BOLESTI PO CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PØÍHODÁCH
|
|
- Radovan Jelínek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 BOLESTI PO CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PØÍHODÁCH POST-STROKE PAIN SYNDROMES JAROSLAV OPAVSKÝ Univerzita Palackého, Fakulta tìlesné kultury, Katedra fyzioterapie, Olomouc a RRR Centrum léèby bolestivých stavù, Olomouc SOUHRN Centrální neuropatické bolesti po cévních mozkových pøíhodách (CMP) jsou charakterizovány trvalými nebo intermitentními bolestmi, které jsou spojeny s poruchami èití na postižené èásti tìla. Tyto bolesti se objevují u 2 8 % pacientù po CMP. Bývají popisovány jako pálivé, øezavé, píchavé, drásavé, tupé pøetrvávající nebo jako tlakové èi svíravé. Místa poškození vyvolávající tento typ bolesti jsou obvykle lokalizována v talamu, v supratalamické oblasti nebo v distální èásti mozkového kmene. Jejich vznik je vysvìtlován nìkolika hypotézami. Centrální neuropatické bolesti bývají doprovázeny poruchami èití pro termické, taktilní a nociceptivní podnìty, dále hyperpatií a alodynií postižené èásti tìla. Farmakoterapie má v souèasné dobì k jejich potlaèení k dispozici širší spektrum léèiv než v minulosti. Nyní se používají pøedevším léèiva ze skupin antidepresiv, antikonvulziv, antiarytmik, dále opioidní analgetika a antagonisté NMDA receptorù. U nemocných, u nichž farmakoterapie nepøinesla dostateèný efekt, jsou metodou volby postupy neurochirurgické zejména hluboká mozková stimulace nebo stimulace motorické mozkové kùry. Dalším typem bolestí po CMP je syndrom bolestivého ramene. Popisuje se u % pacientù s touto diagnózou. Jiným typem bolesti, která se rozvíjí po CMP, je komplexní regionální bolestivý syndrom I na konèetinách postižené strany tìla. Údaje o jeho prevalenci u této diagnózy jsou v širokém rozmezí 2 až 49 %. Pro potlaèení uvedených typù bolestí se užívají komplexní metody ke zvládání obtíží pacienta, které zahrnují postupy lékaøské i psychologické. Klíèová slova: bolesti po cévních mozkových pøíhodách, centrální neuropatické bolesti, syndrom bolestivého ramene, komplexní regionální bolestivý syndrom I SUMMARY Central post-stroke pain (CPSP) is a neuropathic pain syndrome characterized by constant or intermittent pain occurring after a stroke and associated with sensory abnormalities in the painful body part. CPSP occurs in about 2 8 % of patients following a stroke. CPSP is usually referred to as burning, aching, lancinating, pricking, lacerating, or pressing type of pain. The cerebrovascular lesions causing central neuropathic pain are usually located in the thalamus, in the suprathalamic area, and in the lower brain-stem. Several hypotheses have been formulated on the cause of central pain. Apart from pain, an abnormal temperature, touch and pain sensibility, hyperpathia and allodynia in the affected part of the body in patients with CPSP may be revealed. Pharmacotherapeutic options for CPSP have until recently been limited. Drugs used for this complaint belong to groups of antidepressants, anticonvulsants, antiarrhythmics, opioids, and N-methyl-D-aspartate (NMDA) antagonists. Neurosurgical methods, such as deep brain stimulation and motor cortex stimulation, are recommended to patients who have not experienced any satisfactory effects of pharmacotherapy. Another type of post-stroke pain which has been repeatedly reported is shoulder pain in hemiplegia. It has been reported that about 23 72% of stroke patients suffer from hemiplegic shoulder pain. Furthermore, another different type of post-stroke pain which has been described in paralyzed limbs is complex regional pain syndrome (CRPS) type I. Its reported frequency varies widely (in subjects with CRPS I between 2% and 49%). Different coping strategies have been recommended and used for post-stroke pain suppression. These involved both medical and psychological approaches. Key words: post-stroke pain, central neuropathic pain, shoulder pain in hemiplegia, complex regional pain syndrome I Úvod Bolesti po cévních mozkových pøíhodách (CMP) patøí mezi centrální neuropatické (centrální neurogenní) bolesti. Jsou trvalé nebo intermitentní a jsou spojeny s poruchami èití na postižené èásti tìla. Senzitivní postižení a bolesti jsou obvykle lokalizovány kontralaterálnì od ložiska postižení centrálního nervového systému (CNS). Výjimeènì se mohou nepøíjemné subjektivní vjemy objevovat homolaterálnì se stranou léze nervového systému, rozvíjejí se však vìtšinou až s delší èasovou latencí po CMP. Algické syndromy po CMP (v anglickém písemnictví oznaèované za central post-stroke pain ) se objevují asi u 2 8 % pacientù s touto diagnózou (Andersen et al., 1995; Bowsher, 1995; Boivie, 1999). Jejich zvýšený výskyt byl pozorován po dokonèené CMP (completed stroke) u pacientù vyššího vìku. Starší pacienti však, oproti mladším, popisovali ménì èasto pálivý charakter bolesti (Bowsher, 2001). BOLEST 3/
2 Charakteristiky centrálních bolestí po cévních mozkových pøíhodách Centrální bolesti se po CMP rozvíjejí u jednotlivých pacientù v rùzných èasových odstupech od iktu. Èastìji jsou trvalého charakteru, kontinuální, avšak menší èást pacientù je popisuje jako epizodické, nebo paroxysmální. Nemocní trpící tímto typem bolestí nejèastìji užívají a uvádìjí jejich následující deskriptory: pálivá, ostrá bodavá nebo ostrá øezavá, píchavá, drásavá, nebo i tlaková èi svíravá. K popisu bývají voleny rovnìž charakteristiky tupá pøetrvávající, bolavé nebo rozbolavìlé a u èásti pacientù se objevuje i bolest tupá dlouhotrvající (Andersen et al., 1995; Boivie, 1999). Intenzita centrálních bolestí bývá vìtšinou kolísavá, ovlivòovaná mnoha vnitøními a vnìjšími faktory. Z vnitøních faktorù je vyvolávají nebo zesilují pohyby tìla, individuálnì odlišné emoèní vlivy, zmìny nálady, zmìny viscerální aferentace a další. Významné zesilování tìchto bolestí nastává pøi úzkosti a pøi depresi. Z vnìjších faktorù ovlivòujících tyto algie jsou uvádìny pøedevším vlivy meteorotropní, jako zmìny barometrického tlaku a zmìny teploty prostøedí. Pro bolesti centrálního pùvodu jsou charakteristické, jak již bylo uvedeno, další prùvodní známky postižení nervového systému, mezi nìž nejèastìji patøí poruchy èití (hlavnì pro tepelné podnìty) (Bowsher, 1995), hyperpatie a alodynie, zejména na chladové podnìty, která se objevuje u více než poloviny pacientù s centrálními bolestmi po CMP (Andersen et al., 1995; Bowsher, 2005). Kvalita alodynie závisí na lokalizaci poškození talamu. Pøi lézích uložených dorzálnìji se rozvíjí èasto po chladových podnìtech, zatímco alodynie vyvolaná pohybujícími se nebolestivými podnìty na kùži byla pozorována u poškození uložených ventrálnìji (Bowsher, 2005). Lokalizace postižení nervového systému u centrálních bolestí po cévní mozkové pøíhodì Lokalizace poškození CNS rozhoduje o distribuci bolesti. Poškození ventroposteriorní èásti talamu je provázeno bolestmi na vìtšinì kontralaterální poloviny tìla, zatímco u jiných supratentoriálních lokalizací bývají bolesti èasto omezeny pouze na kontralaterální konèetiny. U infratentoriálních lézí se bolesti objevují s pøevahou v oblasti oblièeje (Bowsher et al., 1998). Za nejvýznamnìjší lokalizaci léze CNS, která podmiòuje vznik centrálních bolestí po CMP, se tradiènì považuje talamus. Bylo však zjištìno, že dalšími èastými lokalizacemi spojenými s tímto druhem algií je supratalamická oblast a dolní èást mozkového kmene (Leijon et al., 1989). Vedle toho však byly popsány i další oblasti CNS, pøi jejichž postižení CMP se rozvíjí tento typ bolesti. Øadí se mezi nì zadní raménko vnitøního pouzdra (crus posterius capsulae internae), podkorové a korové struktury v oblasti gyrus postcentralis, oblast insuly (Boivie, 1999) a dále též léze na úrovni dolního mozkového kmene v laterální èást prodloužené míchy (algie mohou být souèástí Wallenbergova syndromu), kde èást tìchto pacientù popisuje obtìžující alodynie. Za rozhodující pro vznik bolesti po CMP se považuje postižení dráhy spinotalamické, která hraje hlavní roli v patogenezi tohoto typu algií. U CMP, které postihly oblast mozkového kmene, se považuje za nejvýznamnìjší postižení dráhy kvintotalamické. V poškozených oblastech CNS se rozvíjí neuronální hyperexcitabilita, která je jedním z hlavních faktorù rozvoje centrálních bolestí (Finnerup et al., 2002). Hypotézy o vzniku centrálních bolestí První teorie o vzniku centrální talamické bolesti byla oznaèena jako desinhibièní, kdy se pøi porušení struktur sloužících nocicepci a termocepci rozvíjí desinhibice emoèních center v mediálních strukturách talamu (Head a Holmes, 1911). Její modifikací jsou hypotézy formulované Cesarem a spolupracovníky (1991) a Jeanmonodem a spolupracovníky (1996), podle nichž se pøedpokládá, že pøi poškození laterálního talamu se deliberuje aktivita v jeho mediálních èástech v dùsledku pøerušení inhibièní interakce mezi laterálním a mediálním talamem. Novìji se zaèala za významnou pro rozvoj centrálních bolestí považovat porucha aferentace termických podnìtù, pøi níž je narušena integrace termocepce a nocicepce (Craig, 1999). Terapie centrálních bolestí Farmakoterapie Možnosti farmakoterapie centrálních bolestí obecnì, stejnì jako bolestí po CMP, se v posledních letech rozšíøily, avšak dosud není tento typ bolestí ve všech pøípadech zvládán uspokojivì. Nejèastìji užívanými léky jsou antidepresiva, antikonvulziva, opioidy, antiarytmika a antagonisté NMDA receptorù (Hansson, 2004; Nicholson, 2004). Mechanizmy úèinkù jednotlivých lékových skupin i jednotlivých lékù jsou odlišné. Mezi hlavní patøí zesílení inhibièního úèinku kyseliny gamaaminomáselné, ovlivnìní funkce sodíkových a vápníkových kanálù, snížení úèinkù excitaèních aminokyselin, a tím i snížení neuronální hyperexcitability. Amitriptylin byl døíve považován za lék první volby. Doporuèuje se jeho podávání na noc, obvykle v rozmezí dávek mg. V souèasné dobì se však preferuje podávání nových antikonvulziv, nejen pro jejich úèinnost, ale i pro chybìní anticholinergních úèinkù a pro jejich nízkou kardiotoxicitu. Z nich byla popsána uspokojivá úèinnost (a dobrá snášenlivost) lamotriginu (Vestergaard et al., 2001), kde se doporuèuje dávka kolem 200 mg dennì. Úèinnost amitriptylinu a lamotriginu na tlumení centrálních bolestí byla prokázána i ve studiích, kontrolovaných placebem (Frese et al., 2006). Z dalších léèiv ze skupiny antikonvulziv byly u pacientù, u nichž selhávala jiná analgetická terapie, popsány pøíznivé úèinky podávání gabapentinu (Chen et al., 2002), kdy se doporuèuje denní dávka v rozmezí mg podle terapeutické odpovìdi. Tam, kde selhává monoterapie, se doporuèuje kombinace gabapentinu v denní dávce mg spolu s podáním amitriptylinu na noc v dávce mg. U èásti pacientù se využívá rovnìž podávání karbamazepinu (v doporuèené denní dávce kolem 800 mg), nebo tam, kde je registrován, i oxkarbamazepinu (Finnerup et al., 2002), v dávce mg za den. Podrobná znalost anamnestických údajù a charakteristik (deskriptorù) bolesti je významná pro volbu terapie. Tricyklická antidepresiva potlaèují zejména souvislou (trvalou) bolest, zatímco antikonvulziva jsou úèinnìjší v tlumení krátce trvajících, pøípadnì paroxysmálních bolestí. Ze všech skupin antidepresiv jsou nejvìtší zkušenosti s pøíznivými úèinky 134 BOLEST 3/2007
3 amitriptylinu, jehož dávkování je však zapotøebí peèlivì titrovat. U starších pacientù jsou možnosti jeho podávání omezeny nejen pro anticholinergní úèinky, ale i pro riziko kardiotoxicity. Zajímavým poznatkem je údaj o vyšší úèinnosti antidepresiv pøednostnì zasahujících do noradrenergní neurotransmise (Bowsher, 1995), èehož by mohlo být využito pøi podání nìkterých novìjších antidepresiv s touto charakteristikou mechanizmu úèinku. Jejich podávání se doporuèuje zahájit co nejdøíve po vzniku centrálních bolestí. Úèinnost opioidù je, jako i u jiných neuropatických bolestí, u centrálních bolestí nižší, než u dalších typù bolestí. Z antagonistù NMDA receptorù bylo popsáno úèinné potlaèení centrálních bolestí po podání ketaminu (Rostaing- Rigattieri et al., 1997), které by však mìlo být vyhrazeno specializovaným pracovištím pro rizika jeho nežádoucích psychických úèinkù. V praxi je užiteèné využití efektù kombinací lékù z výše uvedených skupin, zejména tam, kde monoterapie ani pøi vyšším dávkování nepøináší dostateèný analgetický efekt. Podání léèiv s odlišnými mechanizmy úèinku zvyšuje pravdìpodobnost pøíznivého zásahu do neurobiochemických a neurofarmakologických mechanizmù nocicepce. Možnosti nefarmakologické léèby Z metod fyzikální terapie byl studován efekt transkutánní elektrické nervové stimulace (TENS). Byla aplikována jak na stranu bolestí, tak i kontralaterálnì, a u jednotlivých pacientù se odpovìdi lišily podle strany stimulace. Proto se doporuèuje testovat její úèinek pøi stimulaci jak postižené, tak nepostižené poloviny tìla. Bylo však pozorováno, že asi u tøetiny nemocných se pøi této léèbì pøechodnì zesílila bolest (Leijon a Boivie, 1989). Rozšíøením spektra užívaných metod, u nichž byl popsán pøíznivý úèinek u centrálních bolestí po CMP, je aplikace akupunktury (Yen a Chan, 2003). Tam, kde konzervativní metody nepøinášejí uspokojivý efekt, rozšiøují léèebné možnosti neurochirurgické postupy. Hluboká mozková stimulace je u refrakterních centrálních bolestí metodou volby. Významného snížení intenzity centrálních bolestí po CMP bylo touto metodou dosaženo u % takto léèených osob (Bittar et al., 2005; Owen et al., 2006). Metaanalytické hodnocení prokázalo, že nejlepších výsledkù bylo dosaženo po stimulaci periventrikulární šedé hmoty v oblasti mozkového kmene. V posledních letech se jako další metoda zaèala šíøeji používat stimulace oblasti motorické mozkové kùry (motor cortex stimulation) (Nandi a Aziz, 2004). Touto metodou se podaøilo potlaèit centrální bolesti asi u 50 % pacientù (Katayama et al., 2003). Pro indikaci neurochirurgických metod se ukázalo jako užiteèné pøedchozí farmakologické testování, kde u pacientù, kteøí jsou rezistentní na analgetické úèinky morfinu, ale u nichž lze bolesti potlaèit po podání ketaminu a thiamylalu (lék ze skupiny barbiturátù), lze dosáhnout snížení bolestí pøi dlouhodobé stimulaci motorického kortexu (Yamamoto et al., 1997). Farmakologické testování se proto považuje za pøínosné pro predikci úspìšnosti této metody neurostimulace. Syndrom bolestivého ramene po cévní mozkové pøíhodì Dalším typem bolesti po CMP, etiopatogeneticky odlišným od centrálních bolestí, protože pøevládá složka nociceptivní, je syndrom bolestivého ramene po CMP (anglickými ekvivalenty názvu jsou hemiplegic shoulder pain nebo shoulder pain in hemiplegia). Tento syndrom se popisuje asi u % pacientù po CMP na postižené polovinì tìla (Aras et al., 2004; Ratnasabapathy et al., 2003; Walsh, 2001). Jeho rozvoj souvisí se stupnìm parézy, resp. s hemiplegií. Èasný vznik tìchto bolestí po CMP mívá podle zkušeností nìkterých autorù lepší prognózu, než jejich nástup s latencí týdnù a mìsícù. V prevenci a k mírnìní tohoto typu bolesti hrají významnou roli rehabilitaèní postupy, kde má být v rámci kinezioterapie zamìøena hlavní pozornost na optimální postavení hlavice v kloubní jamce (na její centraci), na udržování rozsahu hybnosti v tomto kloubu a na zamezení imobilizace. Doporuèují se rovnìž mìkké techniky v oblasti ramenního pletence, které doplòují pohybovou léèbu. Pøíznivé zkušenosti jsou s tapingem ramena postižené strany v prevenci rozvoje tohoto algického syndromu, dosažené i v randomizované kontrolované studii (Griffin a Bernhardt, 2006). Z fyzikálních metod se pro tuto indikaci doporuèují a používají TENS a funkèní elektrická stimulace (FES) (Price a Pandyan, 2001). Novì bylo popsáno dlouhodobé potlaèení bolestí horní konèetiny po intramuskulární elektrické stimulaci m. supraspinati, deltového svalu a horní èásti m. trapezii (Chae et al., 2005). Bylo pozorováno, že po rehabilitaèní léèbì došlo z pùvodního poètu takto postižených nemocných do 6 mìsícù u 80 % k hodnotitelnému zlepšení stavu, pøípadnì až k vymizení bolestí ramenního kloubu (Gamble et al., 2002). Rozšíøily se i možnosti farmakoterapie. Potlaèení bolestí, spolu se zmírnìním spasticity, bylo dosaženo aplikací botulotoxinu do m. subscapularis. Tento efekt se považuje za jeden z dùkazù, že vyšší stupeò spasticity je významný pro rozvoj tohoto algického syndromu (Yelnik et al., 2003). Komplexní regionální bolestivý syndrom I po cévní mozkové pøíhodì Dalším algickým syndromem po CMP je komplexní regionální bolestivý syndrom I (KRBS I). Jeho incidence u této diagnózy se uvádí podle rùzných autorù v širokém rozmezí 2 49 % (Wang et al., 1998; Petchkrua et al., 2000; Kocabas et al., 2007). Zvýšená èetnost rozvoje KRBS I byla pozorována u pacientù s poèáteèní tìžší poruchou vìdomí pøi vzniku CMP (Daviet et al., 2002), s tìžším postižením hybnosti (s tìžší parézou nebo plegií), s vyšším stupnìm spasticity a s vìtším omezením rozsahu pohybù v kloubech. Pøi postižení horní konèetiny, kdy se tento stav oznaèoval døíve též jako syndrom rameno-ruka, jsou predisponujícími faktory omezení rozsahu hybnosti v glenohumerálním kloubu, spastický hypertonus v oblasti ramenního pletence, ale i postižení subakromiální burzy, manžety rotátorù a adhezivní kapsulitida (Gokkava et al., 2006; Kocabas et al., 2007). Jednou z podmínek uzdravení a úpravy stavu postižené èásti tìla je co nejèasnìjší zahájení úèinné léèby. Proto je velmi dùležité vèasné stanovení správné diagnózy. Klinický obraz KRBS I vzniklého po CMP je stejný jako u dalších etiologií popisovaných pøi jeho vzniku. Rovnìž farmakoterapie je obdobná jako u KRBS I vzniklého v souvislosti s jiným onemocnìním nebo úrazem. Novì byl popsán pøíznivý úèinek orálnì podávaného prednisolonu (Kalita et al., 2006). BOLEST 3/
4 Rozvoji KRBS I mùže zabránit vèasná, vhodnì zvolená rehabilitace již v dobì hospitalizace po prodìlání iktu. Z fyzikální terapie se doporuèuje transkutánní elektrická neurostimulace (TENS) a funkèní elektrická stimulace (FES). Terapeutické postupy jsou jinak obdobné, jako se používají u KRBS I vzniklého v souvislosti s jinými onemocnìními nebo úrazy. Pøi rozvoji tohoto syndromu na horní konèetinì u pacientù po CMP se zdùrazòuje význam pasivních i aktivních pohybù ke zvìtšení rozsahu hybnosti v glenohumerálním kloubu a postupy vedoucí ke snížení spasticity (Kocabas et al., 2007). Dùležitým faktorem pro úpravu stavu je cílenì zamìøená psychoterapie. Obecné zásady psychoterapie u bolestí po cévních mozkových pøíhodách U všech výše uvedených typù bolestí po CMP hrají v terapii významnou roli postupy ke zvládání obtíží pacienta (coping strategies). Jejich význam je o to vìtší, že tyto algie bývají vìtšinou dlouhodobìjší, èasto chronického charakteru. Proto se zvyšuje význam vhodnì zvolených psychologických postupù. Mezi základní body psychoterapeutického programu se má zaøazovat objasnìní povahy bolestí (seznámit nemocného s pøíèinami bolestí a s možnostmi a postupy jejich mírnìní), tvorba reálných léèebných plánù a plánù denních aktivit, zdùraznìní potøeby spolupráce pøi užívání a dodržování doporuèené farmakoterapie (compliance), zvyšování kontaktù a komunikace s pacientem a odklánìní jeho pozornosti (distrakce) od myšlenek na jeho bolesti a obtíže (Widar et al., 2004). Práce vznikla s podporou VZ MSM Literatura: 1. Andersen G, Vestergaard K, Ingeman-Nielsen M, Jensen TS. Incidence of central post-stroke pain. Pain 1995; 61: Aras MD, Gokkaya NK, Comert D, Kaya A, Cakci A. Shoulder pain in hemiplegia: results from a national rehabilitation hospital Turkey. Am J Phys Med Rehabil 2004; 83: Bittar RG, Kar-Purkayastha I, Owen SL, Bear RE, Green A, Wang S, Aziz TZ. Deep brain stimuation for pain relief: a meta-analysis. J Clin Neurosci 2005; 12: Bowsher D, Leijon G, Thuomas KA. Central poststroke pain: correlation of MRI with clinical pain characteristics and sensory abnormalitites. Neurology 1998; 51: Cesaro P, Mann MW, Moretti JL, Defer G, Roualdès B, Nguyen JP, Degos JD. Central pain and thalamic hyperactivity: A single photon emission computerized tomographic study. Pain 1991; 47: Craig AD. Functional anatomy of supraspinal pain processing with reference to the central pain syndrome. In: Max M (Ed). Pain An Updated review: Refresher Course Syllabus. Seattle: IASP Press, 1999: Daviet JC, Preux PM, Salle JY, Lebreton F, Munoz M, Dudognon P, Pelissier J, Perrigot M. Clinical factors in the prognosis of complex regional pain syndrome type I after stroke: a prospective study. Am J Phys Med Rehabil 2002; 81: Finnerup NB, Gottrup H, Jensen TS. Anticonvulsants in central pain. Expert Opin Pharmacother 2002; 3: Frese A, Husstedt IW, Ringelstein EB, Evers S. Pharmacologic treatment of central post-stroke pain. Clin J Pain 2006; 22: Gamble GE, Barberan E, Laasch HU, Bowsher D, Tyrrell PJ, Jones AK. Poststroke shoulder pain: a prospective study of the association and risk factors in 152 patients from a consecutive cohort of 205 patients presenting with stroke. Eur J Pain 2002; 6: Gokkava NK, Aras M, Yesiltepe E, Koseoglu F. Reflex sympathetic dystrophy in hemiplegia. Int J Rehabil Res 2006; 29: Griffin A, Bernhardt J. Strapping the hemiplegic shoulder prevents development of pain during rehabilitation: a randomized controlled trial. Clin Rehabil 2006; 20: Hansson P. Post-stroke pain case study: clinical characteristics, therapeutic options and long-term follow-up. Eur J Neurol 2004; 11 (Suppl 1): Head H, Holmes G. Sensory disturbances from cerebral lesions. Brain 1911; 34: Chae J, Yu DT, Walker ME, Kirsteins A, Elovic EP, Flanagan SR, Harvey RL, Zorowitz RD, Frost FS, Grill JH, Fang ZP. Intramuscular electrical stimulation for hemiplegic shoulder pain: a 12-month follow-up of a multiple-center, randomized clinical trial. Am J Phys Med Rehabil 2005; 84: Boivie J. Central pain from brain lesions. In: Max M, ed. Pain 1999 An Updated review: Refresher Course Syllabus. Seattle: IASP Press, 1999: Bowsher D. The management of central post-stroke pain. Postgrad Med J 1995; 71: Bowsher D. Stroke and central poststroke pain in an elderly population. J Pain 2001; 2: Bowsher D. Allodynia in relation to lesion site in central post-stroke pain J Pain; 6: Chen B, Stitik TP, Foye PM, Nadler SF, DeLisa JA. Central post-stroke pain: yet another use for gabapentin? Am J Phys Med Rehabil 2002; 81: Jeanmonod D, Magnin M, Morel A. Low threshold calcium spike bursts in the human thalamus: Common physiopathology for sensory, motor and limbic positive symptoms. Brain 1996; 119: Kalita J, Vajpayee A, Misra UK. Comparison of prednisolone with piroxicam in complex regional pain syndrome following stroke: a randomized controlled trial. Q J Med 2006; 99: BOLEST 3/2007
5 23. Katayama Y, Yamamoto T, Kobayashi K, Oshima H, Fukaya C. Deep brain and motor cortex stimulation for post-stroke movement disorders and post-stroke pain. Acta Neurochir (Suppl) 2003; 87: Kocabas H, Levendoglu F, Ozerbil OM, Yuruten B. Complex regional pain syndrome in stroke patients. Int J Rehabil Res 2007; 30: Leijon G, Boivie J. Central post-stroke pain: the effect of high and low frequency TENS. Pain 1989; 38: Leijon G, Boivie J, Johansson I. Central post-stroke pain neurological symptoms and pain characteristics. Pain 1989; 36: Nandi D, Aziz TZ. Deep brain stimulation in the management of neuropathic pain and multiple sclerosis tremor. J Clin Neurophysiol 2004; 21: Nicholson BD. Evaluation and treatment of central pain syndromes. Neurology 2004; 62 (Suppl 2): S30 S Owen SLF, Green AL, Stein JF, Aziz TZ. Deep brain stimulation for the alleviation of post-stroke neuropathic pain. Pain 2006; 120: Vestergaard K, Andersen G, Gottrup H, Kristensen BT, Jensen TS. Lamotrigine for central poststroke pain: a randomized controlled trial. Neurology 2001; 23: Walsh K. Management of shoulder pain in patients with stroke. Postgrad Med 2001; 77: Wang YL, Tsau JC, Huang MH, Lee BF, Li CH. Reflex sympathetic dystrophy syndrome in stroke patients with hemiplegia three phase bone scintigraphy and clinical characteristics. Kaohsiung J Med Sci 1998; 14: Widar M., Ek A.C., Ahlstrom G. Coping with long-term pain after a stroke. J Pain Symptom Manage 2004; 27: Yamamoto T, Katayama Y, Hirayama T, Tsubokawa T. Pharmacological classification of central post-stroke pain: comparison with the results of chronic motor cortex stimulation therapy. Pain 1997; 72: Yelnik AP, Colle FMC, Bonan IV. Treatment of pain and limited movement of the shoulder in hemiplegic patients with Botulinum toxin A in the subscapular muscle. Eur Neurol 2003; 50: Petchkrua W, Weiss DJ, Patel RR. Reassessment of the incidence of complex regional pain syndrome type 1 following stroke. Neurorehabil Neural Repair 2000; 14: Yen HL, Chan W. An East-West approach to the management of central post-stroke pain. Cerebrovasc Dis 2003; 16: Price C.I., Pandyan AD. Electrical stimulation for preventing and treating post-stroke pain: a systematic Cochrane review. Clin Rehabil 2001; 15: Ratnasabapathy Y, Broad J, Baskett J, Pledger M, Marshall J, Bonita R. Shoulder pain in people with a stroke: a population-based study. Clin Rehabil 2003; 17: Rostaing-Rigattieri S, Cesaro P, N Guyen JP, Ejzenbaum JF, Pollin B, Bonnet F. Preliminary report on the effect of ketamine in patients with central pain. Pain Res Manage 1997; 2: prof. MUDr. Jaroslav Opavský, CSc. Katedra fyzioterapie, Fakulta tìlesné kultury UP tøída Míru Olomouc opavsky@ftknw.upol.cz Do redakce došlo: Pøijato k publikaci: BOLEST 3/
Pøehled úèinnosti intervencí protidrogové léèby v Evropì 6 7 9 10 11 ê á 13 1 Úèinnost, efektivita a nákladová efektivita Tabulka 1: Definice úèinnosti, efektivity a nákladové efektivity 15 1 16 2
VíceOpioidy v léčbě neuropatické bolesti. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika LF MU a FN Brno
Opioidy v léčbě neuropatické bolesti Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika LF MU a FN Brno Specifika neuropatické bolesti (NB) NB bývá obecně na léčbu velmi rezistentní. Projevy NB jsou velmi pestré,
VíceBOLESTIVÉ NEUROPATIE. Josef Bednařík Neurologická klinika LFMU a FN Brno. 1. CS neuromuskulárn
ŠKÁLY A DOTAZNÍKY U BOLESTIVÉ NEUROPATIE Josef Bednařík Neurologická klinika LFMU a FN Brno Úvod Dotazníky, skóre, škály: Cílem je poskytnout standardizovaný výstup Podmínkou je proces standardizace těchto
VíceChronická bolest léčení a diagnostika z pohledu současných možností. MUDr. Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB
Chronická bolest léčení a diagnostika z pohledu současných možností MUDr. Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Základní dělení bolesti Akutní bolest Přirozený fyziologický jev Ochranná funkce Vegetativní
VíceNEUROPATICKÁ BOLEST HORNÍCH KONÈETIN A NEUROSTIMULACE
NEUROPATICKÁ BOLEST HORNÍCH KONÈETIN A NEUROSTIMULACE NEUROPATHIC PAIN OF UPPER LIMBS AND NEUROSTIMULATION JIØÍ KOZÁK 1, IVAN VRBA 2, LENKA GAVENDOVÁ 1 1 Univerzita Karlova, 2. lékaøská fakulta, Centrum
VícePŘEDMLUVA 6. 2.1 Definice bolesti 18. 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23
OBSAH PŘEDMLUVA 6 1 ÚVOD 15 2 ALGEZIOLOGIE - OBECNÁ ČÁST 18 2.1 Definice bolesti 18 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23 2.4 Teorie bolesti 27 2.5 Základní anatomické a fyziologické poznatky
VíceSpasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.
Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem MUDr. Tomáš Veverka Neurologická klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní
VíceAtestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012
Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,
VícePREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní
PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní kùže a bradavic v areálech Každý èlovìk prožije bìhem svého života mnoho situací a událostí, v nichž se v souvislosti s ménì èi více závažnými prohrami, zklamáními
VíceSpasticita po cévní mozkové
Spasticita po cévní mozkové příhodě Jiří Neumann, Jan Kubík Iktové centrum, Neurologické oddělení KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z. Krajský neurologicko neurochirurgický seminář, Teplice, 26.10.201 Cévní
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 6 3 9 Prof. MUDr. Richard
VíceHYPERALGEZIE Co bychom o ní měli vědět? J Lejčko, ARK, CLB, FN Plzeň
HYPERALGEZIE Co bychom o ní měli vědět? J Lejčko, ARK, CLB, FN Plzeň Neurofyziologie bolesti Bolest je dynamický fenomén Není jen pouhá nocicepce Komplexní fenomén, pro percepci bolesti jsou klíčová vyšší
VíceMetodologie vědecké práce v rehabilitaci
Metodologie vědecké práce v rehabilitaci Medicína založená na důkazech EBM Medicína založená na důkazech Evidence based medicine = využití vedle osobní zkušenosti i zkušeností většiny lékařů/zdravotníků
VíceNeurorehabilitační péče po CMP
Neurorehabilitační péče po CMP As. MUDr. Martina Hoskovcová Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Ucelená rehabilitace výcvik nebo znovuzískání co možná nejvyššího stupně funkčních
VíceCÉVNÍ MALFORMACE MOZKU - KAVERNOMY
CÉVNÍ MALFORMACE MOZKU - KAVERNOMY E.Vítková, D.Krajíčková, J.Náhlovský Neurologická a Neurochirurgická klinika LF UK a FN Hradec Králové Kavernomy Makroskopicky Morušovitý útvar mm až několik cm Dutinky
VíceAlgoritmus invazivních technik u bolestí zad
Algoritmus invazivních technik u bolestí zad Jiří Kozák Centrum pro léčení a výzkum bolestivých stavů při Klinice rehabilitace Fakultní nemocnice v Motole Terapeutický algoritmus Individuální (dle osobní
VíceNeuroaxiální analgezie - základy anatomie a fyziologie. Pavel Svoboda Nemocnice sv. Zdislavy, a.s.; Mostiště Domácí hospic sv. Zdislavy, a.s.
Neuroaxiální analgezie - základy anatomie a fyziologie Pavel Svoboda Nemocnice sv. Zdislavy, a.s.; Mostiště Domácí hospic sv. Zdislavy, a.s.; Třebíč II. brněnský den klinické farmacie, 11. února 2016 Obsah
VíceCase management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem
Více7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II
7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II Viscerosenzitivita Přenos informací z viscerální oblasti a kardiovaskulárního systému Vázána na autonomní nervový systém Většina informací
VíceJóga v léčbě chronických bolestí zad - bio-psycho-sociální pohled
Jóga v léčbě chronických bolestí zad - bio-psycho-sociální pohled Aleš Kubát VN Olomouc Trochu historie George Engel (1977) Potřeba nového medicínského modelu: výzva pro biomedicínu - zohledňovat nejen
VíceProblematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie
Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Patokineziologie a principy terapie podle Bobath konceptu Mgr. Petra Valouchová, Ph.D. Klinika rehabilitace, 2.LF, FN Motol Funkce horní končetiny Manipulace
VíceMONOGRAFIE N 10 NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STØEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI EURO-METHWORK, QUEST FOR QUALITY
MONOGRAFIE N 10 NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STØEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI EURO-METHWORK, QUEST FOR QUALITY NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STØEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI EURO-METHWORK, QUEST FOR QUALITY
VíceŠROTOVÁ I. VLČKOVÁ E. ADAMOVÁ B. KINCOVÁ S. BEDNAŘÍK J.
NEUROPATICKÁ KOMP PONENTA U CHRONICKÝCH BOLEST TÍ V BEDERNÍ PÁTEŘI ŠROTOVÁ I. VLČKOVÁ E. ADAMOVÁ B. KINCOVÁ S. BEDNAŘÍK J. NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF MU A FN BRNO CEITEC - STŘEDOEVROPSKÝ TECHNOLOGICKÝ INSTITUT
VíceTRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST?
TRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST? ZDE APLIKUJEME -MD INJEKCE Kompletní řada certifikovaných zdravotnických středků terapii bolesti způsobené onemocněním pohybového a podpůrného aparátu. zmírnění bolesti
VíceNÁZORY NA EDUKACI V ALGEZIOLOGII A NA PROBLÉMY V LÉÈBÌ PACIENTÙ S ALGICKÝMI SYNDROMY V OBORU REHABILITAÈNÍ A FYZIKÁLNÍ MEDICÍNA
NÁZORY NA EDUKACI V ALGEZIOLOGII A NA PROBLÉMY V LÉÈBÌ PACIENTÙ S ALGICKÝMI SYNDROMY V OBORU REHABILITAÈNÍ A FYZIKÁLNÍ MEDICÍNA OPINIONS ON EDUCATION IN ALGESIOLOGY AND PROBLEMS IN PAIN MANAGEMENT OF PATIENTS
VíceNeurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth
Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška Jan Roth Obecný úvod Neurologie je lékařský obor zabývající se diagnostikou, terapií a prevencí nemocí a poruch centrální nervové soustavy (mozek, mícha),
VícePražská vysoká škola psychosociálních studií
Pražská vysoká škola psychosociálních studií Stres u mužů v pomáhajících profesích a jeho zvládání pomocí extrémních sportů Martin Balej Vedoucí práce: MUDr. Olga Dostálová, CSc. Praha 2014 Prague college
VíceKomplexní regionální bolestivý syndrom
Komplexní regionální bolestivý syndrom Naďa Petrová, Jiří Kozák Centrum pro léčení a výzkum bolestivých stavů, FN Motol DEFINICE : Termín, označující různé bolestivé stavy, které vznikají převážně jako
VícePNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů
Bonusový indikační seznam - SENIOŘI nad 60 let - 2019 - léčebné čtrnáctidenní lázeňské pobyty Číslo indikace Indikace ZÁKLADNÍ léčebný pobyt Zvláštní podmínky Vyžadovaná vyšetření/ doklady VI VI/1 - Chabé
VíceProjekt ncrnapain: Charakteristika projektu I
Projekt ncrnapain: Charakteristika projektu I Název: Non-coding RNAs in neurogenic and neuropathic pain mechanisms and their application for risk assessment, patient stratification and personalised pain
VíceUrologické dysfunkce po cévních mozkových příhodách
Urologické dysfunkce po cévních mozkových příhodách Burešová E, Vidlář A Urologická klinika FN a LF UP Olomouc Přednosta: Doc. MUDr. Vladimír Študent PhD. Ostrava 24. - 25.5.2013 Shrnutí Normální funkce
VíceBOLEST PACIENTA S CHRONICKOU RÁNOU
BOLEST PACIENTA S CHRONICKOU RÁNOU THE PAIN OF THE PATIENT WITH CHRONIC WOUND JITKA FRICOVÁ, MARKÉTA KOUTNÁ Univerzita Karlova, 1. lékaøská fakulta, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Klinika anesteziologie,
VíceBolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová
Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém
VíceFARMAKOTERAPIE NEUROPATICKÉ BOLESTI VE SVÌTLE MEDICÍNY ZALOŽENÉ NA DÙKAZECH
FARMAKOTERAPIE NEUROPATICKÉ BOLESTI VE SVÌTLE MEDICÍNY ZALOŽENÉ NA DÙKAZECH PHARMACOTHERAPY OF NEUROPATHIC PAIN AS REFLECTED BY EVIDENCE-BASED MEDICINE Pøehledné èlánky JOSEF BEDNAØÍK Masarykova univerzita,
VíceNeuropatické bolestivé syndromy v onkologii. MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Masarykův onkologický ústav Brno
Neuropatické bolestivé syndromy v onkologii MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Masarykův onkologický ústav Brno Osnova Základní dělení neuropatických syndromů v onkologii Etiopatogeneze několik poznámek Klinický
VícePREHĽADNÉ ČLÁNKY. prof. MUDr. Jaroslav Opavský, CSc. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP Olomouc
NEUROPATICKÉ BOLESTI PATOFYZIOLOGICKÉ MECHANIZMY A PRINCIPY TERAPIE prof. MUDr. Jaroslav Opavský, CSc. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Souhrn: Článek podává stručný přehled o patofyziologických
VíceRS léčba. Eva Havrdová. Neurologická klinika 1.LF UK a VFN Praha
RS léčba Eva Havrdová Neurologická klinika 1.LF UK a VFN Praha Progrese RS bez léčby Přirozený průběh: Doba do EDSS 6 (n=902) Konverze RR MS v progresivní MS 100 80 60 40 20 0 10 20 30 40 50 Čas (roky)
VíceHluboká mozková s-mulace: nemotorické aspekty (PN, AN)
Hluboká mozková s-mulace: nemotorické aspekty (PN, AN) Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze DBS a Parkinsonova nemoc
VíceLéèba problémù spojených se zneužíváním drog: dùkazy o úèinnosti 6 7 Slovník pojmù 9 1 Dùkazy o úèinnosti Pozn. editora èeského vydání: V pùvodním originálním textu jsou používány termíny drug use treatment,
VíceKLINICKÝ STANDARD PRO FARMAKOTERAPII NEUROPATICKÉ BOLESTI
NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 29 KLINICKÝ STANDARD PRO FARMAKOTERAPII NEUROPATICKÉ BOLESTI PŘEHLED DOPORUČENÍ ŘÍJEN 2011 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými společnostmi, jejichž
VíceDefinice průlomové bolesti (Breakthrough pain)
Definice průlomové bolesti (Breakthrough pain) Za průlomovou bolest považujeme náhlé, přechodné a krátkodobé vzplanutí bolesti, které se nejčastěji objevuje u pacientů s trvalou léčbou opioidy Průlomová
VíceŘízení svalového tonu Martina Hoskovcová
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně
VíceNovinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno
Novinky v léčbě Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno PARADIGM-HF: Design studie Randomizace n=8442 Dvojitě slepá Léčebná
VíceNárodní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 5 Obsah 7 1 Preambule 9 10 11 2 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 12 3 Základní východiska 13 4 Pøístupy k øešení
VíceNeuromodulace v léčběl. bolesti. MUDr. Marek Hakl, PhD. Centrum pro léčbu l. bolesti ARK FN u sv. Anny v Brně, LF MU Brno
Neuromodulace v léčběl bolesti MUDr. Marek Hakl, PhD. Centrum pro léčbu l bolesti ARK FN u sv. Anny v Brně, LF MU Brno Neuromodulace Mezi neuromodulaceřad adíme léčebnl ebné metody, které jsou založeny
Více(tišt ná verze) (elektronická verze ve formátu PDF)
ISBN 978-80-247-6672-0 Grada Publishing, a.s. 2011 (tištná verze) (elektronická verze ve formátu PDF) Graf 2.1 Nárùst výskytu demence v Evropì na konci minulého století (Podle: Murray. The global
VícePříloha II. Vědecké závěry a zdůvodnění změny podmínek rozhodnutí o registraci
Příloha II Vědecké závěry a zdůvodnění změny podmínek rozhodnutí o registraci 21 Vědecké závěry Celkové závěry vědeckého hodnocení přípravků Oxynal a Targin a souvisejících názvů (viz příloha I) Podkladové
VíceTransdermální buprenorfin. Pavel Ševčík KARIM LF MU a FN Brno
Transdermální buprenorfin Pavel Ševčík KARIM LF MU a FN Brno Náplasťové systémy Spolu s p.o. aplikací nejúspěšnější způsob řízeného podávání léčiv Přes 35 náplastí v EU a USA Přibližně 70 přípravků v registraci
VíceKardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava
Kardioembolický iktus MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava Kardioembolická etiologie icmp! 20% ischemických CMP jsou kardioembolické etiologie! Embolie z levého srdce nebo
VíceCZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceFYZICKÉ AKTIVITY U NEMOCNÝCH S ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU Physical activities in patients with multiple sclerosis
FYZICKÉ AKTIVITY U NEMOCNÝCH S ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU Physical activities in patients with multiple sclerosis Hana Matlasová, Jana Kupková : 247 482, 8 ISSN 1212-4117 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
VíceOVĚŘENÍ TEORIE KÓDŮ V ELEKTROLÉČBĚ PŘI POUŽITÍ TENS
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU OVĚŘENÍ TEORIE KÓDŮ V ELEKTROLÉČBĚ PŘI POUŽITÍ TENS DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: PhDr. Jitka Čemusová, PhD. Vypracovala: Bc. Eva
VíceLÉČBA BOLESTI - POHLED SÚKL NA KLINICKÁ HODNOCENÍ
Léčba bolesti pohled SÚKL na klinická hodnocení 1 LÉČBA BOLESTI - POHLED SÚKL NA KLINICKÁ HODNOCENÍ MUDr. Alice Němcová MUDr. Alena Trunečková Léčba bolesti pohled SÚKL na klinická hodnocení 2 Klinická
VíceSenzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
VíceFantomová bolest. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně DOPORUČENÉ POSTUPY PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně DOPORUČENÉ POSTUPY PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE Projekt MZ ČR zpracovaný ČLS JEP za podpory grantu IGA MZ ČR 5390-3 Reg. č. a/062/036 Fantomová bolest Autor:
VíceStanislav Voháňka. XVI. Vejvalkův myastenický den, Praha 16. ledna 2008
Prognostické faktory myastenie Kdy selhává terapie? Stanislav Voháňka FN Brno XVI. Vejvalkův myastenický den, Praha 16. ledna 2008 Které faktory jsou ve hře Věk Charakter a tíže choroby Přirozený průběh
Více3.3 KARCINOM SLINIVKY BŘIŠNÍ
3.3 KARCINOM SLINIVKY BŘIŠNÍ Epidemiologie Zhoubné nádory pankreatu se vyskytují převážně ve vyšším věku po 60. roce života, převážně u mužů. Zhoubné nádory pankreatu Incidence a mortalita v České republice
VíceNemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.
Nemoci nervové soustavy Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. MKN 10 - VI.kap.l G00-99 G00-G09 Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy G10-G13 Systémové atrofie postihující primárně nervovou soustavu G20-G26
VíceNEOPIOIDNÍ POOPERAČNÍ ANALGÉZIE jak jí zařídit v praxi. Pavel Michálek KARIM 1.LF UK a VFN Praha Dept of Anaesthetics, Antrim Area Hospital, UK
NEOPIOIDNÍ POOPERAČNÍ ANALGÉZIE jak jí zařídit v praxi Pavel Michálek KARIM 1.LF UK a VFN Praha Dept of Anaesthetics, Antrim Area Hospital, UK OPIOIDY V ANESTEZII Morfin (Friedrich Serturner v roce 1804)
VíceAs.MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
As.MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze Rehabilitace hodnotí a léčí příznaky syndromu centrálního motoneuronu s ohledem na poruchu funkce
VíceNIHSS < 4 a Intravenózní trombolýza. Jiří Neumann Iktové centrum, Neurologické oddělení KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z.
NIHSS < 4 a Intravenózní trombolýza Jiří Neumann Iktové centrum, Neurologické oddělení KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z. Cerebrovaskulární seminář, Kunětická Hora, 23-24.9.2011 Intravenózní trombolýza
VíceFARMAKOLOGICKÁ LÉČBA PACIENTŮ S NEUROPATICKOU BOLESTÍ
NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 29 FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA PACIENTŮ S NEUROPATICKOU BOLESTÍ INFORMACE PRO PACIENTY ŘÍJEN 2011 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými společnostmi, jejichž
VíceMarkéta Bodzašová FN Brno KARIM
Markéta Bodzašová FN Brno KARIM Analgosedace jako nezbytná součást péče o kriticky nemocného Cíle outcome pacienta Změna přístupu v hloubce analgosedace a volbě medikace Spojena s problematikou deliria
VíceBolestivá diabetická neuropatie
Bolestivá diabetická neuropatie J. Bednařík, E. Vlčková-Moravcová, L. Mlčáková (Neurologická klinika LF MU a FN Brno) E. Bělobrádková (Diabetologické centrum FN Brno) C. Sommer (Neurologická klinika Wurzburg)
VíceVondřich I.: Potlačení ekzému kortikoidní terapií (KAZUISTIKA 4/2010)
Vondřich I.: Potlačení ekzému kortikoidní terapií (KAZUISTIKA 4/2010) VONDŘICH I.: POTLAČENÍ EKZÉMU KORTIKOIDNÍ TERAPIÍ KASUISTIKA Z POHLEDU LÉKAŘE, PSYCHOSOM, 2010;8(4), s. 249-252 Souhrn: Rád bych se
VíceBetalaktamy v intenzivní péči z pohledu farmakologa
Betalaktamy v intenzivní péči z pohledu farmakologa K. Urbánek Ústav farmakologie Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc Přehled karbapenemů Karbapenemová antibiotika Skupina
VíceChyby, mýty a omyly v léčbě bolesti Tomáš Gabrhelík
Chyby, mýty a omyly v léčbě bolesti Tomáš Gabrhelík ARO KNTB Zlín KARIM FN a LF UP v Olomouci Cíle léčby akutní bolesti Cílem je kvalitní analgezie (VAS 0-3) při minimálních NÚ Respektovat signální ochranný
VíceKarbapenemy v intenzivní péči K. Urbánek
Karbapenemy v intenzivní péči K. Urbánek Ústav farmakologie Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc Rozdělení Skupina I Skupina II ertapenem, panipenem, tebipenem omezený účinek
VíceÚÈINEK GABAPENTINU NA NEUROPATICKOU SLOŽKU BOLESTI U CHRONICKÝCH BOLESTÍ ZAD
ÚÈINEK GABAPENTINU NA NEUROPATICKOU SLOŽKU BOLESTI U CHRONICKÝCH BOLESTÍ ZAD EFFECT OF GABAPENTIN ON NEUROPATHIC PAIN IN PATIENTS WITH CHRONIC LOW BACK PAIN JAN PROCHÁZKA Masarykova nemocnice, KZ a.s.,
VícePROBLEMATIKA BOLESTI U NEURALGICKÉ AMYOTROFIE BRACHIÁLNÍHO PLEXU
PROBLEMATIKA BOLESTI U NEURALGICKÉ AMYOTROFIE BRACHIÁLNÍHO PLEXU THE ISSUE OF PAIN IN NEURALGIC AMYOTROPHIA OF BRACHIAL PLEXUS ONDØEJ HORÁÈEK 1, RADIM MAZANEC 2, JIØÍ KOZÁK 3, PAVEL KOLÁØ 1 1 UK, 2. LF
VíceOptimální dávkování paracetamolu při léčbě bolesti a horečky
Aktuální farmakoterapie 171 Optimální dávkování paracetamolu při léčbě bolesti a horečky prof. MUDr. Miloslav Kršiak, DrSc. 1, prof. MUDr. Jan Švihovec, DrSc. 2, prof. Igor Zupanets, MD, PhD. 3, prof.
VíceLumbální stenóza. MUDr. Bořek Tuček MUDr. Hynek Lachmann
Lumbální stenóza MUDr. Bořek Tuček MUDr. Hynek Lachmann Lumbální stenóza Anatomický pojem Různé klinické projevy Minimální rozměry p.k. Sagitální průměr 11 mm Šířka laterálního recesu 3 mm Plocha durálního
VíceMgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU
Aference. Volba FT vzhledem k míře poruchy pohybového systému. Etáže řízení a jejich ovlivnění. Analgetický účinek FT. Teorie bolesti. Fyzikální terapie II Mgr. Dagmar Králová 30. 3. 2011 Fyzioterapie,
VíceStrategie léčby onkologické bolesti
Strategie léčby onkologické bolesti MUDr. Marek Hakl, PhD. Klinika algeziologie a preventivní péče ChK FN Brno a LF MU SACS.GIBUZ.15.10.1204 Příčiny nádorové bolesti bolesti způsobené vlastním nádorem
Více32. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI
32. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI Úvod Bolest představuje jeden z nejzávažnějších projevů nádorového onemocnění. Léčba bolesti je nedílnou součástí onkologické péče. Úleva od bolesti obvykle neznamená
VíceMarkery srdeční dysfunkce v sepsi
Markery srdeční dysfunkce v sepsi MUDr. Pavel Malina MUDr. Janka Franeková, Ph. D. Oddělení klinické biochemie Interní oddělení Nemocnice Písek, a.s. Pracoviště laboratorních metod IKEM Praha Colours of
VíceCO JE CHŘIPKA? ONEMOCNĚNÍ SRDCE. V PLNÉ SÍLE během chřipkové sezony PROČ JE CHŘIPKA ZÁVAŽNĚJŠÍ U LIDÍ S ONEMOCNĚNÍM SRDCE?
V PLNÉ SÍLE během chřipkové sezony Důležité informace o chřipce ONEMOCNĚNÍ SRDCE Pozor! Virus chřipky představuje závažné zdravotní riziko pro jedince s ONEMOCNĚNÍM SRDCE. CO JE CHŘIPKA? Chřipka je vysoce
VíceNeuropatická bolest periferní a centráln
Neuropatická bolest periferní a centráln lní nervové soustavy MUDr. Jan Bartoušek Oddělen lení urgentního příjmup Fakultní nemocnice Olomouc Bolest Je varovný signál l pro organismus. Bolest je pociťov
VíceJak dlouho léčit tromboembolickou nemoc? MUDr. Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov
Jak dlouho léčit tromboembolickou nemoc? MUDr. Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov 1995 Six weeks versus six months. 40% provokovaných trombóz Schulman Six weeks versus.
VíceNeurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY
Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY Senzitivní systém povrchová citlivost hrubé dotykové čití ( protopatické), bolest, teplo, chlad hluboká citlivost: jemné
VíceŠlacha dlouhé hlavy bicepsu
Šlacha dlouhé hlavy bicepsu Monika Poláčková, Andrea Šprláková Radiologická klinika FN Brno a LF MU v Brně Přednosta: prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. MBA Anatomie Krátké kazuistiky zdvojená šlacha ruptura
VíceVYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU
VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU Z. Horáková Èeské vysoké uèení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Abstrakt Práce se zabývá termovizním mìøením pacientù, kteøí
VíceCIM terapie vynuceného používání paretické končetiny. Mgr. Karin Laská, prim MUDr. Tomáš Bauko Sanatoria Klimkovice
CIM terapie vynuceného používání paretické končetiny Mgr. Karin Laská, prim MUDr. Tomáš Bauko Sanatoria Klimkovice Sanatoria Klimkovicea pacient s RS 1. 2. 3. Nejčastěji přicházejí k RHB formou komplexní
VíceTime management cévních mozkových příhod. Rostislav Verner Magda Fleková Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.
Time management cévních mozkových příhod Rostislav Verner Magda Fleková Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Definice mozkového infarktu Mozkový infarkt je podle kritérií Světové zdravotnické
VíceBOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí
BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.3.2009 Bc.Eva Matoušková Léčba bolesti tradiční
VíceNávrh koncepce neurorehabilitačního centra
SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS P 10, 2006 Michal Černík, Petra Navrátilová, Lubomír Vašina Návrh koncepce neurorehabilitačního
VícePředmět: Biologie Školní rok: 2011/12 Třída: 1.L. Jméno: Jan Grygar Datum:10.1.2012. Referát na téma: bolest. Definice bolesti:
Jméno: Jan Grygar Datum:10.1.2012 Referát na téma: bolest Definice bolesti: Bolest je definována jako nepříjemná vjemová a emocionální zkušenost související se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně,
VíceSofistikovaná biomechanická diagnostika lidského pohybu
Projekt: Sofistikovaná biomechanická diagnostika lidského pohybu Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/09.0209 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Tento projekt je spolufinancován Evropským
VícePřínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání
Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání Jaromír Hradec 3. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do O ČEM BUDU MLUVIT: 1.
VíceVÝKONOVÝ INDUKČNÍ SYSTÉM
VÝKONOVÝ INDUKČNÍ SYSTÉM VÝKONOVÝ INDUKČNÍ SYSTÉM NEJMODERNĚJŠÍ TECHNOLOGIE BTL představuje inovativní terapii VÝKONOVÝM INDUKČNÍM SYSTÉMEM (SIS - SUPER INDUCTIVE SYSTEM). Princip Výkonového Indukčního
VícePřínos farmakokinetického monitorování pro optimalizaci biologické léčby ISZ. T. Vaňásek (Hradec Králové)
Přínos farmakokinetického monitorování pro optimalizaci biologické léčby ISZ T. Vaňásek (Hradec Králové) Farmakokinetické monitorování BL Biologická léčba Cílená modifikace imunitní reakce spojené s patogenezí
VíceNEFARMAKOLOGICKÉ PŘÍSTUPY OVLIVNĚNÍ BOLESTI NOVOROZENCE
NEFARMAKOLOGICKÉ PŘÍSTUPY OVLIVNĚNÍ BOLESTI NOVOROZENCE to make neonatal (intensive) care more humane Jan Malý Dětská klinika LF UK a FN Hradec Králové DOPORUČENÍ AAP 2006 zavedení rutinních postupů vedoucích
VíceLÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ
LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ Klára Svobodová, Dis. PaedDr. Irena Zounková, Ph.D. Předmět: Fyzioterapie v klinických oborech, ZS, 2NMgr Téma: metodické postupy
VíceÚvod Základní pojmy a rozdělení anestezie Základní pojmy Rozdělení anestezie 18
Obsah Úvod 10 1 Historie anesteziologie 11 1.1 Horace Wells a oxid dusný 11 1.2 Mortonův úspěch 12 1.3 Historie místní anestezie 13 1.4 Začátky anestezie v Českých zemích 14 1.5 Vznik samostatného oboru
VíceAKS konzervativně STEMI AKS (včetně trombózy stentu) AKS + CHRI AKS + diabetes mellitus
ARO 9.4.2019 Klinická doporučení P2Y12 inhibitorů Klinická indikace Elektivní PCI +++ Clopidogrel Prasugrel Ticagrelor AKS konzervativně + ++ nonste AKS PCI plánována - Clopidogrel pre-load - Clopidogrel
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. Jan Mikula, Bc. Nina Müllerová PREVENCE DEKUBITÙ Poøadatel díla: Mgr. Jan Mikula Recenze: Zdeòka Faltýnková Grada Publishing, a.s., 2008 Cover
VíceV. Pellantová, P. Rejtar : ADEM a očkování proti hepatitidě B - časová asociace nebo příčinná souvislost?
V. Pellantová, P. Rejtar : ADEM a očkování proti hepatitidě B - časová asociace nebo příčinná souvislost? ¹KLINIKA INFEKČNÍCH NEMOCÍ, ²RADIOLOGICKÁ KLINIKA, LF UK A FN HRADEC KRÁLOVÉ Kasuistika - anamnéza
VíceDOPORUČENÉ POSTUPY PSYCHIATRICKÉ PÉČE 2018
Autoři: Karel Šonka, Kateřina Espa-Červená Garant: Karel Šonka Oponent: Martin Anders Komentář k algoritmu Odkaz č. 1 Spánková hygiena - soubor základních životosprávných opatření k usnadnění spánku (1,2,
VíceV. Máslová, B. Schusterová, M. Nakládalová. 34. Benův den fyziologie a psychofyziologie práce Praha 16. června 2010
V. Máslová, B. Schusterová, M. Nakládalová 34. Benův den fyziologie a psychofyziologie práce Praha 16. června 2010 Teoretický základ Oskay et al Neurodynamic mobilization in the conservative treatment
VíceNové možnosti léčby bolesti pohybového aparátu MUDr. Bohumil Skála Ph.D.
Nové možnosti léčby bolesti pohybového aparátu MUDr. Bohumil Skála Ph.D. Všeobecný praktický lékař, ordinace Lanškroun Odborný asistent Ústavu sociálního lékařství LF UK Hradec Králové Člen výboru SVL
Více