TOLLING, JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ K ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH FINANČNÍCH SITUACÍ

Transkript

1 TOLLING, JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ K ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH FINANČNÍCH SITUACÍ Eva Švecová ÚVOD Pokud se podnik dostane do finančních potíží respektive krize, začne se výkonnost podniku výrazně zhoršovat. Již od počátku tohoto velmi problémového období se musí podnik snažit v daleko širší míře optimalizovat své náklady a také zároveň hledat nové alternativní zdroje financování pracovního kapitálu. Zároveň jsou podniky nuceny omezovat své investiční aktivity. Mohli bychom říci, že se z praktického hlediska jedná o restrukturalizaci s následným cílem vyvést podnik z finanční krizové situace. V dnešní době stále více stoupá důležitost analýzy s možností restrukturalizace podniku s následnou realizací. Jedním z prvních kroků je provedení finanční analýzy s následujícím vyhodnocením, zda se podnik nachází v řešitelné situaci a zda existují možnosti jak podnik vyvésti z krize. Teoretické východiska tollingu nejsou v literatuře podrobně rozpracovány a tato metoda financování není běžně používaným nástrojem. V následujícím příspěvku se budeme věnovat využití metody tollingu v kombinaci s projektovým řízením, které tak umožní rozšíření portfolia investičních příležitostí pro umístění zdrojů. Cílovou skupinou pro realizaci tohoto typu financování jsou malé a střední podniky. 1 VYMEZENÍ TERMINOLOGIE 1.1 PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ Projekt je v chápání dnešního slova smyslu vnímán jako soubor dílčích činností. Počínaje několikadenními menšími projekty, obsahujícími jen několik desítek činností, přes složitější týdenní projekty, až po ty nejnáročnější, jež zahrnují tisíce činností, se s nimi denně střetáváme ve všech oblastech ekonomické sféry. [2, 5] Podmínkou každého projektu je splnění jeho trojpodmínky(časové omezení, nákladové omezení, výkonnostní kritéria) tzv. trojimperativu tzn. ve stanoveném čase a při respektování předpokládaných zdrojů a nákladů dosáhnout požadovaných cílů. Za úspěšný projekt považujeme ten, v rámci kterého se podaří splnit všechny 3 uvedené podmínky současně, tedy dodržet kvalitu, čas i náklady. Ne náhodou trojimperativ projektu, přesně odpovídá tomu, jak je v občanském zákoníku vymezena smlouva o díle, kdy každá smlouva musí obsahovat specifikaci plnění, termíny a cenu, aby to vůbec smlouva byla. Podmínky jsou na sobě závislé a změna jedné z nich znamená změnu ostatních. Například pokud chce zákazník vyšší kvalitu výstupu svého projektu, musí si dopředu uvědomit, že bude mít současně co dočinění, jak s celkovým zvýšením nákladů, tak i možným prodlením v termínu dokončení projektu. [1] Naplnění projektového cíle se odehrává v rámci tzv. životního cyklu projektu v podobě sekvence pěti projektových fází, jejichž realizace představuje první faktor vedoucí k úspěšné realizaci projektu. V rámci každého projektu se konkrétní náplň těchto fází může lišit, zcela však nelze vynechat ani jednu z nich. Každá má své vlastní subfáze, které jsou obvykle definovány organizací. Jedná se o tyto fáze: fáze iniciace, fáze plánování - času, nákladů, provedení, sledování projektu a jeho vývoj, řízení projektu, ukončení projektu. [1, 11] 1.2 PRACOVNÍ KAPITÁL Financování pracovního kapitálu v celém rozsahu je složitou a někdy i možná rizikovou ekonomickou operací. Je nutno rozlišovat, zda pro financující subjekt, tedy zadavatele se jedná o

2 aktivitu jednorázovou nebo se jedná o subjekt, který má tuto aktivitu současně jako svůj podnikatelský záměr. Vlastník jako vkladatel kapitálu má tedy zájem na rentabilitě kapitálu, rozhoduje o jeho použití na dlouhodobé investice a rovněž rozhoduje, zda použije k investování cizích dlouhodobých zdrojů. Zjišťuje tedy, zda vložený vlastní kapitál a dlouhodobé cizí zdroje jsou užívány podle tzv. zlatého pravidla jako zdroje krytí stálých aktiv. Tento ukazatel je pro podnikovou ekonomiku velmi významný. Souvisí totiž bezprostředně s krátkodobým financováním oběžného majetku, tj. majetku, který je nezbytný pro provoz firmy. Proto se mu také říká provozovací nebo pracovní kapitál.[4] Dostatečná velikost pracovního kapitálu tvoří tzv. finanční polštář, který tlumí případné nepříznivé dopady, např. cenové.[4] V praxi má pracovní kapitál podobu disponibilních prostředků, svěřených k dispozici manažerům a používá se k financování běžných potřeb. Jsou-li v podniku peněžní toky v souladu s finančním plánem, udržuje se hladina pracovního kapitálu v poměrně stabilní výši. Pracovní kapitál tedy představuje přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy, tedy tu část, která je financována dlouhodobými finančními zdroji. Protože dlouhodobý kapitál není okamžitě splatný, je tato část oběžného majetku k dispozici vedení podniku pro jeho podnikatelskou aktivitu. Je však třeba, aby tento pracovní kapitál byl v likvidní formě (penězích, obchodovatelných cenných papírech).[6] 1.3 TOLLING Tollingové financování pracovního kapitálu je uplatnitelné v širokém spektru oborů v průmyslu, ve stavebnictví, ale i v dalších odvětvích. Kromě základních, obecných principů této metody existují vždy určité specifické podmínky, které je možno modifikovat pro daný okruh. Jde o specifické financování určené především klientům podnikajícím ve výrobě.[9] Jedná se o vhodný nástroj jak pro podniky v režimu krizového řízení, tak i pro výrobní podniky, které se nepotýkají s finančními problémy. Vhodnou příležitostí pro tollingové financování jsou například výrobci, kteří nedisponují prostředky na nákup výrobního materiálu, ačkoli mají zajištěn odbyt.[10] Zde je na místě nutné podotknout, že tento způsob byl uplatňován po dobu restrukturalizace společnosti VÍTKOVICE, a.s. a to jak v hutní výrobě, tak i ve strojírenské výrobě v kombinaci tollingu s projektovým financováním. Principy a zkušenosti s jeho realizací v praxi se staly předmětem výuky netradičních finančních nástrojů jak na VŠE v Praze tak i na VŠB - TU v Ostravě. Tento princip je rovněž popisován ve sbornících z mezinárodních vědeckých konferencí, zaměřených na ekonomickou problematiku. Metoda tollingu je graficky znázorněna v přiloženém obecném schématu (Obr. 1) a její podstata spočívá v tom, že financující subjekt nakupuje na svůj účet materiály, suroviny, případně energie, které předává financované společnosti (výrobci) ke zpracování, financovaná společnost z převzatých komodit vyrobí hotový výrobek, za jehož výrobu obdrží zpracovatelskou odměnu, která pokryje jeho zpracovací náklady a zisk a financující společnost prodá hotový výrobek na svůj účet odběrateli. Principy tollingu můžeme charakterizovat následujícím způsobem[3],[12]: Financování subjektu, který se nachází ve finančních potížích. Financující subjekt, tj. společnost, která realizuje tolling. Materiál a výrobky jsou po celou dobu výrobního procesu ve vlastnictví financující společnosti. Příjemce tollingu provádí jednotlivé výrobní operace za tzv. zpracovatelskou odměnu. Financující subjekt zabezpečuje nákup materiálu a energií. Financující subjekt odkupuje nedokončenou výrobu a zásoby.

3 Obr. 1: Schéma základních vazeb tollingu Zdroj:[8] 2 FINANCOVÁNÍ PODNIKU V KRIZI Platební neschopnost podniku, která bývá označována jako finanční krize, představuje nejfrekventovanější chápání krize podniku a tím krizového řízení jako procesu vyvedení podniku z červených čísel. Toto pojetí můžeme popsat jako proces, na jehož počátku je pokles objemu obratu, který se projeví v ekonomické oblasti a vyústí do snížení likvidity podniku. Krize přivádějí podnik do obtíží, jež se projevují v platební neschopnosti, což je výsledkem předchozí nerentability, dále se projevují v nedostatku kapitálu způsobeném přílišným růstem a v nerovnováze jako důsledku poklesu objemu výroby, ztráty motivace u pracovníků a zhoršení stavu likvidity. Za první fázi krize je možno považovat až pokles obratu, kterému však předcházejí nedostatky a vlivy z vnitřního nebo vnějšího prostředí podniku a je důsledkem předchozích rozhodnutí a podnikových aktivit.[13] Výsledek vzájemného působení vnitřních a vnějších rizikových faktorů na straně jedné a špatných podnikatelských či manažerských reakcí na straně druhé je příčinou vzniku krize, a jakmile se začínají jednotlivé odchylky od plánovaného stavu opakovat stále častěji, přemění se krizový stav v trvalejší. 2.1 REAKCE NA PROJEVY KRIZE Pokud se společnost ocitne v krizové situaci, musí zareagovat a snažit se využít všechny dostupné zdroje a zároveň eliminovat zbytečné náklady. Management by se měl soustředit především na tyto následující aktivity, které můžeme označit jako jedny z nejdůležitějších. [12] Zajistit dostatečné cash flow společnosti V případě, kdy se podnik dlouhodobě potýká s nedostatkem finančních prostředků, přináší to pravděpodobné problémy a může očekávat složité období ve vývoji podniku. Projevem bude zpomalení výroby, v horším případě se bude potýkat s platební neschopností a tato nepříznivá situace může vyústit až bankrotem. Je proto nutné neustále kontrolovat tok firemních financí. Východiskem z krizové situace se může stát úvěr od bank, možný prodej určité firemní nemovitosti, nevyužívaného majetku či nepotřebných zásob. Zaměřit se na snižování nákladů Jedním z nutných opatření je snížení nákladů, které je potřeba v situaci nedostatečných finančních prostředků provést. Nemusíme okamžitě zahájit propouštění zaměstnanců, ale je možné například snížit fond pracovní doby a zároveň eliminovat náklady spojené se služebním cestováním, případně odsunout či pozastavit plánované investice. Sledovat a reagovat na platební neschopnost odběratelů firmy Pokud odběratelé přestanou platit včas, nastane problém v udržování kladného firemního cash flow. Důvodem zpožďování jejich plateb mohou být pozastavené platby naopak od jejich obchodních partnerů, kteří rovněž nedodržují stanovené termíny. Firmy stále častěji řeší problémy s tzv. druhotnou

4 platební neschopností. V tomto případě je nutností starat se především o klíčové odběratele, což vychází z Paretova principu 80:20, který nám říká, že 20 % všech odběratelů tvoří 80 % celkových příjmů.[7] Plánovat budoucnost společnosti Vznik krizové situace, která ve firmě nastala, se nemusí stát pro management vždy pouze hrozbou, ale naopak by se měla stát také příležitostí a určitou výzvou ke změně a poučení se z této situace. Napomůže firmě otevřít oči a přistoupit ke změnám ve zlepšení podnikových činností, ke kterým se nemohl dříve odhodlat a které se budou zavádět snáze, než v době, kdy se firmě daří a pracovníci v podstatě nevidí důvod, proč by se mělo něco změnit. Měli bychom počítat s koncem krize a zaměřit pozornost na rozvoj firmy směrem k budoucnosti. Pokud shrneme předchozí body, můžeme konstatovat, že podnik či firma musí reagovat včas na všechny příznaky krizových situací a prozíravý management by se měl snažit v rámci svých možností na tuto situaci připravit. Rychlá reakce je základem zvládnutí problému. 2.2 JAKÉ VÝHODY SKRÝVÁ FINANCOVÁNÍ METODOU TOLLING Banka (finanční instituce) Pro banku (nebo jinou finanční instituci) je tento způsob financování především v dnešní době krize velmi výhodný, neboť je takto chráněna před případným konkursem výrobní společnosti. Pro banku poskytnutý tollingový úvěr není natolik rizikový, což má pozitivní dopad i do kapitálové přiměřenosti banky. Zpracovatel (výrobní společnost) Pro zpracovatele potýkajícího se s finančními problémy je v dnešní době tento způsob financování pracovního kapitálu velmi výhodný, protože díky němu nevstupuje do ohrožení v podobě svého případného konkurzu, neboť vlastníkem vstupů a výrobků není on sám ale zadavatel (tollingová společnost), který se místo něj stává věřitelem odběratelů a dlužníkem dodavatelů. Tollingové financování může být výhodné také pro zpracovatele, který se nepotýká s finančními problémy, kdy tímto způsobem může získat více bankovních úvěrů najednou, protože jejich část banka poskytuje jinému klientovi, tedy zadavateli (tollingové společnosti). Použití tollingového mechanizmu může výhodně využít také zpracovatel, který je sice bez finančních potíží, ale i přesto mu banka odmítá poskytnout úvěr. Takto si zpracovatel může prostřednictvím tollingu přesunout vlastnictví materiálových a výrobkových zásob na tollingovou společnost a tímto krokem díky razantnímu zlepšení téměř všech bankovních ukazatelů následně získat od banky úvěr. Pro zpracovatele je tollingové financování výhodné také z toho důvodu, že vztahy s jeho odběrateli (včetně stanovení např. podmínek prodeje) zůstávají zachovány, pouze probíhají na jiném právním základě. Zadavatel (tollingová společnost) Tolling může být pro zadavatele jak jeho aktivitou jednorázovou, tak se může jednat o jeho hlavní podnikatelský záměr. Hlavní výhodou je jeho ziskovost, která je samotnou podmínkou implementace tohoto způsobu financování pracovního kapitálu. Další výhodou je to, že zadavatel získá touto metodou financování detailní informace o výrobní společnosti, včetně jejího know-how, informací o obchodu, výrobě, inovacích. Další výhodou je, že vložené zdroje jsou neustálé ve vlastnictví zadavatele, včetně produktů za ně nakoupených a určených k dalšímu zpracování, což umožňuje zadavateli neustálou kontrolu nad danými zdroji. Zadavatel se díky tollingu může přímo podílet na řízení (včetně finančního řízení) či zásadních rozhodnutích, včetně účasti v orgánech zpracovatele. 3 FINANČNÍ SITUACE PODNIKU A JEJÍ ŘEŠENÍ Stavební společnost se ocitla v krizové finanční situaci a vyznačovala tím, že neměla dostatečné prostředky k financování výroby a odbytu, tzn. ke krytí čistého pracovního kapitálu. Jinak řečeno

5 pohledávky za odběrateli, zásoby a potřebná operativní hotovost, nemohla být kryta závazky vůči dodavatelům, krátkodobými úvěry od bank či jinými půjčkami do lhůty splatnosti. Pro podnik nebyly dostupné cizí zdroje v podobě bankovního úvěru, poněvadž pro banku společnost představovala rizikovou angažovanost. Společnost nebyla schopna plnit své závazky včas, tudíž se dostávala do problémů, především v plnění závazků k dodavatelům. Oproti tomu, že se podnik potýkal s těmito finančními problémy, měl dostatečné portfolio zákazníků platících své závazky a měl dobře zvládnutou technologii výroby a stabilní odbyt. Také byl v době minulé, než si vytvořil závažné problémy s likviditou, schopen tvořit zisk. V současné době se touto činností konstruktivně zabývá společnost TOLFIN, s.r.o. (dále jen Tolfin). Na základě kompletní analýzy podniku se firma Tolfin dohodla s vedením stavební společnosti na zavedení tollingu, který se stal nástrojem pro udržení firmy v chodu. Firma Tolfin dospěla k závěru, že finanční potíže podniku je možno posuzovat jako přechodné a existuje východisko k překonání finančních potíží v možnosti realizovat, zejména z důvodu existujícího potenciálu, zakázky v období finanční krize ve stavebnictví obecně. 3.1 TOLLING KOMBINOVANÝ S PROJEKTOVÝM FINANCOVÁNÍM Stavební společnost pracuje formou zakázek či projektů, přičemž je nutné zajišťovat kapitál pro celou výrobu společnosti na konkrétní zakázky. Znamená to, že společnost využívá běžné bankovní produkty a současně na konkrétní zakázky si zdrojově vypomáhá tollingem. V tomto případě se zdroje financované společnosti použijí na nákup materiálových vstupů případně subdodávek či na odkoupení nedokončené výroby společnosti, jejich finalizaci financovaným subjektem a prodej konečné produkce Tolfinem a na jeho účet. Modifikaci tollingu kombinovaného s projektovým financováním lze popsat takto: Tolfin zadává výrobu stavební společnosti dle smlouvy o dílo vztahující se k vybrané zakázce; Tolfin zajišťuje vstupy nutné k zajištění výroby díla a tyto nákupy eviduje u sebe; Tolfin poskytuje společnosti zálohy na pořízení materiálových vstupů pro určitou zakázku či projekt; po dokončení díla Tolfin fakturuje zakázku či projekt odběrateli; Tolfin vyfakturuje stavební společnosti zpracovatelskou odměnu, která je definována rozdílem mezi tržbou zakázky a náklady této zakázky, která zahrnuje náklady a zisk společnosti Tolfin. Tento postup řešení finanční situace stavební společnosti byl realizován v několika etapách. Můžeme říct, že při zahájení jednání o možnosti implementace tollingu byly stanoveny určité zásady, které ve svém důsledku avizovaly, zda implementace tollingu má smysl a současně má smysl se daným subjektem zabývat, nebo to smysl nemá a aktivity ve věci tollingu by byly bezpředmětné. Zahájením tollingu prakticky došlo k úplně jiné situaci, než na kterou byla stavební společnost zvyklá. Ve svém důsledku tato společnost ztratila svoji samostatnost a bylo nutné, aby si zvykla na jiný způsob řízení a především na omezení určitých pravomocí nebo kompetencí. Z důvodu uplatnění tollingu se nic nezměnilo pro výrobní či nevýrobní zaměstnance. Největším problémem uplatnění tollingu byl vrcholový management, vzhledem k tomu, že bylo nutno, aby tito představitelé byli přesvědčeni, že tato forma je pro společnost vhodná. Je možno konstatovat, že právě tato sféra zaměstnanců společnosti vnímala tuto situaci jako nepřátelský akt a ukázalo se, že toto vnímání bylo především proto, že došlo k významnému omezení kompetencí zaměstnanců firmy. Poskytoval tollingu zajišťuje finanční stránku, tzn. lhůty splatnosti, možnosti zápočtu apod. Z toho je zřejmé, že tato metoda vyžaduje absolutní a značné množství informací, které si tito partneři vzájemně poskytují. ZÁVĚR Praktické zkušenosti s tímto alternativním způsobem financování potřeby pracovního kapitálu jsou spojeny zejména s úspěšným působením společnosti Osinek, a.s. při konsolidaci společnosti VÍTKOVICE, a.s.; zmínit se je možno ještě o ústecké společnosti SETUZA, a.s. Publikované zahraniční zkušenosti nejsou zcela srovnatelné s aplikací v ČR a týkají se spíše určité formy barterového obchodu (Rusko, Ukrajina), případně modifikace uplatnění rizikového kapitálu (Austrálie). Stavební společnost potřebovala rychlé řešení finanční situace a přistoupila prostřednictvím společnosti TOLFIN, s.r.o. k realizaci financování společnosti formou tollingu. V případě stavební společnosti byl použit stejný způsob, jakým společnost Tolfin realizuje své aktivity i v ostatních subjektech.

6 Jednodušší formou zahájení financování je tolling kombinovaný s projektovým financováním, protože příslušný projekt nebo resp. zakázka je přesně definována, má jak svůj termín zahájení tak i dokončení. Závěrem řekněme, že tolling není metodou ve formě neměnné, ale má další modifikace pro jednotlivé konkrétní případy jeho realizace, samozřejmě při respektování základních ekonomických, legislativních a také etických pravidel. LITERATURA [1] DVOŘÁK, D. Řízení projektů Nejlepší praktiky s ukázkami v Microsoft Office. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., ISBN [2] JABLONSKÝ, J. Operační výzkum: kvantitativní modely pro ekonomické rozhodování. 3. vyd. Praha: Professional Publishing, ISBN [3] JASCHKOVÁ, G. Smluvní rámec tollingového financování hutního podniku, Ostrava, Diplomová práce. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta. [4] KRATOCHVÍLOVÁ, H. Restrukturalizace, oživení a záchrana podniku: Souvislosti právní, daňové, účetní a finanční. 1. vyd. Praha: Prospektrum, ISBN [5] NAGARAJAN, K. Project Management. 2.vyd. New Age International:2004. ISBN [6] SAGNER, J. Essentials of working capital management. Hoboken, N.J.: Wiley, ISBN X. [7] SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN [8] STANĚK, J. Předpoklady efektivního financování pracovního kapitálu metodou tollingu, Ostrava, 2011, Disertační práce. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství. [9] STANĚK, J.; LENORT, R.; SAMOLEJOVÁ, A. Prerequisities for metallurgical company s working capital effective financing through tolling agreement. In Conference proceedings of 20th Anniversary International Conference on Metallurgy and Materials METAL 2011 [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: TANGER, 2011 [cit.]. ISBN [10] ŠTĚPÁN, J. Tolling netradiční způsob financování podniku. Praha, Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví. [11] TAYLOR, J. Project Scheduling and Cost Control: Planning, Monitoring and Controlling the Baseline. J. Ross Publishing, ISBN [12] TOMANOVÁ, I. Tolling alternativní způsob financování pracovního kapitálu. Ostrava, Diplomová práce. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství. [13] ZUZÁK, R. Z podnikových krizí k vítězství: kdy je krize příležitost. 1. vyd. Praha: Alfa nakladatelství, ISBN Adresa autora: Ing. Eva Švecová Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, Katedra ekonomiky a managementu v metalurgii eva.svecova@vsb.cz

7 TOLLING AS AN EFFECTIVE INSTRUMENT TO DEAL WITH THE FINANCIAL CRITICAL SITUATIONS Abstract Nowadays projects are strongly limited in both their resources and time. The current time is generally "faster", dynamic and interdependent. If a single company, institution, company wants to survive it must very active adapts its work continuously changing conditions. For that reason the project management started to be perceived like a scientific discipline which in the field of financing is getting more interesting. The decision to address the issue of corporate financing in crisis arises from an effort to combine effectively areas of project management and financing of working capital by tolling method. A specific feature of the tolling financing is that current funds, which are taken from tolling resources, are at all times and in all forms (raw materials, work in progress, receivables) owned by tolling financing company, not by the processor. If the bank loan is one of the sources of financing, the processor is not the debtor but the tolling company again. Tolling can be characterized as a nontraditional working capital financing tool which can be used in a project of dealing with the critical situation in the company, especially to finance the production. This method can also be used in situations as in case of starting-up businessmen who do not have sufficient resources to finance their activities because bank financing is inapproachable and impossible for various reasons for them but they have saleable, competitive product for which they have an assured outlet. If certain procedures and principles of tolling mechanism are kept, the current financial crisis can be overcome, start and maintain the company s activities again. Key words Project, planning, network analysis, cash flow, tolling. JEL Classification G01, G23, M21