Výběp podpořených ppojektů Blokový Gpant ppo NNO 1. výzva

Transkript

1 Výběp podpořených ppojektů Blokový Gpant ppo NNO 1. výzva březen 2009

2 O Blokotém gpanrs ppo NNO Blokový grant pro NNO je specifickou formou pomoci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Finančního mechanismu Norska, která je zaměřená na podporu NNO prosazujících veřejný zájem. Program podporuje posílení NNO jako aktivního partnera ve veřejné debatě a zapojení NNO v prioritních oblastech. Speciální pozornost je věnovaná rozvoji a relevanci standardů v ţivotním prostředí a aktivitám k posílení udrţitelného rozvoje. Mezi další cílové oblasti je zařazeno posílení multikulturního prostředí v místních komunitách, ochrana lidských práv a anti-diskriminační úsilí, stejně jako podpora dětí a mladistvých se specifickými problémy. Koncem roku 2006 byla vyhlášena 1. výzva na podporu projektů ve třech prioritách: 1a) Posílení multikulturního prostředí v komunitách 1b) Posílení lidských práv a boj proti diskriminaci a rasismu 2. Podpora dětí a mládeţe se specifickými problémy 3. Ochrana ţivotního prostředí V rámci 1. výzvy bylo podpořeno 79 projektů NNO v celkové výši EUR. Projekty probíhaly od poloviny června 2007 do poloviny června Počet podpořených projektů podle priorit: Priorita 1 23 projekty Priorita 2 23 projekty Priorita 3 33 projekty Stejně jako ve většině grantových programů tak i v Blokovém grantu pro NNO se při hodnocení výsledků ukončených grantových výzev objevují úspěšné projekty, které se výrazně odlišují od ostatních a stávají se tak zdrojem inspirace a motivace pro ostatní. 2

3 Projekty, které vám na následujících stránkách představíme, byly vybrány na základě hodnocení výsledků 1. výzvy Blokového grantu pro nestátní neziskové organizace (dále NNO). Doufáme, ţe Vás výběr prezentovaných projektů, jeţ významně přispěly k naplnění cílů jednotlivých prioritních oblastí, zaujme natolik, ţe navštívíte i naše webové stránky Na nich naleznete informace o programu Blokový grant pro NNO a o všech podpořených projektech z první i druhé výzvy. Věříme, ţe vaši pozornost upoutá také řada inspirativních fotografií z realizovaných projektů. Prohlédněte si téţ aktuality, kde můţete najít tipy na zajímavé akce, které v rámci programu příjemci grantu realizují. Priorita 1a) Mslrikslrspní ppoqrředí t komsnirách Česká republika v porovnání s jinými evropskými zeměmi není zemí s dlouhodobější imigrační zkušeností. Také novodobé standardy ochrany národnostních menšin nejsou ještě v ČR zaţité a veřejností plně pochopené. V mnohém ohledu je moţné tyto postoje pozitivně ovlivňovat a měnit prostřednictvím aktivit NNO, které přitaţlivým způsobem otevřou tento prostor odlišných většinové společnosti, a to především tam, kde spolu lidé ţijí a kde se setkávají. Cílem této priority je přispět ke zlepšování komunikace mezi etnickými a národnostními komunitami a většinovou společností, která povede k větší vzájemné otevřenosti a propojenosti komunit ţijících na stejném území (obce, regiony). Naplnění tohoto cíle lze dosáhnout také prostřednictvím projektů NNO, jejichţ aktivity podporují oboustranné poznávání, nastolení důvěry, zvýšení komfortu a bezpečného souţití národnostně a etnicky odlišných skupin a příslušníků většinové společnosti. V první výzvě bylo rámci této priority podpořeno celkem 13 projektů NNO. Tábor jsi ty délka trvání: 12 měsíců výše grantu: EUR region: CZ03 - Jihozápad CHEIRON T, o.p.s Důležitým mezníkem je pro nás získaná důvěra v komunitě a spolupráce s ní. Jedině systematická práce s celou rodinou a romskou komunitou může zlepšit postavení těchto dětí a mladých lidí. (citace ze Závěrečné zprávy) Stejně jako v jiných městech, i v Táboře je aktuálním tématem zapojení mladých lidí ze sociálně slabého prostředí do nejrůznějších společenských aktivit. Stejně důleţité je i působení na tyto děti a mladé lidi v pozitivním smyslu, směrem k prevenci jejich sociálního vyloučení. Projekt Tábor jsi ty usiloval o změny ve způsobu ţivota dětí a mladistvých ohroţených sociálním vyloučením. Zaměřil se na neorganizované, především romské děti a mladé lidi z Tábora. Jedním z dílčích cílů projektu byla aktivizace dětí, motivace k respektování pravidel a prostor pro seberealizaci klientů vyuţívajících sluţeb Cheironu T. V průběhu projektu byla realizována řada nejrůznějších volnočasových aktivit, které se neomezovaly pouze na sportovní či výtvarné kurzy, ale také na záţitkové a poznávací akce. 3

4 Nízkoprahové komunitní centrum pro děti a mládeţ Cheiron T díky projektu rozšířilo své multikulturní aktivity a poskytované programy. Úspěšně byly zavedeny nové volnočasové programy pro děti a mladé lidi z minorit i majoritní společnosti. Na některých činnostech pracovaly děti společně, byla jim tak poskytnuta moţnost vzájemně se lépe poznat a zmírnit xenofobii a rasismus obou etnických skupin. Cheiron T navázal díky těmto aktivitám i díky nově zavedené sluţbě terénní sociální práce kontakty s romskými rodinami a podařilo se mu oslovit děti a mladistvé v jejich přirozeném prostředí a nabídnout jim pomoc při řešení nepříznivých ţivotních situací. Kromě jiţ zmíněné terénní práce a nízkoprahového klubu nabídl projekt také individuální konzultace, kterých vyuţilo celkem 39 dětí. Děti mohly navštívit také přednášky se zajímavými hosty a debatní kluby, na kterých se v klidném prostředí setkali zástupci většinové společnosti s místními minoritami. Postupně se tak dařilo vzájemně přibližovat do té doby uzavřené komunity. Velký úspěch zaznamenalo uspořádání dvou kulturních festivalů, které prezentovaly alternativy k mainstreemu - Ţivot a umění a Týdny proti rasismu a xenofobii. Jedním z dalších úspěchů projektu je, ţe se někteří návštěvníci klubu ke konci realizace projektu rozhodli stát dobrovolnými pracovníky organizace. Tento krok, který je bezesporu dokladem funkčního zapojení komunity mladých lidí do realizovaných aktivit, je zároveň přirozeným motivačním faktorem pro další návštěvníky klubu. Projekt téţ umoţnil posílit organizační kapacity realizátora. Všichni zapojení pracovníci byli proškoleni v rámci kvalifikačních kurzů, coţ umoţnilo zavádět nové prvky do práce s dětmi a mladými lidmi a celkově obohatit rozsah nabídky komunitního centra. Zhodnocení projektu nejlépe vystihují slova Anety Vomelové z Cheiron T: Projekt Tábor jsi ty rozhodně podpořil multikulturní prostředí v regionu. Jeho aktivity, do kterých byly zapojeny děti, mladí lidé i dospělá veřejnost různých kultur, mírnily vzájemnou xenofobii a rasismus. Všechny aktivity projektu působily v dlouhodobém měřítku jako prevence sociálního vyloučení dětí ze sociálně slabého prostředí a romské komunity. Posílením kompetencí a schopností dětí a mladých lidí, informovanosti a smysluplným využitím jejich volného času dochází ke zvýšení vzdělanosti a snížení kriminality této skupiny. *80 klientů zapojených do projektu *23 klientů dlouhodobě vyuţívá sluţeb komunitního centra *poradenství s 39 klienty *zorganizováno 40 volnočasových aktivit, 36 floorballů, 35 tvořivých dílen, 16 aktivit Poznej sám sebe a okolí, 1 víkendový outdoorově-terapeutický pobyt, 28 přednášek, besed, 26 debatních klubů, 2 otevřené festivaly, 3 výstavy výrobků dětí *24 dobrovolníků z hudebních kapel, navštěvujících komunitní centrum komunitního centra, se aktivně zapojilo do projektu 4

5 Ppiopira 1b) Poqílení lidqkých ppát a boj ppori diqkpiminaci a paqiqms Prosazování lidských práv v individuálních případech je obtíţné a v aktivitách NNO zatím málo zastoupené (mimo jiné i s ohledem na chybějící finanční zdroje a nákladnost těchto aktivit). Nedostatečná je také nabídka a zajištění sluţeb v oblasti bezplatné právní pomoci včetně poradenství jako účinného nástroje právě při prosazování a ochraně lidských práv konkrétních osob, jejichţ práva jsou porušována. Právo na právní pomoc hrazenou státem sice zakotvuje Ústava ČR, ale prakticky je poskytována ojediněle. Pomoc v této oblasti zajišťují především NNO, kterým však pro tuto činnost chybí dostatek kvalifikovaného personálu a financí. Celkovým cílem této priority je posílení sluţeb a aktivit směřujících k účinnému prosazení práva a spravedlnosti zejména v individuálních případech, kdy jsou tato práva porušována. Záměry a cíle priority byly v 1. výzvě naplněny prostřednictvím realizace celkem 10 podpořených projektů NNO. Diskriminace azylantů a azylantek v ČR z genderové perspektivy délka trvání: 12 měsíců výše grantu: EUR region: CZ09 - Celá ČR Evropská kontaktní skupina v ČR Díky tomu, že jsme upozornily na chyby a nedostatky v projektech a programech na podporu integrace této cílové skupiny (realizované jak státními tak nevládními organizacemi a institucemi), jsme udělaly další krok ke zlepšení kvality poskytovaných služeb azylantům a azylantkám. (citace ze Závěrečné zprávy). Cílem projektu bylo formou kvalitativního šetření získat, analyzovat, a podrobně informovat o diskriminaci a nerovném zacházení, kterým čelí azylanti a azylantky při začleňování do majoritní české společnosti a dále předat tyto výsledky kompetentním orgánům státní správy a odborné veřejnosti. V rámci projektu se uskutečnilo kvalitativní dotazníkové šetření na vzorku 29 respondentů (15 ţen a 14 muţů) z řad azylantů a azylantet. Proběhl také výzkum sekundární cílové skupiny, kterou představovali pracovníci a pracovnice úřadů práce z různých regionů ČR, se kterými se uskutečnilo celkem 5 rozhovorů. Nahrávky byly následně přepisovány a analyzovány a výstupy pouţity pro zpracování publikace Diskriminace azylantů a azylantek v ČR z genderové perspektivy. Fakta a doporučení. Publikace o 76 stranách vyšla v českém jazyce v nákladu 1000 ks a celý text byl přeloţen také do angličtiny. Publikace, která byla hlavním výstupem projektu, vytvořila vhodnou půdu pro přijetí koncepčních změn týkajících se této oblasti v budoucnu a přispěla ke zvyšování informovanosti a ovlivňování názorů jak politických představitelů tak odborné a laické veřejnosti. 5

6 O atraktivnosti propojení tématu genderu a integrace cizinců a cizinek i pro odbornou veřejnost vypovídají nabídky ke spolupráci na vedení workshopů pro NNO, které Evropská kontaktní skupina obdrţela. Dokladem vysoké kvality realizovaných aktivit je ţádost nadace Friedrich Ebert, aby Evropská kontaktní skupina vytvořila publikaci zaměřenou na cizinky ţijící v České republice. Nadále tak i po ukončení projektu budou šířeny informace získané v průběhu výzkumu, a to nejen v ČR, ale po celé Evropě. Hlavní výstup projektu má dle realizátorky projektu Evy Kavkové i dlouhodobý dopad: Doporučení k efektivnější integraci azylantů a azylantek, která jsou součástí publikace, budeme tlumočit na Výboru pro rovné příležitosti žen a mužů při Radě vlády ČR pro lidská práva, jehož je EKS členkou. Tím chceme iniciovat podněty pro změny v opatřeních na podporu integrace cizinců a cizinek v ČR. *publikace v češtině v nákladu 1000ks, v angličtině na CD 200ks*propagace publikace: 2 tiskové zprávy, 3 rozhlasové pořady, vysílání Českého rozhlasu, články v časopisech a na webových stránkách *distribuce publikace: orgány státní správy, samosprávy, úřady práce, školy, knihovny, NNO, Evropská komise, Evropský parlament Priorita 2) Podpora děri a mládeže qe qpecifickými ppoblémy Nedostatečná nabídka i dostupnost zdravotních a sociálních sluţeb v České republice (např. terénní sociální práce, denní centra, sluţby rané péče, osobní asistence, preventivní, krizové a poradenské sluţby) znesnadňuje pečovat o děti a mladistvé se specifickými problémy především v rodině. Chybí národní strategie a koncepce péče o dítě a rodinu a její zakotvení v legislativě a kaţdodenní praxi. Současný systém je roztříštěný (spravován pěti ministerstvy), administrativně náročný a zdlouhavý, neposkytuje dostatek terénních a preventivních opatření. Důsledkem je alarmující situace, kdy v České republice vyrůstá vysoký počet dětí v ústavních zařízeních (kojenecké ústavy, dětské domovy, ústavy sociální péče). Počet dětí do tří let vyrůstajících v ústavech je ČR stále velmi vysoký. Na tuto situaci opakovaně upozorňují především NNO, které v dané oblasti působí. Oblast péče o děti a mladistvé se specifickými problémy je zaměřena jak na děti sociálně znevýhodněné (tj. ţijící mimo rodinu nebo ohroţené umístěním do ústavního zařízení), tak na děti se zdravotním postiţením. Cílem této priority je zlepšení poměru rodinné péče na úkor ústavní péče v případě dětí s váţnými zdravotními či sociálními problémy. Hlavní myšlenkou je umoţnit dětem vyrůstat v rodinném prostředí (tedy v biologické rodině či náhradní rodinné péči) buď realizací preventivních programů nebo zprostředkováním návratu dětí z ústavní péče do rodin. Cílovou skupinou jsou děti a mládeţ ve věkové kategorii do 18 let a jejich rodiny. V rámci této priority bylo v 1. výzvě podpořeno celkem 23 projektů NNO. 6

7 Vytvoření týmu terénních pracovníků pro klienty Azylového domu Přemysla Pittra pro děti délka trvání: 12 měsíců výše grantu: EUR region: CZ01 - Praha Dům tří přání, o.s. - Azylový dům Přemysla Pittra pro děti V průběhu projektu se ukázalo, že terénní služby je žádoucí poskytovat nejen jako následnou péči po ukončení pobytu dítěte v Azylovém domě, ale také před započetím pobytu a v jeho průběhu. (citace ze Závěrečné zprávy) V průběhu realizace projektu navíc vyvstala potřeba zavést terénní sluţby i jako přípravu na pobyt v Azylovém domě, tj. poskytovat terénní sluţby před samotným pobytem, či terénní sluţby vyuţít jako alternativu k pobytu. V důsledku tohoto zjištění došlo k posílení týmu terénních pracovníků o pozici metodika vyhodnocení rodinné situace. Realizátor projektu své aktivity zaměřoval na mnohoproblémové rodiny s dětmi ve věku od tří do osmnácti let. Terénní pracovníci se zaměřili na potřeby rodiny jako celku, tj. snaţili se rodině pomoci při řešení bytové situace, byli jí nápomocni při zprostředkování právního poradenství, pomáhali řešit pracovní uplatnění rodičů a dostupnost zdravotní péče. Dětem zajišťovali volnočasové aktivity a pomáhali jim v komunikaci s učiteli apod. Realizovaný projekt umoţnil dětem zvýšit kvalitu ţivota, aniţ by byly nuceny opustit přirozené prostředí biologické rodiny. Tým Domu tří přání si je však vědom, ţe práce s mnohoproblémovými rodinami představuje běh na dlouhou trať a proto v realizaci započatých aktivit hodlá pokračovat i nadále. Vzhledem k tomu, že nám bylo schváleno pokračování projektu v rámci 2. výzvy Blokového grantu, máme možnost rozvíjet naši práci a navázat na tento pilotní projekt, z čehož máme velikou radost a samozřejmě také cítíme velikou odpovědnost, shrnuje Elena Turnovská, ředitelka organizace. *terénní sluţby poskytnuty 56 dětem a jejich rodinám *kaţdý terénní pracovník poskytl denně cca 10 hovorů, měsíčně setkání *doučování poskytnuto 10 klientům *21 klientů pobytových sluţeb vyuţilo následné sluţby (100% klientů) *35% klientů vyuţilo terénní sluţbu jako alternativu k pobytu či doplnění amb.sluţeb *v průběhu projektu se do AD na pobyt nevrátil ţádný z klientů *zpět do rodiny se po pobytu vrátilo 50% dětí *v rámci projektu spolupráce s 9 školami *na terapeutická setkání docházelo 55% ze všech klientů terénní sluţby *79% klientů vyuţilo některé ze sluţeb spolupracujících organizací (21 externích odborníků, 20 NNO, 86 státních institucí) *poskytnuto 1143 telefonických intervencí, 618 osobních setkání, 56 zprostředkování kontaktu (celkem 1817 intervencí) 7

8 Děti odsouzených rodičů- posílení práv a postavení délka trvání: 12 měsíců výše grantu: EUR region: CZ09 - Celá ČR Český helsinský výbor Specifické problémy dětí odsouzených rodičů vyplývají zejména ze vzájemného odloučení, omezení nebo zmizení přímého vzájemného kontaktu. Faktická ztráta osobního kontaktu může mít následky jako je opoždění a poruchy tělesného, rozumového i emočního vývoje dítěte vedoucí až k jeho psychické deprivaci... (citace ze Závěrečné zprávy) Dětem odsouzených rodičů nebyla dosud v ČR věnována dostatečná pozornost. Přitom právě tyto děti bývají zasaţeny rozsudkem, který byl vynesen nad jejich rodiči, minimálně stejně silně jako dospělí. Pro děti je vzniklá situace ještě tíţivější, ţijí-li v neúplné rodině a s nastoupením trestu pak přijdou o jediného rodiče. V lepším případě zůstávají děti v péči člena širší rodiny, v horším případě přichází na řadu náhradní rodinná péče či ústav. Ať uţ zůstane dítě u druhého z rodičů, či v jiném prostředí, není této specifické skupině dětí věnována ţádná odborná péče, která by dětem ulehčovala jejich dočasné odloučení od rodiče. Výjimečnou roli v této oblasti sehrává Český helsinský výbor, který se v rámci realizovaného projektu zaměřil na posílení vazby mezi odsouzenými rodiči a jejich dětmi. Samotná práce s dětmi by však nebyla dostačující; projekt byl dále zaměřen na rodiče vykonávající trest odnětí svobody, pracovníky Vězeňské sluţby ČR a zařízení ústavní a náhradní rodinné péče. Tyto zainteresované skupiny mohou zásadně přispět k udrţení funkční rodiny a v důsledku tak co nejlépe tyto děti připravit na plnohodnotný ţivot. Důleţitým cílem projektu byla realizace asistovaných návštěv dětí u odsouzených rodičů, které měly být prostředkem k udrţování vazeb mezi rodiči a dětmi. Celkem 18 dětí mohlo díky projektu třikrát navštívit své odsouzené rodiče a 9 rodičů své děti. Úspěšnost těchto setkání byla však podmíněna řadou předchozích kroků, které musela organizace dobře naplánovat a připravit. Šlo zejména o navázání komunikace s jednotlivými věznicemi a jejich pracovníky. Bylo nutné proškolit zaměstnance vězeňských sluţeb ve specifickém přístupu k dětem z cílové skupiny a v neposlední řadě i zaměstnance realizátora projektu tak, aby klientům mohli poskytnout kvalitní sluţby vzhledem ke specifickému prostředí, v němţ se rodiče nacházeli. Za tímto účelem vznikl Manuál pro komunikační kurz s pracovníky VS. Ačkoli vyvrcholením projektu byla samotná setkání dětí s rodiči, významným pro další práci Českého helsinského výboru bylo zajištění nezbytné zpětné vazby od spolupracujících věznic. Nenahraditelnou součástí projektu bylo zajištění propagace tématu, která probíhala prostřednictvím internetu a jejímţ cílem bylo rozpoutat veřejnou diskusi. 8

9 Celkový dopad realizovaného projektu vystihují slova Kateřiny Matulové: Projekt předpokládal pozitivní dopad zejména na sociální zázemí dětí a jejich vývoj. Možnost osobního kontaktu dětí s rodiči ve věznici a také zprostředkování poznání prostředí, ve kterém rodiče žijí, stejně tak jako to, že jsou zdrávi, mělo na děti zklidňující dopad. Nejvíce zřetelné byly emoční dopady, které se projevovaly u dětí, např. zklidnění hyperaktivního dítěte, rozmluvení nekomunikativního dítěte, apod. Podle vyjádření osob, jež děti doprovázely, nebyly u dětí zaznamenány žádné negativní emoční dopady, avšak na zobecnění vlivu návštěv byl počet klientů příliš malý. Z hodnocení věznice vyplynulo, že asistované návštěvy jsou pro odsouzené zátěžovou situací pojící se někdy i s nutností lékařské medikace, avšak návštěvy jako takové jsou využity k výchovnému působení na odsouzené. *navázána spolupráce s GŘ VS ČR a 2 věznicemi *osloveno 65 dětských domovů s dotazníkem, návratnost 12 dotazníků *konkrétní spolupráce navázána s 10 institucemi náhradní rodinné péče *realizovány 4 besedy s odsouzenými *poskytnuto 43 hodin individuálních konzultací 16 zařazeným klientům *proběhlo 11 asistovaných návštěv + 1 speciální (eskorta) *48 asistovaných návštěv dětí 18 zařazených dětí *školení pro 11 pracovníků věznic v rámci komunikačního kurzu *58 příspěvků veřejnosti do internetové diskuse *418 přečtení článků o projektu na webu *17 účastníků kulatého stolu Priorita 3) Ochrana žitorního ppoqrředí Prioritní oblast Ochrana ţivotního prostředí je zaměřena na rozvoj a soulad relevantních standardů v ochraně ţivotního prostředí a na aktivity k posílení udrţitelného rozvoje. Po vstupu do EU se většina finančních prostředků z domácích a EU fondů pro NNO soustředí na nákup konkrétních sluţeb. Neexistují zdroje, s výjimkou Blokového grantu pro NNO, ze kterých by byly v adekvátní výši financovány ekologické NNO plnící monitorovací roli a zastupující veřejnost (advocacy). Role ekologických NNO je podstatná při přijímání mezinárodních a evropských závazků, které počítají s kontrolou veřejnosti. Proto je nutné věnovat pozornost a nezbytné finanční prostředky zejména těm NNO, které se podílejí na podpoře účasti veřejnosti v legislativních a dalších rozhodovacích procesech, právní osvětě a proškolování zainteresované části veřejnosti a nestátní sféry, monitorovací a kontrolní činnosti ve vztahu k veřejnému a soukromému sektoru (včetně zpracování vlastních analýz a studií). Důleţitým okruhem činností, který je třeba podporovat, je praktická realizace ochrany přírody a krajiny. V této oblasti hrají velmi důleţitou roli ekologické NNO, které mají potenciál a zkušenosti s realizací řady konkrétních činností v ochraně ţivotního prostředí na místní a regionální úrovni. Vzhledem k zásadnímu omezení disponibilních zdrojů je důleţitá rovněţ podpora vzdělávací, výchovné a osvětové činnosti NNO v oblasti ţivotního prostředí. Dále je třeba podporovat aktivity NNO v ochraně klimatu, protoţe jde o zásadní environmentální problém současného světa. Cílem této priority je prostřednictvím aktivit vedoucích k systémovým změnám a současně aktivit zaměřených na praktickou realizaci přispět k udrţitelnosti ţivota, zvýšit zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v oblasti ţivotního prostředí na místní i celostátní úrovni a zlepšit přímou ochranu přírody a krajiny. V rámci této priority bylo v první výzvě podpořeno 33 projektů NNO. 9

10 Zaostřeno na hypermarkety účast veřejnosti v rozhodovacích procesech o vlivu na životní prostředí délka trvání: 12 měsíců výše grantu: EUR region: CZ09 - Celá ČR NESEHNUTÍ Brno Výzkum odhalil celou řadu nových skutečností o prostorové expanzi nákupních center v České republice a tvrdými daty podložil dřívější poznatky z jednotlivých případů či případových studí. Závěry výzkumu byly prezentovány v celé řadě médií (citace ze Závěrečné zprávy) Z jednoho z letáků občanského sdruţení NESEHNUTÍ Brno se dovíme, ţe dle výzkumu agentury Respond & Co. si 81,4 % Čechů nepřeje výstavbu dalších nákupních center. Důvodem je často klamavá reklama, necitlivý zásah do krajiny, nerespektování ekologického chování a lidských práv. Cílem projektu tak bylo dále seznamovat veřejnost se situací v ČR, prosadit systémové změny v oblasti neregulované expanze nákupních center v České republice a umoţnit veřejnosti a občanským iniciativám plnohodnotné zapojení do procesu rozhodování o další výstavbě. Organizace v rámci jedné ze svých aktivit shromáţdila a zpracovala řadu nových informací vztahujících se k tématu vlivu nákupních center na ţivotní prostředí a publikovala studii Environmentální dopady plánované prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v ČR v roce Poznatky získané během výzkumu a spolupráce se zahraničními odborníky, včetně mapování zahraniční situace a způsobů řešení, vyuţil realizátor projektu během besed, putovních výstav či v poradenství a propagaci na webu a v infomateriálech. Velký úspěch sklidily u veřejnosti kurzy a informační semináře. Z různých doprovodných akcí si lidé odnášeli nákupní tašky ze lnu a biobavlny, poznámkové bloky z recyklovaného papíru, propisky z kompostovatelného plastu a odznaky ubezpečující okolí textem, ţe dotyčná osoba není loutkou hypermarketu. Z příspěvků prezentovaných během víkendového semináře v lednu 2008 vznikl sborník Zaostřeno na hypermarkety sledující problematiku z různých úhlů - geografie maloobchodní sítě, nákupního chování, územního plánování a krajinné ekologie, práv zaměstnanců a interakce s lokální ekonomikou. 10

11 Projektovému týmu NESEHNUTÍ a jeho spolupracovníkům se podařilo také vytvořit dobré předpoklady pro prosazení systémových změn v této oblasti. Některé výstupy projektu byly vyuţity také při připomínkování a ovlivňování koncepčních plánovacích dokumentů i při lobbyingových aktivitách. Díky projektu se Příliš drahá sleva, jak se také jmenuje jeden z informačních letáků NESEHNUTÍ upozorňující na chování hypermarketů, stala kvůli svému nerespektování principů ochrany ţivotního prostředí a porušování lidských práv a práv zvířat pro část veřejnosti nepřijatelnou. Realizátor projektu v této souvislosti dále zdůrazňuje: Projekt také podpořil schopnost aktivních občanů účastnit se rozhodovacích procesů týkajících se nových nákupních center a posílil jejich praktické a odborné dovednosti. *1 environmentální studie (náklad 100ks a zveřejnění na webu) *1 elektronický materiál shrnující zahraniční zkušenosti *informační kampaň (informační leták ks, sborník textů k různým oblastem problematiky 500ks, propagační předměty tašky 110 ks, placky 245 ks, tuţky 600 ks, ks dvou typů letáků, samolepky, putovní výstava 10 panelů, 16 prezentací výstavy, leták propagující výstavu 3000 ks, TV spot, web, 16 besed pro celkem 400 osob, 49 porad a intervencí pro místní zainteresovanou veřejnost, seminář pro 38 osob). Dejme chodcům zelenou délka trvání: 12 měsíců výše grantu: EUR region: CZ01 - Praha OŽIVENÍ, o.s. se v obecné rovině udržuje na vrcholu zájmu a pozornosti obecné populace... (citace ze Závěrečné zprávy) Pro hladké cestování na kole, koloběţce, pěšky, v kočárku či golfových holích nejsou zatím ve většině českých měst podmínky vyhovující a automobilové alternativy na svou příleţitost stále ještě čekají také v hlavním městě ČR. Projekt Dejme chodcům zelenou se systematicky snaţí prostřednictvím prosazování systémových změn, lobbyingu, advokacie a posílením účasti veřejnosti na rozhodování zlepšit ţivotní prostředí města a udělat jej přívětivějším pro jeho obyvatele. Cílem aktivit projektu bylo sníţit energetickou náročnost dopravy a vzbudit zájem veřejnosti o ţivotní prostředí města, pěší a cyklistickou dopravu. Během ročního projektu proběhla rozsáhlá kampaň zahrnující čtyři osvětové akce určené pro širokou veřejnost. Na podzim roku 2007 se obyvatelé města mohli zúčastnit tzv. Parádní procházky, kterou zakončila masáţ nohou a relaxace na praţské náplavce. Velké podzimní cyklojízdy a Jarní cyklojízda na jaře 2008, kterými dohromady projelo více neţ lidí, byly barevným a poutavým představením, kterého se mohl zúčastnit kaţdý. Hlavním cílem bylo 11

12 upozornit na přednosti cyklistické dopravy. Pro studenty a učitele a také pro úředníky byla určena akce Do školy na kole. V rámci projektu vznikla broţura s názvem Město pro pěší představující strategie rozvoje pěší dopravy v ČR a v zahraničí. Tu příjemce grantu věnoval především představitelům veřejné správy a odborné veřejnosti. Jakým způsobem se dopravují do školy a jaké překáţky cestou překonávají, hodnotili ţáci ze tří praţských škol. Na základě jejich poznatků vznikly mapy dopravní situace okolí škol. Realizace projektu zasáhla širokou veřejnost v mnoha ohledech. Běţný obyvatel Prahy byl konfrontován během několika dnů s hromadnými akcemi cyklojízd a pochodů, během kterých probíhala rozsáhlá informační kampaň propagující jiné formy dopravy a ekologičtější přístup k ţivotnímu prostředí ve městě. Konala se malá divadelní představení, koncerty a doprovodné informační akce. Široká veřejnost byla upozorněna na problém zhoršujícího se ţivotního prostředí v Praze a na vzrůstající počet automobilů ve městě. Projekt přispěl k diskusi týkající se situace dopravy v Praze, hledal cesty moţného zlepšení a zapojil odborníky, studenty, NNO a představitele veřejné správy. Realizátorka projektu Petra Lukešová na závěr uvádí: Projekt přinesl konkrétní, byť dílčí, zlepšení životního prostředí v Praze. Projekt zlepšil místní infrastrukturu pro potřeby udržitelné nízkoenergetické dopravy chůze a cyklistiky. Zvýšením počtu uživatelů bezmotorové dopravy došlo k dílčímu omezení poptávky po silniční motorové dopravě, a tím i zátěže s ní spojené. *4 osvětové akce *1 broţura o pěší dopravě * propagačních letáků *3 200 samolepek * plakátů *publikováno 15 inzerátů v novinách a časopisech *50 novinových článků *10 konkrétních opatření na úrovni samosprávy *1 odborná studie o pěší dopravě *1konference o 160 účastnících *zapojení do výzvy 5 bodů pro Prahu přívětivější k chodcům a cyklistům - posbíráno 3215 podpisů Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) je nejvýznamnější českou nadací, která jiţ 16 let svou činností úspěšně podporuje rozvoj neziskového sektoru v České republice. Za dobu své existence přerozdělila 1 miliardu korun a podpořila 3000 projektů neziskových organizací v ČR, které se zaměřují na pomoc ohroţeným a znevýhodněným skupinám, ochranu lidských práv a demokratických hodnot, přispívají k vzájemnému souţití a toleranci menšin ve společnosti a věnují se z různých pohledů dětem a mládeţi. V souladu se Zákonem o veřejných zakázkách, byla NROS v rámci Finančních mechanismů EHP a Norska vybrána za zprostředkovatele Blokového grantu pro nestátní neziskové organizace. Nadace rozvoje občanské společnosti Jelení 196/ Praha-Hradčany Tel:(+420) Fax: (+420) info@blokovygrant.cz URL: 12