Statutární město Ostrava. Integrovaný plán rozvoje města OSTRAVA MAGNET REGIONU

Transkript

1 Statutární město Ostrava Integrovaný plán rozvoje města OSTRAVA MAGNET REGIONU

2 SEZNAM PŘÍLOH Povinné: 1. Dokument IPRM 2. Popis aktivit IPRM 3. Finanční analýza města 4. Rozpočet IPRM Nepovinné: 5. Soulady se strategickými dokumenty 6. Výpis z usnesení zastupitelstva města 7. Indikativní seznam projektů 2/105

3 Obsah 1 Analýza současné ekonomické a sociální situace města Prezentace souladu IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty města Regionální rozvojové dokumenty Místní rozvojové dokumenty Analýza ekonomické a sociální situace obecná část Analýza jednotlivých prioritních oblastí SWOT analýza města Dotazníkové šetření Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny Shrnutí prioritních oblastí Popis zóny Kvantitativní a kvalitativní popis zóny Základní charakteristika území Prioritní oblasti řešené v zóně SWOT analýza zóny Vize, globální cíl Stanovení cílů a strategie Rozsah využití ROP i jiných OP pro dosažení globálního cíle Indikátory na úrovni cílů IPRM Popis opatření a aktivit Vazby mezi cíli, opatřeními a aktivitami financovanými z ROP i jiných OP Popis jednotlivých opatření ve vazbě na ROP Popis jednotlivých opatření ve vazbě na jiné OP Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů Indikátory na úrovni jednotlivých opatření ve vazbě na ROP Indikátory na úrovni jednotlivých opatření ve vazbě na jiné OP Finanční a časový harmonogram Finanční harmonogram Časový harmonogram Shrnutí Integrovaný plán celková alokace Integrovaný plán celková alokace pro ROP Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM Příprava IPRM Komunikační strategie s partnery Zapojení partnerů Realizační fáze Dílčí projekty Zapojení partnerů Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM Řídící struktura IPRM Orgány města rada a zastupitelstvo města Řídící výbor IPRM /105

4 7.1.3 Manažer IPRM Projektový tým Organizační struktura a komunikace Proces výběru dílčích projektů Zkušenosti žadatele a partnerů s řízením a realizací projektů Analýza rizik IPRM Členění, zatřídění rizik a jejich faktory Specifikace nežádoucích rizik a návrh opatření k jejich omezení a eliminaci Horizontální kriteria Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Udržitelný rozvoj Seznam použitých zkratek /105

5 1 Analýza současné ekonomické a sociální situace města Socioekonomická analýza města Ostravy představuje východisko pro strategickou část IPRM. Tato analýza byla zpracována v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj pro přípravu Integrovaných plánů rozvoje města. Analýza je podkladem pro definování nejzávažnějších problémů města prostřednictvím prioritních oblastí uvedených v Metodickém pokynu MMR, který byl schválený Usnesením vlády dne pod č Cílem této kapitoly je shromáždit, zpracovat a následně zanalyzovat data a připravit tak kvalitní podklad pro rozhodování v rámci strategického řízení. 1.1 Prezentace souladu IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty města Integrovaný plán rozvoje města: OSTRAVA MAGNET REGIONU vychází ze strategických a programových dokumentů, zpracovaných na národní, regionální a místní úrovni V textu jsou dále rozpracovány soulady s rozvojovými dokumenty na regionální a místní úrovni. Detailní specifikace souladů na všech úrovních je součástí příloh. Dokument zkratka působnost www Národní rozvojový plán NRP ČR Národní strategický referenční rámec ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko Program rozvoje Moravskoslezského kraje Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu pro léta Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy Územní plán statutárního města Ostravy NSRR ČR SRR ČR ČR ROP PRK MSCR NUTS II Moravskoslezsko Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj SPRM Ostrava KRCR Ostrava UP SMO Ostrava 5/105

6 1.1.1 Regionální rozvojové dokumenty Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko (ROP) IPRM naplňuje v širším pojetí globální cíl ROP, kterým je zvyšování kvality života obyvatel a atraktivity regionu pro investory a návštěvníky. Strategický cíl IPRM OSTRAVA MAGNET REGIONU přímo navazuje na hlavní a specifický cíl ROP NUTS II Moravskoslezsko, prioritní osa 3 Rozvoj měst Hlavní cíl: Všestranně zkvalitnit prostředí měst a jejich občanskou i podnikatelskou infrastrukturu v souladu s potřebami jejich udržitelného rozvoje Program rozvoje Moravskoslezského kraje IPRM naplňuje program v následujících Prioritních oblastech: Prioritní oblast 2 Prioritní oblast 3 Prioritní oblast 4 Prioritní oblast 5 Úspěšní lidé Dynamická společnost Efektivní infrastruktura Vzkvétající území Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Cíle IPRM korespondují se strategickými opatřeními Marketingové strategie v následujících opatřeních: Opatření 1.4 Využití potenciálu řek pro potřeby cestovního ruchu Opatření 2.4 Vytvoření centra zábavy a volného času v návaznosti na centrum města a rozvoj Černé louky Opatření 2.5 Rozvoj areálu ZOO Ostrava Místní rozvojové dokumenty Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta Schválen zastupitelstvem města dne usnesením č.1636/28. Procesy a postupy související se zpracováním plánu byly v souladu s principy udržitelného rozvoje a rovných příležitostí. Idea IPRM naplňuje především cíle z následujících oblastí, analyzovaných v rámci strategického plánu: A. Územní rozvoj Dlouhodobý cíl 4 Posílit metropolitní funkci města zejména revitalizací jeho centrální části B. Rozvoj lidských zdrojů Dlouhodobý cíl 1 Připravovat a nabízet konkurenceschopnou pracovní sílu v široké struktuře profesí pro průmysl, obchod a služby C. Hospodářský rozvoj Dlouhodobý cíl 4 Zlepšit podmínky pro efektivní rozvoj cestovního ruchu D. Kvalita života Dlouhodobý cíl 4 Rozvíjet nabídku na kvalitní trávení volného času pro všechny skupiny obyvatel a návštěvníků města. E. Doprava a technická infrastruktura Dlouhodobý cíl 3 Posílit úlohu veřejné osobní dopravy a dalších ekologických forem dopravy ve městě 6/105

7 F. Životní prostředí Dlouhodobý cíl 4 Posílení ekologických funkcí krajiny Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy IPRM jej naplňuje na úrovni mnoha opatření: Opatření 1.2 Využití řek Ostravice, Opavy, Odry a Lučiny pro rekreační plavbu Opatření 4.5 Doplnění nabídky městských volnočasových atraktivit a doplňkových služeb o specifickou nabídku pro cykloturisty Opatření 2.1 Rozvoj areálu ZOO Ostrava Opatření 2.2 Vytvoření centra zábavy a volného času v návaznosti na centrum města a rozvoj Černé louky Opatření 3.5 Vytvoření tématických pěších tras ve městě, propojujících zajímavou nabídku místních atraktivit (Radniční věž, Ostravské museum, MiniUni, Slezskoostravský hrad, ZOO, architektura, obchody, restaurace, technické památky, atraktivity atd.) Opatření 6.1 Oživení centra města Územní plán statutárního města Ostravy (včetně schválených změn) Veškerá navrhovaná opatření a aktivity v rámci IPRM jsou v souladu Územním plánem statutárního města Ostravy a jeho schválenými změnami. Grafické zobrazení vazeb IPRM na jednotlivé regionální a místní dokumenty: 7/105

8 1.2 Analýza ekonomické a sociální situace obecná část Integrovaný plán rozvoje města Základním podkladem pro socioekonomickou analýzu stavu rozvoje města je Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta Z dokumentu byly pro zpracování analýzy použity některé relevantní části a závěry včetně podkladů pro zpracování SWOT analýzy. V rámci analýzy dojde k logicky provázanému představení hlavních problémů města prostřednictvím získaných dat (primárních i sekundárních) a informací. Zkoumaná data budou řazena a porovnávána systematicky, aby měla co největší vypovídající hodnotu. Na prvním místě budou uváděny údaje za celou ČR, dále data za Moravskoslezský kraj (MSK) a vybraná města MSK s počtem obyvatel větším než 50 tisíc, a za město Ostravu. V případě, že údaje za jednotlivá města nebude možné dohledat, budou udávána data za okresy. V kapitolách, kde je to relevantní, jsou srovnávána data i za krajská města. Pro zpracování analýzy byly použity jako výchozí podklady a zdroje dat následující dokumenty: ROP NUTS II Moravskoslezsko Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta Internetové stránky Českého statistického úřadu (ČSÚ) Statistické ročenky Faktografické listy Publikace Rozvojové problémy Ostravské aglomerace (prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc.) Programové balíčky města Ostravy 2007 Místní šetření Analýza byla zpracována v období leden duben Obecná část analýzy je složena ze tří základních částí: část 1 Analýza jednotlivých prioritních oblastí Jedná se o analýzu současné socioekonomické situace města, která je zpracována pomocí především sekundárních dat získaných z dostupných materiálů a statistických údajů. Kvantifikovatelné údaje byly získávány především z internetových stránek ČSÚ, které byly dostupné v době zpracování analýzy. Vždy byla vyhledávána data za shodné ucelené období, aby měla relevantní vypovídající hodnotu. Z tohoto důvodu jsou v analýze použité údaje z roku 2001 (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 SLDB), 2006 a část 2 Analýza dat/swot Analýza Zdroje primárních dat, ze kterých vychází druhá část analýzy, jsou získány z jednání Projektového týmu, pracovních skupin, které byly sestaveny pro přípravu SPRM a z individuálních jednání s partnery a dále z informací získaných z dotazníkového šetření. část 3 Souhrnné zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje V této kapitole jsou posouzeny a porovnány získané výsledky obou typů dat a definovány prioritní oblasti související s rozvojem města jako centra ekonomického rozvoje regionu. 8/105

9 Analýza je členěna následně: Integrovaný plán rozvoje města Část analýzy Použité metody Oblast Zkoumané faktory 1.Analýza jednotlivých prioritních oblastí 2. Analýza dat 3. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města Využití dat ze zpracovaných strategických dokumentů Využití dat ČSÚ SWOT analýza Dotazníkové šetření Závěrečné porovnání dat a jejich vyhodnocení Základní charakteristika města,demografie Ekonomický rozvoj Sociální integrace Životní prostředí Přitažlivé město Dostupnost a mobilita Správa věcí veřejných Analýza celého města Celé město Jednotlivé oblasti Poloha, obyvatelstvo, věková struktura HDP, zaměstnanost, podnikání a VaV infrastruktura pro CR Školství a vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby, rovné příležitosti, nezaměstnanost, bezpečnost Ovzduší a hluk, veřejná zeleň, odpady a ekol. zátěže, EVVO Fyzické prostředí města, bydlení, památky a atraktivity, infrastruktura pro volný čas Silniční a veřejná doprava, cyklistická doprava, technická infrastruktura Rozpočet města, dotace, informační společnost Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Odpovědi na jednotlivé otázky Trendy a předpoklady rozvoje, strom problémů, shrnutí prioritních oblastí, zdůvodnění výběru zóny Analýza jednotlivých prioritních oblastí Základní charakteristika a poloha města, demografie Poloha města Ostrava má výhodnou strategickou polohu nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 50 km východním směrem. Město Ostrava se rozkládá na soutoku čtyř řek Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny, v severním okraji Moravské brány (rozhraní karpatské a alpské horské soustavy). Politika územního rozvoje České republiky vymezuje rozvojové osy mezinárodního a republikového významu (celkem 11 rozvojových os). Vymezení je provedeno správními obvody s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Z hlediska regionálního rozvoje lze rozvojové osy charakterizovat jako kanály, kterými se šíří socioekonomický růst z pólů rozvoje do okolí. 9/105

10 Ostrava patří mezi 12 hlavních rozvojových oblastí ČR s výrazným soustředěním aktivit mezinárodního nebo republikového významu. Tabulka č. 1: Rozloha ČR, MSK, Ostrava Hustota Území Rozloha (km 2 ) Podíl ČR (%) Podíl MSK (%) osídlení na km 2 ČR MSK Ostrava 215 0,27 1, Zdroj: ČSÚ 2008, vlastní výpočty Tabulka č. 2: Rozloha a hustota osídlení statutárních měst v Moravskoslezském kraji Rozvojová Město oblast Podíl měst na mezinárodního Výměra (Km 2 Hustota osídlení ) na 1 km 2 rozloze v MSK a republikového (%) významu Ostrava Ano ,94 Havířov Ne ,9 0,29 Karviná Ne ,51 Frýdek-Místek Ne ,46 Opava Ne ,81 Zdroj: ČSÚ 2008, vlastní výpočty Ostrava je co do počtu obyvatel třetím největším městem České republiky, plochou druhým největším městem České republiky a zároveň největším městem Moravskoslezského kraje. Ačkoliv je okres Ostrava-město rozlohou nejmenším okresem v MSK, rozloha města významně převyšuje ostatní okresní města v kraji. Tento paradox je způsoben skutečností, že okres Ostrava-město je svým územním vymezením současně také Statutární město Ostrava. Hustota osídlení je v Ostravě v porovnání s dalšími městy v MSK druhá největší. Obyvatelstvo V rámci ČR zaujímá Ostrava s 308 tisíci obyvateli (k ) 3. pozici. V rámci MSK se vedle Ostravy nachází několik dalších menších center, která však nedosahují významu krajského města. Hustota osídlení města je obyvatel na km 2. Počet obyvatel města Ostravy klesl od roku 2001 o 2,41%, čímž se město dostalo na 4 pozici v největším úbytku obyvatel v porovnání jednotlivých indexů migrace v rámci krajských měst. Hůře jsou na tom pouze města Karlovy Vary, Zlín a Hradec Králové. V Ostravě žije necelá ¼ obyvatel z celého MSK. Tabulka č. 3: Počet obyvatel ČR, MSK a Ostravy Území Počet obyvatel k Podíl v rámci ČR Podíl v rámci MSK (%) (%) ČR MSK Ostrava ,7 Zdroj: ČSÚ 2008, vlastní výpočty 10/105

11 Tabulka č. 4: Vývoj počtu obyvatel v Ostravě a dalších krajských městech Počet obyvatel Město + Nárůst / Pokles Index migrace České Budějovice ,33 Brno ,03 Karlovy Vary ,04 Hradec Králové Liberec ,62 Ostrava ,41 Olomouc ,17 Pardubice Plzeň ,00 Jihlava ,18 Zlín ,92 Ústí nad Labem Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ 2008, vlastní výpočty Vývoj počtu obyvatel v Ostravě a dalších krajských městech Nárůst / - Pokles Graf č.1 11/105

12 Tabulka č. 5: Základní demografické údaje města Ostravy Měřicí jednotka Integrovaný plán rozvoje města Počet obyvatel osoby Průměrný věk obyvatel roky 39,5 39,8 40,1 40,2 Přistěhovalí osoby Vystěhovalí osoby Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ 2008, vlastní výpočty Z tabulky č. 5 je patrné, že ve městě dochází k postupnému snižování počtu obyvatel, což lze označit za celorepublikový trend. Migrace stěhováním z Ostravy však v posledních letech klesá. V roce 2005 bylo saldo migrace cca osob, v roce obyvatel a v roce 2007 to bylo pouze 724 obyvatel. Příznivým faktorem je pro město Ostravu rostoucí tendence v počtu přistěhovalých osob. Město Ostrava se dále člení na městské obvody, které se výrazně liší jak počtem obyvatel, tak i rozlohou. Nejvíce obyvatel žije v městském obvodě Ostrava-Jih, následuje Poruba, Moravská Ostrava a Přívoz a Slezská Ostrava. Rozlohou je největší obvod Slezská Ostrava druhý pak Polanka nad Odrou a třetí Radvanice a Bartovice. Tabulka č. 6: Členění města Ostravy Název Podíl z celku Rozloha celkem městského obvodu (%) (ha) Hošťálkovice , Hrabová , Krásné Pole , Lhotka , Mariánské Hory a Hulváky , Martinov , Michálkovice , Moravská Ostrava a Přívoz , Nová Bělá , Nová Ves 634 0, Ostrava-Jih , Petřkovice , Plesná , Polanka nad Odrou , Poruba , Proskovice , Pustkovec ,40 80 Radvanice a Bartovice , Slezská Ostrava , Stará Bělá , Svinov , Třebovice , Vítkovice , CELKEM OSTRAVA , Zdroj: odbor vnitřních věcí MMO 12/105

13 Věková struktura obyvatel Ostrava se průměrným věkem obyvatelstva blíží k celorepublikovému průměru, průměrný věk obyvatel města je o 0,1 nižší než průměrný věk v celé ČR. Ačkoliv obecně populace stárne, tempo zvyšujícího se průměrného věku není v Ostravě tak vysoké. Tabulka č. 7: Věková struktura obyvatel a její vývoj v ČR, MSK a Ostravě v % Území Celkem Celkem ČR ,2 65,4 18, ,2 72,2 13,6 MSK ,3 63,4 17, ,5 65,2 20,3 Ostrava , , ,1 64,8 21,1 Zdroj: ČSÚ 2008, Faktografické listy 2008, vlastní výpočty Zajímavé je srovnání s ostatními městy v rámci Moravskoslezského kraje. V tabulce č.7 je patrné, že procentuální zastoupení všech věkových skupin obyvatel je v rámci kraje prakticky ve všech městech stejné. Výjimku tvoří Frýdek-Místek, kde je menší procento obyvatel ve věku nad 65 let, což je kompenzováno vyšším procentem obyvatel ve věku od let. Ve věkovém složení nevykazuje město Ostrava k celostátnímu průměru ani k jednotlivým posuzovaným městům žádné disparity. Tabulka č. 8: Věková struktura obyvatel a její vývoj v % ve statutárních městech MSK v r dle ČSÚ Město Obyvatelstvo ve věku v % Celkem Ostrava ,3 71,6 14,1 Havířov ,9 71,2 14,9 Karviná ,4 71,5 14,1 Frýdek-Místek ,5 73,7 11,8 Opava ,1 71,6 14,3 Zdroj: ČSÚ 2008 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Co se týče vzdělanosti, vykazuje město Ostrava v porovnání s celorepublikovým průměrem vyšší procento obyvatel se základním a neukončeným základním vzděláním, současně také vykazuje vyšší procento obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním stále roste. Trend nárůstu úrovně vzdělanosti lze očekávat i v následujících letech. V porovnání s MSK se údaje města Ostravy s krajskými daty příliš neliší. Významnější rozdíl lze pozorovat u osob s vysokoškolským vzděláním, který je v Ostravě oproti krajskému průměru vyšší. Uvedený trend lze sledovat i v porovnání s ostatními městy v MSK, kdy Ostrava a Opava přesahují desetiprocentní hranici počtu vysokoškoláků. Stále významnější roli při zvyšování úrovně vzdělanosti sehrávají střední a vysoké školy na území města (viz. kapitola Sociální integrace). 13/105

14 Tabulka č.9: Vzdělanostní struktura obyvatel ČR, MSK, Ostravy v % vyuč. a základní a vyšší Území střední úplné střední neukončené odborné a vysokoškolské odborné bez s maturitou základní nástavbové maturity ČR ,9 3,5 8,9 MSK 25,2 38,7 23,4 3,1 7,8 Ostrava 26,2 35,9 24,1 3,3 10,5 Zdroj: ČSÚ 2001 Tabulka č.10: Vzdělanostní struktura obyvatel ve městech MSK nad 50 tis. obyvatel v % Město základní a neukončené základní vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou Vysokoškolské Ostrava 26,2 35,9 24,1 10,5 Havířov 24,4 39,2 25,5 7,5 Karviná 29,4 40,4 23,4 4,8 Frýdek-Místek 21,6 38,4 29,4 9,2 Opava 21,2 35, ,7 Zdroj: ČSÚ 2001 Vzdělaností struktura obyvatel ve městech MSK nad 50 tis. obyvatel v % základní a neukončené základní vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou 10 vysokoškolské 5 0 Ostrava Havířov Karviná Frýdek-Místek Opava Graf č.2 Administrativní členění města Ostrava, jako krajské město, plní polyfunkční funkci. Statutární město Ostrava zároveň plní úlohu administrativního střediska regionální správy Moravskoslezského kraje. V současné době je sídlem Krajského úřadu, Magistrátu města Ostravy, obvodních úřadů i dalších úřadů 14/105

15 (pozemkového, živnostenského, finančního atd.). Město je členěno na 23 městských obvodů a 37 městských částí. Vyhodnocení oblasti: Ostrava je: rozlohou druhé největší a počtem obyvatel 3. největší město v ČR v rámci strategie regionálního rozvoje označena jako pól růstu, který leží na rozvojové ose ČR největší město v MSK město s druhou největší hustotou osídlení v rámci MSK krajské město plnící polyfunkční funkci obec s rozšířenou působností statutární město s 23 městskými obvody a 37 městskými částmi V Ostravě je: úbytek obyvatel od roku 2001 (přirozený úbytek) rostoucí počet přistěhovalých osob a snižující se procento vystěhování největší městský obvod z hlediska počtu obyvatel Ostrava-Jih největší městský obvod z hlediska rozlohy Slezská Ostrava vysoké procento obyvatel se základním a nedokončeným základním vzdělání vyšší podíl vysokoškoláků oproti celorepublikovému průměru i v porovnání s dalšími městy Ekonomika V minulosti byla Ostrava výrazně podinvestovaná, byla na pokraji zájmu investorů a developerů. Nyní se situace obrací a ve městě se objevují projekty v oblastech IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod. Vznikají kancelářské projekty nejvyššího standardu (kategorie A), rezidenční projekty, začínají se připravovat logistická centra. Příliv investic je zde zřetelný už nyní a v příštích letech bude ještě stoupat. Ekonomiku města nelze hodnotit z hlediska všech 4 základních makroekonomických veličin (HDP, nezaměstnanost, inflace, platební bilance), které jsou sledovány především na národní úrovni. Proto je v této kapitole uvedeno dostupné ratingové hodnocení města, které o stavu ekonomické úrovně vypovídá. O ekonomické situaci vypovídá také údaj sledující vývoj zaměstnanosti na republikové i místní úrovni. Lépe jsou již dostupné údaje v oblasti podnikání, sledování podnikatelské aktivity obyvatel a cestovního ruchu. Hrubý domácí produkt Moravskoslezský kraj se podílí na HDP ČR 10,4%, spolu se Středočeským krajem zaujímají druhou pozici v rámci ČR. Dále je kraj v hodnotě HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly na 6. místě v rámci České republiky. Od roku 2000 dochází k pozvolnému růstu ekonomiky regionu, což se projevuje i nárůstem HDP. Dynamika tohoto růstu je v MSK nejvyšší z krajů ČR. Na úrovni města není hrubý domácí produkt (HDP) statisticky sledován. 15/105

16 Tabulka č.11: Vývoj HDP v MSK HDP (mil Kč) Podíl na HDP ČR (%) 10,1 10,4 10,5 HDP PPS/obyv. k průměru ČR (%) 82,0 85,3 85,9 Zdroj: ČSÚ 2008 Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy Z hodnoty A3 na A2 zvýšila 12. prosince 2006 společnost Moody s Investors Service svoje hodnocení města Ostravy. Zvýšené hodnocení vychází z dlouhodobých výsledků Ostravy, především z její konzervativní rozpočtové politiky, solidních finančních výsledků a dosahování vysoké úrovně vlastního financování. Podle Moody s je díky této politice financován rozsáhlý program investičních výdajů i při nízké úrovni zadluženosti města. Zaměstnanost Moravskoslezský kraj se v rámci ČR dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti. Velkým problémem je transformace pracovní síly na nové technologie a směry vznikající díky procesu restrukturalizace. Na trhu práce se výrazně projevuje nesoulad mezi strukturou kvalifikace uchazečů o zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů. Je zde patrný trend nárůstu poptávky po kvalifikované pracovní síle. Od roku 2004 se počet uchazečů o zaměstnání i míra nezaměstnanosti snižují. V roce 2007 byla míra nezaměstnanosti v Ostravě o 0,25% nižší než je vykazován krajský průměr, tato míra však stále překračuje republikový průměr o více než 3%. Nejmenší jednotkou statistického měření ČSÚ pro následné porovnání údajů je okres. Proto jsou data analyzována pouze na úroveň vybraných okresů. Na trhu práce lze sledovat vysoký nárůst volných pracovních míst a současně snížení počtu uchazečů na jedno pracovní místo. Tabulka č.12: Vývoj trhu práce v ČR, MSK, Ostravě a dalších okresech MSK k ČR, Kraj, okresy Míra registrované nezaměstnanosti (%) Volná pracovní místa Počet volných pracovních míst na 1000 obyvatel ČR 5, ,5 Moravskoslezský kraj 8,5 (MSK) 9, Ostrava-město 9, ,6 Frýdek-Místek 7, ,9 Karviná 13, ,6 Bruntál 10, ,5 Nový Jičín 6, ,9 Opava 8, ,3 Zdroj: ČSÚ 2008, vlastní výpočty 16/105

17 Tabulka č.13: Vývoj trhu práce v Ostravě Rok Počet uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti (%) , , ,7 Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti Integrovaný plán rozvoje města Počet uchazečů o zaměstnání na trhu práce v Ostravě Graf č.3 Podnikání a Výzkum a vývoj Moravskoslezský kraj má po kraji Vysočina druhý nejmenší počet podnikatelských subjektů přepočtených na obyvatel. Hlavním důvodem málo rozvinuté kultury podnikavosti je tradiční soustředění průmyslové výroby do velkých firem. V Ostravě mají v podnikání význam nejen tradiční, zavedené podnikatelské lokality a podniky, ale také nově vzniklé technologické parky a průmyslové zóny. Ve městě bylo evidováno podnikatelských subjektů. V roce 2006 připadalo na 1000 obyvatel cca 207 podnikatelů, což je o 130 podnikatelů více než v celé ČR. Ve vztahu k dalším městům v kraji se v počtu podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel, pohybuje Ostrava překvapivě až za Opavou. V tabulce č. 15 je patrný od roku 2004 nárůst podnikatelských subjektů ve městě. Kladný trend je způsoben především výrazným zvyšováním počtu právnických osob. V roce 2005 došlo v souvislosti s legislativními změnami k úbytku počtu podnikajících fyzických osob, tento počet se však již v roce 2007 stabilizoval. 17/105

18 Tabulka č. 14: Počet podnikatelských subjektů v ČR a statutárních městech v MSK ČR, kraj, města Celkem Počet podnikatelů na 1000 obyvatel ČR MSK Ostrava Havířov Karviná Frýdek-Místek Opava Zdroj: ČSÚ 2007, vlastní výpočty Tabulka č.15: Vývoj podnikatelské aktivity v Ostravě Rok Ukazatel Fyzické osoby Právnické osoby Počet registrovaných podnikatelů celkem Zdroj: Faktografické listy 2004, 2005, 2006, 2007 Ve městě se nachází řada objektů a areálů vedených jako brownfields, jsou to převážně areály po bývalých velkých podnicích, které byly v rámci restrukturalizace průmyslu zrušeny (zóna Hrušov, areál Vítkovice a další). Plocha brownfields ve městě přesahuje 1000 ha, jejich rozloha tedy tvoří více než 4,5% z celkové rozlohy města. Statutární město Ostrava se snaží průběžně problematiku těchto lokalit řešit. Nízká míra terciárního sektoru v minulosti má za následek nedostatečně využité městské centrum. Pro ilustraci lze uvést, že v roce 1989 bylo v ostravské aglomeraci zaměstnáno v nevýrobním sektoru pouze 28 % pracujících, zatímco v brněnské 38 % a v pražské dokonce 48 % z celkového počtu zaměstnaných obyvatel. Tato situace se od roku 1989 postupně díky restrukturalizaci průmyslu zlepšuje. Oživení centra města však vyžaduje realizaci rozsáhlých rozvojových projektů, které vyžadují vysoké investiční náklady. V Ostravě existuje poměrně příznivá infrastruktura výzkumných, vývojových a vzdělávacích institucí, především vysokých škol, které jsou schopny nabídnout ve znalostech svých absolventů lidský kapitál, jehož zhodnocení v aktivitách inovačního podnikání má poměrně vysoký potenciál. Je možno konstatovat, že současný stav inovačního podnikání ukazuje, že pro jeho další rozvoj v Ostravě existuje dostatečný potenciál podnikatelů, ochotných akceptovat riziko, spojené s jejich podnikatelským nápadem, a schopných pokusit se komerčně zhodnotit své inovační představy. V rámci zóny existují nevyužívané prostory a budovy, ve kterých lze činnost související s vědou, výzkumem a inovací realizovat. S ohledem na oživení zóny a zvýšení ukazatelů v oblasti vědy a výzkumu se jeví jako potřebné výše uvedené aktivity podporovat, protože se v rámci zóny mimo vývojových center podnikatelů (Vítkovice holding, a.s.) a pracovišť VŠ (Ostravská univerzita a Vysoká škola podnikání, a.s.) tyto aktivity nenacházejí. 18/105

19 Cestovní ruch Ostravu nelze vzhledem k přetrvávajícímu image průmyslového města považovat za významné turistické centrum srovnatelné s Prahou nebo např. s Českým Krumlovem. Ostravsko je dle průzkumů agentury STEM/MARK a.s., který byl zpracováván v roce 2004, stále vnímáno jako území s ekologicky poškozenou krajinou a sociálními problémy. Oslovení respondenti v průzkumu, kde byly sledovány asociace s turistickými regiony, uvedli, že Ostravsko stále spojují s doly, smogem a znečištěným prostředím. Tuto negativní image, která je vázána s minulostí se v průběhu 21. století snaží SMO zlepšovat prostřednictvím investic do cestovního ruchu a propagací města. Především díky těmto aktivitám lze vnímat postupné zlepšování celkového dojmu na veřejnost. Na rozdíl od velkých historických měst Čech a Moravy se však Ostrava může pyšnit významnými technickými památkami zachycující specifický vývoj města. Jejich koncentrace na území Ostravy a v nejbližším okolí města, tj. v Ostravsko Karvinské aglomeraci, nemá v celé ČR konkurenci. Navíc v okruhu do 100 km nikde nenalezneme tak ucelený soubor technických památek z oblasti dobývání a zpracování nerostných surovin v návaznosti na koksárenský, ocelářský a strojní průmysl, právě tak jako v Ostravě. Jako příklad lze uvést Důl Michal, Dolní oblast Vítkovic, Hornické muzeum OKD či haldu Ema. Mezi hlavní turistické cíle patří ZOO Ostrava druhá největší zoologická zahrada v ČR, která se díky své postupně vzrůstající kvalitě stala členem řady významných mezinárodních sdružení a asociací. Soupis turisticky nejatraktivnějších míst je uveden v tabulce č.16. Ze 17 nejvýznamnějších atraktivit je 10 umístěno v centru města. Tabulka č.16: Významné atraktivity v Ostravě Nejatraktivnější místa v Ostravě Adresa 1. Divadlo loutek Pivovarská 115, Ostrava 1 2. Dolní oblast Vítkovic Důl Hlubina, Vysoké pece, koksovna Vítkovických železáren NKP podél ulice Místecká, Ostrava- Vítkovice 3. Důl Michal NKP ul. Čs. armády 95, Ostrava-Michálkovice 4. Farní kostel sv. Kateřiny ul. Jestřábského, Ostrava-Hrabová 5. Hasičské muzeum Zákrejsova 53/3, Ostrava-Přívoz 6. Hornické muzeum OKD Pod Landekem 64, Ostrava- Petřkovice 7. Hvězdárna a planetárium J. Palisy K Planetáriu 502, Ostrava-Krásné Pole 8. Chráněná krajinná oblast Poodří Polanka nad Odrou 9. Klubová ulice Stodolní Moravská Ostrava 10. Miniuni areál Výstaviště Černá louka, Moravská Ostrava 11. Muzeum citer Citerárium Masarykovo nám. 20, Moravská Ostrava 12. Ostravské muzeum Masarykovo nám. 1, Moravská Ostrava 13. Pivovar Ostravar Hornopolní 57, Moravská Ostrava 14. Pohádkový sklep strašidel Výstaviště Černá louka, Moravská Ostrava 15. Slezskoostravský hrad Hradní 1, Slezská Ostrava 16. Vyhlídková věž Nové radnice Prokešovo náměstí 8, Moravská Ostrava 17. Zoologická zahrada Ostrava Michálkovická 197, Ostrava-Slezská Zdroj: Programové balíčky města Ostravy, /105

20 V Ostravě probíhají akce národního i mezinárodního významu. Jsou to např. světově proslulý mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, jiný hudební žánr představuje výjimečný festival Colours of Ostrava, zástupcem sportovních svátků je pak mezinárodní lehkoatletický mítink Zlatá tretra Grand Prix. Koncentrace technických památek na území Ostravy a v nejbližším okolí města tj. v Ostravsko Karvinské aglomeraci, nemá v celé ČR ani EU konkurenci. Z uváděných 39 technických kulturních památek je 20 umístěno v centru města. Díky prorůstání těžkého průmyslu v minulých letech do centra města je řada těchto památek lokalizována právě v pomyslném centru Ostravy či jeho blízkosti. Toto dědictví z minulosti tvoří významný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, jehož využití může v budoucnosti přispět k rozvoji podnikání a vzniku nových pracovních míst především v terciárním sektoru. Město nabízí širokou a rozmanitou škálu ubytovacích zařízení, která vyhoví přáním i finančním možnostem každého hosta, od levnějších typů ubytování až po luxusní hotely, jakými jsou čtyřhvězdičkový Hotel Atom a Hotel Imperial. Ve městě je dostatečná kapacita stravovacích zařízení. Ke kulturní tradici města patřily a patří četné festivaly. Zatímco některé z nich během let zanikly nebo se přestěhovaly jinam, jiné zůstaly nebo vznikly nové. V roce 2008 bylo v Ostravě evidováno 53 ubytovacích zařízení s 3549 lůžky. Vyhodnocení oblasti: Na dynamice rozvoje města Ostravy je do značné míry závislá i dynamika rozvoje celého regionu. Pokud mluvíme o provázanosti Ostravy a regionu, je nutné zdůraznit i celostátní a mezinárodní význam města V Ostravě se: dokončuje proces restrukturalizace podnikání ve městě od hutního a těžkého průmyslu k sektoru služeb. zlepšilo ratingové hodnocení města z hodnoty A3 na A2 zvyšuje počet podnikatelských subjektů zvyšuje počet volných pracovních míst snižuje míra nezaměstnanosti V Ostravě je: nejrozsáhlejší projekt regenerace vnitřního města v ČR Nová Karolina vysoký počet podnikatelů na 1000 obyvatel v rámci ČR i MSK 207 podnikatelů na 1000 obyvatel, méně než Opava vysoký nárůst hlavních ukazatelů vědy, výzkumu a inovací významný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (CR), který lze dále rozvíjet ojedinělé dědictví minulosti v podobě technických památek vysoká koncentrace infrastruktury pro cestovní ruch v centru města a jeho okolí nízký výraz centra města díky historickému vývoji a urbanismu vysoký počet brownfields především v blízkosti centra města (zóna Hrušov, areál Vítkovice) Sociální integrace Ostrava je jedním z významných sídelních, průmyslových a intelektuálních center v České republice. Statutární město Ostrava se systematicky věnuje komunitnímu plánování. Obsahem komunitního plánu je naplňování opatření k integraci sociálně znevýhodněných skupin obyvatel, rovné příležitosti, prevence sociologicko-patologických jevů. Občanská vybavenost zahrnuje oblast školství, kultury, sportu a volnočasových aktivit, zdravotnictví a sociálních služeb. Nepředstavuje sice oblast, která stimuluje ekonomický rozvoj města nebo zvyšuje jeho konkurenceschopnost, ale je jedním z nutných předpokladů 20/105

21 života ve městě. Kvalitní a dostupná občanská vybavenost je důležitým stabilizačním prvkem ve vztahu k obyvatelstvu města a výrazně pomáhá zvyšovat kvalitu života ve městě. V sociální oblasti a ve školství a zdravotnictví je zaměstnáno necelých 12 % produktivního obyvatelstva města, z hlediska zaměstnanosti je toto odvětví druhé nejvýznamnější hned po průmyslu. Oblast bydlení, kultury a volného času je řešena v kapitole Přitažlivé město. Školství a vzdělávání Ve městě Ostravě jsou početně zastoupeny všechny stupně školního i předškolního vzdělávání. Je zde 94 mateřských škol, téměř všechny jsou zřízeny městem Ostrava. Ve městě je dále 93 základních a 42 středních škol z toho 14 gymnázií. Ostrava je sídlem 3 vysokých škol a konzervatoře. Jsou to Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) a Ostravská univerzita (OsU), které patří v rámci Česka k významným regionálním vysokým školám. Od roku 2000 existuje ve městě také soukromá Vysoká škola podnikání (VŠP), a.s. Vysoké školství v rámci MSK je zastoupeno především v Ostravě, což výrazně zvyšuje regionální význam Ostravy. Stále rostoucí počet studentů zajišťuje naplněnost vysokých škol na 100%, školy se naopak potýkají s problémem uspokojit všechny zájemce o studium. Profil univerzit částečně navazuje na strukturu středních škol ve městě, z větší části však poskytuje vzdělání jiného odborného či tematického zaměření. Vysoké školy hrají významnou úlohu nejen v rozvoji lidských zdrojů, ale také v rozvoji vědy, výzkumu a inovací. Především VŠB TUO se podílí na řadě inovačních a výzkumných projektů, které ve spolupráci s podnikatelskými subjekty přináší přidanou hodnotu regionálnímu hospodářství. V roce 2005 byla ve městě zřízena mezinárodní škola 1st International School of Ostrava s výukou v cizích jazycích, jejímž cílem je připravit české i zahraniční studenty k dalšímu studiu na univerzitách po celém světě. Na rok 2008 je v Ostravě-Porubě plánováno otevření dvojjazyčné anglicko-české soukromé Základní školy Monty. Ve městě také funguje řada vzdělávacích institucí (mimo klasická školská zařízení), které nabízejí programy celoživotního vzdělávání i rekvalifikační kurzy. Rozvoj programů v oblasti celoživotního vzdělávání i rekvalifikací v kombinaci s fungujícími středními a vysokými školami je zárukou postupného zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva. Tabulka č.17: Vysoké školy v Ostravě Název školy Počet studentů 2004/ / / /2008 VŠB-TUO OsU VŠP Zdroj: Faktografické listy 2008 Zdravotnictví a sociální služby Ostrava je vybavena několika významnými zdravotnickými pracovišti. Hlavními organizacemi na území města jsou Fakultní nemocnice Ostrava, Městská nemocnice Ostrava a Vítkovická nemocnice, a.s. Nemocnice mají celokrajský význam, koncentrují veškerá oddělení zdravotnické péče a disponují cca 3000 lůžky. V Ostravě dále působí 900 zdravotnických zařízení. Ve městě sídlí lékařské laboratoře, lékárny a řada ordinací praktických i specializovaných lékařů. Ostrava je sídlem Zdravotního ústavu a Krajské hygienické stanice. V oblasti sociálních služeb ve městě působí řada organizací s různorodou náplní činnosti. 21/105

22 Tabulka č.18: Občanská vybavenost ve statutárních městech MSK Školství Zdravotnictví Sociální zabezpečení penzion Města nemoc- domov MŠ ZŠ SŠ VŠ pro DPS nice důchodců důchodce Ostrava Havířov Karviná Frýdek- Místek Opava Zdroj: ČSÚ rok 2008 Rovné příležitosti Největším problémem města, v rámci horizontálních kritérii, je naplňování principu rovných příležitostí v širším pojetí. V oblasti fyzických bariér lze uvést například bezbariérové přístupy do úřadů a veřejných institucí, bezbariérové přechody ulic a bezbariérovost MHD. Tuto problematiku řeší město již řadu let. Jedním z výsledků uvedeného snažení je vydání mapy s bezbariérovými trasami. Zde musí být prioritou zvýšení bezpečnosti a zpřístupnění všech částí města, které jsou za současného stavu z tohoto hlediska těžko dostupné. Veškeré nové investice ve veřejné dopravě jsou v souladu s principem rovných příležitostí. V rámci sociálních bariér je nutné řešit oblast kvality života ohrožených skupin obyvatel (senioři, mládež, osoby se zdravotním postižením, bezdomovci a další) a s tím související prevence sociálně patologických jevů. Z celkově neumístěných uchazečů o zaměstnání v Ostravě tvoří více než 50% ženy, což je běžný trend v celé ČR. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji patří stále k nejvyšším mezi regiony ČR. Struktura nezaměstnanosti vykazuje obvyklé charakteristiky. Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo je u lidí bez vzdělání, se základním vzděláním a zejména s nižším středním vzděláním, nejméně naopak u vysokoškolsky vzdělaných lidí. Nejvíce postihuje nezaměstnanost absolventy a lidi v předdůchodovém věku. Ke konci roku 2006 bylo přibližně 50 % nezaměstnaných bez práce déle než 1 rok a naopak asi 20 % nezaměstnaných hledá práci po dobu kratší než 3 měsíce. Asi 40 % uchazečů o zaměstnání jsou nekvalifikovaní dělníci. Dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi nejvýznamnější problémy města. Ačkoliv v Ostravě míra dlouhodobé nezaměstnanosti poklesla pod 10%, stále patří mezi nejvyšší v kraji i ČR. Od roku 2004 dochází ke stálému snižování počtu osob se zdravotním postižením v evidenci Úřadu práce. Tabulka č.19: Nezaměstnanost podle okresů v MSK k ČR, kraj, města Uchazeči o zaměstnání k Míra nezaměstnanosti (%) ČR ,98 Moravskoslezský kraj ,62 Ostrava-město ,37 Frýdek-Místek ,87 Bruntál ,68 Karviná ,35 Opava ,51 Nový Jičín ,22 Zdroj: ČSÚ /105

23 Tabulka č. 20: Registrovaná míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa v MSK a jeho okresech k Kraj,města Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) Volná pracovní místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo absolutně absolutně MSK 9,26 12, ,5 6,2 10,8 Bruntál 10,68 13, ,2 20,6 Frýdek-Místek 7,87 10, ,9 6,2 12,9 Karviná 13,35 16, ,7 12,8 34,2 Nový Jičín 6,22 8, ,6 3,1 5,1 Opava 8,51 10, ,5 6 13,1 Ostrava-město 9,37 12, ,3 4,2 6,5 Zdroj: ČSÚ 2008 Tabulka č. 21: Nezaměstnanost podle krajů v ČR k Kraje Pořadí dle míry nezaměstnanosti Uchazeči o zaměstnání k Míra nezaměstnanosti (%) Praha ,16 Středočeský kraj ,25 Plzeňský kraj ,43 Jihočeský kraj ,47 Královéhradecký kraj ,7 Pardubický kraj ,43 Vysočina ,63 Zlínský kraj ,02 Liberecký kraj ,05 Olomoucký kraj ,73 Jihomoravský kraj ,92 Karlovarský kraj ,32 Moravskoslezský kraj ,62 Ústecký kraj ,96 Zdroj: ČSÚ 2008 Tabulka č.22: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve statutárních městech MSK Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Město Pořadí za období Ostrava 15,2% 3. Havířov 18,3% 2. Karviná 21,9% 1. Frýdek-Místek 14,1% 4. Opava 10,6% 5. Zdroj: odd. statistiky, analýz a prognóz SSZ MPSV 23/105

24 Tabulka č.23: Ukazatele trhu práce v Ostravě Ukazatel Neumístění uchazeči o zaměstnání Dosažitelní Ženy Osoby se zdravotním postižením Zdroj: ČSÚ 2008 Kriminalita Bezpečnost obyvatel a návštěvníků města je jedním z hlavních předpokladů změny negativního image města. Základem bezpečnosti je prevence sociálně-patologických jevů zejména u dětí a mládeže. Zde se otevírá velký prostor pro nestátní neziskové organizace (NNO) a různé programy zaměřené na tuto oblast. Další možností je instalace různých technicko-bezpečnostních systémů (např. kamerový systém). V oblasti restrikce je hlavním prvkem kvalitní činnost policie a městské policie, která je podmíněna odpovídajícím výcvikem a technickým vybavením. Dle statistických údajů převyšuje počet trestných činů v Ostravě přepočtený na obyvatel o 41,2% průměr uváděný v MSK. Počet trestných činů v Ostravě má vzrůstající tendenci. Tabulka č.24: Trestné činy v ČR, MSK a jednotlivých okresech MSK Zjištěné z toho trestné ČR, kraj, okresy činy celkem hospodářská kriminalita obecná kriminalita Zjištěné trestné činy na obyvatel Objasněné trestné činy ČR , Moravskoslezský kraj , Ostrava-město , Bruntál , Frýdek-Místek , Karviná , Nový Jičín , Opava , Zdroj: ČSÚ rok 2008 Tabulka č.25: Trestné činy v Ostravě Zjištěné trestné činy na obyvatel 45,2 44,7 50,5 Zdroj: ČSÚ rok 2008 Vyhodnocení oblasti: v Ostravě je: fungující komunitní plánování dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol maximálně vytížená kapacita vysokých škol 24/105

25 silný rozvojový potenciál vysokého školství, vědy a aplikovaného výzkumu dobrá dostupnost zdravotní péče nezaměstnanost problematika dlouhodobé nezaměstnanosti nejvyšší počet trestných činů v MSK V Ostravě se: zvyšuje zájem o studium na vysokých i speciálních školách průběžně řeší problematika bezbariérových přístupů do úřadů a veřejných institucí, přechodů ulic i bezbariérovost MHD snižuje počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením (v evidenci ÚP) Životní prostředí Posouzení stavu ŽP je založeno na dostupných zdrojích informací o stavu jednotlivých složek životního prostředí a procesech, které mají na kvalitu životního prostředí vliv. Přestože se situace, pokud jde o znečištění ovzduší, v posledních letech výrazně zlepšila a celkové emise hlavních znečišťujících látek (tuhých znečišťujících látek, SO 2 ) jsou v zásadě stabilizované, stále ještě v případě SO 2 a NO x výrazně převyšují průměr EU-15. Ovzduší a hluk Kvalita ovzduší v regionu soudržnosti Moravskoslezsko, vyhodnocovaná na základě dlouhodobého sledování emisní bilance a imisního zatížení území, se výrazně zlepšila, v posledních letech však kolísá. Nepříznivá emisní bilance se začíná projevovat u NO x a u PM10 (tuhé znečišťující látky do velikosti 10 mikrometrů) v důsledku přetížení stávajících silnic v kombinaci s rostoucí osobní automobilovou dopravou. O zvyšujícím se vlivu dopravy svědčí nárůst naměřených koncentrací NO 2 a PM10. Doprava kromě přímých emisí oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, polyaromatických uhlovodíků a tuhých částic přináší i sekundární znečištění ovzduší rozviřováním prachu s následkem zvýšené koncentrace tuhých částic (prašnost). V souvislosti s nárůstem dopravy a se změnou životního stylu se významným problémem životního prostředí stává nejen kvalita ovzduší, ale také rostoucí hluk. I když se postupně budují technická protihluková opatření, je i nadále vysoký počet obyvatel vystaven nadměrnému hluku, zejména ve větších městech a v okolí exponovaných komunikací Tabulka č.26: Naměřené hodnoty látek znečišťujících ovzduší v roce 2005 (kg/obyvatele) ČR, kraj, okresy Emise tuhé Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý (SO 2 ) (NO X ) (CO) ČR 3,4 21,2 15,2 23,6 Moravskoslezský kraj 4,6 23,5 19,9 105,8 Ostrava-město 7,3 53,7 45,5 246,7 Bruntál 5,1 11,8 5 12,6 Frýdek-Místek 7,7 24,3 15,7 213,2 Karviná 1,7 17,1 20,7 10,3 Nový Jičín 2,6 4,2 3,8 13,7 Opava 1,8 3,8 2,3 6 Zdroj: ČSÚ rok 2008 Veřejná zeleň 25/105

26 Na území města existují rozsáhlé plochy zeleně, celkem se jedná o cca 1670 ha plochy, která zaujímá 6,5% území města. Zeleň je tvořena plošnou zelení (trávníky), kterých je ve městě nejvíce, zhruba 1560 ha, dále následuje liniová zeleň (živé ploty - šířka 1m) 25 ha a bodová zeleň (stromy - 1 strom 10m 2 ) 85 ha, kvalita této zeleně je různá podle jejího umístění. Ve městě neexistuje tradice kvalitní péče o parky a sady. Magistrát města Ostravy má zpracován pasport a generel zeleně, který obsahuje informace o vegetačních prvcích zeleně, jejich rozloze, či kategorii. Zkvalitnění péče o plochy zeleně je jednou ze základních podmínek zlepšení kvality životního prostředí v centru města. Odpady a ekologické zátěže V Ostravě je vyprodukováno cca 250 kg komunálního odpadu na občana za rok. Celkové množství komunálních odpadů v minulých letech neustále roste, a to meziročně průměrně o 7%. Zároveň dochází ke skokovému nárůstu množství objemných odpadů. Tento trend souvisí jak s konzumním způsobem života, tak s rozšiřováním možností řádně se odpadů zbavit. Tedy s rozvojem počtu sběrných dvorů, ambulantním svozem objemných odpadů a s odvozem odpadů prostřednictvím mobilních sběren objemných a nebezpečných odpadů. Meziroční průměrný nárůst objemných odpadů činil 40%. Jedná se o bezkonkurenčně nejprogresivnější úsek odpadového hospodářství města. Z objemu 7502 t odpadů je více jak 90% odpadů dále využito, protože se jedná o druhotné suroviny. Významným jevem z hlediska odpadového hospodářství je snižování množství nebezpečného odpadu. Pokles byl zapříčiněn především zajištěním zpětného odběru elektrozařízení (smlouva města se třemi subjekty), přičemž elektroodpad tvoří asi 50 % skupiny nebezpečných odpadů. Ekologické zátěže byly způsobeny především vlivem průmyslové činnosti. Eliminace těchto zátěží je v zodpovědnosti zejména jejich původců nebo vlastníků kontaminovaných pozemků. Na území města se nachází cca dvacet areálů již neprovozovaných dolů OKD, a.s. v úhrnné ploše přes 110 ha. Kromě výše uvedených areálů se ve městě nachází značné množství nevyužívaných nebo omezeně využívaných a chátrajících menších průmyslových ploch i jednotlivých průmyslových objektů. Obecně existují velmi omezené legislativní a systémové možnosti působení na vlastníky, aby nevyužívané a chátrající objekty a plochy byly sanovány, revitalizovány a opětně začleněny do organismu města. Staré ekologické zátěže lze rozdělit do několika typů. Jsou to např. areály a podniky, které jsou již mimo provoz; odvaly odpadů a důlních hornin; nepovolené skládky a odkaliště, která sloužila k ukládání odpadu a nacházela se u řek Ostravice a Lučiny. Vlivem těžby (koksovny, ocelárny aj.) vznikly změny ve složkách životního prostředí, mimo jiné na vodním toku řeky Ostravice. Tok řeky Ostravice ovlivnily důlní poklesy na cca 9 km jeho délky, rozdělené v dolní polovině neklesajícím prahem. Snížení sklonu dna v podélném profilu Ostravice jako důlní škoda od neklesajícího prahu (ochranného pilíře) směrem proti vodě způsobilo zanesení koryta Ostravice sedimenty v průměrné výšce 0,5 m, kde nánosy jsou do dnešního dne znečišťovány vypouštěním odpadních vod, zejména pak odpadní vodou z Biocelu Paskov. Environmentální vzdělávání a prevence Velmi důležitým aspektem ochrany životního prostředí je prevence. Základním preventivním nástrojem ochrany životního prostředí v ČR jsou procesy posuzování vlivů na životní prostředí (SEA/EIA) a nově zavedený proces integrované prevence a omezování znečištění (IPPC), který se týká cca energetických, průmyslových a zemědělských zařízení s největším vlivem na životní prostředí. Osvěta obyvatel související s problematikou hluku a znečištěného ovzduší vlivem dopravy je však na počátku. Zde má město významné rezervy. 26/105