Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období

Transkript

1 Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období Sdružení obcí a měst jižní Moravy Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 1

2 Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 2 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 3

3 VÁŽENÉ DÁMY, VÁŽENÍ PÁNOVÉ, SEHR GEEHRTE DAMEN UND HERREN, Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko již čtvrtým rokem významně pomáhá realizaci projektů, které mají sbližovat dva národy: Čechy a Rakušany. Dodnes se zcela nepodařilo napravit násilné, několik desetiletí trvající odloučení. Proto mě velice těší, když vidím, kolik obcí, příspěvkových a neziskových organizací má zájem o spolupráci s rakouskými partnery. Vážím si jejich nadšení a úsilí, které vynakládají ve prospěch našeho společného regionu. Vážím si také práce Sekretariátu FMP, který pomáhá těmto angažovaným organizacím na jejich nelehké cestě k získání finančního příspěvku. Po několika letech fungování Fondu malých projektů přišel čas na bilancování. Proto jsme oslovili realizátory projektů, aby se s námi podělili o své zkušenosti a pomohli nám najít cestu k co nejefektivnějšímu využití prostředků, které fond nabízí. Následující text není jen prezentací úspěchů, ale měl by především sloužit jako námět k zamyšlení nad změnami, které může přinést příští plánovací období. Der Kleinprojektefonds Südmähren Niederösterreich trägt schon das vierte Jahr erheblich zur Umsetzung von Projekten bei, die zur Konvergenz von zwei Nationen, Tschechen und Österreichern beitragen sollen. Bis zum heutigen Tag ist es noch nicht völlig gelungen, die gewaltsame, mehrere Jahrzehnte anhaltende Trännung zu beheben. Es freut mich deshalb sehr zu sehen, wieviele Gemeinden, semi-haushaltsorganisationen und Non-Profit-Organisationen in Kooperation mit österreichischen Partnern interessiert sind. Ich schätze sehr den Enthusiasmus und die Anstrengung dieser Organisationen, die sie zugunsten unserer gemeinsamen Region ausgeben. Ich schätze auch die Arbeit des KPF-Sekretariates, das die engagierten Organisationen bei ihrer Bestrebung unterstützt. Nach mehreren Jahren Tätigkeit des Kleinprojektefonds kam es Zeit für Rückschau. Deswegen haben wir die Projektträger gefragt, um mit uns ihre Erfahrungen zu teilen und uns dabei zu helfen, den Weg zu dem effizientesten Einsatz von Ressourcen, die der Fonds zu bieten hat, zu finden. Der folgende Text ist nicht nur eine Leistungspräsentation, sollte eher als ein Thema zum Nachdenken über Veränderungen dienen, die die nächste Planungsperiode bringen kann. MUDr. Oldřich Ryšavý předseda Správní rady Sdružení obcí a měst jižní Moravy (SOM JM) SOM JM správce Fondu malých projektů v Jihomoravském kraji MUDr. Oldřich Ryšavý Vorsitzender des Vorstandes des Verbandes der Gemeinden und Städte Südmähren (SOM JM) SOM JM Verwalter des Kleinprojektefonds Südmähren

4 ÚVOD Předkládaný dokument má za cíl prezentovat podrobné výsledky dotazníku, jehož cílem bylo získání podkladů pro nastavení systému poskytování podpor do budoucna. Fond malých projektů je součástí programu Evropské územní spolupráce Cílem Fondu malých projektů je podpora přeshraniční spolupráce. Dotací ve výši až EUR je možné financovat jak investiční, tak neinvestiční projekty. Nyní, kdy se pomalu blíží konec současného programovacího období, je nutné nastavit parametry pro vyhlašování žádostí, sběr a hodnocení projektů do příštího programovacího období. Dokument zpracovala společnost ecba s.r.o. na základě objednávky Sdružení obcí a měst jižní Moravy ze dne Jako zdroj dat ke zpracování dokumentu byl využit dotazník, který měl elektronickou podobu a byl adresován potenciálním žadatelům o dotaci z FMP a podklady od administrátora FMP. Zpracování výsledků dotazníku bylo provedeno v srpnu a září Zpracovatel studie: ecba s.r.o. IČ: sídlo: Neumannova 52, Brno, kanceláře: Nové sady 2, Brno, Ing. Petr Halámek, Ph.D., jednatel společnosti tel.: , fax: halamek@ecba.cz, Řešitelský tým: Ing. Petr Halámek, Ph.D., metodika řešení Bc. Jiřina Bízová, sběr a zpracování dat, vyhodnocení dotazníků Ing. Tomáš Orel, technické řešení OBSAH Úvod 4 Fond malých projektů 6 Popis sběru dat Typ organizace Místo působení Spolupráce s rakouskými partnery Problém s hledáním partnera Bariéry rozvoje přeshraniční spolupráce Oblasti spolupráce Hodnocení přínosu spolupráce Hodnocení spolupráce aktivita I Hodnocení spolupráce aktivita II Využití FMP Splnění očekávání Nezískání dotace Problémy při realizaci Problémy s partnerem Administrativní náročnost Spokojenost s fungováním Sekretariátu FMP Územní působnost Sekretariátu Návrhy na zlepšení Sekretariátu Preference aktivit Témata pro příští období Způsob vyhlašovaní výzev Výše dotace Předfinancování projektu Podporované území Žádosti po roce Institucionální podpora Změny současného mechanismu FMP Zachování současného mechanismu FMP Souhrnné připomínky respondentů 41 DISKUSNÍ SKUPINY BŘECLAV, ZNOJMO, BRNO 41 Doporučení do budoucna 43 ZÁVĚR 44 FOND MALÝCH PROJEKTŮ V DOLNÍM RAKOUSKU PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ 46 KURZE ZUSAMMENFASSUNG DER ERGEBNISSE DER UMFRAGE AUS DER REGION SÜDMÄHREN 48 Kleinprojektefonds in Niederösterreich Zwischenevaluierung 53 Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 6 Zhodnocení a výzvy pro příštíplánovací období 7

5 FOND MALÝCH PROJEKTŮ Fond malých projektů je součástí Programu Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika Tematicky je Fond malých projektů zaměřen na 1 zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu životního prostředí, podporu rozvoje přeshraniční infrastruktury a služeb cestovního ruchu, podporu vzdělávání a sociální integrace, podporu spolupráce hospodářských subjektů a transferu technologií nebo podporu přeshraniční spolupráce územních samospráv na obou stranách hranice. Podporovaným územím jsou příhraniční regiony na pomezí České republiky a Rakouska. Na území České republiky jsou podporovány: Jihomoravský kraj, Jihočeský kraj a kraj Vysočina. Na území Rakouska jsou podporovány regiony: Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel, město Vídeň a vzhledem k článku. 21 (1) Nařízení o ERDF regiony NUTS III Mostviertel-Eisenwurzen, St. Pölten, Linz-Wels, Innviertel, a Steyr-Kirchdorf. Žadatelem o dotaci může být pouze veřejnoprávní subjekt. Podmínkou je, aby měl žadatel sídlo v územní působnosti Sekretariátu FMP, u něhož bude předložena projektová žádost. Další nezbytnou podmínkou je nalezení přeshraničního partnera, se kterým bude projekt realizován. V programovacím období bylo na realizaci projektů z Fondu malých projektů v Jihomoravském kraji vyčleněno EUR. K lednu 2012 bylo z těchto prostředků rozděleno (smluvně navázáno) ,72 EUR. Zbývá tedy rozdělit ještě cca 32 % finančních prostředků 2. V případě realizace projektu z Fondu malých projektů může žadatel získat dotaci ve výši EUR. Maximálně může být prostřednictvím dotace financováno 85 % způsobilých výdajů. Minimálně 15 % způsobilých výdajů musí hradit žadatel ze svých prostředků. Celkem proběhlo v Jihomoravském kraji 9 kol, určených ke sběru žádostí (stav leden 2012). Z celkového počtu 211 doposud podaných žádostí jich bylo 150 schválených. Graf č. 1: Podíl schválených a neschválených projektů (v %) stav leden 2012 Podíl schválených a neschválených projektů 28,9 % 71,1 % Schválené Neschválené Zdroj: Administrátor Fondu malých projektů v Jihomoravském kraji pozn.: do neschválených projektů patří zamítnuté projekty, projekty doporučené k přepracování a projekty vyřazené nebo stažené žadateli ve fázi kontroly a hodnocení (tj. před zasedáním RMV 3 ), do schválených projektů jsou zařazeny všechny, které RMV doporučil v daném kole k financování (tj. jsou zde obsaženy i projekty u nichž se žadatelé rozhodli po vyrozumění o doporučení projektu k financování smlouvu nepodepsat) V jednotlivých kolech bylo rozděleno již téměř 1,7 mil. EUR 4. Podrobné rozložení smluvně navázaných prostředků je vidět v následujícím grafu. 1 Směrnice pro žadatele, Fond malých projektů v Jihomoravském kraji, platnost od průběžně však dochází k navrácení nevyčerpaných prostředků po uzavření vyúčtování projektů zpět do systému, takže reálně je procento financí určené k rozdělení vyšší. 3 Regionální monitorovací výbor 4 Dle uzavřených smluv Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 8 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 9

6 Graf č. 2: Rozdělení finančních prostředků v jednotlivých kolech stav leden 2012 Rozděleno dle uzavřených smluv v jednotlivých kolech (EUR) Graf č. 3: Počet předložených projektů dle okresů stav leden 2012 Počet předložených projektů dle okresů , , , , , , , , , Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Zdroj: Administrátor Fondu malých projektů v Jihomoravském kraji Zdroj: Administrátor Fondu malých projektů v Jihomoravském kraji V Jihomoravském kraji mohou o dotaci žádat veřejnoprávní subjekty se sídlem v okresech Brno- -město, Brno-venkov, Břeclav, Blansko, Vyškov, Znojmo, Hodonín. Nejvíce projektů bylo předloženo v okresech Brno-město, Břeclav a Znojmo. Tento výsledek není příliš překvapující, protože jak Břeclav, tak Znojmo jsou příhraničními okresy a v mnoha obcích probíhá spolupráce s rakouským partnerem na vysoké úrovni. Brno-město je spádovou oblastí s mnoha institucemi s celokrajskou působností, které mají o rozvoj přeshraniční spolupráce zájem. Podle tematického zaměření žádostí jsou nejčastějším tématem kulturní a sportovní akce. Mezi žadateli oblíbeným tématem spolupráce jsou také školní akce a výměny, drobná infrastruktura a cestovní ruch. Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 10 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 11

7 Graf č. 4: Tematické zaměření žádostí stav leden 2012 Tematické zaměření žádostí (dle počtu projektů) Následující část je věnována podrobným výsledkům dotazníku. Její součástí je také grafické znázornění výsledků dotazníku pomocí grafů drobná infrastruktura 12 vinařská tématika cestovní ruch 14 2 oblast dopravy 72 kulturní akce 4 setkávání zástupců obcí podnikatelské prostředí rozvojové studie sportovní akce 18 školní akce a výměny sociální tématika spolupráce záchranných složek životní prostředí 1. TYP ORGANIZACE Otázka č. 1: Vyplňte prosím typ organizace, za kterou dotazník vyplňujete. Otázka se vztahovala k typu organizace, za kterou byl dotazník vyplňován. U této otázky byla stanovena možnost výběru pouze jedné odpovědi. Respondent si mohl vybrat z možností: obec, kraj příspěvková organizace obce nebo kraje NNO ostatní Z výsledků dotazníku vyplývá, že cca 30 % respondentů vyplnilo dotazník z pozice obce nebo kraje. Největší část respondentů (celkem 32,1 %) vyplnilo dotazník z pozice příspěvkové organizace kraje nebo obce. Do dotazníku se zapojilo také 19 nestátních neziskových organizací (17 %) a 23 dále nespecifikovaných organizací nebo sdružení (20,5 %). Zdroj: Administrátor Fondu malých projektů v Jihomoravském kraji Graf č. 5: Typ organizace, za kterou je dotazník vyplňován POPIS SBĚRU DAT Dotazník k fungování Fondu malých projektů byl adresován úspěšným a neúspěšným žadatelům, vybraným městským částem města Brna, obcím s pověřeným obecním úřadem v Jihomoravském kraji, obecním úřadům, školským zařízením, kulturním a zájmovým organizacím, sportovním organizacím, mikroregionům, občanským sdružením apod. Cílem dotazníku bylo vytvořit podklady pro nastavení systému poskytování podpor v následujícím programovém období. Vyplněním dotazníku získali respondenti šanci ovlivnit konečnou podobu systému na další roky. Dotazník bylo možné vyplnit na adrese: a to od do Dotazník obsahoval 29 otázek, z nichž část byla vyplňována jen některými respondenty. Část otázek byla typu multiplechoice, u některých bylo možné dopsat svou vlastní odpověď. Celkový počet oslovených respondentů byl 637. Oslovení respondentů proběhlo na základě průvodního u se základními informacemi a odkazem na dotazník. Informace o možnosti vyplnit dotazník byly také zveřejněny na webových stránkách Fondu malých projetků fond-malych-projektu. Dotazník k fungování Fondu malých projektů vyplnilo 112 respondentů. Návratnost dotazníku tedy byla 17,5 %. Typ organizace, za kterou je dotazník vyplňován (v %) 35 30,4 32, , , obec, kraj příspěvková organizace NNO ostatní Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 12 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 13

8 2. MÍSTO PŮSOBENÍ 3. SPOLUPRÁCE S RAKOUSKÝMI PARTNERY Otázka č. 2 : Převažující místo působení organizace v Jihomoravském kraji Otázka byla zaměřena na převážné místo působení organizace v rámci Jihomoravského kraje. U druhé otázky byla stanovena možnost výběru více odpovědí, a to zejména vzhledem k možnosti působení organizace v rámci celého Jihomoravského kraje. U otázky byly jako možné odpovědi stanoveny: Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Z vyhodnocených odpovědí je vidět, že z okresu Blansko odpovědělo na dotazník necelých 10 % z celkového počtu respondentů. Celkem 21,8 % respondentů pochází z okresu Brno-město. Cca 9,8 % respondentů uvedlo jako místo působení Brno-venkov. Z okresu Břeclav zodpovědělo dotazník 15 % z celkového počtu respondentů, z okresu Hodonín 18,8 % respondentů, z okresu Vyškov 7,5 % respondentů a z okresu Znojmo 17,3 % respondentů. Necelých 10 % respondentů uvedlo jako místo působení více než jeden okres. Odpovědi těchto respondentů byly rozčleněny do jednotlivých okresů. Většina projektů je realizována zejména v oblastech, které sousedí s Rakouskem. Tento trend je viditelný také z odpovědí respondentů. Většina z nich pochází z okresů Hodonín, Znojmo a Břeclav. Spádovou oblastí je okres Brno-město, které se na celkovém počtu podílí nejvíce hlasy. Graf č. 6: Počet odpovědí od respondentů z jednotlivých okresů (v %) Podíl respondentů z jednotlivých okresů (v %) ,8 21,8 9,8 15,0 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo 18,8 7,5 17,3 Otázka č. 3: Podílíte se nebo jste se podíleli (aktivně) na spolupráci s partnery z Rakouska? U této otázky byla stanovena možnost výběru jedné odpovědi. Respondent si mohl vybrat z nabídky odpovědí: ANO NE, chtěli bychom, ale nemáme partnery NE, chtěli bychom, ale nemáme témata NE, chtěli bychom, ale nemáme na podobné aktivity peníze NE, chtěli bychom, ale nemáme na podobné aktivity čas, lidské zdroje NE, nemáme zájem Při výběru odpovědí NE, chtěli bychom, ale... vyplnil respondent dále otázky č. 5 a 6 a poté došlo k ukončení dotazníku. Při výběru odpovědi NE, nemáme zájem, došlo automaticky k ukončení a odeslání dotazníku. Na spolupráci s rakouskými partnery se podílelo téměř 50 % respondentů. Problém v podobě chybějících partnerů uvedlo 16,1 % oslovených organizací. Pouze necelá 4 % respondentů uvedla jako problém při realizaci spolupráce nedostatek vhodných témat, problém nedostatku finančních prostředků uvedlo 11,6 % respondentů. Celkem 15,2 % odpovídajících považuje za největší překážku při realizaci přeshraniční spolupráce nedostatek času a lidských zdrojů. Z oslovených organizací jich 6,2 % uvedlo, že nemá zájem o přeshraniční spolupráci. Graf č. 7: Spolupráce s rakouským partnerem (v %) Spolupráce s rakouským partnerem (v %) ,3 ANO Počet organizací, které spolupracují s rakouským partnerem (v %) 16,1 NE, nejsou partneři 3,6 NE, nejsou témata 11,6 NE, nejsou peníze 15,2 NE, není čas, liské zdroje 6,2 NE, není zájem Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 14 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 15

9 4. PROBLÉM S HLEDÁNÍM PARTNERA Otázka č. 4: Máte nebo měli jste problém s hledáním zahraničního partnera? U otázky byla stanovena možnost výběru jedné odpovědi a možnost dopsání vlastní odpovědi. Možnost výběru z těchto odpovědí: Ukázka odpovědí od respondentů: Ano, máme partnerství, ale uvítali bychom další možnosti nebo organizace, další akce. Pokud má tento trend jít dopředu, je třeba již teď hledat a vybírat. Spolupráce byla ukončena. Doporučit kontakt Jsme zapojeni do projektu rakouské organizace pilotní projekt EXPAKT.AT. CZ, bylo by možné navázat spolupráci s některou organizací poskytující sociální služby, bariéra je spíše jazyková. Zdůvodnit, proč by vůbec rakouský partner měl spolupracovat. Máme dlouhodobé partnerství s rakouskou organizací Měli jsme problém, ale podařilo se nám navázat kontakt s rakouskou organizací Ano, máme problém s hledáním rakouského partnera. Jak by Vám mohl Sekretariát FMP pomoci? Ze získaných odpovědí vyplývá, že téměř 70 % respondentů má již dlouhodobé partnerství s rakouskou organizací. Problém při hledání spolupracujícího rakouského partnera mělo v minulosti 25 % respondentů. Přetrvávající problémy při hledání partnera uvedlo 5,4 % respondentů. Část respondentů na tuto otázku neodpovídala. I když má většina respondentů již navázáno dlouholeté partnerství, uvítali by možnosti další spolupráce a přípravy nových akcí. Někteří respondenti by naopak rádi získali doporučení na vhodného partnera, se kterým by svou spolupráci mohli začít rozvíjet. Graf č. 8: Problémy při hledání rakouského partnera Problémy při hledání rakouského partnera (v %) ,6 25,0 Máme dlouhodobé partnerství Měli jsme problém, ale Ano, máme problém s hledáním podařilo se nám navázat rakouského partnera kontakt s rakouskou organizací 5,4 5. BARIÉRY ROZVOJE PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE Otázka č. 5: Co je podle Vašeho názoru největší bariérou rozvoje přeshraniční spolupráce? Respondent měl možnost vybrat více odpovědí, a to z možností: Neexistence společných témat Nedostatek vlastních finančních prostředků Jazyková bariéra Neexistence podpůrných struktur (vyhledání partnerů, atd.) Nezájem o aktivity přesahující běžný rámec činností Jiné, prosím uveďte jaké? Většina dotazovaných zvolila u této otázky více odpovědí. Z hlediska žadatelů je největší bariérou rozvoje nedostatek vlastních finančních prostředků (zvoleno 40,3 % odpovídajícími). Dalším, velmi významným faktorem, který brání rozvoji přeshraniční spolupráce, je jazyková bariéra (zvoleno 29,2 % odpovídajících osob). Neexistenci podpůrných struktur jako bariéru rozvoje uvedlo 12,5 % respondentů a nezájem o aktivity přesahující běžný rámec činnosti 13,1 % respondentů. Jako méně významná bariéra rozvoje byla určena neexistence společných témat (tuto možnost zvolilo 4,9 % odpovídajících). V popisu dalších bariér rozvoje byly respondenty zmíněny: nezájem rakouského partnera o projektové záměry, administrativní náročnost zpracování žádosti, problémy při předfinancování projektu, nedostatek nabídek a možností realizace přeshraniční spolupráce. Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 16 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 17

10 Graf č. 9: Největší bariéry rozvoje přeshraniční spolupráce (v %) Největší bariéry rozvoje přeshraniční spolupráce (v %) 45,0 4 35,0 3 25,0 2 15,0 1 5,0 4,9 Neexistence společných témat 40,3 Nedostatek vlastních finančních prostředků Ukázka odpovědí od respondentů: Nezájem rakouského partnera o naše projektové záměry Administrativní náročnost projektů Největší problém je pro mnoho potencionálních žadatelů předfinancování projektu, především pro občanská sdružení. Málokdo má dostatek financí nebo si netroufnou vzít půjčku. Když ano, tak se prodraží o úroky a další problém je účtování v Eurech, a to rozdílem kurzu, kdy se kolikrát rozdíl mezi podáním 29,2 Jazyková bariéra 6. OBLASTI SPOLUPRÁCE 12,5 13,1 Neexistence podpůrných struktur (vyhledání partnerů, atd.) Nezájem o aktivity přesahující běžný rámec činností projektu a vyúčtováním pohybuje ve výši dvou korun. Neviditelné nebo neexistující nabídky, možnosti Největším problémem je nutnost předfinancování celého projektu, což je zejména pro menší organizace a neziskovky velký problém. Zaneprázdněnost firem sháněním zakázek a odsouvání vzdělávání na vedlejší kolej. Otázka č. 6: Na jaké oblasti se ve Vaší spolupráci zaměřujete nebo byste se rádi zaměřili? U otázky byla stanovena možnost výběru více odpovědí a možnost dopsání vlastní odpovědi. Možné odpovědi byly: Nejzajímavější oblastí spolupráce by pro respondenty byla setkávání a výměnné pobyty. Tato odpověď byla zvolena více než 40 % odpovídajících. Na školení, vzdělávání a odborné výcviky by se rádo zaměřilo 20,9 % respondentů. Propagaci regionu a tvorbu propagačních materiálů jako oblast spolupráce by preferovalo 24,5 % respondentů. Celkem 7,4 % respondentů by se s rakouským partnerem chtělo zabývat značením a vybavením cyklostezek a stezek pro pěší. Dalších 6,7 % respondentů by preferovalo jinou formu spolupráce. Mezi nejčastěji jmenované další možné formy spolupráce patří vydávání dvojjazyčných publikací, pořádání kulturních a sportovních akcí, výměny výstav a opravy kulturních památek. Graf č. 10: Oblasti přeshraniční spolupráce (v %) Oblasti spolupráce (v %) 45,0 4 35,0 3 25,0 2 15,0 1 5,0 40,5 Setkávání a výměnné pobyty 20,9 Školení, vzdělávání, odborné výcviky Ukázka odpovědí respondentů: Dvojjazyčné publikace, kulturní a sportovní akce Sport Hospodářská spolupráce Zaměření na rekreační sporty, pro děti, dospělé, včetně seniorů Kulturní akce Bezpečnostní problematika Výměna výstav, výzkumné cesty Sociální a zdravotní oblast Kultura, kulturní akce 24,5 Propagace regionu, Značení a vybavení produktů, tvorba stezek propagačních materiálů 7,4 6,7 Jiné Společné téma gender problematiky projekty z EU fondů Opravy kulturních památek Rekreační sporty pro naše členy i širokou veřejnost Poznávání příkladů dobré praxe Komparativní posouzení prostředí pro podnikání Vzájemná iniciace k rozvoji tvořivosti Základní školy-vzájemné kontakty dětí, učitelů. Vesnický život, vinařství. Podpora přeshraniční / pohraniční turistiky Setkávání a výměnné pobyty Školení, vzdělávání, odborné výcviky ap. Propagace regionu, produktů, tvorba propagačních materiálů, atd. Značení a vybavení stezek (pro pěší, cyklo, atd.) Jiné prosím, uveďte jaké? Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 18 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 19

11 7. HODNOCENÍ PŘÍNOSU SPOLUPRÁCE 8. HODNOCENÍ SPOLUPRÁCE AKTIVITA I Otázka č. 7: Jak hodnotíte přínos aktivit realizovaných ve spolupráci s rakouským partnerem? Tato otázka byla zaměřena na zhodnocení přínosu aktivit pro českou a rakouskou stranu. Respondent měl možnost vybrat jednu z následujících odpovědí: Velmi přínosné pro obě strany Přínosné převážně pro českou stranu (přenos zkušeností z Rakouska) Spíše přínosné Tyto aktivity pro nás nemají velký přínos Ze zpracovaných odpovědí vyplývá, že většina oslovených považuje realizované aktivity přínosné pro obě strany. Tuto odpověď zvolilo 60,4 % respondentů. Celkem 18,9 % respondentů má pocit, že aktivity jsou přínosné převážně pro českou stranu. Za spíše přínosné považuje aktivity necelých 21 % respondentů. Naopak žádný z dotazovaných nezvolil odpověď, které odpovídala možnost, že aktivity pro něj nemají velký přínos. Graf č. 11: Zhodnocení přínosu aktivit Otázka č. 8: Svou spolupráci s Vaším nejbližším rakouským partnerem byste označil/-a za: U otázky bylo možné zvolit jednu odpověď a jednotlivými možnostmi byly: Dlouhodobě aktivní Příležitostnou Účelovou (formální) Většina respondentů (celkem 64,1 %) spolupracuje se svým rakouským partnerem dlouhodobě. Příležitostně spolupracuje s partnerem 30,2 % respondentů a za spíše účelovou považuje svou spolupráci 5,7 % respondentů. Graf č. 12: Posouzení spolupráce s partnerem Posouzení spolupráce s partnerem (v %) Zhodnocení přínosu aktivit (v %) ,4 Velmi přínosné pro obě strany 18,9 20,7 Přínosné převážně pro českou stranu Spíše přínosné Tyto aktivity pro nás nemají velký přínos ,1 30,2 5,7 dlouhodobě aktivní příležitostná účelová Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 20 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 21

12 9. HODNOCENÍ SPOLUPRÁCE AKTIVITA II 10. VYUŽITÍ FMP Otázka č. 9: Jak byste charakterizoval/-a přístup partnera ke společné realizaci aktivit? Otázka byla zaměřena na aktivnost rakouského partnera a jeho zapojování do projektů. Respondent si mohl vybrat jednu z těchto odpovědí: Velmi aktivní, sám přichází s nápady a chce se podílet na realizaci také finančně. Je aktivní, vychází vstříc našim myšlenkám a ochotně se zapojuje do realizace aktivit. Je aktivní pouze na základě našich podnětů, sám s vlastní iniciativou nepřichází, avšak na dohodnutých aktivitách se podílí. Spíše neaktivní, do realizace projektů se zapojuje jen málo, např. jen drobná výpomoc s publicitou nebo distribucí, účastní se jednání, ale sám se na organizaci aktivit příliš nepodílí, spíše jen jako účastník. Neaktivní, musíme ho do realizace projektů přemlouvat a ne vždy se chce účastnit. Celkem 20,4 % respondentů uvedlo, že jejich partner je velmi aktivní, sám přichází s nápady a chce se podílet také finančně na realizaci projektu. S aktivním partnerem, který se ochotně zapojuje do realizace aktivit, spolupracuje cca 40,7 % respondentů. 29,6 % respondentů uvedlo, že jejich partner je aktivní pouze na základě podnětů z české strany, sám s vlastní iniciativou nepřichází, ale podílí se na dohodnutých aktivitách. Jako spíše neaktivního považují partnera necelé 4 % respondentů. Pouze 5,6 % respondentů uvedlo, že jejich partner je neaktivní, zapojuje se do projektů jen málo nebo musí být ke spolupráci přemlouván. Graf č. 13: Přístup partnera k realizaci aktivit Přístup partnera k realizaci aktivit (v %) ,4 40,7 29,6 velmi aktivní aktivní aktivní na základě podnětů 3,7 5,6 spíše neaktivní neaktivní Otázka č. 10: Využili jste k financování aktivit s rakouským partnerem projekt z FMP? Respondent měl na výběr tyto odpovědi: ANO NE, neznáme FMP NE, zamítli nám projekt (žádost) NE, nepodařilo se nám přesvědčit partnera k realizaci projektu NE, je to pro nás příliš složité (administrativně náročné) NE, nemáme peníze na zajištění předfinancování NE, nemáme čas, lidské zdroje NE, realizujeme aktivity s rakouskými partnery z vlastních zdrojů Při zadání odpovědi ANO pokračoval odpovídající k následujícím otázkám. Pokud byla u této otázky zadána odpověď NE, zamítli nám FMP, NE, nepodařilo se přesvědčit partnera k realizaci projektu, NE, je to pro nás příliš složité, NE, nemáme peníze na zajištění předfinancování, NE, nemáme čas, lidské zdroje, NE, realizujeme aktivity s rakouskými partnery z vlastních zdrojů, pak byl po zodpovězení této otázky dotazník ukončen. Pokud byla odpovídajícím vybrána odpověď NE, zamítli nám projekt, zodpovídal respondent další otázky kromě otázek č. 11 a 15. Naprostá většina respondentů (celkem 64,7 %) využila k financování aktivit projekt z Fondu malých projektů. 14,7 % respondentů uvedlo, že nezná Fond malých projektů. Projekt byl zamítnut necelým 2 % respondentů. Stejná část respondentů uvedla, že se jim nepodařilo přesvědčit partnera k realizaci projektu. Přílišnou administrativní náročnost jako důvod nerealizace přeshraničních aktivit zmínilo 7,4 % respondentů. Na zajištění předfinancování nemají dostatek finančních prostředků 5,6 % respondentů. Problém nedostatku času a lidských zdrojů uvedlo jen 1,9 % odpovídajících. Stejná část respondentů uvedla, že realizuje aktivity s rakouskými partnery z vlastních zdrojů. Graf č. 14: Využití FMP k financování aktivit Využití FMP k financování aktivit (v %) ,7 ANO 14,7 NE, neznáme FMP NE, zamítli nám projekt 1,9 1,9 NE, nepřesvědčení partnera NE, je to složité 7,4 5,6 NE, nejsou peníze NE, není čas 1,9 1,9 NE, máme vlastní zdroje Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 22 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 23

13 11. SPLNĚNÍ OČEKÁVÁNÍ 12. NEZÍSKÁNÍ DOTACE Otázka č. 11: Splnil realizovaný projekt očekávání, se kterými jste do něj vstupovali? U otázky byla stanovena možnost výběru jedné odpovědi a možnost dopsání vlastní odpovědi. Jednotlivé odpovědi, ze kterých si odpovídající mohl vybrat, byly: ANO, projekt splnil veškerá naše očekávání ANO, projekt splnil většinu našich očekávání ANO, projekt ale splnil pouze některá naše očekávání NE, projekt nesplnil žádná naše očekávání případně specifikujte:.. Nedokážu hodnotit/posoudit (viz graf č. 11), zatím jsme ve fázi realizace projektu Z celkového počtu odpovědí uvedlo téměř 60 % respondentů, že projekt splnil všechna jejich očekávání. U 31,5 % respondentů splnil projekt většinu jejich očekávání. Pouze část očekávání z realizace projektu byla naplněna u necelých 6 % respondentů. Stejná část respondentů je prozatím ve fázi realizace, a proto nedokázali naplnění očekávání zhodnotit. Nikdo z respondentů neuvedl, že by projekt nesplnil žádná z jejich očekávání. Graf č. 15: Splnění očekávání, se kterými do něj bylo vstupováno Splnění očekávání, se kterými do něj bylo vstupováno (v %) ,1 ANO, splnění všech očekávání 31,5 ANO, splnění většiny očekávání 5,7 ANO, splnění některých očekávání NE, splnění žádných očekávání 5,7 Nedokážu posoudit Otázka č. 12: Co byste udělali v případě, že byste požadovanou dotaci nezískali? U otázky byla stanovena možnost výběru jedné z odpovědí: Aktivity bychom pravděpodobně s rakouským partnerem realizovali ve stejném rozsahu Aktivity bychom pravděpodobně s rakouským partnerem realizovali v mírně omezeném rozsahu. Aktivity bychom pravděpodobně realizovali s rakouským partnerem jen ve výrazně omezeném rozsahu. Aktivity bychom pravděpodobně vůbec nerealizovali, ale spolupráce s partnerem by trvala. Žádná spolupráce s rakouským partnerem by pravděpodobně nevznikla. Zažádali bychom o dotaci z jiných zdrojů. Ze získaných výsledků je patrné, že bez dotace by byly plánované projekty realizovány jen velmi těžce. Ve stejném rozsahu by bez dotace bylo realizováno jen 2,8 % projektů. V mírně omezeném rozsahu by svůj projekt realizovalo 16,7 % respondentů. Ve výrazně omezeném rozsahu by bez získané dotace realizovalo projekt 27,8 % respondentů. Největší část respondentů (36 %) by bez finanční pomoci své aktivity vůbec nerealizovala. Celkem 11,1 % respondentů uvedlo, že by v takovém případě žádná spolupráce s partnerem zřejmě nevznikla. Pouze necelých 6 % respondentů by se v případě neúspěchu při získání dotace z FMP pokoušelo získat dotaci z jiných zdrojů. Graf č. 16: Realizace projektu při neobdržení dotace z FMP (v %) Realizace projektu při neobdržení dotace z FMP (v %) 4 35,0 3 25,0 2 15,0 1 5,0 2,8 16,7 Aktivity ve Aktivity v mírně stejném rozsahu omezeném rozsahu 27,8 Aktivity ve výrazně omezeném rozsahu 36,0 Aktivity by zřejmě nebyly realizovány 11,1 Spolupráce by nevznikla 5,6 Žádost o dotaci z jiných zdrojů Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 24 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 25

14 13. PROBLÉMY PŘI REALIZACI Otázka č. 13: S jakými největšími problémy jste se setkal/-a při realizaci projektu na české straně? Respondent měl u této otázky možnost vybrat více odpovědí a napsat také svou vlastní odpověď. Odpovídající si mohl vybrat z těchto možností: Nedostatečná informovanost o možnostech čerpání Sestavení projektu Vyplnění žádosti o dotaci Příliš zdlouhavé schvalování žádosti (projektů) Nedostatek informací o pravidlech přidělování dotace nutných pro bezproblémovou realizaci a vyúčtování projektu Realizace Pravidla publicity Fondu malých projektů Komunikace se Sekretariátem FMP Vyplňování průběžné/závěrečné zprávy Vyplnění žádosti o platbu a sestavení závěrečného vyúčtování Termín proplácení dotace Jiné Graf č. 17: Identifikace problémů při realizaci na české straně (v %) Největší problémy při realizaci na české straně (v %) 45,0 4 35,0 3 25,0 2 15,0 1 5,0 3,2 7,9 Nedost. info o možnostech čerpání Sestavení projektu 3,2 Vyplnění žádosti o dotaci 7,9 1,6 3,2 9,5 1,6 6,3 Příliš zdlouhavé schvalování žádosti Nedost. info o prav. přiděl. dotace Prav. publicity FMP Realizace Komunikace se Sekretariátem FMP Vyplňování průb./ záv. zprávy 12,7 Vyplnění žádosti o platbu Termín proplácení dotace 42,9 Nedostatečnou informovanost o možnostech čerpání jako největší problém při realizaci projektu uvedlo 3,2 % respondentů. Celkem 7,9 % respondentů považuje za největší problém sestavení projektu. Pro cca 3 % respondentů bylo největším problémem vyplnění žádosti o dotaci. Problém zdlouhavého schvalování žádosti uvedlo 7,9 % respondentů a problém nedostatku informací o pravidlech přidělování dotace uvedlo jen 1,6 % respondentů. Stejná část respondentů uvedla jako největší problém komunikace se sekretariátem FMP. Problémy ve fázi realizace mělo 3,2 % respondentů. Necelých 10 % respondentů se setkalo s problémy při dodržování pravidel publicity. Vyplňování průběžné nebo závěrečné zprávy za největší problém při realizaci aktivit považuje 6,3 % respondentů. Celkem 12,7 % respondentů řadí do největších problémů vyplnění žádosti a sestavení závěrečného vyúčtování. Největší problém dle počtu odpovědí (42,9 %) je podle respondentů termín proplácení dotace. Dalším velkým problémem, který byl zmíněn v odpovědích respondentů, je velice složitý a byrokratický způsob předkládání žádosti, závěrečného vyúčtování a vyplňování zpráv. Ukázka odpovědí respondentů: Dlouhý termín proplacení dotace znamená u půjčky vyšší úroky Nebylo vážných problémů Ještě nelze hodnotit Zbytečná buzerace při vyúčtování, někdy nestačily kopie dokumentů, byly vyžadovány originály, pracovní cesty / vyžadovány zprávy z cest/ Velice složitý, byrokratický způsob předkládání žádosti, závěrečného vyúčtování, vyplňování zpráv tato papírová práce odrazuje od samotné realizace projektů. Dle našeho názoru by mělo jít o maximální zjednodušení žádostí, vyúčtování, vždyť se nejedná svou výší o ohromující dotace. Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 26 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 27

15 14. PROBLÉMY S PARTNEREM 15. ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST Otázka č. 14: S jakými největšími problémy jste se setkal/-a na rakouské straně? Stejně jako u předchozí otázky mohla být i zde zvolena kombinace více odpovědí. Na výběr bylo těchto 6 možností: Získání partnera pro projekt Jazyková bariéra Různost legislativy Problémy při realizaci Finanční otázky Jiné Celkem 23,8 % respondentů považovalo za největší problém získání vhodného partnera pro projekt. Významným problémem je také jazyková bariéra, kterou uvedlo jako problém stejná část respondentů. Různost legislativy jako největší problém při realizaci uvedlo 14,3 % respondentů. Samotnou fázi realizace uvedlo jako problematickou 9,5 % odpovídajících. Při financování projektu se na rakouské straně setkalo s problémy 14,3 % respondentů. Někteří respondenti naopak uvedli, že se při realizaci nesetkali s žádnými většími problémy a setkali se spíše s porozuměním. Graf č. 18: Identifikace problémů při realizaci na rakouské straně (v %) Otázka č. 15: Administrativní a manažerskou náročnost realizace projektu s ohledem na dosažené přínosy hodnotíte jako: Byla stanovena možnost výběru jedné odpovědi z těchto možností: Velmi snadnou Zcela přiměřenou dosaženým přínosům Víceméně přiměřenou dosaženým přínosům Nepřiměřenou dosaženým přínosům Jako velmi snadnou považovala administrativní a manažerskou náročnost pouze 2,8 % respondentů. Dalších 41,7 % respondentů považovalo administrativní náročnost realizace projektu za zcela přiměřenou dosaženým přínosům. Víceméně přiměřenou náročnost uvedlo 47,2 % respondentů. Spíše náročnou a nepřiměřenou dosaženým výsledkům administraci uvedlo 8,3 % respondentů. Graf č. 19: Administrativní náročnost realizace projektu (v %) Problémy při realizaci na rakouské straně (v %) Administrativní náročnost realizace projektu (v %) 25,0 2 15,0 1 5,0 23,8 23,8 získání partnera pro projekt jazyková bariéra 14,3 různost legislativy 9,5 problémy při realizaci 14,3 14,3 finanční otázky jiné ,8 velmi snadná 41,7 zcela přiměřená dosaženým výsledkům 47,2 víceméně přiměřená dosaženým výsledkům 8,3 nepřiměřená dosaženým výsledkům Ukázka odpovědí respondentů: Setkali jsme se pouze s drobnými problémy, pramenící z kulturních odlišností obou národů, na žádné velké problémy jsme v průběhu realizace projektu zatím nenarazili. Nechtějí se finančně spolupodílet, mají omezené finanční možnosti. Skvělá spolupráce Žádné, zvolili jsme dobrého partnera Závažné problémy nebyly, vždy jsem se setkal s velkým vzájemným porozuměním. Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 28 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 29

16 16. SPOKOJENOST S FUNGOVÁNÍM SEKRETARIÁTU FMP Otázka č. 16: Jak jste spokojeni s fungováním Sekretariátu Fondu malých projektů (FMP)? U této otázky měl respondent ohodnotit činnosti, které zajišťuje sekretariát FMP. U každého bodu byla stupnice, podle které měl respondent činnosti ohodnotit jako ve škole (1 nejlepší, 5 nejhorší). Jednotlivé činnosti, které byly hodnoceny: Srozumitelnost směrnice pro žadatele Konzultace o projektech Semináře Komunikace ve fázi realizace Komunikace ve fázi zpracování průběžné/závěrečné zprávy a žádosti o platbu Tab. č. 1: Hodnocení jednotlivých činností poskytovaných Sekretariátem FMP Na stupnici 1-5 udělilo známku 1 celkem 67,7 % respondentů. O stupeň nižší hodnocení zvolilo 19,3 % respondentů. Známku 3 by seminářům udělilo 9,7 % respondentů. V tomto případě nejhorší známku čtyři udělilo pouze 3,3 % respondentů. Další respondenti tuto aktivitu nedokázali posoudit. Komunikace ve fázi realizace např. konzultace o výběrových řízeních, o publicitě atd. Také další činnost, konzultace ve fázi realizace, je z pohledu respondentů velmi kladně hodnocena. Známku 1 v dotazníku zvolilo 80,6 % respondentů, známku 2 zvolilo 6,5 % respondentů. Průměrné hodnocení udělilo 9,7 % respondentů. 3,2 % respondentů by tuto aktivitu ohodnotil známkou 5. Komunikace ve fázi zpracování průběžné/závěrečné zprávy a žádosti o platbu Za komunikaci ve fázi zpracování průběžné zprávy by 73,5 % respondentů udělilo známku 1. Celkem 14,7 % respondentů by udělilo známku 2, dalších 8,8 % by udělilo průměrné hodnocení (známku 3). I u této otázky by pouze 3 % respondentů udělilo známku 5. aktivita výsledná známka Srozumitelnost směrnice pro žadatele 1,72 Konzultace o projektech 1,33 Semináře 1,48 Komunikace ve fázi realizace 1,39 Komunikace ve fázi zprac. průběžné/závěrečné zprávy a žádosti o platbu 1,44 průměr za všechny aktivity 1,47 Srozumitelnost směrnice pro žadatele Většina respondentů je se současnou podobou směrnice spokojena. Celkem 47,2 % respondentů by její srozumitelnost ohodnotila známkou 1. Známkou 2 by srozumitelnost směrnice ohodnotilo 36 % respondentů. Za průměrnou (tedy známka 3) by směrnici z hlediska srozumitelnosti označilo 13,8 % respondentů. Známku 4 by udělila 3 % respondentů. Průměrnou známkou je 1,72. Konzultace o projektech Dle výsledků dotazníku je většina respondentů s konzultacemi o projektech spokojena. Známku 1 by udělilo 80 % respondentů, známku 2 by udělilo 10 % respondentů. Stejná část respondentů by udělila známku 3. Semináře Hodnocení pořádaných seminářů bylo účastníky dotazníku hodnoceno také z velké části kladně. Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 30 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 31

17 17. ÚZEMNÍ PŮSOBNOST SEKRETARIÁTU 18. NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ SEKRETARIÁTU Otázka č. 17: Vyhovuje Vám, že se Sekretariát stará pouze o Jihomoravský kraj? (v %) Otázka byla zaměřena na spokojenost respondentů se zaměřením na Jihomoravský kraj. Takřka všichni respondenti (97,3 %) souhlasí s tím, že se Sekretariát stará pouze o Jihomoravský kraj. Graf č. 20: Vyhovuje Vám, že se Sekretariát stará pouze o Jihomoravský kraj? Vyhovuje Vám, že se Sekretariát stará pouze o Jihomoravský kraj? (v %) ,3 ANO 2,7 NE Otázka č. 18: Jaké máte návrhy na zlepšení spolupráce se Sekretariát FMP? Na tuto otázku mohli respondenti napsat vlastní odpověď a vyjádřit tím svůj názor. Účastnící dotazníku nejčastěji navrhovali zjednodušení vyúčtování projektu, zjednodušení administrativy, zasílání vybraných dotačních titulů přímo možným žadatelům, větší prezentace úspěšných projektů, uvádění konkrétních problémů při realizaci nebo širší teritoriální záběr dotačních programů. Na druhé straně ale velký počet respondentů vyjádřilo spokojenost se současnou podobou Fondu malých projektů, s profesionalitou a vstřícností pracovníků. Ukázka odpovědí respondentů: Nemám další návrhy, spolupráce je výborná. Žádné Nemám Zjednodušení vyúčtování projektu, větší pružnost při změnách v projektu. Dle mojí zkušenosti jsem zcela spokojen s přístupen osob jak na příjmu projektů, tak i u závěrečného vyúčtování. Vždy poradily nebo pomohly. Jen tak dál. Žádné Nemám žádný návrh Jasné stanovení pravidel pro účetní podklady, např. prezenční listiny akcí jsme museli zpětně doplňovat o bydliště účastníků, jednotlivé doklady v účetnictví bylo nutno zapsat do jedné položky závěrečného vyúčtování, i když se jednalo o položky z různých kapitol, pokud byl výdajový doklad na celkovou částku (např. jízdenky a ubytování). Tomu se dalo předejít, kdyby to bylo jasně formulováno ve směrnicích. Fungování sekretariátu je na vysoké odborné úrovni a není potřeba nic měnit. Je to zatím skvělé! Spolupráce byla bezproblémová. Ještě nelze hodnotit Zasílání vybraných dotačních titulů přímo na ZŠ informace Spolupráce se Sekretariátem FMP je příkladná, jsem s ní velice spokojen. Vstřícnost pracovníků a jejich profesionální přístup k žadatelům je příkladná. Brno je příliš daleko pro osobní konzultace a objasňování vyskytnuvších se problémů. Není to operativní, vše řešíme pouze internetem. Více prezentovat projekty, které uspěly, uvádět konkrétní problémy při realizaci, aby se jich ostatní mohli vyvarovat. Neměnit neustále požadavky a směrnice. Zjednodušení administrativy při realizaci projektu. Nemáme 1. Širší teritoriální záběr náš problém destinace PODYJÍ viz 2. dlouhá časová proluka mezi realizací a proplacením projektu 3. formulace destinační politiky co bude podporováno. Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 32 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 33

18 19. PREFERENCE AKTIVIT Otázka č. 19: Uveďte Vaše preference podporovaných aktivit. Respondent měl u jednotlivých podotázek ohodnotit preference známkou 1-5. Malé neinvestiční projekty typu people to people Známku 1 (tedy nejvyšší preference) by udělilo 66,7 % respondentů, známku 2 by udělilo 21,2 % respondentů a známku 3 by udělilo 12,1 % respondentů. Obr. č. 1: 1 1,45 5 chceme velmi Malé investiční projekty nechceme vůbec Celkem 64,7 % respondentů ohodnotilo tuto aktivitu známkou 1, 20,6 % respondentů označilo známku 2, známku 3 by udělilo 8,8 % respondentů, 5,9 % respondentů by ohodnotilo známkou 4. Obr. č. 2: 1 1,55 5 chceme velmi nechceme vůbec Z těchto odpovědí vyplývá, že mezi respondenty nepřevažuje preference jednoho či druhého typu podporovaných aktivit. Jak investiční, tak neinvestiční projekty jsou mezi respondenty častým tématem realizovaných aktivit. 20. TÉMATA PRO PŘÍŠTÍ OBDOBÍ Otázka č. 20: Jakým tématům by měla být v příštím období v přeshraniční spolupráci (nebo ve FMP) věnována největší pozornost? Respondent si mohl vybrat více odpovědí, témata pokrývají jak současně podporované oblasti, tak i potencionální možnosti pro rozšíření podpory. Zhruba 14 % odpovídajících osob by se rádo v přeshraniční spolupráci věnovalo kulturním akcím. Sportovní akce jako jedno z hlavních témat přeshraniční spolupráce si vybralo 9,2 % respondentů. Ze strany žadatelů je také významným tématem školní výměna žáků a pedagogů, kterou by preferovalo 9,8 % odpovídajících osob. Podobným tématem je i jazykové vzdělávání. Tuto možnost si vybralo 13,9 % respondentů. Výměnu zkušeností zástupců samosprávy považuje za vhodnou oblast spolupráce 6,9 % odpovídajících. 3,5 % respondentů by se rádo věnovalo tématu dopravní obslužnosti veřejnou dopravou, 2,9 % respondentů by preferovalo bezpečnostní témata. Drobné technické infrastruktuře jako oblasti spolupráce by se chtělo věnovat 3,5 % respondentů. Na oblast životního prostředí by se rádo zaměřilo 6,4 % respondentů, na oblast cestovního ruchu 12,7 % respondentů a spolupráci záchranných složek 5,8 % respondentů. Podporovat podnikatelské prostředí by chtělo 6,9 % respondentů a sociální problematice by se chtěla věnovat 4 % respondentů. Rozvojovým studiím a strategiím jako tématu spolupráce by se rádo věnovalo 0,6 % respondentů. Jako další možná oblast spolupráce bylo zmíněno vzdělávání dospělých. Graf č. 21: Témata přeshraniční spolupráce v příštím období (v %) Témata přeshraniční spolupráce v příštím období (v %) 16,0 14,0 12,0 1 8,0 6,0 4,0 2,0 13,9 kulturní akce sportovní akce 9,2 9,8 školní výměny žáků a pedagogů 13,9 6,9 jazykové vzdělávání setkávání zástupců samosprávy dopravní obslužnost veřejnou dopravou Ukázka odpovědí respondentů: Vzdělávání dospělých včetně stáží Legislativa pracovní trhy v Rakousku 3,5 2,9 3,5 bezpečnostní témata drobná technická infrastrukura 6,4 12,7 projekty cestovního ruchu projekty v oblasti životního prostředí 5,8 spolupráce záchranných složek 6,9 podpora podnikatelského prostředí 4,0 sociální problematika a trh práce 0,6 rozvojové studie, strategie Výuka německého jazyka. Zvýšit propagaci na školách, zejména v příhraniční oblasti. Koho za souseda máš, toho jazyk musíš znát. Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 34 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 35

19 21. ZPŮSOB VYHLAŠOVANÍ VÝZEV 22. VÝŠE DOTACE Otázka č. 21: Vyhovuje Vám současný způsob vyhlašování výzev (průběžně, 2 kola ročně)? Respondent si mohl vybrat jednu z těchto dvou odpovědí: ANO NE (mohlo by se hodnotit častěji) Naprostá většina respondentů (82 % respondentů) souhlasí se současným způsobem vyhlašování výzev průběžně. Pouze 18 % z celkového počtu respondentů by uvítalo vyhlašování více výzev. Graf č. 22: Vyhovuje Vám současný systém vyhlašování výzev? Vyhovuje Vám současný systém vyhlašování výzev? (v %) Otázka č. 22: Považujete současnou výši dotace z Fondu malých projektů ( EUR) za odpovídající? Odpovídající si mohl vybrat jednu odpověď z těchto možností: ANO NE, uvítali bychom zvýšení horní hranice NE, uvítali bychom snížení dolní hranice Většina odpovídajících osob (celkem 73,7 %) považuje současnou výši dotace z FMP za odpovídající. Pro zvýšení horní hranice současné výše dotace hlasovalo 23,7 % respondentů. Jen 2,6 % respondentů by se nebránilo snížení dolní hranice výše dotace. Graf č. 23: Považujete současnou výši dotace z FMP za odpovídající? ,1 ANO 17,9 NE (mohlo by se hodnotit častěji) Současná výše dotace z FMP je odpovídající? (v %) ,7 23,7 ANO NE, zvýšení horní hranice NE, snížení dolní hranice 2,6 Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 36 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 37

20 23. PŘEDFINANCOVÁNÍ PROJEKTU 24. PODPOROVANÉ ÚZEMÍ Otázka č. 23: Uvítali byste možnost předfinancování projektu? U otázky byla stanovena možnost výběru jedné odpovědi. Jednotlivé možnosti u otázky byly: ANO, formou zálohových plateb ANO, formou zvýhodněné půjčky NE, není třeba Možnost získání zálohových plateb při realizaci svého projektu by uvítalo cca 95 % respondentů. Formu zvýhodněné půjčky jako možnost předfinancování projektu neuvedl žádný z dotazovaných. Cca 5 % respondentů uvedlo, že není třeba zavádět předfinancování projektu. Graf č. 24: Uvítali byste možnost předfinancování projektu? Otázka č. 24: Uvítali byste možnost rozšíření podporovaného území o Slovensko (tj. mít možnost bilaterálních i trilaterálních projektů)? Respondent si mohl vybrat z odpovědí: ANO NE Celkem 92,1 % respondentů, kteří na tuto otázku odpovídali, uvedlo, že by uvítalo možnost rozšíření podporovaného území o Slovensko. Pouze 7,9 % dotázaných s rozšířením podporovaného území nesouhlasí. Graf č. 25: Uvítali byste možnost rozšíření podporovaného území o Slovensko? (v %) Možnost předfinancování projektu (v %) ,7 ANO, formou zálohových plateb ANO, formou zvýhodněné půjčky 5,3 NE, není třeba Uvítali byste možnost rozšíření podporovaného území o Slovensko? (v %) ,1 ANO 7,9 NE Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 38 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 39

21 25. ŽÁDOSTI PO ROCE INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA Otázka č. 25: V případě, že bude Fond malých projektů po roce 2013 pokračovat, budete žádat o dotaci? Odpovídající měl možnost vybrat si jednu z následujících odpovědí: Určitě ANO Uvažujeme o tom Spíše NE Určitě NE Celkem 50 % respondentů by po roce 2013 určitě podalo žádost o dotaci z Fondu malých projektů. Dalších 47,5 % respondentů by podání žádosti v dalším programovacím období zvažovalo. Jen 2,5 % respondentů uvedlo, že by po roce 2013 další žádost o dotaci spíše nepodávalo. Graf č. 26: Uvažujete o podání žádosti o dotaci i po roce 2013? (v %) Uvažujete o podání žádosti o dotaci i po roce 2013? (v %) ,5 Určitě ANO Uvažujeme o tom Spíše NE Určitě NE 2,5 0 Otázka č. 26: V čem by Vám mohly být více nápomocné instituce a jiné struktury zabývající se podporou přeshraniční spolupráce? Tato otázka byla otevřená a odpovídající na ni mohl odpovědět svými slovy. Ze strany odpovídajících bylo navrhováno snížení administrativy, zavedení předfinancování, zálohových plateb, urychlení převodu finančních prostředků po schválení Závěrečné platby. Ukázka odpovědí respondentů: Zjednodušení administrativy Nic mě nenapadá MMR i CRR flexibilnější, rychlejší v refundaci dotace Stanovení neměnných pravidel pro vyúčtování projektu. Finance předfinancování, zálohové platby O žádných jiných strukturách přeshraniční spolupráce s Rakouskem nevím Stačí v současném rozsahu Bylo by velice prospěšné urychlit převod finančních prostředků na žadatele po schválení závěrečné zprávy. Po zkušenostech, které máme s žádostmi a vyúčtováním, ztrácíme zájem žádat o dotace na realizaci projektů. Jsou v přijatelné úrovni. Pomoc a vstřícnost je dobrá. Snížit papírovou práci. Pro Podyjí rozhodně NUTS 2 Jihovýchod Dbát na rozumnou míru administrativy 27. ZMĚNY SOUČASNÉHO MECHANISMU FMP Otázka č. 27: Co byste ze současného mechanismu Fondu malých projektů změnil/-a? Na tuto otázku bylo možné odpovídat vlastními slovy a každý tedy mohl vyjádřit vlastní názor. Nejčastěji by respondenti provedli změny u harmonogramu proplácení podpory, zálohového proplácení podpory, schvalovacího procesu (jeho urychlení). Dále by respondenti rádi provedli změny u povinné publicity, zrušili průběžné hodnocení projektu, pokud je začátek a konec realizace v tomtéž roce, rádi by také prodloužili realizaci na dva roky, pokud by byla umožněna vyšší horní hranice podpory. Velkým nedostatkem je pro žadatele nutnost předfinancovat celý projekt. Dalším, často zmiňovaným problémem pro žadatele je vysoká administrativa. Ukázka odpovědí respondentů: Včasnější proplácení podpory, zálohové vyplácení podpory, zamezit změnám programových dokumentů a formulářů v průběhu programovacího období. Nic mě nenapadá. Zdlouhavost mechanizmu proplácení dotace Urychlení schvalovacích procesů včetně plateb Množství kapitol při zúčtování. Provedl bych změny v povinné publicitě, dříve provést proplacení projektů. Výzvy 3 4 do roka. Zrušil průběžné hodnocení, pokud je zahájení a ukončení projektu Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko 40 Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období 41