 kilometrů - sluch - tikot hodinek slyšitelný za ticha ve vzdálenosti 6 metrů - chuť - čajová lžička cukru rozpuštěná v 10 litrech vody - čich - jedna kapka parfému rozptýlená v prostoru 6 místností - hmat - pád mušího křídla na tvář z výšky 1 centimetru Každý živočišný druh si vytváří vlastní vidění světa, vlastní obraz - chřestýši mají mezi smyslový orgán pro vnímání tepla, který jim umožňuje lovit kořist, kterou nevidí, ani neslyší, na základě tělesné teploty, kterou vyzařuje a která se liší jen o několik desetin stupně od teploty okolí - pes má tak vyvinutý čich, že pozná pach různých lidí tak přesně, jako kdyby to byly jejich fotografie - pachové signály samiček motýlů dokážou přivábit samečka až ze vzdálenosti 11 km Vnímání (percepce) - to, co zakoušíme uvnitř své hlavy, není vždy totožné s tím, co je skutečně tam venku 1 - proces aktivního vytváření obrazu vnějšího světa i změn v našem těle prostřednictvím smyslů - umožňuje adaptaci tím, že jedinci poskytuje informace o vlastnostech objektů a jejich vztazích - úzce souvisí s pamětí vnímané je neustále porovnáváno s obsahy uloženými v paměti (např. aktuální vjem auta s vozidly, které jedinec viděl dříve) - jde o proces aktivní konstrukce skutečnosti (mozek vytváří svůj vlastní obraz reality, ne, že by jí pouze odrážel) - výsledkem je vjem (vzniká přeměnou fyzikálních a chemických podnětů na smysluplné údaje) - představuje vnitřní reprezentaci objektu či děje (situace) tedy ne objekt sám o sobě Smyslové ústrojí vytváří mosty mezi okolním světem a vnitřním životem. (K. von Triech) Funkce vnímání - adaptivní umožňuje orientaci ve vnějším světě - má rozhodující význam pro duševní život člověka 17 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

18 Druhy vnímání - vnímání se uskutečňuje především jako zrakové vnímání objektů o obraz vnímaného na sítnici + oční pohyby, které objekt skenují (v. lidské tváře - během 1 minuty až 250 tzv. skákavých očních pohybů s fixací 0,2-0,3 s) - k identifikaci objektů dochází srovnáváním obrazu s pamětním záznamem (obrys písmene R tvoří oblouček, šikmá a rovná čára, závěr mozku jde o písmeno R) Vnímání vzdálenosti - podoba textury se vzdáleností ubývá povrchových detailů (např. obličej, pohled na město apod.) - perspektiva - zakrývání (bližší předměty někdy částečně zakrývají ty vzdálenější př. student zakrývá tabuli) - velikosti obrazu předmětu na sítnici o sbíhání očních os při vnímání bližších předmětů se oči sbíhají a naopak Vnímání pohybu - obraz ze sítnice je zpracován v mozku ve vjem plynulého pohybu - pohyb lze vnímat také sluchem (přibližující se vozidlo) Vnímání času - pozorování změn, které proběhly od určité doby v minulosti k přítomnosti, uvědomění si, že se něco změnilo - čas naplněný zajímavou činností obvykle utíká rychleji než v případě nudné činnosti (např. čekání) Vnímání hmatu - je syntézou dotykových dojmů (měkkosti, hladkosti, suchosti apod.) - na vnímání má také vliv kultura - euroamerická civilizace (tzv. Západ) přeceňování přímých linií, pravých úhlů apod. - pralesní kultury problém s vnímáním na velké vzdáleností (nejsou na ně adaptované) - kulturní svět ovlivňuje také to, čemu dáváme ve vnímání přednost Konstantnost vnímání - vjemy velikosti, tvaru, světlosti a barvy známých předmětů zůstávají konstantní, i když se tyto objekty mění (čistý list papíru vnímáme ve stejném odstínu bílé barvy za denního světla i za šera, kdy bychom jej měli vnímat v odstínu šedi; talíř vnímáme jako kulatý, i když z většiny úhlů se nám jeví jako elipsa apod.) Základní tendence živých bytostí - dávat věcem a jevům určitý význam - vnímání vzdálenosti Reverzibilní figury - ve vnímání se uplatňují určité percepční tendence často se projevují v tzv. optických klamech (obvykle jako důsledek přeceňování či podceňování významu některých tvarů) - iluze jsou vyvolávány účinkem emocí na vnímání např. strach může zkreslovat vnímanou skutečnost Pozn.: Některým geometrickým útvarům přisuzujeme významy vodorovná přímka (klid, šířka), svislá přímka (pohyb, stoupání), pravidelná vodorovná vlna (příjemná, uklidňující), nepravidelná a do výše stoupající (vzrušení, napětí). Viz např. výtvarná díla V. Kandinského Podprahové vnímání (subliminální percepce) - vnímání jako činitel lidské mysli nemusí být nutně spojeno s uvědomováním si vnímaných podnětů (může mít psychické účinky, aniž o tom víme viz podprahová reklama) Mimosmyslové vnímání ( extrasenzorická percepce ) - jeden z oborů parapsychologie - telepatie (vnímání situací, stavů osob atd., s nimiž není jedinec v přímém kontaktu), př. nadaní jedinci byli schopni odhadnout, jaký geometrický obrazec je ukazován jinému člověku v jiné místnosti - kryptoskopie (vnímání skrytých předmětů např. obrazec v neprůhledné obálce), tento jev experimentálně ověřen, může být i trénován - proskopie (vnímání budoucích událostí) 18 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

19 Příklady a zajímavosti Vnímání textu V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaevo, že nzeáelží napořdaí psíemn ve solvě. Jedniná dleuitžá věc je, aby blya pnvrní a psoelndí pímesna na srpváénm mstíeě, zybetk mžue být totánlí sěms a vy to přoád bez porlbmée prřčtee. Je to proto, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Vnímání tváře - jsme velmi citliví k vnímání tohoto typu objektu Předpokládejme jistého člověka, od narození slepého, nyní dospělého, který se pomocí doteku naučil rozlišovat mezi koulí a kostkou ze stejného kovu Představme si, že kouli a kostku položíme na stůl a slepému muži umožníme vidět; otázka zní, zda by daný člověk jen pomocí zraku, aniž by se předmětů dotkl, dokázal rozlišit a říci, který z nich je koule a který kostka. Podivili jste se někdy, proč tolik nesnášíme zvuk nehtů škrábajících po tabuli? Proč nás ten zvuk dohání k šílenství? Jeden výzkumný přístroj zaznamenal zvuk velmi podobný tomu zmíněnému (zvuk škrabky přejíždějící po kovu), převedl jej na digitální záznam a pomocí počítače jej srovnal se vzorky tisíců dalších zvuků objevujících se v přírodě. K překvapení vědců se daný zvuk nejvíce shodoval s varovným pokřikem primátů, který vydávají, když v divočině zahlédnou dravce. - proces interpretace senzorické informace na příkladu tzv. organizace neúplných obrazů či tzv. konkurenčních obrazů co vidíte na těchto obrázcích? odkazy Slepá skvrna našeho oka Když si řekneme, že v našem zorném poli je místo, které vůbec nevidíme, ačkoli je přímo před námi, nebudeme tomu asi věřit. Copak je možné, abychom si za celý život nevšimli tak značného nedostatku svého zraku? Zjistil a dokázal to r slavný fyzik Mariotte a velmi tím pobavil dvořany Ludvíka XIV. Postavil dva velmože na dva metry od sebe a požádal je, aby se dívali jedním okem na jistý bod ležící trochu stranou. Pak se každému z nich zdálo, že jeho protějšek nemá hlavu. Je to sice podivné, ale lidé teprve v 17. století zjistili, že na sítnici jejich oka existuje slepá skvrna, o níž dříve nikdo neměl ani tušení. Je to ono místo na sítnici, kde zrakový nerv ústí do oční bulvy a ještě není rozvětven na jemná nervová vlákna opatřená elementy citlivými ke světlu. Mezeru ve svém zorném poli nevnímáme jen ze zvyku. Naše představivost mimovolně zaplňuje toto místo podrobnostmi okolního obrazu. Například když na obrázku nevidíme černou skvrnu, prodlužujeme ve své představě dvě kružnice a jsme přesvědčeni, že jasně vidíme místo, kde se protínají. Z dlouhého zvyku však běžně vůbec nevidíme slepou skvrnu našeho oka, stejně, jako nevnímáme třeba obroučky brýlí. Kromě toho obě slepé skvrny v našich očích odpovídají různým místům zorného pole každého oka, takže díváme-li se oběma očima, žádná mezera v jejich společném zorném poli není. Slepá skvrna našeho zorného pole není malá. Když se díváme jedním okem na dům ze vzdálenosti 10 m, slepá skvrna nám znemožňuje vidět dosti značnou část jeho průčelí, zhruba o průměru větším než 1 m; vejde se tedy do něho celé okno. Na obloze pozorované jedním okem nevidíme plochu rovnající se 120 měsíčním úplňkům. Pozornost = soustředění činnosti jedince v daném momentu na určitý reálný objekt (předmět, událost, myšlenka ) Základní rozdělení pozornosti Bezděčná pozornost Ze všeho, co na člověka působí, je to, co se stává předmětem odrazu, odlišováno v mnoha případech bezděčně. V těchto situacích mluvíme o bezděčné neboli neúmyslné pozornosti. Příkladem může být odbíjení věžních hodin - přestože jej záměrně nesledujeme, jsme schopni chvíli po odbití říci, kolik úderů jsme slyšeli. Záměrná pozornost Tato pozornost je určována cílem vědomě vykonávané činnosti. Z vědomě vytčeného úkolu právě vyplývá, které předměty nebo jevy, které jejich stránky i zvláštnosti zpozoruje člověk při své činnosti, tj. čeho si v tomto případě všimne. Čteme-li dopis a jsme-li zcela soustředěni na smysl toho, co se v něm oznamuje, nepostřehneme zvláštnosti jednotlivých písmen. Upoutávají naši pozornost jen tehdy, je-li na 19 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008

20 nich něco zvláštního, co ztěžuje čtení. Pak věnujeme pozornost jednotlivým písmenům bezděčně z toho důvodu, že se od obvyklých písmen výrazně liší. Avšak opravuje-li učitel sešity, zejména tehdy, když se žáci teprve učí psát a když musí učitel kontrolovat, do jaké míry píší písmena správně, je jeho pozornost soustředěna na to, jak jsou písmena napsána. Nyní se to děje nikoli pro jakousi jejich výrazně se projevující specifičnost, tj. jim vlastní zvláštnosti, ale vzhledem k úkolu, který učitel má, totiž přezkoumat správnost napsaných písmen. Práv takovouto pozornost, jež je usměrňována úkolem činnosti, označujeme za záměrnou. Vlastnosti pozornosti - koncentrace (soustředěnosti) - intenzitu (napětí), - rozdělení pozornosti - stálost a rozptýlenost. Koncentrace (soustředěnost) - pozornosti je vydělením omezeného počtu objektů, na něž je pozornost zaměřena (čím je okruh předmětů užší, tím je pozornost soustředěnější). Množství objektů, které pozornost zahrnuje, při vnímání tvoří rozsah pozornosti (najednou můžeme postřehnout 7 ± 2 objektů). Schopnost koncentrace narůstá s věkem. Intenzita (napětí) - pozornosti je dána stupněm její soustřednosti na určité objekty a současným přehlížením všeho ostatního. Je vyjádřením toho, co pozornost charakterizuje. Při velmi intenzivní pozornosti je člověk celkově zaujat tím, na co je soustředěn, nevidí a neslyší, co se kolem něho děje. Platí: čím větší je intenzita, tím menší je rozsah. - velké intenzity dosahujeme, máme - li v maximální možné míře k dispozici všechno, co je podmínkou pozornosti - působení výrazných, na neutrálním pozadí jasně vystupujících podnětů, silný zájem o pozorovaný předmět i jev, velký význam pozorovaného předmětu pro řešení úkolu apod. Rozdělení pozornosti - k němu dochází, provádíme-li současně dva nebo více úkonů (např. řidič automobilu či učitel vykládající novou látku). Příznačné je, že pouze jeden z úkonů se děje za dostatečně plného a jasného odrazu toho, co je k jeho provedení nutné, ale všechny ostatní úkony jsou vykonávány při omezeném odrazu toho, co je pro ně třeba. Stálost pozornosti - znamená její dlouhodobé udržování na čemkoli, co je podřízeno jednomu obecnému úkolu. Je to charakteristika pozornosti v čase. Velmi důležitou z podmínek stálosti pozornosti je rozmanitost dojmů nebo prováděných úkonů, neboť vše jednotvárné pozornost rychle otupuje. Rozptýlenost pozornosti. - je opakem stálosti pozornosti. Periodický odklon nebo oslabování pozornosti, které se střídají s jejím návratem k témuž objektu nebo s jejím novým zesílením, se nazývá fluktuace pozornosti. K té dochází i při velmi soustředěné práci, což je vysvětlováno neustálým střídáním vzruchu a útlumu v mozkové kůře. Tuto fluktuaci můžeme velmi dobře pozorovat také na reverzibilních obrazech. Díváme-li se na obrázek, na němž je zobrazen komolý jehlan, vnímáme jej hned tak, jako by byl obrácen svým vrcholem k nám, hned tak, jako by byl obrácen od nás. Chceme-li tuto fluktuaci oslabit, je třeba si v duchu představit jehlan např. jako podstavec nebo jako prázdnou místnost. S pozorností souvisí zvědavost vrozená a biologicky účelná aktivita (podobně jako hra). Paměť Pokud bychom se pokusili vyjádřit lidskou podstatu, tedy to, bez čeho člověk přestává být člověkem, nebylo by možné nezmínit právě paměť. Dává nám pocit jednoty, poskytuje kontinuitu našemu vědomí já a je základem naší identity. Bez používání paměti by člověk nevěděl, jak se jmenuje, kde bydlí, neznal by ani své nejbližší, neuměl by chodit ani mluvit. Tvorové s mozkem bez ohledu na to, jak primitivním mají schopnost utvářet vzpomínky. Je to proto, že mozková tkáň je na rozdíl od ostatních typů tkání nadána speciální vlastností: je schopná učení. Každý vjem, akt poznání a pohyb pozměňují naši mozkovou tkáň a zanechávají po sobě paměťovou stopu. Ve skutečnosti je víc než zřejmé, že k vytvoření paměťové stopy dochází, ať už se později na danou událost rozpomeneme či nikoli. 20 Markéta Pecharová Základy společenských věd 5.a 2007/2008