GE18 KARTOGRAFIE A ZÁKLADY GIS

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ LADISLAV PLÁNKA GE18 KARTOGRAFIE A ZÁKLADY GIS MODUL 05 STÁTNÍ MAPOVÉ DÍLO

2 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

3 Ladislav Plánka, Brno 2006

4

5 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Státní mapová díla R Vymezení státních mapových dl (116/1995) Mapa eské republiky 1: Vojenská topografická mapa Generální štábu AR Standardy NATO Mapová tvorba AR Základní mapa R SMO Katastrální mapy Autorská ochrana státních mapových dl Vymezení státních mapových dl (430/2006) Státní mapa 1: Ostatní státní mapová díla Tematické a úelové mapy státního mapového díla R Úelové a speciální verze Základní mapy R Úelové a speciální mapy na bázi vojenských topografických map Úelové mapy velkých mítek Základní úelové mapy Úelové mapy podzemních prostor Dlní mapy Ostatní úelové mapy Tematické mapy R Fyzicko-geografické mapy Geologické mapy Pedologické mapy Geomorfologické mapy Klimatické mapy Hydrologické mapy Biogeografické mapy Obecn fyzickogeografické mapy Socio-ekonomické mapy Tyflokartografická díla eské (eskoslovenské) atlasy Ottv zempisný atlas Atlas republiky eskoslovenské Politicko-hospodáský atlas svta (63) -

6 Kartografie a základy GIS Modul Kapesní atlas svta eskoslovenský vojenský atlas a Vojenský zempisný atlas Atlas eskoslovenských djin Atlas eskoslovenské socialistické republiky Školní atlasy (Jednotná soustava školních kartografických pomcek) Atlas Slovenské socialistické republiky Velký atlas svta Autoatlasy Tematické atlasy Svtová mapová díla Mezinárodní mapa svta Mapa svta Mapy svta národních vydání Mezinárodní digitální kartografická díla Závr Shrnutí Studijní prameny (63) -

7 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Nejobtížnjším úkolem pedagoga v oblasti kartografie je podle mne seznamování student s aktuálními kartografickými díly. Jejich produkce, pedevším v komerní sfée, pedstavuje znanou variabilitu druh v krátkých asových úsecích, stejn jako velkou etnost vydání jednoho druhu, jež samozejm nejsou zcela identická. Obdobné problémy, i když ne tak horké platí pro státní mapová díla. Modul 05 má za cíl pedevším pedstavení státních mapových dl eské republiky po roce Požadované znalosti Studium konkrétních kartografických dl se neobejde bez základních teoretických znalostí uvedených postupn v modulech Aktuální státní mapová díla je však také teba studovat v kontextu historického vývoje dl tohoto druhu, a proto by bylo teba alespo orientan zvládnout i modul Doba potebná ke studiu Pro zvládnutí celého rozsahu pedmtu jsou v denním studiu plánovány jen v letním semestru 3 hodiny pednášek a 3 hodiny cviení. Pi délce trvání semestru 13 týdn to odpovídá 13 x 6, tj. 78 hodin ízeného studia pro všechny moduly. Prezentovaný rozsah látky proto není zvládnutelný bez samostudia a urité specializace, která je závislá na konkrétním zamení studenta, resp. jeho bakaláské práce. 1.4 Klíová slova Druhy aktuálních státních mapových dl, jejich geodetické a kartografické základy a principy nomenklatury. - 7 (63) -

8

9 Státní mapová díla R 2 Státní mapová díla R 2.1 Vymezení státních mapových dl (116/1995) Tvorba, obnova a vydávání kartografických dl jsou podle zákona. 200/1994 Sb., o zemmictví, ve znní pozdjších pedpis, zaazeny mezi výsledky kartografických inností a souhrnn náleží do oboru zemmictví. Státní mapová díla jsou výsledkem zemmických inností, souvisle zobrazují území podle jednotných zásad a jsou vydávána orgánem státní správy ve veejném zájmu. Rozdíl mezi zemmickými výsledky ve veejné zájmu a pro vlastní potebu stanovuje výše uvedený zákon v ustanovení svého 4. Zákon NR. 359/1992 Sb., o zemmických a katastrálních orgánech, v platném znní, ustanovuje produkci základních a tematických státních mapových dl do psobnosti ÚZK. Státní tematická mapová díla, závazná na celém území státu, mohou být vydávána ve veejném zájmu po dohod s ÚZK i jiným ústedním orgánem státní správy. ÚZK je na úseku zemmictví poven zajišováním a koordinací mezinárodní spolupráce. ÚZK, ústední orgán státní správy geodézie, kartografie a katastru nemovitostí, je oprávnn povit vydáváním základních státních mapových dl Zemmický úad. Zemmický úad je orgán státní správy zemmictví s celostátní psobností. Novelou. 107/1994 Sb. zákona NR. 359/1992 Sb. je poven správou Základní báze geografických dat (ZABAGED). Ministerstvu obrany písluší vymezení obsahu, prostoru a zpsobu výkonu zemmických inností pro poteby obrany státu. Tento ústední orgán spravuje výsledky zemmických inností urené pro obranu státu. Státní mapová díla byla poprvé podrobnji podle úelu svého užití rozlišena Naízením vlády eské republiky z , jež vyšlo ve Sbírce zákon. 116/1995 (str ). Naízení stanovila krom státních mapových dl závazných na celém území státu a zásad jejich používání také závazné geodetické referenní systémy. Pedmtné naízení vlády stanovilo pro orgány veejné správy výjimku pro užívání topografických map Ministerstva obrany platnou do 31. prosince V Naízení vlády se v souladu s 17 odst. 2 Zákona. 200/1994 Sb. o zemmictví a o zmn a doplnní nkterých zákon souvisejících s jeho provedením naizují: 1 - Geodetické referenní systémy, jimiž jsou pro zemmické innost: a) svtový geodetický referenní systém 1984 (závazná zkratka WGS84 1 ) 1 WGS84 je na území R definován: technologiemi kosmické geodezie s primárními parametry a= m, GM= x 10 8 m 3 s -2, J 2 = x 10-8, ω= x rad s -1 a odvozenou konstantou f=1:298, , kde a je délka hlavní poloosy hladinového elipsoidu, GM je geocentrická gravitaní konstanta, J 2 je dynamické zploštní Zem, ω je nominální úhlová rotace Zem a f je zploštní hladinového elipsoidu. Mercatorovým univerzálním konformním válcovým zobrazením v 6 o poledníkových pásech, - 9 (63) -

10 Kartografie a základy GIS Modul 05 b) evropský terestrický systém (ETRS 2 ) c) souadnicový systém Jednotné trigonometrické sít katastrální (S-JTSK 3 ) d) souadnicový systém 1942 (S-42 4 ) e) výškový systém baltský - po vyrovnání (Bpv 5 ) f) tíhový systém 1995 (S-Gr95 6 ) Pi zpesnní závazných geodetických referenních systém na základ nových mení a výpot se v jejich názvu a závazné zkratce mní nebo dopluje letopoet. Podle 2 byla Státními mapovými díly (SMD) závazn: a) katastrální mapy (viz 17 písm. g) zákona NR. 344/1992 Sb. o Katastru nemovitostí R (katastrální zákon) b) Státní mapa 1: odvozená (SMO) souborem vyrovnaných souadnic výchozích bod nadazené sít nultého ádu. 2 ETRS je na území R definován: technologiemi kosmické geodezie a konstantami, které jsou souástí program mezinárodních zpracovatelských center, referenním rámcem vybraných bod JTSK, jejichž pravoúhlé geocentrické souadnice byly vztaženy k evropskému terestrickému referennímu rámci (European Terrestrial Reference Frama), epoše elipsoidem geodetického referenního systému 1980 s konstantami a = m, f = 1:298, , kde a je délka hlavní poloosy a f je zploštní. 3 S-JTSK je definován: Besselovým elipsoidem z roku 1841 s parametry a = ,15508 m, b = ,96290 m, kde a je délka hlavní poloosy a b je délka vedlejší poloosy, Kovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze, souborem souadnic z vyrovnání trigonometrických sítí. 4 S-42 je definován: Krasovského elipsoidem z roku 1940 s parametry a = m, i = 1:298,3, kde a je délka hlavní poloosy a i je zploštní Gaussovým píným konformním válcovým zobrazením v 6 poledníkových pásech v Krügerov úprav souborem souadnic bod z mezinárodního vyrovnání astronomicko-geodetických sítí 5 Výškový systém Bpv je definován: výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice moského vodotu v Kronštadtu souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání nivelaních sítí 6 Tíhový systém 1995 je definován: hladinou a rozmrem sít, které jsou odvozeny z absolutních tíhových mení v mezinárodní gravimetrické síti souborem hodnot tíhového zrychlení z vyrovnání mezinárodní sít (63) -

11 Státní mapová díla R c) Základní mapa eské republiky (ZM) 1:10 000, 1:25 000, 1:50 000, 1: a 1: d) Mapa eské republiky 1: e) vojenské topografické mapy (TM) 1:25 000, 1:50 000, 1: , 1: , 1: a 1: f) tematická mapová díla vytvoená pro celé území státu na podklad ZM a TM SMD uvedená pod písmeny a) - d) a tematická mapová díla vytvoená pro celé území státu na podklad ZM se zobrazují v souadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému Bpv 7 a jsou urena pro veejné využití. Tvorbu a údržbu tchto map (u tematických map pak jejich topografického obsahu) zajišuje resort eského úadu zemmického a katastrálního. SMD uvedená pod písmeny e) a tematická mapová díla vytvoená pro celé území státu na podklad TM se zobrazují v souadnicovém systému S-42 pi užití WGS84 a výškovém systému Bpv a jsou urena pedevším pro poteby obrany státu 8. Jejich tvorbu a údržbu zajišuje resort Ministerstva obrany R. SMD jsou vytváena, obnovována a vydávána v grafické nebo digitální form Mapa eské republiky 1: Mapa eské republiky 1: pedstavuje pehlednou topografickou mapu, zobrazující na jednom mapovém listu celé území R s píhraniními oblastmi všech sousedních stát. Mže být využívána jako nástnná (formát 104 x 69 cm) nebo jako píruní (složená do formátu A4). Je konstruována v obecném konformním kuželovém zobrazení (Kovákovo). Vyšla poprvé v roce Je vytištna v osmi barvách. poskytuje pehled o sídlech, silniní a železniní síti, administrativním lenní státu, vodstvu, lesích a orografickém lenní státu Vojenská topografická mapa Generální štábu AR V roce 1999 byla eská republika pijata do vojenského svazku NATO (North Atlantic Treaty Organization), což se samozejm dotklo i vojenských kartograf, kteí byli postaveni ped urgentní úkol pizpsobit svá vojenská mapová díla standardm NATO. Byla navázána spolupráce s topografickými a geografickými službami armád NATO a stát zapojených do akce Partnerství pro mír (PfP), zejména však s Vojenskou geografickou agenturou ozbrojených sil USA (Defense Mapping Agency DMA), zmnnou pozdji na Národní 7 Geodetický referenní systém jadranský lze používat pi vyhotovování zemmických podklad a dokumentací využívaných ve veejném zájmu pro výkon státní správy nejpozdji do roku 2000 na poíních polygonových poadech na území celé R, v revíru Ostravskokarvinských dol, a.s. v okresech Karviná a Frýdek-Místek, v revíru Sokolovské uhelné, a.s. ve Vesové, v revíru Diamo, s.p. ve Stráži pod Ralskem, v okresech Praha-západ a Plze-msto, v hlavním mst Praze, Plzni, Hodonín, Kromíži, Novém Mst na Morav a ve Žáru nad Sázavou. 8 Podle zákona. 102/1971 Sb. O ochran státního tajemství, ve znní zákona. 383/1990 Sb. a zákona. 558/1991 Sb. Lze tato mapová díla použít též pro úely veejného užití, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (63) -

12 Kartografie a základy GIS Modul 05 przkumnou a mapovací agenturu (National Imagery and Mapping Agency NIMA), která je odpovdná za geografické zabezpeení a podporu. Podle vládního naízení 116/1995 Sb. jsou i vojenské mapy státním mapovým dílem, piemž ve své základní verzi jsou dílem veejným, tj. neutajovaným. Lze pedpokládat, že se s kartografickými standardy NATO budou setkávat i civilní uživatelé tchto map. Navíc zejm sehrají tyto standardy roli sjednocujícího faktoru v oblasti geodetických a kartografických základ a ovlivní i vývoj civilní kartografie v oblasti státních mapových dl. Na míst je i poznámka, že standardizaci v této oblasti uvítají zejména pracovišt pracující s moderními technologiemi GIS (geografický informaní systém), která se ve svých zákaznických softwarových aplikacích potýkají s nabídkou geodetických souadnicových systém a kartografických projekcí v rozsahu nkolika desítek elipsoid a kartografických zobrazení a stovek jejich vzájemných kombinací. Po stránce organizaního zabezpeení transformace mapových a ostatních geografických produkt do forem plných standard NATO byly zízena Geografická služba Armády eské republiky (GeoSL AR), která je v Odboru vojenské geografie a hydrometeorologie v rámci své odborné psobnosti ídicí ástí na strategickém stupni velením zodpovídající za komplexní systémový rozvoj geografického zabezpeení obrany eské republiky. Výkonnou složkou je Vojenský geografický a hydrometeorologický úad v Dobrušce urený ke komplexnímu geografickému a hydrometeorologickému zabezpeení ozbrojených sil eské republiky. Veškerá innost a opatení v oblasti vojenské mapové tvorby v souasné dob vycházejí ze zákona. 200/1994 Sb., o zemmictví, z výše zmínného naízení vlády, 116/1995 Sb, naízení Náelníka generálního štábu Armády eské republiky. 34/1997 a Geografické politiky NATO. Základní prvky interoperability mapové tvorby byly splnny pevodem geodetických základ do svtového referenního systému WGS84 (World Geodetic System) a zavedením kartografického zobrazení UTM (Universal Transvers Mercator) spolu s hlásnými systémy GEOREF (World Geographic Reference Systems) a MGRS (Military Grid Reference System). Dnem je pak podle Naízení Náelníka generálního štábu Armády eské republiky (NGŠ AR). 18/2005 soustava tchto standard pro vojenské mapy AR závazná a stejným dnem se ruší v AR používání geografických produkt zpracovaných v S- 42/ Standardy NATO Za standardy NATO se považují: Geodetické datum ED 50 (European Datum 1950, referenní plocha Hayfordv e1ipsoid), s použitím zejména v Západní Evrop i WGS 84 (referenní plocha elipsoid WGS84), s použitím zejména v technologiích sbru dat na bázi GPS (Global Positioning System), Mercatorovo píné válcové konformní zobrazení (UTM) v šestistupových poledníkových pásech, Jednotná hlásná sí (MGRS) k jednoznané lokalizaci objekt v rovinné souadné síti UTM (63) -

13 Státní mapová díla R Ihned po ukonení druhé svtové války byly nmeckou armádní geografickou službou využity soustedné koistní geodetické podklady evropských zemí k definování kontinentálního geodetického systému, jehož tžištm byla stední Evropa. Prostednictvím etzc byly spojeny národní trigonometrické sít prakticky od Francie po západní ást evropské ásti Ruské federace, peneseny a vyrovnány na tehdy ješt mezinárodn používaném Hayfordov elipsoidu se základním bodem triangulace v Postupimi. K tomu byl zpracován a vydán seznam tížnicových odchylek a zkonstruován prbh (obecný) geoidu astronomickou nivelací. Tehdejší americká topografická služba tchto výsledk využila k definici tzv. evropského geodetického systému 1950 European Datum 1950 (ED 50) a s využitím dalších výsledk geodetických mení je rozšíila na další zem západní, jižní a severní Evropy, Blízkého východu a severní Afriky (pozdji s využitím existujících stupových mení až do Pední Indie a jižní Afriky). Tento geodetický systém byl široce využíván i pro civilní potebu vznikajících západoevropských institucí a do nedávné doby byl také hlavním geodetickým systémem NATO. Kartografické zobrazení a jeho rovinné souadnice byly definovány již v 6 pásech UTM. Modernizace a zpesnní ED 50 vyústily v ješt stále klasický geodetický systém ED 87, který byl vzáptí pekonán terestrickým systémem ETRS 89, resp. jeho rámcem ETRF 89. UTM (Universal Transverse Mercator Projection) využívá jako referenní plochu Hayfordv elipsoid (velká poloosa a = m, zploštní i = 297), který je rozdlen na 60 poledníkových pás. Uvedené kartografické zobrazení každý pás samostatn zobrazí do roviny tak, že obrazem rovníku a osového poledníku je dvojice kolmých pímek. Pitom je zkreslení osového poledníku m p = 0, Obrazy ostatních poledník a rovnobžek píslušného pásu jsou obecné kivky. Každý zobrazený poledníkový pás má vlastní soustavu pravoúhlých rovinných souadnic s poátkem v prseíku obrazu rovníku (osa E-east) s obrazem osového poledníku píslušného pásu (osa N-north). Obr. 2-1 UTM - 13 (63) -

14 Kartografie a základy GIS Modul 05 Od roku 1987 je postupn zavádn a zpesován WGS 84. Zpesnní WGS 84 (G873 9 ) bylo dnem neoficiáln, od plnohodnotn, zavedeno do Geografické služby Armády R, stejn jako kvazigeoid WGS 84 (G876) pro pevod elipsoidických výšek na nadmoské (od tohoto data je k dispozici píslušný programový aparát pro transformaci identických bod a kvazigeoidu v binárním formátu). WGS 84, geodetický, geocentrický a globální prostorový souadnicový systém, má charakter konvenního terestrického referenního systému. Jeho poátek je umístn v tžišti Zem (s uvážením hmoty oceánu a atmosféry). Osa Z prochází IERS (International Earth Rotation Service, tj. Mezinárodní služba rotace Zem) referenním pólem (IRP) a je rovnobžná se smrem konvenního terestrického pólu v epoše 1954,0 s nejistotou 0,005. Osa X leží v rovin nultého poledníku (IRM), který je rovnobžný s poledníkem BIH (Bureau International d Heures) v epoše 1984,0 s nejistotou 0,005. Prochází poátkem zempisných souadnic, a je kolmá na osu Z (je tedy prsenicí roviny základního poledníku a roviny rovníku). Osa Y dopluje prostorovou soustavu na pravotoivý geocentrický souadnicový sytém, rotující se Zemí. WGS 84 je pevn spjat s tlesem Zem prostednictvím souadnic stálých družicových stanic pozorovacího systému GPS. Pro mapovou tvorbu je referenní elipsoid rozdlen na šestistupové poledníkové pásy, a to v rozmezí od 80 jižní zempisné šíky do 84 severní zempisné šíky. Každý pás je samostatn zobrazen do roviny kartografickým zobrazením UTM, tj. konformním, píným, válcovým zobrazením se dvma nezkreslenými kartografickými poledníky, symetricky odlehlými od stedního poledníku o 180 km. Stední poledník každého pásu má konstantní zkreslení m o =0,9996. Pro zobrazení bod ležících mimi uvedené rozmezí zempisných šíek s používá polární stereografická projekce UPS (Universal Polar Stereographic). Obr. 2-2 World Geographic Reference System (GEOREF) GEOREF je celosvtový systém urování polohy, který lze aplikovat na jakoukoliv mapu nebo námoní mapu s vyznaenou zempisnou šíkou a délkou bez ohledu na zobrazení. Je to metoda vyjádení zempisné šíky a délky ve form vhodné pro rychlé hlášení a zakreslování (vynášení hodnot). Termín je odvozen od slov "The World Geographic Reference System"). 9 íslo 873 v závorce znamená poet týdn od zahájení funkce systému GPS (63) -

15 Státní mapová díla R V NATO je pro jednoznanou identifikaci polohy zaveden referenní systém MGRS (Military Grid Reference Systém), u nás známý také jako hlásný systém UTM. Svtový referenní systém GEOREF (Geographic Reference Systém) je uren pro sdlování jednoznané polohy pomocí zempisných souadnic pi leteckých operacích. Systém vyjádení polohy objektu (bodu) v nepolárních oblastech, standardní pro mapy NATO, se nazývá MGRS (Military Grid Reference System). Skládá se ze zobrazení UTM a hlásného systému. Zavedení hlásného systému sjednotilo 60 samostatných rovinných souadnicových soustav UTM a dosáhlo tak jednoznanosti identifikace polohy objektu kdekoli na Zemi. Základním prvkem hlásného Obr. 2-3 Podrobné dlení GEOREF systému je tzv. zóna (obraz sférického tyúhelníku referenního elipsoidu). Systém rozdluje každý poledníkový pás na 19 vrstev o šíce 8 a 1 vrstvu o šíce 12, a to od rovnobžky 80 jižní šíky do rovnobžky 84 severní šíky. Tak je zemský povrch rozdlen na 60 x 20 sférických tyúhelník (ve skutenosti vzhledem k nepravidelnosti dlení oblasti Špicberk je sférických tyúhelník o 3 mén). Každé zón je piazen hlásným systémem kód. První složka kódu je íslo zobrazeného poledníkového pásu od 1 do 60. Pásy se íslují od obrazu poledníku 180 západní délky smrem na východ. Druhá složka kódu je písmeno anglické abecedy C až X (písmena I a O jsou vynechána, aby nedošlo k zámn s íslicemi), které oznauje vrstvu (vrstvy se znaí od obrazu rovnobžky 80 jižní šíky smrem na sever). Každá zóna je tedy kódem jednoznan identifikovatelná. Hlásnou sí dále tvoí tverce o stran 100 km. Každý zobrazený poledníkový pás je rozdlen systémem rovnobžných ar s obrazem rovníku a píslušného osového poledníku (tj. s osou N a osou E). Obraz poledníkového pásu tedy pokrývá tvercová sí. V oblasti rovníku, vzhledem k šíce šestistupového poledníkového pásu (668 km), takto vznikne šest úplných tverc a na každém okraji pásu jeden neúplný tverec, který má šíku 34 km. Se zužováním obraz poledníkových pás smrem k pólm se snižuje poet úplných tverc a mní šíka okrajových tverc. Každý tverec (úplný i neúplný) se oznauje dvma písmeny, z nichž první písmeno popisuje sloupec (sloupce se znaí od obrazu poledníku 180 smrem na východ) tvercové sít, ve kterém se nachází píslušný tverec. Druhé písmeno uruje ádku (ádky se oznaují od obrazu rovníku smrem na sever a od obrazu rovníku smrem na jih), na níž se píslušný tverec v rámci tvercové sít vyskytuje (63) -

16 Kartografie a základy GIS Modul 05 Obr. 2-4 Referenní systém MGRS (Military Grid Reference Systém), u nás známý také jako hlásný systém UTM Sloupcm (vetn neúplných) jsou pidlena písmena anglické abecedy A až Z (bez I a O). Po písmenu Z se abeceda opakuje. Pro oznaení vrstev je využito písmen A až V (bez I a O). Po písmenu V se abeceda opakuje. U lichých poledníkových pás zaíná první vrstva od rovníku písmenem A, u sudých písmenem F. Úplný kód polohy objektu v hlásné síti: oznaení zóny íslo, písmeno, oznaení tverce písmeno, písmeno, pravoúhlé souadnice bodu v rámci píslušného tverce posloupnost íslic. Každý tverec uruje lokální soustavu souadnic LS s poátkem v levém dolním rohu; první polovina posloupnosti íslic udává souadnici W, tedy vzdálenost bodu od západní svislé strany tverce, tj. od osy y v soustavy LS, druhá polovina souadnici S, tedy vzdálenost bodu od jižní vodorovné strany tverce, tj. od osy x v soustavy LS. Celý údaj (kód) se píše bez mezer a jakýchkoliv interpunkních znamének následn: 33UXROO znaí 33. pás, vrstva U, XR tverec 100 km, 0042 souadnice W, 1672 souadnice S v ádu 10 m (pi užití souadnic v ádu 100 m bude zápis 33UXROO4167) Mapová tvorba AR Mapy zpracovává Vojenský geografický a hydrometeorologický úad v Dobrušce ( Geografická služba AR, konkrétn. Vydavatelem tchto map je Generální štáb Armády eské republiky (63) -

17 Státní mapová díla R Soudobou produkci a aktivity pro poteby AR, orgán státní správy, komerních inností i zájmovou innost tvoí: Topografická mapa 1: (UTM. WGS84, Bpv) je urena k zabezpeení innosti vojsk v rámci obrany zem a krizového ízení. Slouží jako jednotný topografický lokalizaní podklad, zejména k podrobnému studiu a vyhodnocení terénu, k urování souadnic, pipojování sestav a zbraových systém a pro pesnjší mení a výpoty na malém prostoru. V mapovém poli obsahuje Obr. 2-5 Topografická mapa (výez) geodetické body, sídla, topografické objekty, hranice a ohrady, komunikace (drážní, pozemní, potrubní a energetické trasy, mosty, kížení a kižovatky komunikací), vodstvo, georeliéf, rostlinný a pdní kryt, popis mapy (místní a pomístní názvy, popisné údaje) a zempisnou a pravoúhlou rovinnou souadnicovou sí. Rámové údaje obsahují souadnice zempisné a pravoúhlé rovinné souadnicové sít, jména stát a sídel a smry výstup komunikací. Na okraji mapy je oznaení mapového listu (alfanumerickým kódem v souladu s nomenklaturou S-42 a názvem nejvýznamnjšího sídla), íselným mítkem, grafickým mítkem v metrické soustav, ale i v mílích a yardech), sklonové a úhlomrné mítko, diagram s administrativním lenním, kompletní legenda vetn seznamu zkratek, diagram hlásného systému MGRS, hypsometrické schéma, údaje o grivaci (magnetické odchylce/) a konvergenci a další popisné a textové údaje. Mapového pole má rozmr 5 x 7,5 a rozmr mapy je 45 x 62,5 cm. Pru území R a její píhranií bylo zpracováno 1059 mapových list. Byl použit znakový klí Topo-4-4. Podkladem pro analogovou mapu je vektorová databáze DMÚ 25. Topografická mapa 1: (UTM. WGS84, Bpv) je urena k zabezpeení innosti vojsk v rámci obrany zem a krizového ízení. Slouží jako jednotný topografický lokalizaní podklad, zejména ke studiu a vyhodnocení terénu, k urování souadnic, pipojování sestav a zbraových systém, k mení a výpotm. Jedná se o základní standardizovanou mapu pro zabezpeení souinnosti, ízení a vedení operací na taktickém stupni velení. Struktura obsahu mapy je stejná jako u mítka 1: Mapového pole má rozmr 10 x 15 á rozmr mapy je 45 x 62,5 cm. Pru území R a její píhranií bylo zpracováno 285 mapových list. Byl použit znakový klí Topo-4-4. Podkladem pro analogovou mapu je vektorová databáze DMÚ (63) -

18 Kartografie a základy GIS Modul 05 Obr. 2-6 Náhled organizace mapové plochy Topografická mapa 1: (UTM. WGS84, Bpv) je urena k zabezpeení innosti vojsk v rámci obrany zem a krizového ízení. Slouží jako jednotný topografický lokalizaní podklad, zejména ke studiu a vyhodnocení terénu, k urování souadnic, k mení a výpotm. Jedná se o mapu pro plánování, ízení a vedení operací na operaním stupni velení. Struktura obsahu mapy je stejná jako u mítka 1: a 1: Mapového pole má rozmr 20 x 30 a rozmr mapy je 45 x 62,5 cm. Pru území R a její píhranií bylo zpracováno 85 mapových list. Byl použit znakový klí Topo-4-4. Podkladem pro analogovou mapu je vektorová databáze DMÚ (63) -

19 Státní mapová díla R Obr. 2-7 Topografická mapa po 4. obnov (2003), tybarevná, mítko 1 : Mapa vojenských výcvikových prostor v mítku 1: je urena ke studiu a k orientaci v terénu pro plánování a ízení výcviku vojsk. Jejím hlavním úelem je zabezpeení základního stupn interoperability mezi jednotkami AR a NATO pi spoleném výcviku vojsk v prostorech VVP na území R. Stejná mapa v mítku 1: slouží pedevším k poskytování základních informací o celkovém charakteru a vybavenosti jednotlivých VVP. Mapy mají stejný topografický obsah jako mítkov stejné topografické mapy. Ve verzi Mapa vojenských výcvikových prostor 1: s nadstavbovými prvky je navíc i speciální obsah ist vojenského charakteru, jako nap. druhy stelnic, ídící vže, úkryty obsluhy stelnic, stedy plošných cíl, zásobování PHM, pistávací plochy pro vrtulníky aj. Jsou zpracovány mapy pro VVP Hradišt, Jince, Boletice, Ddice a Libavá. Protože zaujímá každý VVP území o jiné výme, má i každé mapové pole a tím i mapa jiný rozmr. Pevod map vojenských výcvikových prostor do WGS 84/UTM (mapy vojenských újezd) bude ukonen až v prbhu roku Joint Operations Graphic 1: Ground, mapa pro spolené operace je urená pedevším pro pozemní síly pro jednotné plánování a ízení spolených pozemních a vzdušných operací ozbrojených sil NATO, pro plánování a ízení pesun vojsk a pro poteby logistického zabezpeení. V mapovém poli obsahuje geodetické body, sídla, prmyslové a jiné topografické objekty, komunikace (drážní, pozemní, potrubní a energetické trasy, mosty, pívozy, brody, kížení a kižovatky komunikací), vodstvo, georeliéf, rostlinný a pdní kryt, letecké údaje, popis mapy (místní a pomístní názvy, popisné údaje) a zempisnou a pravoúhlou rovinnou souadnicovou sí. Rámové údaje obsahují souadnice zempisné a pravoúhlé rovinné souadnicové sít, ásti jmen geomorfologických jednotek a smry výstup komunikací. Na okraji mapy je oznaení mapového listu, íselným mítkem, grafickým mítkem v metrické soustav, ale i v mílích a yardech), sklonové a úhlomrné mítko, diagram s administrativním lenním, kompletní legenda vetn seznamu zkratek, diagram hlásného systému MGRS a GEOREF a další popisné a textové údaje (63) -

20 Kartografie a základy GIS Modul 05 Obr. 2-8 Topografická mapa obnovená k roku 2000, tybarevná, mítko 1 : Obr. 2-9 Ukázka standardizované mapy pro spolené operace v mítku 1 : verze pro pozemní síly (JOG Ground) Mapového pole má rozmr 1 x 2 a každá mapa má rozmr 56 x 74 cm. Zpracováno je území eské republiky (5 mapových list) a píhranií (11 mapových list formou smluvní spolupráce). Byl použit znakový klí: TP427/2001. Mapa eské republiky 1: poskytuje základní údaje a informace o území eské republiky a pilehlém zahraniním prostoru. Je urena ídícím a odborným orgánm AR ke studiu geografických a komunikaních podmínek území pro úely jednotného plánování a ízení operací pozemních sil. Její obsah je v podstat totožný s Joint Operations Graphic 1: Ground. Použit je znakový klí TP430/2002. Mapa je rozdlena na 4 ásti. Každé mapové pole je vymezeno pravoúhlým rámem 63,0 x 98,0 cm, vlastní mapa - 20 (63) -

21 Státní mapová díla R má rozmr 68,0 x 103,0 cm. Je zpracovaná i v sešitové form a pipravuje se i její úelová mutace v podob Automapy eské republiky 1: Obr Mapa eské republiky - ukázka Mapa World Serie1404 v mítku 1: poskytuje základní údaje a informace o území eské republiky a pilehlém píhraniním prostoru. Je urena ídícím a odborným orgánm AR ke studiu geografických a komunikaních podmínek území. Poskytuje všeobecný pehled o vojenskogeografických podmínkách na území R. Obr Výez mapy World Series 1404 Mapové pole obsahuje sídla, prmyslové a jiné topografické objekty, hranice, drážní komunikace, pozemní komunikace, vodstvo, terénní reliéf, rostlinný a pdní kryt, popis mapy a zempisnou a pravoúhlou rovinnou souadnicovou sí. V rámových údajích se objevují souadnice zempisné a pravoúhlé rovinné - 21 (63) -

22 Kartografie a základy GIS Modul 05 souadnicové sít a smry výstup komunikace z mapového pole. V okrajových údajích se objevují krom oznaení mapy a mítek, pehledy kladu mapových list, diagramy hlásného systému MGRS a GEOREF a další popisné a textové údaje. Mapa je zpracovávána formou smluvní spolupráce. Mapového pole má rozmr 2 x 3 až 8, rozmr mapy je 56 x 74 cm. Území R pokrývají 4 mapové listy Obr Náhled mapy World Serie : Z leteckých map produkce AR je teba zmínit: Joint Operations Graphic 1: Air (JOG 250A) Transit Flying Chart (Low Level) 1: (TFC(L)250) - 22 (63) -