Marketingový výzkum návštěvnosti Stodolní ulice v Ostravě

Transkript

1 Marketingový výzkum návštěvnosti Stodolní ulice v Ostravě

2 2

3 3

4 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Radmile Mitiskové za vedení práce, za její velkou ochotu, trpělivost, cenné rady a připomínky, které mi pomohly k vypracování. Dále svojí rodině a přátelům, za jejich podporu. 4

5 5

6 Copyright 2013 Dagmar Vrlíková 6

7 Anotace VRLÍKOVÁ, Dagmar: Marketingový výzkum návštěvnosti Stodolní ulice v Ostravě. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Radmila Mitisková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Bakalářská práce je zaměřena na marketingový výzkum návštěvnosti Stodolní ulice v Ostravě. Teoretická část se zabývá významem marketingového výzkumu pro cestovní ruch, přípravnou a realizační etapou a dalšími metodami, které se pouţívají při sběru dat. V teorii je dále popsána propagace, SWOT analýza a marketingový plán. Praktická část obsahuje v první kapitole historii, současnost a sluţby poskytované na Stodolní ulici. Součástí první praktické kapitoly je i propagace a propracovaná SWOT analýza Stodolní ulice. Druhá kapitola je zaměřena na vlastní marketingový výzkum, který byl proveden formou dotazníků. V závěru práce je shrnutí provedeného výzkumu, vlastní doporučení a návrhy na zvýšení návštěvnosti Stodolní ulice. Klíčová slova Marketingový výzkum, SWOT analýza, spokojenost návštěvníků, Stodolní ulice v Ostravě. 7

8 Annotation VRLÍKOVÁ, Dagmar: marketing research of Stodolni street in Ostrava. College of Polytechnic Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Ing. Radmila Mitiskova. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava pages. The thesis is focused on marketing research of Stodolni street in Ostrava. The theoretical part deals with the importance of marketing research for tourism, preparatory and implementation stages and other methods that are used in data collection. In the theory is further described promotion, SWOT analysis and marketing plan. The practical part contains in the first chapter the history, the present and the services provided at Stodolni Street. In the first practical chapter is promotion and elaborate SWOT analysis Stodolni street. The second chapter is focused on the marketing research, which was conducted through questionnaires. In the conclusion is a summary of the research, its own recommendations and proposals to increase traffic Stodolni street. Keywords Marketing research, SWOT analysis, customer satisfaction, Stodolni street in Ostrava. 8

9 Obsah Úvod Cestovní ruch Cestovní ruch a destinace Význam marketingového výzkumu pro cestovní ruch Marketingový výzkum Význam Historie Členění marketingového výzkumu Fáze marketingového výzkumu Přípravná etapa Realizační etapa Metody marketingového výzkumu Dotazování Pozorování Experiment Výzkum účastníků trhu Analýza chování zákazníků Výzkum spokojenosti zákazníků Propagace SWOT analýza Marketingový plán Fenomén Stodolní ulice Historie a současnost Poskytované sluţby Propagace

10 7.4 Přehled pořádaných akcí na Stodolní ulici SWOT analýza Marketingový výzkum Etapa přípravná Etapa realizace Vlastní doporučení a návrhy Závěr Seznam pouţité literatury Seznam internetových zdrojů Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh

11 Úvod Hlavní podstatou bakalářské práce je marketingový výzkum, při kterém je nutné dodrţovat určitá pravidla, aby konečné výsledky byly co nejpravdivější a nejpřesnější. Mnohdy je ovšem marketingový výzkum povaţován za operaci, prostřednictvím které se hledají fakta, opak je ovšem pravdou. Za hlavní úkol si marketingový výzkum klade lepší rozpoznání marketingových problémů. Význam marketingového výzkumu se týká zejména jeho moţností rozpoznat problémy, které mohou výrazně negativně nebo i pozitivně ovlivňovat podniky. Jelikoţ předmětem této práce je konkrétně identifikace návštěvnosti Stodolní ulice jako centra společenského a kulturního dění ve městě Ostrava zejména mezi mladými lidmi a studenty a důvody růstu nebo poklesu této návštěvnosti, je marketingový výzkum vhodným způsobem, jak práci zpracovat. Zpracování práce bude dále rozděleno na teoretickou a praktickou část. Předmětem teoretické části práce bude popis významu a historie marketingového výzkumu a jeho fází, resp. přípravné a realizační etapy, které jsou základem kaţdého marketingového výzkumu bez ohledu na jeho orientaci. Předmětem teoretické části bude také uvedení do problematiky marketingového výzkumu v cestovním ruchu a uvedení do problematiky výzkumu účastníků trhu. Marketingový výzkum je většinou vyústěním předešlé SWOT analýzy podniku a ověřuje zjištěné skutečnosti, na jejichţ základě podnik vytváří propagační a marketingové plány. Z tohoto důvodu bude nutné vymezit z teoretického hlediska i tyto pojmy, jako je propagace, marketingový plán a SWOT analýza. Předmětem praktické části práce bude naplnění hlavního záměru, kterým je příprava, realizace a vyhodnocení marketingového výzkumu návštěvnosti Stodolní ulice v Ostravě prostřednictvím dotazníkového šetření. Cílem dotazníkového šetření bude zjistit míru návštěvnosti Stodolní ulice v Ostravě. Předmětem praktické části bude obecná analýza Stodolní ulice jako významného ostravského fenoménu zakončená analýzou silných a slabých stránek Stodolní ulice a jejích hrozeb a příleţitostí. Obecná analýza Stodolní ulice se bude zaměřovat na historii a současnost Stodolní ulice, na nejčastěji poskytované sluţby a na analýzu barů, kaváren, klubů, hotelů, restaurací, v podstatě na podniky cestovního ruchu, včetně propagačních moţností těchto podniků. Předmětem praktické části dále bude samotný marketingový výzkum, který povede 11

12 k naplnění cíle dotazníkového šetření. Na základě zjištěných dat bude vytvořen návrh na zvýšení návštěvnosti a přílivu zákazníků do podniků na Stodolní ulici v Ostravě. Metodologie zpracování marketingového výzkumu bude představovat kvantitativní výzkumné šetření za pomoci dotazníkového šetření jako techniky sběru informací. Dotazník bude obsahovat předem formulované otázky zaměřené zejména na návštěvnost Stodolní ulice, preferenci podniků a názory na jejich propagaci a marketingové kampaně. Dotazník bude cílený pro zákazníky trhu bez ohledu na jejich pohlaví a věk. Dotazníkové šetření bude probíhat jednak prostřednictvím osobního dotazování, ale také prostřednictvím elektronických dotazníků. Důvod, který mě vedl k výběru tohoto tématu, jako předmětu práce byla skutečnost, ţe osobně pocházím z Ostravska, navštěvuji některé podniky na Stodolní ulici, a zajímá mě, proč poslední dobou klesá jejich návštěvnost. V posledních letech totiţ můţeme zaznamenat, ţe návštěvnost podniků na Stodolní ulici klesá a roste poměrně velká kriminalita v této oblasti, která její návštěvnosti vůbec nepřidává. Z dříve fenomenální ulice pomalu mizí kultura a přestává být pro její návštěvníky atraktivním místem, které by navštívili. Důvodem poklesu této návštěvnosti a růstu kriminality můţe být velký příliv studentů z různých měst České republiky, jelikoţ Ostrava se stává významným centrem vzdělávání. Mezi dvě největší vysoké školy patří Ostravská univerzita v Ostravě a Báňská univerzita. Důvod poklesu této návštěvnosti také můţe být v pouţívání neefektivních propagačních nástrojů místních barů, kaváren, klubů, hotelů, a restaurací. Důvod, který vede k poklesu návštěvnosti Stodolní ulice v Ostravě můţe být ovšem zcela jiný, coţ je úkolem zjištění této práce. 12

13 1 Cestovní ruch Cestovní ruch je v odborné literatuře chápán několika způsoby. Například cestovní ruch je chápán jako ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště. Ryglová, 2011, s. 17. Cestovní ruch je také moţné chápat jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. Swarbrooke, 2003, s. 53. Cestovní ruch dost často nebývá povaţován za samostatné odvětví, ale spíše odvětím, které je výsledkem několika činností. Nedílnou součástí cestovního ruchu jsou totiţ sluţby jako ubytování, stravování, dopravy, vyuţití volného času apod. Cestovní ruch je ovšem samostatnou aktivitou, které podléhá celá řada sluţeb. 1.1 Cestovní ruch a destinace S cestovním ruchem úzce souvisí pojem destinace. Destinace je chápána jako geografický prostor, který návštěvník navštěvuje. V místě destinace se také většinou nacházejí zmiňované sluţby cestovního ruchu. Destinace je představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity místa nebo oblasti). Palátková, 2006, s Význam marketingového výzkumu pro cestovní ruch Marketingový výzkum je důleţitý zejména v soukromém sektoru. Nutno podotknout, ţe marketingový výzkum v oblasti cestovního ruchu není tolik vyuţíván jako v oblasti obchodních podniků, a je zatím v počátečních fázích svého rozvoje. Marketingový výzkum si mohou podniky cestovního ruchu připravit sami, nebo si mohou najmout specializovanou agenturu. V případě, ţe si vyberou agenturu pro zpracování marketingového výzkumu, je vţdycky dobré zvolit místní marketingovou agenturu, která konkrétní destinaci cestovního ruchu zná a je s ní seznámena. Marketingový výzkum má pro cestovní ruch několik výhod. Jednak pomáhá soukromým podnikům lépe propagovat marketing z hlediska produktu, ceny, místa a propagace. Swarbrooke, 2003, s Ale marketingový výzkum také může pomoci 13

14 přesvědčit podnikatele, aby investovali do nových projektů v dané destinaci. K tomu jsou potřeba podrobné a spolehlivé údaje z výzkumu trhu. Swarbrooke, 2003, s Marketingový výzkum se v cestovním ruchu tradičně soustřeďuje na dosavadní zákazníky, kteří jsou snadněji dosažitelní. Je však třeba se soustředit také na ty, kdo destinaci nenavštěvují, a na důvody, proč ji nenavštěvují. Budoucí úspěch může záviset právě na schopnosti přesvědčit tuto skupinu, aby destinaci navštěvovala. Swarbrooke, 2003, s Z tohoto důvodu by se podniky měly zaměřovat zejména na potenciální neţ současné zákazníky, jelikoţ právě tito zákazníci mohou destinaci začít navštěvovat a tím podnik můţe dosáhnout růstu návštěvnosti. V oblasti cestovního ruchu existují dva typy marketingového výzkumu: o o kvantitativní: počty návštěvníků, kdy přijeli, odkud přijeli, co dělají v destinaci, kolik utratí a tak dále. Swarbrooke, 2003, s kvalitativní: proč přijeli do destinace a jejich názory na různé stránky destinace. Swarbrooke, 2003, s Význam marketingového výzkumu je tedy pro podniky podnikající v cestovním ruchu nezastupitelný. Marketingový výzkum totiţ můţe přinést odpovědi na tyto otázky: o o o o o o o o o Kolik turistů navštěvuje destinaci? Jaký je cíl jejich návštěvy? Kdy navštěvují destinaci? Odkud pocházejí? Kolik utratí? Kdo jsou tito návštěvníci? Co dělají během svého pobytu v destinaci? Co si myslí o místě jako turistické destinaci? Jak hodnotí místo ve srovnání s konkurenčními destinacemi? o Hodlají navštívit destinaci znovu? Swarbrooke, 2003, s

15 2 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je systematicky prováděný sběr, úprava, zpracování, analýza, interpretace a prezentace informací, které slouží k identifikaci a řešení různých marketingových situací v podniku nebo organizaci. Kotler, Význam Marketingový výzkum poskytuje informace, které nám umoţňují poznat a porozumět oblasti trhu, ve které firma bude podnikat nebo uţ podniká. S podnikáním jsou spojeny i příleţitosti nebo hrozby, které identifikuje. Jasně formuluje směry marketingové činnosti a hodnotí výsledky. 2.2 Historie V počátcích lidské společnosti se první výrobci a obchodníci museli zajímat o své zákazníky a o jejich potřeby. Všímali si, jak vypadají, co a jak říkají a jakým způsobem si zboţí vybírají. Postupem času byli jejich metody pozorování propracovanější. V dnešní době si bez nich podnikání a obchod nedovedeme vůbec představit. Historie marketingového výzkumu začala roku 1824, kdy v prezidentských volbách v USA se poprvé uskutečnil výzkum chování a rozhodování voličů. O dalších sto let později výzkumníci jako G. Gallup a E. Roper obohatili výzkumy o statistické postupy výběru vzorku. Ve 40. letech minulého století byly vydány monografie, které popisovaly explanační modely chování. Pojednávaly o tom, jak názoroví vůdci dokáţou ovlivnit chování voličů. Tyto poznatky se přenesly i do marketingu a to do modelů chování a rozhodování spotřebitelů. Proto jsou za první počátky marketingového výzkumu povaţovány výzkumy chování a rozhodování voličů. 2.3 Členění marketingového výzkumu Základem marketingového výzkumu je dlouhodobá práce, kombinace výzkumných postupů a náročné statistické zpracování. Výsledky z různých zdrojů jsou porovnávány a vyhodnocovány, tím dochází k hlubším poznatkům. Jedna z klasifikací je podle úrovně společenské reality na makrospolečenský, mezospolečenský a 15

16 mikrospolečenský. Důleţitější rozlišení je na primární a sekundární. U primárního výzkumu si realizátor, buď vlastními silami, nebo za pomoci příslušné instituce, zjišťuje informace v terénu u samotných jednotek. Oproti tomu sekundární výzkum čerpá jiţ zpracovaná statistická data z dříve shromáţděného a vypracovaného primárního výzkumu, který mohl slouţit k jiným cílům. V sekundárním výzkumu vyuţíváme data neagregovaná, tedy v původní hodnotě, které na rozdíl od dat agregovaných můţeme znovu statisticky zpracovat. Výzkum můţeme dále členit na základní a aplikovaný marketingový výzkum. Základní výzkum vede k získání znalostí o základech jevů a pozorovaných skutečnostech, a to bez úvah o jejich konkrétní aplikaci. Dvořáček, Slunčík, 2012, s. 90. Základní marketingový výzkum se dále člení na neorientovaný výzkum a orientovaný výzkum. Oproti tomu aplikovaný výzkum vede k získání zcela nových znalostí, přičemţ toto získání je však již směřováno ke specifickému a praktickému cíli. Dvořáček, Slunčík, 2012, s. 90. Aplikovaný marketingový výzkum se poté člení na všeobecný aplikovaný výzkum a specifický aplikovaný výzkum. 2.4 Fáze marketingového výzkumu Můţeme je rozdělit na dvě základní fáze. První část je zaměřena na přípravu výzkumu, kde dochází k definování problému a stanovení cíle výzkumu, vytvoření plánu a stanovení metod pro sběr informací. V další realizační fázi dochází ke shromaţďování dat, jejich kontrole, zpracování a vyhodnocení Přípravná etapa Přípravná etapa se věnuje zejména definici problému, orientační analýze situace, a plánu výzkumu. Přípravná etapa marketingového výzkumu tedy začíná formulací problému, který chceme výzkumem řešit. Účel výzkumu představuje odpověď na otázku, proč se má výzkum provádět. Při správném postupu bychom měli určit, v čem spočívá problém. Kozel, 2006, s. 71. Na základě definice problému, který budeme výzkumem řešit, je nutné realizovat orientační analýzu situace. Analýzou situace v podstatě zjišťujeme dostupnost informací pro realizaci výzkumu tak, aby mohl být formulován realizovatelný plán výzkumu. V podstatě se v této části výzkumného procesu snažíme ověřit své pracovní hypotézy na základě předběžného shromáždění všech dostupných informací a názorů, které se týkají 16

17 námi zkoumané problematiky. Kozel, 2006, s. 76. V této přípravné části výzkumu se většinou pouţívají neformální kontakty, které vedou k hlubšímu ověření hypotéz. Na základě analýzy dostupnosti informací stanovujeme typ výzkumu. To znamená, ţe pokud víme, ţe budeme vycházet ze zprostředkovaných informací, bude se jednat o sekundární výzkum. V případě, ţe víme, ţe informace budeme získávat přímo u cílových respondentů, bude se jednat o primární výzkum. Poté následuje vytvoření plánu výzkumu, který vychází z předešlých zjištění. Plán výzkumu je v prvé řadě zaměřen na stanovení metody a způsobu sběru údajů. Pro správný výběr bychom měli mít přehled o všech variantách, které lze obecně využít, a zároveň znát dobře konkrétní situaci, resp. problém, jejž řešíme. Kozel, 2006, s. 80. V prvé řadě je zapotřebí zvolit z těchto způsobů sběru údajů: o o o přijímání x sekundování, na sobě závislé x nezávislé, v čase stavové x tokové, o kvantitativní x kvalitativní atd. Kozel, 2006, s. 80. Poté vybíráme soubor respondentů a metodu sběru údajů, kterou při výzkumu pouţijeme, přičemţ se můţe jednat o pozorování, dotazování nebo experiment, jak uvádí tento příklad. Jestliže můžu očekávat vzájemnou spolupráci cílové skupiny respondentů během výzkumu, využiji pozorování, zatímco v případě potřeby jejich názoru je musím správně motivovat při využití některého z typů dotazování. Kozel, 2006, s. 80. Nejčastější metodou sběru údajů bývá dotazování, jelikoţ umoţňuje pokrýt široký rozsah respondentů a je moţné jej uskutečnit v osobní, písemné, telefonické nebo elektronické formě, přičemţ kaţdá z těchto forem má své výhody i nevýhody. Osobní typ dotazování má tyto výhody: snadné zpracování; vysoká návratnost dotazníků; lze přesvědčit váhavé respondenty; lze pokládat složitější otázky atd. Kozel, 2006, s. 81. Mezi nevýhody patří jeho vysoká náročnost finanční; vysoká časová náročnost na přípravu; problematický výběr tazatelů; školení tazatelů atd. Kozel, 2006, s

18 Písemný typ dotazování má poté tyto výhody: relativně nižší finanční náročnost; jednodušší organizace; adresnost; široké územní rozložení; dostatek času na odpovědi atd. Kozel, 2006, s. 81. Mezi nevýhody patří nízká návratnost; nutná podpora návratnosti; mívá anketní efekt; nutno používat jednoduché otázky atd. Kozel, 2006, s. 81. I telefonický typ dotazování má řadu výhod a nevýhod, přičemţ mezi výhody patří jeho nízké náklady; spojení s počítačem; lze průběžně sledovat výsledky; lze upřesnit dotazy atd. Kozel, 2006, s. 81. Mezi nevýhody poté patří jeho vysoké nároky na soustředění respondenta; nelze použít pomůcek; nelze využít škály; nelze použít většího množství otázek atd. Kozel, 2006, s. 81. Elektronický typ dotazování je posledním typem, který porovnáváme. Mezi výhody elektronického typu dotazování patří zejména, ţe je levné; rychlé; adresné; lze využít pomůcky; možnost dobré grafické prezentace; dostatek času na odpovědi; propojenost s PC; jednoduché vyhodnocování. Kozel, 2006, s. 81. Naopak mezi nevýhody patří jeho vybavenost; návratnost; důvěryhodnost. Kozel, 2006, s Realizační etapa Realizační etapa se věnuje samotnému sběru údajů, jejich zpracování, analýze, interpretaci a závěrečnému zhodnocení. Sběr údajů je uskutečňován na základě předem stanoveného plánu, předem stanovenou metodou sběru údajů u předem stanovené cílové supiny respondentů. V případě, ţe budeme realizovat výzkum pozorováním, můţe při jeho uskutečňování dojít k problému, ţe můţe vzniknout situace, že pozorovaný jev vůbec nenastane, nebo jej pozorovatel špatně zachytí ve svém záznamu. Kozel, 2006, s. 87. Naopak u dotazování můţe dojít k tomu, ţe nezastihneme respondenty, to znamená, ţe musíme se dle zvolené metodiky rozhodnout, zda mají být kontaktování znovu, nebo musí být nahrazeni jinými osobami. Kozel, 2006, s. 87. Při vyuţití dotazování můţe také dojít k tomu, ţe respondent nebude ochotný spolupracovat a podílet se na dotazníku a v tom případě, jestli je neochota zjevná, nebo ne, dojde buď k odmítnutí odpovídat, nebo k poskytnutí nepravdivých odpovědí. Kozel, 2006, s

19 Sesbírané údaje poté musíme zpracovat, zkontrolovat a opravit. V této části je důleţitá přesnost, spolehlivost, pravdivost a logičnost. V rámci zpracování zjištěných údajů můţeme ovšem narazit na chyby, které vedou ke sníţené vypovídající schopnosti následné interpretace výsledků. Mezi nejčastější chyby patří chyby na straně respondenta, neţ tazatele. Ovšem chyb se můţeme dopustit i sami při zpracování údajů. Jednat se můţe zejména o tyto chyby, které jsou váţným problémem při vyhodnocení: o o o o o o o o Chyby jako výsledek nesprávné práce tazatele - tazatel pokládá otázky nesprávným způsobem, naváděl respondenty ke konkrétním odpovědím, nevhodně zaznamenával údaje nebo si je vymyslel. Nepřesné dopovědi - neúplné, nejasné, víceznačné. Nezřetelné odpovědi - odpovědi jsou špatně čitelné, tj. nečitelný rukopis nebo nemusí být patrné, která z nabízených odpovědí byla označena. Nelogické odpovědi - logicky nekonzistentní, nepravdivé. Nesprávné odpovědi - odpovědi se netýkají kladené otázky, tj. otázka byla nepochopena, pochopena jinak, respondent ji nerozuměl nebo na ni nebyl kvalifikován odpovídat. Neochota respondenta ke spolupráci - respondent se můţe obávat zneuţití poskytnutých údajů, není mu sympatické téma výzkumu nebo tazatel. Vyjadřovací schopnosti respondenta - výskyt u vyjádření postojů, názorů, motivace určitého chování. Chyby při zpracování odpovědí - např. podcenění velkého výskytu neutrálních odpovědí. Kozel, 2006, s. 89. Zpracováním zjištěných údajů ovšem realizační etapa nekončí. Mnohem důleţitější je analýza těchto údajů a závěrečné vyhodnocení toho, co vyplývá pro další práci zadavatele výzkumu. Nejčastěji je výzkum, zejména v případě kvantitativního výzkumu, statisticky vyhodnocován. Vyhodnocením dojdeme k závěrům, které zpracujeme do podoby, ve které mohou být interpretovány v rámci závěrečného zhodnocení toho, co výzkum přinesl. 2.5 Metody marketingového výzkumu Umoţňují nám evidovat výskyt jevů, chování lidí a jejich názory i postoje. Ve většině marketingových výzkumů dochází ke sběru primárních dat, která jsou mnohem 19

20 nákladnější, neţ data sekundární. Výběr metody, jakou budeme získávat primární informace, závisí na charakteru řešeného problému, na finančních, ale i časových moţnostech. Volba správné metody sběru záleţí také na tom, k jakému účelu budou informace slouţit, kolik a v jaké kvalitě jich má být. Mezi základní tři techniky řadíme dotazování, pozorování a experiment, se kterými budete v následující části seznámeni Dotazování Uţ v letech byly sestaveny první písemné dotazníky, které daly vznik jedné z nejstarších a nejrozšířenějších technik marketingového výzkumu. Forma dotazníků se pouţívá hlavně ke sběru primárních dat. Náročnou fází je vytvoření samotného dotazníku. Musí být pečlivě, přehledně a profesionálně sestaven. Před pouţitím v praxi ověřen odborníky, ţe jsou vhodně zvoleny typy otázek, formulace a jejich sled. Dotazník nebo někdy pouţívaný i záznamový arch je hlavním nástrojem, pomocí kterého dochází ke kontaktu s respondenty. Kontakt mezi výzkumníkem a respondentem můţe mít formu přímého písemného dotazování. Další formou je osobní nebo telefonický vstup tazatele mezi výzkumníka a respondenta. Při sestavení dotazníku je důleţité jeho sloţení. Špatně vytvořený dotazník můţe informace i výsledek ovlivnit natolik, ţe nebude odpovídat předem stanoveným cílům výzkumu. Dva hlavní poţadavky na dotazník: Účelově technické Otázky jsou sestaveny a formulovány tak, aby na ně respondent přesně odpověděl na to, co nás zajímá. Psychologický Poskytneme podmínky, prostředí a okolnosti, aby se úkol jevil snadným, příjemným a chtěným. Velmi důleţitá je forma a celkový dojem dotazníku. Na první dojem musí dotazník respondenta zaujmout svojí úpravou, barvou a kvalitou papíru. Vše musí významně ovlivnit a nalákat respondenta natolik, aby nám věnoval svůj čas a pozornost pro zodpovězení našich otázek. Výběr menší velikosti formátu nutí k větší soustředěnosti. S větším se obtíţně manipuluje. Klasická velikost je o rozměrech A4. 20

21 Důleţitost je kladena na první stránku. Grafická úprava a úvodní text by měly sdělit význam jeho odpovědí a vzbudit zájem respondenta. Úvod naláká a přesvědčí, jak je podstatné pravdivě a správně vyplnit dotazník. Předpokládaná délka vyplnění se pohybuje kolem dvaceti minut při rozmezí ti otázek. Sled otázek je pokládán od zajímavých, uprostřed jsou otázky, na kterých nám záleţí a potřebují soustředění a na konec jsou méně závaţné. Správná varianta se nejčastěji označuje systémem krouţkování nebo kříţkování. Úroveň dotazníků je ovlivněna: o Zjišťovanými údaji, které by měly směřovat k cíli dotazování a odpovídat připravenému plánu. o Obsahem otázek, které musí být srozumitelné. Respondent jim je schopen porozumět a odpovědět na ně. o Typem otázek, které jsou otevřené, uzavřené nebo formou škály. o Formulací otázek - Musí být jednoduché, neměly by obsahovat odborné termíny, aby je pochopili všichni dotazovaní s jakýmkoliv dosaţeným vzděláním. Krátké a výstiţné otázky ve kterých by se neměly objevovat dvojsmysly. Pokud se v otázce vyskytne spojka a, je lepší ji rozdělit na dvě otázky. Nevhodné jsou příliš osobní otázky ani otázky obsahující určitou odpověď. o Strukturou otázek - Na začátku dotazníku by měly být úvodní, jednoduché a pro respondenta zajímavé otázky. V další části pomocí filtračních otázek zjistíme, zda je pro nás dotazovaný správným typem. Následují zahřívací otázky a specifické otázky, které zjišťují informace ke zkoumanému problému. Poslední jsou identifikační otázky týkající se charakteristiky respondenta. o Formou dotazníku - Dotazník by měl být správně vytištěn na kvalitním papíře a mít zajímavý vzhled. Pořadí otázek by mělo být přehledné a u otevřených otázek by měl mít respondent dostatek místa na odpověď. Pokud je v dotazníku vzorec přeskočení otázek, musí tam být uveden i přesný popis jak postupovat. o Testováním dotazníku. 21

22 2.5.2 Pozorování Druhý způsob získávání primárních dat je pozorování. Provádí jej pozorovatelé, coţ jsou vyškolení pracovníci sledující reakce a způsoby chování. Pozorovatel musí být objektivní, nesmí se navzájem s objektem pozorování ovlivňovat. Pozorovaný se nesmí aktivně účastnit. Tím se zaručuje, ţe výsledky budou nezávislé na schopnosti pozorovatele. V praktickém ţivotě je tato metoda vyuţívána v případech, ve kterých nelze vyuţít jiných metod sběru dat, nebo z důvodu vysokých nákladů. Rozlišujeme pozorovaní: Standardizované - nestandardizované o Standardizované pozorování, kdy jsou přesně stanoveny způsoby pozorování a zaznamenávání chování. Sledují se jasně definované jevy a jsou dány kategorie, do kterých jsou pozorované subjekty zařazovány. o Nestandardizované, kdy je určen pouze cíl pozorování. O průběhu i hlediscích rozhoduje pozorovatel a to znemoţňuje porovnávání výsledků s dalšími pozorovateli. Skryté zjevné o Skryté pozorování se vyuţívá, pokud by pozorovatel narušoval svojí přítomností průběh pozorované skutečnosti. V těchto případech je pouţito technické maskování, jakou je společenské role nebo skrytá kamera. o Zjevné nastává v případě, ţe pozorovatel neskrývá svoji přítomnost, můţe na sebe i upozornit. Pozorované subjekty tudíţ vědí, ţe jsou sledovány. Osobní mechanické o Osobní se provádí za pomoci člověka, který zaznamenává jev a průběh dění pomocí tuţky a papíru. o Mechanické probíhá s vyuţitím techniky. Mezi nejpouţívanější prostředky patří filmová kamera, audiometr, psychogavanometr. Vţdy pro zkoumané chování je nutné si vybrat reprezentativní vzorky populace a poté z celku chování vybrat reprezentativní vzorek chování. Důleţité je vyhodnotit typ chování, který je podstatný a něčím zajímavý. 22

23 2.5.3 Experiment Metoda formou experimentu sleduje vliv pouze jednoho jevu na druhý ve vytvořené situaci. Snaţí se vyvolat a zachytit neočekávanou reakci na novou situaci. Máme dvě hlavní skupiny experimentů. Laboratorní, uskutečněné v uměle vytvořeném prostředí laboratoře. Objekty si uvědomují účast na prováděném experimentu, proto se mohou chovat nepřirozeně. Prostředí zajišťuje měření pouze testovaných příčin. Průběh experimentu je snadno regulovatelný. Terénní probíhá v přirozeném prostředí, kde můţeme pouze do značné míry ovlivnit působení vedlejších faktorů. Dvě formy experimentu: o Měření s působením nezávisle proměnné se provádí v experimentální a kontrolní skupině. U kontrolní skupiny nezávisle proměnná vystavena není a u experimentální skupiny ano. V případě, ţe rozdíl naměřených hodnot v obou skupinách nedosáhne nulových hodnot, usuzujeme, ţe výsledek byl zapříčiněn působením nezávisle proměnné. Chceme li zvýšit pravděpodobnost správnosti úsudku, musíme vyloučit moţnost působení jejich vlivů. o Měření před i po působení nezávisle proměnné. Techniku experimentu a pozorování můţeme pouţít jen v oblasti chování, rozhodování a komunikace, ve zbylých oblastech jen velmi omezeně. Zato nejrozšířenější a nejpouţívanější technika v poznávání našich zákazníků je dotazování. Tato technika bude pouţita v mém marketingovém výzkumu v praktické části, proto jsem jí věnovala větší pozornost neţ ostatním metodám. 23

24 3 Výzkum účastníků trhu Výzkum účastníků trhu se zaměřuje na ty osoby, které v činnosti kavárny, baru, restaurace, nebo klubu mohou pomáhat nebo jej dokonce omezovat, přičemţ nejčastěji se výzkum realizuje v oblasti návštěvníků těchto podniků. 3.1 Analýza chování zákazníků Analýza chování zákazníků většinou podniku přináší řadu podnětů pro zlepšení jejich marketingového přístupu k zákazníkům. Cílem analýzy chování zákazníků je připravit současným i potenciálním zákazníkům nabídku, která by jim po všech stránkách vyhovovala. Johnová, 2008, s 67. Analýza chování zákazníků se zaměřuje na faktory, které zákazníkovo chování ovlivňují. Zákazníkovo chování bývá ovlivňováno řadou faktorů, které jsou pro všechny zákazníky stejné, ale také odlišné. Například chování zákazníka ovlivňují vnější obecné faktory, ale také místní lokální faktory, které u všech zákazníků společné nejsou. To znamená, ţe je rozdíl v tom, jestliţe analyzujeme chování zákazníků obecně v rámci celé republiky, nebo analyzujeme chování místních regionálních, nebo specifických skupin zákazníků. Můţeme bohuţel ovlivňovat pouze část faktorů, které působí na zákazníka. Můţeme ovlivňovat svoji nabídku produktů nebo sluţeb na trhu, jejich cenu, distribuci a místo prodeje, ale nemůţe ovlivňovat okolí zákazníka, politické, kulturní nebo sociální faktory. Zákazník je totiţ ovlivňován nejenom svými osobními faktory, ale také faktory kulturními a sociálními. Chování zákazníků také velmi ovlivňuje jejich motivace. Aby zákazník navštívil například Stodolní ulici v Ostravě, musí mít k této návštěvě motiv. To znamená, ţe motivace je klíčovým psychologickým procesem, který ovšem podnik můţe ovlivnit. Freudova teorie říká, ţe psychologické síly utvářející lidské chování jsou převážně nevědomé, a že žádná osoba nedokáže plně chápat své motivace. Když nějaká osoba zkoumá specifické značky, bude reagovat nejen na jejich konstatované vlastnosti, ale i na jiné, méně vědomé podněty. Tvar, velikost, váha materiál, barva a název značky mohou vyvolávat určité asociace a emoce. Kotler, Keller, 2007, s A právě na 24

25 tyto asociace a emoce musíme cíleně působit, aby u zákazníka vyvolali motiv vedoucí k návštěvě určité destinace. K tomuto účelu slouţí analýza chování zákazníků. 3.2 Výzkum spokojenosti zákazníků Pro poznání zákazníka využíváme metody kvantitativního i kvalitativního výzkumu i standardizované produkty jako např. metodu výzkumu spokojenosti zákazníků SATIX METR vycházející z teoretického konceptu měření spokojenosti podle Philipa Kotlera. Vysekalová, 2011, s. 69. Výzkum spokojenosti trhu se obecně zaměřuje na účastníky trhu, kteří v činnosti podniku pomáhají nebo jej dokonce omezují a obecně se jedná o tyto účastníky: o Dodavatelé o Konkurenti o Prostředníci o Zákazníci o Veřejnost Jelikoţ předmětem této práce jsou návštěvníci Stodolní ulice, můţeme hovořit o výzkumu zákazníků jako účastníků trhu. Výzkum spokojenosti zákazníků se zaměřuje na zjištění pozitivních referencí zákazníků, případně referencí negativních a příčin jejich nespokojenosti. Na základě výsledků analýzy chování zákazníků můţeme stanovit takové produkty a sluţby, které uspokojí potřeby zákazníků, kdeţto na základě výzkumu spokojenosti zákazníků můţeme tyto produkty a sluţby vylepšit natolik, ţe si je zákazník nekoupí pouze jednou, ale ke koupi se bude zákazník vracet. Cílem totiţ není dosáhnout jednorázového nákupu, ale věrnosti svých zákazníků. Výzkum spokojenosti zákazníků byl ovšem dříve poměrně kritizován, jelikoţ je zaloţen na subjektivních pocitech a názorech konkrétních osob, nikoliv na měřitelných výkonnostních ukazatelích. V současné době je výzkum spokojenosti zákazníků neoddělitelnou součástí kaţdého podniku, na jehoţ základě staví své marketingové akce a propagační kampaně. Specifickou oblastí výzkumu spokojenosti zákazníků je výzkum v oblasti sluţeb jako např. restauračních podniků, kde se spokojenost zkoumá jako vztah mezi očekávanou a 25

26 získanou hodnotou, sleduje prvky spokojenosti či nespokojenosti a změnu jejich významu v čase a vytipovává potenciálně nespokojené zákazníky. Vysekalová, 2011, s

27 4 Propagace Propagace je nástrojem, prostřednictvím něhoţ informujeme své zákazníky o dostupnosti, nabídce a výhodnosti svého produktu nebo sluţby. Propagace nezaručuje úspěch, jelikoţ výběr propagačního média nemusí být vţdy správný. Při výběru správného propagačního nástroje totiţ musíme vycházet z potřeb zákazníků, resp. z analýzy chování zákazníků a výzkumu jejich spokojenosti. Máme na výběr celou řadu propagačních nástrojů, mezi něţ patří: o Tištěná média o Rádia o Televize o Webové stránky aj. Před samotnou volbou propagačního média je velmi uţitečné, abychom analyzovali několik aspektů a to zejména z toho důvodu, ţe výdaje na propagaci většinou bývají vysoké. Jedná se tedy o analýzu velikosti obchodního území. Není asi účelné využití média s celostátním dosahem pro propagaci pečiva pekaře Koukolíka. V takovém případě dochází k neadresnému oslovení tak široké skupiny zákazníků, že velká část sdělení nenajde adresáta. Staňková, 2007, s. 68. Dále se jedná o analýzu charakteristik a specifik cílové skupiny. Musíme vycházet z charakteristik, jako jsou věková struktura, úroveň vzdělání a nákupní chování. Staňková, 2007, s. 68. Nutné je znát odpověď na otázku jakých médií vyuţívá konkurence? Jejich analýza nám má umožnit zvolit jiné sdělení a jinou kombinaci tak, aby firemní produkt byl jednoznačně odlišný od konkurenčního. Staňková, 2007, s. 68. Nutné je znát i odpověď na otázku jak důleţitou roli hraje opakovanost a dlouhodobost našeho propagačního sdělení. Obecně doporučují experti, že sdělení se musí opakovat několikrát a po určitou dobu, aby bylo dosaženo účinného efektu. Doporučení expertů se pohybuje mezi 6 až 15 opakováními. Staňková, 2007, s. 68. V neposlední řadě analýza otázky, jaká je cena stejného sdělení v různých médiích?, musí zahrnout alespoň nejdůležitější z nich - noviny, časopisy, televize, rádia. Cenu je nutno vždy zvažovat vzhledem k absolutní částce = skutečná výše peněz, kterou stojí umístění firemního sdělení v příslušném médiu, nebo v relativní výši, která se vyjadřuje jako náklady na jednoho potencionálního zákazníka. Staňková, 2007, s

28 5 SWOT analýza SWOT analýza je metoda, pomocí níž lze velmi přehledně identifikovat silné a slabé stránky podniku (interní záležitosti podniku) ve vztahu k příležitostem a hrozbám, jejichž původcem je vnější prostředí. SWOT analýza je jednoduchým nástrojem, který vyuţívá předešlých analýz, jako například segmentace zákazníků nebo výzkum jejich spokojenosti, a porovnává je s vnějšími vlivy. SWOT analýza je také nástrojem, který systematicky zhodnotí silné a slabé stránky podniku. Uplatnění SWOT analýzy je vedeno základním cílem rozvíjet siné stránky a potlačovat, resp. utlumovat slabé a současně být připraven na potenciální příležitosti a hrozby. Sedláčková, Buchta, 2006, s. 91. Významnost zastoupení SWOT analýzy v podniku je zejména z toho důvodu, ţe je poměrně obtíţné odhadnout, zda vnější jevy pro podnik a jeho rozvoj představují příleţitosti nebo hrozby. Pomocí techniky této analýzy je ovšem moţné tyto jevy identifikovat a dokonce je moţné mnohé ohroţení změnit na příleţitosti. V případě, ţe tedy analýzou zjistí příčinu, proč například zákazníci nenavštěvují jeho podnik, můţe z ní udělat příleţitost, která povede k obnovení návštěvnosti. V této souvislosti je ale třeba zdůraznit, ţe jasná klasifikace faktorů vnější i vnitřní situace směřující k jednoznačné identifikaci příležitostí a hrozeb, jakož i silných a slabých stránek, je často daleko méně významná a podstatná než identifikace vnějších i vnitřních faktorů a následné ocenění jejich vlivů a vazeb mezi nimi. Sedláčková, Buchta, 2006, s. 91. V podstatě v tomto spočívá základní přínos SWOT analýzy. SWOT analýza se většinou zpracovává jako diagram o čtyřech kvadrantech (Viz. Obr. 1). V prvním kvadrantu se analyzují příleţitosti a zároveň mnoţství silných stránek, které jsou analyzovány ve druhém kvadrantu. Naopak ve třetím kvadrantu se čelí slabým stránkám, které upozorňují na rizikové faktory, tedy na jeho ohroţení. 28

29 Obr. 1 Diagram analýzy SWOT Zdroj: (Sedláčková, Buchta, 2006, s. 92) SWOT analýza představuje analýzu vnitřního prostředí podniku (Viz silné a slabé stránky) a analýzu jeho vnějšího prostředí (Viz příleţitosti a ohroţení). Při vnitřní analýze se zaměřujeme na faktory jako je pozice na trhu, personální vybavení, existenci informačního systému, technickou a technologickou úroveň, financování podniku, oblast marketingu, vztah se zákazníky, dodavatele aj. Naopak při vnější analýze se zaměřujeme na faktory jako je společenská (sociální) situace ve vztahu k zákazníkům, vlivy demografické, kulturní faktory, technické a technologické prostředí, ekonomické faktory, politické a legislativní vlivy, potenciální konkurenci aj. 29

30 6 Marketingový plán Kaţdý podnik bez ohledu na jeho podnikatelské zaměření potřebuje kvalitní marketingový plán. Marketingový plán má omezenější rozsah neţ ostatní podnikatelské plány, ale je s ostáními plány podniku úzce propojen. Marketingový plán popisuje, jakým způsobem budou strategické cíle firmy dosaženy pomocí konkrétních marketingových strategií a taktik, se zákazníkem v centru dění. Kotler, Keller, 2007, s Marketingový plán má také řadu vedlejších efektů, jelikoţ utváří vnitřní a vnější vztahy podniku. Marketingový plán je souhrnem různých analýz. Konkrétní marketingový plán můţe mít takovouto podobu: o Shrnutí o Situační analýza Segmentace trhu SWOT analýza Konkurence Výrobky Distribuce o Marketingová strategie Cíle a cílové trhy Strategie Marketingový mix Marketingový výzkum o Finance o Kontrola 30

31 7 Fenomén Stodolní ulice Neodmyslitelně patří k největším zábavním čtvrtím v České republice, je jednou z atraktivit Moravskoslezského kraje, nacházející se v centru statutárního města Ostravy. Týden co týden láká tisíce návštěvníků. O víkendech se přemění na rušné roztančené centrum zábavy s dobře oblečenými mladými lidmi, v týdnu je příjemně klidná a tichá, stvořená pro korzování s mnoţstvím kaváren, restaurací a barů. Pro první návštěvu Stodolní ulice je typické podniknout Tour de Stodolní neboli od klubu ke klubu. Typicky krátký přízvuk místních obyvatel se prolíná s němčinou, polštinou, italštinou a korejštinou. Říká se o ní, ţe je to Fenomén dnešní doby, ulice, která nikdy nespí a kaţdý si zde najde to své. Od samého počátku tomu tak ovšem nebylo. 7.1 Historie a současnost Dějiny ulice sahají hluboko do minulosti, která byla překvapivě bohatá mnohem dříve, neţ se otevřel první klub. Název ulice byl vytvořen podle stodol, které se na ní nacházely. První zmínky o stavbách tzv. stodol sahají do roku 1838 a ještě v 70. letech 19. stolení měly slámovou střechu, aţ později se začaly vyzdívat. Stodoly slouţily k uskladnění obilí a jiných polních plodin. Dle dochovaných plánů se počet hospodářských budov pohyboval kolem 55. Stodoly velice často podléhaly poţárům, jeden z největších byl v roce 1863, kdy shořelo více neţ 40 budov. Na obnovu shořelých budov poskytla Moravskoslezská společnost sníţené ceny na dřevo. Zájem ovšem o stavby nekončil ani v 90. letech 19. století, kdy se rozšířily pozemky pro stavbu dvaceti dalších budov. To však bylo v rozporu s vítkovickým těţařstvím, které chtělo pod parcelami dolovat uhlí. Od roku 1888, kdy se v oblasti definitivně zamezila těţba uhlí, došlo k budování obytných domů. Z velké části domy byly přestavěny ze stodol, ze kterých zůstaly obvodové zdi a střecha. Poblíţ Nádraţní ulice se od 90. let 19. století stavěly honosnější domy s prádelnou, koňskou stájí a hospodářskou budovou. Na začátku 20. století vedle sebe stály obytné domy, sýpky měšťanů a stodoly, celkově tak ulice působila nejednotně aţ zvláštně. 31

32 První vyhlášené podniky byly hotel Brioni a Slávia. Hotel Slávia byl otevřen v roce 1899, koncese pro provozování hostinské a výčepní činnosti byla udělena Janu Winklerovi. Hotel nabízel 22 elegantních pokojů a českou kavárnu s výběrem aţ sedmdesáti časopisů. Dne se do historie zapsal schůzkou zástupců politických stran a v době předmnichovské republiky zde byly schůzky Společenstva hostinských a výčepních Moravské Ostravy. Před rokem 1989 byla budova přeměněna v kanceláře pro Vítkovice Hutní montáţe. Druhé hostinské zařízení, hotel Brioni, zahájil provoz v srpnu Uţ ve 30. letech měl úctyhodných 65 pokojů, točilo se tady Budějovické pivo a Plzeňský prazdroj. V hotelu se pravidelně konaly koncerty salonního orchestru a pokusily se jako první o stálý kabaretní provoz. Za okupace němců se hotel jmenoval Schindler, po válce Odra a poté to bylo sídlo soukromého radia Helax a Helax clubu. Dnes je to opět hotel Brioni****. Nelze opomenout fakt, ţe od 90. let 19. století ulice Stodolní, Poděbradova a Masná podlehly nejstaršímu řemeslu. Po 2. světové válce ztrácela Stodolní ulice na významu a byla určena k asanaci. Novou image dostala ulice aţ v 90. letech 20. století. Novodobá historie se začala psát aţ kolem roku 1999, kdy v okolí Stodolní ulice vzniklo pár hospůdek a barů, například Medvídek, Bastila, Nebe či Bar..vy. Na tu dobu nabízely kluby a bary přátelskou obsluhu s příjemnou atmosférou, kde si člověk mohl posedět s přáteli a pokud chtěl tak i zapařit aţ do rána. Oproti komerčním rádiím se zde hrála alternativní hudba. Tím Stodolní získávala větší oblibu a přitahovala i obyčejné návštěvníky. To vše dalo podmět pro rozvoj a budování dalších nových klubů a barů. Postupem času se Stodolní ulice pomalu dostala do povědomí lidí, věhlas uţ přesáhl hranice Moravskoslezského kraje a je prakticky znám v celé republice a dokonce i za hranicemi našeho státu. Z důvodu vysoké koncentrace lidí nastávala řada problémů s narušením veřejného pořádku i dopravní a jiné komplikace (střelba, rvačky). Pro větší bezpečí a ochranu hlídá ulici nejen šest policejních kamer, ale i policejní tým Ulice. Soubor opatření se rozšířil i o aktivní osvětlení čtyř parkovišť, kde jsou umístěna čidla reagující na pohyb. V roce 2006 byla ulice nově vydláţděna za peníze Evropské unie. Původní záměr zprůjezdnění ulice byl v roce 2007 změněn a předloţen nový, který doplnil původní dopravní značení, ţe v době od 20 do 5 hodin bude ulice uzavřena pro auta mimo 32

33 dopravní obsluhu. Pravidla byla zpřísněna i pro prodejce, kteří přímo na ulici grilují maso. Grily musí být v ekologických stáncích, které neničí dlaţbu a nesmí zápachem obtěţovat obyvatele v blízkosti. Domy byly opraveny a dostaly barevnou fasádu. Právě díky dotacím a přísunu finančních prostředků se Stodolní ulice, kterou předtím tvořily alternativní kluby a nepříliš věhlasné restaurační zařízení, stala turisty vyhledávaný sociokulturní fenomén. Koncem roku 2007 byla opět zprovozněna vlaková zastávka Ostrava Stodolní. O čtyři roky později v roce 2010 se zástupci Moravskoslezského kraje zúčastnili Festivalu České republiky to letí! ve Špindlerově Mlýně. V kategorii Nej trendy místo České republiky vyhrála Stodolní ulice první místo s cenou skleněného reliéfu s maskotem (panáčkem turisty) a poukázku na reklamních slov na propagaci v médiích Poskytované služby Hotely Ubytovat se můţete v Brioni Boutique Hotel****, který je koncipován do retro stylu a má více jak stoletou tradici. Je to jeden z nejvyhledávanějších a nejlépe hodnocených hotelů v centru Ostravy. Klientům nabízí individuální přístup a nadstandardní péči. Je jedním z prvních hotelů v České republice, které nesou prestiţní označení Green shield. Prostřednictvím nejnovějších nanotechnologií vám zaručí novou třídu čistoty a hygieny. Další z mnoha sluţeb je shuttle service z hotelu na nádraţí nebo letiště, hlídané parkoviště, čtyři konferenční místnosti, cedrovou saunu, hotelovou restauraci Nová Ostrava s mezinárodní kuchyní nebo military bar. Hotel Ruby Blue s originálním moderním designem je další z nejlépe hodnocených hotelů. Má ideální polohu, vyhlášenou kuchyni a příjemný personál. Součástí je i restaurace s Coctail and Music FaceBar, které mají samostatný vstup ze Stodolní ulice. V prvním patře je umístěn salónek a multifunkční konferenční místnost pro pořádání vernisáţí, oslav, firemních večírků a koncertů. Kavárny Při vstupu na Stodolní ulici, hned po pravé straně, uvidíte kavárnu Červenou hvězda, do které kdyţ vstoupíte, na vás dýchne typická ostravská atmosféra. Po stěnách jsou 33

34 umístěny fotografie z různých zákoutí Ostravy, na stropě ze dřeva vryt text Jaromíra Nohavici a na stolech názvy ostravských čtvrtí. Interiér je laděn do tmavých barev. V letních měsících je moţnost vyuţít posezení pod markýzou. Vyhlášeným místem, kde si zaručeně odpočinete od uspěchaného dne a ochutnáte z široké nabídky francouzských vín a champagne je v Café Au Pere Tranquille. Budete se tady cítit jako ve slavném francouzském Montmartu. Ochutnáte francouzské sladké i slané palačinky, slané koláče a zapékaná jídla. Do tohoto stylu je laděna i hudba a pořádají se zde večery s klavírem. Cafe de la Ostrava je další kavárnou, která se nachází na konci Stodolní ulice, blízko nové vlakové zastávky. Tato kavárna je také povaţována za COFFEE SHOP. Jedná se o kavárnu s příjemnou atmosférou, která je charakteristická hudbu všech stylů dle nálady a do pohody, například Reagge, Jungle, Hip Hop, Break Beat, Rock. Kluby a Bary Jeden z nejznámějších klubů na Stodolní ulici je Sydney Club, který je otevřený pro návštěvníky kaţdý den do 3h, kromě neděle. Tento klub je proslulý zejména svými barovými drinky. Dalším známým klubem je Bar bar, který nabízí také celou řadu koktejlů a vlastní předzahrádku, kterou mohou návštěvníci vyuţívat zejména v letních měsících. Klub Bastila je poté označován za klub, který nikdy nespí. Bastila je otevřená uţ od roku 2000 ve stylovém prostředí a přímo u vchodu do klubu stojí v policích stovka destilátů, likérů a vín, které uspokojí chutě všech gurmánů. Tento klub se pyšní návštěvou celé řady známých sportovců i celebrit a nabízí návštěvníkům celoročně celou řadu akcí. Jedná se o oslavy příchodu nového roku, narozeninové party klubu, výročí dobytí Bastily, nebo se v klubu kaţdoročně pořádá akce zvaná Loučení s prázdninami, Halloween a také oslavy během vánočních svátků. Bar Vrtule je spíše barem neţli tanečním klubem s vlastním jukeboxem a nabízí návštěvníkům celou řadu koktejlů a piv. Music bar Koxovna se jako jeden z mála klubů a barů nachází přímo na rohu Stodolní ulice a charakterizuje se dlouholetou tradicí. Tento Music bar nabízí návštěvníkům ve všední dny příjemné posezení na baru, promítání významných sportovních akcí, a o víkendech poté speciální party s DJ. Dalšími tanečními kluby jsou Desperado a E99. Klub E99 také sídlí na rohu Stodolní 34

35 ulice a je vhodný zejména pro posezení s přáteli u dobrého jídla a pití. V nočních hodinách poté v klubu hraje hudba, nebo je moţné sledovat sportovní přenosy. O víkendech naopak zve klub návštěvníky na taneční párty s DJ, které se odehrávají v zadní části klubu. Restaurace Restaurace Potrefená husa na první pohled zaujme svým moderním pojetím interiéru. Přímo naproti vstupu je umístěn výčepní bar, posezení pro hosty je vyvýšené a po stěnách jsou obrazovky. Novým prvkem je rozdělení restaurace na klidovou část s moţností vychutnat si výbornou kuchyni a část rušnější pro následnou zábavu i konzumaci z široké škály točených i lahvových piv. V roce 2011 byl s velkým úspěchem otevřen Gkana sushi bar. Majitelé baru se snaţili v interiéru sladit japonskou kulturu s neopakovatelným prvkem genius loci Ostravy. Z místního prostředí jsou tu prvky jako, břidlicové podnosy, na kterých se servíruje jídlo, karafy vody s uhlím, měděné dekorativní předměty nebo antracitová barva stěn a dřevo z Beskyd. Naopak moderní minimalismus, čistá linie a Feng Šuej je typický pro japonský styl. Sushi je pokrm, ale pro některé i ţivotní styl. V baru se podávají čerstvé a kvalitní pokrmy v luxusním prostředí, kde zaţijete nejeden gurmánský záţitek. 7.3 Propagace Jednou z mnoha propagací, které připravil magistrát města Ostravy, jsou letáky a mapy. Prospekty v netradičním zpracování zaměřené převáţně na mládeţ a střední generaci, ve kterých najdou kluby, bary a restaurace. Nabízejí základní informace o Stodolní ulici a další zajímavé akce uskutečněné v Ostravě. Propagační materiály jsou zpracovány v češtině, angličtině a v polštině. Vyuţívají se pro propagační akce na domácích i zahraničních veletrzích, jsou umístěny v informačních centrech a klubech na ulici. Server stodolni.cz začal fungovat od roku V roce 2002 bylo zaloţeno neziskové sdruţení podnikatelů Stodolní. Při jednání s úřady, médii, policií, hasiči a mnoha dalšími, jsou schopni se sjednotit a společně dohodnout ve prospěch všech. Příkladem je dohoda, ţe podniky nebudou vybírat vstupné. 35

36 V dubnu 2010 začalo vysílat dlouho očekávané Rádio Stodolní. Posluchači si jej mohli naladit přes server tak na stránkách rádia Vysílání bylo rozděleno do čtyř bloků: 8 12 Ranní záţeh, Siesta, Horizont, Čilli. Cílem bylo oslovit posluchače všech věkových kategorií a být s nimi v kontaktu formou komunikace přes sociální sítě jakou je například Facebook. Místo zaţitého systému stále se opakujících skladeb volilo rádio spíš cestu překvapení, aby udrţelo posluchače ve stálém překvapení. Ještě v září 2010 bylo vyhlášeno rádiem týdne, v dnešních dnech uţ rádio nevysílá. Nejen radost sběratelům, turistům, ale i návštěvníkům udělá pamětní mince Stodolní ulice, která byla slavnostně pokřtěna v září roku Zúčastnil se jí náměstek hejtmana, který má na starosti cestovní ruch. Mince se dá zakoupit ve třech provedeních zlatém, stříbrném a platinovém. Na jejím vzniku má zásluhy Agentura Stodolní ulice, Agentura pro regionální rozvoj a cestovní kancelář Favorit. K dostání je v informačních centrech, CK Favorit a v barech a restauracích na Stodolní ulici. Muzikál Stodolní byl vytvořen v roce 2010 studenty herectví na Janáčkově univerzitě v Ostravě a můţeme jej povaţovat za jednu z dalších forem propagace Stodolní ulice. Podtitul díla nese West Side Story po Našimu. Jak uţ sám název napovídá, jedná se o hru z prostředí Stodolní ulice se střetem dvou znepřátelených skupin. Další uskutečněné formy propagace: o Song o Stodolní ulici o Miss Stodolní ulice 7.4 Přehled pořádaných akcí na Stodolní ulici Akce vyhlašují jednotlivé bary a kluby individuálně, přičemţ základní přehled akcí na zhruba 10 dní dopředu mohou návštěvníci najít na webových stránkách v sekci Program klubů. Obecně za kaţdoroční akce můţeme povaţovat: o Svatý Valentýn o Svatý Patrik o Halloween 36