Rozkvět Krakonošovy zahrady

Transkript

1 Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategický plán Leader na období

2 Strana 2 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Stručný obsah: 1. Žadatel/předkladatel SPL.. Strana 3 2. Základní údaje o území MAS Strana 3 3. Zpracování SPL MAS. Strana 4 4. Analýza území MAS... Strana Hodnocení území Strana Zdroje území pro realizaci SPL... Strana 9 5. SWOT analýza.... Strana Vymezení SWOT analýzy Strana Metodika SWOT analýzy..... Strana Strategie..... Strana Priority a cíle.. Strana Způsob dosahování cílů a priorit.... Strana Zapojení inovačních prvků..... Strana Finanční plán (režim financování strategie, plán pro období včetně přehledu pro jednotlivé roky a pro jednotlivá opatření)..... Strana Integrovaná strategie území.... Strana Monitoring naplňování cílů SPL Strana Partnerství MAS.... Strana Historie MAS... Strana Zapojení partnerů do přípravy SPL.... Strana Vztah k obyvatelstvu.... Strana Otevřenost MAS... Strana Zkušenosti a spolupráce.. Strana Zkušenosti.. Strana Spolupráce.. Strana Organizace a zdroje MAS... Strana Organizační struktura a rozdělení odpovědností... Strana Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL... Strana Administrativní postupy... Strana Registrace projektů..... Strana Způsob výběru projektů.. Strana Realizační část... Strana Kontrola činnosti MAS.... Strana Archivace.. Strana Monitoring..... Strana Vyhodnocení SPL (evaluace).... Strana Propagace MAS... Strana Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců.. Strana 57

3 Strana 3 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie 1. Žadatel/předkladatel SPL Identifikace žadatele Přesný název místní akční skupiny (dále jen MAS ) Místní akční skupina Krkonoše o.s., Dobrovského 3, Vrchlabí, IČ: Bankovní spojení: /0800 Česká spořitelna, a.s. Statutární zástupce: Jan Franta (předseda MAS) tel.: Manažer: Eva Říhová: tel.: Právní forma MAS Občanské sdružení 2. Základní údaje o území MAS MAS Krkonoše sdružuje celkem 24 obcí na území Královéhradeckého kraje, okresu Trutnov, v rámci NUTS II Severovýchod Rozloha v km² Počet obyvatel celkem za poslední uzavřený kalendářní rok (dle údajů ČSÚ)

4 Strana 4 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie obec rozloha (km²) počet obyvatel k hustota osídlení (počet obyv./km²) Bernatice 17, Černý Důl 22, Dolní Branná 7, Dolní Dvůr 15, Dolní Kalná 9, Dolní Lánov 15, Horní Kalná 8, Horní Maršov 28, Hostinné 8, Janské Lázně 13, Klášterská Lhota 3, Kunčice nad Labem 3, Lampertice 5, Lánov 16, Malá Úpa 26, Mladé Buky 26, Pec pod Sněžkou 52, Prosečné 8, Rudník 42, Strážné 17, Svoboda nad Úpou 7, Špindlerův Mlýn 76, Vrchlabí 27, Žacléř 21, Celkem 485, Zdroj: ČSÚ 3. Zpracování SPL MAS Uveďte způsob zpracování SPL MAS; jaké jste využívali metody; zda jste při zpracování SPL vycházeli z dříve zpracovaných dokumentů a pokud ano, z jakých, apod. SPL Rozkvět Krakonošovy zahrady je koncepčním dokumentem Místní akční skupiny Krkonoše - místního rozvojového partnerství pracujícího metodou Leader. Při zpracování SPL byl kombinován expertní a komunitní způsob se zapojením veřejnosti. SPL vychází z Integrované strategie území na období a z Programu rozvoje venkova ČR na období Popište způsob zapojení místních aktérů do zpracování SPL

5 Strana 5 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Při zpracování jsme oslovili více než subjektů působících na území MAS. Zapojeno bylo všech 24 obcí působících na území MAS a Svazek měst a obcí Krkonoše, který se taktéž významným dílem podílel na zpracování a připomínkování SPL. Vznikla databáze podnikatelských subjektů zemědělské i nezemědělské povahy, škol, neziskových organizací a dalších subjektů působících na území MAS, které jsme oslovili telefonicky, em, nebo poštou, seznámili je s možností podílet se na zpracování strategie, vyzvali je k vyplnění dotazníků, sdělení svých podnikatelských záměrů a účasti na přípravných seminářích ke zpracování SPL. Nedílnou součást zpracovatelského týmu tvořila i členská základna. V rámci příprav strategie MAS Krkonoše vznikly čtyři pracovní skupiny tématicky zaměřené A. na rozvoj cestovního ruchu, péči o přírodní a kulturní dědictví, organizaci kulturních a sportovních akcí v souvislosti s cestovním ruchem tuto problematiku řeší fiše č. 1 - NÁVŠTĚVA a fiše č. 8 CESTOVNÍ RUCH B. na ochranu a obnovu životního prostředí, lesů a krajiny, využití biomasy, bioplynu a dalších obnovitelných zdrojů energie tuto problematiku řeší fiše č. 5 EKOLOGICKÉ PODNIKÁNÍ a fiše č. 6 - KRAJINA C. na podporu a rozvoj podnikání, zakládání malých firem, využití nových technologií a vzdělávání tuto problematiku řeší fiše č. 3 FIRMA a fiše č. 7 - ZNAČKA D. na vybavenost a vybrané služby v obcích tuto problematiku řeší fiše č. 2 VZHLED OBCÍ a fiše č. 4 VYBAVENÍ OBCÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Pracovní verze strategie byla rozeslána všem členům MAS k připomínkování. Zkrácená verze byla představena na veřejném projednávání. Konečná verze SPL byla schválena Pokud se na zpracování SPL MAS podíleli expertní odborníci, uveďte jejich identifikační údaje a způsob spolupráce Na ISÚ MAS Krkonoše, ze které SPL Rozkvět Krakonošovy zahrady vychází spolupracovala mimo jiné Tima Liberec, kontaktní údaje: Erbenova 376/2, Liberec 8, tel./fax: , oldrich.cepelka@timaliberec.cz IČO: , který působil jako facilitátor a přednášející na seminářích, pomáhal s vytvořením dotazníků a zpracováním dat. SPL připomínkovala pohledem zvenčí Středomoravská agentura rozvoje venkova SMARV, o.p.s., kontaktní údaje: Kostelec u Holešova 58, , tel.: , tomas.sulak@smarv.cz, IČO: Analýza území MAS 4.1. Hodnocení území (Analýza má být konkrétní a bude obsahovat pouze relevantní údaje. Analýza nemá být popisná, ale hodnotící) Uveďte hodnocení území Důvod výběru daného území Shodné či styčné charakteristiky území Jaké jsou zvláštnosti oproti jiným územím

6 Strana 6 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Region MAS Krkonoše se nachází v severní části Královéhradeckého kraje, celé území spadá dle kategorizace MMR do turistického regionu Krkonoše. Území působnosti je souvislé, ekonomicky propojené, administrativně jednotné, s významným potenciálem pro další rozvoj cestovního ruchu. Většina území regionu má převážně venkovský charakter, s malými městy jako středisky místních institucí, zaměstnanosti a služeb. Přírodní podmínky jsou hlavním pojítkem celého území. Místní akční skupina působí v oblasti, která se vyznačuje atraktivním potenciálem zejména přírodních hodnot. Horská část je vyhledávanou turistickou destinací. V rámci území pracuje dlouhodobě několik sdružení, které mají zkušenosti se společnými projekty a aktivitami. Jedná se o spolupráci v rámci obcí Svazek měst a obcí Krkonoše, Svazek obcí Východní Krkonoše - a o spolupráci výrobců místních produktů (dříve Sdružení pro krkonošské produkty). Z jejich iniciativy také místní akční skupina vznikla. Podrobněji viz. Pro zájmové území MAS Krkonoše byly zpracovány následující rozvojové dokumenty: - Strategie rozvoje oblasti Krkonoš (SURPMO, a.s, září 2001), - Program rozvoje cestovního ruchu Turistického regionu Krkonoše (GaREP spol. s r. o., duben 2003), - Generel rozvojového potenciálu Krkonoš (SURPMO, a.s., listopad 2006). Tyto dokumenty prokázaly organickou jednotu území z hlediska přírodních podmínek, dopravy, osídlení, socioekonomických problémů a rozvojových potřeb. Celé území MAS Krkonoše tvoří kopcovitý terén (viz. mapka Krkonošského národního parku), který můžeme pomyslně rozdělit na horskou a podhorskou část. Horskou oblastí se rozumí část regionu s rozvinutým cestovním ruchem, podhorskou oblastí je část regionu s méně rozvinutým cestovním ruchem. Jde o organické, funkční propojení, protože podhorská část poskytuje potřebné zázemí horské oblasti (pracovníci, dodavatelé atd.), v níž probíhá intenzivní cestovní ruch. Naopak horská část regionu zvyšuje atraktivitu celého regionu. Nedostatečně rozvinuté jsou například stravovací kapacity na přístupových cestách a potenciál alternativních atraktivit cestovního ruchu (např. při špatném počasí ). MAS Krkonoše se ztotožňuje s potřebou posílit atraktivitu podhorské oblasti rozšířením služeb cestovního ruchu a nových příležitostí pro trávení dovolené a volného času. V horské části regionu zůstává jedním z hlavních cílů zkvalitnit služby, prodloužit návštěvnost do jarní a podzimní sezóny s cílem odlehčit regionu v hlavní sezóně a v průběhu roku rovnoměrněji využít kapacity služeb CR. V rámci dělení katastrů obcí tvoří horskou část MAS (do které zasahuje KRNAP) obce Černý Důl, Dolní Dvůr, Horní Maršov, Janské Lázně, Lánov, Malá Úpa, Pec po Sněžkou, Strážné, Svoboda nad Úpou a Špindlerův Mlýn. Podhorskou část tvoří obce Bernartice, Dolní Braná, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Horní Kalná, Hostinné, Klášterská Lhota, Kunčice nad Labem, Lampertice, Mladé Buky, Prosečné, Rudník, Vrchlabí a Žacléř. Přehledová mapka území Krkonošského národního parku:

7 Strana 7 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Kulturní zařízení se v obcích nacházejí v závislosti na velikosti obce a počtu jejích obyvatel. Ve většině obcí najdeme veřejnou knihovnu, různá kulturní zařízení (např. kulturní dům) a církevní stavby (např. kostely) viz. graf. Kino se nachází ve Vrchlabí, v Hostinném, v Janských Lázních, ve Špindlerově Mlýně a v Žacléři. V obcích je rozvinutá spolková činnost (zejména hasiči, sportovci, myslivci). Spolky jsou důležitým hybatelem kulturního života v obcích, protože organizují různé společenské akce (plesy, dětský den, čarodějnice, divadelní představení, různé kroužky a akce pro děti), které pomáhají udržovat kontakt mezi občany obcí a zachovávat tradice. Zdroj: MOS 2004 Zařízení a objekty pro sportovní vyžití a aktivní trávení volného času jsou jak v horských, tak v podhorských obcích. Ve většině je obyvatelům, příp. i návštěvníkům k dispozici hřiště a tělocvična, téměř v polovině obcí je možnost koupání (koupaliště, vodní nádrž, rybník, bazén). Zimní stadion se nachází pouze ve Vrchlabí.

8 Strana 8 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Zdroj: MOS 2004 Bohužel některá kulturní a sportovní zařízení jsou zastaralá a nesplňují normy EU, proto by byla potřeba jejich rekonstrukce, modernizace a doplnění vybavení. Vybavenost obcí S velikostí obcí souvisí jejich základní občanská vybavenost. Základní přehled vybavenosti obcí na území MAS je v tabulce: Obec Pošta Škola Zdrav. zařízení Policie Hasiči KanalizaceVoda Plyn Bernartice Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ne Černý Důl Ano Ano* Ano Ne Ano Ano Ano Ano Dolní Branná Ano Ano* Ne Ne Ano Ano Ano Ano Dolní Dvůr Ano Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ne Dolní Kalná Ano Ano* Ano Ne Ano Ne Ano Ne Dolní Lánov Ne Ano* Ne Ne Ano Ne Ano Ne Horní Kalná Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ne Horní Maršov Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Hostinné Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Janské Lázně Ano Ano* Ano Ano Ano Ano Ano Ano Klášterská Lhota Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Kunčice nad Labem Ano Ano* Ne Ne Ano Ano Ano Ano Lampertice Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ano Ne Lánov Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Malá Úpa Ano Ano* Ne Ne Ano Ano Ano Ne Mladé Buky Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Pec pod Sněžkou Ano Ano* Ano Ano Ano Ano Ano Ano Prosečné Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ano Rudník Ano Ano Ano Ne Ne Ano Ano Ano Strážné Ano Ne Ano Ne Ne Ano Ano Ne Svoboda nad Úpou Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Špindlerův Mlýn Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Vrchlabí Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Žacléř Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano zdroj: MOS 2005 * malotřídní škola

9 Strana 9 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Z tabulky je patrné, že v některých obcích není vybavenost na potřebné úrovni, často chybí kanalizace, v Klášterské Lhotě i vodovod. Skládky komunálních odpadů jsou v Dolní Brané, Horním Maršově a Mladých Bukách. Vybaveností obcí se v rámci MAS Krkonoše zabývá tématická pracovní skupina. Charakter osídlení, kapacity bydlení a ubytování Na území převažuje osídlení venkovského, podhorského typu. Při posledním sčítání (2001) bylo v regionu trvale obydlených domů. Městy v regionu jsou: Hostinné, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Žacléř. Z hlediska zaměření strategie je důležitý dostatek ubytovacích kapacit pro cestovní ruch. K bylo na území MAS 638 ubytovacích zařízení s pokoji a lůžky. Na území je 1428 míst pro karavany a stany kromě Špindlerova Mlýna jsou situovány do podhůří. Mezi obce s největším počtem ubytovacích zařízeních patří v horské oblasti Pec pod Sněžkou (197 ubyt. zařízení) a Špindlerův Mlýn (145 ubyt. zařízení). V podhorské oblasti je to především Vrchlabí s 25 ubytovacími zařízeními. Obce s nejmenším počtem ubyt. zařízení jsou v horské oblasti v obcích Lánov (6) a Svoboda nad Úpou (8), v podhorské oblasti je to Dolní Kalná (3) a Dolní Branná (4) Zdroje území pro realizaci SPL (jaké možnosti dané území má nebo jaké je možné generovat) Zdůrazněte existenci vnitřního potenciálu území (regionální tradice, krajové speciality, prvky zvyšující kapacitu území pro cestovní ruch apod. Lidské zdroje MAS Na území místní akční skupiny žije v současné době obyvatel. Největším městem v regionu je Vrchlabí ( obyvatel), následuje Hostinné (4 750 obyvatel), k nejmenším obcím patří Malá Úpa (132 obyvatel) a Strážné (166 obyvatel) viz. graf. (zdroj: ČSÚ). Hustota obyvatel je 83 obyvatel/km 2. V rámci příprav a zpracování strategie jsme se přesvědčili o tom, že v regionu je dostatečná kapacita aktivních obyvatel ochotných podílet se na rozvoji regionu a zapojit se vlastním nápadem či projektem.

10 Strana 10 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie V regionu mírně převažují ženy (viz. graf), k žilo na území MAS mužů a žen (zdroj ČSÚ) Finanční zdroje MAS Obce, svazky obcí, neziskové organizace i podnikatelé (zejména zemědělci) působící na území MAS mají zkušenosti s přípravou a realizací svých projektů s následným čerpáním dotací. Žadatelé jsou seznámeni s podmínkami poskytnutí dotace a nezbytností předfinancování a finanční spoluúčasti. MAS při realizaci svých záměrů nespoléhá pouze na prostředky Programu rozvoje venkova. Bude využívat i další finanční zdroje, zejména:

11 Strana 11 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie operační programy ČR vč. ROP NUTS II Severovýchod a OP Přeshraniční spolupráce, krajský Program obnovy venkova, příp. zvláštní grantový program pro MAS a jiné formy pomoci ze strany kraje, granty nadací členské příspěvky MAS na výdaje, které nelze krýt z jiných zdrojů, příspěvky a půjčky měst a obcí motivace pro obce, protože i peníze na rozvoj živností, vznik nových pracovních míst a rozvoj podnikání vedou k vyšší stabilitě obyvatelstva, k lepšímu vzhledu obcí a tím pádem i k větší spokojenosti obyvatel obcí, tento fakt může do budoucna zamezit odlivu mladých lidí z obcí regionu. na předfinancování je možné využít úvěru banky. Tuto možnost jsme využili již na předfinancování Osvojování schopností v rámci OP Zemědělství, úvěr jsme řádně splatili a další spolupráci by neměly bránit žádné okolnosti, pro krytí úroků z úvěru je předběžně přislíbena pomoc Královéhradeckého kraje. Předkládaný dokument je však určen právě k financování ze IV. osy Programu rozvoje venkova ČR. Záměry na financování potřeb regionu MAS Krkonoše z jiných zdrojů budou pouze doplňkem k finančnímu zdroji, který MAS chce získat na základě této strategie. Hospodářské zdroje MAS Zaměstnanost, ekonomický potenciál zaměstnavatelé Větší či menší města jsou středisky místních institucí, zaměstnanosti a služeb. Rozvojový, příp. střídavě problémový venkov je územně koncentrován spíše do východní hornaté části kraje, do oblastí s nižší intenzitou zemědělské výroby, příp. i do horských oblastí Krkonoš s nezemědělskou funkcí. Údaje o věkové struktuře obyvatelstva k Vzhledem ke zvýšené porodnosti v posledních dvou letech mírně převyšuje počet předproduktivních občanů (5 801) oproti počtu občanů v poproduktivním věku (5 583). Tato skutečnost je pro region optimistickou vizí do budoucna. Počet občanů v produktivním věku je (viz. graf). (zdroj ČSÚ)

12 Strana 12 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Nezaměstnanost Nezaměstnanost na území MAS Krkonoše dosahuje 6,56% (údaj k zdroj ČSÚ). Ze statistik nezaměstnanosti k vyplývá, že nezaměstnanost v obcích MAS Krkonoše je vyšší, než celková nezaměstnanost v celé ČR, která dosahuje 5,98% a v Královéhradeckém kraji, kde dosahuje 4,70%. Pohybuje se v širokém rozmezí od 2,67% (Špindlerův Mlýn) do 18,23 % (Lampertice). Nezaměstnaností je postižena především již výše zmíněná východní část regionu obce Lampertice, Žacléř, Bernatice, Horní Maršov viz. graf. Nízká nezaměstnanost je registrována vzhledem k existenci velkých podniků ve Vrchlabí a spádových obcích, odkud je zajištěna autobusová, případně vlaková doprava tedy možnost dojížďky do zaměstnání, ale velká část obyvatelů MAS je odkázána na dojížďku do zaměstnání vlastním automobilem. Struktura ekonomiky oblasti Krkonoš je ovlivněna historickým vývojem, strukturou osídlení a přírodními podmínkami. V průběhu devadesátých let 20. století prošla ekonomika významnými transformačními změnami, spojenými s rychlou privatizací, krachem zemědělské velkovýroby v podhůří a také s restrukturalizací činností (úpadek textilního odvětví, nárůst služeb atd.). Došlo k značnému rozvoji malého a středního podnikání zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Od poloviny 90. let výrazně roste podíl zahraničních firem na ekonomice oblasti, které staví na tradicích a kvalifikované pracovní síle, zvláště v oborech elektrotechnického, automobilového a strojírenského průmyslu a výroby a zpracování plastů. Oblast Krkonoš se ve srovnání s průměrem České republiky i Královéhradeckého kraje vyznačuje nadprůměrným zastoupením subjektů registrovaných v obchodě, pohostinství a ubytování, v dopravě a souvisejících činnostech a

13 Strana 13 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie v ostatních veřejných službách (ve všech uvedených skupinách je patrná výrazná vazba na aktivity spojené s cestovním ruchem) a podprůměrným zastoupením registrovaných subjektů v ostatních obchodních službách. Zemědělství se na území regionu Krkonoše orientuje v závislosti na místních, převážně méně příznivých přírodních podmínkách spíše na extenzivnější formy hospodaření. Největšími zaměstnavateli v regionu jsou: AGRO Kunčice, a. s.- zemědělská činnost ARGO-HYTOS a.s.vrchlabí výroba hydraulických zařízení Avon Automotive a.s. Rudník - výroba pryžových výrobků pro automobilový průmysl Grund Mladé Buky výroba doplňků do koupelen JHT CZ, s. r. o., Mladé Buky - autodoprava KABLO ELEKTRO, a.s. Vrchlabí - výroba izolovaných vodičů a kabelů Kalenská zemědělská, a. s., Dolní Kalná - především zemědělská činnost KVK a. s. Kunčice nad Labem výroba stavebních hmot L T M Vrchlabí, spol. s r.o., Kunčice nad Labem - stavební činnost MEGA PLUS, s.r.o., Janské Lázně - provoz lanové dráhy, ubytování, tělovýchovná zařízení OPTREX Czech a.s. Vrchlabí - vývoj a výroba optoelektronických prvků a modulů na bázi LCD Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí Státní léčebné lázně Janské Lázně s.p. Škoda Auto, a. s. Vrchlabí - automobilový průmysl TAKATA - PETRI PARTS, s.r.o. Dolní Kalná - výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla AEG Trans ID Vrchlabí - výroba bezkontaktních identifikačních systémů Krkonošské papírny a.s. Hostinné - jedna z největších papírenských firem v České republice DD elektromont s.r.o. - elektromontážní firma KAD, spol. s r.o. - automobilová doprava Vrchlabí COFINEC Bohemia, a.s. Hostinné - výrobce obalů z hladké skládačkové lepenky Tyto podniky jsou v regionu výrazným zdrojem zaměstnanosti a jejich ukončení činnosti by určitě negativně ovlivnilo celkovou ekonomickou situaci regionu a snížení životní úrovně obyvatel, avšak pro realizaci strategie počítáme spíš se spoluprácí s menšími podniky do 10, případně 50 zaměstnanců. Celkově je v regionu registrováno podniků a podnikatelů. Ekonomický potenciál území (tj. podnikatelské subjekty dle odvětví) lze opět rozdělit na horskou a podhorskou oblast. V horské oblasti je registrováno nejvíce podnikatelů v obcích Špindlerův Mlýn (648) a Svoboda nad Úpou (602), nejméně naopak v Dolním Dvoře (85) a Malé Úpě (87). V odvětví jasně převažuje obchod prodej a pohostinství. Nejvíce zemědělských podniků a samostatně hospodařících rolníků je registrováno v Lánově (54 a 19), jakož i firem podnikajících v průmyslu (63). V podhorské oblasti je nejvíce zaregistrovaných podnikatelů ve Vrchlabí (3 177) a v Hostinném (863), nejzastupovanější odvětví: podnikatelé - fyzické osoby (5 008), obchod - prodej (2 221), nezanedbatelnou část tvoří také průmysl (901) a

14 Strana 14 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie stavebnictví (892). Zkoumání podniků podle počtu zaměstnanců přineslo tyto výsledky. Nejvíce podnikatelských subjektů bez zaměstnanců je ve Vrchlabí (1 029) a v Hostinném (278), naopak nejmenší počet je v Klášterské Lhotě (7). Města Vrchlabí a Hostinné také zaujímají přední místa v počtu mikropodniků, malých podniků a středních podniků. Velké podniky zaměstnávající více jak 249 zaměstnanců jsou zastoupeny především ve Vrchlabí (4). Jiné zdroje MAS Území MAS Krkonoše má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. K nejpřitažlivějším místům regionu patří množství přírodních zajímavostí. Z přehledu je zřejmé, že většina z nich je situována do horské části území MAS Krkonoše. Přehled přírodních zajímavostí Město (obec) Pec Sněžkou Špindlerův Mlýn pod Přírodní zajímavost Sněžka Úpské rašeliniště Luční hora Obří důl Studniční hora Úpský vodopád Pramen Labe Labský vodopád Pančavský vodopád Harrachovy kameny Bílé Labe Charakteristika Nejvyšší hora Čech (1602 m). Od roku 1952 přírodní rezervace nacházející se v mělké proláklině mezi Sněžkou, Hraničním hřbetem a Studniční horou ve výšce m. Pramení zde Úpa a Bílé Labe. Její vrchol je dokonale vymodelován mrazovými procesy. Výrazné stupně na svazích Luční hory, připomínající stupně pyramidy, nejsou dílem lidským, nýbrž přírodním, způsobeným opakovaným zmrzáním a rozmrzáním terénu v dobách ledových, působením větru, sněhu a odtoku vody. Na mírně skloněném svahu tak docházelo ke zvětrávání, třídění a sesuvu kamenitých sutí a půdy a vzniku takovýchto teras. Mohutné horské údolí mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky, je přírodní rezervací s cennou flórou a výskytem vzácných rud. Vrchol 4,5 km severozápadně od Pece pod Sněžkou a 1,8 km východně od Luční hory. Studniční hora je s 1554 m třetí nejvyšší horou v České republice, ve východní stěně jsou ledovcové kary Velké a Malé Studniční jámy Dělí se na Horní a Dolní Úpský vodopád. Horní (120 m) patří mezi nejvyšší vodopády v Krkonoších. Pramen v nadmořské výšce 1386 m je pro svou symboliku vyhledávaným turistickým cílem. Je opatřen betonovou skruží, skutečný pramen však leží o něco výše. Vodopád na Labi nedaleko Labské boudy, spadá v nejsevernější části Labské rokle. Je 45 m vysoký, má peřejnatý charakter, dalších 200 m spadá voda stěnou Labské rokle do Labského dolu. Nejvyšší vodopád (148 m) v České republice, v několika stupních se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nápadné žulové bloky na hraně Velké Kotelní jámy (1421 m n.m.) při cestě od Vrbatovy boudy na Kotel. 8 km dlouhá bystřina pramenící na Úpském rašeliništi 1432 m n. m, levý přítok Labe U Dívčích lávek.

15 Strana 15 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Dívčí kameny Skalní útvar na hraničním hřebenu hor. Výchozy žuly, tzv. tory, vznikly nestejnoměrným zvětráváním horniny. Dlouhý důl V době ledové zaledněn. Dlouhým dolem protéká Dolský potok. Důl Bílého Labe 6,5 km dlouhé údolí erozně ledovcového původu. Bílé Labe 8 km dlouhé. Harrachova jáma Terénní útvar severně od osady Horní Mísečky. Kozí hřbety Strmý hřeben, chůze po hřebenu zakázána. Zlaté návrší Horská silnička z r je nejvýše položenou v Čechách. Labská soutěska Chráněné území v řečišti Labe jižně od Přední Labské, začíná u Kukačky. Úsek je dlouhý 3 km a Labe v něm vytváří četné proudy, peřeje a tůně. Labský důl Horské údolí ledovcového původu, kterým protéká Labe s četnými meandry. Mechové jezírko Přírodní památka, lesnatá deprese s bohatými mechovými společenstvy. Jezírko je ledovcového původu se zbytky morény, jediné na území české části Krkonoš Mužské kameny Charakteristický vrchol v Hraničním hřbetu mezi Petrovou boudou a sedlem nad Martinovkou. Pančavská louka Náhorní plošina severovýchodně od osady Rokytno, obec Rokytnice nad Jizerou a jihozápadně od vrchu Vysoké kolo. Rašeliniště se zbytky původní ledovcové květeny, prameniště Pančavy. Horní Maršov Dvorský les Nejvyšší místo na hřebeni Rýchor, chráněné území se zbytky tzv. bukového pralesa, zakrslými a do bizarních tvarů pokroucenými stromy, s větvemi porostlými mechem. Janské Lázně Černá hora Majestátní 1299 m vysoká hora SZ od Janských Lázních odkud vede kabinová lanovka na vrchol. Černohorské rašeliniště Černohorské rašeliniště je největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších. Leží v sedle mezi Černou horou a Světlou v pramenné oblasti Černohorského potoka na ploše asi 60 ha. Starostův pramen Historická památka Rudník Minerální Minerální pramen je k dispozici všem kolemjdoucím. Do roku 1922 lázně. Žacléř pramen Královecký Špičák Královecký Špičák je součástí Vraních hor. Jde o nevelké, ale velmi členité pohoří, které je pozůstatkem prvohorní sopky. Kulturní památky Území MAS Krkonoše ve srovnání s ostatními regiony České republiky nedisponuje v širším rozsahu mezinárodně či republikově významnými kulturně historickými památkami a objekty. V místech větší koncentrace kulturních památek byly vyhlášeny městské památkové zóny (v regionu celkem dvě: ve Vrchlabí a v Hostinném). V zájmovém území se nenachází žádné veřejnosti přístupné hrady a zámky. K institucím, které zvyšují atraktivitu území a zároveň je možné zařadit je do potenciálu kulturně historických předpokladů patří muzea a galerie. Tyto instituce přibližují přírodovědné, historické, společenské, umělecké i další aspekty území, případně připomínají významné rodáky a návštěvníky regionu. V regionu sídlí: Krkonošské muzeum ve Vrchlabí, Galerie antického umění v Hostinném a

16 Strana 16 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Městské muzeum v Žacléři. K zajímavým stavbám patří rozhledny. Jedná se o dominanty krajiny, které zároveň slouží jako významné orientační body. Ve vymezené části MAS Krkonoše se nachází rozhledna na Černé hoře u Janských Lázní. Jako atraktivita cestovního ruchu pro specifické skupiny návštěvníků může být chápáno i tzv. Československé pohraniční opevnění, které bylo budováno v letech 1935 až 1938 proti možné agresi tehdejšího nacistického Německa. V Krkonoších se s řadou těchto objektů setkáváme i v nejexponovanějších horských lokalitách. Důležitou památku tohoto druhu reprezentuje největší československá dělostřelecká tvrz Stachelberg, v níž dnes sídlí muzeum Československého opevnění. Velký význam pro rozvoj cestovního ruchu mají také kulturní, sportovní a další společenské akce, které se mohou stát, mají-li opakovaný charakter a přiměřenou úroveň publicity, významnými atraktivitami schopnými do území přilákat velké množství často i zahraničních návštěvníků mezi nejvýznamnější v regionu můžeme zařadit Krkonošské pivní slavnosti ve Vrchlabí a Porcinkuli v Hostinném. Cílovými skupinami pro horskou i podhorskou část regionu jsou jak návštěvnici z ČR, tak ze zahraničí (podle průzkumů zejména z Německa, Polska a Nizozemí). Ukazuje to jak zkušenost poskytovatelů služeb CR, tak analýzy MMR ČR. Cestovní ruch v regionu se zaměřuje především na jeho aktivní formy (zejména lyžování, pěší turistika, cykloturistika, postupně i adrenalinové sporty, jízda na koních aj.). V rámci některých aktivit cestovního ruchu (zejména cykloturistika, běžecké lyžování a agroturistika) je třeba zdůraznit nutnost spolupráce se sousední MAS Přiďte pobejt, protože území obou MAS je v těchto aktivitách poměrně úzce propojené a v rámci těchto aktivit již delší dobu působí Svazek měst a obcí Krkonoše, který řeší problematiku cestovního ruchu v Krkonoších jako celek. Od roku 2000 se mu daří realizovat projekty, které výrazně zatraktivnily území Krkonoš, SMO Krkonoše má bohaté zkušenosti se získáváním a čerpáním dotací a výrazně se podílel i na zpracování strategie MAS, především pro oblast vybavenost a služby v obcích a cestovní ruch. Nejúspěšnějšími relizovanými projekty SMO Krkonoše jsou Krkonoše lyžařský běžecký ráj, Krkonoše ze sedla kola, Krkonošské cyklobusy a Krkonošské zimobusy, v případě schvánení žádosti se v rámci CR předpokládá úzká spolupráce s SMO Krkonoše, navázání aktivit na stávající projekty a zkvalitnění doplňkových služeb CR. Projekt Krkonoše lyžařský běžecký ráj propojuje pravidelně upravovanými lyžařskými trasami celé Krkonoše. Projekt úspěšně propaguje Krkonoše doma i v zahraničí a je postaven na spolupráci velkých i malých podnikatelů, měst a obcí, Správy krkonošského národního parku, Horské služby a mnoha dalších subjektů. Praktické informace o upravovaných trasách lze získat na webových stránkách Na veřejných místech v celých Krkonoších jsou instalovány tři desítky velkoplošných panoramatických map, kde jsou trasy vyobrazeny. V infocentrech je k dispozici i podrobněji provedený propagační materiál. Projekt Krkonoše lyžařský běžecký ráj funguje již od roku V každé zimní sezóně je díky péči lyžařských areálů a klubů a některých měst a obcí připraveno pro návštěvníky Krkonoš několik set kilometrů vyznačených a pravidelně upravovaných lyžařských běžeckých tras. Podle kvalifikovaného odhadu návštěvnosti se dá předpokládat, že nabídky svést se v kvalitně

17 Strana 17 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie upravených a nádhernou přírodou vedených lyžařských stopách využívá, v zimní sezóně až kolem jednoho milionu návštěvníků Krkonoš. Krkonoše ze sedla kola je projekt, jehož cílem je podstatným způsobem zlepšovat v horských, ale zvláště v podhorských oblastech Krkonoš podmínky pro cykloturistiku. Jedná se o aktualizaci tzv. mateřské mapy cyklotras v turistickém regionu Krkonoše, která je v péči Správy Krkonošského národního parku, o projekt vedení a postupné realizace páteřní cyklotrasy, která bude v některých úsecích řešena jako cyklostezka, dále o projekt a realizaci cca 200 km cyklotras vedených v podhorské části regionu, včetně jejich vybavení lavičkami a mapami, zpracování velké letní mapy cyklotras a vydávání informačních materiálů. Součástí projektu je i propagace tzv. dlouhých sjezdů z krkonošských vrcholků do podhůří. Projekt podpořil informovanost cykloturistů na území národního parku doplněním stávajícího dřevěného cykloznačení dostatečným počtem žlutých plechových směrovek na výchozích místech a křižovatkách cest pro lepší orientaci v terénu. Navazujícím projektem jsou Krkonošské cyklobusy, které propojují celé pohoří páteřní autobusovou linkou umožňující přepravu kol, s návaznostmi do jednotlivých údolí i do podhůří. Podstatným způsobem zlepšuje dopravní obslužnost celého regionu jak pro turistiku, cykloturistiku tak i pro trvale žijící obyvatele. Zahájení provozu linek v létě 2004 se setkalo s mimořádným ohlasem. V roce 2005 došlo k rozšíření tras a dalších možností kombinací. Nejdůležitější změnou však bylo zavedení každodenního provozu o prázdninových měsících. Úspěch projektu je také výsledkem informační kampaně v mediích, na internetu, veletrzích cestovního ruchu, postavené na dostatku kvalitních propagačních a informačních materiálů a zajištění jejich dostupnosti pro veřejnost. Od roku 2006 mohou příznivci výletů na kolech nově využít přímé autobusové spojení z Trutnova na Pomezní Boudy a z Vrchlabí na Špindlerovu boudu. Díky tomu je možné pohodlně projet i polské Krkonoše. Ze Špindlerovy boudy přes Szklarskou Porebu do Harrachova nebo přes Karpacz na Pomezní Boudy a večer z obou míst zase zpět krkonošskými cyklobusy. V roce 2007 využilo Krkonošské cyklobusy bezmála 40 tisíc pasažérů. Dalším cílem je napojení Podkrkonoší a krajského města Hradec Králové. Krkonošské zimobusy navazují na úspěšný projekt Krkonošských cyklobusů. Tento nový projekt Krkonoš svazku měst a obcí na podporu lepší dopravní obslužnosti místních obyvatel i návštěvníků turistického regionu nejvyšších českých hor byl zahájen v zimní sezoně 2007/2008. První zimobus vyje Poslední jízdou ukončil zimní sezonu o Velikonocích Krkonoše křižoval celkem 13 týdnů a to každou středu a neděli. Krkonošské zimobusy umožní zájemcům projet na lyžích Krkonoše tak, jak nebylo dosud bez dopravního propojení možné. Projekt Krkonošských zimních turistických autobusů nemá charakter tradičních skibusů. Je třeba upozornit, že do běžných skibusů, na které jsou lyžaři zvyklí ve většině krkonošských středisek, mohou

18 Strana 18 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie nastupovat v lyžařských sjezdových botách. V zimobusech, určených převážně pro běžkaře, vstup v přezkáčích z bezpečnostních důvodů nedoporučujeme. Na území MAS je rozvinutá spolupráce výrobců tradičních místních produktů. Udělování značky Krkonoše originální produkt je aktivitou MAS Krkonoše, na které spolupracuje se sousední MAS Přiďte pobejt. Mezi certifikované výrobky patří např. ručně dělané šperky ze stříbra a z mědi (Daniela Roudná), ozdoby z kůže a provazů a provázků (Pavel Tomeš), fotografie Krkonoš (Radek Drahný), ručně malované dekorativní předměty (Ateliér Duhový domov manželů Liškových), výroba pravé krkonošské medoviny (Apicor), výroba selských mléčných výrobků (Rodinná farma Mejsnar), stavba tradičních roubenek (Stavby Roubal) a další. Mezi krajové speciality patří například sejkory, bez kterých se neobejdou žádné slavnosti pořádané v Krkonoších (speciální bramboráky pečené na sucho, poté se mažou máslem a podávají se s podmáslím), kyselo (hustá polévka z chlebového kvasu s míchanými vejci, vařeným bramborem, cibulkou a houbami), hubanec (mimo jiné oblíbený vánoční pokrm z rohlíků namočených v mléce, s houbami, uzeným masem a devaterem koření), brambory na loupačku (uvařené brambory ve slupce s máslem, solí, slaným tvarohem, případně podmáslím). 5. SWOT analýza 5.1. Vymezení SWOT analýzy Jednotlivé body musí být jasně a konkrétně definovány V případě platnosti jen na část území vysvětlete V rámci příprav strategie MAS Krkonoše vznikly čtyři tématicky zaměřené pracovní skupiny. V rámci těchto čtyř témat byla vydefinovaná i SWOT analýza.

19 Strana 19 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie A. Rozvoj cestovního ruchu, péče o přírodní a kulturní dědictví, organizace kulturních a sportovních akcí v souvislosti s cestovním ruchem Silné stránky Slabé stránky Vysoká atraktivita území pro rekreaci a sport Významný potenciál zejména přírodních památek na území a v blízkém okolí Hustá síť turistických a cykloturistických tras Cestovní ruch jako významný zdroj příjmů Vzrůstající tlak vnitřního konkurenčního prostředí na rozvoj a zkvalitnění poskytovaných služeb jako příležitost pro další rozvoj různých forem rekreace Dobrá ekonomická a geografická dostupnost služeb CR pro zahraniční klientelu Vhodné podmínky pro agroturistiku v horských a podhorských oblastech Dostatečná kapacita stravovacích a ubytovacích služeb v horských částech regionu Nedostatečná orientace na služby cestovního ruchu kromě lyžování a ubytovacích a stravovacích kapacit v horských částech regionu Přetíženost horských částí regionu v zimním období Špatná dopravní dostupnost z tuzemska Sezónně extrémní automobilová doprava a omezená parkovací kapacita Často nižší kvalita stravovacích a ubytovacích zařízení Málo rozmanitá nabídka rekreace včetně služeb, absence ucelených produktů a nedokončený informační a orientační systém pro návštěvníky Každoročně rostoucí ceny služeb Příležitosti Rostoucí zájem návštěvníků a cestovních kanceláří o produktové balíčky v CR (uplatní se v podhorské oblasti a mimo lyžařské pobyty, kdy se tradičně nehledá doplňkový program) Rostoucí zájem o vlastní zdraví tuzemských i zahraničních turistů (orientace na rekreační a kondiční pobyty) Ohrožení Nedostatek sněhu v zimní sezóně Rostoucí konkurence tuzemských i zahraničních horských turistických oblastí B. Ochrana a obnova životního prostředí, lesů a krajiny, využití biomasy, bioplynu a dalších obnovitelných zdrojů energie Silné stránky Slabé stránky Zachovalé přírodní prostředí Velmi hodnotný přírodní potenciál a unikátnost území (geomorfologie Krkonoš, fauna a flóra, existence biosférické rezervace UNESCO) Velká rozloha s legislativní ochranou přírody a krajiny, včetně národního parku a chráněných krajinných oblastí Vysoký podíl lesních ploch, zejména v horských Značný podíl neudržovaných lučních enkláv a trvalého bezlesí, snížená původní druhová pestrost fauny i flóry Nevhodná druhová a věková skladba dřevin lesních porostů, vysoký podíl smrkových monokultur Dlouhodobě oslabené, resp. poškozené souvislé lesní ekosystémy zejména v pohraničních

20 Strana 20 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie oblastech Vzrůstající povědomí obyvatel a podnikatelů o jedinečnosti území a potřebě aktivní ochrany přírody Dlouhodobě klesající trend znečištění ovzduší Úspěšné zavádění separace komunálního odpadu Bohaté zdroje pitné vody a zlepšování kvality povrchových vod Rozsáhlé plochy vhodné pro pěstování energetických plodin a přirozenou biomasu (louky) v podhorské části Existence Správy KRNAP jako neregionálního koordinačního partnera (vzdělávání, informace, péče o krajinu) oblastech v důsledku průmyslových exhalací Vysoký stupeň negativního zatížení krajiny a přírody v turisticky atraktivních horských lokalitách Špatný vzhled některých částí obcí, prostranství, objektů, opakovaný vznik černých skládek Nedostatečná údržba pozemků kolem komunikací I. a II. třídy Značný podíl individuálních zdrojů znečištění ovzduší Pokles investic do sektoru zemědělství a životního prostředí Příležitosti Vládní a evropská podpora využívání obnovitelných zdrojů energie (energetické plodiny, dřevný odpad jako piliny, štěpka, kůra, využití další biomasy k výrobě tepla a plynu) Využití záměru Královéhradeckého kraje na produkci biomasy v regionu Ohrožení Rozsáhlé polomy a další lesní kalamity Redukce finančních prostředků z osy II Programu rozvoje venkova ve prospěch zemědělských produkčních aktivit a izolovaných žadatelů C. Podpora a rozvoj podnikání, zakládání malých firem, využití nových technologií a vzdělávání Silné stránky Slabé stránky Dostatečné množství rozvojových ploch a nevyužitých objektů (brownfields) Zájem samospráv o rozvoj malých a středních výrobních provozů Lokálně úplné nebo dostupné inženýrské sítě pro rozvoj podnikání Lokálně vhodné podmínky pro chov skotu, koní, ovcí a agroturistiku Ochota některých podnikatelů rozšiřovat své aktivity, služby návštěvníkům apod. Diverzifikovaná místní ekonomika silné zastoupení textilního, elektrotechnického a strojírenského průmyslu V mezinárodním měřítku cenově dostupná a přitom kvalifikovaná pracovní síla Značný podíl dočasných a sezónních prací a pracovních příležitostí Pokles investic do sektoru zemědělství a životního prostředí Útlum některých tradičních výrobních činností Chybí perspektiva a strategie zemědělské činnosti při současné nízké efektivnosti, absence kapitálu, odchod manažerů ze sektoru zemědělství Malý zájem o náročné farmaření a obhospodařování těžko přístupných ploch Malý zájem dostatečně silných investorů investovat do opuštěných provozů a ploch Značný podíl vyjížďky a dojížďky za prací Rozvojové limity přímo či nepřímo prosazované

21 Strana 21 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie V podhůří různorodá zemědělská produkce v závislosti na přírodních podmínkách s intenzivní rostlinnou výrobou převážně v nížinných oblastech a živočišnou výrobou převážně ve vrchovinných oblastech Využitelná poptávka místních obyvatel po nových pracovních příležitostech Správou KRNAP Nízká efektivnost a nejistá perspektiva zemědělské prvovýroby, absence kapitálu na rozvoj činnosti, nákup mechanizace apod. Omezená kapacita a špatný technický stav silniční sítě pro nákladní přepravu, malé využití železniční nákladní přepravy Nedořešené majetkoprávní vztahy, pomalý převod státních pozemků Mzdy, tvorba HDP a daňová výtěžnost nedosahují průměrů ČR Příležitosti Rostoucí obliba produktů zdravé výživy a zdravého životního stylu - využití chráněné přírody KRNAP k produkci bylin, ovoce, medu a zdravých potravin Ohrožení nedostatečná podpora ovocnářství, včelařství a produkce biopotravin ze strany Královéhradeckého kraje D. Vybavenost a vybrané služby v obcích Silné stránky Postupně se zlepšující vzhled obcí, zájem o obnovu a údržbu drobných staveb v krajině a technických památek Uchování významné části kulturních, sportovních a společenských tradic Dobrá dopravní dostupnost všech obcí (vzhledem k přírodním podmínkám) Vysoký podíl zásobování obyvatel vodou z veřejných vodovodů Napojení většiny obcí na kanalizační řády a ČOV Lokálně úplné nebo dostupné inženýrské sítě Kabelová televize, využívání internetu Rozvoj digitalizace telekomunikačních sítí Převažující dostupnost základních zdravotnických zařízení a služeb sociální péče Rozmanitá nabídka středních škol Aktivní spolková činnost Slabé stránky Nedostatek financí v rozpočtech malých obcí Zastaralost některých kulturních a sportovních zařízení V řadě obcí a měst malý zájem místních obyvatel o veřejný, kulturní a společenský život a přijímání nových obyvatel do stávajících komunit Horší dostupnost krajského města Omezené možnosti podpory bytové výstavby Nevyhovující infrastruktura v některých obcích (dopravní, technická, občanská i sociální) Lokálně zastaralé nebo chybějící inženýrské sítě Nízká kvalita místních komunikací Nedostatečné pokrytí signály mobilních telefonů Nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí, zejména s technickým zaměřením Nedostatek bytů pro seniory Příležitosti Ohrožení

22 Strana 22 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Zájem vlády ČR a kraje o výstavbu rychlostní komunikace R-11 východní částí regionu do Polska Malý zájem investorů mimo region, resp. rostoucí konkurence mezi regiony o externí investice Úbytek volných finančních zdrojů v obecních rozpočtech na rozvoj a údržbu obcí 5.2. Metodika SWOT analýzy Uveďte, jaká byla použita metoda stanovení SWOT analýzy Uveďte, z jakých zdrojů byly čerpány informace pro SWOT analýzu SWOT analýza byla zpracována komunitní metodou jednotlivé body silných stránek, slabých stránek, příležitostí a ohrožení vznikly jako výstup dotazníkového šetření a pracovních jednání MAS, kterých se účastnili místní aktéři z řad obcí, podnikatelů, neziskové sféry a aktivní občané z území MAS se zájmem podílet se na zpracování strategie. Na jejím dopracování podílely především pracovní skupiny. se 6. Strategie Rozkvět Krakonošovy zahrady Celkové tematické zaměření strategie vyplynulo z výsledků dotazníkového šetření, analýzy území, SWOT analýzy, ze společných setkávání a jednání s občany a jako výsledek jednání pracovních skupin. Celkově se strategie zaměřuje na: Využití přírodního a kulturního dědictví regionu pro rozvoj cestovního ruchu, podnikání a kvality venkovského života Priority a cíle Vymezte své konkrétní priority a cíle SPL. (A uveďte jejich specifičnost pro dané území) Uveďte vztah SPL ke struktuře PRV uveďte přehledně vybrané osy/opatření/podopatření z PRV, které budou v rámci SPL implementovány. Čtyři zvolené priority zkráceně: CESTOVNÍ RUCH, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PODNIKÁNÍ a ŽIVOT V OBCÍCH tvoří vzájemně skloubenou soustavu opatření a aktivit:

23 Strana 23 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Cílem SPL je zlepšení života v obcích, jednotlivé opatření se prolínají s rozvojem CR, opatření na podporu CR se prolínají s opatřeními na podporu podnikání, podpora podnikání s využitím obnovitelných zdrojů a šetrného hospodaření atd. Souvislosti mezi prioritami lze znázornit graficky: Představení jednotlivých priorit, opatření a fiší a jejich vymezení v souladu s opatřeními PRV: Priorita I. Cíl priority CESTOVNÍ RUCH Rozšířit služby v cestovním ruchu, rozvinout aktivity CR, které lze provozovat v průběhu celého roku, zatraktivnit části území s méně rozvinutým CR, reagovat na rostoucí zájem tuzemských i zahraničních turistů na rekreační a kondiční pobyty, využít potenciálu zemědělských podniků směrem k nezemědělským činnostem v cestovním ruchu, podpořit zakládání podniků pro rozvoj CR, orientovat CR na agroturistiku, zážitkovou turistiku a místní produkty, podporovat CR s využitím atraktivit regionu. Fiše č. 1 NÁVŠTĚVA Opatření III.1.3. PRV - Podpora cestovního ruchu, Záměr b) ubytování, sport Fiše bude realizována na podporu individuálních a společných projektů CR uskutečňovaných s ohledem na venkovský charakter regionu. Záměr vychází z potřeb vytvořit služby, které by zatraktivnili méně navštěvované části regionu a vytvořili zde nová pracovní místa po celý rok. Fiše zároveň nabízí nové možnosti vyžití i pro místní obyvatele. V rámci této fiše bude podporována zejména výstavba, rekonstrukce a vybavení malokapacitních ubytovacích a stravovacích zařízení, půjčoven sportovního vybavení a objektů a ploch pro sportovně rekreační vyžití. Fiše č. 8 CESTOVNÍ RUCH Opatření III.1.3. PRV - Podpora cestovního ruchu, Záměr a) pěší trasy, vinařské stezky a hipostezky

24 Strana 24 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Prostřednictvím individuálních a společných projektů rozvíjet podíl šetrné turistiky na cestovním ruchu vytvořením hipostezek, pěších a lyžařských tras, doplněním značení a vytvořením odpočinkových míst. Vrámci této fiše bude podporováno vybudování pěších a lyžařských tras, vinařských stezek a hippostezek mimo území lesů. Priorita II. Cíl priority ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Chránit a obnovovat životní prostředí a krajinu, transformovat dosavadní zemědělství na zemědělství ekologicky orientované, podporovat technologie produkující minimum odpadů, podporovat šetrné hospodaření v krajině a využívání obnovitelných zdrojů energie, obnovovat poškozené souvislé lesní ekosystémy po kalamitách vhodnou skladbou dřevin, posílení rekreační funkce lesa, usměrňování návštěvnosti lesa tak, aby byly sníženy negativní dopady na lesní prostředí. Fiše č. 5 - EKOLOGICKÉ PODNIKÁNÍ Opatření I PRV Modernizace zemědělských podniků Prostřednictvím individuálních projektů dojde k odstranění nevyhovujících a zastaralých technologií doposud využívaných zemědělskými podniky. V rámci této modernizace dojde ke zlepšení jejich ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti. V rámci této fiše bude podporována investice do zemědělských staveb a technologií (rekonstrukce a výstavba nových staveb), včetně nezbytných manipulačních ploch pro živočišnou a rostlinnou výrobu, dále na využití a zpracování biomasy pro vlastní potřebu. Fiše č. 6 KRAJINA Opatření II PRV Obnova lesnického potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření a II PRV Neproduktivní investice v lesích Podmínky pro tuto fiši budou upřesněny po schválení specifické části Pravidel tohoto opatření. Do doby spuštění podopatření II v rámci PRV není možné na toto podopatření přijímat a registrovat projekty. Priorita III. PODNIKÁNÍ Cíl priority Rozvíjet malé a střední podnikaní, vytvořit nové pracovní příležitosti, podporovat odbyt místních produktů, podporovat tradiční řemesla, podporovat certifikaci produktů značkou Krkonoše originální produkt, podporovat podnikání, které lze provozovat celoročně a které není závislé na počasí, využívat obnovitelné zdroje paliv a energie.

25 Strana 25 (celkem 57) Rozkvět Krakonošovy zahrady Strategie Fiše č. 3 FIRMA Opatření III.1.2. PRV Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje a Opatření III.1.1. PRV Diverzifikace činností nezemědělské povahy Fiše bude zaměřena na rozvoj stávajících podniků rekonstrukcí budov, nákupem nové technologie a modernizací výroby, bude podporovat nové investory pro opuštěné a nevyužívané objekty a efektivní využívání brownfields a zakládání malých firem do 10 zaměstnanců. V rámci této fiše bude podporován rozvoj existujících podniků nejmenší velikosti mikropodniků (podniky do 10 zaměstnanců) včetně nových živností v oblasti výroby a zpracování. Cílem opatření je především vytváření nových pracovních míst a rozvoj hospodářské struktury nezemědělských aktivit a rozvoj aktivit se zaměřením na oblast doplňkové a řemeslné výroby, novou výstavbu a modernizaci zařízení na výrobu a využití energie z biomasy a diverzifikaci činností zemědělských subjektů směrem k nezemědělským činnostem, na výstavbu decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) pro vytápění nebo výrobu elektrické energie a tepla a zařízení pro zpracování biomasy za účelem výroby alternativních paliv (např. tvarovaná biopaliva pelety, peletky, brikety ) s cílem dosažení výrazného posílení ekonomického potenciálu a zajištění podmínek pro kvalitní život místních obyvatel a stability venkovského prostoru. Fiše č. 7 - ZNAČKA Opatření I PRV Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Prostřednictvím individuálních či společných projektů dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských produktů. Fiše je zaměřena na podporu výkonnosti zpracovatelských podniků, na rozvoj nových odbytišť pro zemědělské produkty, podporu marketingu zemědělských výrobků, zlepšování kvality výrobků a podporu vývoje aplikace nových produktů, postupů a technologií. Priorita IV. ŽIVOT V OBCÍCH Cíl priority Zlepšit základní dopravní a technickou infrastrukturu, zvyšovat vybavenost obcí a kvalitu služeb, podporovat rozvoj spolkových činností a zachování tradic, rozvíjet život v obcích podporováním místních akraktivit, obnovovat a udržovat veřejná prostranství, podporovat vzdělávání obyvatel, zachovat kulturní dědictví venkova, budovat sounáležitost obyvatel s regionem a tím zamezit stěhování do měst a odlivu mladých lidí. Fiše č. 4 - VYBAVENÍ OBCÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Opatření III PRV Občanské vybavení a služby a III.3.1. PRV Vzdělávání a informace Fiše bude zaměřena na obnovu a novou výstavbu objektů v obcích související se zachováním základních služeb občanům a jejich lepší život v obcích. Cílem bude také motivovat obyvatele obcí a místní občanské organizace